Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Rýpar, de Witte.

193 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Krčmář.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 24 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Chloupkovi, Petrovičovi, Törökovi, Adámkovi, Dvořákovi, Klimentovi, Kubačovi, Stenzlovi, Hokkymu.

nemocí posl. Onderčo, Pechman, Čížek, Fedor.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Vaněk.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Ruppeldta, dr Reisze, Kubače, Fedora, Hokkyho na den 12. března t. r.

Do výboru branného vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. Procházku.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Hummelhanse za posl. Jurnečkovou-Vorlovou; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Köhlera za posl. dr Hodinu.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. dr Wintra za posl. Pika.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Ruppeldta za posl. Skopala Procházku.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 12. března 1935, č. j. 5.096/35 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění.

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2845, 2847, 2848.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů rozpočtového a zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 2836), kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí býti poskytnuty podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu (tisk 2844).

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový p. posl. dr Macek, za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. dr Mackovi.

Zpravodaj posl. dr Macek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor jednaje o této předloze, měl práci usnadněnu tím, že princip zákona byl již podroben jednání tohoto slavného sboru dvakrát, r. 1931 a r. 1933, a schválen.

Nynější osnova znamená rozšíření úvěrů resp. záruk státních za úvěry jednak ve směru kvantitním, že se záruky rozšiřují o jednu miliardu Kč, jednak ve směru kvalitním, to je, že vláda je oprávněna přejímati záruky také za úvěry, jimiž jinak se podporuje náš export, t. j. za úvěry, jež by poskytla třetí korporace nebo třetí osoba našemu zahraničnímu odběrateli za tím účelem, aby mohl zdejšímu vývozci platiti hned.

Také toto rozšíření záruk státních nepochybně dojde všeobecného souhlasu.

Při jednání v rozpočtovém výboru nebyly ze žádné strany proneseny věcné námitky proti principu samému ani proti rozsahu, na který se nyní tyto záruky rozšiřují. Stanovisko rozpočtového výboru nemohlo býti tedy jiné nežli kladné. Tím spíše, že z dosavadního provádění těchto záruk nevznikla státu žádná škoda, v žádném případě nedošlo k tomu, že by stát musil věřiteli platiti. Jen bychom si mohli přáti, aby těchto záruk bylo šíře užíváno.

Proto rozpočtový výbor doporučuje slavné sněmovně, aby schválila tuto osnovu. Provedl v ní jenom stylistické změny, které každý, kdo si položí vedle sebe návrh vládní v původní formě a zprávu rozpočtového výboru, snadno pozná. Jde pouze o odstranění citace v §u 1, odst. 2 a 3, které byly nahrazeny jiným textem. V §u 2 pak byl volen jiný způsob vyjadřování, ale věcně je to úplně stejné.

Mohu tedy jménem rozpočtového výboru podati sněmovně návrh, aby schválila předloženou osnovu v té formě, jak nyní vypadá.

Při tisku osnovy v nynější formě vyskytly se pouze maličké tiskové chyby. Tak v odst. 2 §u 1 místo "se zúčastněnými ministry", má státi "s účastněnými ministry".

Dokončiv tedy zprávu referentskou za rozpočtový výbor, mám za to, že mohu připojiti několik osobních poznámek k této osnově. Není pochyby, že tímto opatřením poskytujeme jistou podporu svému zahraničnímu exportu průmyslovému, ale při tom musíme si říci, že tato podpora přijde k duhu jenom poměrně malé části našeho hospodářského života.

Je naší věcí, abychom se také starali o ostatní složky našeho podnikání, ať průmyslového, nejen toho exportního, které dodává převážně veřejným korporacím zahraničním anebo těm odběratelům, za které tyto veřejné korporace garantují, nýbrž abychom se starali o podporu svého exportního průmyslu také pokud pracuje pro soukromníky, dále abychom se starali o podporu svého průmyslu, pokud pracuje pro vnitřní trh, abychom nezapomněli na jiné složky zdejšího podnikání, na podnikání zemědělské v drobném i ve velkém a na podnikání obchodní a dopravní.

