115/IX. (překlad).
Interpelace
poslanců Babela, Krosnaře, Steinera a soudruhů
ministru vnitra
o zatčení a veznění poslance Hrušky.
Poslanec Hruška byl při posledních volbách řádně zvolen a uznán za zvoleného. Přes to však byl nucen i dále si odpykávat trest vězení, k němuž byl odsouzen dne 5. října 1929 olomouckým krajským soudem. Protestů a požadavků, aby byl okamžitě propuštěn, které přednesl jak on, tak také celý klub komunistických poslanců a které byly projevem vůle pracujícího obyvatelstva, nebylo dbáno. Jen pro těžké onemocnění matky poslance Hrušky musila mu býti udělena dne 6. prosince osmidenní dovolená, ale i to se stalo jen pod vyděračskou podmínkou, že se poslanec Hruška musil zavázati, že se po uplynutí dovolené dobrovolně vrátí do vězení. Během této dovolené složil poslanec Hruška ve sněmovně slib. Řídě se svou povinností jako vůdce proletářského hnutí a jako revolučním proletariátem zvolený poslanec, zdráhal se ovšem dobrovolným navrácením ulehčiti své násilné vězení, dokonce úplně odporující občanskému zákonu.
Dne 19. prosince dostavil se do domu poslance Hrušky policejní inspektor s policejní stráží a prohlásil ho za zatčena. Poslanec Hruška odvolal se na svou imunitu, jakož i na to, že jeho matka podle lékařského vysvědčení jest na smrt nemocna a že také sám jest nemocen. Přes to policejní inspektor setrval na zatčení. Když se ovšem poslanec Hruška zdráhal dáti zatknouti a konečně byl zamkl, policejní inspektor nařídil byt násilně vylomiti a odvlekl poslance Hrušku, který se stále ještě nechtěl dáti dobrovolně zatknouti, na vysočanské policejní ředitelství. Tam bylo poslanci Hruškovi zakázáno, aby zavolal telefonicky ministerstvo spravedlnosti. Po tříhodinovém čekání byl poslanec Hruška konečně převezen jako prostý zločinec na pražské policejní ředitelství, kde byl předveden policejnímu radovi Knotkovi. Poslanec Hruška opakoval svůj protest a policejní rada Knotek sám nakonec musil připustiti, že jde o porušení imunity a naříditi, aby byl ihned propuštěn.
V sobotu dne 21. prosince byl však poslanec Hruška znovu zatčen. Byl odvlečen ze svého obydlí a dodán do věznice olomouckého krajského soudu, ačkoliv v těchto dnech jeho matka zemřela.
Toto surové nakládání se zvoleným poslancem jest příznačné pro nynější režim, vyloženě fašistický. Prohlášením policejního rady Knotka, jehož jistě nikdo nemůže viniti z lásky ke komunismu a revolučnímu boji za osvobození proletariátu, jest přesně potvrzeno, že všechna tato opatření jsou krutým porušením imunity, která zvlášť pobuřují, uvážíme-li okolnosti, za nichž se stala, a surovost, s jakou byla provedena. Obydlí poslance, jehož imunitu musil uznati i reakční policejní rada, jest násilně vylomeno, poslanec jest násilně odvlečen, nesmí zavolat ministra spravedlnosti a na konec, ačkoliv již musil býti propuštěn, jest znovu zatčen od smrtelného lože své matky. Takovéto metody, za něž by se nemusil styděti carismus a za něž by se nemusil styděti ani Mussolini, ukazují, že buržoasii nestačí již zákonitý potlačovací aparát a jakými prostředky chce vláda jako nástroj buržoasie prováděti své lupičské plány proti dělníkům a rolníkům a zajistiti si svou přípravu k imperialistické válce a zvláště k útoku na sovětské Rusko. To, že tyto hanebnosti byly spáchány za přímé odpovědnosti sociál-fašistického ministra, svědčí o tom, jaký úkol mají sociál-fašisté ve vládě při těchto plánech.
Tážeme se ministra spravedlnosti a ministra vnitra:
1. Jak mohou odpovídati z takovýchto křiklavých fašistických násilností?
2. Jak mohou ministři odůvodniti zvláště poslední nové zatčení poslance Hrušky, k němuž došlo, když již jeho propuštěním bylo dosvědčeno, že jeho zatčení není dovoleno ani podle občanských zákonů?
