Příloha č. 3.
Výroba, zlata*).
|
Výroba zlata |
Transvaal |
Jiné země britské říše |
Britská říše celkem |
Ostatní země |
Světová výroba |
|
v milionech Ł**) |
|||||
|
1913 |
37.4 |
21.2 |
58.6 |
36.1 |
94.7 |
|
1914 |
35.7 |
20.8 |
56.5 |
33.9 |
90.4 |
|
1915 |
88.6 |
22.0 |
60.6 |
35.8 |
96.4 |
|
1916 |
39.5 |
20.0 |
59.5 |
34.0 |
93.6 |
|
1917 |
38.3 |
17.8 |
56.1 |
30.2 |
86.3 |
|
1918 |
35.8 |
15.2 |
51.0 |
28.0 |
79.0 |
|
1919 |
35.4 |
14.7 |
50.1 |
24.9 |
75.0 |
|
1920 |
34.7 |
13.4 |
48.1 |
20.9 |
69.0 |
|
1921 |
34.5 |
12.9 |
47.4 |
20.6 |
68.0 |
|
1922 |
29.81) |
14.8 |
44.6 |
20.9 |
65.5 |
|
1923 |
38.9 |
14.5 |
53.4 |
22.1 |
75.5 |
|
1924 |
40.7 |
15.3 |
56.0 |
25.0 |
81.0 |
|
1925 |
40.8 |
15.3 |
56.1 |
24.9 |
81.0 |
|
1926 |
42.3 |
15.3 |
57.5 |
24.5 |
82.0 |
|
1927 |
43.0 |
15.3 |
58.3 |
24.2 |
82.5 |
|
19282) |
44.0 |
16.3 |
59.4 |
24.6 |
84.0 |
*) Čerpáno z "Schweizerischer Bankverein; Monatsbericht 1/1929."
**) 1 unce (ryzí) o 31.1 g = 84 sh 11 1/2 d.
1) Stávkou bílých dělníků zmenšená výroba.
2) Zatímní odhad.
Příloha č. 4.
Rozdělení zlata. *)
|
Koncem roku |
1928 |
1927 |
1926 |
1926 |
|
v milionech |
||||
|
Spojené Státy |
781.6 |
836.2 |
842.6 |
826.6 |
|
Britská světová říše |
260.2 |
262.2 |
266.3 |
262.1 |
|
Francie |
267.4 |
219.8 |
220.1 |
220.1 |
|
Německo |
138.6 |
91.3 |
66.9 |
44.2 |
|
Japonsko |
114.8 |
115.5 |
116.7 |
116.2 |
|
Španělsko |
101.4 |
103.2 |
101.4 |
100.6 |
|
Argentina |
97.6 |
92.9 |
89.6 |
89.6 |
|
Italie |
76.7 |
69.2 |
87.4 |
67.8 |
|
Holandsko |
86.9 |
33.0 |
34.2 |
367 |
|
Brazílie |
30.8 |
11.0 |
10.7 |
10.7 |
|
Belgie |
26.8 |
20.5 |
17.7 |
10.9 |
|
Rumunsko |
23.2 |
22.9 |
22.7 |
22.6 |
|
Švýcarsko |
21.1 |
18.7 |
18.7 |
18.1 |
|
Rusko |
18.9 |
19.9 |
17.4 |
19.3 |
Poznámka: Dnes jest tedy rozdělení zlata již příznivější, kdy mají Sev. Státy Americké jíž jen 36% celé světové zásoby zlata proti dřívějšku, kdy dosahovala až 51%.
*) Čerpáno z "Schweizerischer Bankverein, Monatsbericht 1/1929".
Příloha č. 5.
