Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

III. volební období.

1. zasedání.

14.

Interpelace:

I. posl. Čuříka, dr. Labaje a druhů předsedovi vlády o nezákonném postupu při odvolání řady členů představenstva a dozorčího výboru a jich náhradníků v Okresních nemocenských pojišťovnách na Moravě a ve Slezsku, kteří byli řádně jmenováni na návrh Odborové ústředny křesť. sociální v Brně, Nová 8, schválený po dohodě se svazy nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovnou v Praze,

II. dr. Patejdla, Bergmanna a druhů min. financí o nesprávných srážkách daně důchodové u státních zaměstnanců a zadržování vrácení přeplatků,

III. posl. Špatného, Zeminové a druhů vládě o jednacích řádech pro zemská a okresní zastupitelstva a výbory,

IV. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů min. zemědělství o nespravedlivém provedení systemisace zaměstnanců agrárních (zcelovacích) úřadů na Moravě,

V. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti a zemědělství o záborovém velkostatku Geisy Andrássyho v sobcích na východním Slovensku,

VI. posl. dr Patejdla, Davida, Šeby, Richtra a druhů min. vnitra o nepovolávání četnických strážmistrů z Hřad legionářů do kursů pro výchovu velitelů stanic,

VII. posl. dr. Patejdla, Davida, Šeby, Richtra a druhů min. vnitra o poškození legionářů neprováděním § 25 platového zákona,

VIII. posl. Sladkého, B. Procházky a druhů min. železnic o přenesení společné pohraniční stanice z Petrovic do Žebrzydovic,

IX. posl. Mikuláše, Zeminové, Špatného, Knejzlíka, Hrušovského, Polívky a druhů vládě o dokončení pozemkové a lesní reformy,

X. posl. Mikuláše, Svobody, Knejzlíka a druhů, min. zemědělství o poměrech t. zv. rustikálních rybničních hajných u správy státních lesů a statků v Třeboni,

XI. posl. Davida, Pechmanové, Tykala a druhů min. školství a národní osvěty o stavbě nové budovy pro státní gymnasium v Ml. Boleslavi,

XII. posl. Sladkého, Davida a druhů min. financí o zachování slezského finančního ředitelství v Opavě,

XIII. posl. Knejzlíka, Procházky, Malého, Fialy a druhů min. železnic o postavení obytných domy pro železniční zaměstnance v Přerově na Moravě,

XIV. posl. Knejzlíka a druhů min. školství a národní osvěty o vysílání komisí ke zjištění nevhodného umístění českých občanských škol menšinových na severní Moravě,

XV. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti o přeložení trestnice z Mírova do Illavy u Leopoldova,

XVI. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů min. veř. prací o definitivním ustanovení pevného bodu, pro stavbu přehrady na řece Březné u Hoštejna na severní Moravě a neodkladném zahalení řízení, aby se stavbou mohlo býti započato,

XVII. posl. Sladkého, Davida a druhů min. železnic o stavbě domů obytných pro železniční zaměstnance v Mor. Ostravě, Bohumíně, Petrovicích a Kadani v Čechách,

XVIII. posl. Sladkého, Davida a druhů vládě a ponechání Slezského pozemkového a komunálního úvěrního ústavu v Opavě,

XIX. posl. Knejzlíka, Langra, Richtra a druhů předsedovi vlády o povolování stavebních subvencí ministerstvem sociální péče v Praze;

XX. posl. Bergmanna a druhů vládě ve věci provádění pozemkové reformy na velkostatku Brandýs n. Labem,

XXI. posl. Tučného, Procházky, Lance a druhů min. vnitra, spravedlnosti a sociální péče o protizákonném obsahu jednostranně uplatňovaných pracovních smluv,

XXII. posl. dra Patejdla, Tučného a druhů min. vnitra o zjišťování politické příslušnosti dělnictva policejním ředitelstvím v Praze.

14/I.

Interpelace

poslanců Ant. Čuříka, dr Labaje a druhů

předsedovi vlády

a nezákonném potupu při odvolání řady členů představenstva a dozorčího výboru a jích náhradníků v Okresních nemocenských pojišťovnách na Moravě a ve Slezsku, kteří byli řádně jmenování na návrh Odborové Ústředny křesť. sociální Brně, Nová 8, schválený po dohadě se svazy nemocenských pojišťoven a Ústřední sociální pojišťovnou v Praze.