Pomoc podnikání zdejšímu v těchto ostatních směrech vyžaduje, odstraňovati anebo aspoň mírniti různé nevýhody, jimiž toto podnikání trpí. Je jich mnoho a není zde místo ani vhodná doba, abychom je všechny rozebírali. Ale v souvislosti s touto otázkou úvěrovou myslím, že je na místě, abychom uvážili, nemohlo-li by se pomoci našemu podnikání všech směrů zlevněním úvěru, aby naše podnikání bylo konkurence schopné na zahraničních trzích, aby snáze prodávalo a aby tyto nároky, vlastně pohledávky snáze vznikaly ve větším stylu. Nejdříve je problém prodati a pak vzniká problém, komu, jak a za jakých podmínek.

Zlevnění úvěru, které je nezbytně nutné našemu podnikání, ať pracuje pro zahraniční nebo vnitřní trh, předpokládá rozhojnění peněžních prostředků po ruce jsoucích a v důsledku toho pokles úrokových sazeb. Když uvážíme, že naši konkurenti zahraniční, zejména v zemích sterlingového bloku, mají úvěr za polovinu, ba někde i za třetinu toho, co náš podnikatel musí platiti, pak pochopíme, jak velikým handicapem trpí náš exportní podnikatel.

Cestou k tomuto rozhojnění a zlevnění úvěru jsou operace na volném trhu. O této věci bylo zde už několikráte mluveno také jinými řečníky. S určitých míst je náš lid pořáde strašen, že tyto operace na volném trhu znamenají inflaci. Já znovu s tohoto místa odmítám tento planý poplach, který se s operací na volném trhu u nás dělá. Operace na volném trhu se ukázaly velice spolehlivým prostředkem k rozšiřování a zlevňování úvěru a k podnikání pro domácí i exportní trhy v jiných zemích a osvědčí se, doufám, i u nás. Nenastala z toho důvodu žádná inflace ani v Anglii, ani ve Skandinávských zemích, ani v Americe. Když se jich nebojí ani Francie, která 2. ledna nastoupila cestu směrem k těmto operacím na volném trhu, když se jich nebojí ani v Polsku, kde podle nových zpráv, které koncem minulého měsíce prošly také naším tiskem, přistupuje se také k operacím na volném trhu, nepotřebujeme se jich báti ani u nás.

Já s povděkem kvituji projev pana předsedy vlády, který nedávno prohlásil, že podle jeho mínění fakultativní operace na volném trhu nemohou způsobiti inflaci, a dodávám, že o žádné jiné operace nejde, než o fakultativní operace. Tyto operace se vždy provádějí podle úsudku směrodatných činitelů a podle domácích podnikatelských potřeb. Proto myslím, že akcent, který položil pan předseda vlády na slovo "fakultativní", je na místě, aby vštípil veřejnosti správnou představu o tomto rázu operací na volném trhu. Byl bych rád, kdyby tohoto upozornění pana předsedy vlády bylo dbáno. Jen bych ještě dodal, že kdokoli mluví o tom, že jedinou cestou k léčení nezaměstnanosti je tvoření pracovní příležitosti, musí dodati, odkud podle jeho přesvědčení by se měly opatřiti prostředky (Tak jest!) na tuto pracovní příležitost. Toto dvojí nerozlučně souvisí. (Výborně!) Míti peníze a nevěděti nač, nebo věděti nač a co máme dělati, ale nemíti peníze, to obojí je málo platné. My se musíme starati o vytvoření pracovní příležitosti projekty, které by přinesly našemu hospodářství prospěch; to je jedna věc, tedy objevovati, kudy by se měla nevyužitá pracovní energie našeho lidu vrhnouti, a pak se musíme starati, jak financovati tuto pracovní příležitost.

