Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, inž. dr Toušek.

175 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bradáč, dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 26 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Vierecklovi; na dnešní a zítřejší den posl. dr Fritzovi, Prokešovi.

nemocí posl. dr Keibl, Russ.

Lékařské vysvědčení předložil poslanec Nitsch.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Höhnela na den 29. března.

Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru iniciativního posl. Fritschera za posl. Scharnagla.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru kulturního posl. Köhlera za posl. dr Hodinu a do výboru rozpočtového posl. Platzera za posl. Windirsche.

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru branného posl. Křemena za posl. Vančo.

min. vnitra na dotaz posl. Lišky č. D 1428-III,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Polívky č. D 1431-III.

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2909 až 2914, 2916 až 2919.

Interpelace tisk 2871 (I až IX).

Zápis o 363. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XVI, č. 3 a 4.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2876, 2877, 2891, 2892.

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Ružomberku ze dne 18. března 1935, č. Nt VI 115/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. března 1935, č. 3116/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Vallo pro zločin podle §u 15, č. 3 (§u 1) zákona na ochranu republiky, pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, pro přestupek podle § 18, odst. 2, č. 1 zák. č. 126/1933 Sb. z. a n., a přestupek podle článku I C nařízení býv. ministerstva vnitra č. 7430/13 (č. J 632-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk 2744) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1344 a 1357) o hasičském příspěvku pří požárním pojištění (tisk 2870).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Mareš, za výbor rozpočtový p. posl. Adámek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Usnesením senátu, obsaženém v tisku 2744, byla ústavně-právnímu výboru předložena osnova, která basíruje na vládním návrhu tisk 1344 a která jedná o hasičském příspěvku při požárním pojištění.

Ústavně-právní výbor se zabýval touto osnovou a přijal ji, abych předem zdůraznil, v skoro doslovném znění, vyjímaje několik ustanovení, která ústavně-právní výbor v některých bodech pozměnil, ale která jsou více méně formálního rázu.

Tato osnova, přijatá ústavně-právním výborem a doporučená slavné sněmovně ku přijetí, je vítána a žádoucí v několika směrech. Především proto, že je opět významným a značným pokrokem na poli unifikace československého práva potud, že upravuje materii, která byla dosud různě řešena, jinak v historických zemích, ale na Slovensku a Podkarpatské Rusi nebyla řešena vůbec. Tato úprava řeší teď tuto materii jednotně.

Dalším pokrokem v tomto směru je osnova proto, že staví na pevný zákonný podklad výpomoc a pomoc při požárech, kterážto otázka byla dosud řešena více méně dobrovolnou péčí, ať již jednotlivých korporací, obcí i zemí, ať jiných útvarů a svazků.

Tato osnova, i když není v tomto směru ještě ideálním podkladem, přece jenom skýtá lepší basi pro zákonnou úpravu této materie.

A konečně je vítanou proto, že je také dalším pokrokem na poli sociální péče vzhledem k tomu, že svými ustanoveními zaopatřuje, resp. stará se o zaopatření pozůstalých po těch, kteří při požárech přišli o život, nebo o zaopatření těch, kteří utrpěli jinou značnou újmu na svém zdraví.

Pokud se týče jednotlivostí, ústavně-právní výbor měl co činiti s různými náměty jednak během debaty přednesenými, jednak písemně různými korporacemi ústavně-právnímu výboru předloženými.

Především nutno konstatovati, že osnova tyto úkoly upravuje administrativně a že je přikazuje ve shodě s dosavadní praksí z velké části pojišťovnám. A zároveň také upravuje okruh těch nositelů, kteří budou tímto úkolem pověřeni.

V odst. 1, §u 2 upravuje osnova materiální, resp. finanční část tohoto příspěvku tím, že určuje příspěvek ve výši 3%. V tomto směru znamená větší zatížení pro onu část zemí republiky, které dosud měly příspěvek 2%, t. j. pro historické země, Čechy, Moravu a Slezsko, zatím co na Slovensku se platil již teď příspěvek 3%ní. Na Podkarpatské Rusi nebyl příspěvek vůbec žádný.

