§ 28.

Volba do komor korná se v neděli počínajíc 8. hodinu ranní. Hodinu konečnou určí okresní úřad v sídle komory. Místnost volební opatři místní volební komise s předsedou. Počet volebních místností stanoví se podle počtu voličů děleno číslem 1500 jako základní jednotkou pro jednu volební místnost.

§ 29.

Nejméně osmý dyn před volbami vyhlásí předseda místní volební komise veřejnou vyhláškou a způsobem obvyklým, den, počáteční hodinu i konečnou, místnost volby, jakož i zásady podle nichž se volba bude konati a kolik členů v každé sekci má býti voleno. Ve vyhlášce, která musí býti až do dme volby vyvěšena, buďtež voliči vyzváni, aby si na určeném místě vyzvedli legitimace a případné kandidátní listiny, nebyly-li jim tyto pro jakoukoliv překážku včas dodány. Při tom je zapotřebí předložiti listiny, průkaz svědčící totožnosti. (Na př. dom. list, křestní, rodný, živin. atd.).

§ 30.

Předseda místní volební komise dá prostřednictvím obecních úřadů nejdéle do 5 dnů před volbou dodati každému voliči dal bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin s legitimačními lístky. V legitimačním lístku budiž uvedeno: Sekce, v níž volič volí, pořadové číslo volebního seznamu, jméno voličovo, den, hodina a místnost volební, jakož i podstatné ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestních ustanoveních. Legitimace buďtež opatřen pečetí obchodní a živin. komory s podpisy presidenta a předsedy přípravné volební komise (§ 25). Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek budiž vydán, voliči jiný, na průkaz v § 29 uvedený jako duplikát zřejmě označený. Nedodané legitimační lístky odevzdá obecní úřad za vlastní odpovědnosti místní volební komisi, u které může volič žádati v den volby vydání legitimačního lístku, předloživ průkazní listinu v § 29 uvedenou. O doručených legitimacích musí (býti pořízena konsignace, v níž každý volič musí vlastnoručně potvrditi svým podpisem, kdy řádně veškeré volební listiny mu byly doručeny. Tuto konsignaci dodá každý obecní úřad po doručení všech volebních listin předsedovi místní volební komise do uschování a přiloží ku veškerým volebním spisům. Za ztracené neb poškozené kandidátní listiny vydá v den voleb předseda komise jiné.

§ 31.

Volbu řídí volební komise sestavená podle § 14. Tato volební komise je komisí ústřední, při více místech volebních Je nutno poříditi tolik komisí volebních, mnoho-li je míst volebních. Tím každá skupina volební musí dodati potřebný počet členů do všech potřebných komisí. Ku každé z těchto komisí musí býti také ustanoven jako předseda státní úředník. Návrhy na jmenování členů komisí musí býti nejdéle do 8 dnů před volbou podány. Neučiní-li tak skupina volební, jmenuje ústřední volební komise sama členy této.

§ 32.

Volební komise může se platně usnášeti, je-li přítomna polovina členů k hlasování oprávněných a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů, k hlasování oprávněných. Předseda nehlasuje, při rovnosti hlasů rozhoduje. Do rozhodnutí volební komise si stěžovati toliko v námitkách proti volbě.

§ 33

O průběhu volby vede se zápis, do něhož se zaznamenají jmenovitě členové volební komise s předsedou, počátek i konec, popřípadě i přerušení volby, veškerá usnesení komise se stručným odůvodněním, jakož i nejdůležitější události průběhu volby se týkající, pak výsledek volby a způsob, jakým se provedlo skrutinium. Zápis vede buďto některý schopný člen komise nebo za tím účelem přibraná síla písařská. Zápis ten jakož i seznamy voličské a seznamy hlasovací buďtež všemi členy komise podepsány. Všechny volební listiny zašlou se pak neprodleně přípravné komisi volební do sídla komory, jež v budově komorní za tím účelem úřaduje, aby po dolití všech volebních listin mohla prohlásiti konečný volební výsledek.

§ 34.

