Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Petrovič, Pik.

159 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bradáč, dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 8 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Zierhutovi, Husnajovi, dr Daňkovi, Polívkovi, Bazalovi, Rýparovi, Chobotovi, inž. dr Touškovi.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Remeše, dr Dolanského, Berana a dr Hodáče na včerejší den.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 10. dubna 1935, č. 24.981/1935-7, že na místo uprázdněné resignací posl. dr Hodiny povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny náhradníka Lothara Kunze, statkáře v Mor. Broumově, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Předseda senátu NSRČ. sdělil přípisy ze dne 11. dubna 1935:

že senát projednal a schválil ve 300. schůzi dne 11. dubna 1935 státní závěrečný účet za rok 1933 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1465-III sen. 1935) a udělil dodatečně souhlas k překročení výdajů při kap. 5, 17 a 21;

že senát projednal a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou

ve 300. schůzi dne 11. dubna 1935 osnovu zákona o ochraně a obraně proti leteckým útokům (tisk 1514-III sen. 1935),

ve 300. a 301. schůzi dne 11. dubna 1935 osnovu zákona, kterým se mění a doplňují řády volení do posl. sněmovny, senátu, zemských a okresních zastupitelstev a do obcí (tisk 1516-III sen. 1935),

ve 301. schůzi dne 11. dubna 1935 osnovu zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění (tisk 1515-III sen. 1935).

počátkem schůze:

Interpelace tisky 2972 (I a II), 2992 až 2995.

Zápisy o 364., 366. a 367. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 372. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Töröka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výborů techn.-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2930) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1446 a 1494), jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 2966).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odst. 2, to jest:

2. Zpráva výborů techn.-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2931) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1447 a 1495) o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění (tisk 2967).

Důvod pro sloučení jest, že obě osnovy se vzájemně doplňují.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučení projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji při odst. 1 jsou: za výbor techn.-dopravní za omluveného posl. Janalíka p. posl. Brodecký, za výbor rozpočtový p. posl. Křemen; zpravodaji při odst. 2 jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Brodecký, za výbor rozpočtový p. posl. dr Novák za omluveného p. posl. Adámka.

Dávám slovo nejprve zpravodaji výboru techn.-dopravního, p. posl. Brodeckému k oběma osnovám.

Zpravodaj posl. Brodecký: Slavná sněmovno! Obě předložené osnovy jsou součástí úpravy otázky dopravy a jízdy automobily. První z osnov, jíž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů, projednána byla senátem, později výborem technicko-dopravním sněmovny.

Výbor technicko-dopravní doporučuje přijetí osnovy i s resolucí, která k osnově byla přiložena.

Pokud se týče druhé osnovy, jedná se o dopravu motorovými vozidly a jich zdanění. Tato osnova byla rovněž projednána senátem v delším řízení. Techn.-dopravní výbor sněmovny se zabýval touto osnovou v jedné schůzi a doporučuje rovněž osnovu zákona k přijetí beze změny i se 4 resolucemi, které byly výborem přijaty.

Při tom výslovně poznamenávám, že bylo v techn.-dopravním výboru usneseno doporučiti státním podnikům, t. j. železnicím a poštám, aby doplňovaly svůj personál z řad řidičů z povolání v soukromých službách, pokud tito odpovídají předepsaným podmínkám.

Používám dále příležitosti před odhlasováním obou zákonných osnov a tím dokončení celého onoho trifolia automobilových zákonů k tomu, abych se ohradil proti útokům, které jak proti senátu, tak proti poslanecké sněmovně a členům těchto sborů byly s jedné strany učiněny. Proti referentu ze senátu kol. Wintrovi bylo v útoku poukazováno, jakým způsobem skončil ruský car, a naznačeno, že také takovým způsobem skončí i kol. Winter. Proti mně jako zpravodaji ve sněmovně, bylo pod titulem veřejného nepřítele autořidičů č. 1 naznačeno něco podobného. Aniž bych chtěl kvalifikovati tyto mravy, které na sklonku zasedání obou sněmoven se zdají býti určitou stranou fedrovány, mravy, které referenta chtějí činiti odpovědným za zákon, konstatuji, že tento útok, ať byl s té či oné strany podniknut, založen jest na absolutní nepravdě. Útok je podniknut na základě tvrzení, že při projednávání těchto zákonných osnov, a to osnovy zákona o dopravě motorovými vozidly na jedné a osnovy zákona o jízdě motorovými vozidly na straně druhé, byly prý sociální požadavky autořidičů zamítnuty socialisty ve spojení s buržoasií.

