2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2860) zákona o dodavatelských pokladničních poukázkách (tisk 2868).

Zpravodajem jest p. posl. Adámek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Poslanecká sněmovna od své vlády dostala návrh zákona o t. zv. dodavatelských pokladničních poukázkách. Tento návrh zákona byl projednáván v rozpočtovém výboru 22. března t. r. Osnova zákona sleduje ten účel a cíl, aby dodavatelé státu dostali zaručeně peníze za své dodávky a aby měli něco určitého za tyto dodávky v ruce, když o tyto pokladniční poukázky požádají. Vláda vydá svým dodavatelům t. zv. dodavatelské pokladniční poukázky. Počet těchto pokladničních poukázek je limitován zákonem, nesmí býti překročen a má také zákonem vymezenu určitou dobu trvání. Za 600 mil. Kč může býti těchto pokladničních poukázek vydáno a za 6 měsíců musí býti proplaceny. Tyto dodavatelské pokladniční poukázky zařadil bych asi na tentýž stupeň cenných papírů, jako jsou směnky finanční. Za 6 měsíců budou proplaceny a dodavatel má určitou jistotu, že peníze do 6 měsíců za tyto pokladniční dodavatelské poukázky obdrží a že mu je Zemská banka proplatí, poněvadž to se Zemskou bankou ministerstvo financí, respektive příslušné odbory ministerské vyúčtují.

Bývaly nářky, že dodavatelé musejí dlouho čekati na proplácení svých dodávek a prací pro stát, tedy touto formou, touto cestou má býti dodavatelům vyhověno. Těmito tak zvanými dodavatelskými pokladničními poukázkami nerozmnožuje se nikterak oběživo, nerozmnožují se nikterak t. zv. pokladniční poukázky, které ministerstvo financí vystavilo a které jsou v oběhu. Toto jsou dodavatelské pokladniční poukázky hodnoty směnečné, zaručující dodavatelům, že jim jejich dodávky budou zaplaceny. A proto, když rozpočtový výbor návrh zákona tohoto ve své schůzi projednal, usnesl se doporučiti posl. sněmovně osnovu tohoto zákona beze změny ke schválení. Já jménem rozpočtového výboru toto doporučení tlumočím. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54. odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o dodavatelských pokladničních poukázkách (tisk 2868).

Zpravodajem jest p. posl. Adámek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Adámek: Nejsou.

Místopředseda Stivín (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednávání odst. 5 pořadu a násl. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání 5. odstavce pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru branného o usnesení senátu (tisk 2874) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1376 a 1450), jímž se mění některá ustanovení o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním (tisk 2918) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Vičánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno! Mimořádné poměry vyžadují nejen věnování mimořádné pozornosti vybudování armády, nýbrž i uspořádání všech těch záležitostí, které činí armádu zdatnou a na všechny případy připravenou. Bylo proto třeba věnovati také zvýšenou pozornost všem předpisům o kázeňském a kárném řízení, které podle zákona z r. 1922 dnes už v mnohém nevyhovují. Proto předložila vláda návrh zákona tisk 1376 a senát projednal tento návrh a předložil sněmovně své usnesení tisk 2874 ke schválení.

Je to osnova zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním.

Tímto návrhem má býti novelisován vojenský kázeňský a kárný zákon č. 154/1923 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 55/1927 Sb. z. a n. zejména po těchto stránkách:

1. Kázeňské tresty mají býti rozhojněny o peněžité pokuty, kteréžto tresty se dosud v platném vojenském kázeňském právu nevyskytují. Trestu peněžité pokuty má býti používáno zejména u osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci, které nejsou vojenskými osobami v činné službě; pro tyto osoby je uvedený trest zvláště významný. U vojenských osob v činné službě takový trest zpravidla ukládán nebude, poněvadž dosavadní kázeňské tresty se jeví postačujícími.