Dále osnova v dalším odstavci rozlišuje mezi pojišťovnami domácími a pojišťovnami cizími a stanoví jinak příspěvek, resp. onen pramen, ze kterého příspěvek prýští, u pojišťoven domácích a jinak u pojišťoven cizích. U domácích pojišťoven béře příspěvek 3% ní z veškerého hrubého příjmu z pojistného, jehož pojišťovna dosáhla v běžném kalendářním roce, kdežto u cizích pojišťoven, které nejsou oprávněny provozovati pojistnou činnost na území této republiky, béře tento příspěvek jednoprocentní z pojistné sumy.

Již za debaty se vyskytla různá přání, aby tato diferenciace odpadla. Z důvodu, řekl bych, ochrany domácích pojišťoven, nebylo možno k tomuto přání přihlížeti, nehledě k tomu, že tento úsek pojišťování, provozovaný cizími pojišťovnami, je jednak příliš nepatrný, jednak by působil zhoubně na otázku pojišťování vůbec.

V §u 3 je stanoveno, že tento příspěvek platí pojistník. Přiznávám, že toto ustanovení na první pohled se nezdá příliš hospodářsky účelné, a proto byla vyslovena přání, která jsou obsažena v jednom návrhu, aby tyto povinnosti plnila pojišťovna. Tomuto návrhu, který byl také již předmětem debaty v ústavně-právním výboru i v tisku, nebylo možno vyhověti, a to proto, že při úpravě této osnovy zákona nebylo možno tuto otázku řešiti tak, jak by na první pohled návrh snad právem vyžadoval, poněvadž by to byl zásah do soukromoprávního poměru mezi pojišťovnou a pojistníkem. Nelze přehlížeti, že tento právní poměr je součástkou, řekl bych, práva obligačního, dosud závazného, a že je také součástkou práva spolkového podle zákona z r. 1852. Napřed by zde musela býti řešena tato otázka, aby mohl býti onen zákaz přesunut, ke kterému by jistě sáhly pojišťovny; i kdyby byla v zákoně obsažena povinnost platiti 3%, muselo by to býti vyjádřeno formou zákazu, a tento zákaz by narážel na dosavadní platné zákony.

Ústavně-právní výbor ve snaze, aby tuto materii aspoň v tomto úseku co nejrychleji vyřešil, nemohl vyhověti tomuto návrhu a ponechal povinnost placení příspěvku ve smyslu mnou citovaných zásad pojistníkovi.

V §u 4 je ministerstvu vnitra jako centrálnímu úřadu, u něhož se organisace odvádění příspěvku jaksi centralisuje, přikázáno, aby provádělo tuto kontrolu. V pozměňovacím návrhu, který je tu předložen, se žádá, aby ministerstvu byla uložena povinnost takovou kontrolu také prováděti. Myslím, že tento návrh je obsahově potud zbytečný, že ministerstvo vnitra samo musí nejlépe znáti a věděti, u kterých pojišťoven, ve kterém časovém období, za jakých okolností a do jaké míry je třeba tuto kontrolu prováděti. Není třeba administrativnímu úřadu zde ukládati povinnost, když na druhé straně je tato povinnost již vytčena obsahem jeho kontrolní činnosti a jeho odpovědnosti parlamentu a ústavním sborům.

§§ 7 a 8 jednají o zužitkování těchto příspěvků a výslovně precisují, k jakým účelům výnosu těchto příspěvků má a smí býti použito, a právem diferencují jednak zásadně, že těchto příspěvků musí býti především použito k podporám obcí a svazků na nákup hasičských nástrojů, výzbroje atd., teprve v druhé řadě pak event. - a to ve zvláštních výjimkách, které může povoliti ministerstvo vnitra - i na jiné prostředky protipožárního boje, tedy na jiné prostředky obrany proti požáru, a také zdůrazňují povinnost, aby z tohoto titulu byly také hrazeny škody jak na zdraví, tak i hmotné, které byly způsobeny za požáru členům hasičského sboru.