3. Jaké stanovisko zaujímají k požadavku přednesenému komunistickými poslanci jménem všech pracujících lidí, aby poslanec Hruška byl ihned propuštěn, jakož i ostatní uvěznění komunističtí poslanci a všichni političtí vězňové vůbec a aby byli co nejpřísněji potrestáni všichni, kdo jsou odpovědni za uvedená opatření?
V Praze, dne 3. ledna 1930.
Babel, Krosnař, Steiner,
Śliwka, Hruška, Sedorjak, Rjevaj, Čižinská, Tyll, Haiblick, Novotný, Dvořák, Hadek, Höhnel, Barša, Hrubý, Zápotocký, Kuhn, Juran, Kubač, Kliment.
115/X. (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi pošt a telegrafů
o úpravě telefonního spojení v Krkonoších.
Krátce před posledními vánočními svátky přišli v Krkonoších o život 4 turisté. Vylíčením událostí zabýval se také časopis vycházející v Hirschbergu (v Pruském Slezsku) "Bote aus dem Riesengebirge", který mluvě o tomto případu, připojil tuto poznámku:
"Co však opět úplně selhalo, bylo telefonní spojení na české straně hor. Loňského roku provedla na své straně česká poštovní správa - což dlužno uznati - skutečně rozsáhlé zlepšení telefonního spojení. Všechny české boudy jsou nyní připojeny a zřízením nových přepojovacích stanic bylo zjednáno rychlé spojení. Také bylo zřízeno několik nových přímých spojení z Prahy do Krkonoš. To všechno jest velmi krásné a dobré, ale to vše jest bezúčelné, když s boudami lze mluviti jen v málo hodinách a v neděli jich nelze telefonicky dosíci téměř vůbec. Tak tomu bylo také v neděli. Večer nebylo možno dosíci telefonického spojení z boudy Prince Jindřicha do Špindlerovy boudy. Snad, kdyby bylo došlo k dorozumění mezi oběma boudami, bylo by bývalo lze dosíci rychlejší a lepší pomoci."
Dovolávaje se těchto vývodů táži se:
Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten naříditi, aby telefonní spojení v Krkonoších bylo upraveno, jak jest toho třeba v zájmu povznesení turistického ruchu a z důvodů bezpečnosti:
Co proto zamýšlí pan ministr učinit?
V Praze, dne 9. ledna 1930.
Windirsch,
Wagner, Gläsel, Böllmann, Fedor, Nitsch, dr. Peters, dr. Rosche, Hodina, Platzer, dr. Szüllö, Dobránsky, Jelinek, Stenzl, Zierhut, Viereckl, Heller, Halke, Eckert, Prause, Hokky, Böhm.
115/XI. (překlad).
Interpelace
poslance Windirsche a druhů
ministrovi financí
o průměrných čistých důchodech v zemědělství za rok 1929 podle §u 327 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.
Již nyní se činí opatření, aby se zjistily průměrné čisté důchody v zemědělství v r. 1929. Podle toho, jak se vytvořily ceny zemědělských výrobků v r. 1929, jest jisté, že toho roku budou pro zemědělství horší výsledky než v přecházejícím roce 1928, poněvadž v r. 1929, ačkoliv výše výdajů zemědělského provozu se nezmenšila, byly příjmy mnohem nižší. Jest žádoucí, aby tomuto stavu věcí věnovala náležitou pozornost i finanční správa při zjišťování průměrných čistých důchodů v zemědělství v r. 1929. Při tom měly by čistě fiskální úvahy ustoupiti do pozadí, aby se ještě nezhoršil beztoho špatný stav zemědělství. Toto nebezpečí hrozí, budou-li některé berní správy diktátorsky prováděti jednání o výši průměrných čistých důchodů a budou-li podceňovati projevy mínění zástupců zemědělských.