Měnové soustavy a předpisy o směnitelnosti.*)
|
Stav koncem června 1928 |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
I. Zákonná ustálení |
II. Ustálení de facto |
III. Jiné měny |
Úhrn I.-III. |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Zlatá měna devisová |
Měna se zlatým oběživem |
Zlatá měna prutová |
Dvojitá měna |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Zákonná povinnost směny za zlaté devisy |
Zákonná povinnost směny ještě odsunuta |
Zákonná povinnost směny |
Žádná nebo odsunutá zákonná povinnost směny |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Počet obyvatel v mil. |
Počet obyvatel v mil. |
počet obyvatel v mil. |
Počet obyvatel v mil. |
počet obyvatel v mil. |
počet obyvatel v mil. |
počet obyvatel v mil. |
počet obyvatel v mil. |
|||||||||||||||||||||||
|
Evropské země: |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Albánie |
0.8 |
Německo |
63.6 |
Francie |
414 |
Rakousko |
6.8 |
Dánsko |
3.6 |
Holandsko4) |
7.6 |
SHS |
13.1 |
Španělsko |
22.5 |
|||||||||||||||
|
Belgie |
7.9 |
Lotyšsko |
18 |
Maďarsko |
8.6 |
Velká Británie |
48.7 |
Švýcary5) |
3.9 |
Portugaly |
6.2 |
|||||||||||||||||||
|
Bulharsko |
5.1 |
Švédsko |
61 |
ČSR. |
14.6 |
Rumunsko |
17.6 |
|||||||||||||||||||||||
|
Gdansko1) |
0.4 |
Norvéžsko |
29 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Estonsko |
1.1 |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
Finsko |
3.6 |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
Řecko |
6.7 |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
Italie |
43.0 |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
Litva |
2.2 |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
Polsko2) |
30.2 |
|||||||||||||||||||||||||||||
|
101.0 |
63.6 |
52.2 |
30.0 |
52.3 |
11.5 |
13.1 |
46.3 |
370.0 |
||||||||||||||||||||||
|
= 27.4% |
= 17.2% |
= 14.1% |
= 8.1% |
= 14.1% |
= 3.1% |
= 3.5% |
= 12.5% |
= 100% |
||||||||||||||||||||||
|
Mimoevropské země: |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Chile |
4.0 |
Peru |
5.5 |
Argentina |
10.6 |
Egypt |
14.5 |
Java |
55.0 |
Japonsko6) |
60.9 |
|||||||||||||||||||
|
Kolumbie |
7.2 |
Australie |
6.2 |
Nový Zéland |
1.4 |
Mexiko |
15.0 |
|||||||||||||||||||||||
|
Ecuador |
2.0 |
Brasilie |
33.2 |
Uruguay |
1.8 |
|||||||||||||||||||||||||
|
Guatemala |
2.5 |
Kanada |
9.7 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Indie3) |
329.0 |
Již. Afrika |
7.6 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Siam |
101 |
SSA |
120.0 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
354.8 |
5.5 |
187.3 |
17.7 |
- |
55.0 |
- |
759 |
6822 |
||||||||||||||||||||||
|
= 50% |
= 0.8% |
= 27% |
= 2.5% |
- |
= 7.9% |
- |
= 109/0 |
= 100% |
||||||||||||||||||||||
|
Celkem |
455.8 |
69.1 |
239.5 |
47.7 |
52.3 |
66.5 |
13.1 |
122.2 |
1.066.2 |
|||||||||||||||||||||
|
= 428/0 |
= 6.5% |
= 22.4% |
= 4.5% |
= 4.9% |
= 6.2% |
= 1.2% |
= 11.5% |
= 100% |
||||||||||||||||||||||
1) Měna librových devis. 2) Nyní zlatá měna devisová, za okolnosti měna se zlatým oběživem. 3) Zatímně až do schválení zákona o bankovních reservách, který navrhuje zlatou měnu prutovou. 4) Platy v zákonných stříbrných mincích. Vývoz zlata jen na reciprocitu volný. 5) Podle zákona jsou bankovky švýc. Národní banky směnitelné jak za stříbrné 5 franky, tak za zlato. (Zatím ještě není v platnosti.) Očekává se brzké zavedeni zlaté měny devisové. 6) Embargo na vývoz zlata.
*) Čerpáno z "Schweizerischer Bankverein, Monatsbericht 1/1929."