Zemská politická správa v Brně odvolala členy představenstva a dozorčí rady navržené Odborovou Ústřednou (Čsl. odborovým sdružením křesť. sociálním v Brně, Nová 8) do Okresních nemocenských pojišťoven v Holešově, Jihlavě, Místku, Přerově, Zábřehu, Židlochovicích Mor. Ostravě, Prostějově a jmenovala tam členy, kteří nenáleží k Odborovému sdružení křest, sociálnímu, ač toto sdružení samo po vyzvání příslušných okresních politických úřadů prostřednictvím Říšské všeodborové komise křesťansko-sociální a po dohodě se zástupci svazů nemocenských pojišťoven jakož i po schválení Ústřední sociální pojišťovny v Praze při jmenování prvých zástupců dle § 131 a 133 zákona č. 184/28 tyto své zástupce navrhlo a dosud neodvolalo.

§ 131, odst. 1, zákona čís. 184/28 stanoví zcela jasně, že pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři vyšlí z prvních řádných voleb, jmenují politické úřady druhé stolice (přihlížejíce k návrhům Ústřední sociální pojišťovny, podaným ve stanovené lhůtě) představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven. Při tom jest jak co do členů, tak i co do náhradníků hleděti k ustanovením §§ 59 a 64 zákona ve znění této novely.

§ 133, odst. 1 zákona č. 184/28 stanoví dále: ťKdyby v době až do prvních řádných voleb osoby, původně, případně později jmenované odpadly nebo byly zbaveny své funkce, budou jmenovány nové orgány způsobem uvedeným v § 131 a 132 zákona č. 184/218 Sb. z. a n.

V těchto ustanoveních je vyjádřen smysl zákonodárcův, že noví funkcionáři nemocenských pojišťoven (představenstva a dozorčí výbory) jsou jmenováni sice pro dobu přechodnou, avšak na tak dlouho, dokud se neujmou úřadu funkcionáři vyšlí z prvých řádných voleb.

Zákon ukládá politickým úřadům druhé stolice právo, resp. povinnost jmenovati představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven, nevyhradil zemským úřadům žádného zvláštního práva, jednou provedené jmenování libovolně zrušiti.

Takové právo, nelze odvozovat ani z ustanovení § 133 odst. 1, cit. zákona, které ukládá zemským úřadům povinnost, aby jmenovaly své orgány způsobem uvedeným v § 131 zákona č. 184/28, pro případ, že by v době až do prvých řádných voleb osoby jmenované odpadly nebo byly zbaveny své funkce. Neboť nelze zbaviti funkce jmenovaného člena představenstva nebo dozorčího výboru libovolně, jako nelze libovolně způsobí odpadnutí jmenované osoby.

Takové oprávnění byl by musil zákonodárce zemským úřadům výslovně uděliti. Toho zákonodárce neučinil.

Naopak z různých ustanovení zákona č. 221/24 ve znění zákona č. 184/28 možno per analogiam učiniti závěr, že jmenovaní členové představenstev a dozorcích výborů nemohou býti ve své funkci postaveni hůře, než členové, kteří vyjdou z řádných voleb.

Měly-li zemské úřady při jmenování přihlížeti k ustanovením §§ 59 a 64 zákona čís. 221/24 ve znění novely č. 1184/218, jak jím ukládá § 151 odst. 1 cit. novely, pak plyne z toho, že nemohly býti jmenované osoby, které nemají právo volitelností (§ 33, odst. 3 zákona) nebo osoby, které nevyhovují ustanovení § 64 zákona. Kdyby vzdor tomu takové osoby jmenovány byly mohly by býti funkce zbaveny a na jejich místo jmenovány osoby jiné. Kromě toho podle analogie § 611 odst. 2 pokud se týče § 65 zákona, mohl by býti zbaven funkce člen představenstva nebo dozorčího výboru, který přestal býti a nezní tíž 6 měsíců příslušníkem skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské) za než byl jmenován.

Stejně tak bylo by možno jmenovati nové orgány (členy orgánů), kdyby osoba jmenovaná odpadla úmrtím, nebo vzdáním se funkce.

