b) Vývoj v cizině.

I. Měnový vývoj v cizině. (Příloha č. 5.)

II. Předpisy o úhradě. (Příloha č. 6.)

Z těchto dvou přehledů jsou patrny hlavně tři soustavy světových měn zlatých:

1. měna zlatá ve vlastním pravém smyslu slova (Gold Standard);

2. zlatá měna devisová (Gold Exchange Standard);

3. zlatá měna prutová (Gold Bullion Standard).

Ad 1 Měna zlatá ve svém klasickém způsobu má peníze ze zlata, které většinou Jako zlaté mince skutečně obíhají a zbytkem jako záloha papírového oběživa kdykoli za zlato směnitelného uloženy jsou v mincích nebo prutech (slitcích, houskách) u cedulové banky.

Ad 2. Zlatá měna devisová nemá peníze ze zlata, cedulová banka však Je bez obmezení směňuje za cizí zlaté peníze nebo devisy v ceně odpovídající jejich paritě a tak udržuje tyto peníze měny devisové na stejné hodnotě jako by byly zlaté, je to tedy měna zlatá ve smyslu odvozeném.

Ad 3. Zlatá měna prutová nemá rovněž peníze ze zlata, nýbrž takové jako měna, devisová, ale liší se od ní tím, že cedulová banka nesměňuje takové peníze za zlaté mince nebo devisy, nýbrž za zlaté pruty. Jde tu tedy rovněž o zlatou měnu odvozenou.

V bezvýhradném způsobu čisté zlaté měny neobíhá zlato vlastně ani v Severních Státech Amerických, jinde jsou poměry více nebo méně odchylné podle vývoje měnového v dotyčném státě.

C.

Předpoklady pro konečnou úpravu měnovou.

Otázka účelnosti zlaté měny zodpověděna byla zásadně kladně již v úvodu.

1. Zákonný poměr Kč ke zlatu.

Faktická stabilisace Kč trvá již po šest roků a déle než 3 roky trvá stabilisace zákonem nepřímo stanovená.

Na rozdíl od velké většiny ostatních měn, není Kč uvedena dosud v přímou relaci ke zlatu a nemá proto přímé zlaté parity na zlaté bosi v poměru k ostatním měnám, činíc tak výjimku mezi měnovými soustavami. Naskýtá se otázka, zda není účelným a vhodným učiniti další krok k definisaci naší měnové soustavy a stanoviti zákonnou relaci Kč ke zlatu. Mluví pro to důvody rázu mezinárodního i tuzemského.

a) V oboru mezinárodním, jak bylo již řečeno, tvoří naše měnová soustava výjimku mezi státy, jejichž měny Jsou již zákonem stabilisovány.

Naráží se tu na obtíže, jak má býti na př. určena zákonná parita Kč k jiným měnám a mohly by vzniknouti další obtíže pro Kč v souvislosti s měnovým systémem zlaté devisy. Podle stanov většiny cedulových, bank, kde zavedena, je měna zlaté devisy, připouští se, aby do zákonem stanovené kovové úhrady byly počítány devisy zlaté, t. j. devisy znějící na měny, jež jsou uvedeny v přímý poměr ke zlatu, aneb i na měny, u kterých byla již zavedena směnitelnost bankovek. Zavedením zlaté měny dostane se stát náš do světového společenství států se měnou úplně spořádanou jako rovnocenný člen. Jen tak se zamezí, aby nevzniklo pro Kč nebezpečí určitého podcenění ve stycích mezinárodních.

b) S hlediska tuzemského jest připomenouti, že po celé dosavadní období vyskytovaly se občas zneklidňující pověsti o tom, že nynější měnová jednotka není definitivní, že chystá se další měnová reforma, spojená po případě se změnou měnové jednotky. Tyto pověsti, přes to, že byly vždy ihned s příslušných míst vyvráceny, měly za následek, že v hospodářském životě vznikla nejistota, že docházelo na př. k thesauraci peněz, k nákupům devis, k nákupům různého zboží a k různým úkonům nehospodárným. Jest proto v zájmu klidného hospodářského vývoje který potřebuje naprosté jistoty co do posuzování měnového stavu, aby byl dosavadní stav měnový definitivně upraven, aby pro budoucnost bylo naprosto jisto, že měnová jednotka je definitivní, že je uvedena v zákonem stanovený poměr ke zlatu a že na tomto poměru nebude ničeho měněno. Toto opar tření bude míti jistě prospěšný vliv na hospodářský život, zvláště pokud jde o opatření povahy dlouhodobé.

2. Splnění předpokladů.

a) Mezinárodní poměry měnové.

Pokud se týče poměrů mezinárodních, je poukázati na to, že měnová konsolidace v Evropě pokročila, jak plyne celkem již z toho, ca svrchu ve všeobecné části pod písmenem b) bylo uvedeno, již tak dalece, že zákonem nebyla dosud stabilisována vlastně jen měna jugoslávská, kde však konány jsou již přípravy k měnové reformě, a dále, že výkyvy kursové přesahující podstatné meze zlatých bodů, jest zaznamenati ještě jen u měny portugalské a u měny španělské. Evropské státy vrátily se při měnové úpravě vesměs ke zlatu, takže také tento problém je v celku vyřešen. Většina států obnovila neb zavedla směnitelnost, takže nehledě ke státům, jejichž měna není ještě úplně stabilisována, jak shora uvedeno, nebyla směnitelnost dosud zavedena v Litvě, Maďarsku, Německu a Rakousku.

Při zavedení neb obnoveni směnitelnosti bankovek postupuje se různě. Některé státy obnovily zlatou měnu ve formě směnitelnosti pouze za zlato s různými obmezeními co do minimálního obnosu, jehož směnitelnost se připouští, jiné státy zavedly směnitelnost podle volného uvážení banky za zlato neb zlaté devisy. Lze pozorovati, že, kdežto v prvních letech po válce názory se klonily spíše k zavedeni měny zlaté devisy, v posledních letech doporučovala se často - zvláště pro velké státy - zlatá měna, aneb zlatá měna devisová ve spojení se zlatou měnou potud, že se předpisuje, aby určitá minimální částka kovové úhrady byla vždy chována ve zlatě.

Zákonnou stabilisací měnovou v Evropě byla také vyřešena otázka malých měnových jednotek, která má pro nás velkou důležitost. S tohoto hlediska je významnou stabilisace francouzského franku a italské liry.

Bylo také uváděno, že se zavedením zákonné relace Kč ke zlatu by se mělo vyčkati, až bude větší jasno o dalším vývoji ceny zlata. Jest opakovati, co bylo řečeno shora, že navrhovanou měnovou úpravou nemění se ničeho proti nynějšímu stavu po stránce materielní, neboť již nyní je kurs Kč uveden nepřímo v poměr ke zlatu, takže i za nynějšího stavu by změna v kupní síle zlata měla také vliv na československou republiku. Těmto vlivům by nebylo však možno zabrániti ani při jiném snad teoreticky myslitelném měnovém systému, hledíc k úzké spojitosti čsl. hospodářství s hospodářstvím světovým a na světový vývoj v tomto ohledu by nemohl míti vliv ani odlišný postup u nás.

Na druhé straně je pak naprosto nejisto, v které době bude vyřešen na př. problém redistribuce zlata a kdy bylo by možno počítati s tím, že se kupní síla zlata ustálí. Obdobný vývoj z dřívějších dob ukazuje, že tento sekulární vývoj hodnoty zlata trvá dlouhou řadu let. Nelze proto tuto námitku proti definitivní měnové úpravě u nás pokládati za oprávněnou. Pokud jde o poměry mezinárodní, jest proto možno říci, že s toho hlediska jsou u nás dány předpoklady k navrhované úpravě měnové.

b) Tuzemské předpoklady definitivní měnové úpravy.

Pokud jde o tuzemské předpoklady k této definitivní úpravě měnové, jest poukázati na to, že se před vydáním novely k zákonu o cedulové bance a zvláště od doby, kdy Národní banka Leskoslovenská počala působiti, hospodářské poměry dále značnou měrou zkonsolidovaly, jak bylo již uvedeno také v dřívějších vývodech. Kurs měny byl naprosto stabilní a bylo možno bez nebezpečí pro další vývoj kursu zrušiti reglementaci devisového obchodu. Od počátku působení Národní banky zlepšila se struktura úhrady oběživa, zvláště stoupla zásoba devis a zásoba drahých kovů.