K tomu konstatuji podle pravdy: Sociální požadavky autořidičů, tak jak byly organisací autořidičů zdůrazněny, byly do posledního písmene v těchto osnovách přijaty a budou prováděny. V §u 38 osnovy zákona o jízdě motorovými vozidly se stanoví, že zákon o pracovní době platí také pro autořidiče a že ministerstvo resp. vláda vydá nařízení o době odpočinku autořidičů. K tomu mohu konstatovati, že předloha tohoto vládního nařízení je již hotova a že bude v nejbližších dnech předmětem jednání mezi odborovými ústřednami na jedné straně a ministerstvem soc. péče na straně druhé.

V předložené osnově zákona o dopravě motorovými vozidly se říká v §u 102, že pro autořidiče platí veškerá ustanovení o kolektivních smlouvách, tedy i s minimální mzdou, a je vyslovována zákonná ochrana kolektivních smluv v živnosti autořidičské pro autořidiče z povolání. V §u 103 zákona o dopravě motorovými vozidly je ustanovení, které právo a povinnost závodních výborů podle zákona o závodních výborech přenáší i na živnosti autořidičské se všemi kautelami, které tam jsou.

Tím jsou vyčerpány tři z nejdůležitějších požadavků autořidičů, jak je k této osnově zákona kladli. Je to úprava pracovní doby, je to zákonná ochrana kolektivních smluv i s minimální mzdou a je to zákonná ochrana závodních výborů v živnosti autořidičské.

Čtvrtý požadavek, na který kladli autořidiči největší váhu s hlediska sociálního, je otázka pensijního zajištění. Pensijní zajištění nemohlo býti dáno do zákona, poněvadž chybí k němu propočty. Do zákona by mohlo býti dáno jenom ustanovení, že vláda se zmocňuje, aby nařízením vládním anebo novým nějakým zákonem pensijní pojištění pro autořidiče zavedla. Vláda vyhověla žádosti techn.-dopravního výboru sněmovny a po dohodě ve vládě učinil ministr soc. péče v techn.-dopravním výboru prohlášení týkající se jak pracovní doby, tak také kolektivních smluv, které jsou obsaženy v zákoně, i prohlášení k pensijnímu pojištění autořidičů. Vyhlásil závazek, že vláda okamžitě sebere materiál o morbiditě a mortalitě ve stavu autořidičů, aby mohla vypracovati základny pro zákon o pensijním pojištění autořidičů. Proti výkřikům a řečem, které byly pronášeny u příležitosti projednávání zákona o jízdě motorovými vozidly, mohu konstatovati, že je tato práce v ministerstvu soc. péče již v běhu a že nás dělí snad jen několik dnů od chvíle, kdy nám bude předložen rámec, ve kterém vláda hodlá splniti požadavky autořidičů ve věci pensijního pojištění.

Konstatuji tedy souhrnem: Útok, který byl pro tyto osnovy zákonů, resp. pro jednání socialistů veden se strany komunistické a strany Svazu autořidičů, tedy odborové organisace autořidičů, je úplně neoprávněný, je falešný; předpoklady pro tento útok jsou vylhané; vylhanými je nazývám proto, poněvadž každý, kdo má dobrou vůli se přesvědčiti o předpokladech tvrzení, která chce činiti, může viděti v §u 38 zákona o jízdě motorovými vozidly, že se upravuje otázka pracovní doby, může viděti v předloze tohoto zákona o dopravě motorovými vozidly v §§ 102 a 103, že se upravuje zákonem otázka kolektivních smluv a otázka závodních výborů. Může také po přečtení prohlášení vlády v techn.-dopravním výboru viděti, že se vláda z našeho popudu velmi vážně zabývá požadavkem autořidičů ve věci pensijního pojištění. Myslím, že po tomto konstatování mohu prohlásiti, že jak socialisté v senátě, tak socialisté ve sněmovně vykonali oproti oprávněným sociálním požadavkům autořidičů všechno, co bylo jejich povinností, a nesluší se, aby strana a organisace, které se vydávají za socialisty, předem mařila každé úsilí o úpravu sociálních poměrů autořidičů. (Posl. Dvořák: My vám to povíme ve volbách, kdo mluví pravdu!) Pravdu, kterou mluvím, lze zjistiti v osnovách zákonů, o kterých jsem se zmínil.