2. Též kárné tresty mají býti rozhojněny, a to zejména u vojenských gážistů ve výslužbě, počítajíc v to i vojenské gážisty v záloze s výslužným. U těchto gážistů se zavádí nový trest písemné výstrahy s trvalým snížením zaopatřovacích platů, tak aby rozdíl mezi trestem písemné výstrahy s dočasným snížením zaopatřovacích platů a trestem odnětí vojenské hodnosti nebyl tak značný, jak je tomu v dosavadním platném právním řádu.

3. Další závažnou změnou je, že působnost kárných výborů má býti omezena jen na stíhání poklesků, jimiž bylo poškozeno nebo ohroženo dobré jméno vojska, tedy na stíhání t. zv. poklesků stavovských. Tím má býti obnoven stav, jaký platil před rokem 1923 a který se osvědčil, kdežto stav zavedený zákonem z r. 1923 způsobil mnoho potíží a nesnází.

4. Osnova poskytuje dále možnost, aby vládním nařízením mohly býti stanoveny za mobilisace a ve válce potřebné odchylky od pravidelného kárného řízení v míru platného, poněvadž není možno v této době zachovati do všech podrobností všechna ustanovení vojenského kárného zákona a předpisů k němu vydaných. Je třeba, aby kárné řízení v poli bylo co nejjednodušší a nejstručnější a aby účastníci kárného řízení nebyli zbytečně odnímáni své vojenské službě; rovněž organisaci kárných výborů v poli bude potřebí provésti poněkud odchylně, než je tomu v době mírové, způsobem odpovídajícím změněným poměrům.

5. Zvláště důležitým je ustanovení, stanovící, že z moci úřední lze přeložiti do výslužby nebo do zálohy s odbytným vojenské gážisty z povolání, jichž další ponechání v činné službě by bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům.

Tomuto ustanovení věnoval branný výbor zvláštní pozornost a uvažoval zejména o tom, zda se tímto ustanovením nedostanou vojenští gážisté do horší situace než civilní státní zaměstnanci.

Po této stránce dospěl branný výbor k závěru, že nikoliv, poněvadž § 80, odst. 2 civilní služební pragmatiky poskytuje možnost přeložiti na trvalý odpočinek civilní státní úředníky i tehdy, když jsou trvale neschopni své služební místo řádně zastávati, při čemž tento pojem nesluší vykládati jen jakožto fysickou nezpůsobilost k vykonávání služby, nýbrž patří sem kterýkoliv nedostatek subjektivních schopností a vlastností úředníka, potřebných k řádnému zastávání služebního místa jemu svěřeného, jak uznává konstantně též judikatura nejvyššího správního soudu. Navržená novela vojenského kárného práva zavádí tedy do tohoto práva zásadu, která již v civilním zaměstnaneckém disciplinárním právu platí, byť i v jiné formulaci. Mimo to zaručuje novela vojenským gážistům vyšší ochranu tím, že rozhodnutí o takovém přeložení do výslužby nebo do zálohy s odbytným je vyhrazeno ministru nár. obrany na návrh zvláštní komise, jež má býti podle důvodové zprávy, připojené k vládnímu návrhu, složena z generálního inspektora, náčelníka hlavního štábu, presidenta nejvyššího vojenského soudu, přednosty presidiálního odboru ministerstva nár. obrany, a třeba-li i přednosty příslušného odboru ministerstva národní obrany, do jehož kompetence patří osobní věci dotčeného vojenského gážisty. Složení této komise a rozhodnutí vyhrazené ministru nár. obrany zaručuje, že nebude navrhovaného ustanovení zneužito a že postiženému vojenskému gážistovi nebude nespravedlivě ublíženo.

Věcně je navrženého ustanovení v zájmu očisty armády nezbytně potřebí, ježto se ukázalo v praxi, že všechny případy, v nichž by další ponechání vojenského gážisty v činné službě bylo na újmu důležitým vojenským anebo jiným státním zájmům, nemůže postihnouti zcela ani trestní řízení, ani kárné řízení, ani řízení podle zákona č. 147/1933 Sb. z. a n., o stíhání protistátní činnosti veřejných zaměstnanců.

To by byly v podstatě nejdůležitější změny, které obsahuje osnova k vojenskému kázeňskému a kárnému zákonu, ve znění senátem již přijatém.

