Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929

III. volební období

1. zasedání

60.

Návrh

poslanců Františka Pechmana, Františka Horáka, J. V. Najmana a druhů,

aby vydán byl nový volební řád pro obchodní a živnostenské komory.

Poslanecká sněmovna, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne .........,

jimž se mění volební řád pro a obchodní a živnostenské komory.

Národní shromáždění republiky Československé u neslo se na tamto zákoně:

§ 1.

O právu volebním a volitelnosti.

Podmínky volebního práva.

Právo voliti do obchodních a živnostenských komor přísluší podle zásady rovného, přímého a tajného hlasovacího práva s poměrným zastoupením všem osobám bez rozdílu pohlaví, jež nejméně po dobu jednoho roku oprávněně provozují jakoukoli živnost, neb obchod a platí z těchto daně. Totéž práva, jako přísluší samostatným podnikatelům, výrobcům, živnostníkům a obchodníkům, přísluší také družstvům, konsumům sdruženým podnikům, jakéhokoliv druhu. Volební právo přísluší i těm kdož v době voleb konají vojenskou povinnost, když současně provazují obchod neb živnost, jakož i nájemci místo pronajimatelů.

§ 2.

Volební právo.

Volební právo podle podmínek § 1 t. z. přísluší každému občanu jen jedno a jen v jedné obchodní a živnostenské komoře. Kdo by měl více podniků buď v jednom komorním obvodě neb i v jiných obvodech, vykoná volební právo tam, kde je centrální závod a není-li tohoto, pak v místě svého bydliště. Byl-li někdo přes to zapsán do více voličských seznamů, smí konati toliko jedno volební právo. Voličově komor se rozdělují ve dvě sekce a sice na obchodní a živnostenskou. Každý, ať vyrábí cokoliv, patří do sekce živnostenské kdo obchoduje a nevyrábí, do sekce obchodní. Ti, kdož jsou výrobci a obchodníci zároveň, musí sami prohlásiti, do které sekce chtějí býti zařaděni a nestane-li se tak do vyložení seznamů voličských, rozhodne o tom sama přípravná volební komise, zvolená podle § 13. Kdo prodává na základě výrobního práva živnostenského, § 37. živin. řádu, náleží do sekce živnostenské. Živnosti, jež svojí povahou, třebaže nevyrábějí a spadají více mezi živnosti výrobní, buďtež mezi tyto zařaděny. To týká se hlavně dolování uhlí a jiných nerostů. Každý smí voliti jen v té sekci, do níž náleží. Stane-li se opak, pozbývá hlas i volba, platnosti. Právnické osoby volí prostřednictvím plnomocníků a tito mají jak aktivní, tak i pasivní volební právo. Čekací lhůta ku nabytí aktivního a tím i pasivního práva volebního ustanovuje se na dobu jednoho roku, jak v § 1 uvedena a rozhodným dnem pro tuto čekací dobu jest prvý den vyložení voličských seznamů.

§ 3.

Kdo je vyloučen z volebního práva.

Z práv a voliti do komor jsou vyloučeni:

1. Kdož pravoplatným rozsudkem soudu byli zbaveni práva volně nakládati svým majetkem.

2. Kdož upadli v konkurs, pokud řízení konkursní trvá, jakož i ti, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnávací, pokud nebylo prohlášeno za skončené.

3. Kdož povinni jsou skládati účty ze správy komor a jejich jmění a neučinili tak ve lhůtě jednacím řádem ustanovené ještě ani tehdy, když nebyla dodržena lhůta plenární schůzí nadpoloviční většinou hlasů stanovená.

4. Kdož pravoplatným rozsudkem soudu trestního byli odsouzeni pro takový zločin, přečin nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení ztrácí volební právo též do obcí. Výrok, zda ztráta volebního práva nastává, musí vysloviti soud v rozsudku a jde-li o výrok poroty, přísluší o volebním právu rozhodovati porotě. Ztráta volebního práva může býti vyslovena jen tehdy, když byl trestný čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných. U přestupků a přečinů kromě toho teprve při druhém pravoplatném odsouzení pro čin, pro který občan může (býti vyloučen z volebního práva. Ztráta volebního práva pomíjí, pokud podle platných předpisů nepomíjí dříve, u zločinů po třech letech, u přečinů a přestupků po roce, počínajíc ode dne ukončení trestu.

5. Nastane-li nebo vyjde-li najevo některá z okolností uvedených podle § 3 sub 1 - 4 po skončené lhůtě reklamační a předloží-li se volební komisi o tom úřední doklad, nesmí občan hlasovati přesto, že je zapsán ve voličských seznamech.