K osnově zákona o dopravě motorovými vozidly byla podána řada pozměňovacích návrhů kol. Ostrým. Tyto návrhy byly projednávány již ve výboru techn.-dopravním a byly zamítnuty. Doporučuji, aby tyto pozměňovací návrhy byly také při hlasování v plenu zamítnuty a aby osnova zákona tisk 2967 byla přijata ve znění usneseném senátem, i s příslušnými resolucemi. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji k první osnově, za výbor rozpočtový, p. posl. Křemenovi. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor posl. sněmovny projednával usnesení senátu k vládnímu návrhu tisky sen. 1446 a 1494, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů. Tato osnova je, abych tak řekl, součástkou právě projednávané osnovy o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění. Na základě této druhé osnovy o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění poskytují se některé velmi značné úlevy na dani z motorových vozidel, a tím by se zkrátily příjmy státní finanční správy asi o 33 mil. Kč a příjmy silničního fondu asi o 4 mil. Kč.

Víme všichni, že prostředky silničního fondu nedostačovaly na všechny úkoly, které měl plniti, neboť jsme měli silnice ve velmi špatném stavu a jejich úprava vyžadovala velkého nákladu. Jen tak tak že byla úprava silnic hrazena z příjmů silničního fondu, ale podnikati dále nové stavby silnic a jejich úpravu, kdyby nebyl tento příjem zvýšen a kdybychom se nestarali o jeho úhradu, by bylo nemožno. Víme dobře, že rozvoj motorisace a automobilismu nezáleží jen ve stavbě dobrých motorových vozů, nýbrž že je k němu potřebí především dobrých cest a silnic, aby se umožnil snadnější provoz a menší opotřebování vozů. Z toho důvodu je třeba zvýšiti příjmy na úpravy silnic, a k tomu je potřebí skorem 40 mil. Kč.

Podle osnovy zákona o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění má se najíti tato úhrada ve výši asi 77 mil. Kč. Je to věc spravedlivá, která se těmito osnovami upravuje, a přijatelná.

Rozpočtový výbor projednal ve schůzi dne 9. dubna 1935 usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se mění některá ustanovení o spotřební dani z minerálních olejů, připojil se k usnesení výboru techn.-dopravního a doporučuje posl. sněmovně toto usnesení senátu ke schválení beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, posl. dr Novákovi, k druhé osnově.

Zpravodaj posl. dr Novák: Slavná sněmovno! Předložená osnova zákona, schválená již senátem, sleduje v podstatě dva cíle. První cíl je rázu formálního, t. j. aby nastalo jisté zjednodušení v daních, po případě při jich vybírání. Druhý cíl, který osnova sleduje, je, aby úlevy nebo přesuny, které v jednotlivých položkách příjmových nastanou, nebyly ve svém celku takového rázu, aby příliš poškodily státní pokladnu, poněvadž je to za nynějších hospodářských a finančních poměrů státu docela přirozené, že se finanční správa snaží, aby neztratila ani ty menší položky, kterých v dobách konjunktury tolik nedbala a které mohla snadno opomíjeti.

Rozpočtový výbor se zabýval, pokud se týká osnovy tisk 2967, hlavně stránkou finanční, daňovou, poněvadž ostatní paragrafy zákona, pokud se týkaly organisace a technické stránky, vyřizovaly výbory jiné.

Rád bych sdělil alespoň hlavní myšlenky, které vedly k novelisaci zákona o dopravě motorovými vozidly. Dosavadní systém zdaňování celé motorové dopravy je proveden dvojím způsobem, zdaněním přímým a zdaněním nepřímým, a dokonce v některých případech jsou oba způsoby kombinovány. Pokud se týká zdanění přímého, měli jsme daň z motorových vozidel, dále daň dopravní, pokud se tykalo dopravy osobní, daň přepravní, pokud se týkalo přepravy nákladů, a dále tu byla daň z jízdného. Nepřímé zdanění bylo stipulováno ve dvou oddílech, t. j. v zákoně o spotřební dani z minerálních olejů a dále při mísení lihu, v zatížení látky, které se používalo k pohonu motorových vozidel, do níž bylo přimícháno něco lihu.