Volební komise musí k návrhu volebních skupin připustiti z každé volební strany dva voliče za důvěrníky, kteří mají právo býti přítomni celému volebním aktu, až do prohlášení výsledku skrutinia. Návrh musí býti učiněn předsedovi komis ústně nebo písemně před zahájením volby. Důvěrníci stran mohou vznášeti námitky co do totožnosti voličovy nebo protože volič v dni volby není oprávněn podle § 3 sub. 5) hlasovati. Jinak do řízení volebního nemají práva zasahovati.

§ 35.

Do volební místnosti mají přístup jenom voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného obvodu volebního. Odevzdav hlasovací lístek, musí volič místnost volební hned opustiti. Agitovati ve volební místnosti mezi voliči nesní dovoleno. Rovněž není dovoleno žádné volební skupině zříditi agitační kancelář v témž domě, kde se nalézá volební místnost.

§ 36.

Volební komise prohlédne před početím voly osudí. Za volební osudí smí se použíti jen schránky neprůhledné, kterou lze uzamknouti. Potom se přikročí ku odevzdávání lístků. Volební komise vezme od voliče volební lístek a vydá mu úřední obálku "do které volič sám vloží hlasovací lístek v prostoru tak odděleném aby nemohl býti pozorován hodí obálku do osudí. Všechny obálky musí býti stejné velikosti, jakosti a barvy a musí býti opatřeny razítkem volební komise na stejném místě a nesmějí míti žádného odlišného znamení. Tímto způsobem odevzdají nejprve hlasy své členové komise, pokud do které volební sekce náležejí a pak ostatní voličové v pořádku, jak se do volební místnosti dostavili. Volební komise dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům komise není dováleno nahlížeti do hlasovacích lístků před započetím skrutinia, ani opravovati neb doplňovati hlasovací lístky, byť i za to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího lístku budiž vyznačeno ve dvou stejnopisech voličských seznamů.

§ 37.

Volební komise rozhoduje o tom, zda volič má býti připuštěn odevzdati lístek jen tehdy, když:

1. jest pochybnost o jeho totožnosti,

2. když se namítá, že podle § 3 sub. 5) nesmí při volbě hlasovati.

Námitky tyto mohou býti podány členy volební komise a důvěrníky stran (§ 36) a to potud, pokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen, do osudí. Rozhodnutí komise musí se státi v každém jednotlivém případě dříve, nežli se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek.

§ 38.

Volič smí odevzdati kandidátní listinu jen jedné strany, vyhovující ustanovení § 25. nesmí v ní škrtat, ani měnit nebo přepisovati jmen, vyjímajíc případ, že skupina změnila kandidáta podle § 24.

§ 39.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je dokončiti, může velební komise prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na den následující. Opatření takové musí však ihned býti vyhlášeno veřejně způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volební komisí zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

§ 40.

Když volební doba uplyne pro první volební sekci, uzavře se volební místnost avšak dovolí ještě všichni voličové, kteří před ukončením jsou ve volební místnosti neb čekárně, volební komisí pro voliče určené, nebo před volební místností, načež prohlásí předseda volební komise hlasování za skočené. Po provedeném skrutiniu a sepsání protokolu započne v určenou hodinu volba sekce druhé, jejíž konec hlasování je týž, jak v tomto paragrafu ustanoveno.

§ 41.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 42

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr obchodu.

Osamostatněním demokratického státu československého vzaly všechny veřejné zákonodárné a autonomní sbory a korporace na sebe ráz odpovídající poměrům a duchu doby. Proto uzákoněn byl nový volební řáď do obcí a Národního shromáždění, ve svém duchu veskrze demokratický.

Jen dosavadní volební řád do obchodních a živnostenských komor zůstal až dosud nezměněn, ač příčí se zásadám demokratičnosti a rovnosti občanské.

Jeví se býti příkazem doby, aby i do korporací, jakými jsou obchodní a živnostenské komory, vnikl pokrok a zásady spravedlivého zastoupení všech vrstev přináležejících těmto autonomním sborům.

Nutno zastaralý volební řád nahraditi zákonem, který odpovídá zásadám systému volebního do obcí a Národního shromáždění.

Návrhem tímto nekladou se požadavky na státní finance, nejde tudíž o otázku úhrady.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl výboru ústavně-právnímu a výboru živnostensko-obchodnímu.

V Praze, dne 17. prosince 1929.