II. Druhé a třetí skrutinium
§ 49.
Řízení před ústřední volební komisí.
Nemění se.
§ 50.
Nadpis tohoto paragrafu odpadá.
Jinak § 50 se nemění.
§ 51.
Ke kterým kandidátním listinám se nepřihlíží.
Odstavec 1.: Při druhém skrutiniu přihlíží se toliko k hlasům strany, jež dosáhla aspoň v jednom volebním kraji mandátu.
Odstavec 2.odpadá.
§ 52.
Druhé skrutinium.
Nemění se.
§ 53.
se nemění.
§ 54.
Kteří z kandidátů jsou zvoleni v II. a III. skrutiniu.
Odstavec 1. se nemění.
Odstavec 2. odpadá.
§ 55.
Odstavec 1.: O jednání ústřední volební komise sepíše se zápis, který všichni členové podepíší. V něm budiž uvedeno, kteří kandidáti při skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance.
Odstavec 2. a 3. se nemění.
§ 56.
Doplňovací volba.
Uprázdní-li se mandát, provede se do 60 dnů v tom volebním okresu, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, volba doplňovací, jež se vykoná podle těchto zásad:
1. O právu volebním a volitelnosti, o volebních komisích, o přípravném řízení, o rozepsání a způsobu volby a o zjištění a prohlášení výsledku volby platí pro doplňovací volbu obdobně předpisy hlavy prvé až páté, pokud v následujících odstavcích není jinak ustanoveno.
2. Obvodní volební komise odešle bez průtahu jeden zápis o volbě na místě předsedovi krajské komise (§ 45) přímo ministerstvu vnitra, jež předloží spisy ústřední volební komisi, aby přímo tato provedla řízení podle § 50, provedla skrutinium podle pravidel v následujících odstavcích uvedených a vyhlásila výsledek volby (§ 55)
3. Poslancem zvolen jest ve volbě doplňovací ten z kandidátů volebních stran, jenž obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů.
4. Neobdržel-li žádný z kandidátů volebních stran této nadpoloviční většiny, prohlásí volební komise, že se vykoná užší volba mezi těmi dvě a kandidáty volebních stran, kteří obdrželi největší počet hlasů. V případě rovnosti rozhoduje los.
5. Ministerstvo vnitra rozepíše pak užší volbu, nejpozději na 21. den po dni volby doplňovací a ve vyhlášce oznámí též, mezi kterými dvěma kandidáty bude provedena užší volba. Tato užší volba vykoná se podle pravidel shora uvedených s tím rozdílem, že při užší volbě hlasy odevzdané jiným osobám, než těm kandidátům volebních stran, kteří do užší volby přišli, jsou neplatné. Poslancem zvolen jest v užší volbě ten z obou kandidátů, jenž obdržel větší počet hlasů. Při rovnosti rozhodne los.
6. Uprázdní-li se mandát ve 3 měsících před ukončením volebního období sněmovny, nerozepíše se již volba doplňovací, ale mandát zůstane neobsazen do konce volebního období.
§ 57
se nemění.
Ustanovení trestní.
§ 58.
Z odstavce 1. I. čís. 1. se nemění.
I. čís. 2.: Dá-li předseda krajské volební komise nebo jiný úředník, obecní starosta, nebo obecní zřízenec zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti vyhlásiti, rozmnožiti nebo dodati nesprávné hlasovací lístky;
I. čís. 3.: Odnímá-li kdo voliči bez jeho výslovného souhlasu legitimační neb hlasovací lístek nebo škrtá-li mu v těchto listinách;
I. čís. 4. - 7. se nemění;
8. plnou moc voličovu padělá nebo kdo vědomě padělané plné moci použije nebo vědomě ověří nepravý podpis na plné moci (§ 38 odst. 10) nebo kdo použije proti vůli voličově plné jeho moci, legitimačního lístku nebo úředního potvrzení v § 38 odst. 10. naznačeného;
9. voliči vědomě potvrdí nepravdu, nebo kdo vědomě použije nepravdivého potvrzení, že volič jest v den volby jako zaměstnanec veřejného dopravního podniku nebo jako příslušník pohraniční finanční stráže nebo jako příslušník četnictva neodkladně služebně zaměstnán mimo místo volby; téhož trestního činu dopustí se představeny úřadu voliči bezprostředně nadřízeného, odepřeli voličovi tuto pravdivou skutečnost potvrditi (§ 38 odst. 10.).
Odst. 2. se nemění.
Odst. 3., II. čís. 1., 2. a 3 se nemění.
II. č. 4.: žádá za rozmnožení hlasovacích lístků ceny nepřiměřeně vysoké.
II. č. 5. se nemění.
II. č. 6.: proti ustanovení zákonů zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů, v soupisy obyvatelů obce a v matrikové záznamy a činiti si opisy nebo výpisy, nebo kdo proti ustanovení zákona odepře vydati interesovanému žadateli potvrzení o okolnostech pro volební právo rozhodných;
II. č. 7. a 8. se nemění.
Odst. 4., III. čís. 1., 2. a 3. se nemění.
III. čís. 4.: Kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách neb v několika volebních okresích.
III. čís. 5., 6. a 7. se nemění.
§§ 59 až 62 se nemění.
ČLÁNEK III.
se nemění.
Důvody.
Jelikož za dnešní soustavy volebního práva do parlamentu, jež je v Československé republice zavedeno, vzneseny byly ve veřejnosti často výtky proti vázaným, respektive přísně vázaným kandidátním listinám, podal v senátě Národního shromáždění republiky Československé dne 17. prosince 1925 senátor Dr. Otakar Krouský a soudruzi názornými grafickými tabelami a výpočty obšírně odůvodněný návrh zákona na změnu dnes platného řádu volebního tak do poslanecké sněmovny, jakož i do senátu Národního shromáždění republiky Československé. Návrh tento doposud Národní shromáždění neprojednalo Podáváme proto přítomný návrh zákona, který v podstatě své jest totožný s návrhem senátora Dra Otakara Krouského a soudruhů, a odvoláváme se na důvody, které navrhovatelé v senátě připojili k svému návrhu (tisk sen. č. 5/II.).
Úchylky přítomného návrhu od návrhu senátora Dra Otakara Krouského spočívají v tom, že v návrhu přítomném činí se kompromis mezi soustavou vázaných listin a soustavou jednojmennou, vyhovuje se tak požadavku užší souvislosti voličstva s kandidátem jakož i oprávněnému požadavku stranickopolitického života, aby vůdcové strany nebyli nahodilými shodami okolností při volbách dekapitováni. Proto v přítomném návrhu ponechává se obsazení mandátů ve druhém a třetím skrutiniu ústředí patřičných volebních stran. V praktickém životě to znamená, že přibližně asi dvě třetiny mandátů by byly tímto způsobem zaplněny v prvním skrutiniu na základě jednojmenného volení a jedna třetina mandátů by byla ponechána nominování kandidátů ústředími volebních stran ve druhém a třetím skrutiniu. Prakticky vzato by byl tento postup plně odůvodněný a spravedlivý, jelikož ti kandidáti, kteří by nedostali mandátu v prvním skrutiniu, koncentrovali na sebe poměrně jenom malý počet hlasů a nebyli náležitými representanty vůle voličstva patřičných okresů - a tak součet všech hlasů, odevzdaných na tyto kandidáty, jest spíše projevem zásadným politicko-stranickým, nežli projevem lokální anebo osobní orientace, a tak právem náleží vedení patřičných stran, aby ony označily pro takto získané mandáty vhodné kandidáty.
Neuzavíráme se před poznáním jedné důležité vady odstranění přísně vázaných kandidátních listin která spočívá v tom, že při jednojmenných volbách, tak jak je v přítomném návrhu zákona navrhujeme. Způsob volebního boje bude se říditi více s hledisek osobních a lokálních, než s hledisek principielních. Při temperamentu lidí dnešní společnosti bude to jistě určitou vadou, která může ponechati větší pole více méně nepřípustnému nadcházení si voličstva, skandalisování kandidátů, osobním útokům a pod., než tomu jest při nynějších přísně vázaných kandidátních listinách. Avšak požadavek za odstranění vázaných kandidátních listin jest přece ve veřejnosti naší tak silný, že i přes tuto vadu jednojmenného volení jeví se býti důležitějším momentem užší souvislost mezi voličstvem a kandidátem, která bez otázky nastane při odstranění přísně vázaných kandidátních listin.
V přítomném návrhu pomíjíme první a druhou variantu, jakož i první návrh senátora dra Krouského, pokud se týče nastupování náhradníků poslanců, a navrhujeme v našem návrhu zákona jeho variant třetí, kterým se náhradníci poslanců vůbec odstraňují a při uprázdnění mandátů před rozpuštěním parlamentu stanoví náhradní volby v oněch volebních okresech, ve kterých byl kandidován původně patřičný poslanec, jehož mandát se buďto úmrtím, nebo vzdáním se, anebo rozsudkem volebního soudu uprázdnil. Toto ustanovení našeho návrhu sledu je dvojí účel. Předně těmito doplňovacími volbami se lépe ukazuje soud a veřejné mínění voličstva, než je tomu u občas vyskytujících se doplňujících volbách do obcí, anebo při volbách do zemí a okresů, které jsou častokráte ukazovateli více méně lokálních zájmů, nežli je tomu u voleb parlamentních, které jsou nesporně čistě politickými. Nutnost takovýchto politických projevů voličstva leží nabíledni, a vidíme, že v mnohých vyspělých kulturních státech západních takovéto ojedinělé doplňovací volby mají mimořádně důležité politické důsledky. Za druhé, ustanovení o doplňovacích volbách sleduje ten účel, aby poslanci chráněni byli před někdy nedostatečně odůvodněným a veřejným míněním neschvalovaným pozbavováním jejich mandátů ústředími politických stran. Každá politická strana a její vedení si pak zajisté pečlivě uváží rozhodnutí o zbavení poslance mandátu bez naléhavé příčiny, neboť při každém takovémto činu bude nutně postavena podrobiti se soudu voličstva patřičného okresu. Ovšem že s druhé strany tento soud voličstva týká se i kandidáta.
Jest samozřejmé, že povaha věci přináší s sebou, že doplňovací volby nemohou se jinak díti, než na základě principu majoritního. Zde, poněvadž se to týká jen ojedinělých případů, nemůže působiti případné kompromisy mezi stranami v takové míře demoralisačně, jako tomu bylo a jest při volbách parlamentních v těch státech, kde vůbec pro volby do parlamentu slouží za základ princip majoritní.
V návrhu našem jest ještě další odchylka od návrhu senátora dra Krouského, která spočívá v tom, že návrhem naším se zabraňuje kumulování rozličných drobných stran a skupin, které pod záštitou silnějších politických stran chtějí dosíci mandátu, ačkoliv by toho při samostatném vystoupení nikdy nedocílily. Jest však.zájmem našeho politického a státního života, abychom zabránili stranickému tříštění se, a již Revoluční národní shromáždění bylo vedeno touto snahou.
Náš návrh plně podržuje zásadu poměrného zastoupení, jak to předpisuje naše ústavní listina, a jak toho ostatně vyžaduje princip demokracie. Poměrné zastoupení přijala dnes již velká řada států. V samé Evropě je 20 států, v nichž dnes dějí se volby na základě poměrného zastoupení v parlamentě. Tato zásada zůstává tudíž přítomným návrhem nedotčena.
V Praze, dne 12. prosince 1929
Hrušovský,
Langr, Šmejcová, O. Svoboda, dr. Patejdl, dr. Stránský, David, dr. Moudrý, Tykal, Polívka, Tučný, inž. Záhorský, B. Procházka, Fiala, Malý, Lanc, Knejzlík,Vaněk, Richter, Sladký, Stejskal, Špatný, Zeminová, Slavíček, Hatina, Netolický.