Příloha č. 6.
Předpisy nejhlavnějších cedulových bank o úhradě.
(Čerpáno z "Schweizerischer Bankverein, Monatsbericht 1/1929.")
|
Země |
Závazky, které jest krýti |
Zákonné krytí |
Zvláštní ustanovení |
|||
|
zlato |
zlato a devisy |
|||||
|
v procentech |
||||||
|
Anglie |
1. Bankovky až do výše zásoby kovu |
100 |
Uvedené předpisy o krytí jsou platné od sjednocení bankovkového oběživa podle Currency Act-u |
|||
|
2. Kontingent až do 260,000.000 Ł |
Vládní a jiné jistoty |
|||||
|
3. 240,000.000 Ł bankovek za převzaté Currency-Notes |
2331/2 mil. pokladničních poukázek, stříbro atd. |
|||||
|
Belgie |
Bankovky a deposita |
30 |
40 |
|||
|
Bulharsko |
Bankovky a jiné závazky na viděnou |
331/31) |
Nejmenší krytí jest ponenáhlu zvýšiti na 40% |
|||
|
Československo |
Bankovky a jiné závazky na viděnou bez bankovek vydaných na účet státu |
221)2) |
Stříbro smí činiti nejvíce čtvrtinu celkového krytí. Zákonná-nejmenší záloha musí býti z 20% v r. 1926 po dobu 15 let každoročně zvýšena o 1% |
|||
|
Dánsko |
Bankovky Zapraví-li se bankovková daň a na zvláštní král. zmocnění může se přechodně jíti pod zákonné nejmenší kryti |
302) |
502) |
Devisy jen na základě ihned splatných, nezúročitelných pohledávkových sald u Norvéžské banky a Švédské říšské banky, jakož i na zvláštní účet u Německé říšské banky |
||
|
Estonsko |
Bankovky a jiné závazky na viděnou |
25-303) |
Vláda může tyto předpisy okryti přechodně zrušiti |
|||
|
Finsko |
Bankovky a jiné závazky na viděnou přesahující 1.200,000.000 marek |
300.000 Marka |
100 |
Devisy jen na podkladě pohledávkových sald u zahraničních korespondentů |
||
|
Francie |
Bankovky a jiné závazky na viděnou |
35 |
||||
|
Holandsko |
Bankovky a jiné závazky na viděnou |
404) |
Zákon ze dne 4. ledna 1929 |
|||
|
Italie |
Bankovky |
40 |
||||
|
Litva |
Bankovky a deposita (bez účtu úřadu pokladu) |
331/3 |
||||
|
Lotyšsko |
Bankovky |
50 |
Pro oběh větší než 100 milionů Latů platí zvláštní předpisy o krytí |
|||
|
Německo |
Bankovky |
302) |
402) |
|||
|
Norvéžsko |
Bankovky přesahující oběh 250 milionů korun |
100 |
Oběh bankovek může býti zvýšen jen při zapraveni bankovkové daně a se souhlasem krále a parlamentu |
|||
|
Polsko |
Bankovky a deposita |
302) |
402) |
|||
|
Rakousko |
Bankovky a jiné závazky na viděnou bez záloh spolkové vládě |
242)(20-24-28-331/3) |
Krytí má se zvýšiti každých 5 let ze 20 na 24, na 28 a konečně na 331/3%. Od r. 1938-má nejmenší krytí činiti 331/3%. |
|||
|
Rumunsko |
Bankovky |
331/3 |
Od r. 1919 smí cedulový ústav zahrnouti do krytí též pokladniční poukázky až do částky, která je nutná, aby se za-choval předválečný poměr, jakož i do 50% směnek splatných v cizině atd. zbytek má sestávati ve zlatě |
|||
|
Rusko |
Bankovky |
251) |
Do krycí kvoty může se započítati také platina |
|||
|
Řecko |
Bankovky a deposita |
40 |
Vláda může tyto předpisy okrytí přechodně zrušiti |
|||
|
Spojené státy |
Bankovky |
40 |
40% bankovky Federal-Reserve Bank. Vedle toho jsou ještě zlaté certifikáty kryté celými 100% zlatem |
|||
|
Španělsko |
Bankovky Nejvyšší oběh jest omezen na 6 miliard Peset;-ale též pro každý oběh přes 5 miliard je potřebí souhlasu vlády. Jakékoliv zmenšení zákonné zlaté zásoby potřebuje rovněž schválení vlády |
40-50 |
451)-601) |
První čtyři miliardy bankovkového oběživa jest krýti 45% z čehož nejméně 37% ve zlatě, zbytek může býti kryt stříbrem až do 5% a devisami až do 3%.Oběh přes čtyři miliardy Peset musí býti kryt 60%, z čehož nejméně 47% ve zlatě, zbytek může býti kryt stříbrem do 10% a devisami do 3%. |
||
|
Švédsko |
Bankovky přesahující oběh 125 milionů korun |
50 |
Zlatá reserva nesmí nikdy klesnouti pod výši 75 milionů K.Výjimečně mohou král a říšský sněm ve vzájemné dohodě nejvyšší hranici bankovkového oběživa zvýšiti. |
|||
|
Švýcary |
Bankovky |
404) |
Stříbrné mince mohou činit nejvýše 1/5 celkového krytí a to počítáno podle jejich kovové hodnoty. Švýcarsko přejde záhy k povinnosti směnovati za zlaté mince, zlaté pruty a zlaté devisy. |
|||
|
Uhry |
Bankovky a jiné závazky na viděnou (bez záloh státu) |
202) |
Krycí kvotu jest každých 5 let až do 24. června 1939 zvýšiti a to ze 20 na 24, 28 a 331/3% |
|||
Poznámka:
1) Krycí reserva smí obsahovati zlato, devisy a stříbro.
2) Banka může, zapraví-li bankovkovou daň, jíti pod nejmenší hranici krycí reservy. 3) 30% po uplynutí pátého roku.
4) Krycí reserva může obsahovati mimo zlato také stříbro.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.
|
III. volební období. |
1. zasedání. |
Příloha I.
K tisku čís.1.
spatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky československé podle 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929,
o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930.
Stálý výbor Národního shromáždění republiky československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby po dobu od 1. ledna do 28. února 1930, po případě do dřívějšího vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu pro rok 1930, vedla státní hospodářství zatím podle ustanovení finančního zákona ze dne 22. listopadu 1928, č. 203 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet pro rok 1929, to však jen, pokud by se tím neukládaly nové trvalé finanční povinnosti občanům, trvale nezatěžovaly státní finance nebo nezcizoval státní majetek.
§ 2.
Státní výdaje a příjmy za tuto drobu jest po vyhlášení ústavně schváleného státního rozpočtu pro rok 1930 súčtovati u příslušných oddělení tohoto rozpočtu.
§ 3.
Opatření toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930. Provede je ministr financí.
Výňatek z důvodové zprávy vládního návrhu.
Hledíc k rozpuštění Národního shromáždění a k stanoveným lhůtám volebním, není zabezpečeno, že nové Národní shromáždění bude moci do konce rohu 1929 ústavně projednati a schváliti návrh státního rozpočtu pro rok 1930. Ježto však je nezbytně nutno, aby již od 1. ledna 1930 byl opatřen podklad pro státní hospodaření, jest třeba, aby Stálý výbor učinil co nejdříve opatření v tomto směru.
Vláda má při tom za to, že pro její návrh jako opatření Stálého výboru Národního shromáždění jsou dány všechny zákonné podmínky. Některého z případů odst. 8., lit. a)-d), § 54, ústavní listiny, jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není. Positivně pak splněny jsou náležitosti k vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. ústavní listiny), ježto se jedná o neodkladnou úpravu celého státního hospodaření, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedalo, byla by provésti zákonem.
Vláda navrhuje z těchto důvodů, aby Stálý výbor učinil neodkladné opatření o zatímním vedení státního hospodářství, jak uvedeno v osnově.