Velectění, když před jistým časem zahraniční události přinutily náš stát, aby začal uvažovati o lepším zabezpečení svého území a svých zájmů proti zahraničním nepřátelům, tak nikdo z této slavné sněmovny nepochyboval, že k tomu cíli prostředky budou vždy pohotově. My však máme kromě nepřátel zahraničních na starosti také nepřátele vnitřní a myslím, že tím největším nepřítelem, kterým náš stát a jeho lid dnes trpí, je katastrofální nezaměstnanost, zoufalství mladých i starých a bída uprostřed možného nadbytku, která musí každého rozumného člověka pobuřovati, i kdyby zatím měl z čeho býti živ.

Velectění! Doufám, že tak jako tento národ a tento stát se rozhodl hájiti svoji existenci proti kterémukoliv zahraničnímu nepříteli, že se stejnou energií a rozhodností a se stejným důmyslem opatří si prostředky, aby se ubránil proti tomuto vnitřnímu nepříteli, kterým je nezaměstnanost, hlad a duševní deprese, kterou na všech stranách vidíme.

Doufám, že budete všichni pro to, aby tato sněmovna povolila vládě prostředky, které bude vláda vyžadovati k potírání tohoto nepřítele. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych učinil výjimku od obvyklé praxe, kdy zpravodaj druhého výboru obyčejně bez obšírnější zprávy se připojuje k vývodům zpravodaje prvního výboru. K této odchylce vede mne fakt, že v zahraničním výboru bylo při projednávání předlohy o zvýšení záruk za exportní úvěry vzneseno několik námitek, resp. obav a já jako zpravodaj jsem byl požádán, abych při projednávání osnovy v plenu sněmovny ku všem těmto obavám zaujal stanovisko a abych také doložil osnovu několika daty a potřebnými statistikami, které vyvrátí obavy vyslovené v zahraničním výboru.

Tyto obavy týkaly se především okolnosti, že největší část záruk a obchodů týká se Sovětského svazu. Někteří pánové dotkli se otázky, že Sovětský svaz má monopol zahraničního obchodu, a vyslovovali právě obavy, zda tento monopol zahraničního obchodu nebude na škodu věci a zda my nebudeme míti vývozní nevýhody jako stát, který monopol zahraničního obchodu nemá. Věc je taková: Při sjednávání smlouvy se Sovětským svazem byly všechny státy, které nemají monopolu zahraničního obchodu, v určité nevýhodě, ale po ujednání smlouvy samé, když jde o záruku a bezpečnost, je naopak pro nás fakt, že Sovětský svaz má zahraniční monopol obchodu, výhodou, neboť Sovětský svaz se zaručuje nejen, jako to může býti jinde, za jednotlivé firmy nebo jednotlivé státní podniky nebo veřejné svazky (Souhlas), nýbrž ručí celým svým majetkem a celou svou vahou za každou, byť jedinou, nezaplacenou směnku. Tedy obavy po této stránce můžeme rozplašiti a nejsou tedy podstatné.

Druhá věc, velmi vážná, se týkala námitek, že Sovětský svaz nemá té určité politické stability, jako ji mají státy jiné, a že je tedy riskantní tyto věci uzavírati, když právě naše předloha se týká z největší části obchodu se Sovětským svazem. A bylo zde zvláště ukazováno na případ Spojených států severoamerických, na případ Roosevelta, který v poslední době odmítl jednání se sověty. V tomto případě nutno upozorniti, že Spojené státy severoamerické chtěly uplatniti při jednání o navázání hospodářských styků, aby byly zaplaceny staré carské dluhy a aby určité procento ze všech dodávek bylo určeno na splácení těchto carských dluhů, na kterýžto požadavek Sovětský svaz přistoupiti nechtěl. Zde tedy není analogie s naším státem.

