10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Z rozsáhlé činnosti ministerstva školství a národní osvěty bylo by letos uvésti zejména toto:

V oboru národního školství byl již přijat Národním shromážděním zákon o pomocných školách. K ústavnímu projednávání byly předloženy návrhy zákonů: o obvodových (újezdních) školách měšťanských a o úpravě pensí nestátních učitelů na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. Připravena jest též osnova zákona o čtvrtých třídách měšťanských škol a o okresních školních inspektorech. S ostatními ministerstvy projednávají se ještě návrhy zákonů: o úpravě právních poměrů aktivního učitelstva nestátních škol na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, o zemských školních radách pro Slovensko a Podkarpatskou Rus a o mateřských školách. Služební pragmatika učitelstva národních škol byla již vydána na základě §u 17 učitelského zákona vládním nařízením ze dne 14. září 1928, č. 162 Sb. z. a n.

Na Slovensku a na Podkarpatské Rusi pokračuje se ve zřizování a budování lidových škol pro děti nezaškolené. K urychlenému zaškolení dětí na Podkarpatské Rusi zřizují se zatímně četné kursy pro děti nezaškolené, k terč se promění postupně v řádné školy. Na Slovensku přibývají počátkem školního roku 1929/30 do národních škol děti osmého roku vyučovacího, čímž tedy jest úplná osmiletá docházka školní na Slovensku provedena.

Školní správa věnuje zvláštní pozornost tomu, aby bylo zabezpečeno a stabilisováno vyučování dětí v území národnostně smíšeném ve školách menšinových. Podle možností daných každoročním úvěrem odčiňuje se nedostatečné umístění škol novostavbami nebo koupí budov.

Pokud jde o věci pedagogické, pracuje se na návrhu soustavného, vědeckého vzdělání učitelstva škol pomocných vzhledem k zákonu o školách pomocných. Připravuje se zvláštní řád školní a vyučovací pro školy dětí úchylných. Chystají se nové předpisy o zkouškách způsobilosti učitelské pro školy národní zejména předpisy o rayonování zkušebních komisí. Otázkám reformní školy měšťanské a obvodovým školám měšťanským bude věnována zvláštní pozornost.

Připravují se nové instrukce pro zakládání a správu školních zahrad a v jednání je nový řád pro schvalování učebných knih a pomůcek.

Střední školství v uplynulém školním roce 1928/29 pohybovalo se ve svém vývoji tak jako v předchozích letech na basi stabilisační. Počet všeho středoškolského žactva opětně poklesl o 4.685 žáků a činil 93.587. V některých zemích snížil se tím počet žactva téměř na stupeň předválečný; tak v Čechách bylo v roce 1914 zapsáno 41.263 žáků a v roce 1929 byl počet žactva 45.238. Tyto skutečnosti ukazují nejlíp, že doba překotného návalu do středních škol již uplynula a že nastávají po této stránce normální poměry. Po stránce organisační zůstala školská správa věrna všeobecně vyslovené zásadě, že počet středních škol nemá býti rozmnožován. Povolila sice otevření městského reálného gymnasia ve Vsetíně, ale za to nařídila postupné zrušení reálného gymnasia ve Velké Revúci a učitelského ústavu v Košicích. Potřeba učitelek domácích nauk a pěstounek vyvolala v život otevření českého ústavu pro učitelky domácích nauk v Opavě a městského ústavu pro pěstounky v Plzni. Pobočné oddělení reformně reálně gymnasijní v Českých Budějovicích bylo změněno v samostatné reformní reálné gymnasium. Ježto typ reálných gymnasií požívá čím dále tím větší obliby, byly v reálná gymnasia změněny reálky v Praze-XIII. a v Brně-Husovicích, dívčí reformní reálné gymnasium v Hradci Králové a v Košicích, německé gymnasium v Chomutově a německé reformní reálné gymnasium v Plzni.

Řada podobných změn provedena pro školení rok 1929/30. Na reálná gymnasia byly změněny reálky v Praze - VII. (dívčí), v Praze - XII. na náměstí krále Jiřího, v Šumperku, v Telči a v České Třebové, gymnasium v Třeboni, reformní reálná gymnasia v Novém Jičíně, Kralupech; Litoměřicích a Trutnově (německé); na reformní reálné gymnasium byla změněna reálka ve Velkém Meziříčí. Alternativní povinná řečtina byla zavedena na reálných gymnasiích v Nitře a Trnavě a na německém reálném gymnasiu v Chomutově. Povinná angličtina byla zavedena v pobočkách reálných gymnasií v Praze - XVI. a v Košicích židovské reformní reálné gymnasium v Brně přijalo jazyk československý za jazyk vyučovací. Na učitelských ústavech byl obnoven nejvyšší počet 40 chovanců při zápisech do I. ročníků; na ústavech koedukačních byla polovina tohoto počtu vyhrazena chovankám. Za koedukační byly prohlášeny státní učitelské ústavy v Českých Budějovicích, Kutné Hoře a Chrudimi. V duchu skutečné potřeby bylo svoleno k otevření řádového ústavu pro učitelky domácích nauk v Levoči, spolkového ústavu pro pěstounky ve Velkém Meziříčí a německého řádového ústavu pro pěstounky ve Šternberku; oba ročníky bylo dovoleno otevříti na ústavech pro učitelky domácích nauk v Brně, Českých Budějovicích a Praze. Čestný název obdrželo reálné gymnasium v Telči po Otokaru Březinovi, učitelský ústav v Kutné Hoře po Gustavu Lindnerovi a učitelský ústav v Jičíně po K. V. Raisovi. V oboru akce postátňovací bylo dokončeno postátnění německé zemské reálky v Brně, jíž se dostalo názvu druhé německé státní reálky v Brně. O postátnění zbývajících zemských středních škol na Moravě bude dále jednáno, stejně jako o tom, aby byl převzat věcný náklad a tím provedeno úplné postátnění dalších dívčích středních škol. Bude dále projednávána "zákonná osnova" návrhu o zavedení osmých tříd na reálkách a jejich přeorganisování společně s reformními reálnými gymnasii; rovněž bude pokračováno v jednání o zákonné osnově návrhu na zřízení pedagogických akademií na místě učitelských ústavů.