6. Dnem, kdy byla živnost, obchod neb výroba zastavena, ztrácí se volební právo. Průkaz o tom je potvrzení příslušného živnostenského úřadu.

7. Podniky, osvobozené od placení daní, nemají taktéž volebního práva.

8. Ti, kdož živnost, výrobu neb obchod pronajali, pozbývají volebního práva, poněvadž se toto převádí podle § 1 na nájemce.

§ 4.

Volitelnost.

Právo voliti a volenu býti má každá osoba, jež samostatně neb nájmem provozuje obchod neb živnost, platí předepsané daně, dovršila 26. rok věku svého a není výslovně vyloučena z volitelnosti.

§ 5.

Okolnosti, vylučující z volitelnosti.

1. Kdož, byvše k tomu řádně vyzváni nezaplatili po uplynutí 30 dnů povinné komorní příspěvky.

2. Kdož z důvodů neomluvitelných nepřijali v posledních volbách byvše zvoleni za členy komory, funkci.

§ 6.

Pasivní volební právo.

Pasivní volební právo náleží příslušníkům stavu obchodního a živnostenského, kteří učinili zadost § 4 a jsou mimo to státními občany republiky Československé, mají všechny náležitosti aktivního práva volebního a bydlí v obvodu, komorním. Pasivní právo volební je přesně spjato s aktivním právem volebním podle § 2 tak, že tohoto občan může nabýti, zase jen v té skupině, jejíž je voličem. Vylučovací důvody při pasivním právu jsou tytéž, jako při aktivním (§ 3).

§ 7.

Příbuzenství a švakrovství.

Členy předsednictva komorního aneb presidiální komise nesmí býti osoby spřátelené a příbuzenské podle § 6 ob. zřízení.

§ 8.

Povinnost voliti.

Jako skutečná stavovská povinnost zavádí se povinnost volební a nevykonání téže může (býti trestáno pokutou. Od povinnosti voliti jsouc osvobozeni:

1. Kdož dovršili 70 let věku svého.

2. Osoby, které pro nemoc neb tělesnou vadu nemohou se dostaviti do volební místnosti.

3. Jsou za určitou povinností vzdálen, dál nežli 25 km.

4. Byli-li přerušením dopravy aneb jinou nehodou bez vlastní viny zdrženi. Vojínům na průkaz volebních listin musí býti dána dovolená, nenachází-li se tito v trestu, neb nějakém trestním vyšetřování.

§ 9.

Povinnost přijati volbu.

Každý volič, byv za člena komory zvolen, je povinen volbu přijati. Od této povinnosti osvobozeni jsou:

1. ženy.

2. Kdož překročili 55. rok věku svého.

3. Kdož byli již nejméně po dobu 6 let členy komory.

4. Kdož pro prokázanou nemoc jsou neschopni.

5. Kdož za svým povoláním každého měsíce meškají v cizině.

6. Volení členové zákonodárných sborů. Nepřijetí volby mimo zde uvedené výjimky má za následek ustanovení § 5 odstavec 3.

§ 10.

O počtu členů komorního předsednictva, komisí a výborů, jakož i o období volebním.

Za každých 1000 voličů volí se jeden člen komory. Předsednictvo komory sestává z jedné desetiny všech členů komory a sice tak, že musí obsahovati vždy liché číslo, aby předseda v případě hlasování se stejným počtem hlasů na orbou stranách mohl svým hlasem rozhodovati. Vedle presidia komorního budiž sestavena finanční komise, jež řídí veškeré finanční záležitosti komorní, sestavuje také rozpočty i účty, jež pak předkládá nejen do výborů, nýbrž i do plenárních schůzí. Finanční komise se skládá z předsednictva a další jedné desetiny členů komory, takže činí úhrnem 1/5 komorních členů a musí míti zase, jako předsednictvo, liché číslo. Předsedajícím této komise je předseda komory aneb náměstek téhož. V případě náměstkova předsedání musí býti povolán do komise další jeden člen z náhradníků. Mimo uvedené se volí dva výbory a sice obchodní a živnostenský. Do těchto výborů mohou býti zvoleni jedině ti, kdož nejsou ani v předsednictvu, ani ve finační komsi. Každý výbor mějž třetinu členů komorních a zvolí si pro jednání v těchto výborech svého předsedu. Při společných schůzích obou výborů předsedá předseda komory aneb jeho náměstek. Podle sestavených seznamů volebních určí se počet členů komory. Zlomek přes číslo 1000 se počítá také za celé číslo.

