Příloha F.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé usnesl se podle § 54 ústavní listiny na tomto opatření:

§ 1

Platnost zákona č. 58/1925 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 113/1927 Sb. z. a n. prodlužuje se dále do 31. března 1931.

§ 2.

Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1930 a provede je ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ministrem zemědělství.

Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., bylo stanoveno, že ministerstvo financí může povolovati slevu cla při dovozu strojů a přístrojů sazební třídy XL [vyjma stroje sazebních čísel 531, 532, 533, 534 a) a stroje podle poznámky k sazebnímu číslu 535 a poznámky k sazebnímu číslu 538], pro stroje sazebního čísla 539 vyjma motory a dynama podle poznámky k sazebnímu číslu 539) a pro elektrické přístroje a elektrotechnická zařízení patřící do sazebního čísla 543, nevyrábějí-li se uvedené stroje a přístroje v tuzemsku a je-li dovoz jejich nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil některý obor výroby průmyslové nebo zemědělské. Výše slevy byla určena součinitelem 4 k autonomní základní celní sazbě.

Intencí zákona bylo usnadniti podnikům průmyslovým, živnostenským a zemědělským pro přechodnou dobu dovoz potřebných strojů a přístrojů, jež nutno dovážeti z celní ciziny z důvodu, že se v tuzemsku nevyrábějí, za tím účelem, aby mohly zdokonaliti a zesíliti výrobu použitím moderních technických vymožeností a využitím pokroků učiněných cizozemskou strojní technikou, tím měla býti posílena jejich konkurenční schopnost s cizinou. Výroba provozovaná po živnostensku nebyla sice v zákoně výslovně vytčena, avšak nebylo pochybností, že jest zahrnuta v pojmu průmyslové výroby a že nebylo ani úmyslem zákonodárcovým vyloučiti živnosti z celní výhody, v této úvaze byla povolována sleva cla i pro stroje dovážené pro živnosti.

Účinnost citovaného zákona zanikla dnem 31. prosince 1926.

Doba, na kterou byla účinnost zákona omezena, ukázala se však býti nedostačující k dosažení účelu sledovaného zákonem, a proto byla zákonem ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., nejen prodloužena jeho platnost do 30. června 1928, nýbrž i zároveň rozšířen jeho rozsah na vozidla sazební položky 553 d) a jejich součástky, na něž se přiznala sleva 30% z autonomní celní sazby. Ale ani v této době nebylo možno ve všech odvětvích průmyslu a zemědělství doplniti potřebné strojní zařízení i bylo nutno přikročiti k dalšímu prodloužení účinnosti obou zákonů, jež bylo provedeno zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 196 Sb. z. a n., a to do 31. prosince 1929.

Zájmové korporace průmyslové dožaduji se dalšího poskytování celní výhody, odůvodňujíce ji tím, že jest nezbytně nutná k řádnému zmodernisování našeho průmyslu vzhledem k cizozemské konkurenci, a zároveň žádají, aby byla prodloužena na neurčitou dobu, poněvadž jinak podniky výrobní nemajíce záruky, že sleva bude povolena, váhají s nutnými investicemi a objednávkami strojními v cizině, což nervi v zájmu zdravého rozvoje průmyslu. Také zracionalisování zemědělské výroby není ještě ve všech směrech provedeno. Též Poradní sbor pro otázky hospodářské, v němž jsou sdruženy jak kruhy výrobní a zaměstnavatelské, tak i kruhy konsumentské a zaměstnanecké, zabýval se věcí a navrhl, aby výhoda vyplývající ze zmíněných zákonů byla nejen prodloužena, nýbrž i docela rozšířena všeobecným zmocněním vlády k povolování slevy cla jak co do druhu různých strojů, tak i co do výše slevy.

Vláda uznává přednesené důvody, avšak má za to, že k dosažení účele sledovaného stačí určitá delší lhůta, při jejímž uplynutí bude pak znovu uvážiti, zda toto výminečné ustanovení nebude snad již zbytečným či bude potřebí dalšího prodloužení. Vycházejíc z těchto úvah navrhuje vláda, aby platnost zmíněných zákonů byla zachována zatím do konce března 1931.

Rozsah a finanční účinek zákona, v jakém bylo použito jeho výhod, lze posouditi z toho, že v roce 1928 bylo projednáno 5933 žádostí za slevu cla a to na stroje patřící podle své povahy do skupiny:

všeobecné strojnictví 2374 žádostí,

obráběcí stroje 1102 žádostí,

textilní stroje 1153 žádostí,

elektrotechnické stroje 145 žádostí,

hospodářské stroje a vozidla s. p. 553 d) 1159 žádostí,

a že povolená sleva činila přibližně asi 36,000.000 Kč.

Počet podávaných žádostí stále roste tak, že v roce 1928 jeví se přírůstek o více než 60%, a pokud jde o rok 1929, přírůstek ještě věší.

Vláda má za to, že dány jsou všechny zákonné podmínky, aby se navrhované prodloužení stalo opatřením Stálého výboru N. S. Některého z případů odst. 8., písm. a.) až d), § 54 úst. list., jež vylučují příslušnost. Stálého výboru, zde zjevně není, positivně pak splněny jsou náležitosti vydání opatření (§ 54, odst. 1., 11. a 12. úst. list.), ježto se jedná o neodkladnou úpravu značného hospodářského významu, kterou jinak, t. j., kdyby Národní shromáždění zasedala, bylo by provésti zákonem. Neodkladnost úpravy odůvodněna jest tím, že účinnost dosavadního zákona končí dnem 31. prosince 192,9 a že i obavy o včasné prodloužení příslušného hospodářsky tak důležitého opatření vyvolaly by značné poruchy v průmyslovém, živnostenském nebo zemědělském podnikání příslušných zájmových kruhů.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929.