V oboru pedagogickém bylo pokračováno v budování učebných osnov podle tak zvané malé středoškolské reformy, provedené výnosem č. 71.214/27; kromě toho zjednán byl podstatný kus nápravy vydáním směrnic, platných pro úpravu středoškolských učebnic; výnosem ze dne 3. července 1928, č. 41.260/27 (Věstník č. 73).

Vedle toho jest tu rozpracováno mnoho významných počinů, které v nejbližší době budou uskutečněny. Jsou to nové učebné osnovy pro vyučování moderním jazykům na reálných gymnasiích a na reformních reálných gymnasiích, dále sjednocené vydání všech nyní platných osnov učebných, vydání nových instrukcí pro vyučování na středních školách, úprava nového školského řádu se zvláštními pokyny pro žáky, rodiče a učitele, vydání nového zkušebního řádu pro středoškolské profesory, nová úprava středoškolských zkoušek dospělosti, zdůrazňování moderních metod vyučovacích, jmenovitě činné školy, ve spojení s podstatným omezením učiva. Budiž i uvedeno, že nová forma zápisů do I. tříd středních škol, jež byla na zkoušku zavedena ve Velké Praze, byla od 1. září 1929 rozšířena na celé Čechy a Velké Brno.

Po stránce personální v školním roce 1928/29 bylo nejvýznačnější zavedení nové výměry učebné povinnosti a odměn za přespočetné hodiny vládním nařízením ze dne 17. července 1928, č. 131 Sb. z. a n.; k němu byly vydány prováděcí výnosy ze dne 9. srpna 1928, č. 96.246 (Věstník č. 84) a ze dne 7. listopadu 1928, č. 141.572 (Věst. č. 113) a zavedena byla nová sazba odměn za výpomocné vyučování a hodiny -předmětů nepovinných výnosem ze dne 17. srpna 1928, č. 103.894 (Věstník č. 86); složitá látka tato si vyžádala kromě toho řady dalších vysvětlovacích výnosů.

V odborném školství ubylo podle dlouholetého programu opatrně a plánovitě dále postupováno k jeho těsnému přimknutí k potřebám praktického života příslušných oborů.

V obchodním školství nebylo po stránce vnější organisace podstatných změn. Skutečnost, že počet škol a jich kategorie odpovídají, kromě Slovenska, poptávce po absolventech, osvědčilo se i v tomto roce, takže nebylo důvodů k zřizování nových škol. Jednání o nové školy této kategorie na Slovensku bylo zahájeno.

Ve vnitřní organisaci pracováno bylo na nových osnovách obchodních akademií. Ukazuje se, že zavedení nových metod vyučování jazykovému přinese těmto školám a jich absolventům patrné zlepšení; proto se pracuje i na další úpravě vyučovacích osnov a zároveň připravují se učebnice, aby při zavedení osnov učitelé í; žáci měli potoce potřebné pomůcky.

Také v průmyslovém a odborném školství v užším slova smyslu nebylo po vnější stránce podstatných změn. Dlužno jen poznamenati, že státní průmyslová škola v Mor. Ostravě a státní odborná škola pro zpracovávání dřeva ve Valašském Meziříčí přestěhovaly se do nových vlastních budov; pro ústřední státní ústav bytového průmyslu v Praze XI., postavena byla dílenská budova, státnímu textilnímu učilišti v Brně, státní odborné škole pro zpracovávání dřeva v Humenném a státní průmyslové škole v Bratislavě byly opatřeny nové potřebné místnosti přístavbou. Školní dílny četných škol byly doplněny novými přesnými stroji, jed umožňují zaměstnati žactvo i specielními pracemi příslušného oboru.

Veškeré školy této kategorie účastnily se svými pracemi četných výstav domácích i zahraničních, na nichž ukázaly vyspělost československého průmyslu, v prvé řadě uměleckého.

Na odborných školách pro ženská povolání bylo pokračováno v reorganisaci škol na jednotný typ. Pozoruhodnější počet nových škol zřízen byl na Slovensku, kde také otevřen byl ústav pro vzdělání učitelek těchto škol (v Turč. Sv. Martině).

Živnostenské pokračovací školy (učňovské školy) byly dále zodborňovány. Velmi četné školy rozšířily svůj školní obvod, což mělo za následek zvýšení počtu žactva a zřízení dalších odborných oddělení neb skupin.

Akce pro opatření vlastních budov ž. p. škol značně postoupila. V roce 1929 projednány byly četné stavby škol, jmenovitě stavba školy v Kladně, v Sušici, v Ústí n. L., Náchodě, Kostelci n. O., Hodoníně, Brně, Břeclavi, Jihlavě, Kroměříži aj.

S opatřením vlastních budov ruku v ruce jde reorganisace na školy s desítiměsíčním školním rokem a s celodenním vyučováním:

Návrhy nové učebné osnovy byly vypracovány pro školy oborů kovy zpracujících, školy živností stavebních, krejčovských a obuvnických; po skončení porad o těchto návrzích budou osnovy na zkoušku zavedeny zatím na některých škol"ach ve šk. r. 1930/31.

K zvýšení odměn za správu a vyučování pro nedostatek úhrady ani v roce 1929 nedošlo.

Také v roce 1930 bude třeba splniti četné úkoly.