Jak se nesmějí vésti taková jednání, o tom svědčí na př. události stříbrské berní správy, kde se dne 20. června 1929 konala konečná jednání ke zjištění průměrných čistých důchodů v zemědělství za rok 1928. Na chůzi, která se konala toho dne dopoledne, nedostavili se všichni pozvaní zástupci zemědělství. Úředník stříbrské berní správy, vedoucí jednání, využil toho a když přítomní zemědělci prohlásili, že nesouhlasí s výší sazeb čistého důchodu, prohlásil: "Všechny námitky jsou marné, poněvadž pánové, kteří se nedostavili, uznali tím také sazby. Tím mám také většinu." Odpoledne téhož dne dojel si tento úředník v automobilu také k oněm zemědělským zástupcům, jimž bylo znemožněno účastniti se schůze, a pokoušel se dostati od nich podpisy na zápis o této schůzi. Těm zemědělským zástupcům, kteří nepodepsali, řekl tento úředník, že když znemožnili dohodu, zavinili, že stříbrský okres bude nyní zdaněn nejvyšší sazbou.
Postup tohoto úředníka, jenž jest zároveň přednostou stříbrské berní správy, nemůže býti příkladem pro ostatní úředníky. Naopak, jeho hrozby vůči nepovolným zástupcům zemědělství příčí se zákonům, jejichž ochráncem by vlastně měl býti. Rovněž nelze uvésti v soulad se zákonem, že po schůzi byly vyžadovány podpisy na zápis i od osob, které se schůze vůbec nezúčastnily.
Účinky tohoto postupu správce stříbrské berní správy projevily se ve výměrech důchodové daně, v nichž se jevila snaha velmi mnoho zemědělských podniků podrobiti dani důchodové. Za tímto účelem byly za základ vzaty nejen vysoké zemědělské čisté průměrné důchody, nýbrž i výnosy z lesa, z budov a úroky z kapitálu byly nad míru zvýšeny a s druhé strany byly výdaje na výměnky a provozní vydání sníženy.
Tak se musila majetnice drobného zemědělství Alžběta Christlová v Jezercích dozvěděti, že jí byl předepsán výnos z budov částkou 800 Kč, ačkoliv nájemného z nich vůbec nebéře a užívací hodnota vlastního bytu mohla býti normálně započtena jen částkou 200 Kč.
František Guha, drobný zemědělec v Pňovanech, jenž si odpočítal výměnek 3230 Kč, musil se dověděti, že tento výměnek byl uznán jen částkou 2000 Kč.
Anna Zeinarová, majetnice zemědělství ve Vranově, směla si jako provozní vydání na svém hospodářství čítajícím více než 23 ha, odpočítati jen 2300 Kč.
Jan Kulhánek ve Kbelanech, jenž hospodaří na ploše více než 19 ha, směl si na provozních výdajích odpočítati dokonce jen 950 Kč.
Těch několik uvedených případů, které lze ještě značně rozmnožiti spolu s vylíčeným způsobem, jak se zjišťují zemědělské průměrné čisté důchody v obvodu stříbrské berní správy, že jest nutno, aby se při podobných pracích za rok 1929 užilo method, které přiměřeně přihlížejí k oprávněným požadavkům zemědělství.
Jelikož tento předmět jest důležitý, tážeme se pana ministra financí, je-li ochoten užíti svého vlivu, aby se průměrný čistý důchod v zemědělství za rok 1929 zjišťoval tak, aby se náležitě přihlíželo ke kritické situaci, v níž bylo zemědělství již v r. 1929.
Dále se tážeme, chce-li naříditi, aby pro to byly stříbrské berní správě vydány ještě zvláštní pokyny?
V Praze, dne 7. ledna 1930.
Windirsch,
Nitsch, Hodina, Platzer, dr. Rosche, dr. Peters, dr. Szüllö, Fedor, Stenzl, Gläsel, Böhm, Jelinek, Dobránsky, Prause, Zierhut, Viereckl, Heller, Böllmann, Wagner, Eckert, Hokky, Halke.
115/XII. (překlad).
Interpelace
poslanců Windirsche, Hellera, Böhma, Eckerta a druhů
ministrovi vnitra
o jazykových předpisech pro obecní úřady v okrese Německé Jablonné.
Okresní věstník pro politický okres německo-jablonský obsahuje v čísle 14/1929 tento výnos:
"Poslední dobou některé obecní úřady vrátily spisy zdejšího úřadu (také jiných státních úřadů), sepsané státním jazykem bez vyřízení nebo se žádostí, aby byl připojen překlad do němčiny, a to v domnění, že spis byl vypraven jen ve státním jazyku omylem nebo s porušením jazykových předpisů.