Státní finance jsou v rovnováze, výše rozpočtu byla ustálena, stát v posledních letech neuzavíral nových půjček, umořuje své dluhy a přechodný dluh státní byl z největší míry konsolidován, takže nehledě k bonům, o nichž stala se již dříve zmínka, není již problémem, kterým je třeba se zabývati při úvahách o definisaci nynějšího stavu měnového.

Obchodní bilance vykazovala v celku příznivý vývoj, a to jak co do svého rozsahu, tak také co do aktiva. Také schodek obchodní bilance za I. čtvrtletí 1929 není při bližším rozboru s hlediska měnového důvodem, který by mluvil proti navrhované měnové úpravě. Dovoz surovin i hotových výrobků zůstává stále vysoký, což svědčí o dobrém hospodářském stavu a o zvýšené kupní síle tuzemské. Pokles vývozu vznikl hlavně ze zmenšeného vývozu cukru, dříví a textilií a souvisí též s mimořádnými poměry letošní zimy. Rozsah zahraničního obchodu zůstává stále celkem na značné výši.

Příznivý byl též vývoj platební bilance, jak jest viděti jednak ze šetření, jež provedl Státní úřad statistický pro r. 1925, 1926 a 1927, a jak dále tomu nasvědčuje vývoj devisové zásoby u cedulové banky šetření Státního úřadu statistického ukázalo, že sice hlavní položkou aktivního salda platební bilance zůstává stále ještě aktivum zahraničního obchodu, avšak že vývojová tendence jest příznivá také u některých jiných složek platební bilance (na př. cizinecký ruch, transitní doprava, vystěhovalecké remitence). Aktivního salda, kterým se vyrovnávala platební bilance, bylo v těchto letech použito vedle posílení měnové reservy - k další repatriaci cenných papírů v cizině, ke zmenšení zadlužení vůči cizině a k určitým investicím v cizině.

Cenová úroveň jest stále poměrně stabilní, aspoň tak, jako v ostatních státech se stabilisovanou měnou. Poměry na peněžním trhu se do značné míry normalisovaly a tvoření úspor jak cestou dobrovolnou, tak cestou nucenou (sociální pojištění se stále poměrně příznivě vyvíjí. Vývoj úspor jest u nás charakterisován tím, že po celé období po převratu počínaje se vzrůst úspor vůbec nezastavil.

3. Námitky.

Proti měnovému opatření touto osnovou navrhovanému se někde namítá, že cenové poměry v tuzemsku nejsou ještě ustáleny, protože není vyřízena jednak ochrana nájemníků a dále, že nejsou vyřešeny otázky, související hlavně s obchodně politickým poměrem mezi zemědělstvím a mezi průmyslem. K tomu jest uvésti, že pokud by šlo o důsledky těchto problémů, zůstává věc stejnou, ať by byla uvedena Kč v přímou zákonnou relaci ke zlatu, aneb ať by zůstalo při poměrech nynějších. Jest ušák nutno rozeznávati mezi pohyby celkové cenové hladiny a mezi přesuny jednotlivých cenových relací. Při správné měnové politice by ani odbouráváni ochrany nájemníků nemělo vliv na zvýšení celkové cenové hladiny, nýbrž mělo by jen za následek přesuny cenových relací, resp. přesuny důchodových relací. Měnová politika by mohla jistě zabrániti, aby nedošlo ke zvýšení celého peněžního národního důchodu, pokud by též současně nestouply důchody reálné. Lze však doufati, že toto řešení ochrany nájemníků a zvýšení činží bude postupně usnadňováno tím, že podobně, jak tomu bylo v minulých letech, vzrůstající hospodářský vývoj způsobí zvýšení reálného důchodu a tím též zvýšení peněžního důchodu. Není tedy tato námitka námitkou podstatnou.

Lze proto dojíti k závěru, že pro krok k definitivní úpravě měnové jsou splněny jak předpoklady povahy mezinárodní, tak předpoklady týkající se tuzemského života hospodářského.

Toto stanovisko lze ovšem zaujati s jedinou výhradou, že totiž vylíčené zde základní podmínky stálosti každé měny vůbec (1. rovnováha veřejných financí, 2. rovnováha hospodářská daná aktivní bilancí platební a 3. náležitá správa měny cedulovou bankou ovládající doma oběživo a pro mezinárodní trh vybavenou dostatečnou zásobou zlata nebo devis) potrvají i v budoucnosti.

D.

Lást zvláštní.