Pokud jde o druhý fakt, že některé státy ještě neuzavřely obchodní smlouvu nebo neuznaly Sovětský svaz, můžeme při zjištění věci konstatovati, že až na zcela malé výjimky již všechny státy, zejména veliké, vyspělé státy a státy, na nichž nám především záleží, Anglie, Francie a j. uzavřely smlouvu a uznaly Sovětský svaz. Neuznala posud Belgie, Holandsko, Švýcarsko, Jugoslavie z těch států, na nichž by nám jaksi zvlášť záleželo, ale můžeme říci, že i tam je tato věc na dobré cestě a že již dozrává.

Při projednávání osnovy byly v zahraničním výboru učiněny dotazy, v jakém stavu je jednání naší republiky se Sovětským svazem o obchodní smlouvu. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Při té příležitosti bylo zástupcem ministerstva zahraničních věcí konstatováno, co zde chci zvláště zdůrazniti, že jednání o obchodní smlouvu, a to normální, se Sovětským svazem je již před ukončením.

Na druhou otázku, zdali sověty žádaly půjčku, bylo výslovně konstatováno, že tomu tak nebylo. A tuto věc vyzdvihuji proto, že v určité části tisku byly o té věci vyslovovány názory, které nejsou správné a které nespočívají na pravdě. Fakt ovšem je, že různé státy vycházejí při sjednávání obchodních smluv anebo hospodářských styků se Sovětským svazem tomuto velmi vstříc. Bylo poukazováno zvláště na příklad hitlerovského Německa, které chce poskytovati a nabízí Sovětskému svazu půjčku 200 milionů marek, přibližně naše 2 miliardy Kč na několik let.

Někteří kolegové v zahraničním výboru vyslovovali obavy po té stránce, zda se náš stát nebude při uskutečnění této velmi důležité a významné hospodářské osnovy, již projednáváme, příliš angažovati pro Sovětský svaz a zda nehrozí nebezpečí v tom směru, že se Sovětský svaz zindustrialisuje a že není daleka doba, kdy bude moci se starati o vývoz a kdy mu nebude záležeti na dovozu. Po té stránce můžeme také rozptýliti obavy, neboť je stará národohospodářská zkušenost a fakt, což si můžeme ověřiti ve všech národohospodářských učebnicích, i levicových i pravicových, jako byl náš Gruber nebo Bráf, že největší hospodářské styky nejsou nikdy mezi státy na jedné straně průmyslovými a na druhé straně primitivními nebo agrárně zaostalými, nýbrž právě mezi státy, ve kterých je průmysl a agrární výroba v rozkvětu. Po této stránce tedy nemusíme míti obav. Zkušenosti ukazují určité změny, bude ovšem přeorientování. Za krátkou dobu budeme do Sovětského svazu a do jiných zemí, kterých se týká tato osnova, dovážet jiné zboží než nyní, jak ukazuje příklad, že nyní na př. litina se k nám ze Sovětského svazu dováží, naproti tomu ocel a jemnější druhy ocele a zboží, kterého se to týká, se ve větším množství do Sovětského svazu vyváží.

Vážná námitka proti osnově, která musila býti vyvrácena ve výboru a k níž jsem byl požádán o zaujetí stanoviska jako zpravodaj v plenu sněmovny, byla vyslovena zejména p. posl. dr Hajnem, (Výkřiky komunistických poslanců.) který vyslovil obavu, že by ustanovení odst. 2 §u 1, podle kterého může býti poskytnuta záruka i za jiné úvěry než úvěr tuzemského dodavatele, mohlo býti zneužíváno. Ve výboru byla učiněna pozastávka zejména nad slovem "jiné úvěry". Páni se obávali, že by mohl nastati případ, že by ten "jiný" kdo úvěr poskytuje, mohl býti i někdo v cizině, který by se s cizozemským odběratelem nějakým způsobem mohl domluviti i na škodu naší záruky. Byla dokonce vyslovena obava, že by takto mohla býti státu způsobena nejen škoda, nýbrž že by mohla býti ohrožena i jeho prestiž.