Všechny zákony o dopravě motorovými vozidly, pokud se týkaly daňové stránky, sledovaly hlavní cíl, aby byla vydatným způsobem alimentována potřeba silničního fondu pro budování nových silnic, po případě zlepšování starých. Po této stránce jeví se i toto zatížení značně účelné. Je to zákon účelový, ovšem při spojeném hospodářství státním víme, že to jde z jedné kapsy, ať je to děleno nebo prováděno společně.

Osnova zákona, kterou nyní posl. sněmovna má projednávati, má především za účel zjednodušiti vybírání daní, aby nebylo při jedné materii daňové tolik různých titulů. Toho se dosahuje tím, že se spojuje daň z motorových vozidel s daní přepravní a daň dopravní, která postihovala hlavně automobilové drožkáře, se úplně zrušuje. Ovšem nesmíme v tom hned viděti velkou úlevu, poněvadž tato úleva je kompensována zvýšením daně z minerálních olejů, o které bylo zde referováno zpravodaji, kteří mluvili přede mnou.

Nynější úprava sleduje vedle této formální, řekl bych, organisační stránky také myšlenku, aby daňové zatížení, které se projevilo v některých odvětvích automobilové dopravy způsobem trochu nerovnoměrným, bylo rovnoměrnější podle zkušeností získaných za platnosti příslušných zákonů. Provádí se to tím způsobem, že se někde sazby zvyšují, někde snižují. Tak u osnovy o dani z motorových vozidel, spojeného s bývalou daní přepravní, se zjistilo při platnosti starého zákona, že jsou vozy s malým obsahem válců nadlepšeny značnou měrou proti vozům s větším obsahem válců. A proto tento zákon vedl k tomu, že byla forsírována daleko větší měrou stavba vozů s nepatrnou kubaturou obsahu válců, takže se zacházelo někde až do věcí, které hospodářsky a také se stanoviska vojenského nebyly rozumné.

Stačí podívat se u nás, že téměř všecky továrny na stavbu motorů se předháněly, aby měly vozy s nepatrným obsahem válců. Tyto vozy, i když vykonávají dobrou službu v dopravě osobní, jsou do značné míry neupotřebitelné nebo málo upotřebitelné v tom případě, kdyby vojenská správa potřebovala jich použíti, nejenom z toho důvodu, že jsou slabé, nýbrž také proto, že tyto vozy jsou stavěny na vysoký počet obrátek, podléhají tedy snadno poruchám, což vojenská správa v případě nutnosti těžko by mohla potřebovati. Proto v osnově zákona o dani z motorových vozidel bylo provedeno vyrovnání v tom, že byla zvýšena daň při menších kubaturách a snížena pro vozy s velkou kubaturou.

Progrese, kterou navrhovalo ministerstvo financí, byla poněkud příkrá, a proto senát ve svém usnesení onu progresi trochu zmírnil a také rozpočtový výbor se přiklonil k usnesení senátu z důvodů uváděných v senátě.

Dále, pokud se týká automobilů nákladních, je provedeno vyrovnání mezi dopravou t. zv. závodovou a živnostenskou ku prospěchu dopravy živnostenské, poněvadž zde byla určitá nespravedlnost a neúměrnost. Zde by přineslo toto snížení značnou úlevu, je ovšem kompensováno, jak jsem se již zmínil na začátku, tím, že byla značně zvýšena daň z minerálních olejů. Ale i při platnosti tohoto zvýšení bude se tu jeviti určité ulehčení právě při živnostenské dopravě.

Slavná sněmovno, sledujeme-li dnešní vývoj výroby automobilové zejména se stanoviska státního, vidíme, že ve všech státech se jeví snaha osvoboditi se alespoň částečně ze závislosti na minerálních látkách dovážených z ciziny. To je velmi důležité zejména pro náš stát, který až na malé pole olejové na jižním Slovensku nemá vydatných zdrojů minerálních olejů. Proto jako na př. zvláště Francie musíme si všímati stavby motorových vozidel, která jsou zařízena na jinou pohonnou látku než právě na minerální oleje dovážené z ciziny. Této myšlence vyhovuje novelisace zákona o dopravě motorovými vozidly a poskytuje značné osvobození na kratší, po případě i na delší dobu těm vozům, které budou budovány od platnosti nového zákona po 3 léta. Tato úleva, která ve svém celku znamená veliké ulehčení, bude jistě přispívati k tomu, že i naše vyspělé továrny automobilové budou budovati motorová vozidla poháněná látkami, které máme k disposici na území našeho státu.

Díváme-li se však na novelisovaný zákon o motorových vozidlech v celku, víme, že tu jde hlavně o přesunování jednotlivých položek, že však celkový efekt finanční v podstatě zůstává stejný. My, kteří prožíváme těžkou krisi hospodářskou, víme, že není možno tak lehce zbaviti státní správu finanční velkých příjmů, které jí plynou z některých zdrojů. Proto se musíme spokojiti i s takovou novelisací, která přináší úlevu trochu menší, ale způsobuje, že břemena, která dříve tížila nejpotřebnější a nejslabší, jsou rozložena rovnoměrněji.

Proto rozpočtový výbor ve své schůzi schválil novelisaci zákona o dopravě motorovými vozidly ve znění usneseném senátem a doporučuje také slavné sněmovně tuto novelisaci ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Ostrý, Špaček, Bobek a Petrovický; na straně "pro" p. posl. Netolický.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti", kterým jest p. posl. Ostrý.

Posl. Ostrý: Slavná sněmovno! Při příležitosti projednávání osnovy zákona a usnesení senátu o jízdě motorovými vozidly, a o zvýšení nebo stanovení daně na minerální oleje chtěl bych se v souvislosti s tím zmíniti o jedné věci, která vyžaduje určitého vysvětlení. Nevím, z jakých příčin pustily se "Lidové listy" polemicky do živnostenské strany. Odůvodnění pro to neznám. Mimo jiné psaly (čte): "Chceme však přece poukázati rozvážnému a inteligentnímu živnostnictvu na tento způsob politického pirátství, neboť soudíme, že dosud v řadách živnostníků a obchodníků neztratili paměť. Tedy nejprve konstatujeme, že zákon o autodopravě, který tak zničil naše autodopravce, podepsal jako ministr železnic J. V. Najman, a nyní za jeho obsah činí odpovědným jiného." (Výkřiky posl. Jiráčka.) Račte dovolit, abych to uvedl na pravou míru. Myslím, že lidová strana, resp. její list buďto se dopustil omylu, nebo může jíti o okultismus. (Veselost.) Buďto se Najman vtělil do některého z pánů ministrů lidové strany, anebo nastal omyl. Račte dovolit, posl. Najman přestal být ministrem Československé republiky r. 1929. Zákon, o němž se zde mluví, nese datum 23. prosince 1932. (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.) Ale kdyby se namítlo, že nebyl míněn Najman, nýbrž Mlčoch, tedy ani to by zde nepřišlo v úvahu, poněvadž Mlčoch vystoupil z vlády republiky Československé 9. dubna 1932.

Jak jsem již řekl, zákon je z 23. prosince 1932. Ale k oživení paměti jsem si vzal k ruce zákon a prováděcí nařízení k němu a chci konstatovati, že zákon ten, jakož i prováděcí nařízení k němu jsou podepsány pro domo min. rady ve Sbírce zákonů a nařízení těmito pp. ministry: Černý, dr Trapl, dr Dérer, dr Meissner, dr Matoušek, Bechyně, ing. Dostálek, dr Hodža, Bradáč, dr Czech, dr Spina, dr Franke, dr Šrámek a samozřejmě jako předseda vlády Malypetr. Pokládal jsem za nutné toto konstatovat, poněvadž myslím, že by bylo nesprávné imputovati živnostnictvu tak slabou paměť, jak je to v článku uvedeno.

Bylo by dobře, i když stojíme před volbami, kdyby přece jen v našem politickém životě bylo postupováno na tolik seriosně a podle pravdy, abychom se nemusili uchylovati k takovým lapidárním nepravdám lehko vyvratitelným, jako je v tomto případě.

Dovolte mi nyní, abych přešel k projednávaným osnovám. Jde o osnovu zákona o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění a o spotřební daň z minerálních olejů. Měl bych ulehčenu situaci, kdybych vzal svůj referát z doby, kdy se projednával první zákon o automobilové dopravě. Tu by vyšlo najevo, že všechno, co jsem říkal s tohoto místa, stalo se skutkem. Před čím jsem varoval, to musí býti dnes sice v malém procentu, ale přece novelizováno. Po dvou letech novelisuje se zákon, který nadělal tolik škod, jak poznáme z dalšího, že by měl býti výstrahou pro budoucnost, aby se zákony nedělaly tak lehkomyslně a aby jim byla věnována největší pozornost a péče, poněvadž škody, které byly tímto zákonem způsobeny, není s to nikdo nahradit.

Rádo se užívá tvrzení, že vývoj automobilismu dál se u nás překotně. Já bych chtěl k tomu říci, že tomu tak není, že u nás se vývoj automobilismu nedál překotně, a to proto ne, poněvadž v motorismu a automobilismu máme ještě příliš mnoho a mnoho dohánět za ostatními státy. My jsme z hlavních 10 evropských států co do osobních vozů na 9. místě, u nákladních vozů na 10. místě a u autobusů na 6. místě - opakuji: z 10 hlavních evropských států. A vypadá to tak, že podle sestavení je na prvním místě Francie, na druhém Anglie, třetí je Švýcarsko, čtvrté Švédsko, pak Holandsko, Belgie, Německo, Italie, na 9. místě Československo a na 10. Rakousko, to zubožené Rakousko, kterému celý svět pomáhá.

Tedy my jsme, opakuji, u osobních vozů na 9. místě z 10 evropských států a u nákladních vozů jsme až na 10. místě, tedy posledním státem z hlavních států evropských. Myslím, že je tedy troufalé a neodpovědné, jestliže se tvrdí, že u nás motorismus a automobilismus dál se překotně a že je nutno klásti všechny překážky jeho rozvoji na ochranu našich drah a pod. (Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Všimneme-li si důvodové zprávy, shledáme v ní asi tento pasus: Konečně třetí důvod, který vedl k tomuto zákonu - to je k předešlému zákonu, nikoli k této osnově - byl neutěšený stav státní pokladny. Hledaly se prostě nové zdroje příjmů, a poněvadž se všeobecně tvrdilo a dokonce dokazovalo, že zdanění automobilové dopravy, zejména po živnostensku provozované, je nedostatečné, a že tu státní finanční správě v různých formách unikají značné příjmy, což bylo tvrzeno i některými zájemci, není divu, že ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem železnic přispěchalo netoliko s reglementací dopravy motorovými vozidly, nýbrž i s jejím zdaněním.

Tedy motorová vozidla se zdanila. Čeho chtěl stát finančně dosáhnouti, vypadá takto: Osobních vozů odhlášeno k 1. lednu 1934 7.737, nákladních aut pak 6.391, autobusů 667 kusů. A když si povšimneme finančního výsledku, shledáváme, že stát chtěl novým zdaněním získati, ale zatím v samé důvodové zprávě se praví, že tímto opatřením stát přišel o 73 mil. Kč.

Porovnáme-li však celou automobilovou teorii u nás, vidíme, že na př. bylo u nás vyřazeno 18.995 vozů, přibylo do provozu 7.139, jeví se tedy úbytek za jeden rok 1933 po účinnosti zákona automobilového 11.859 vozů. Měl by býti přírůstek, ale naproti tomu nutno počítati s 10%ním úbytkem, to jest 10.090 vozy na amortisaci, rozbíjení starých vozů, poněvadž máme u nás v republice celkem 109.000 vozů. Počítáme-li s amortisací, vyřazením automobilů jenom z 10%, je to velmi mírná číslice, poněvadž vůz jest jistě dříve zničen než za 10 let, ale aby se mi nemohlo imputovati, že číslici přeháním, říkám jenom 10%. S náhradou za úbytek starých vozů - bylo by to 10.090 vozů - bychom potřebovali k udržení statu quo, to jest stávajícího stavu 21.946 vozů, o které máme méně při nynějším stavu. Kdybychom však měli udržeti krok s ostatními státy, pak by k tomu musilo přijíti nejméně 10% nových vozů. Jevil by se tedy úbytek 31.000 vozů ročně u nás. To tedy úplně vyvrací tvrzení, že se u nás motorisace děla překotně.

Tento zákon je podle pravdy novelisován proto, poněvadž autodopravci, automobilisté a průmysl automobilový po 2 leta dokazovali škody, které automobilový zákon přivodil. Proto se přikročuje k novelisování automobilového zákona.