V oboru obchodního školství budou v roce 1930 opatřeny péčí obci nové školní budovy v Jičíně, v Jindřichově Hradci, v Chocni a v Táboře. Podle prostředků, jež budou dány k disposici, budou vybaveny školy pomůckami moderního obchodu. V akci postátňovací pokračováno bude podle stavu definitivní systemisace. Za účelem dalšího vzdělání učitelstva pomýšlí se pořádati odborné kursy a zavésti zpravodajskou službu v oboru komerčním. Reforma učebných osnov obchodních akademií bude dále prováděna.

Ve vybavení průmyslových a odborných škol zařízením strojním a učebnými pomůckami bude se pokračovati. Zamýšlí se reorganisace strojnického oddělení vyšších průmyslových škol zřízením speciálních pětiměsíčních běhů pro jejich absolventy, jež by je připravily pro práce ve specielních odděleních továrních.

Na odborných školách pro ženská povolání bude v mezích dané systemisace pokračováno v postátňovací akci. Ústavy pro vzdělání učitelek těchto škol budou podle získaných dosavadních zkušeností reorganisovány.

Na živnostenských pokračovacích školách bude se dále prováděti reorganisace tím, že školy všeobecné, jichž žactvo bude lze přičleniti k větším školám odborným, budou postupně likvidovány. Obcím, v nichž budou postaveny vlastní budovy pro tyto školy, budou jako dosud poskytovány subvence k tomuto účelu. Tam, kde poměry budou toho vyžadovati, bude ministerstvo školství a národní osvěty podporovati snahy o získání správců i učitelů těchto škol v hlavní povolání.

Podle zkušeností, získaných s dosavadními novými osnovami, budou přepracovány také osnovy dalších odborných škol.

Osnova zákona o učňovských školách, jehož se veřejnost intensivně domáhá, bude předložena k parlamentnímu projednání, jakmile budou zajištěny prostředky, jichž její provedení bude vyžadovati. Totéž týká se i žádoucího zvýšení odměn za správu a vyučování.

Všechny školy i v roce 1930 obešlou svými pracemi domácí i zahraniční výstavy, přispívajíce tak jednak k propagaci české kultury i českého výrobku, jednak k zvýšení vkusu i zájmu o výrobky plnohodnotné.

V oboru vysokého školství byly vykonány všechny práce, jichž bylo potřebí, aby reformované studium zeměměřičské bylo podle nových studijních osnov a nového zkušebního řádu uvedeno v běh. Pro studium montanistické byl vypracován nový zkušební řád. Bylo pokračováno v projednávání reformy studia theologického na katolických fakultách a učiněny přípravy, aby v anketách mohly býti projednávány zejména reformy studia lékařského, pojistné techniky, studia farmaceutického a jiných oborů studia. Mimo to byly konány porady o zřízení kursů pro leteckou techniku při vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství na českém vysokém učení technickém v Praze. Konány byly přípravy, aby mohl býti včas proveden zákon o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze, na kterém se Národní shromáždění Československé republiky v poslední době usneslo. Osnova zákona o úpravě některých právních poměrů na československých státních vysokých školách a samostatných vědeckých ústavech a knihovnách jakož i o zřizování těchto ústavů a knihoven byla předmětem jednáni jednak se všemi ministerstvy, jednak se všemi vysokými školami. V těchto jednáních bude pokračováno.

Kromě těchto reforem a legislativních akcí pečovala správa školská o vybavení všech vysokých škol jak potřebnými místnostmi, tak interním zařízením i vědeckými pomůckami a dotacemi, pokud to v mezích rozpočtových prostředků bylo možno. Při tom bylo pamatováno i na to, aby v budoucnosti bylo docíleno podle možnosti zlepšení posavadního stavu a tím umožněn co největší rozvoj našeho vysokého školství.

Pokud jde o personální věci vysokých škol, byly vykonány všechny práce, jichž bylo potřebí k nové systemisaci míst na vysokých školách a to v takovém rozsahu, aby zdárná činnost a rozvoj vysokých škol i po stránce personální byly nejen pro přítomnost, nýbrž i pro nejbližší budoucnost zabezpečeny.

Pokud jde o společné věci školské, dlužno zmíniti se, že ve dnech 8. - 12. dubna 1929 uspořádána byla školská anketa za účasti 148 odborníků, jež se obírala důležitými časovými pedagogickými problémy a přinesla mnoho cenných námětů pro práci budoucí.

Činnost v oboru sociální a sociálně zdravotní péče vyvíjela se v dvojím směru. Tam, kde to vyžadovaly důvody koncentrace v zájmu jednotnosti, poskytovalo ministerstvo školství a národní osvěty studujícím vysokých, středních a odborných škol podpory přímo, a to především in natura tím způsobem, že platilo za nemajetné studující zasluhující ohledu pro svůj studijní prospěch a postup poplatky internátní a kolejní. Toliko studujícím, kteří nejsou ubytováni v internátech nebo kolejích, resp. nepožívají v těchto ústavech úplného zaopatření, dostávalo se pravidelných podpor peněžitých, a to pokud jde o studující vysokých škol, ve formě větších státních stipendií Jarníkových nebo menších státních studijních podpor, pokud jde o žáky škol středních a odborných, ve formě menších státních příspěvků. Žádoucí evidence byla při této podpůrné činnosti usnadněna Sbory sociální péče o čs. studentstvo vysokoškolské, jež vedou katastr studentů podporovaných z prostředků veřejných nebo soukromých, resp. zemskými organisacemi Středoškolské sociální péče, z nichž byla nově vybudována Středoškolská sociální péče pro zemi Slovenskou.

