206/XII.
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslanců V. Mikuláše, O. Svobody, J. Knejzlíka a druhů
o poměrech tzv. rustikálních rybničních hajných u správy státních lesů a statků v Třeboni (tisk 14/X).
Rustikální rybniční hajní, v pravém slova smyslu však jen výpomocní hlídači se vyskytují téměř na všech větších velkostatcích, již od dávných dob byli v obvodu ředitelství státních lesů a statků v Třeboni převzati do služeb podniku "Státní lesy a statky" s velkostatky, jež podnik přejal pozemkovou reformou. Jsou ustanoveni ku hlídání jednoho nebo malého počtu malých a odlehlých rybníků. Tyto rybníky jsou většinou obsazeny jen v době letní, po podzimním odlovu zůstávají nenapuštěny, takže doba nutné jejich ochrany omezena je na dobu šesti až sedmi měsíců. Násada těchto rybníků pozůstává obyčejně z plůdků, který není předmětem krádeže.
Rustikální rybniční hajní jsou ustanovování k tomu, aby před bouří a při větších vodních přívalech malé odlehlé rybníky zavčas opatřili, to jest, vyčistili brlení, vypouštěli podle potřeby vodu, aby ohlídali vyšlou rybu proti vodě a přesvědčovali se, zda snad voda z rybníky neuchází a tím nehrozí vypuštění rybníka. Další povinností rustikálních rybničních hajných je hájení trávy na okrajích rybníků po dobu 5 až 7 týdnů v roce, neboť tráva je vždy včas prodána veřejnou dražbou. Rustikální rybniční hajní prosekávají také led na oněch rybnících, kde jest ryba komorována. Tato práce jest však nepatrná a ojedinělá, neboť jak shora uvedeno, většina těchto rybníků jest přes zimu vypuštěna. Jiné zodpovědnosti rustikální rybniční hajní nemají, neboť za hospodářské vedení těchto rybníků zodpovídá místní baštýř, který jest trvalým zaměstnancem.
Výkon těchto prací zdaleka nezaměstnává rustikální hajné tak, aby bylo možno toto jejich zaměstnání označiti za hlavní. Že tyto práce poskytují dotčeným osobám jen vedlejší zaměstnání, uznávají také všechny pensijní a nemocenské pojišťovací ústavy.
Až na malé výjimky jsou rustikální rybniční hajní místními zemědělci neb mají jiné hlavní zaměstnání a funkce jako hostinský, pokladník záložny, plavec dříví, lesní dělník, řemeslník, obecní starosta, obecní posel atp. Služba jmenovaných osob není nikterak namáhavou, o čemž svědčí i to, že ji vykonávají rustikální rybniční hajní až do vysokého svého stáří k úplné spokojenosti, často již jako výměnkáři. Že jde jen o příležitostné zaměstnání, svědčí o tom také okolnost, že rustikální hajní vlastní a sami obhospodařují hospodářské usedlosti, na příklad Frolík ve Lhotě osedlost o 23 (dvaceti třech) hektarech pozemků.
Vyjmenované povinnosti vykonávají rustikální hajní obyčejně příležitostně při svých hospodářských pracích na vlastních pozemcích po případě při jiném svém hlavním zaměstnání.
O postačitelnosti odměny rustikálních rybničních hajných svědčí nejlépe ta okolnost, že po propuštění nebo zřeknutí se zaměstnání některým rustikálním hajným hlásí se obyčejně celá řada uchazečů, kteří nabízejí své služby za těchto podmínek, jaké byly platny a sjednány s odstupujícími.
Za shora uvedené práce jsou tudíž rustikální rybniční hajní odměňováni stálým platem v penězích po příp. v naturáliích a sice různě podle vzdálenosti a rozlohy rybníků, svěřených jejich dohledu.
Za veškeré ostatní práce v interpelaci uvedené jsou rustikální rybniční hajní zvlášť honorováni, stejně jako ostatní dělníci. Těchto jiných zvláštních orací, jako lovení, vysekávání buřenové trávy, čištění a prohazování příkopů nezúčastní se všichni rustikální rybniční hajní, neboť nemají pro tyto práce dostatek času vzhledem k svému hlavnímu zaměstnání.
Ustanoviti rustikální rybniční hajné za trvalé zřízence a přiznati jim platy plně zaměstnaných zřízenců není možno, neboť rybníky svěřené jejich dozoru byly by pasivní pro nepřiměřeně vysoké osobní náklady. Bylo by to také proti zájmům zaměstnanců samých, neboť rustikální hajný musil by se zříci dosavadního svého hlavního zaměstnání a musil by mu býti určen obor působnosti tak, aby byl plně zaměstnán; tomu by mnozí odepřeli vyhověti a raději by zůstali dále rustikálními rybničními hajnými za dosavadních poměrů.