Návrh, který uvádím již teď při svém referátu, žádá, aby bylo výslovně stanoveno, že těchto hasičských příspěvků musí býti především použito na náhradu škod, které byly způsobeny jednotlivým členům hasičských sborů. Nutno poukázati, že nelze předem takovou povinnost rozlišovati, poněvadž nelze předem věděti, v čem vlastně ta větší škoda pozůstává a kde třeba rychlejší a intensivnější pomoci. Jistě fond nedosáhne takové výše, aby mohl všem svým úkolům na 100% dostáti. Bude věcí administrativních úřadů, ať zemského výboru, ať zemského úřadu na Slovensku, ať ministerstva vnitra, aby v tomto směru hledaly směrnice a cesty, podle kterých by sociálně spravedlivě těmto úkolům dostály a tyto úkoly plnily.

Dále je zde provedena v §u 8 změna, že v historických zemích je již rozdělení těchto příspěvků a jejich přidělení svěřeno zemskému výboru. Naproti tomu na Slovensku byl tento úkol ponechán zemskému úřadu slovenskému, a to proto, poněvadž zemský úřad dosud touto agendou byl zaměstnán, je do ní zapracován, zná veškeré sem spadající administrativní potřeby. Neodporuje to také zákonným ustanovením, poněvadž zde jde více méně o policejně-požární opatření, a podle přání určitých kruhů slovenských bylo tomuto požadavku vyhověno, poněvadž tím nikterak hlavní úkol není zmařen, naopak plnění tohoto úkolu je tím podstatně usnadněno.

Je důležité, že hospodaření těmito příspěvky neuniká veřejné kontrole, že není pouze svěřeno kontrole zemského úřadu a zemského výboru, že rozpočet fondu tvoří součást státního rozpočtu. Jak v §u 9 jest obsaženo, o hospodaření těmito prostředky v uplynulém roce sdělá ministerstvo vnitra závěrečný účet, který pak předloží také sněmovně k prozkoumání a ke schválení.

Změna, která byla oproti návrhu senátu provedena, pozůstává hlavně v tom, že agenda, tedy rozdělení těchto příspěvků na Slovensku, byla ponechána zemskému úřadu. Další změnou bylo jasněji vyjádřeno, že za závazky pojišťoven z titulu tohoto zákona ručí také pojistník. Nejasnost, že by pojistník snad ručil také za jiné závazky pojišťovny z jiných zákonů, byla touto osnovou odstraněna.

Při projednávání této osnovy zákona byla také přijata resoluce, která je obsažena ve zprávě ústavně-právního výboru.

Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala tuto osnovu, která, jak jsem v úvodu podotkl, znamená pokrok v několika směrech, ve směru unifikace, ve směru sociální péče, ve směru určitého úseku národního hospodářství, ve směru ochrany veřejného majetku, pokud veřejný majetek je majetkem všeho občanstva tohoto státu. A také je pokrok, že byla zde na jisto postavena, zákonem podložena ona péče o hasičské sbory, která dosud byla ponechána péči soukromé nebo péči obcí.

Zdůrazňuji znovu, že tato osnova nevyjadřuje ještě plně povinnost a moment plné ochrany hasičských sborů, že je jen jakýmsi úryvkem, že hasičské sbory ani touto osnovou nebudou se těšiti ještě plné péči a ochraně, ačkoliv mimo okruh své činnosti mají zajisté i svůj velký morální význam v občanstvu. Ani touto osnovou se tyto úkoly ještě plně nehonorují, ale jest jako pokrok jistě vítána i jako další krok k vybudování této péče přijatelná.

Prosím slavnou sněmovnu, aby tuto osnovu v uvedeném znění přijala. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno, rozpočtový výbor probíral usnesení senátu ve schůzi minulý týden a probral celý návrh zákona, jak byl senátu předložen, probral také i otázky, které s tím souvisí. Jako zpravodaj rozpočtového výboru mám za povinnost zmíniti se především o tom, o čem se zmiňuje důvodová zpráva senátu Národního shromáždění k podané osnově zákona.

Nejúčinnějším prostředkem k omezení a potírání požárů je vedle morální odpovědnosti také hasičský sbor. Hasičské sbory byly zakládány na podkladě dobrovolného sdružování v městech i v obcích, aby zamezeno bylo možné materiální škodě vzniklým požárem. Hasičské sbory mívaly na svých zbrojnicích, na budovách, kde měly uloženo své hasičské nářadí, vždy pravidelně napsáno: "Bohu k oslavě, bližnímu k ochraně". Za tímto heslem hasičské sbory kráčívaly také dlouhou řadu let. Všecko se však modernisuje, modernisují se i hasičské sbory. Starý způsob hašení požárů není dnes možný způsobem, jaký velmi často můžeme vídávat znázorněný alegoricky při oslavách 50, 60, 70tiletého trvání toho kterého hasičského sboru. Za starých časů hasívali požár podáváním nádob od jedné osoby ke druhé a ulévali tak oheň. Dnes používá se pravidelně strojů, hnaných motorickou silou a poněvadž naše obce - právě minulý týden řešili jsme zákon o hospodaření samosprávy - nemohou hasičským sborům poskytnouti tolik prostředků materiálních, kolik je třeba k zařízení řádného hasičského nářadí, jmenovitě motorických stříkacích strojů, obracejí se hasičské sbory s prosbami nejen na jednotlivce, nýbrž také na pojišťovny, jichž majetek zpravidla hasičské sbory hájí.

Je-li někdo pojištěn, pravidelně se říká, že je potrefena pojišťovna, a ne pojištěný, který hoří. A proto také pojišťovny domáhaly se práva vybírat určitý příspěvek od pojištěnců k řádné pojišťovací prémii. Tento příspěvek odváděly zemským výborům u nás v historických zemích a zemské výbory poskytovaly v dohodě s ústřední hasičskou jednotou příspěvky hasičským sborům. Osnovou zákona, kterou máme právě odhlasovat, unifikuje se tento modus, toto podporování hasičských sborů a také vybírání příspěvku postaveného na podkladě říšského zákona. Dříve vybíraly se u nás v Čechách a na Moravě 2% prémii pojišťovací z objektů proti požáru pojištěných na základě zákona zemského z r. 1884, nyní unifikujeme tento zákon pro celou republiku, zvyšujeme příspěvek u nás, v Čechách a na Moravě, na 3%. Na Slovensku zůstává to na 3%, jak to tam bylo, a pro Podkarpatskou Rus řešíme tímtéž zákonem vybírání příspěvku také na 3%.

Příspěvek, který hasičské sbory dostávají od zemského výboru každým rokem, není malý. Pojištěnci jsou tedy zákonem povinni platiti na hasičské sbory. Bude se to odvádět ministerstvu vnitra a ministerstvo vnitra bude rozdělovat tento příspěvek, vybíraný od pojišťoven, jednotlivým zemským výborům, případně zemskému úřadu na Slovensku. Tyto zemské úřady budou rozdělovat žádajícím sborům. Každý hasičský sbor u nás v Čechách má právo žádati každý třetí rok podporu z fondu na udržování své hasičské výzbroje. Je to důležité, je to nutné, poněvadž obce jako takové nemohou sbory dotovat ze svých rozpočtů důkladně a řádně.

Bylo by si přát, aby při tomto rozdělování byla věcná potřeba hasičských sborů podporována do míry co největší. Byla vyslovována obava, aby část z těchto prémií 3% ních, které budou vybírány k prémiím proti požáru pojišťovnami, neplynula někam jinam, snad tam, kam musejí i hasičské sbory své příspěvky odvádět, na nějakou sanaci.