Základem této podpůrné činnosti byl systém vysokoškolských kolejí a středoškolských internátů, jež se postupem doby vyvinuly v jednotky po stránce hospodářské úplně soběstačné, neboť jsou povinny opatřovati si prostředky na normální provoz svou vlastní činností; ministerstvo školství a národní osvěty poskytuje jim v zájmu zachování jejich sociálního rázu mimo zmíněnou výhodu záležející v placení poplatků za nemajetné studující toliko příspěvky na úhradu mimořádných nákladů na vnitřní zařízení. Toho času jest v provozu celkem 15 vysokoškolských kolejí, v nichž lest ubytováno 4473 vysokoškolských posluchačů, a 37 středoškolských internátů a 5 jim podobných institucí s celkovým počtem 2476 míst. V oboru vysokoškolských kolejí pro československé posluchače jest v Praze a v Brně o nejnutnější potřebu celkem postaráno; v Bratislavě, kde ubytovací poměry posluchače jsou zvlášť neutěšené, blíží se konci stavba nového universitního internátu, čímž nastane v této věci podstatné zlepšení. Stát spravuje sám toliko 20 internátů, o jejichž finančním hospodaření podává přehled tabulka dále uvedená.

Vedle uvedeného přímého podpůrnictví, do něhož dlužno zahrnouti i poskytování příspěvků na sanatorní léčení studentstva, věnovalo se ministerstvo školství a národní osvěty vhodné činnosti subvenční, spojené vždy s účelnou politikou organisační. Vedle Sborů pro sociální péči o studentstvo vysokoškolské a zemských organisací Středoškolské sociální péče, jež kromě zmíněné činnosti evidenční doplňují činnost podpůrných institucí vlastní činností podpůrnou zejména v případech naléhavých, náleží sem řada podpůrných spolků vysokoškolských a středoškolských, studentské mensy, studentské domovy, Útulky pro přespolní žáky, v péči sociálně zdravotní pak studentské kliniky a zejména studentské zdravotní ústavy, do jejichž působnosti byla nyní přenesena také péče o studentské ozdravovny. Jejich činnost bylo nyní možno v důsledku koncentrace sociálně zdravotní péče o studentstvo v ministerstvu školství a nár. osvěty nově upraviti a postaviti na bezpečnější základ.

Pro vnitřní souvislost se sociální péčí o studentstvo byla věnována zvláštní pozornost studentským poradnám pro volbu povolání, při čemž se usilovalo především o zabezpečení jejich vědeckého podkladu a usměrnění jejich organisace.

Ježto hlavní směrnice pro státní sociální a sociálně zdravotní péči o studentstvo jsou již dány, nelze očekávati v tom oboru v nejbližší době podstatných změn, jest však jejími předpoklady, tj. sociálním a zdravotním stavem studentstva dáno, že sociální a sociálně zdravotní péče o studentstvo bude se v organisační, subvenční a podpůrné činnosti ministerstva školství a národní osvěty rozvíjeti do větší hloubky - a pokud to rozpočtové možnosti dovolí - i šířky. Po stránce organisační bude nutno usilovati především o to, aby dobrovolné instituce, jež byly vytvořeny pro usměrnění, ideové sjednocení a doplnění sociálních institucí studentských, byly vybaveny tak, aby za daných možností vyhovovaly skutečné potřebě, což souvisí především s opatřením a instruováním jejích vedoucích sil. Síť těchto institucí jest po ustavení Středoškolské sociální péče pro zemi Slovenskou pro československé studentstvo takřka hotova, zbývá jen vybudovati podobnou instituci pro zemi Podkarpatoruskou a postarati se, aby systém těchto pomocných organisací byl vhodně rozšířen i na německé studentstvo. Jakmile se tak stane, bude nutno přikročiti ihned k vytvoření celostátní sjednocující organisace dobrovolného ústředí sociální a sociálně zdravotní péče o studentstvo, na něž by event. mohly býti přeneseny některé záležitosti, jež musí býti nyní vykonávány s větším aparátem úředním a nákladem ministerstva školství a n. osv. Instituce sociální a sociálně zdravotní péče budou podle možnosti doplňovány, při čemž kromě institucí specielně sociálních (středoškolské internáty, studentské domovy, útulky pro přespolní, mensy) bude hlavní pozornost věnována institucím sociálně zdravotním, jimiž má býti zabezpečena zejména preventivní a therapeutická péče. V tom směru dojde již v roce 1930.ke zřízení vhodných letních táborů pro žáky a žákyně středních a odborných škol a ke zdokonalení systému prázdninových ozdravoven pro posluchače vysokých škol.

V oboru přímého podpůrnictví bude nutno vzhledem k omezeným prostředkům rozpočtovým zdůrazňovati větší měrou, nežli bylo dosud, požadavek pozoruhodného prospěchu a připravovati částečnou změnu dosavadního systému podpůrnictví v systém dlouhodobých bezúročných půjček. V souvislosti s tím bude věnována zvláštní pozornost řešení otázky, jak třeba účelně a hospodárně usměrňovati studium na jednotlivých typech škol přihlížením k duševním a fysickým podmínkám studující mládeže a k potřebě absolventů jednotlivých škol v životních povoláních, což povede k dalšímu rozvoji studentského poradnictví, pro něž byly již získány vhodné základy jeho připjetím k sociální péči o studentstvo.

Při školských a kulturních stycích s cizinou uskutečňuje ministerstvo školství a národní osvěty postupně, v mezích daných možností, svůj dlouholetý program, projevující se charakteristicky jednak přímým stykem s jednotlivými kulturními národy, budováním stálých institucí a opatřením zaručujícím možnost účelné kulturní spolupráce s nimi, jednak účastí při vhodných kulturních podnicích mezinárodního rázu vůbec, jednak - a to ovšem za souhlasu cizích úřadů - kulturní péčí o čsl. zahraniční příslušníky.