V Praze, dne 17. února 1930.
Ministr zemědělství:
Bradáč v. r.
206/XIII.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslanců Jos. Knejzlíka, Fr. Langra, Fred. Richtra a druhů
o povolování stavebních subvencí ministerstvem sociální péče v Praze (tisk 14/XIX.).
Udělení podpory podle zákona o stavebním ruchu manželům Janu a Anežce Šimonikovým v Přerově na novostavbu nájemního domu na místě starého zbouraného domu čp. 544 v Přerově, o kterém interpelace mluví na prvém místě, bylo již předmětem dvou dotazů poslance J. Knejzlíka podle § 67. jednacího řádu, jednak na ministra sociální péče (čís. D. 239-II. z 19. května 1926), jednak na ministra vnitra (čís. D. 281-II. z 8. června 1926), na něž byla dána společná odpověď dne 21. září 1926. V této odpovědi bylo již zjištěno, že proti udělení podpory manželům Šimonikovým nebylo žádných překážek, a že také není příčiny, aby proti komukoli bylo zavedeno trestní řízení.
Neudělení podpory Janu Ruprechtovi ve Vejšovicích na znovuzřízení domku poškozeného v květnu 1924 živelní pohromou, kterého se interpelace dotýká na druhém místě, nelze srovnávati s udělením podpory manželům Šimonikovým. Janu Ruprechtovi nemohla býti udělena žádaná podpora z toho důvodu, že podal žádost ze podporu teprve 31. července 1925, tedy v době, kdy jednak již vypršela lhůta stanovená k podávání žádostí v § 4. nařízení ze dne 3. května 1924, a jednak nebylo nového zákona, podle něhož bylo by lze podporu uděliti.
V Praze, dne 4. března 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dr. Josefa Patejdla, J. Davida, J. Šeby, Ferdinanda Rochtra a druhů
o poškození legionářů neprováděním § 25 platového zákona (tisk 14/VII.).
Vládní nařízení ku provedení §u 25 platového zákona o zřízeneckých čekatelích nemohlo býti dosud vydáno, poněvadž nejsou splněny předpoklady §u 205 platového zákona.
Až do vydání tohoto vládního nařízení mohou býti zřízenecká služební místa propůjčována pomocným zřízencům, jimiž lze ustanoviti také legionáře, neboť platnost vládního nařízení č. 114/1926 Sb. z. a n. nutno vztahovati i na legionáře, čemuž nasvědčuje zejména § 14 odst. 1. téhož nařízení o započítávání služby v čsl. legiích pro postup do vyšších požitků.
V Praze, dne 4. března 1930.
Předseda vlády:
Udržal v. r.
Překlad ad 206/I.
Antwort
des Justizministers
auf die Interpellation des Abgeordneten O. Horpynka und Genossen
betreffend die Überschreitung der Amtsbefugnisse durch den Gerichtsvorstand des Bezirksgerichtes Hohenelbe (Druck 41/IX).
Das Justizministerium hatte bereits auf Grund der Beschwerde eines der in Betracht kommenden Gemeindeämter Gelegenheit, sich mit der in der Interpellation angeführten Angelegenheit zu befassen. Nach den Ergebnissen der Erhebungen wollte der Vorstand des Bezirksgerichtes in Hohenelbe im Interesse der Staatskasse erreichen, daß die Gemeinden freiwillig zur Deckung der mit dem Einbinden der Grundbücher verbundenen Kosten beitragen.
Mit der Verfügung vom 17. Oktober 1929 hat das Justizministerium das Bezirksgericht in Hohenelbe aufmerksam machen lassen, daß es weder durch gültige Vorschriften motiviert, noch sonst zweckmäßig war, von den Gemeinden einen Beitrag zur Deckung der mit dem Einbinden der Grundbücher verbundenen Auslagen zu verlangen.
Prag, den 20. Jänner 1930.
Der Justizminister:
Dr. Meissner m. p.
Překlad ad 206/VII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. O. Kallina und Genossen
in Angelegenheit des jeder Demokratie hohnsprechenden Vorgehens der Bezirksbehörde in Neudek gegen den Gastwirt J. Korb in Platten (Druck 27/XXI).