Vedle těchto zásadních změn obsahuje osnova zákona ještě některé další změny a doplňky dosud platného kázeňského a kárného práva, které však nejsou povahy zásadní.

Branný výbor posl. sněmovny podrobil úvaze jak navrhované změny povahy zásadní, tak i všechny další změny a doplňky vládního návrhu senátem přijatého a došel k závěru, že jsou odůvodněny, a doporučuje posl. sněmovně, aby osnovu zákona schválila ve znění senátem přijatém. (Souhlas).

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme tedy ke hlasování.

Osnova zákona má 4 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 2887) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1433 a 1474) o příslušnosti a organisaci vrchních soudů jako soudů státních a o řízení před nimi (tisk 2916) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Zkušenosti, které byly získány s projednáváním konkretních případů před státním soudem podle zákona z 19. března 1923, č. 51 Sb. z. a n. - zejména tu mám na mysli známý proces i rozsudek ve věci útoku na žadenické kasárny - vedly k pochybnostem ve veřejnosti i v kruzích právních, zda organisace státního soudu a řízení před ním vyhovuje všem požadavkům a účelům, které klademe na toto zvláštní, ale vysoce významné soudní forum.

Předložená osnova, která byla již předmětem jednání v senátě, činí zadost těmto úvahám a požadavkům. Především funkcí soudcovskou ve státním soudě pověřuje jediné soudce z povolání. Tak jsou po mém soudu zabezpečeny nejlépe a nejjistěji požadavky, jež klademe na soudce v trestních věcech vysoce vážných. Jsou to dokonalá právnická erudice, pracovní svědomitost a vysoký smysl odpovědnosti za bezpečnost právních statků, k jejichž ochraně je státní soud povolán. Je to umožněno tím spíše, že § 2 osnovy pamatuje na účelný výběr soudcovských osob. Funkcí státního soudu jsou podle této osnovy zákona pověřeny pětičlenné senáty vrchních soudů v Praze, Brně, Bratislavě a v Košicích, které ponesou název státních soudů.

Další závada, těžce pociťovaná v řízení před státním soudem, spočívala v omezenosti opravných prostředků, resp. jejich důvodů. Bylo tak ztíženo přezkoumávání, zdali způsob, jímž státní soud dospěl k určitým skutkovým zjištěním, byl bezvadným, a téměř úplně byly vyloučeny opravné prostředky proti uloženému trestu. Podle osnovy jsou připuštěny proti rozsudkům státního soudu tytéž opravné prostředky jako proti rozsudkům I. stolice s tím omezením, že pokud jde o otázku viny, připouští se jediné zmateční stížnost. O prostředcích opravných rozhoduje nejvyšší soud.

Osnova také rozšiřuje příslušnost státního soudu ve srovnání se stavem dřívějším i na činy trestné, které podle §u 36, odst. 2 zákona na ochranu republiky dosud náležely k příslušnosti soudů porotních.

Senát Národního shromáždění přijal vládní návrh v jeho základních ustanoveních nezměněn, v některých odstavcích jej však zlepšil. Zejména doplnil ustanovení §u 1, odst. 2 ustanovením, že i k návrhu obviněného a ne jen veřejného žalobce může býti souvislá věc vyloučena. Dále v §u 6 rozšířil lhůtu k podání obžalovacího spisu z původních 8 dní vládního návrhu na 15 dní a připustil opravný prostředek proti usnesení státního soudu, jímž žaloba byla prohlášena za nepřípustnou, nebo byla zamítnuta.

Jménem ústavně právního výboru navrhuji slavné poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona schválila ve znění, s nadpisem a uvozovací formulí, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 19 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy uvnitř textu a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 19 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy uvnitř textu a s úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 2888) o návrhu sen. dr Miloty, dr Kloudy, dr Veselého a druhů (tisky sen. 1162 a 1475) na vydání zákona, kterým se doplňuje § 5 zákona č. 3 z r. 1878 ř. z. a § 434 tr. por. zák. čl. XXXIII z r. 1896 ustanovení řádu soudu trestního o stížnostech zmatečních (tisk 2917) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Účelem iniciativního návrhu senátorů dr Miloty, dr Kloudy, dr Veselého a druhů, který se stal usnesením senátu, jest ulehčiti prací přetíženému nejvyššímu soudu tím, že se rozšiřují možnosti neveřejného projednávání zmatečních stížností i ve věci samé.