V oboru ochrany památek pokračována plánovitě za spolupráce se Státními památkovými úřady v Praze, Brně a Bratislavě a Státním archeologickým ústavem v akci na záchranu památek, což umožňováno zejména přiměřenými subvencemi. Tak za pomoci ministerstva školství a nár. osv. - mluveno o případech nejdůležitějších - dobudován dóm sv. Víta, jehož vysvěcení a otevření bylo podstatnou částí programu milleniových oslav svatováclavských, pokračováno v úpravě basiliky sv. Prokopa v Třebíči, kostela Panny Marie Sněžné v Praze, v pracích na opravách zámku v Přerově, kostela sv. Jakuba v Levoči, poutního kostela na sv. Hoře, poutního kostela na Hostýně a adaptaci tzv. "Stallungshausu" v Levoči pro místní museum, připraveny opravy hradu Zvolena. Za pomoci ministerstva školství a nár. osv. pokračuje se v provádění vědeckých výkopů na Vyšehradě a na Novém Hradě u Kunratic. V oboru ochrany přírodních památek proveden soupis památných stromů a pokračuje se v soupisu přírodních památek v republice vůbec a vypracována osnova zákona na zřízení přírodních reservací v Tatrách, která jest předmětem meziministerského jednání. Jest nutno uskutečniti jmenování konservátorů, resp. konsulentů pro památky všeho druhu, jmenovati vědecké kurátory pro zřízené reservace a potřebné orgány inspekční, převzíti nově zřízené reservace "Hrabanov", "Sv. Jur" a "Mohelno".

Nákupy pro Státní Galerii byly prováděny po zevrubném odborném uvážení a pro přemístění obrazárny z budovy parlamentu najaty výstavní sály v budově "Ústřední knihovny hlavního města Prahy", četnými subvencemi podporována musea a archivy, zvláštní podporou pak umožněna akce na přenesení dřevěného kostelíka z Medvědovců do Prahy, kde Národní museum jej znovu vybudovalo v Kinského sadech. Zároveň pak jednáno a postátnění Národního musea v Praze, jehož sbírky se Společnost Národního musea rozhodla věnovati státu na své valné hromadě dne 12. června 1929.

Bylo pokračována dosavadním způsobem v archivním výzkumu domácím i zahraničním a jako výsledek této činnosti vydal Státní historický ústav nákladem ministerstva objemný svazek publikace "Archiv české koruny" a počátek VI. svazku publikace "Regesta Bohemiae et Moraviae". V tisku jsou další edice k dějinám československým jako: "Papežské nunciatury XVI. století" a "Listář Oldřicha z Rožmberka" a řada jiných je připravena. Byla ustavena komise pro vydávání Desek zemských. Na podzim 1928 otevřen byl I. ročník V. kursu Státní archivní školy. Byla pokračováno úspěšně v soupisu uměleckých a jiných bohemik v cizině, jichž reprodukcemi obohacen bylo veliký počet kusů památkový archiv a zakoupena řada sbírek. Byla subvencována řada publikací odborně vlastivědných, umělecko-historických, archivních, archeologických, národopisných a ochranářských. Ukončen soupis archivů na území republiky, jenž má býti zpracován a dodán tisku.

V oboru uměleckém byly opětně podporovány instituce spisovatelské, žurnalistické, divadelní, hudební i výtvarnické a udělovány studijní a cestovní příspěvky žurnalistům, spisovatelům a umělcům, povolovány příspěvky na činnost publikační v oboru literatury, hudby i výtvarného umění, podporována veřejná divadla, umělecké korporace, hudební i výtvarnické instituce a pod. Uskutečněny byly opětně státní ceny pro umění slovesné, divadelní i hudební, při čemž byla udělena po prvé velká státní cena pro umění (100.000 Kč) básníku Ot. Březinovi, bylo provedeno zestátnění Národního divadla v Praze a obeslány některé výstavy domácí i cizí.

Ve školství uměleckého směru bylo pokračováno v jednání o získání vhodného stavebního pozemku pro budovu státní konservatoře hudby v Praze a pro státní hudební a dramatickou konservatoř v Brně, bylo zahájeno i jednání o získání stavebního pozemku pro státní umělecko-průmyslovou školu v Praze, byly ukončeny přípravné práce pro nástavbu II. patra na budově akademie výtvarných umění a učiněna některá potřebná opatření za účelem vybavení těchto škol prozatímními dalšími místnostmi. Vnitřní zařízení a učebné pomůcky pro tyto školy byly v mezích rozpočtu doplněny a začaty přípravy k reorganiaaci těchto škol a reformě studia na těchto školách. - Soukromé školství uměleckého rázu, vydržované veřejnými i soukromými korporacemi, bylo v mezích rozpočtu podporováno státními subvencemi; při čemž stát vyhrazoval si náležitý vliv jak na organisaci tohoto školství tak na jeho správu a ubylo působeno k tomu, aby i toto školství bylo opatřeno jen kvalifikovanými učiteli. - Státním školám pro výtvarné umění bylo umožněno, aby uspořádaly samostatné výstavy prací svých žáků, státním hudebním konservatořím byly pak poskytnuty potřebné prostředky, aby mohly školní vyučování doplniti nutnými výstupy žáků na veřejných koncertech a, dramatických představeních; kromě toho byly uspořádány těmito školami i žákovské exkurse doma i do ciziny za účelem prohlídky uměleckých sbírek, výstav, ústavů a podniků. Konečně i části soukromých škol hudebních státem subvencovaných bylo umožněno, aby své výsledky vyučovací ukázaly na společných veřejných koncertech v Praze. Bylo pokračováno v přípravách zákona o úpravě soukromého vyučování ve všech oborech umění.