Das in der Interpellation erwähnte Lied ist von einer größeren Anzahl von Gästen am 22. September 1928 im Gasthause des J. Korb in Ober-Platten in einer Art und Weise vorgetragen wirren, die im Hinblicke auf die Umstände des Falles nach Ansicht der Bezirksbehörde in Neudek einen demonstrativen Charakter angenommen hat. Die Bezirksbehörde hat auf Grund der Feststellung, daß der genannte Gastwirt gegen das Verhalten seiner Gäste in keiner Weise eingeschnitten war, diesem wegen polizeiwidrigen Verhaltens eine Geldstrafe auferlegt, welche die Landesbehörde in Prag auf Grund der eingebrachten Berufung bestätigt hat, so daß die auferlegte Strafe rechtskräftig geworden ist. Korb hat die Geldstrafe entrichtet.
Dem Genannten stand es frei, durch eine Beschwerde an das Oberste Verwaltungsgericht anzustreben, daß das Vorgehen der beiden obenerwähnten Behörden überprüft werde.
Im Hinblicke auf diese Umstände erblicke ich keinen Grund dazu, die in der Interpellation verlangten Maßnahmen zu treffen.
Prag, am 4. Februar 1930.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 206/VIII.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. O. Kallina und Genossen
in Angelegenheit des vollständig unbegründeten Verbotes der Abhaltung des Bezirksturnfestes des 4. Bezirkes des Ober-Eger-Turngaues in St. Joachimstahl (Druck 79/XII).
Die Bezirksbehörde in Joachimstahl hat dem "Deutscher Turnverein in St. Joachimstahl" die Veranstaltung des Bezirksturnfestes des 4. Bezirkes des Ober-Eger-Turngaues in Joachimstahl nicht verboten, sondern hat in Berücksichtigung des Umstandes, daß das Fest in den Baderayon übergreifen sollte, den erwähnten Verein lediglich aufgefordert, im Interesse des ungestörten Badebetriebes und der Sicherung der öffentlichen Ruhe und Ordnung neue, angemessene Abänderung enthaltende Anträge, beziehungsweise eine Einschränkung des ursprünglichen Festprogrammes zu erstatten.
Der Verein hat dieser Aufforderung ohne Einwendungen entsprochen, worauf die Veranstaltung des Festes von der Bezirksbehörde gestattet worden ist. Gegen die Bescheide der Bezirksbehörde in Joachimstahl ist keine Berufung eingelegt worden.
Ich habe daher keinen Grund zu den in der Interpellation verlangten Verfügungen.
Prag, am 11. Februar 1930.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 206/IX.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Ing. O. Kallina und Genossen
in Angelegenheit der unerhörten Entscheidung der Bezirksbehörde in Luditz (Druck 27/XX).
Die in der Interpellation vorgehaltene Verfügung wurde seitens der Bezirksbehörde in Luditz aus Gründen der öffentlichen Ruhe und Ordnung im Hinblicke auf ihre bisherigen Erfahrungen getroffen.
Die Partei hat gegen die erwähnte Verfügung kein Rechtsmittel ergriffen und sich daher selbst des Rechtes begeben, daß die Verfügung der Behörde im Instanzenwege überprüft werde, so daß sie in Rechtskraft erwachsen ist.
Ich erblicke daher keinen Grund mit Rücksicht auf diesen Fall die in der Interpellation verlangte Maßnahme zu treffen.
Prag, am 12. Februar 1930.
Der Minister des Innern:
Dr. Slávik m. p.
Překlad ad 206/X.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen
betreffend die unhaltbaren Postzustände in Oberwigstein und Ratkau (Druck 27/XV).
Die Vorstandsstelle bei dem Postamte in Oberwigstein, wohin auch die Gemeinde Ratkau gehört, ist seit dem 3. August 1929 von der Postexpedientin Emilie Dvorská versehen worden, bei welcher früher (bei der Expedientenprüfung) die genügende Kenntnis der deutschen Sprache festgestellt worden war. Später hat sich jedoch gezeigt, daß die Dvorská nicht in jenem Ausmaße deutsch kann, wie die in Oberwigstein und Ratkau notwendig wäre.
Sie ist deshalb aus Oberwigstein versetzt und mit der Administration des dortigen Postamtes seit 21. August 1929 die Postgehilfin Julie Jurečková betraut worden, die vorher vom Vorstandstellvertreter der Post- und Telegraphendirektion in Tropau selbst aus der Kenntnis des Deutschen geprüft worden ist, der sich davon überzeugt hat, daß sie auch für eine vorwiegend von Deutschen bewohnte Gegend genügend deutsch kann. Doch hat auch die Jurečková den Anforderungen nicht entsprochen, welche die Bevölkerung von Oberwigstein und Ratkau an die Kenntnis der deutschen Sprache bei Postendiensten stellt.