Že jmenovaní členové orkánů nemocenských pojišťoven nejsou podle volné úvahy zemských úřadů nebo ministerstva soc. péče odvolatelny, plyne také ustanovení odst. 3 § 131 zákona č. 184/218, podle něhož jmenované představenstvo nemocenské pojišťovny vykonává též působnost sborů delegátův.

A tak jako o zvolených delegátech vedle § 32, odst. 1, zákona č. 221/24 ve znění zák. č. 184/28 platí, že zůstávají v úřadě i po uplynutí funkční doby, pokud nenastoupí úřadu jejich nástupci, nově zvoleni, platí per analogiam totéž pro jmenované členy představenstva, kteří zůstávají v úřadě dotud, dokud neujmou se úřadu funkcionáři vyšlí z prvých řádných voleb A tak jako je oprávněn a pověřen politický úřad první stolice podle odst. 2 §u 312 zákona, zbaviti, funkce delegáta jen tenkrát, když přestal býti a není již 6 měsíců zaměstnancem, mohl by per analogiam býti jmenovaný člen představenstva jen z téhož důvodu své funkce zbaven.

Jiných důvodů k zbavení funkce člena orgánů nemocenské pojišťovny zákon nepřipouští a nesmí si je libovolně vytvořiti ani úřad, jenž má zákonem přesně vyměřené právo resp. povinnost určitou funkci jmenováním uděliti nebo funkce té jen v určitých případech zbavovati.

Soudíme, že jedině takový úmysl vyjádřil zákonodárce v ustanoveních §§ů 131, odst. 1, a 133, odst. 1 zákona č. 184/18.

Obsahuje-li vyhláška č. 156.47 ad 1929, 15-361 v Úředním listě ze dne 18. dubna.1929 (str. 1897) poznámku, že jmenování představenstev a dozorčích výborů je každé doby odvolatelné, pak odporuje toto stanovisko z důvodů shora uvedených zákonu.

Jestliže zemský úřad ať už o ujmě vlastní či na pokyn ministerstva soc. péče, některé jmenované členy orgánů nemocenských pojišťoven bezdůvodně zbavil funkce, jest takové opatření nezákonné. A byly-li motivem k tomuto zásahu do práv, jichž členové uvedených orgánů jmenováním na výkon funkce nabyli, důvody politické příslušnosti, pak je opatření zemského úřadu v rozporu s ústavní listinou, po případě i v rozporu se zákonem o útisku.

Kdyby mělo býti zemským úřadům, bez zvláštního zákonného zmocnění ponecháno na vůli, jednou jmenované členy orgánů nemocenských pojišťoven kdykoliv odvolati a nahražovati jinými, byla by do veřejné správy a do právního řádu zanášena nejistota a důvěra občanstva ve správnost aktů moci výkonné byla by podrývána.

Proto je nemyslitelno, že by zákonodárce takovou pravomoc výkonné moci a její orgánům chtěla děliti.

I táží se podepsaní: Je pan předseda vlády ochoten tento nezákonný postup podřízených úřadů dáti přísně vyšetřiti a naříditi, aby původně jmenovaní členové představenstva a dozorčí rady uvedených okresních nemocenských pojišťoven byli opět na svá místa povolání?

Jaká opatření pan předseda vlády učiní, aby podobný libovolný a z politického nátlaku způsobený nezákonný postup byl na příště znemožněn v zájmu důvěry v zákonný stav, platný pro sociálně pojišťovací ústavy.

V Praze, dne 12. prosince 1929.

Čuřík, dr Labaj, Šalát, Mojto, Stříbrný, Gajda, dr Pergler, dr Ravasz, Hlinka, Sivák, dr Tiso, dr Fritz, Slušný, dr Gažík, Grebáč-Orlov, Surovjak, Macháček, dr Mederlý, Danihel, Onderčo, dr Polyák, dr Pružinský.

14/II.

Interpelace

poslanců dra Jos. Patedla, H. Bergmanna a druhů

ministru financí

a nesprávných srážkách daně důchodové u státních zaměstnanců a zadržování vrácení přeplatků.

Dle § 20 daňového zákona přísluší poplatníku daně důchodové srážky za členy rodiny a sice sníží se daň, připadající dle § 18 při celkovém poplatném důchodu až do 26.000 Kč o jednu desetinu za druhou a vždy o dvě desetiny za třetí a každou další takovou osobu.

Dle informací interpelantů sráží se však v oboru ministerstva spravedlnosti daň důchodová celá bez zřetele na srážky dle § 20 daňového zákona. Tím vznikají přeplatky daně důchodové, které přes jasný příkaz zákona se poplatníkům zadržují. Tak nedostali vráceny přeplatky ještě ani za rok 1928.

Jest samozřejmé, že u státního úředníka při nynějších platech znamená zmíněný postup značné poškozování existenční. Dle našeho názoru mělo by ministerstvo financí zmocniti úřady srážky daňové provádějící k tomu, aby braly zřete i na ustanovení § 24 daňového zákona. Prospělo by se tím i zaměstnancům, kterým by daň byla správně srážena i státu, nebo aby se ušetřilo zbytečné vyřizování přeplatků daňových.

Podepsaní zjistili shora uvedené případy v oboru ministerstva spravedlnosti, pravděpodobně však se ta děje i v jiných resortech Táží se proto:

1) Jsou panu ministru financí případy tyto známy?

2) Jest pan ministr ochoten vydati výnos, kterým se nařizuje pro příště provádění srážek státním zaměstnancům se zřetelem vedle § 18 také na § 2 daňového zákona?

3) Jest pan ministr ochoten vydati příkaz, aby všechny přeplatky daně důchodové shora uvedeným způsobem vzniklé, byly ihned vráceny?

V Praze dne 13. prosince 1929.

Dr Patejdl, Bergmann, David, Netolický, B. Procházka, dr Stránský, Malý, Knejzlík, Langr, Sladký, Svoboda Ot., inž, Záhorský, Zeminová, Stejskal, Špatný, Polívka, Hrušovský, Lanc, Vaněk, Richter, Tykal, Fiala, Tučný, Mikuláš, Šmejcová, Hatina.

14/III.

Interpelace

poslanců Emila Špatného, Fr. Zeminové a druhů

vládě o jednacích řádech pro zemská a okresní zastupitelstva a výbory.

Nařízením čís. 190/1928 byly vydány jednací řády pro zemská a okresní zastupitelstva a výbory. Tyto jednací řády znamenají úplné potlačení pravomoci lidových zástupců v zemích a okresích a jejich úplné podřízení zemským presidentům a okresním hejtmanům. Celé řízení jejich činnosti přísluší úředníkům, kterým přísluší ťprávoŤ - ne povinnost - svěřiti členům výboru určité funkce. I právo interpelační, kterým se měla vykonávati kontrola činnosti úřednické, stává se ustanovením jednacího řádu (viz § 39) ilusorním.

Podepsaní táží se poroto vlády:

1) Jest ochotna změniti jednací řády pro zemská a okresní zastupitelstva a výbory takovým způsobem, aby se zástupcové lidoví skutečně mohli súčastniti veřejné správy?

2) Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věci zaříditi hodlá?

V Praze dne 13. prosince 1929.

Špatný, Zeminová, Bergmann, Svoboda Ot., David, dr Moudrý, Lanc, Langr, Tučný, Fiala, Stejskal, Tykal, Slavíček, Knejzlík, B. Procházka, Hatina, Malý, Sladký, Vaněk, Polívka, Netolický, dr Stránský, Hrušovský, inž. Záhorský, dr Patejdl, Mikuláš, Richter.

14/IV.

Interpelace

poslanců Jos. Knejzlíka, Fr. Langra, F. Richtra a druhů

ministru zemědělství

o nespravedlivém provedení systemisace zaměstnanců agrárních (zcelovacích) úřadů na Moravě.

Na Moravě provádí 70 zaměstnanců agrárních úřadů zcelování pozemků, jehož blahodárný vliv na zvýšení zemědělské produkce jest všeobecně uznáván. Nanejvýše těžká a zodpovědná práce zaměstnanců agrárních úřadů, jejich nestrannost již z vlastního pozorování známe, přináší požehnání národnímu hospodářství a zvyšuje blahobyt zemědělců, jejichž pozemky byly zcelovány.

Aby tato zodpovědná práce přinášela kýžený užitek, podmiňuje existenční zajištění a spokojenost zaměstnanců těchto úřadů.

Bohužel, že provedenou systemisací těchto zaměstnanců předpokladů oněch dosaženo nebylo. Pakli stěžejní zásadou systemisace bylo odměňovati státní zaměstnance dle hospodářské důležitosti, zodpovědnosti a namáhavosti jejich služby, pak stala se zaměstnancům agrárních úřadů provedenou systemisací veliká, ponižující křivda a služebně vrhla je o 20 roků zpět.