K tomu nutno podotknouti, že toto ustanovení nemá jiného významu než tento: Musíme pomýšleti na případy, že cizí odběratel nebude chtíti použíti úvěru svého dodavatele, nýbrž že si opatří úvěr u někoho jiného a svému dodavateli zaplatí hotově. Je známo, že o podobný úvěr jedná u nás na př. Svaz sovětů. Neobdrží-li cizí odběratel zde takového úvěru, musíme počítati s nebezpečím, že u nás tento obchod nebude uskutečněn; jistě ne tenkráte, podaří-li se cizinci takovýto úvěr získati jinde; tam, kde si ho získá, bude také objednávati. Proto činí se v zákoně opatření, aby ministr financí mohl převzíti záruky státní i za takové úvěry, které poskytnuty budou k financování objednávek z ciziny v tuzemsku; nelze míti pochybnosti, že budou zaručeny jen takové úvěry, které skutečně budou také za účelem našich dodávek do ciziny čerpány.

O povolování záruk nad to bude rozhodováno ve zvláštní komisi, která pečlivě uvažovala v minulosti a také jistě uváží i v budoucnosti kvalitu a solidnost takového obchodu. Ministr financí na podkladě dobrozdání této komise může, ale nemusí, převzíti záruku, o niž firma žádá. V každém případě budou obchody podrobeny přezkoumání, aby byly vyloučeny obavy vyslovené ve sněmovním výboru i v části tisku.

V zahraničním výboru bylo také žádáno, aby v plenu sněmovny bylo předneseno několik cifer, které se týkají výše záruk i příslibů v minulosti, a to kterých oborů se tyto záruky a ty přísliby týkají. Dovoluji si tedy na podkladě přesných dat, vyžádaných z ministerstva financí, v této věci sděliti, že v prvním roce účinnosti zákona č. 121/1931 bylo převzato státních záruk za 144,500.000 Kč, v druhém roce za 93,385.000 Kč, ve třetím roce za 68,632.000 Kč, ve čtvrtém roce za 62,895.000 Kč, dohromady za 369,412.000 Kč. Příslibů v prvním roce účinnosti zákona čís. 121/1931 bylo uvedeno 182,790.000 Kč, v druhém roce 171,794.000 Kč, v třetím roce 87,358.000 Kč, ale ve čtvrtém roce 141,012.000 Kč, dohromady 582,954.000 Kč, což znamená, že dosud převzaté státní záruky a udělené přísliby činí 952,366.000 Kč. Ale nyní je důležité poznamenati: poněvadž při splátkách pohledávky se státní záruky snižují stanoveným poměrem - dříve to bylo 50, nyní 60% - a poněvadž některé přísliby se staly zatím bezpředmětnými, jest z uvedené úhrnné částky toho času v platnosti záruk a příslibů pouze za 506 mil. Kč.

Nyní, kterých odvětví se tento zákon především týká. Týká se především kovoprůmyslu, pak brousících hmot, šamotu, chemického průmyslu, sklářství, papírnictví a textilu. Z firem, které nejvíce jsou zainteresovány a budou patrně pro dohlednou dobu i v budoucnosti, jsou to Vítkovické závody, roudnické závody kovodělné, Horní a hutní, Carborundum a řada jiným firem, jichž výpočtem nemohu svůj dnešní referát ani slavnou sněmovnu zatěžovati.

Ku konci bych chtěl ještě podotknouti, že navrhovaná osnova zákona uniká, bohužel, z velké části pozornosti jak veřejnosti, tak i tisku, ačkoli jde o osnovu velikou a významnou, o osnovu, která nezatěžuje a nebude zatěžovati, jak ukázaly v minulosti zkušenosti z ciziny, státní pokladnu a která může neobyčejně přispěti k oživení a zvýšení našeho zahraničního obchodu.

Dovoluji si proto navrhovati jako zpravodaj zahraničního obchodu, aby slavná sněmovna přijala osnovu ve znění, jak byla projednána v rozpočtovém výboru se stylistickými změnami a jak byla se stylistickými změnami schválena ve výboru zahraničním. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut.

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "pro": pp. posl. Stejskal a dr Bacher.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, kterým je p. posl. Stejskal.

Posl. Stejskal: Slavná sněmovno, dámy a pánové! Plně souhlasím s tím, co řekl zpravodaj posl. prof. dr Macek, že největším vnitřním nepřítelem našeho státu je nezaměstnanost. Vycházejíce z těchto předpokladů vítáme předloženou osnovu zákona, kterým se určuje výše státních záruk za vývozní úvěry na podporu zahraničního obchodu. Zákonem č. 121 Sb. z. a n. z r. 1931 stanoven byl úhrn záruk částkou 600 mil. Kč a z toho bylo použito 256 mil. Kč, takže nepoužita zůstala částka 344 mil. Kč. Zákonem čís. 45/1933 bylo povoleno k témuž účelu 600 mil. Kč, do čehož byl započítán nepoužitý zbytek ve výši 344 mil. Kč. Nyní navrhovaným zákonem povoluje se částka 1000 mil. Kč, bude tudíž pro nové obchody ihned k disposici částka 1350 mil. Kč.

Řekl jsem už, slavná sněmovno, že my jako zástupci pracujícího lidu tuto osnovu vítáme. Máme porozumění pro potřeby našeho vývozu, neboť víme, že na něm závisí statisíce existencí zaměstnaneckých rodin.

Dovolte, prosím, abych při této příležitosti vzpomněl, jak se před krátkým časem posuzovaly možnosti našeho vývozu, existence exportního průmyslu a zároveň také existence dělníků a zaměstnanců, kteří jsou v exportním průmyslu zaměstnáni. Bylo raženo heslo hospodářské autarkie, heslo soběstačnosti, a s tohoto místa prohlásil jistý velmi vynikající člen určité koaliční strany, že v autarkii je jediná spása, jediná naše ochrana. Tenkráte jsme se postavili proti, neboť víme velmi dobře, že na vývozní průmysl je v tomto státě odkázáno na 5 milionů duší a že zánik exportního průmyslu by znamenal, že by se náš stát stal státem pasteveckým, který by rozhodně neuživil 15 milionů duší.

Vyskytl se další názor. Musíme prý počítati s určitostí, že po skončení veliké hospodářské války světové řada průmyslů zůstane na bojišti, že se tyto průmysly už nikdy u nás neobjeví a že ztráta a zánik jejich je naprosto neodvratný. Nesdíleli jsme tento názor a opětovně jsme se postavili proti němu. Dnes mohu konstatovati, že toto naše stanovisko má skvělou satisfakci v tom, že se ukazuje, že všechny národy a státy podporují svůj vývoz, aby mohly zaměstnati statisíce a miliony lidí, kteří jsou v exportních průmyslech zaměstnáni.

U nás vynucuje si podporu exportu především velká armáda nezaměstnaných, z nichž velmi mnoho obrací své oči k parlamentu a ptá se dnes a denně, co tato vláda podnikne, aby nezaměstnanosti bylo čeleno a aby se konečně aspoň někteří z nezaměstnaných dostali znovu do výrobního procesu.

V našem státě máme podle odhadu na 800.000 nezaměstnaných, z toho v severovýchodních Čechách, v župě, kterou kladu si za čest zastupovati, je jich dnes podle odhadu 72.000. Je to velká starost, jak pomoci té armádě, která nepracuje, i té armádě, která pracuje omezeně, aby jednak ti, kteří v práci jsou, v práci vydrželi, a ti, kteří v práci nejsou, se do práce dostali.