I. Hlavní zásady opatření:

1. V osnově opatření ponechává se dosavadní měnová jednotka koruna československá a vyjadřuje se jen určitou váhou zlata. Uvádí se v přesnou relaci ke zlatu, činící 1 Kč = 44.58 milgr. ryzího zlata.

K tomu, aby dosavadní měnová jednotka byla ponechána a byla prohlášena tedy za definitivní měnovou jednotku, dospělo se jednohlasně úvahami všech činitelů. Koruna československá, jako měnová jednotka se naprosto vžila, stala se pevným početím číslem, základem všeho hospodářského podnikání a na jejím podkladě ustálily se cenové relace. Není naprosto žádných důvodů, aby byla volena, měnová jednotka jiná. Bylo poukázáno na to, že v posledních letech se Evropa rozhodla vlastně také pro malé jednotky měnové. Naproti tomu velmi vážné důvody by mluvily proti tomu, aby tato měnová jednotka, jež jest naprosto ustálena nejen zákonem, nýbrž hlavně hospodářským děním, byla měněna. Změna měnové jednotky by mohla způsobiti, hlavně důsledkem reakcí psychologických, nový neklid a vedla by k posunům ustálených cenových relací. Za základ zákonného poměru Kč ke zlatu byl vzat kurs amer. $ 33.75, t. j. onen kurs, na kterém se Kč ustálila v posledních letech a který se udržel i potom - s minimálními úchylkami když po zrušení vázanosti devisového obchodu ve zvýšené míře na utvoření se kursu měla vliv valná hra poptávky a nabídky na trhu devis.

2. Osnovou zavádí se měnový systém zlaté devisy, který záleží v tom, že se bance ukládá povinnost, aby udržovala úhradu činiti nejméně 35% celkového oběhu bankovek, do níž lze počítati vedle zlata devisy na hodnotné měny. Rovněž ustanovení o směnitelnosti připouští, aby banka směňovala své bankovky buď za zlato, aneb za plnohodnotné zlaté devisy. Pro volbu soustavy zlaté měny devisové mluví různé důvody. Stát, který je tak včleněn ve světové hospodářství a má tak velký zahraniční obchod jako LSR., musí počítati s poměrně značnými výkyvy své platební bilance a potřebuje proto na srovnáni těchto výkyvů poměrně větší, pružnou reservu měnovou. Není sporu o tom, že k tomu cli je pružnější reserva devisová, než reserva zlatá. Pro tuto měnovou soustavu mluví též důvody rentabilní, neboť nebylo by národohospodářsky účelné, udržovati celou měnovou reservu jen ve zlatě. Také ohled na stav mezinárodních trhů zlata, a mezinárodního rozdělení zlata podporuje zavedení měny zlaté devisy. Kdyby veškeré cedulové banky rychlým tempem chtěly doplniti svou zásobu zlata na poměr, jaký před válkou pokládal se za nutný z důvodů úhradních, mohlo by dojíti důsledkem rychlé a zvýšené poptávky po zlatě k poruchám na trhu zlata, jež by mohly míti za následek poruchy mezinárodní cenové úrovně:

Na druhé straně pak některé nepříznivé zkušenosti, které byly učiněny s měnou zlaté devisy, hlavně pokud jde o mezinárodní úvěrový styk, avšak též pokud jde a emisi platidel v jednotlivých státech, vedly k tomu, že do osnovy jsou pojata ustanovení, že nejméně polovina předepsané kovové úhrady musí pozůstávati skutečně ze zlata. Tím byla bance uložena, vlastně další automatická mez, co se týče zvýšení emise platidel.

Také v tamto ustanovení, aby nejméně polovina předepsané kovové úhrady pozůstávala skutečně ze zlata, se vrací zásada pružnosti charakteristická pro naše dosavadní měnová opatření. Zmíněné ustanovení bylo by přípravou k tomu, aby se po případě mohlo přejíti k měně zlaté.

3. Směnitelnost bankovek, zlatá měna formální a efektivní.

Zlatou měnu lze zavésti buď ve formě zlaté měny formální, pouhým uvedením nové jednotky v přesnou relaci ke zlatu bez směnitelnosti bankovek, aneb ve formě zlaté měny efektivní, která předpokládá, že je cedulovému ústavu uložena povinnost nakupovati zlato podle zákonem stanoveného poměru a směňovati bankovky za zlato, aneb za zlaté devisy.