K informaci obecních úřadů upozorňuje se znovu na příslušné předpisy jazykového nařízení s poznámkou, že dodržování těchto předpisů není naprosto ponecháno libovůli státních úřadů. Státní úřady jsou naopak povinny přísně zachovávati jak ustanovení všech zákonů a nařízení, tak i předpisy jazykového nařízení.
Článek 1. jazykového nařízení ve výtahu:
Všechny soudy, úřady, ústavy, podniky a orgány podřízené ministrům vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy republiky Československé úřadují, vydávají vyhlášky a mají zevní označení ve státním, oficielním jazyku, není-li připuštěna výjimka v následujících v následujících ustanoveních.
Jsou tedy zejména povinny a oprávněny jen v tomto jazyku
f) dopisovati si vespolek a jiným státním i samosprávným úřadům, zastupitelským sborům a veřejným korporacím.
Z uvedeného a dalších článků jazykového nařízení vyplývá, že jmenované státní úřady jsou povinny dopisovati si s obcemi jen ve státním jazyku a může obec činiti nárok na vyřízení v menšinovém jazyku jen tehdy, vystupuje-li jako příslušnice jazyka kvalifikované menšiny, tedy jako strana.
Po této stránce poukazuje se na rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze dne 8. listopadu 1927, č. 19.422, Boh. 6862.
Jak nakládá obecní starosta, jenž nemá státního jazyka, s podáním sepsaným ve státním jazyce, o tom jedná článek 74 jazykového nařízení:
"Nezná-li obecní starosta jazyka československého, odevzdá podání prvému, po případě druhému náměstku nebo některému členu obecního zastupitelstva znalému státního jazyka, aby jej tlumočil do jednacího jazyka obce. Jestliže ani nikdo ze členů obecního zastupitelstva není znalý jazyka státního a nelze-li jinak vhodným a rychlým způsobem pomocí hodnověrné osoby opatřiti překlad podání do jednacího jazyka obce, zašle starosta obce podání toto pod vlastní zodpovědností, nejdéle do 24 hodin po jeho přijetí, bezprostředně nadřízenému úřadu státní správy, aby opatřil překlad do jednacího jazyka obce. Tento úřad opatří co nejrychleji, podle možnosti do 2 dnů překlad a zašle jej s původním podáním obci k vyřízení. Shledá-li však, že není tu nemožnosti svrchu naznačené, pořízení překladu může odepříti. Obec nahradí úřadu skutečné výlohy vzešlé pořízením překladu.
Obecní úřady se vyzývají, aby se příště řídily podle těchto předpisů a neodůvodněným nepřijímáním spisů neztěžovaly vyřizování agendy.
Za překlady do němčiny bude okresní úřad počítati 20 h za každou, byť jen začatou řádku textu sepsaného na stroji v německém jazyce.
V politickém okrese německo-jablonském, jenž zahrnuje soudní okresy německo-jablonský a cvikovský, bylo zjištěno:
V soudním okrese |
Němců |
Čechů |
německo-jablonském |
15.031 |
195 |
cvikovském |
12.138 |
575 |
27.169 |
70 |
Poměr obyvatelstva, i když se od r. 1921, kdy se konal soupis lidu, uměle změnil ve prospěch českého živlu, zůstal silnou převahou německý, takže lze politický okres německo-jablonský stále ještě označiti za skorem čistě německý okres. Podle povolání jest obyvatelstvo okresu hlavně zemědělské, po stránce národní jest mírumilovné a nechápe, že politický okresní úřad v Německém Jablonném nechce si již s obcemi v okrese dopisovati dvoujazyčně, tj. ihned připojovati německý překlad.
Ztěžuje to neobyčejně styk, když obce po přijetí úředních spisů teprve mají žádati o opatření překladů zase u úřadu jenž spis zaslal. Učiněné opatření není velkorysé, naopak velmi malicherné, poukážeme-li na to, že se za opatření překladů mají vybírati i poplatky. Úřad jistě nepotřebuje ve formě honorářů za řádky opatřovati si příjmy, jejichž úhrnný výtěžek, porovnáme-li je s jinými výdaji, naprosto nerozhoduje.
Naopak jest pravděpodobné, že vybírání a zúčtování tak nepatrných částek způsobí vyšší výdaje a jen zbytečně zatíží správu.