Zařazení úředníků ať technických anebo úředních odhadců půdy je dokonce v odporu s vládním nařízením ze dne 15. července 1927, č. 103 Sb. z. a n. a ze dne 9. prosince 1919, č. 650 Sb. z. a n.

Rovněž tak kancelářští úředníci byli systemisací hmotně poškozeni. Systemisace vůbec neřeší otázku čekatelů agrárně-technické služby, kterážto otázka vzhledem na ohromné pracovní úkoly, na Moravě a na připravovaný zákon o zcelování pozemků v republice je velice naléhavá.

Podepsaní táží se proto pana ministra zemědělství, je-li ochoten nespravedlivou systemisací způsobené křivdy zaměstnanců agrárních úřadů na Moravě opraviti a provésti systemisaci spravedlivou?

V Praze dne 13. prosince 1929.

Knejzlík, Langr, Richter, Netolický, inž. Záhorský, dr Patejdl, Ot. Svoboda, Sladký, Hrušovský, Slavíček, Vaněk, Hatina, B. Procházka, Malý, David, Bergmann, dr Stránský, Tučný, Lanc, Fiala, Špatný.

14/V.

Interpelace

poslance Josefa Knejzlíka a druhů

ministru spravedlnosti a zemědělství

o záborovém velkostatku Geizy Andrássyho v obcích na východním Slovensku.

Maďarský velkostatkář Geiza Andsássy, pověstný maďarskou propagandou proti Československému státu provádí prostřednictvím svého ústředního ředitelství v Košících soustavné ničení lesů a tím proti ustanovení zákona o ochraně lesů poškozuje národohospodářské zájmy Slovenska a také předem činí illusorní pozemkovou reformu, pokud se týče lesů.

Kromě uvedených protizákonných činů velkostatkář Geiza Andrássy prostřednictvím ústředního ředitele svých statků Andora Harmatty a za pomoci známého irredentistického advokáta dra O. Toronszského v Humenném, systematicky vykořisťuje lehkověrné státní naše občany nabízením prodeje lesů k exploitaci, které ve skutečnosti dávno a proti ustanovení zákona jsou již vykáceny. K illustrování jednání velkostatkáře Geizy Andrássyho uvádím jeden z mnohých případů vykořisťování, který lze považovati za typický:

V r. 1926 prodal na př. Geiza Andrássy z katastru obcí Kamionka a Báňské 1.771 kat. jiter bukového lesa k exploitaci přerovskému občanu Karlu Přikrylovi za celkový peníz 4,507.000 Kč. Prodej uskutečnil podvodným předstíráním a jmenovaný Karel Přikryl utrpěl škodu 3 a 1/2 milionu Kč, poněvadž jenom malá část lesa ve skutečnosti existovala. Při prodeji byla učiněna smlouva, kterou osnoval jmenovaný advokát, na této manipulaci se súčastnivší.

Podvod v případu Karla Přikryla se podařil hlavně proto, že v republice nemáme doposud příslušné zákonodárství unifikováno, čímž zejména občané z historických zemí obchodující na Slovensku a se Slovenskem, mohou býti lehce uvedeni v omyl a škodu.

Je veřejným zájmem, aby nejvyšší úřady učinily přítrž tomuto řádění velkostatkáře Geizy Andrássyho a také postaraly se o potrestání těchto velkorysých vykořisťování.

Tážu se proto pánů ministrů:

1) Znají fakta v této interpelaci uvedená a chtějí je vyšetřiti?

2) Jsou ochotni stíhati trestně pachatele, v interpelaci uvedené, z trestných činů?

V Praze dne 13. prosince 1929.

Knejzlík, dr Moudrý, O. Svoboda, Netolický, Sladký, Bergmann, Lanc, Fiala, Hatina, inž. Záhorský, Tučný, B. Procházka, dr Stránský, Malý, dr Patejdl, David, Špatný, Langr, Vaněk, Hrušovský, Mikuláš.

14/VI.

Interpelace

poslanců dra Jos. Patejdla, J. Davida, J. Šeby, F. Richtra a druhů

ministru vnitra

o nepovolávání četnických strážmistrů z řad legionářů do kursů pro výchovu velitelů stanic.