Podle nynějšího stavu, máme u nás vlastně jednak faktickou směnitelnost bankovek a jednak faktickou povinnost cedulového ústavu nakupovati devisy podle ne zcela pevné, avšak přece jen v nepatrných mezích kolísající jejich kursovní relace k naší měně. Tato povinnost směňovati bankovky za devisy a naopak kupovati devisy vyplývá ze zákonného uložení povinnosti cedulovému ústavu udržovati stabilním kurs měny v poměru k plnohodnotným zlatým měnám cizím k bylo uvedeno, jest tato relace vyložena, pokud jde o poměr k dolaru, rozpětím 100 Kč = 2.90 - 3.03 $. Kdyby kurs měny blížil se tito hraničním bodům, pak povinnost banky směňovati bankovky za devisy, resp. kupovati devisy, jest vlastně neomezená, má-li býti daná relace udržena.

Důsledek navrhované úpravy měnové, t. j. uvedení koruny v přesný poměr ke zlatu, bude se jeviti právně, pokud jde o výkyvy kursové, především v tom, že hranice těchto výkyvu Bude dána jen výkyvy obvyklými při zlaté měně, t. j. bude omezena horním a dolním bodem zlata, kdežto nynější zákonný stav připouští úchylky téměř 4%, budou tyto úchylky podle návrhu opatření omezeny pouze v průměru na 1%.

Důsledek nové úpravy jest dále, že cedulová banka bude povinna nakupovati podle zákonného poměru také zlato, a to v množství nejméně 12 kg ryzího zlata.

Osnova obsahuje též rámcové ustanovení o povinnosti banky směňovati své bankovky buď za zlato podle opatřením stanoveného poměru, nebo za plnohodnotné zlaté devisy za denní kurs Pražské peněžní bursy, rovněž nejméně v množství, které se rovná ceně alespoň 12 kg ryzího zlata. Této zákonné povinnosti banky, kterou je třeba lišiti od nynějšího stavu faktické směnitelnosti, nezavádí osnova přímo, nýbrž ponechává dohodě banky s vládou, aby zvláštním nařízením určila dobu, kdy má tato zákonná povinnost nastati. Také toto ustanovení osnovy odpovídá etapovému postupu našeho měnového zákonodárství, vyhovuje zásadě pružnosti a béře i potřebný zřetel na nynější složení úhrady oběživa Národní banky Leskoslovenské.

II. Podrobnosti:

K jednotlivým paragrafům stačí již podotknouti:

§ 1. Měnová jednotka zlaté měny, jak praví již v úvodu důvodová zpráva, má hodnotu vlastní, takovou právě, jako množství zlata v ní obsaženého. Daná zde rovnice 1 Kč = 4458 miligramu ryzího zlata není tedy nějakou fikcí, nýbrž holou skutečností hospodářskou, která se číselně podává jednak z ryzí váhy zlata v americkém dolaru 1.50463181 gramu a z jeho kursu v korunách československých (= podle §u 7 návrhu 1 zlatý dolar = 33.75 Kč).

§ 3. Nákup zlata a směňování vlastních bankovek jsou způsoby, kterými plní cedulová banka svou zákonnou povinnost (§ 2) udržovati kurs bankovek na zákonné úrovni. Šíři této povinnosti omezuje odstavec 1. tím, že ji váže teprve na množství od 12 kg ryzího zlata.

Podle odstavce 2. jest výhradným právem banky voliti způsob směňování bankovek buď za zlato nebo za zlaté devisy, tím dává se v návrhu naší zlaté měně povaha "zlaté měny devisové" (srov. důvodovou zprávu na konci oddílu B):

Odstavec 3 dává rozhodnutí do rukou vlády píše z důvodů ústavních než hospodářských, jest totiž z hospodářské povahy věci přirozeno, že ohnisko celé otázky spočívá v těsných stycích mezi Národní bankou československou a ministrem financí.

§ 4. obsahuje obvyklé předpisy mincovně technické. Vzorem tu (jakož i pro § 5) byl určitou měrou měnový zákon francouzský z 25. června 1928.

Odstavec 4 ponechává umělci nezbytnou volnost, neváže jej tak, aby měnově bezvýznamná, ale umělecky nezbytná úchylka od psaného práva nevynucovala přímo změnu zákona.

§ 5. úbytek zlata mezi váhou náležitou a oběžnou způsobený opotřebováním v obyčejném běhu nese zajisté právem stát, za to rozdíl mezi váhou skutečnou a oběžnou nese držitel mince. Bylo by nespravedlivo zatěžovati stát ztrátou celou, t. j. rozdílem mezi váhou náležitou a skutečnou, zvláště když jest již obtížné lišení mezi zlehčením z obyčejného oběhu a zlehčením jiným a když má kromě toho jednotlivec jmenovitě v drobném oběhu mužnost voliti spíše papír než zlata. Ostatně jde tu pro jednotlivce o věc nepatrnou, kdežto pro stát by mohlo vzniknouti podle poměrů i břemeno značné.

§ 6. Ve světovém vývoji lze dnes pozorovati dva směry vedle sebe, jeden kloní se téměř výhradně ke zlatu, druhý ke zlaté devise oba směry mají své zastánce, pro zlatou devisu jsou projevy povahy mezinárodní, které obírají se zároveň otázkou světového rozdělení zlata. Prvý nejvážnější popud k tomu vyšel již z t. zv. konference Janovské.

Navrhovaný předpis jde proto cestou střední.

§ 7. jest prostým důsledkem §u 1.

§ 8. hoví nezbytné potřebě státu po přechodném úvěru. Jest v povaze věci, že tato otázka souvisí s výší dluhu státovkového, takovou vázanost na dluh státovkový uznává také u nás na př. článek XII. bankovní novely č. 102/1925 Sb. z. a n.

Bankovní úvěr státu objevuje se i jinde, jen řešení jest různé. Poslední věta § 8. nevylučuje ani ústavy zemské ani Poštovní úřad šekový.

Formelně mohlo by se namítati, že obsah §u 8. nepatří do navrhovaného opatření měnového, avšak u nás tato souvislost plyne z dosavadního vývoje, kde bankovní zákon č. 347/1920 Sb. z. a n. spojuje otázky ryze bankovní s měnovými. Při tom jest nesporno, že úvěr cedulové banky státu jest dalekosáhlého významu měnového, takže věcná souvislost §u 8. s navrhovaným opatřením je zajisté dána. Ostatně bylo by snad i nevhodno řešiti tuto otázku zákonem zvláštním.

Vláda má za to, že pro její návrh, aby osnova byla uvedena v platnost jako opatření Stálého výboru Národního shromáždění, jsou dány všechny podmínky. Některého z případů odst. 8 písm, a)-d) §u 54 ústavní listiny, jež vylučují příslušnost Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak jsou splněny všechny náležitosti opatření (§ 54, odst. 1, 11 ústavní listiny), ježto jde o úpravu, která by jinak, kdyby Národní shromáždění zasedalo, musela býti provedena zákonem, zvláště však a úpravu naprosto neodkladnou.

Neodkladnost tohoto opatření jest odůvodněna zejména tím, že účast československé republiky na Mezinárodní reparační bance jest podmíněna zavedením zlaté měny a z kompetentních míst bylo naznačeno, že nynější právní stav našich měnových poměrů tomuto požadavku dostatečně nevyhovuje.

Poněvadž se pro účast na, správě banky předpokládá zavedení zlaté měny již v době umísťování akciového kapitálu, což očekává se v nejbližší době, mohlo by se státi, že by projednání osnovy teprve Národním shromážděním nebylo v rozhodném okamžiku ještě skončeno, čemuž by ohrožena byla naše účast na bance významu zajisté mezinárodního.

Příloha č. 1.

Kursy Kč v New Yorku.

Vývoj kursu Kč oproti americkému dolaru.