Obce německo-jablonského politického okresu neznají důvodů, které vedly ke změně jazykového styku, v okrese dosud obvyklého, ale domnívají se, že zde působí špatně smýšlející lidé, kteří se pokoušejí zkaliti dosavadní dobrý styk mezi okresním politickým úřadem a obcemi.
V zájmu obou stran však jest nikoliv pracovati proti sobě, nýbrž s sebou.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra, je-li ochoten obnoviti dřívější jazykový styk okresního úřadu s obcemi v politickém okrese německo-jablonském?
V Praze dne 7. ledna 1930.
Windirsch, Heller, Böhm, Eckert,
Fedor, Prause, Jelinek, Hokky, Zierhut, dr. Rosche, Wagner, Gläsel, Hodina, Platzer, dr. Szüllö, Dobránsky, Böllmann, Stenzl, Viereckl, dr. Peters, Nitsch, Halke.
115/XIII. (překlad).
Interpelace
poslanců Windirsche, Hellera, Böhma a druhů
ministru financí
o stížnostech do předpisů poplatků proti bernímu úřadu v Německém Jablonném.
V obvodu berního úřadu německo-jablonského množí se případy, že mladým zemědělcům, kteří dědictvím nebo koupí stali se vlastníky hospodářství po rodičích, byly předepsány poplatky, které nejsou v žádném poměru ke skutečným hodnotám hospodářství. Platební příkazy, které dostali v těchto věcech od libereckého finančního okresního ředitelství, opíraly se sice o to, že zdaněné hodnoty byly ustanoveny společnou dohodou (berního úřadu v Německém Jablonném a vlastníky hospodářství). Způsob, jak se takových dohod docilovalo, příčí se svobodnému, neovlivněnému rozhodování mladých hospodářů, neboť úřední orgány vynutily od nich udání hodnoty, jakého si přály. Před sepsáním úředního zápisu nebyl mladým rolníkům ani ponechán čas, aby si věc zrale uvážili, nýbrž byli nuceni vypovídati tak, jak si přál berní úřad v Německém Jablonném. Při tomto postupu naprosto nelze pozorovati, že úřadující orgány nemají být jen ochránci státních zájmů, nýbrž i rádci obyvatelstva, kteří mají povinnost dbáti, aby se mladým zemědělským začátečníkům již předem neodnímala možnost existence.
Jaké účinky má vysloveně fiskální úřadování orgánů berního úřadu v německém Jablonném, dokazují tyto případy:
František Elstner v Křížanech č. 195 zdědil své hospodářství ve výměře 6.46 ha zemědělské půdy, 0.57 ha lesa, úhrnem 7.03 ha plochy s úhrnným katastrálním čistým výnosem 124 Kč. Budovy jsou staré, ve špatném stavu a kryté došky. Hospodářství jest zatíženo výměnkem pro 66letou matku. Berní úřad v Německém Jablonném si vynutil, úhrnná cena hospodářství byla uznána částkou 130.000 Kč, která se po srážce několika položek snížila asi na 126.657 Kč. Z toho liberecké finanční okresní ředitelství platebním příkazem ze dne 7. listopadu 1929, č. 1447, 1285, 6787/1929 předepsalo na poplatcích 7789 Kč 70 h, z nichž mladý vlastník má zaplatiti 6623 Kč 20 h.
Josef Hübner v Heřmanicích č. 3 převzal koupí od rodičů hospodářství mající 10 ha. Úhrnný katastrální čistý výnos činí 273 Kč. Hospodářství jest zatíženo výměnkem odhadnutým na 3944 Kč ročně. Berní úřad v Německém Jablonném nuceně ustanovil hodnotu na 156.150 Kč a z toho liberecké finanční okresní ředitelství předepsalo dne 12. října 1929 pod č. 431, 1260, 4961/1929 poplatek 9638 Kč 80 h.
Edmund Herrmann v Heřmanicích č. 8 převzal koupí od rodičů hospodářství, mající 14 ha, veskrze lehké písečnaté půdy. Zatíženo je ročním výměnkem v hodnotě 4996 Kč. V tomto případě si berní úřad v Německém Jablonném vynutil doznání k hodnotě hospodářství 112.520 Kč a podle toho liberecké finanční okresní ředitelství platebním příkazem č. 76, 1257, 4945/1929 ze dne 10. října 1929 předepsalo poplatek ve výši 5900 Kč 60 h.