Příloha G.

Stálý výbor Národního shromáždění republiky Československé schvaluje podle §u 54 ústavní listiny dohodu o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 19. září 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. října 1929, č. 140 Sb. z. a n.

(Překlad.)

Č. 279/29.

Ankara, dne 19. září 1929.

Pane ministře,

Mám čest oznámiti Vaší Excellenci, že očekávajíc brzké uzavření a uvedení v platnost obchodní smlouvy mezi vládou republiky československé a vládou republiky Turecké, moje vláda souhlasí s tím, aby ode dne 25. září 1929 až do 25. března 1930 výrobky přírodní a průmyslové, pocházející a přicházející z Turecka, dovezené do československého území a určené buď ke spotřebě nebo k reexportu nebo k průvozu, požívaly zacházení podle zásady nejvyšších výhod.

Jest shoda v tom, že používání tohoto prozatímního režimu je podmíněno tím, že v Turecku po dobu shora uvedenou bude zacházeno s výrobky přírodními a průmyslovými, pocházejícími a přicházejícími z Československa, podle zásady nejvyšších výhod.

Současně znám čest prohlásiti jménem své vlády, že československá tabáková režie zakoupí během šesti měsíců, počínaje dnem 25. září 1929, ke krytí své potřeby, množství nejméně jednoho milionu kilogramů cigaretových tabáků tureckého původu pod podmínkou, že různé jakosti používané zmíněnou režii budou nabízeny na volném trhu v dostatečných množstvích a za ceny odpovídající cenám tabáků stejné jakosti v jiných zemích. Jest dále shoda v tom, že ustanovení této dohody nezeslabují nijak příslušných práv obou vlád učiniti při dovozu nebo vývozu veškerá opatření, která by byla nutna k ochraně životních hospodářských zájmů obou zemí s podmínku, že tato opatření budou používána bez diskriminace.

Pokud obě strany budou nuceny zachovati clo zor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým bude povolovací řízení podrobeno, v žádném případě méně příznivé než ony, jimž budou podrobeny výrobky přírodní nebo průmyslové každé jiné země.

Každé zrušení zákazu neb omezení poskytnuté dočasně jednou smluvní stranou ve prospěch výrobků třetí mocnosti bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na stejné neb podobné výrobky pocházející z druhé strany. Je rovněž shoda v tom, že tento modus vivendi bude mlčky prodloužen, jestliže nebude jednou zobou stran vypověděn třicet dní předem. Ztratí svoji účinnost ipso facto dnem uvedení v platnost projednávané obchodní smlouvy.

Přijměte, pane ministře, ujištění o mé nejhlubší úctě.

KOBR v. r.

(Překlad.)

Č. 73.391/24.

Ankara, dne 19. září 1929.

Pane ministře,

Mám čest oznámiti Vaší Excellenci, že očekávajíc brzké uzavření a uvedení v platnost obchodní smlouvy mezi Tureckem a Československem, moje vláda souhlasí s tím, aby ode dne 25. září 1929 až do 25. března 1930 výrobky přírodní a průmyslové, pocházející a přicházející z Československa, dovezené do tureckého území a určené buď ke spotřebě nebo k reexportu nebo k průvozu, požívaly zacházení podle zásady nejvyšších výhod.

Je shoda v tom, že používání tohoto prozatímního režimu je podmíněno tím, že s výrobky přírodními a průmyslovými, pocházejícími a přicházejícími z Turecka, bude zacházeno v Československu po dobu shora uvedenou podle zásady nejvyšších výhod.

Současně mám čest vzíti na vědomí prohlášení Vaší Excellence ve věci závazku československé tabákové režie zakoupiti v době trvání této dohody jeden milion kilogramů cigaretových tabáku tureckého původu.

Je dále shoda v tom, že ustanovení této dohody nezeslabují nijak příslušných práv obou vlád učiniti při dovozu nebo vývozu veškerá opatření, která by byla nutna k ochraně životních hospodářských zájmů obou zemí s podmínkou, že tato opatření budou používána bez diskriminace. Pokud obě strany budou nuceny zachovati dozor nad dovozem nebo vývozem cestou povolovací, nebudou podmínky, kterým bude povolovací řízení podrobeno, v žádném případě méně příznivé než ony, jimž budou podrobeny výrobky přírodní nebo průmyslové každé jiné země.

Každé zrušení zákazu nebo omezení poskytnuté dočasně jednou smluvní stranou ve prospěch výrobku třetí mocnosti bude se ihned a bezpodmínečně vztahovati na stejné neb podobné výrobky pocházející z druhé strany.

Je rovněž shoda v tom, že tento modus vivendi bude mlčky prodloužen, jestliže nebude jednou z obou stran vypověděn třicet dní předem.

Ztratí svoji účinnost ipso facto dnem uvedení v platnost projednávané obchodní smlouvy.

Přijměte, pane ministře, ujištění o mé hluboké úctě.

Dr. RÜSTÜ v. r.