Do 16./IX. 1921 počítáno nepřímo přes záznamy v Curychu, od 17./IX. 1921 přímé kursy v New Yorku.				V každé rubrice jest číslice prvá kurs nejvyšší (s udáním dne), druhá kurs nejnižší (den) a třetí značí kurs průměrný.
	I.	II.	III.		IV.	V.	VI.	VII.	VIII.	IX.	X.	XI.	XII.	Celoročně
	Záznam v Curychu		6.0715(18)		6.3106(30)	6.8020(16)	6.0990 (1)	5.1515 (1)	4.7085 (5)	3.9620(28)	3.7870 (1)	2.3325 (3)	2.0330 (2)	6.8020	16./V.
1919	od 18./III. 1919		5.1585(29)		4.2210 (3)	6.1165(30)	4.9950(26)	4.2140(27)	3.3860(26)	2.8455(17)	2.1910(28)	1.5930(22)	1.6255(11)	1.5930	22./XI.
			5.6287		5.5741	6.56	5.4668	4.8574	3.9346	3.2832	2.8542	1.9468	1.7863	4.1892
	1.6725 (5)	1.0765(20)	1.3240(29)		1.65(17)	2.5360(26)	2.4105(26)	2.3180 (1)	2.0085 (2)	1.6585 (1)	1.33 (4)	1.3330(23)	1.2225 (2)	2.6360	26./V.
1920	0.9850(31)	0.8197 (5)	1.00 (4)		1.2980 (1)	1.5530 (3)	2.1880 (4)	1.9830(31)	1.5960(23)	1.1816(20)	1.1205(30)	1.00 (9)	1.1076(14)	0.8197	6./II.
	1.3668	0.9919	1.1896		1.5475	1.8611	2.2761	2.1701	1.7426	1.4267	1.2343	1.1395	1.1446	1.5075
	1.4240(25)	1.318 (15)	1.3585(21)		1.3962(12)	1.5120(23)	1.4705 (2)	1.3720 (4)	1.2905 (9)	1.2245(13)	1.11(15)	1.10 (9)	1.44(31)	1.4705	2./VI.
1921	1.0825 (5)	1.1840(23)	1.2450 (2)		1.3270 (2)	1.3645 (2)	1.35(27)	1.2540(30)	1.1580(23)	1.03 (29)	0.96(29)	0.92 (3)	1.07 (2)	0.92	3./XI.
	1.2404	1.2683	1.3010		1.3666	1.4456	1.3940	1.3082	1.2189	1.1761	1.0177	1.0406	1.2339	1.2609
	1.95(31)	1.96 (1)	1.89(31)		2.04(11)	1.9550 (1)	1.94 (2)	2.43(31)	3.7650(26)	3.5360 (6)	3.60 (9)	3.25 (7)	3.19 (4)	3.7650	26./VIII.
1922	1.47 (3)	1.70(23)	1.62 (9)		1.84 (5)	1.89(22)	1.9050(26)	1.9120 (1)	2.4350 (4)	3.07 (21)	3.0350(27)	3.1450(20)	2.91(16)	1.47	3.JI.
	1.70667	1.87181	1.73495		1.95266	1.91924	1.9217	2.18228	2.91211	3.2218	3.2786	3.17698	3.10104	2.4160
	3.07 (2)	3.00(3)	2.9750(9)		2.9850 (7)	2.99(21)	3.00(1)	3.0275 (7)	2.9525(31)	3.0175(24)	3.0050(9)	293 (1)	2.9360 (5)	3.07	2./I.
1923	2.76(17)	2.87(1)	2.9650(1)		2.9675(25)	2.97 (4)	2.98(8)	29525(31)	2.9175(11)	2.96 (1)	2.96 (5)	2.8850(14)	2.9125 (1)	2.76	17./I.
	3.8636	2.96	2.9697		2.97775	2.9792	2.9929	2.9945	2.9349	2.9961	2.9699	2.9070	2.9269	2.9552
														3.0360	20./XII.
1924	2.9008	2.90429	2.90673		2.96125	2.94356	2.93935	29945	2.98149	2.9939	2.98139	2.99109	3.0221	2.8776	28./I.
														2.9667
														3.0150	2./I.
1925	2.9988943	2.961705	2.966058		2.9646	2.9628	2.962692	2.96183	2.9624	2.96246	2.9625	2.9625	2.9626	2.96
														2.966911
1926	2.9625	2.9626	2.9625		2.9625	2.9625	2.9625	2.9625	2.9625	2.9626	2.9626	2.9625	2.9826	2.9626
														2.9626
														2.96376	od VII.
1927	2.9625	2.9625	2.9625		2.9625	2.9625	2.9625	2.96375	2.96376	2.96375	2.96376	2.96376	2.96375	2.9625	do VI.
														2.963126
1928	2.96875	2.96375	2.96375		2.96375	2.96375	2.96375	2.96375	2.96375	2.96375	2.96375	2.96375	2.96376	2.96376
														2.96376

Od r. 1924 pouze měs. průměry.