Anna Kuncová v Janovicích č. 83 zdědila hospodářství mající 4.40 ha. Zatíženo je výměnkem matce. Berní úřad v Německém Jablonném si vynutil přiznání ke zhodnocení tohoto hospodářství na 85.200 Kč. Liberecké finanční okresní ředitelství předepsalo dne 5. listopadu 1929 pod č. 1147, 1362, 6783/1929 poplatek 4422 Kč 25 h.
Karel Ginzel, zemědělec v Křižanech č. 116 stal se samostatným zemědělcem, když převzal hospodářství od rodičů. Hospodářství má 15 ha zemědělské půdy a 5 ha lesa, tedy úhrnem 20 ha plochy. Berní úřad v Německém Jablonném si vynutil uznání hodnoty hospodářství na 241.160 Kč, ačkoliv je zatíženo ještě větším výměnkem. Liberecké finanční okresní ředitelství platebním příkazem č. 1071, 1270, 5253/1929 ze dne 10. října 1929 předepsalo na poplatcích 17.190 Kč 80 h.
Ema Kaschková v Postřelné č. 54 získala v r. 1929 předepsáním hospodářství, které její otec před 2 léty zdědil po své zemřelé manželce. Tehdy podle platebního příkazu libereckého finančního okresního ředitelství ze dne 8. listopadu 1928, č. 334, 869, 6079/1928 byla poplatku podrobena hodnota 106.665 Kč 60 h. Když dcera Ema Kaschková převzala toto hospodářství, byla po dvou letech pro nové předepsání poplatků vzata za základ hodnota 266.500 Kč a platebním příkazem libereckého finančního okresního ředitelství ze dne 14. srpna 1929 č. 97.985, 4735/1929 předepsán poplatek 15.875 Kč 60 h. V tomto případě poukazujeme i na to, že u berního úřadu v německém Jablonném vyslýchal stranu úředník, jenž jen velice nedostatečně ovládal němčinu. Nebylo se lze s ním řádně dorozuměti.
Ve všech případech nastalo přehodnocení, k němuž vlastníci usedlosti dali svůj souhlas jen pod nátlakem a pod vlivem hrozby, že budou-li se zdráhati, bude usedlost zhodnocena ještě výše.
Tento postup státních orgánů jest neoprávněný, ba dokonce nezákonitý a neslouží ke zvýšení vážnosti finanční správy.
Jsme přesvědčeni, že pan ministr financí nemůže souhlasiti s tímto postupem orgánů berního úřadu v Německém Jablonném. Proto se tážeme pana ministra:
1. Je-li ochoten užíti svého vlivu, aby příště byly odstraněny příčiny stížností, které jsou základem interpelace?
2. Je-li dále ochoten naříditi, aby v uvedených případech bylo znovu zahájeno řízení poplatkové a aby výše nově předepsaných poplatků souhlasila s hodnotami, které lze uvésti v soulad se skutečnou hodnotou převzetí a také s hodnotou výnosu hospodářství?
V Praze dne 4. ledna 1930.
Windirsch, Heller, Böhm,
Wagner, Zierhut, Nitsch, dr. Szüllö, Platzer, Hodina, dr. Rosche, Hokky, Stenzl, Prause, Eckert, Böllmann, Dobránsky, Halke, Fedor, Jelinek, Gläsel, Viereckl, dr. Peters.
115/XIV. (překlad).
Interpelace
poslance dra G. Hanreicha a druhů
předsedovi vlády
o dovozních listech na dovážené hornoslezské uhlí.
V tisku bylo již několikráte poukazováno, že dovozní listy na dovoz hornoslezského uhlí z Polska přicházejí do obchodu prostřednictvím politických stran. Zástupci jednotlivých politických stran, jimž bylo vytčeno, že přijímají dovozní listy na uhlí, obrátili se v té věci k soudům. Nalézací prakse jest různá a bylo by v zájmu ozdravění našich politických poměrů, kdyby o otázce dovozních listin zavládla úplná jasnost.
Podepsaní se tedy táží:
1. Jest pravda, že dovozní listy na uhlí jsou vydávány politickým stranám nebo organisacím blízkým těmto politickým stranám?
2. Může příjemce dovozních listů dosíci finančního zisku při prodeji nebo postoupení dovozních listů obchodníkům a jaký?
V Praze dne 9. ledna 1930.
Dr. Hanreich,
Horpynka, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, Geyer, Knirsch, Kasper, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Matzner, inž. Kallina, dr. Hassold, dr. Keibl, dr. Szüllö, Simm, Köhler, dr. Schollich, Schubert, inž. Jung, Hokky, Krebs, Fedor, Dobránsky.
115/XV. (překlad).
Interpelace
poslance dra G. Hanreicha a druhů
ministrovi financí
o zrušení daně z vína.
Daň z vína činící 1.45 Kč z litru jest v nynější krisi zemědělství, kdy se za litr vína platí částečně již jen 3 Kč, neobyčejně těžkým zatížením. Tato daň byla z části oprávněná, když litr vína ze sklepa výrobce stál 10 Kč a více, nikoliv však dnes. S odkazem na daň z vína jsou však také velmi těžce poškozeni spotřebitelé, poněvadž všechny články obchodu, které mají co činiti s vínem, víno neobyčejně zdražují s odkazem na daň z vína, takže na konec 1/4 litr vína, když se dostane v hostinci na stůl, stojí tolik, jako 1 až 2 litry vína u výrobce.
Vzhledem k těmto poměrům dovolují si podepsaní tázati se:
Jest pan ministr financí ochoten podati návrh zákona, jímž se ruší daň z vína, nebo se aspoň snižuje na částku přiměřenou dnešním cenám vína?
V Praze dne 9. ledna 1930.
Dr. Hanreich,
Horpynka, Szentiványi, Nitsch, dr. Holota, dr. Törköly, dr. Jabloniczky, Kasper, Matzner, Knirsch, Geyer, dr. Schollich, dr. Hassold, dr. Keibl, Simm, Köhler, dr. Szüllö, inž. Jung, Krebs, Fedor, Hokky, Dobránsky, Schubert.
115/XVI. (překlad).
Interpelace
poslance O. Horpynky a druhů
ministrovi spravedlnosti
o umístění ústeckého okresního soudu.
Poměry v budově ústeckého okresního soudu jsou již neudržitelné. Ústecký okresní soud jest umístěn ve třech různých domech, z nichž jeden jest soukromý a dělí se o tyto místnosti ještě také se soudem živnostenským, berním úřadem, berní správou a okresní politickou správou. Ústecký okresní soud jest umístěn v každém směru nedostatečně, nedůstojně, nehygienicky a trvale neudržitelně. Není jediného místa v republice, kde by byly, byť i jen poněkud podobné rozvrácené poměry a kde by byly trpěny. S vystavěním nové soudní budovy, jež bylo již jako nezbytně nutné po mnoho let žádáno a jehož nevyhnutelná nutnost byla uznána, nesmí se tedy již déle odkládati.
Podepsaní dovolují si tedy tázati se pana ministra:
1. Ví pan ministr o poměrech u ústeckého okresního soudu?
2. Jest pan ministr ochoten ihned naříditi, aby v Ústí n. L. byla vystavěna nová soudní budova?
3. Jest pan ministr ochoten při volbě staveniště přihlížeti k potřebám obyvatelstva a dopravy a opatřiti pro novou soudní budovu staveniště ve středu města?
V Praze dne 8. ledna 1930.
Horpynka,
Schubert, Köhler, Geyer, Kasper, Dobránsky, dr. Szüllö, dr. Holota, Hokky, dr. Törköly, dr. Schollich, dr. Hanreich, Matzner, dr. Hassold, dr. Keibl, inž. Kallina, inž. Jung, Knirsch, Krebs, Fedor, Szentiványi, Nitsch, dr. Jabloniczky.
115/XVII. (překlad).
Interpelace
poslance E. Schollicha a druhů
ministrovi školství a národní osvěty,
aby bylo vydáno vládní nařízení k §u 142 platového zákona.