Osnova zákona to umožňuje v těch případech, kde se strany zřekly veřejného přelíčení buď výslovně, nebo konkludentním jednáním, dávajíce najevo, že s projednáváním neveřejným souhlasí. Vyňaty jsou ovšem z případů neveřejného projednávání podle této osnovy všechny případy, které podle trestních zákonů náleží před soud porotní.

Jak významné a důležité je toto zákonné ustanovení, svědčí odstavec iniciativního návrhu, který si dovolím slavné sněmovně přečísti (čte):

"Bylo zjištěno, že nejvyšší soud projednal ve veřejném líčení v letech 1923 až 1932 celkem 1290 případů a z těch bylo zamítnuto jako bezdůvodné zmateční stížnosti 947 případů. Byly tedy téměř 3/4 zmatečních stížností projednávány ve veřejném roku úplně zbytečně."

Osnova zákona se týká ovšem jednak poměrů, platných u nás v t. zv. historické části naší republiky, a z toho důvodu vkládá zvláštní ustanovení do §u 5 zákona z 31. prosince 1877, č. 3 ř. z. z r. 1878, a z týchž důvodů už k vůli právní konformitě bylo nutno změniti i příslušná ustanovení trestního řádu platného na Slovensku. Změny tyto obsahuje

Účinnost zákona nastává dnem vyhlášení a odst. 2 §u 3 obsahuje ustanovení rázu přechodného.

Jménem ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny navrhuji slavnému plenu sněmovny, aby osnovu zákona přijalo s nadpisem a uvozovací formulí tak, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 2889) o vládním návrhu zákona (tisky sen. 1438 a 1461), jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost III. části úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Rumunským ze dne 22. prosince 1930 o vzájemné podpoře při celním řízení, při zamezování, stíhání, trestání přestupků celních předpisů a o vzájemné právní pomoci v celních trestních věcech (celní kartel) (tisk 2919) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je za omluveného posl. dr Daňka p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, jejímž účelem jest sjednati podmínky spolupráce celních orgánů obou států sousedních, projednává se v zákonodárných sborech proto, že v čl. III úmluvy se rozšiřují ustanovení trestního důchodkového práva i na ochranu celních předpisů rumunského státu. Přestupky tyto dosud nebyly trestny podle našich zákonů. Jest třeba, aby ustanovením III. článku úmluvy byla propůjčena moc zákona po dobu účinnosti této úmluvy.

Jménem ústavně-právního výboru, který projednal tento návrh zákona ve schůzi konané dnešního dne, doporučuji posl. sněmovně, aby schválila osnovu zákona tak, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme ještě věci imunitní, odst. 12 až 24 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 12, jímž je:

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 2894).

Zpravodajem za omluveného p. posl. dr Mareše je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Krajský soud v Plzni žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z. Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Dvořák k trest. stíhání vydán byl.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 2895).

Zpravodajem za omluveného p. posl. dr Mareše je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Kraj. soud v Plzni žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z. Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Dvořák k trest. stíhání vydán nebyl.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Tím vyřízen jest 13. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Steinera (tisk 2896).

Zpravodajem za omluveného p. posl. dr Mareše je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro zločin podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky. Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Steiner k trest. stíhání vydán nebyl.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Steinera.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Steinera.

Tím vyřízen jest 14. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

15. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Novotného (tisk 2897).

Zpravodajem za omluveného p. posl. dr Mareše je p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Novotného pro přestupek podle §u 2 a §u 14, čís. 4 zákona čís. 108/33 Sb. z. a n. Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Novotný k trest. stíhání vydán nebyl.

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Novotného.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Novotného.

Tím vyřízen jest 15. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: