Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid!

Posl. dr Matoušek (pokračuje): Kdyby to byla i pravda, navrhoval to ve chvíli, kdy doufal, že skutečně koalice dodrží slib, že bude snížena cena životních potřeb co nejvíce. My jsme potom odešli, poněvadž se tento slib nedodržel, řekli jsme, že nemůžeme jíti dále s sebou, poněvadž jsme viděli, že bychom se zpronevěřili tomuto slibu. Když se pak dělala devalvace a monopol, viděli jsme, že to nevede ke snižování cen. (Posl. Pik: Vy jste odešli, abyste měli agitační cestu do voleb!) Vždyť vy jste byli také jednou v oposici, dělali jste to také proto? (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Tedy z těchto důvodů bych tvrdil, že zvýšením limitu přirážek se vlastně věc nevyřeší, poněvadž my jinou cestou se snažíme, abychom základ daňový pokud možno snížili. Sama předloha tvrdí, že se snížil základ daňový někde o 50 a 80%. Nedivím se, když přímo plánovitým způsobem hledíme snížiti výdělečnou schopnost, iniciativu soukromých podnikatelů, budou platiti menší daně a základ daňový bude nižší. Tedy, jak pravím, zvýšení limitu obecních přirážek... (Výkřiky posl. Pika.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. Pika a inž. Nováka.)

Posl. dr Matoušek (pokračuje): Tedy, jak pravím, to je právě podle mého názoru torso a je to vlastně jenom zase náplast, když budeme hleděti jenom zvyšováním limitu přirážek uzdravovat finance samosprávy. Uvážíte-li, že přirážky jsou dnes limitovány 350% obecní, okresní 150%, zemské 150%, přirážka obchodních komor 25% a zdravotní 7% a vyčerpá-li obec celý limit, činí dnes úhrn přirážek 692%; budeme-li míti ještě dalších 100%, to znamená 792% přirážek, to znamená, pane starosto Piku, že se touto osnovou vracíme zase před zákon z roku 1927, t. j. před daňovou reformu. (Posl. Pik: Pane ministře, to je aplikováno jenom na část obcí a nikoli všeobecně!) To přiznávám, jen kde tohoto limitu dosáhnou.

Poněvadž nemohu srovnávati všeobecnou daň výdělkovou, poněvadž byla předepsána na docela jiném základě, budu srovnávati jen zvláštní daň výdělkovou. Před daňovou reformou platil podnik z výnosu 44%, po daňové reformě nyní, podle této osnovy bude platiti ze svého výnosu 46%. Tedy my touto osnovou bereme podnikům - a přiznám, co pan starosta řekl, kde se limitu dosáhne a kam dojde, - všechno to, co jsme jim dříve daňovou reformou dali. (Posl. dr Bacher: To je nejvyšší limit!) To říkám, ale otázka je, kam dojdou.

Ve chvíli, kdy děláme exportní ústav, exportní úvěry a garancie a snažíme se všemožným způsobem fedrovati export do ciziny, v téže chvíli zatěžujeme podnikání takovým zdaněním. Říká se, že daň by člověk ještě platil, ale přirážky jsou horší, ba nejhorší a nejvíce zatěžují výrobu. V té chvíli tímto způsobem znemožňujeme export, vývoz do zemí, kde nemají daleko takové zatížení daňové, jako je právě u nás. Já se divím, že za těch poměrů, jaké dnes u nás jsou, nezmizela ještě chuť soukromě podnikati. Když dnes přijde soukromý podnikatel ke státnímu úřadu, předepíší mu, že musí užívati tolik a tolik dělníků, a když jich užije o jednoho méně, že bude míti penále, nebo mu předepíší, že nesmí užívati strojů. Tu se táži, čím se budou zaměstnávati dělníci v továrnách? Chtíti zaměstnati dělníky a při tom podlamovati výrobu a soukromé podnikání a ucpávati takovým způsobem daňové prameny, to je nemyslitelné, takto krátkozrace se věc tato řešiti nedá.

Podáváme v tomto směru pozměňovací návrhy a žádáme, aby nedošlo ke zvýšení limitu a aby také nedošlo k odstranění kautel, které tu byly při přirážkách do 250%.

Vedle toho podáváme pozměňovací návrhy v tom směru, že nechceme, aby byly činěny výjimky, když je jednou vyslovena zásada, že se mají sanovati jen dluhy před 1 lednem r. 1935 uzavřené, třeba by bylo v zákoně řečeno "jen ve výjimečných případech". Víme, co to znamená, řekne-li se v zákoně "jen ve výjimečných případech". Pak se stává taková zvláštnost nebo výjimečnost pravidlem.

Právě tak nechceme, když se v prvém odstavci §u 1 říká, že po sanaci nebude moci dělati obec dluhy nadále, aby se zase ve výjimečných případech připouštělo, aby obec i po sanaci mohla přistoupiti k novému zadlužení. Vím, jak kolega přede mnou zde pravil, že to není všeobecné, že není všude nějakých nezákonností, nepřístojností, nevědomostí nebo dokonce trestných činů, které by způsobovaly určitou úhonu ve finančním stavu obecní a okresní samosprávy, ale abychom byli v úplné bezpečnosti, že se opravdu nikdy těch peněz nedostane nehodným a že ti, kteří ručí za řádné hospodaření, nám neuniknou ze svého ručení, žádáme, aby bylo provedeno náležité a důkladné šetření a aby byl objektivně zjištěn dnešní stav samosprávy a když by se zjistila někde nedbalost, aby ten, kdo zavinil špatný stav obecních financí, byl přidržen k odpovědnosti a náhradě a aby bylo také možno ho propustiti a vzíti mu funkce. V tom smyslu podáváme také zvláštní pozměňovací návrh.

Osnova chybuje v jednom, že totiž nemá dostatečných statistických podkladů, aby se mohly ne lineárně, ale hodně speciálně posuzovati různé poměry různých samospráv. U mne byli zástupci samosprávy Praha-venkov a v mnohém mne přesvědčili, že Praha-venkov má tak zvláštní poměry vzhledem k tomu, že je to nárazníková samospráva blíže sídelního města, že by se zde opravdu požadavku samosprávy Praha-venkov mělo vyjíti vstříc. Ovšem k tomu by bylo třeba objektivního šetření. V té věci navrhujeme resoluci a rád kvituji, že se p. kol. Bečák jako zpravodaj k této mé resoluci přiklonil. Navrhujeme, aby vláda okamžitě provedla objektivní vyšetření stavu financí našich obcí a okresů, abychom již po druhé nepřišli zase s takovou nepřipravenou předlohou, abychom ne lineárně, nýbrž speciálně a regionálně mohli řešiti různé otázky na základě řádné statistiky.

Ze všeho, co jsem uvedl, je patrno, že osnova, byť i se snažila řešiti finanční krisi samosprávy, neřeší ji v celé šíři a gruntovně, nýbrž zase jenom etapově, torsovitě. My však naopak musíme vzhledem k tomu, že nejde pouze o konjunkturální krisi samosprávy, nýbrž o vážnou krisi strukturální, snažiti se na základě důkladného statistického materiálu vyřešiti finance samosprávy, abychom nezdravé tendence naší administrativy a naší hospodářské politiky hleděli znovu revidovati, zda by se přece jen nemělo zde jíti trochu pozvolnějším tempem, aby se nezpůsobily těžké úhony v příjmech jak státních, tak i samosprávných, a abychom hleděli nakonec vyřešiti kompetenci mezi samosprávou a státní správou v plnění mnohých úkolů a když již uložíme samosprávě, aby něco dělala, co by jinak musil dělati stát, abychom se opravdu postarali o náležitou úhradu, aby tyto úkoly plniti mohla. (Potlesk čsl. nár. demokratických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. Stanislav.

Posl. Stanislav: Slavná sněmovno! K projednávané osnově zákona o finančních opatřeních v oboru naší samosprávy dovolím si jako samosprávný činitel přednésti několik připomínek.

Naše samospráva má neobyčejný význam nejen jako poslední článek veřejné správy, nýbrž především jako škola, kterou se občanstvo zainteresovává odpovědně na veřejné správě a všech věcech veřejných. Naše samosprávné finance octly se - a to, což zdůrazňuji, ne zcela vinou samosprávy - na pokraji bankrotu, možno-li tak mluviti o našich obcích a okresích. Tento fakt stal se nebezpečím pro veřejné finance vůbec a taktéž i pro soukromý majetek. Nová úprava finančního hospodářství svazků územní samosprávy znamená pronikavou odpomoc v nejzávažnější příčině finanční krise samosprávy, v jejím předlužení. Kdyby byla bývala uzákoněna již dříve, byla by zajisté účinnější. Zabránila by dalšímu horentnímu předlužování a vzrůstu nekrytých schodků řádného hospodaření. Vítáme navrženou osnovu, i když vzhledem k dnešním kritickým hospodářským a politickým poměrům nemůžeme zaznamenati úplné finanční ozdravení samosprávy. K tomu by bylo především potřebí normálních poměrů a zejména též dalšího radikálního zásahu, zásahu do právních předpisů, bylo by třeba suspendovati řadu právních norem, ukládajících samosprávě dalekosáhlá břemena a povinnosti často neúměrné jejich finanční únosnosti aneb jim nenáležející.

Bylo by nutno, aby konečně stát sám převzal věcné náklady, především na školství obecné, dále, aby převzal policii bezpečnostní a polní, policii zdravotní a mravnostní, stavby a udržování silnic, správu chudinskou a ústavy dobročinné, jak bylo zamýšleno již novelou k obecnímu zřízení ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., kteréžto náklady podle § 20 mají převzíti širší sbory samosprávné, po případě stát sám. Tyto změny měla vláda předložiti v návrhu zákona již do konce r. 1921. Ovšem pro dané poměry se domnívám, že k tomu dlouho nemůže dojíti a asi vůbec ani nedojde. Je třeba tudíž hledati jiné možnosti nápravy. Ostatně tendence, které směřovaly k úplnému zrušení samosprávy, dnes se opouštějí jako neúčelné a nesprávné. Aby se stala v samosprávě náprava v ojediněle se vyskytnuvších případech nehospodárnosti, bylo by ovšem třeba zvýšení osobní odpovědnosti samosprávných činitelů, která sice má náležitou oporu v zákoně, ale v praxi nebyla s dostatečným důrazem doposud nadřízenými úřady uplatňována.

Očekáváme, že nová úprava zabrání podle této osnovy dalšímu zadlužování a zejména zamezí nezdravé katastrofální hospodaření s vysokými nekrytými schodky, ať v hospodaření řádném podle rozpočtu, nebo mimořádném. Zabrání škodám exekučními prodeji obecního majetku. Dnes jsou některé případy katastrofální, když někteří činitelé obecní samosprávy, ať starostové nebo radní, mají zaknihované obecní dluhy na svých majetcích a tyto dluhy jsou vymáhány hlavně tam, kde obce byly donuceny nadřízenými úřady ke stavbě škol. Obce, nemajíce peněz, školy postavily a nyní stavitelé vymáhají zaplacení na činitelích obecní samosprávy.

Abychom si uvědomili, jak povstal dnešní svízelný stav předluženosti, zejména obcí, ukáži zde letmo statisticky na příkladu venkovského okresního města asi s 5000 obyvateli s celkovou daňovou základnou 90.000 Kč, které před válkou mělo celkem nízké přirážky a všech dluhů ani ne 1/2 mil. V obcích větších, pokud mám informace, byl vývoj obdobný, spíše horší a tudíž statistický příklad této obce dává nástin nynějších obecních poměrů.

Po převratu trpěly obce nedostatkem příjmů následkem poklesu daní, zaviněným válkou. Bylo třeba konsolidovati dluhy válečných půjček většinou u bank a půjček lombardních, pak přepsati půjčky na IV. státní půjčku. Obec byla nucena k tomu účelu opatřiti si výpůjčkou 400.000 Kč. Po dobu války se nic neopravovalo, budovy a komunikace byly v desolátním stavu. Bylo nutno vypůjčiti si na tyto investice dalších 200.000 Kč. Tím vzrostl dluh této obce o celou výši dluhu předválečného. Ovšem byl to dluh inflačních peněz, za které bylo málo protihodnot. Uvažme, že za tuto částku obec tato před válkou zbudovala budovy měšťanských škol, gymnasia, radnice, hotelu a městských jatek. Nadřízené úřady samy nutily obec k dalším novým výpůjčkám a investicím. Doba měla zvýšené požadavky. Naléháno na provedení kanalisace, na stavbu dalších škol obecných. Město vypůjčilo si jen na kanalisaci přes 1 milion Kč. Stavby dalších škol, které mělo město provésti, byly odřeknuty pro nemožnost opatřiti si finanční prostředky. Proto obec tato nařízení odmítla. V jiných obcích ovšem, jak jsem se zmínil, stavěly se školy a obce se zadlužovaly do nemožnosti. Dále počala státní stavební správa s úpravami komunikací. Na úpravu komunikací, na které obec musila přispívat, vypůjčila si opět další 1/2 mil. Kč. Pak bylo započato s regulacemi řek, úpravami cest, silnic, dlážděním silnic. Stát budoval živnostenské školství a donutil obec přispěti více než 400.000 Kč na stavbu. Vedle těchto příspěvků na stavby škol další příspěvky na vydržování škol činily ročně 50.000 Kč. Stát stavěl budovy pro státní úřady a i zde chtěl, aby obec přispěla. Učinila tak a přispěla 600.000 Kč, poněvadž běželo o záchranu úřadů v zájmu poplatnictva z města i okresu a o zachování nákupní síly pro drobné obchodnictvo, živnostnictvo a zemědělství. Obec snažila se všemožně vyhověti požadavkům popřevratovým, ačkoliv to bylo nad její síly. Ne v poslední řadě šlo i o čelení nezaměstnanosti, která se velmi vzmáhala.

Na další úpravy komunikací, regulace a mostů je obec tato zavázána, aby si zase opatřila obnos 700.000 Kč. Neučinila tak, poněvadž již neměla možnost si nějaký úvěr opatřiti. A tím se stalo, že dluh obce s 5000 obyvateli dostoupil výše 5,000.000 Kč, stal se nesnesitelným, a deflačním procesem se zhodnotil, takže i když se má splátkami zmenšovati o 200.000 Kč ročně, zůstává vzhledem ke klesajícím příjmům svou tíží přímo nesnesitelným. Takováto obec svým malým majetkem nesplatí tento dluh za žádných okolností, ani po dlouhé řadě let. Podle zákona č. 77 z r. 1927 a č. 169 z r. 1930 nebylo by možno obci této povoliti již další výpůjčky, leda jen za zvláštních ustanovení tohoto zákona. Jak jsem zde vylíčil, postupovalo zadlužení nejen u této zmíněné obce s 5000 obyvateli, nýbrž u všech obcí, a jinde snad ještě rychleji. Ale nebylo to jen zadlužení, které je příčinou dnešního hospodářského zhroucení a dnešní krise samosprávy. Obci byly státem ukládány nové a nové povinnosti do dnešního dne bez jakéhokoliv zmírnění. Povinností těchto, zejména vyplývajících z přenesené zákonné působnosti, je čím dále tím více. Dovolím si uvésti jenom některé.

Přenesená působnost obcí podle § 28 moravského obecního zřízení je velice rozmanitá a obce často velice zatěžující, avšak dlužno podle pravdy konstatovati, že stát se nemůže součinnosti obcí ve veřejné správě zříci, nemá-li náklad na veřejnou správu státní pokladnu neobyčejně zatěžovati. Proto snad nebylo ani v §u 20 novely k obecnímu zřízení ustanoveno, že širší sbory samosprávné, případně státní správa převezmou všechnu přenesenou působnost tímto zákonem jim dávanou, nýbrž bylo to ustanoveno pouze pro některé obory působnosti obcí, z čehož, bohužel, neprovedeno až do dnešního dne skoro nic (osobní náklady policie zdravotní - obvodní lékaři). Rovněž zůstaly bezvýslednými snahy samosprávných organisací o poskytnutí náhrady ze státní pokladny za výkony přenesené působnosti, ač příděly ze státní pokladny, jichž se nyní obcím dostává, slouží k tomu, aby obce mohly snáze hraditi náklady spojené s přenesenou působností.

Proti duchu obecního zřízení se v legislativní praksi příliš často hřeší formulacemi: "Obec je povinna spolupůsobiti při provádění zákona podle pokynů (nařízení) nadřízených úřadů." Je snad velmi málo zákonů, které by spolupůsobnost obce nenařizovaly. Spolupůsobnost obcí je nařízena ve všech oborech veřejné správy. Uvedu jen některé případy přenesené působnosti.

Předně ve věcech civilních: Vydávání vysvědčení při propůjčování práva chudých, doručování, spolupůsobení při zřizování vnucených správců, spolupůsobení při zřizování znalců k odhadu nemovitostí, vyhlašování dražeb; oznamování úmrtí soudu a konání odhadu a prodeje věcí movitých, oznamování soudu o potřebě zříditi poručníka, potřebná oznámení v trestním soudnictví nad mládeží do 18 let, spolupůsobnost při zakládání pozemkových knih a knih železničních.

Za druhé ve věcech trestních: Spolupůsobnost při trestním soudnictví podle trestního řádu, doručování soudních výměrů, zhotovení a vyložení porotních seznamů, rozhodování o námitkách proti nim a zasílání opravných seznamů okresnímu úřadu a oznamování změn nastalých během roku presidentu krajského soudu, opatřování mrtvoly, jež má býti soudně ohledána.

Za třetí ve věcech vlastní správy politické: Správní řízení ukládá obcím řadu povinností: doručování úředních spisů, součinnost při výkonu služby četnictva, přechodné ubytování četnictva, vymáhání poplatků k potřebám veřejným (pokuty, platy školní, příspěvky kostelní a pod.), nucené doručování úředních dopisů, když strana odepře přijmout dopis od poštovního zřízence, vyšetřovati a trestati přestupky přikázané trestní pravomoci obce, opatřiti si výtisk sbírky zákonů a nařízení.

Ve věcech volebních: Zhotoviti stálé seznamy voličské po předchozích přípravách, vyložení, vyhlášení, přijímání námitek a předkládání okresnímu úřadu a vyřízení jich sdělit příslušným voličům. Prováděti volby do poslanecké sněmovny a senátu, do zemských a okresních zastupitelstev, opatřovati zapisovatele a pomocné síly, vyhlašovati vyhlášky, vykládati voličské seznamy, opatřovati volební místnosti a potřeby pro ně, doručovati kandidátní listiny a vyhotoviti a doručovati voličům legitimační lístky.

Ve věcech živnostenských: Vyvěšovati edikty o zřizování živnostenských závodů, podomní obchod, vyjádření při udělování živnostenských oprávnění.

Ve věcech zdravotních: Spolupůsobiti při zamezení a potlačení nakažlivých nemocí, isolační nemocnice, opatřiti dopravní prostředky pro nakažlivé nemocné, spolupůsobiti při potlačení nakažlivých nemocí zvířecích a pádu dobytka, při očkování proti neštovicím, opatřiti místnosti pro očkujícího lékaře, evidence očkovanců. Kontrola omezení podávání alkoholických nápojů, spolupůsobiti při potírání nakažlivých nemocí.

Sčítání lidu: spolupůsobiti svými orgány při sčítání lidu.

Občanský sňatek: Obec je povinna vyvěšovati vyhlášky občanského sňatku a oznamovati eventuální překážky sňatku.

Zemědělství: Opatřovati a v dobrém stavu chovati v dostatečném počtu veřejné plemenníky, býky atd.

Ochrana výroby rostlinné: proti rakovině bramborů, hubení chroustů a myší, proti škodlivým činitelům na ovocných stromech, keřích a révě vinné; proti mšici révové. Pomoc při výkonech podle lesního zákona.

Ochrana rybářství: oznamovati přestupky rybářského zákona okresnímu úřadu.

Ochrana užitečných ptáků a pod.

Sociální péče: Spolupůsobiti při vyšetřování okolností pro zjištění nároku na odškodné a výši podle zákona o úrazovém pojišťování dělníků. Podporovati nemocenské pojišťovny, podávati jim důležitá sdělení pro provádění pojištění, pomáhati k vypátrání zaměstnanců a k vyšetření poměrů pro pojištění a zařazení, rovněž tak podporovati pensijní pojišťovny. Podporovati orgány ochrany mládeže, spolupůsobiti při provádění zákona o požitcích válečných poškozenců, ochrana dětí v cizí péči a dětí nemanželských, spolupůsobiti při provádění zákona o částečném zákazu námezdního kojení. Úprava pracovních a mzdových poměrů domácké práce. Státní příspěvek k podpoře nezaměstnaným. Spolupůsobení při provádění zákona o stavebním ruchu. (Posl. Sedláček: To je všecko?) Ještě mám dva archy, ale nebudu to uvádět.

Věci komunikační: Udržovati průtahy státních silnic a přispívati na stavbu silnic, odklízeti sníh ze státních silnic, spolupůsobiti při provádění zákona o silničním fondě.

Vyhošťování a honění postrkem, policejní dohlídka.

V příčině přímých daní spolupůsobiti podporováním a podáváním zpráv vyměřujícím úřadům.

Pokud se týká pozemkové daně spolupůsobiti, aby pozemkový katastr srovnával se se skutečnými poměry, ohlašovat změny, ztrátu a poškození měřičských značek a vysvědčení. Pomoc při předpisu daně pozemkové.

Při daních: daň z lihu: Poskytnouti pomoc zřízencům pověřeným prováděním zákona, vydávat potvrzení. Daň z piva: spolupůsobit; daň z cukru: Poskytnouti finančním úřadům pomoc a asistenci, přijímati oznámení. Totéž při dani z nerostných olejů a potravní dani z masa. Povolit nahlížení do záznamů o dobytčích pasech a porážkách a pod. Daň z droždí: spolupůsobit. Daň z obratu a přepychová: Pomoc při ukládání, vymáhání a dozoru. Daň z elektrických zdrojů záření: spolupůsobit. Daň dopravní, daň z motorových vozidel: pomoc při provádění.

Kolky a poplatky: předkládati k revisi obecní spisy.

Clo: pomoc finanční stráži.

Trestní právo důchodkové.

Odvody vojska: seznamy odvodní, přihlašování, účast při odvodech, hrazení výloh, předvádění před odvodní komisi.

Evidence osob vojenských: ohlašování a doručování dokladů a pod.

Ubytování vojska.

Opatřování dopravních prostředků v míru: soupisy, klasifikace vozidel, koní a pod.

Požadování dopravních prostředků v případě války.

Válečné úkony: spolupůsobení.

Vyživovací příspěvky pro rodiny mobilisovaných: přihlášky, šetření a pod.

Vyživovací příspěvek v míru: totéž.

Na konec má ještě přijíti nové nařízení, že se máme starati o poštovní holuby.

Výkon vojenského trestního soudnictví: šetření, zprávy a pověsti.

Statistický úřad: podávati zprávy, prováděti soupisy.

Kursy lidové výchovy: opatřiti místnost a nésti věcný náklad; potulní cikáni: hlášení a zjišťování; dále pomoc při železničním řádu.

Ještě bych mohl uvésti řadu dalších úkolů této přenesené působnosti, které se na samosprávě požadují, a samospráva musí to vše plniti bez jakékoli finanční náhrady se strany státu, resp. země nebo okr. úřadu.

Vedle těchto povinností vzrostly neobyčejně nároky na chudinství a veliké položky vyžadují příspěvky na věcné potřeby škol a místních školních rad. Agenda se proti předválečné době vším, co dnes stát po obcích požaduje, 3 až 4krát zvětšila. Bylo proto nutno rozmnožiti personál, aby obce tuto přenesenou působnost mohly vykonávati, čímž vzniklo opět nové zatížení.

Snížení příspěvků za ošetřovné v nemocnicích u obce se nijak pronikavě v chudinství neprojevilo, ba naopak uloženo bylo dále obcím nésti příspěvky na státní starobní podpory. Na všechny tyto úkoly po převratu a v nejbližších letech byly mimořádné příjmy a tíživost se ihned neprojevila. Nyní je tomu docela jinak. Dříve dostávala obec na dodatečných předpisech přirážek ročně více než činil celý roční přirážkový výnos, a to trvalo několik let. Dále dostávala značné částky na dávce z přírůstku hodnoty a z přídělu obratové daně. Tím se stalo, že přirážky dík těmto mimořádným příjmům, kterých se mělo použíti na splacení starých dluhů anebo na investice, bylo používáno pro nezbytnost k úhradě běžných rozpočtových potřeb. Konečně přišla úprava zákona č. 77/1929 a 169/1930, kterýmižto zákony zastaven byl příliv příjmů z dodatečných předpisů přirážek, byla novelisována a snížena dávka z přírůstku hodnoty, stanovena výše limitu přirážek, která byla ovšem nezbytná, ale ježto nebyly odebrány obcím povinnosti, dostavila se tímto zákonným opatřením katastrofální zadluženost obcí. Vyrovnávací fond se naprosto neosvědčila, a sice proto, že obce zvětšovaly a nafukovaly svoje rozpočty, ježto předem věděly, že nebude jim uhražen z vyrovnávacího fondu celý neuhražený schodek. Z vyrovnávacího fondu dostávaly obce stále méně a letošního roku obec, kterou tu uvádím, nemá dostati více než 15% z částky 450.000 Kč nekrytého schodku, kdežto dříve dostávala plných 30 až 38%. Na přirážkách se schází nyní sotva 50% ročního předpisu, počítaje v to i dlužné nedoplatky. Tak obci, již zde uvádím statisticky za příklad, ubylo na obratové dani 50.000 Kč ročně, na dávce z přírůstku 100.000 ročně a na přirážkovém limitu 150.000 Kč, tedy celkem 300.000 Kč, a k tomu ještě stouplo zadlužení a potřeba na úrok a úmor.

Z uvedeného jest zde zřejmo, že zadlužení, které dnes u obcí jest, není jen vinou samosprávy samé, nýbrž že to zavinily poměry a snad i veřejná správa sama, neboť nebylo zde dostatečně postaráno, aby radikálně snížen byl úrok z komunálních a dlouhodobých zápůjček, čímž by se dále umožnilo zadluženým obcím, aby jejich rozpočty uvedeny byly do rovnováhy.

Předvedený obraz zde v malém z uvedených dat a výpočtů nám dokazuje, že to není vždy nesprávné a nešetrné hospodaření, pro které nelze obecní hospodářství uvésti do rovnováhy, nýbrž že jsou to veřejná zařízení, která rok od roku zvyšují obecní břemena, nehledě k poklesu obecních příjmů následkem hospodářské krise. Očekávalo se mnoho od uspořádání úrokové míry, avšak i to samosprávu zklamalo. Úroková míra z dluhů všeobecně činila při obecních-dluzích nejméně 7%, a kdyby se snížila jen o 2%, byla by pro moravskoslezskou samosprávu, která má dluhů asi 2 miliardy Kč, úspora na 40 mil. Kč, a vezmeme-li k tomu 45 mil. Kč přidělených moravskému vyrovnávacímu fondu, jistě by se pak sanace samosprávných financí lehčeji a snadněji řešila. Je tudíž radikální náprava dnes nutna nejen v zájmu samosprávy samé, nýbrž i z důvodů národohospodářských a státních. Navržená osnova zvyšuje přirážky o 50% na dluhovou službu z výpůjček, za něž byl rozmnožen obecní statek. Zvýšení toto pokládám však za nezdravé, neboť i při nynějším limitu přirážek o tato procenta nižším poplatnictvo přirážky tyto nemůže platiti.

Závažnějším faktem je, že stát podle navrhované osnovy béře zemím z přídělů, jež z největší části sloužily na dotace obcí a okresů na nekryté schodky, 35% a přikazuje je dluhovému fondu. Žádáme, aby těchto 35% bylo zemím ponecháno a aby bylo postaráno o jinou úhradovou dotaci fondu pro převzetí dluhů. Dávaly-li doposud země obcím málo z vyrovnávacích fondů na nekryté schodky, uskuteční-li se navrhované řešení této osnovy, pak nebudou země moci dáti obcím téměř nic. Je však nutno za všech okolností zjednati rozpočtovou rovnováhu u všech zadlužených obcí, měst a okresů. Jinak proces zadluženosti bude pokračovati, slabé obce stále budou odkázány ve značné míře na zemský vyrovnávací příspěvek.

Klíč k rozdělení dotace navrhovaného fondu osnovou pro převzetí dluhů, stanovený podle poplatnosti zemí, je sice na výsost spravedlivý, ale není správný s hlediska dané potřeby a daného skutečného finančního stavu. Rozhodné je nejen zadlužení samosprávy svazků, nýbrž především to, jaký byl nekrytý schodek po úpravě zemskými výbory té které země a kolik ta která země skutečně přidělila na tyto nekryté schodky. Rozděleno-li v zemi České 85 milionů Kč a v zemi Moravskoslezské 42 miliony Kč, měl by býti s určitou korekcí tento poměr zachován i pro dotaci fondu pro oddlužení. Třeba konstatovati, že dotace hlavně je obstarávána z prostředků státních a tudíž poplatnost zemí je zde sekundární. Též sanace se provádí hlavně z důvodů obecně státních. Víme, že země Česká dostává třikráte tolik, co země Moravskoslezská. Zvýšená potřeba okresů českých je odůvodněna, ale okr. samospráva na Moravě bude nucena k řadě úkolů, které v zemi České již dávno jsou zavedeny. Domáháme se proto, aby pro zemi Moravskoslezskou byl stanoven vyšší příděl pro tento oddlužovací fond. Jsme ovšem při tom daleci toho, uplatňovati tendence moravskoslezského patriotismu snad na úkor zemí jiných.

Jest jisto, že úprava samosprávných dluhů podle osnovy tohoto zákona vzbudí odpor zúčastněných peněžních ústavů, i když pak provádění tohoto zákona na jiné straně ústavům těmto prospěje. Menší peněžní ústavy, jako záložny a spořitelny, u nichž je mnoho úvěru samosprávného, utrpí velké kursovní ztráty, ježto nebudou s to udržeti papíry do slosování a nebudou s to, aby dosáhly proplacení ihned poskytnutou slevou na výpůjčce. V důsledku toho mám obavy, že ústavy takové již nikdy samosprávě nepůjčí a jakýkoliv úvěr u těchto ústavů samosprávě bude znemožněn. Se ztrátou pro ně bude i lombardování těchto papírů vzhledem k lombardním úrokům. Tomu dalo by se odpomoci, kdyby jim byl umožněn na tyto papíry levnější lombardní úvěr u Národní banky. To připomínám proto, neboť je nutné, aby i kapitál přinesl oběť veřejným zájmům, zejména když bral výhodné úroky od samosprávy. Ústavům velkým, jako Ústřední soc. pojišťovně, pensijnímu ústavu a bankám úprava tato nikterak neublíží a bylo by možno, aby pro tyto ústavy vydány byly papíry s úrokovou mírou o 1% nižší než pro ústavy lidového peněžnictví, t. j. záložny a spořitelny. Tyto velké ústavy vzhledem ku své struktuře by ničeho neutrpěly a pak nejedná se u nich o vklady drobných malých střádalů.