Středoškolští učitelé čekají nyní již několik let, aby bylo vydáno vládní nařízení podle §u 142, odst. 2. platového zákona, neboť právě u nich jde v mnoha případech o započtení suplentské doby, let strávených jako asistenti, služby na nestátních středních školách, služby pomocných učitelů a smluvní učitelské doby a konečně také ještě o započtení válečné služby a válečných půlletí, pokud ještě nebyly započteny před platovým zákonem. Pracovní souručenství suplujících a provisorních profesorů Ústředního spolku československých profesorů rozeslalo všem středním a odborným školám, na nichž má svaz své důvěrníky, dotazníky. Z 322 dotazníků došlo zpět 251, to jest 78%. Podle došlých dotazníků jde o 824 profesorů, a to 253 definitivních, kteří úplně bez svého zavinění jsou poškozeni tím, že se prodlévá s vydáním vládního nařízení; jsou mezi nimi účastníci světové války, otcové rodin a kulturní pracovníci. Mezi Němci není tomu lépe.
Podepsání táží se tedy pana ministra školství a národní osvěty, proč se dosud prodlévalo s vydáním vládního nařízení podle §u 142 platového zákona, kdo jest tím vinen a zda lze očekávati, že vládní nařízení bude co nejdříve vydáno?
V Praze dne 9. ledna 1930.
Dr. Schollich,
dr. Holota, Geyer, Kasper, dr. Törköly, Horpynka, Szentiványi, dr. Keibl, dr. Hassold, Schubert, Knirsch, Hokky, Fedor, Matzner, dr. Szüllö, dr. Hanreich, inž. Kallina, Simm, Köhler, inž. Jung, Krebs, Nitsch, dr. Jabloniczky, Dobránsky.
115/XVIII. (překlad).
Interpelace
poslanců J. Geyera, H. Simma a druhů
vládě
o přiměřené úpravě diet státních zaměstnanců.
Po léta čekají státní zaměstnanci na přiměřenou úpravu diet, poněvadž za nynějších drahotních poměrů nelze s ustanovenými částkami vystačiti a od státních zaměstnanců při jejich beztoho skrovných požitcích nelze žádati, aby musili dopláceti k mimořádným výdajům způsobeným jejich úřední činností.
Proslýchá se, že při úpravě diet má býti nynější stav značně zhoršen tím, že se má škrtnouti poplatek za povoz na dráhu a z dráhy a že se diety mají vypláceti jen při úřadování trvajícím déle než 10 hodin a že se příslušná vyšší vozová třída má nahrazovati, jen prokáže-li se, že se jí skutečně užilo.
Kdyby se na to pomýšlelo, bylo by to přes případné zvýšení diet značným zhoršením proti nynějšímu stavu. Poněvadž pro bytovou nouzi jsou nyní úředníci nuceni často bydliti daleko od úřadu, bylo by odepření poplatku za povoz na nádraží a z nádraží zvlášť kruté; předpoklad desítihodinného úřadování pro nárok na diety odporoval by především zákonu o osmihodinné pracovní době, naprosto nehledě k tomu, že již krátký pobyt mimo služební místo jest spojen s mimořádnými výdaji na stravování.
Nutnost prokazovati, že se užilo vyšší vozové třídy příslušející státním zaměstnancům, aby se dostalo příslušné cestovné, odporovala by právům státním zaměstnancům dosud vyhrazeným a odporovala by tedy také zásadě, stále hájené i úřady, aby se státním zaměstnancům pozdějšími opatřeními nezkracovala jejich řádně nabytá práva.
Naproti tomu jest nutno, aby se co nejdříve podle drahotních poměrů valorisovaly dosud ustanovené diety a aby se samozřejmě nahrazovaly i částky za příjezd na dráhu a u dráhy jakož i za příslušnou vyšší vozovou třídu. Diety buďtež přiznávány za každou činnost služební mimo služební místo bez ohledu na její trvání a to podle zákona o osmihodinné pracovní době, při úřadování delším než osmihodinném ve dvojnásobné výši.
Podepsaní se tedy táží:
1. Jest vláda ochotna tyto pověsti rozptýliti svým vysvětlením?
2. Nově upraviti diety podle žádané valorisace a při tom úplně hájiti nabytých práv?
3. Oznámiti, jaké přípravy vláda po této stránce již učinila?
V Praze dne 9. ledna 1930.
Geyer, Simm,
Kasper, Horpynka, inž. Kallina, dr. Hassold, Szentiványi, Nitsch, dr. Törköly, inž. Jung, Stenzl, Prause, dr. Holota, Eckert, dr. Hanreich, dr. Keibl, Krebs, Knirsch, Matzner, dr. Schollich, Köhler.