Jako zástupce velmi postiženého kraje reklamuji při této příležitosti, aby na tento kraj, severovýchodní Čechy, který je hustě prostoupen exportním průmyslem, byl brán při povolování těchto záruk zvláštní zřetel. Chtěl bych konstatovati, že dnešní nezaměstnaností a těžkostí exportní trpí především průmysl textilní. Jsou to velká průmyslová centra textilního průmyslu, Náchod, Dvůr Králové n. L., Úpice, Rychnov, Vamberk, Semily, Ústí n. Orl., Trutnovsko, Broumovsko a v neposlední řadě je to zejména město Hořice v Podkrkonoší, kde máme v jednom místě více než 4000 nezaměstnaných. Z pěti textilních továren stojí 4 a pracovati prý z nich žádná nebude, takže dnes toto město skýtá obraz hospodářského hřbitova, a všichni, kteří tam jsou, očekávají, co se s Hořicemi stane, zda bude městu a trpícímu obyvatelstvu, hlavně dělnickému, pomoženo.

Totéž, co je v textilním průmyslu, je v dřevoprůmyslu a v kovoprůmyslu.

Velmi těžký osud mají také skláři pojizerští a podkrkonošští, kteří pro nedostatek vývozu nemohou pracovati, takže v podhorských chalupách, vískách a rodinách je dnes velká nouze, bída a hlad.

S radostí konstatuji, že státní záruky za exportní úvěry, které jsme zavedli od r. 1931, se velmi osvědčily. Je pravda, že se vyskytly obtíže s otázkou pojištění kursového risika, ale tyto potíže jsou dnes, bohudíky, již překonány.

S tohoto místa musím uznati a oceniti postup ministerstva financí, které při řešení těchto otázek postupovalo způsobem, se kterým plně souhlasíme. Ministerstvo financí netrvalo na strohých formulkách a předpisech, nýbrž přihlíželo především ke zvláštní potřebě našeho exportu.

Na druhé straně bylo by nesprávné nevzpomenouti také velké práce, kterou vykonávala po této stránce příslušná komise pro exportní úvěry. Její postup byl obezřetný a opatrný, takže z titulu tohoto opatření nevznikla dosud našemu státu naprosto žádná finanční škoda.

Skutečná potřeba našeho exportu však vyžaduje, aby státní záruky byly přejímány i za jiné než dodavatelské úvěry. Je v tom novum proti předešlým zákonům a ustanovením, které jsem právě citoval. Prakse, slavná sněmovno, ukáže, že ani zde není nějaké nebezpečí pro státní finance. Souhlasím po této stránce plně s p. zpravodajem posl. inž. Nečasem, že obavy tyto jsou předčasné, a věřím, že prakse je naprosto rozptýlí.

Vítáme velmi srdečně, že limit zárukový se zvyšuje také proto, že bude nejdříve uzavřena významná obchodní smlouva se sovětským Ruskem. (Výkřiky posl. Hynka.) Jestliže máme zprávy z úst p. referenta, že ve výboru rozpočtovém vyskytly se určité námitky a obavy, pak bych chtěl říci: Venku dělnictvo i průmysl jednotně bouřlivě reklamuje a žádá, aby obchodní smlouva s Ruskem byla co nejdříve uzavřena. (Výborně! - Potlesk.) Pan posl. dr Hajn z tábora sjednocených vystupuje zde zřejmě proti zájmům průmyslu i proti zájmům dělnictva a my jen litujeme, že stanovisko nár. demokracie proti právnímu uznání Ruska a proti uzavření řádné obchodní smlouvy tak dlouho zdržovalo vývin těchto normálních styků, od kterých očekáváme oživení naší zaměstnanosti a zmenšení počtu našich nezaměstnaných. (Výkřiky.)

Chtěl bych jen upozorniti p. posl. dr Hajna, že Národní sjednocení, které ve svém tisku a na svých schůzích prohlašuje, že prý socialisté ve vládě a koalice vůbec nedovedla dáti nezaměstnaným práci, majíc v předvolební době starost o nezaměstnané, nabízí jim polévku z kostí, říkajíc: Vidíte, my jsme lepší, ale nezaměstnaní nestojí o panskou polévku z kostí, nezaměstnaní chtějí řádně pracovati, aby si mohli na svůj chleba také poctivě vydělati. (Výborně! - Potlesk.)