Na Moravě na příkl. loňského roku bylo rozděleno hasičským sborům z těchto 2%ních příspěvků více než 1 3/4 mil. Kč. U nás v Čechách rozděleno loňského roku, to byly příspěvky vybrané r. 1933, téměř 4 mil. Kč. Hasičským sborům rozděluje se to ovsem také podle národnostního klíče, poněvadž máme hasiče české a německé, rozděluje se to úplně spravedlivě tak, jak se nejen zemský výbor na tom usnese, nýbrž jak se také hasičské jednoty na tom dohodnou.

Poněvadž osnovou zákona, kterou máme odhlasovat, není zatížena pokladna státní, nemá rozpočtový výbor proti ní naprosto žádných námitek. Připojil se k usnesení ústavněprávního výboru, přijal jeho znění se změnou, kterou ústavně-právní výbor učinil proti usnesení senátnímu.

Rozpočtový výbor přijal také resoluci senátní, kterou doporučil ústavně-právní výbor posl. sněmovny, a já jménem rozpočtového výboru doporučuji slavné posl. sněmovně, aby přijala usnesení výboru posl. sněmovny, jak bylo zde předloženo i s připojenou resolucí.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů, které už nám byly podány, o těch vyslovím se až v doslovu (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Přihlášen jest řečník na straně "proti", pan posl. Jos. Svoboda.

Dávám slovo p. posl. Jos. Svobodovi.

Posl. Jos. Svoboda: Ujímám-li se slova k předložené osnově zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění v úpravě usnesení senátu, pak činím tak zejména proto, že považuji za nutné prohlásiti zde jménem klubu, že tato osnova nevyjadřuje smysl, kterým ji zde chtěli pp. referenti o osnově okrášliti, nýbrž že má určitý třídní charakter, odpovídající dnešním poměrům, zejména válečnému napětí, a je v souvislosti s válečnými přípravami nynější doby.

Osnova zákona je zdůvodňována ústavněprávním výborem, že v době 6leté krise jsou majitelé drobných usedlostí, drobní pojistníci v tak těžké situaci, že dnes ani nejsou schopni platiti pojistné prémie a zajistiti si také dostatečnou ochranu svého skrovného majetku před možnými škodami požárem atd. V důvodové zprávě zdůrazňují zejména fakt, že minulého roku byla veliká katastrofa sucha, kterou se hospodářské poměry drobných pojistníků na vesnicích, domkářů a malých rolníků ještě daleko zostřily, takže jejich hospodářství je v této době naprosto nevýnosné, pasivní a v důsledku toho prý je potřebí zvýšiti ochranu, zabezpečení jejich skrovného majetku lepší hasičskou výzbrojí dobrovolných hasičských sborů.

Po druhé se v osnově zdůrazňuje, že unifikací hasičského příspěvku má býti umožněno lepší přidělování pomoci určitým hasičským sborům na zlepšení hasičské výzbroje.

Vážení pánové, pan zpravodaj dr Mareš nazval tuto osnovu určitým pokrokem ve směru zajištění ochrany majetku drobných pojistníků. Náš názor na osnovu je však úplně jiný. Kdyby vládní koalice sledovala skutečně cíl poskytnouti pomoc na výzbroj hasičských sborů na našem venkově, kdyby skutečně chtěla umožniti ochranu majetku před požárem, pak by musela osnova vypadati úplně jinak. Ale poněvadž se tento účel tím nesleduje, proto je zdůvodnění této osnovy jenom zástěrkou k tomu účelu, aby bylo ministerstvu vnitra zajištěno volné rozhodování o hasičském fondu, aby tohoto fondu bylo používáno ke zcela jiným úkolům, než o kterých mluví důvodová zpráva a které se vyjadřují zejména §em 8 této navrhované osnovy. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Páni zpravodajové sami zde uváděli, že ochrana majetku drobných a středních vrstev nemůže býti zajištěna výnosem hasičských příspěvků, poněvadž tento výnos je naprosto neúměrný potřebám technické výzbroje hasičských sborů, jakých by tyto vyžadovaly. V Československé republice máme celkem asi 15.000 obcí. Podíváme-li se, jak hasičská výzbroj sborů hasičských v těchto obcích vyhlíží, vidíme, že ve velké většině obcí se tato hasičská výzbroj skládá z velmi nedostatečných, primitivních pomůcek, které nemohou postiženým zajistiti včasnou a vydatnou pomoc při zabraňování nebo alespoň lokalisování vzniklých požárů. Vážení pánové! Při dnešní moderní technické výzbroji hasičských sborů musíme se ptáti po příčině, proč jsou na našich vesnicích a vesničkách hasičské sbory tak nedostatečně vybaveny. Kdo je vinen tímto stavem? (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Vážení pánové! Podíváme-li se do hospodářství obcí, vidíme, že ve značné části obcí jsou to majetné vrstvy, které se brání zatížení rozpočtu položkami na lepší technické vybavení hasičskou výzbrojí. Víme proč. Proto, že majetní mají dostatečné prostředky, aby si jiným způsobem zajistili ochranu svého majetku, předně zvýšením pojistného u pojišťoven a za druhé, jde-li o veliké podniky, továrny, mají tyto své hasičské sbory, které jsou dostatečně vybaveny k ochraně majetku bohatých.

Vážení pánové, musíme dále konstatovati, že vláda po celá léta, zejména v posledních letech rok od roku snižuje v rozpočtu položky na stavby vodovodů, na zajištění vodovodních nádrží a také položky na vodohospodářský fond se čím dál tím více ztenčují a tak působí, že je řada obcí, městeček a vesnic požárem přímo ohrožována. Vina padá přímo na vládu a vládní koalici za to, že sta obcí je úplně bez vody, takže i když mají dokonalou technickou výzbroj hasičskou, není jim tato nic platna, není-li zajištěn dostatek vody, které by mohlo býti použito k lokalisování požáru.

Vedle toho, pánové, je to vláda, vládní koalice, která má vinu na hospodářském stavu obecního hospodářství, která okleštěním samosprávy zastavila veškerou možnost náležitého opatření výzbroje hasičstva obce.

Tyto nedostatky chtějí řešiti dnes páni zvýšením hasičského příspěvku ze 2% na 3%. Sami páni referenti museli přiznati, že toto zvýšení, i výnos celého hasičského příspěvku je velmi nepatrný a nepadá téměř vůbec na váhu ve směru zlepšení ochrany majetku drobných pojistníků a zlepšení výzbroje hasičského sboru. A proto, pánové, nejde vám o pomoc pojištěncům, nejde vám o zajištění jejich majetku před požárem, před zničením, nýbrž sledujete tím něco úplně jiného.

Pan referent Adámek zde mluvil, že prý, když vypukne oheň na venkově, se říká, že není postižen pojištěnec, nýbrž že je potrestána pojišťovna. A já se, pánové, ptám, kdo zbudoval tu velkou centrálu pojišťovny na Vinohradech, hasičskou ústřednu, kolik stála tato ústředna? Stála ohromné miliony. Za čí peníze byla vybudována? Z peněz těch drobných poplatníků, z těch drobných příspěvků byla vybudována.

Vedle toho, vážení pánové, jak vypadá stav pojišťoven, o nichž se vyjádřil zástupce ministerstva, že prý přenesením povinnosti placení hasičského příspěvku na pojišťovny by byla rovnováha těchto pojišťoven porušena? My víme, že majetek pojišťovacích společností jde do sta milionů, že celková režie pojišťoven je kryta na plných 100% jenom z manipulačních poplatků, které si pojišťovny libovolně upravují a diktují pojistníkům. Víme ještě dále, že pojišťovny neriskují nic, že pojišťovny zřídka počítají s risikem něco přes 10%, takže zisky pojišťoven jsou přímo ohromné.