§ 11.

Období volební.

Členové komory volí se na 6 let a funkce všech funkcionářů i ve výborech končí jen obdobím volebním. Neprovedou-li se nové volby do uplynutí volební ho období jmenuje ministerstvo obchodu pro meziobdobí komisi.

§ 12.

O přípravném řízení volebním.

Rozepsání voleb. Vyhláška.

Okresní úřad v sídle komory rozepíše volby s konečnou platností tak, aby přípravy k volbě mohly býti včas skončeny a aby volba byla provedena před uplynutím období starých funkcionářů komor. Provedení prvních voleb po uzákonění tohoto nového volebního řádu nařídí ministerstva obchodu. Volba vyhlásí se v prvé řadě v místnostech komory, pak vyhláškami ve všech místech, kde se nadcházejí voličově do komor, a sice tím způsobem, že na každých 100 voličů připadá jedna vyhláška. Zlomek přes 100 se počítá za druhé sto.

Vyhlášky tyto zejména ve městech, musí býti pokud možno vylepeny na nejfrekventovanějších místech a ve všech čtvrtích, aby každý vědomosti o nich nabyl. Vyhlášky musí býti vyvěšeny po dobu 14 dnů a kdyby se během této doby ztratily, buďtež nahrazeny jinými. Mimo toto vyhlášení budiž vyhláška publikována u každého obecního a městského úřadu, dále okresního úřadu neb okresního soudu, v němž bude se nacházeti volební místnost. Tvoří li obec několik osad dohromady, budiž vyhláška umístěna v každé osadě. Volby budou se konati v sídle okresního soudu pro každý okres a tam, kde v okresu je okresní úřad, u okresního úřadu. Vyhlášky pro volební místa dodá cukr úřad v sídle komory. Vyhláška musí obsahovati, která místa jsou do určeného volebního místa pojata, v který den a hodinu volba započíná. Jakož i vyzvání, aby strany do zákonné lhůty navrhly zástupce do komise u státního, k tomu účelu jmenovaného komisaře volebního. Vyhláška musí dále obsahovati počet osob. Jež mají býti voleny, lhůtu, do které možno žádati za vydání seznamů voličských, lhůtu ku předložení kandidátních listin s udáním posledního dne, do kterého se přijímají, dále ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin současně se lhůtou ke jmenování členů komise. Každá skupina volební současně při předkládání kandidátní listiny musí jmenovati jednoho člena reklamační komise, což budiž ve vyhlášce výslovně připomenuto.

§ 13.

Přípravná komise volební.

Každá obchodní a živnostenská komora za spolupůsobení okresních úřadů, v jejím obvodu se nalézajících musí sestaviti pro každé volební místo pokud možno nejpřesnější seznamy. Komora musí dáti k tomuto sestavení nejen vhodné místnosti, nýbrž i patřičný počet úřednictva. Sestavení těchto seznamů děle se za dozoru komise, jež pozůstává ze zástupce vlády ministerstvem obchodu jmenovaným, dále z presidenta komory a mimo to zástupců obchodnictva a živnostnictva. Za zástupce takového budiž považován ten, jehož jmenuje také výbor politické strany v sídle komory. Předsedajícím této komise je úředník vládou jmenovaný. Každá politická strana jmenuje jen jednoho člena komise a možno-li, budiž to člen komory, jenž bydlí v místě sídla komory aneb v nejbližším jejím okolí, aby byl v každém případě potřeby k disposici. Nemá-li politická strana zastoupení v komoře, nechť navrhne jakoukoliv vhodnou osobu. Za každého člena komise je nutno jmenovati též náhradníka. Do rozhodnutí této komise může si stěžovati každý člen u zemské politické správy, jež má povinnost takovou stížnost vyříditi do pěti dnů. Stížnost taková se zadává prostřednictvím předsedy této komise, jako zástupce vlády, jenž má urychlené vyřízení musí pečovati. Komise sne může usnášeti, je-li přítomna alespoň polovina všech vždy řádně obeslaných členů, nadpoloviční většinou hlasů. Předsedající nehlasuje a při rovnosti hlasů rozhoduje svým hlasem. Takto náležitě sestavené a připravené volební seznamy se rozešlou na všechna volební místa. Jeden stejnopis všech těchto seznamů musí býti uložen u předsedy komise a ku přání členů komise musí taktéž jeden čistopis všech těchto seznamů býti pořízen a sice ták, aby všem členům společně v určitém dnu i hodině byly předány. Pro každou sekci zvlášť vypracují se seznamy. Předseda komise uloží seznamy náležitě ověřené u místních okresních úřadů, v Praze u magistrátu.

§ 14.

Komise místní.

Když si předsedající přípravné volební komise vyžádal seznam všech funkcionářů, taktéž vládou jmenovaných v jednotlivých volebních místech okresních, zašle každému z nich příslušné volební seznamy a poukazem na zahájení volebních prací na základě těchto volebních seznamů. V místech do 1500 voličů stačí jedna volební místnost a přes tento počet nutno zříditi tolik místností volebních, kolikráte je 1500 voličů, při čemž bude dbáno toho, aby byli voličové co do počtu pro každou volební místnost přiměřeně rozděleni. Seznamy voličské všech druhů se pořizují analogicky podle seznamů do obcí podle § 13 ob. vol. řádu. Veškeré seznamy vyhotoví se v pěti stejnopisech, které i s případnými dodatky podepíší členové přípravné volební komise. Místní reklamační komise sestává z předsedy, jímž je jmenován státní úředník místní vládou a pak z tolika členů, mnoho-li je předloženo kandidátních listin. Každá strana kandidátku předkládající má zároveň jmenovati člena reklamační komise. To platí pro řízení reklamační. Pro volby je třeba tolik členů komisí ustanoviti za každou volební skupinu, mnoho-li je volebních místností.

§ 15.

Vyložení seznamů voličských.

Po uložení všech stejnopisů volebních seznamů vyloží předseda místní volební komise na dobu 14 dnů všechny stejnopisy volebních seznamů k veřejnému nahlédnutí. Veřejnou vyhláškou, jež nejméně po dobu reklamační musí býti vyvěšena způsobem v místě obvyklým oznámí alespoň den před počátkem lhůty reklamační, že seznamy jsou vyloženy na 14 dnů k veřejnému nahlédnutí a že možno ve lhůtě té podávati námitky proti nim. Ve vyhlášce budiž přesně uvedeno počátečný a konečný den této lhůty, jakož i místo, a úřední hodiny, v nichž možno ve voličské seznamy nahlédnouti a námitky padati. Seznamy tyto musí býti vyloženy nejméně po dobu tří hodin denně v obcích do 3000 obyvatel a po dobu 6 hodin denně v ostatních místech, a to po dva sobotní dny i v hodinách poledních. Do seznamů má každý volič a příslušník stavu obchodního a živnostenského právo nahlížeti, činiti si opisy a výpisy, pokud tím nevylučuje jiných osob z výkonu téhož práva. Na správné dodržení těchto ustanovení dohlíží předseda komise s ostatními členy. Seznamy volební, jak pro skupinu živnostenskou, tak i pro obchodní, musí býti tak oddělené, aby každý z nich byl samostatným celkem.

§ 16.

Rozmnožení voličských seznamů tiskem.

V místech více jak 1500 voličů budiž včas rozmnožen seznam voličů, jenž na požádání od počátku reklamační lhůty budiž každému za náhradu výrobních nákladů vydán. Přihlášky přijímají se nejpozději osmý den před prováděním voleb. Požadovanou zálohu na opis seznamů volebních nutno složiti hned.

§ 17.

Námitky proti seznamům voličským.

Námitky proti vyloženým seznamům voličským dlužno ve lhůtě v § 15 uvedené podati u předsedy místní reklamační komise a to písemně. S osobami neumějícími psáti, aneb nemohoucími psáti, je povinen předseda místní volební komise sepsati námitky protokolárně a ověřiti je dvěma svědky. Právo podati námitky náleží těm, kteří jsou již v seznamech zapsáni anebo se o zapsání do seznamu teprve ucházeJí. Námitky mohou býti podány proto, že občan byl buďto zapsán neoprávněně, nebo zapsán vůbec nebyl, aneb že snad je nesprávně označen. Jedny námitky smějí se týkati toliko jedné osoby a ustanovení tomuto nevyhovující se vrátí k opravě. Strana je povinna uvésti v námitkách skutečnosti k jejich odůvodnění a má podle možnosti osvědčiti správnost skutečných tvrzení.

§ 18.

Řízení o námitkách.

O námitkách proti seznamům voličským rozhodne reklamační komise (§ 14) a vyrozumí a svém rozhodnutí osobu, která námitky podala a voliče jehož se námitky týkají. Předseda reklamační komise je povinen provésti šetření, jež mu komise uloží. Předseda komise vyznačí rozhodnutí komise ihned v seznamech voličských a vyrozumí o něm osobu, která námitky podala, a osobu, o jejíž zápis šlo. Každá osoba, která má právo podati námitky, může si do rozhodnutí komise stěžovati. Stížnost možno podati u předsedy místní reklamační komise do dnů ode dne vyrozumění, a když stěžovatel neměl býti podle ustanovení tohoto paragrafu vyrozuměn, ode dne, kdy rozhodnutí komise bylo zapsáno do voličských seznamů. Za tím účelem zůstanou voličské seznamy vyloženy k veřejnému nahlédnutí až do uplynutí lhůty ke stížnosti. Předseda komise je povinen stížnost s příslušenými spisy předložiti do 48 hodin dohlédacímu úřadu, jímž je okresní úřad v sídle komory. O stížnosti s konečnou platností rozhoduje přípravná volební komise za spolučinnosti jmenovaných vládou 3 úředníků státních. Byli při rozhodování tomto zřejmě porušen zákon, má předseda přípravné komise právo, odvolati se k úřadu dohlédacímu druhé stolice. Žádný člen místní komise nesmí býti členem přípravné komise volební. Komise místní podle výsledku řízení s konečnou platností provede v seznamech nutné opravy a doplňky, vyrozumí o svém rozhodnutí osobu, která námitky podala a voliče, jehož se námitky týkají.

§ 19.

Dodatečné vyložení voličských seznamů.

Na voličských seznamech, podle výsledku reklamačního řízení upravených nesmí, býti nikým nic měněno. Pravoplatné seznamy buďtež znovu po dobu osmi dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí vyloženy. O právu nahlížeti, činiti si opisy a o hodinách, po které seznamy musí býti vyloženy, platí obdobně ustanovení § 15.

§ 20.

Způsob volení.

Volby do obchodních a živnostenských komor provádějí se podle zásady poměrného zastoupení a volí se za každých 1000 hlasu jeden člen komory. Zlomek hlasů, nedosahující čísla 1000, připojte se té kandidátní listině k dobru, jež měla početně největší číslo zlomkové. Kdyby pak po započítání jednoho tisíce hlasů byl další zlomek, připadne tento zbytek kandidátce největšího zlomkového čísla a event. další zlomek třetí kandidátce. Každá sekce volí samostatně a sice volí napřed živnostenská a po úplném skončení započne teprve voliti skupina obchodní.

§ 21.

Kandidátní listiny.

Nejpozději čtrnáctý den přede dnem volby do 12. hodiny polední malí volební skupiny (strany) předložiti předsedovi místní volební komise kandidátní listiny ve dvojím stejnopise. Předseda volební komise je povinen příjem těchto kandidátních listin potvrditi, zejména dobu, kdy byly předloženy. Žadatel je oprávněn předložiti ještě další opis kandidátní listiny jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou je povinen předseda komise potvrditi. Kandidátní listina musí býti ověřena nejméně 50 podpisy voličů, a sice pro každou volební sekci příslušníky a voliči téže sekce. Nesmí tudíž obchodník podpisovati kandidátní listinu živnostenskou a naopak. Ovšem, že to musí býti voliči v seznamech volebních zanesení. Úmrtí, odvolání podpisu nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny. Kandidátní listiny jsou vázány a nesmí tudíž na nich býti škrtáno aneb přepisováno.

§ 22.

Obsah kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati:

1. Osvědčení skupiny volební (strany) a pro kterou sekci je kandidátka určena.

2. Seznam kandidátů, jichž počet nesmí býti větší, nežli je počet členů, kteří mají býti voleni. Pořadí každého kandidáta budiž vyznačeno arabskými ciframi. Náhradníků se volí polovina skutečných členů.

3. Označení zmocněnce volební skupiny (strany), tj. osoby, která skupinu volební zastupuje a stává se tím členem volební komise. Mimoto dlužno uvésti jméno náhradníka, jenž by měl v případě potřeby na místo zmocněnce nastoupiti. Oprávnění zastupovati skupinu i kandidátní listinu a zasedati ve volební komisi se ztrácí, pakliže zmocněnec byl ze seznamů voličských vyškrtnut aneb ztratil volební právo. Ke kandidátní listině musí býti připojeno písemné vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají. Příslušník jedné skupiny může kandidovati v příslušné jemu sekci ve všech volebních místech. Hlasy kandidátů ze všech volebních míst se pak sečtou. Proto bude nutno zřejmě označiti, kterou skupinu volební (stranu) v jiných volebních místech dlužno pokládati za společnou, aby se mohly všechny hlasy jedné kandidátky náležité soustřediti a sečísti. Tak též může býti jedna kandidátka určité volební skupiny stejná, pokud se kandidátů týká, pro všechna volební místa. V tomto případě jedině přípravná volební komise může zjistiti záležitosti, předepsané v § 21 tohoto volebního řádu a správnost neb závady oznámiti místní příslušné volební komisi. Podpisy všech 50 voličů na kandidátní listině musí býti úředně ověřeny.

§ 23.

Řízení o kandidátních listinách.

Předseda místní volební komise označí kandidátky řadovým číslem tak, jak došly. Je-li kandidáti na více listinách, dotáže se jej předseda komise písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 3 dnů, škrtne jej komise v kandidátních listinách všech.

§ 24.

Úprava kandidátních listin.

Dno tří dnů po předložení kandidátních listin svolá předseda všechnu zmocněnce volebních skupin (stran), aby do kandidátních listin nahlédli a přednesli své námitky. Má-li kandidátní listina jen formální vadu aneb nedostatky, vyzve komise zmocněnce, aby ihned opravu provedl, je-li přítomen, a není-li, uloží se mu písemně, a v učinil tak do 48 hodin. Je-li několik skupin volebních označeno stejným, neb velmi podobným, snadno nerozeznatelným označením jež by mohla vésti v omyl, vyzve komise zmocněnce, aby do 48 hodin po vzájemné dohodě názvy svých kandidátek odlišně upravili, a nestane-li se tak, učiní po uvedené lhůtě komise volební opravu sama. Nesní-li kandidátní listina označena určitým pojmenováním skupiny, o značí ji komise jménem zmocněncovým. Kandidátní listina, která ani po tomto řízení nemá nařízeného počtu podpisů, jest neplatná a rovněž i hlasy, které přesto na sebe soustředila. Komise rozhodne o tam s platností konečnou, s výhradou námitek proti volbě. O kandidátních listinách rozhoduje jen, ta volební komise, u níž byly předloženy.

§ 25.

Změny v kandidátních listinách.

Když se kandidát vzdá, zemře, ztratí volitelnost nebo je škrtnut (§ 3), může zmocněnec volební skupiny doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta, což se musí státi nejméně osmý den, před volbou. Po konečné úpravě kandidátních listin, nejméně 5 dní před volbou, není dovoleno, aby na kandidátních listinách byly prováděny změny.

§ 26.

Vyhlášení a rozmnožení kandidátních listin.

Nejméně 8 dní přede dnem volby předseda místní komise volební vyvěsí v místnostech, ve kterých jsou voličské seznamy k nahlédnutí vyloženy, všechny platné kandidátní listiny podle označení skupin, podle čísla řadového, s plným a přesným uvedením všech kandidátů, a zašle jeden stejnopis kandidátních listin volebními skupinami podaný okresnímu úřadu v sídle komory. Z kandidátních listin budiž mima uvedené také zřejmo, které sekci, zda živnostenské či obchodní, kandidátní listina náleží. Přípravná volební komise musí obstarati kandidátní listiny, na něž volební skupiny složí předem zálohu touto komisí určenou - a sice tak, aby jich počet byl a pětinu větší, nežli je počet voličů. Předložená kandidátka bez složení zmíněného obnosu nemá platnosti. Každá kandidátka budiž ve formě hlasovacího lístku zvlášť rozmnožena. Je nutno, aby rozmnožené kandidátky se barvou papíru, pokud se týká nápadného rozdílu, mezi živnostenskou a obchodní valně lišily. Tutéž barvu jako kandidátní listiny, resp. hlasovací lístky mějtež i legitimace, aby volební komise případný omyl voličův mohla ihned konstatovati. Kandidátní listiny všech volebních skupin (stran) musí býti tištěny na papíru stejné barvy i stejného formátu a stejným písmem bez jakýchkoliv odlišných značek neb znamení. Legitimace i kandidátní listiny se ověří razítkem příslušné obchodní a živnostenské komory s podpisem presidenta a předsedy přípravné volební komise. Kandidátní listiny sdružovati, jak přípustno je v obec. vol. řádě, se nepřipouští.

§ 27.

Volba do komory by odpadla tehdy, když by byla předložena jen jedna kandidátní listina, aneb kdyby na předložených kandidátních listinách nebylo celkem více kandidátů, nežli je mandátů. V takových případech by se považovali navržení bez volbu za zvolené.