Státní péče o lidovou výchovu provádí se široce vybudovanou organisací místních osvětových komisí (10.893) a 555 okresních osvětových sborů, zřízených podle zákona o kursech občanské výchovy ze dne 7. února 1919, č. 67 Sb. z. a n. Osvětových komisí bylo 8279 československých, 2246 německých, 280 podkarpatoruských, 59 polských a 29 maďarských. V uplynulém roce uspořádaly osvětové komise a osvětové sbory 128.230 osvětových podniků, z čehož bylo bezmála 50.000 přednášek, které navštívilo na 4,000.000 posluchačů a 2934 kursy všeobecné a odborné, které navštívilo v 76.120 hodinách vyučovacích 140.000 posluchačů. Zvláštní pozornost věnována byla rozvoj i vyšších lidových škol, kterých zřízeno bylo 45, z nichž 17 jsou úplné vyšší školy lidové. Kromě toho byla podporována činnost ústředních lidovýchovných organisací, které spolupracují s osvětovými sbory na provádění zákona. V uplynulém roce byl uspořádán v Brně prvý celostátní sjezd lidovýchovných pracovníků a knihovníků obecních knihoven, jehož se účastnilo 1000 delegátů, zastupujících osvětové pracovníky všech národností ve státě. Veřejné knihovny obecní jsou v zemi České a Moravskoslezské zaznamenány ve 12.836 jednojazyčných a smíšených obcích celkovým počtem 11.633 knihoven českých, německých a polských. České knihovny vykazují 3,682.410 svazků, 10,036.357 výpůjček a 500.568 čtenářů. Obecní příspěvek na české knihovny činil 9,411.726 Kč. Příspěvek obcí německých činil 2,992.447 Kč, německé knihovny (3047) mají 1,305.837 svazků a navštívilo je 208.194 čtenářů, kteří učinili 3,301.901 výpůjček. Zásoba knih v 3452 knihovnách v zemi Slovenské činí 259.371 svazků, 118.155 čtenářů vypůjčilo si 726.937 svazků. V 610 maďarských knihovnách bylo 88.143 svazků a vykazují 37.769 čtenářů a 212.414 výpůjček. V zemi Podkarpatoruské bylo 271 knihoven, které mají 41.306 knih. V příštím roce bude věnována pozornost dobudování sítě osvětových komisí a vytvoření pomocných organisačních ústředí krajových, knihoven v obcích především menšinových a vybudování obvodových knihoven, event. založení knihoven okresních v okresech, majících nepoměrně veliký počet obcí pod 300 obyvatel. Stejně bude věnována pozornost zajištění a posílení zemských pomocných ústředí osvětových, která jsou poradními orgány při otázkách organisačních. Dále věnuje se pozornost zodbornění method lidové výchovy, zlepšení odborné průpravy lidovýchovných pracovníků a náležitému vybavení vrcholných lidovýchovných institucí. Státní diapositivový a filmový ústav bude postupně vybudován tak, aby mohl spolupracovati na vybavení škol vhodnými obrazovými pomůckami. Provádění zákona o pamětních knihách obecních, č. 80/1920 Sb. z. a n., bude rozšířeno na zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou.

V rámci zákona o organisaci lidových kursů občanské výchovy budou na celém území státním pořádány pro občanstvo kursy národohospodářské výchovy. Pro jejich účastníky budou rozšířeny vhodné populární publikace.

V kultovém oboru pokračuje s úspěchem organisace náboženských vyznání a prohlubuje se ve svých jednotlivých částech, při čemž je dbáno další konsolidace poměru mezi státem a církvemi, tu pak zvláště při finanční stránce tohoto poměru v tom směru, aby i v hmotných vztazích státu k nim přicházel k platnosti moment rovnoměrnosti, obdobný náboženské svobodě všech občanů ve státě a jeho stejnému postupu vůči všem vyznáním v duchu ústavy státu.

U církve katolické, zejména římsko-katolické, jejíž poměr k státu byl uzavřením úmluvy mezi vládou a Vatikánem na počátku r. 1928 ("modus vivendi") podstatně upevněn a vyjasněn, použito bylo doby na to následovavší k tomu, aby byla připravena půda k praktickému provedení této dohody, hlavně pokud jde o nové ohraničení a finanční upevnění diecésí i o osamostatnění tuzemských řádů a klášterů od ciziny. Lze doufati, že v nejkratší době dostaví se rozhodná chvíle k provedení těchto sjednaných věcí.

V řeckokatolické církvi státní správa kultová se zdarem rozřešila za značných obětí hmotných otázku výkupu kobliny a rokoviny a tím provedla zákon č. 290/1920 aspoň u kněží a kantorů.

Na protestantském kultovém poli schází k plné vnější konsolidaci církví v něm zahrnutých, pokud jsou státně uznány, již jen státní potvrzení ústavy východoslezské augsburské církve evang., což lze očekávati v nejbližší době, jakož i reformované církve na Slovensku a v Pod. Rusi. Pak nastane chvíle, že tyto všechny církve, majíce upraven svůj poměr k státu, budou moci vší silou věnovati se svým věcem vnitro-církevním.

československá církev v posledních letech rozšířila svou činnost i na Slovensko a Pod. Rus a dosáhla pro ně státního uznání. Přibývání jejích nových náboženských obcí zvolna pokračuje a poměry v nich se upevňují. Některá její desideria, jichž splnění závisí na státu, jsou jen znakem intensivnějšího církevního života.

Pravoslaví v tuzemsku, jež se organisuje pod patronací a jurisdikcí srbské pravoslavné církve, učinilo podstatný krok dopředu tím, že vláda potvrdila církevní ústavu jak pro eparchii českomoravskou, tak i pro podkarpatoruskou; v obou těchto eparchiích stále vzrůstá počet farních obcí. Také na Slovensku, kde rovněž jich již několik vzniklo, bude asi potřebí v nejbližší době přikročiti k zřízení vyšší administrativní jednotky. Konečným cílem vší organisace bude dosažení úplné samostatnosti a neodvislosti celé tuzemské pravoslavné církve (autokefalie).

Židovstvo sdružené nyní v historických zemích v několik zemských svazů a spojené v jednotu nejvyšší radou, z těchto všech svazů utvořenou, na Slovensku pak representované dvěma zemskými svazy obcí, postrádá takovéto vyšší organisace nyní již jen v Pod. Rusi. Není pochyby, že časem dojde k ní i tam a že se toto vyznání přiblíží více myšlence jednotné organisace na celém státním území.

Pro všechny církve a nábož. společnosti státně uznané je významným provádění nového kongruového zákona, č. 122/1926, k čemuž nyní po vydání prováděcích předpisů dochází. Nejde tu jen o ony církve tak zv. kongruální, jejichž duchovenstvo je kongruy přímo účastno, ale také o ony, které pod názvem dotačních církví dostávají od státu souhrnnou roční dotaci pro své duchovní, neboť i tato dotace je založena na kongruovém zákoně a podle kongruy se vypočítává i vyplácí.

V návrhu rozpočtu

na rok 1930 preliminují se výdaje ministerstva školství a národní osvěty částkou	955,7 mil. Kč.
V rozpočtu na rok 1929 byly preliminovány výdaje tohoto ministerstva částkou	923,9 mil. Kč,
jsou tudíž výdaje na rok 1930 vyšší o	31,8 mil. Kč.

 

Zvýšení to resultuje hlavně z těchto složek: Osobní platy podle platových zákonů, č. 103/26 Sb. z. a n. a 104/26 Sb. z. a n., jakož i vládních nařízení, č. 113/26 Sb. z. a n. a 114/26 Sb. z. a n., vzrůstají ve svém úhrnu o 16,2 mil. Kč, Poněvadž však nebyl preliminován plný systemisovaný stav, bylo nutno v těch případech, kde nelze očekávati obsazení stálých míst, pamatovati na preliminování nákladu spojeného s levnějšími náhradními opatřeními, jež se projevují zejména na položkách "Denní platy a mzdy" ve svém souhrnu částkou okrouhle 1,8 mil. Kč a při titulu vysokých škol a škol odborných též na položce "Honoráře" částkou 0,9 mil. Kč. Tento způsob preliminování podle skutečného stavu dovolil vyvážiti zvýšení výše uvedená alespoň částečně, tj. do výše 124 mil. Kč snížením na platech podle zákona č. 122/26 Sb. z. a n. Příspěvky na učitelské platy nestátním školám na Slovensku a Podk. Rusi, stejně jako pensijní požitky nestátních učitelů zařazují se do rozpočtu i pro rok 1930 pouze v oné výš, která vyplývá ze starých uherských zákonů, kdežto zvýšení potřeby podle zákonů československých platí se až do definitivní zákonné úpravy zálohově ze státní pokladny, podobně jako se platí zvýšené učitelské platy v zemích české a Moravskoslezské. Na tomto podkladě vyplývá při preliminování příspěvků nestátním školám částka o 3,9 mil. Kč nižší, při pensijních požitcích pak částka v podstatě nezměněná.

Další podstatné zvýšení vyvoláno bylo zákonem č. 83/1929 Sb. z. a n. o postátnění Národního divadla v Praze. Nejde tu sice v podstatě o nový výdaj, který by byl již dříve veřejné svazky nezatěžoval, přes to však formálně způsobuje zvýšení rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty, a to vykázaným schodkem divadla v částce 14,6 mil. Kč.

Na zvýšení rozpočtu projevil svůj vliv i tzv. malý školský zákon, zejména zavedením osmileté školní docházky na Slovensku. Ve školním roce 1929/30 vstupují tam do školy již děti osmého školního roku a jest to hlavně tato skutečnost vedle stále postupující zaškolovací akce dětí dosud nezaškolených, jež způsobuje stoupnutí rozpočtu národních škol na Slovensku a Podk. Rusi. Pokud se stoupnutí nákladu obráží rozmnožením počtu učitelstva v jeho platech, jest zahrnuto již ve výše vzpomenutém zvýšení osobních platů. Zvýšení projevuje se však i ve výdajích ostatních a činí tu úhrnem 3,6 mil. Kč.

Zařazení klinického vícenákladu v částce 9,2 mil. Kč způsobuje zvýšení položky vyučovacích potřeb na vysokých školách, kdež vzrůstá i položka nájemného o okrouhle 0,6 mil. Kč nájmem nových objektů, zejména pro potřebu klinik.

Větší zvýšení nájemného, téměř o 0,5 mil. Kč projevuje se též v titulu "Památek a jest způsobeno hlavně nájmem "Ústřední knihovny hl. města Prahy" pro potřebu Obrazárny přestěhované z Rudolfina.

Vzrůst počtu zodborněných živnostenských škol pokračovacích vynutil si zvýšeni úvěru o 2,9 mil. Kč, a další vzdělávání jejich učitelstva o 0,5 mil. Kč. Příspěvky k opatření vlastních budov živnostenských pokračovacích škol stoupají o 0,4 mil. Kč. Konkurenční příspěvky odborným školám pro ženská povolání rostou o 0,6 mil. Kč a příspěvky nestátním odborným učilištím o 0,25 mil. Kč, určených na zřízení odborné školy pro umělecká řemesla na Slovensku.

Konečně v umění vzrůstá ještě náklad při hudbě o 0,4 mil. Kč hlavně potřebou lepšího zajištění umělecké působnosti České Filharmonie v Praze a v lidové výchově náklad na osvětové organisace o 0,3 mil. Kč, zejména se zřením k tomu, že osvětové sbory a komise nedosáhly osvobození od poštovného, čímž vzrůstají jejich výdaje.

Poněvadž tato nutná zvýšeni přesahují celkové zvýšení rozpočtu ministerstva školství byl rozdíl vyrovnán snížením položek jiných.

Příjmy na rok 1930 preliminují se částkou	30,7 mil. Kč,
proti částce rozpočtené na rok 1929	30,6 mil. Kč,
výše o	0,1 mil. Kč.

 

Zvýšení to jest celkem nepatrné a resultuje z řady drobnějších položek preliminovaných podle tříletého průměru.

Vysoké školy.

University, samostatné fakulty a vysoká škola zvěrolékařská.

Přehled posluchačů na těchto školách (řádných a mimořádných, jakož i hospitantů a frekventantů), dále úhrn posluchačů na zmíněných školách a na všech vysokých školách technických dohromady v zimním běhu 1928/29.

	University, resp. samostatné fakulty	Fakulta					Vysoká škola zvěrolékařská	Podle příslušnosti		Pohlaví		Úhrn
		theologická	právnická	lékařská	přírodovědecká	filosofická		tuzemců	cizozem.	muži	ženy
1	Karlova universita v Praze	64	3.967	2.034	1.497	1.623	-	8.426	759	7.219	1.966	9.185
2	Masarykova universita v Brně	-	1.171	743	428	442	-	2.724	60	2.340	444	2.784
3	Komenského universita v Bratislavě	-	950	408	-	224	-	1.478	104	1.372	210	1.582
4	C. M. fak. bohoslovecká v Olomouci	164	-	-	-	-	-	164	-	164	-	164
5	Husova čsl. evang. fak. bohosl. v Praze	167	-	-	-	-	-	158	9	157	10	167
6	Vysoká škola zvěrolékařská v Brně	-	-	-	-	-	390	314	76	389	1	390
7	Na čsl. universitách, samostatných fakultách a vys. škole zvěrolékařské dohromady	395	6.088	3,185	1.925	2.289	390	13.264	1.008	11.641	2.631	14.272
8	Německá universita v Praze	72	1.518	1.662	619	592	-	3.770	693	3.899	564	4.463
9	Přehled na českých universitách, samostatných fakultách a vysokých školách zvěrolékařských	395	6.088	3.185	1.925	2.289	390	13.264	1.008	11.641	2.631	14.272
	Přehled na německé universitě	72	1.518	1.662	619	592	-	3.770	693	8.899	654	4.463
10	Dohromady	467	7.606	1847	2.544	2.881	390	17.034	1.701	15.540	3.195	18.735
11	Na vysokých školách technických	-	-	-	-	-	-	8.410	2.402	10.534	278	10.812
12	Na všech vys. školách dohromady	-	-	-	-	-	-	25.444	4.1003	26.074	3.473	29.547

 

Vysoké školy technického směru v RČS.

Přehled posluchačů (řádných, mimořádných i hostí) podle studijních odborů, státní příslušnosti a pohlaví v zimním semestru stud. roku 1928/29 podle stavu ke dni 31. prosince 1928.

Běžné číslo	Vyučovací jazyk	Vysoká škola	Odbor													Oddělení (běh) pro					bez označení směru studií a růz.	V celkovém počtu jest				Celkem
			inženýrské stavitel.			architektury a pozem. stav.	stroj. a elektrotechn. inž.			chemicko-technolog. inženýrství	zeměděl. inženýrství	lesnického inženýrství	báňského inž.		obchodního inženýrství	zeměměřiče	pojistné techniky	učitel. pro školy		státní účetnictví		tuzemců	cizozemců	mužů	žen
			společných	konstruktivní a dopravní	vodohospodářské a kulturní		společných	strojní	elektrotechnické				odbor hornický	hutnický				střední	vyšší obchodní
1.	český	Čes. vys. uč. tech. v Praze	396	490	189	466	281	600	500	295	251	218	-	-	782	391	131	84	-	-	6	4267	813	492	158	5080
2.		Čes. vys. šk. tech. v Brně	-	292	168	131	263	195	116	104	-	-	-	-	-	82	-	-	-	-	31	1136	246	1352	30	1382
3.		Vys. šk. báň. v Příbrami	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	225	115	-	-	-	-	-		-	235	105	340	-	340
4.		Vys. šk. zeměď. v Brně	-	-	-	-	-	-	-	-	108	146	-	-	-	-	-	-	-	-	-	185	69	249	5	254
		Na českých celkem	3961,	782	357	597	544	795	616	399	359	364	225	115	782	473	131	84	-	-	37	5823	1 1233	6863	193	7056
5.	německý	Něm. vys. šk. tech. v Praze	-	217	68	62	-	424	320	363	133	-	12	9	-	-	73	28	116	-	9	1523	511	1981	53	2034
6.		Něm. vys. šk. tech. v Brně	-	1571	381	228	366	1 301	296	246	-	-	-	-	-	61	27	1	-	-	1	1064	658	1690	32	1722
		Na německých celkem	-	374	106	490	366	725	616	609	133	-	12	9	-	61	100	29	116	-	10	2587	1169	3671	85	3756
		Přehled na českých	396	782	357	597	544	795	616	399	359	364	225	115	7821	473	1311	84	-	-	37	5823	1233	6863	193	7056
		Přehled na německých	-	374	106	490	366	725	616	6119	133	-	12	9	-	61	100	29	116	-	10	2587	1169	3671	85	3756
		Dohromady	396	1156	463	1087	910	1520	1232	1008	492	364	237	124	782	534	231	113	116	-	47	8410	2402	10534	278	10812