Seit 21. Oktober 1929 ist daher die Postexpedientstelle in Oberwigstein mit Augustin Kuhn besetzt (dem Söhne des früheren langjährigen Postexpedienten in Oberwigstein). Kuhn ist deutscher Nationalität, so daß bei ihm sicher kein Zweifel derber herrschen kann, daß er durch seine Kenntnis der deutschen Sprache der dortigen Bevölkerung nicht entsprechen würde.
Im Hinblicks auf das Angeführte ist daher die Behauptung der vom 17. Dezember 1929 datierten Interpellation unbegreiflich, daß "dort derzeit eine Postbeamtin tätig ist, die nicht einmal die Anfangsgründe der deutschen Sprache beherrscht". Es muß noch bemerkt werden, daß Kuhn zum Postexpedienten in Oberwigstein früher (vor der Dvorská oder Jurečková) deshalb nicht bestellt werden konnte, weil er sich um diese Stelle erst dann beworben hat, als sie zum zweitenmal im Konkurswege ausgeschrieben worden ist.
Die Stelle des nicht voll beschäftigten Postboten beim Postamte in Oberwigstein hat bis zum 20. Juni 1929 der Postbote Florian Röhrich versehen, der deutscher Nationalität war. Als er wegen seines Alters (er ist im Jahre 1859 geboren) und wegen Krankheit seinen Dienst nicht mehr versehen konnte, ist seine Stelle seit 21. Juni 1929 durch einen anderen Bediensteten besetzt worden, den in Ratkau geborenen und dorthin zuständigen Ladislav Prda, und dem Röhrich ist im Sinne der diesbezüglichen Vorschrift, wonach er während der Zeit eines Jahres Anspruch auf den Dienstgehalt hatte, der Dienstgehalt bis Ende Jänner 1930 ausbezahlt worden. Seit 1. Februar 1930 wird ihm eine Gnadengabe ausgezahlt, die ihm über sein Ansuchen das Ministerium für Post- und Telegraphenwesen erwirkt hat, da er keinen Anspruch auf Versorgungsbezüge hatte. Zur Einbringungdieses Ansuchen ist Röhrich sogar durch die Post- und Telegraphendirektion in Troppau selbst aufgefordert worden, der bekannt war, daß Röhrich keinerlei Sicherstellung für das Alter besitzt.
Die weitere Interpellationsbehauptung, daß der alte deutsche Briefträger "sang- und klanglos ohne Pension auf das Pflaster gesetzt worden ist" entspricht also nicht den Tatsachen.
Der Nachfolger Röhrich’s der Postbote Ladislav Prda, welcher čechischer Nationalität ist, ist vor seiner Anstellung vom Vorstandstellvertreter der Post- und Telegraphendirektion in Troppau aus der Kenntnis der deutschen Sprache geprüft und es ist festgestellt worden, daß er diese Sprache in einem für die Verhältnisse in Oberwigstein und Ratkau vollständig genügendem Ausmaße beherrscht.
Die Ausführungen der Interpellation, daß die Stelle nach Röhrich eine Person versieht, welche "nicht einmal die Staatssprache einwandfrei beherrscht" und "von der deutschen Schrift überhaupt nichts versteht" sind bei diesem Sachverhalte ohne konkretere Angaben wiederum unverständlich und bei der nachgewiesenen genügenden Kenntnis der deutschen Sprache sowohl des derzeitigen Vorstandes des Postamtes in Wigstein als auch des derzeitigen Postboten ist auch die Behauptung von einem "Durcheinander" unbegreiflich, welches durch die Unkenntnis der deutschen Sprache seitens dieser beiden Bediensteten in der Amtsgebarung hervorgerufen worden ist.
Daß ein in dieser Angelegenheit intervenierender deutscher Gemeindevertreter bei der Post- und Telegraphendirektion in Troppau die brüske Antwort erhalten hätte: "Die Besetzung von Dienststellen ist ein interne Angelegenheit der Post, in die niemand was dreinzureden hat" kann ich auf Grund des Ergebnisses der eingeleiteten Erhebungen nicht als erwiesen erachten.
Ich habe daher keinen Grund beim Postamte in Oberwigstein irgendwelche Personalveränderungen anzuordnen beziehungsweise irgendeine Post- und Telegraphendirektion über ihre Pflichten zu belehren.
Prag, am 15. Februar 1930.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Dr. Franke m. p.