Každého roku konány jsou kursy pro výchovu velitelů četnických stanic. Přes naše opětovné upozorňování nejsou do kursů těch povoláváni strážmistři z řad legionářů. Opomíjení jejich se motivuje poukazem na výnos, dle kterého se žádá 10letá efektivní služba.

Motivace ta je neudržitelná, neboť službě v legiích, tedy službě pro československý stát, sluší dáti při objektivním posuzování přednost před službou rakouskému státu, třeba to byla služba četnická. Při opačném nazírání jsou legionáři, o jejichž, věrnosti republice nemůže býti sporu, trestá ní za to, že za světové války sloužili svému národu.

Shora uvedená praxe odporuje také duchu legionářských zákonů. Praxe té užívá se též při povyšování na štábní strážmistry. I tu je podmínkou 10letá efektivní služba. Pak ale legionáři se povýšení sotva dočkají a budou nuceni, aby dosloužili pod těmi, kdož jsou starší jen proto, že se jim započítává sužba z doby rakouské, kdežto jim se nezapočítává služba z doby osvobozenského boje za republiku.

Podepsaní se táží:

Jsou panu ministru vnitra uvedené případy známy?

Schvaluje pan ministr podobnou praxi, či je ochoten nahraditi dosavadní, legionářům nepříznivou praxi praxí spravedlivější, oceňující službu v legiích?

V Praze dne 13. prosince 1929.

Dr Patejdl, David, Šeba, Richter, Malý, Fiala, inž. Záhorský, Sladký, dr Stránský, dr Moudrý, Polívka, Vaněk, Hatina, O. Svoboda, Netolický, Lanc, Zeminová, Langr, Knejzlík, Mikuláš, Hrušovský, Špatný.

 

14/VII.

Interpelace

poslanců dra Jos. Patejdla, J. Davida, J. Šeby, Ferd. Richtra a druhů

ministru vnitra

o poškození legionářů neprováděním §u 25. platového zákona.

Zákonem ze dne 23./5. 1919, č. 282 Sb. z. a n., byla zmocněna vláda, aby stanovila zásady, podle nichž by se mohly poskytovati legionářům úlevy při přijímání jich na místa ve státní a veřejné službě, jichž bylo legionářům 50% zaručeno podle § 4, zákona ze dne 24./7. 1919, č. 462 Sb. z. a n.

Vládním nařízením ze dne 30./12. 1920, č. 12 Sb. z. a n. z roku 1921, vydaným k provedení zákona ze dne 23./5. 1919, č. 282, jest stanoveno v § 16., že legionáři v kategorii sluhovské nemají býti ustanovováni hned od svého nastoupení provisorními (zatímními) a po roce uspokojivé služby definitivními.

Platové i služební poměry zřízenců jsou upraveny od 1. ledna 1926 zákonem ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., a to §§ 24. až 35.

O zatímním ustanovování zřízenců, t. j. ustanovování zřízenců čekateli, jedná § 25 zmíněného zákona, kterýžto § není dosud proveden, nebo podle § 205 téhož zákona nabude účinnosti, teprve dnem, jejž určí vládní nařízení.

Vládní nařízení k provedení § 25. zákona č. 103/26 nebylo však dosud vydáno, pročež nelna ustanovovati před vydáním tohoto vládního nařízení zřízenecké čekatele a proto nelze též legionáře ustanoviti zatímně na zřízeneckých místech po tu dobu, dokud nebude vydáno příslušné Vládní nařízení, které má také určití čekatelský plat. O ustanovování pomocných zřízenců bylo jíž vydáno vládní nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb. z. a n., které se však na legionáře nevztahuje, poněvadž legionáři nemají býti ustanovováni výpomocnými zřízenci.

Podepsaní se táží:

Jest pan ministr vnitra ochoten učiniti opatření, aby § 25. platového zákona vydáním vládního nařízení nabyl účinnosti?

V Praze dne 13. prosince 1923.

Dr Patejdl, David, Šeba, Richter, Netolický, inž. Záhorský, dr Moudrý, Fiala, Hrušovský, Malý, Sladký, Pechmanová, O. Svoboda, Zeminová, Vaněk, Langr, dr Stránský, Lanc, Mikuláš, Polívka, Knejzlík, Špatný, Bergmann.