Skutečný účel je úplně jiný a byl vyjádřen právě panem referentem Adámkem. Ano, pojišťovny činily nátlak, aby byla povinnost placení příspěvku hasičského přenesena na pojistníky. Pojišťovny se chtějí zbavit své povinnosti, kterou byly vázány dříve velkou řadou zákonů, ještě za staré monarchie až do poslední doby, řadou zákonů od dob Marie Terezie, kdy byly pojišťovny povinny přispívati na technickou výzbroj hasičského sboru. Touto osnovou zákona mají býti pojišťovny této povinnosti úplně zbaveny, tyto zákony, kterými byly pojišťovny vázány, se odhlasováním této osnovy ruší a pojišťovny tím jsou úplně uvolňovány od této povinnosti.

Další důvod, který zde osnova uvádí, a účel, proč páni přicházejí s touto osnovou zákona, je, aby reservní fondy hasičských příspěvků byly unifikovány, aby byla vzata pojistníkům možnost rozhodovati a volně disponovati v jejich dřívějších okresních pojišťovnách, kde fondy byly k disposici, o poskytnutí určité pomoci na vybavení a výzbroj hasičským sborům a aby tady ministerstvo vnitra mělo úplně volnou ruku a mohlo nakládati s tímto příspěvkem, s tímto fondem, jak samo za účelné uzná. Také § 8 to jasně říká. V §u 8 dává se vládě, resp. ministerstvu vnitra možnost, aby mohlo býti těchto peněz použito k podpoře ještě jiných účelů. Vážení pánové, právě před několika dny v časopise "Venkov" byla uveřejněna zprávička, která potvrzuje, k jakým účelům má býti tento hasičský příspěvek po této unifikaci použit ministerstvem vnitra. Mluví se tam o organisování výcviku hasičských sborů v protiplynové obraně, v zacházení s maskami atd., tedy na tyto ryze válečné účely má býti tento příspěvek zcizen a teprve co zbude, má snad býti použito na účely ostatní, jak se v tom paragrafu mluví, na zajištění těch dobrovolných hasičů, kteří přišli snad k úrazu, a na zajištění pozůstalých po těch, kteří přišli o život.

Vážení pánové, důležitost hasičských sborů nemůže býti ovšem podceňována. My známe tu ohromnou obětavost členů dobrovolných hasičských sborů na našich vesnicích. Kdo jsou ti členové hasičských sborů na vesnicích a v městečkách? Jsou to většinou právě ti drobní pojistníci, na které se přenáší povinnost placení vyšších příspěvků, jsou to ti drobní pojistníci, kteří jsou hospodářsky úplně zruinováni, o nichž se v důvodové zprávě mluví, že jejich hospodářství je pasivní, že nejsou naprosto schopni, aby v nynější době platili i ty nízké premie pojišťovací k zajištění svého majetku. Oni se aktivně zúčastňují na obraně svého skrovného majetku. Ale, vážení pánové, my víme, že právě těchto hasičských sborů, které u nás v republice representují ohromnou, početně silnou organisaci, se zneužívá k docela jiným účelům, že výchova a vedení v těchto hasičských organisacích je v rukou kapitalistických, že výchova je ryze nacionalistická, a nyní má býti vedena v duchu militaristickém, válečném, a právě proto my proti tomuto zneužití těchto hasičských sborů, aby sloužily těmto ryze kapitalistickým válečným účelům, musíme co nejostřeji protestovati. Musíme rovněž co nejostřeji protestovati, aby byla další břemena uvalována právě na bedra těch nejmenších, těch nejhůře hospodářsky zajištěných, a aby na druhé straně byly zbavovány této povinnosti velké pojišťovny, pojišťovací společnosti, jejichž kapitál representuje mnoho set milionů Kč. Za tím účelem podali jsme v ústavně-právním výboru a předkládáme i plenu sněmovny pozměňovací a doplňovací návrhy k této osnově zákona a to: