Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

195 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 12 hod. 14 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Halkemu; na dnešní případně zítřejší den posl. dr Dolanskému.

nemocí posl. Machník.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 19. prosince 1934 posl. Škvora za posl. Křemena, dne 20. prosince posl. Křemena za posl. Škvora; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Suroviaka za posl. dr Pružinského; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeitsund Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Windirsche za posl. Viereckla.

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 19. prosince 1934, že senát NSRČ projednal a přijal:

ve 282., 283., 284. a 285. schůzi dne 13., 14., 18. a 19. prosince 1934 státní rozpočet republiky Československé a finanční zákon na rok 1935 (tisk 1405-III sen. 1934),

ve 286. schůzi dne 19. prosince 1934:

ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou osnovy zákona:

o délce presenční služby (tisk 1412-III sen. 1934),

o branném příspěvku (tisk 1413-III sen. 1934),

o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 1414-III sen. 1934);

ve znění odchylném od usnesení posl. sněmovny osnovu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona čís. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srážkách z platů členů Národního shromáždění na rok 1935 (tisk 1421 sen. 1934).

počátkem schůze: Zpráva tisk 2817.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2798) zákona o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a o jejich funkčním období (tisk 2814).

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk.

Budeme pokračovati v rozpravě započaté ve včerejší 358. schůzi sněmovny.

Lhůta řečnická jest 30 minut.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "proti": pp. posl. Ježek a Procházka.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, p. posl. Ježkovi.

Posl. Ježek: Slavná sněmovno! Jménem naší strany musím u příležitosti tohoto odstavce programu schůze prohlásiti, že naše strana velmi energicky protestuje proti tomu, že volby do okresních a zemských zastupitelstev jsou odkládány, ježto se tím ubírá vládě příležitost k přezkoumání skutečného smýšlení lidu, příležitost k zjištění, zda má vláda v československém státě většinu či zda tuto většinu v národě československém a ve státě nemá.

Protestujeme proti tomuto odkladu voleb také z jiného důvodu. Protestujeme proti tomu proto, že v naší slavné sněmovně, v našem tisku a vůbec v našem veřejném životě rozmohlo se stálé a stálé zneužívání slova demokracie. Demokracie se u nás stala v řečech různých politiků přímo jakýmsi pánem bohem. A mám jenom obavy, že tato demokracie bude míti pomalu skutečně takovou nějakou podobu pána boha, kterého nikdo nezná a nevidí, že prostě při tom stálém mluvení o demokracii nebude jí téměř u nás v Československé republice ani vidět.

My stále a stále při každé příležitosti zdůrazňujeme nutnost demokracie, ale zapomíná se, že podstatnou známkou každé demokracie je právě to, že lid musí volbou pověřit určité orgány k jejich činnosti. A parlament tím, že dnes odhlasuje odložení voleb do okresů a zemí, zbavuje v demokratické republice lid vlivu na vývoj veřejných událostí.

Bylo zde v poslanecké sněmovně řečeno, že prý demokratické svobody ohrožují demokratickou svobodu. Proti tomu paradoxu řekl bych jedno: Demokratické svobody neohrožují demokratickou svobodu, nýbrž neplnění a nedodržování vlastních zákonů a nařízení. To ohrožuje demokracii. (Posl. Špaček: Tak jest!)

Slavná sněmovno! Myslím, ... (Posl. Hatina: Ti sekční šéfové vaši! S těmi musíme pohovořiti!) Pane kolego Hatino, podívejte se: Kdybychom přišli na sekční šéfy a na to, ke které straně patří, možná že bychom došli k dost zajímavým číslům a poměrům. Tedy, nechme si každý své sekční šéfy. Ostatně myslím, že každý sekční šéf a vůbec každý státní úředník ve svém výkonu nepatří žádné politické straně, nýbrž má patřiti jen a jen státu. (Hlasy: To je správné!)

Slavná sněmovno, jak jsem již řekl, v československém parlamentu mluví se velmi mnoho o demokracii, ale když se tak díváme na jednotlivé zákony, které vycházejí z této sněmovny zejména v poslední době, tedy si musíme upřímně říci, že je nelze nazvati demokratickými. Právě před nedávnem mluvil jsem s tohoto místa o zostřeném zákonu tiskovém a poukázal jsem, jak to vypadá s tiskovou svobodou, jak tisková svoboda podle posledních zákonů vypadá a jak se zejména proti některým stranám úžasně postupuje.

Poukáži dnes opět na jeden velmi zajímavý případ, který jistě bude nebo měl by aspoň slavnou sněmovnu zajímat. V "Národních listech" ze dne 8. prosince byla zkonfiskována část článku, pojednávajícího o komunistickém nebezpečí. "Národní listy" v tomto článku ukazovaly na komunistickou rozvratnou činnost v armádě a uváděly, že komunisté vydávají illegální "Rudé právo", v němž štvou vojáky, aby v případě válečného konfliktu neobraceli zbraní proti nepříteli, nýbrž proti svým vlastním důstojníkům, v němž vybízejí dělnictvo z muničních továren a zbrojovek, aby zastavením práce znemožnilo vojenskou obranu státu, a jímž vyzývají železničáře, aby okamžitým zastavením dopravy a sabotáží vyvolali zhroucení fronty a donutili vedení armády ke kapitulaci. "Národní listy" uváděly v tomto článku dále, že vláda trpí činnost této strany, ačkoliv ví, jakým způsobem rozvrací armádu a celý stát.

Pro tyto věci byly "Národní listy" konfiskovány, ačkoliv slavná sněmovna ví velmi dobře, že když s tohoto místa o těchto věcech mluvil komunistický posl. Dvořák, celá sněmovna jednomyslně protestovala. (Výkřiky posl. Dvořáka. - Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

"Národní listy" stěžovaly si dále, že komunisté ve svých listech aranžují přepadání schůzí Národního sjednocení, ačkoliv máme zákon o teroru, a že vláda to trpí. Věta, v níž se praví, že Národní sjednocení nedá si komunisty rozbíjeti své schůze a že si učiní pořádek samo, byla zkonfiskována. Dále byla zkonfiskována část, v níž se vláda upozorňuje, že je lidu odpovědnou za to, co komunisté proti státu dělají, a jež končí větou: "A přijde den, kdy tuto odpovědnost budou vážiti a hodnotiti všichni, kdož jen s největším sebezapřením pozorují, jak beztrestně u nás komunisté rozvracejí stát, jeho armádu, veřejný klid a pořádek." Prosím, slavná sněmovno, tato věta byla zkonfiskována. Tedy v Československé republice trpí se na jedné straně rejdy komunistické strany (Posl. Špaček: Její zločiny!), její psaní a agitace, jak správně zde bylo řečeno, zločiny, trpí se její illegální útoky na armádu, a když některý list proti tomu píše, je ještě konfiskován. V odůvodnění konfiskace se praví, že zabavená místa zakládají skutkovou podstatu vybízení ke zločinu podle §u 15 zákona na ochranu republiky (Hluk. - Posl. Hatina: Teror také!) Správně, teror také, pane kol. Hatino. (Různé výkřiky.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Ježek (pokračuje): Slavná sněmovno! Kdybych uváděl zde všechny případy teroru, který se nyní provádí proti nám, byly by to skutečně důkazy neobyčejně vážné a těžké. (Výkřiky posl. Prokeše a inž. Nováka. - Místopředseda Stivín zvoní.) Myslím, že pan starosta Prokeš by neměl mluviti o teroru, za to však my bychom mohli u některých starostů a u některých institucí teror přímo prokázati. (Stálé výkřiky posl. Prokeše a inž. Nováka. - Místopředseda Stivín zvoní.) Tento teror se děje proti nám a ne proti vám. (Výkřiky posl. Prokeše. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Slavná sněmovno, mluvím zde o demokracii a právě v tě chvíli křičí se do toho a dělají se takové věci, které skutečně demokratické nejsou. (Výkřiky posl. Prokeše.) Pane starosto, kdyby vám to dělali ve vašem obecním zastupitelstvu, co byste si o těch pánech pomyslel? A zde je demokratický parlament! Tedy prosím, račte stejným způsobem respektovati druhého řečníka a jistě že si o všech věcech docela klidně podiskutujeme. (Výkřiky posl. Biňovce.) Pane kol. Biňovci, vy o teroru vůbec neračte mluviti, abychom se nedostali na Nelahozeves, abychom se nedostali na margarinovou továrnu a její činnost, o které přece velmi dobře víte. Tedy prosím, raději o těchto věcech nemluvte. (Výkřiky posl. Jiráčka. - Místopředseda Stivín zvoní.) Já vím, já to znám.

Pokud se týče zákonů tiskových, nelze tedy mluviti o demokracii. Ale demokracie není u nás ještě také v jiných zákonech. Abych předešel výkřikům, žádám, aby slavná sněmovna počkala, až o zmocňovacím zákonu řeknu celou věc, kterou si myslím. Mezi nedemokratická opatření patří jistě také zmocňovací zákon. Mohl bych slyšeti námitku, že jsme my také byli při tom, když se zmocňovací zákon odhlasovával. (Výkřiky posl. Dvořáka.) Ano, byli jsme při tom, když se odhlasoval zmocňovací zákon. Vím, že zmocňovací zákon je opatření, kterého lze použíti v určitých případech jako výjimky, když parlament selhává nebo nemůže pracovat. Ale u nás, slavná sněmovno, zahnízdil se zvyk, že zmocňovací zákon je vlastně pravidlem, že se všecko vlastně dělá zmocňovacím zákonem. Při tom, slavná sněmovno, mluví se na těchto místech slavnostně o demokracii, ale při tom ani ustanovení zmocňovacího zákona samého se nezachovávají. Ve zmocňovacím zákoně výslovně stojí, že každé usnesení vládní na základě zmocňovacího zákona vydané má býti do dvou měsíců předloženo parlamentu. Skutečně se to tak dělá. Slavná vláda předloží do dvou měsíců své vládní nařízení na základě zmocňovacího zákona posl. sněmovně, předsednictvo vykoná svou povinnost a přidělí toto předložené vládní nařízení příslušnému výboru, ale koalice toto nařízení vůbec neprojedná, ve výboru to buďto zůstane ležeti někde se o tom dokonce mluví - ale pak se věc předá druhému výboru a tam zůstane opět ležet. Posl. sněmovna však se vůbec nedostane ke schvalování vládních nařízení, vydaných na základě zmocňovacího zákona. Na př. i tak důležité vládní nařízení čís. 252 o srážkách státním zaměstnancům do dnešního dne vůbec neměla tato sněmovna příležitost schváliti, ačkoliv toto vládní nařízení má konečnou lhůtu do 31. prosince t. r. My se, slavná sněmovno, dnes scházíme letošního roku naposledy v této sněmovně, a vládní nařízení, jehož platnost končí 31. prosincem t. r., nebylo plenu této posl. sněmovny vůbec předloženo. Slavná sněmovno, to je skutečně věc, o které nelze mluviti jako o nějaké demokracii. Jistě že lze dělat vše možné, ale aspoň se nemá při tom stále a stále mluvit o demokracii, když této zde vůbec není.

Podobně bylo tomu u zákona o rozpouštění stran, který se nyní prodlužoval a o kterém musím také říci několik slov. Já, slavná sněmovno, konstatuji, že jsme to byli my, kteří jsme svého času naléhali, aby zde byl usnesen zákon o rozpouštění stran. Zákon, který by směřoval na jedné straně proti protistátní činnosti strany hakenkrajclerské v Československu, a na druhé straně proti činnosti strany komunistické. Avšak, slavná sněmovno, my jsme již tenkráte, ačkoliv jsme byli ve vládě, upozorňovali, že je třeba, aby při tomto zákonu byl nějaký objektivní soudce, aby vláda, která se usnese na rozpuštění nějaké politické strany, měla nad sebou ještě určitý tribunál, dejme tomu nejvyšší správní soud, který by v krátké lhůtě rozhodl, zdali zde jsou podmínky pro rozpuštění strany, zdali ta strana skutečně svou činností směřuje proti samostatnosti státu, proti státním hranicím, proti armádě a pod. Ale tenkráte tento náš návrh, aby zde byl takový objektivní tribunál, bohužel, byl zamítnut a nedošlo k jeho uskutečnění. Nebudu hroziti tím, abych říkal, že dnes se sice používá bez navrhovaného tribunálu tohoto zákona proti jednomu a že napříště se ho může použíti proti druhému, ale říkám otevřeně, že tyto věci nemají absolutně nic společného s demokracií a že není správné, jestliže právě příslušníci koaličních stran, které používají těchto nedemokratických method stále a stále mluví o demokracii. Jestliže zde padlo slovo o teroru, tedy konstatuji, bohužel z vlastní zkušenosti, že u nás se v poslední době neobyčejně teror rozmohl. Kde jsou schůze "Národního sjednocení", dříve nežli někdo na schůzi vůbec promluví, již jsou teroristicky rozbíjeny. Ne pro věc, o které by se mluvilo, nýbrž ještě dříve než řečník vůbec promluví, přímo při zahájení schůze, začínají komunistické trupy rozbíjet schůzi, a někdy se k tomu přidá ještě některá jiná strana. Tedy přes všechny zákony o teroru jsou naše schůze rozbíjeny. (Výkřiky posl. Špačka. - Posl. Hatina: Jak to bylo v Králově Dvoře? - Místopředseda Stivín zvoní.) V kterém Král. Dvoře? (Posl. Hatina: U Berouna.) Mohu panu kol. Hatinovi ihned odpověděti, poněvadž na té schůzi v Král. Dvoře u Berouna jsem byl právě já sám. Konstatuji, že dříve než jsem přišel do schůze, obsadili komunisté polovinu sálu a chovali se tak, pane kol. Hatino, že to bylo něco úžasného. Měli tam hole a byl tam dokonce s komunisty německý státní příslušník, emigrant, a tito lidé povykovali a dělali takový skandál, že nakonec, když hrozil skutečný masakr, přišli četníci a sál vyklidili. (Výkřiky.) Tak tomu bylo v Král. Dvoře a musím říci, pane kol. Hatino, že jsem tam byl a snažil jsem se mluvit, ale promluvil jsem teprve až na důvěrné schůzi, která byla svolána potom. Velmi varuji koaliční strany (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.), aby se tohoto teroru zastávaly... (Posl. Hatina: Na té důvěrné schůzi nebyl nikdo ztlučen? - Výkřiky posl. Biňovce.) Pane kol. Hatino a p. kol. Biňovče, já se vám divím, že zrovna vy, jeden příslušník strany nár-socialistické a druhý strany soc.-demokratické se zastáváte komunistů, proti kterým jste dělali zákon o teroru. (Posl. Hatina: Komunisté si to s vámi vyřídí a my s vámi také!) Jestliže si pánové myslí, že tento teror půjde jenom proti nám, jsou na velmi velikém omylu. Vezměte takovou Břeclav, tam patří rozbíjení schůzí přímo k bontonu. (Posl. Špaček: My jsme fašisté a oni jsou sociálfašisté.) Jednou rozbili v Břeclavi schůzi bývalému min. předsedovi Udržalovi, po druhé dr Stránskému, po třetí Národnímu sjednocení - zde vidíte, pánové, budete-li tyto metody schvalovat, uděláte skutečně z Československa zemi, kde se budou lidé místo argumentů rvát, a to přece není žádná demokracie. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Slavná sněmovno, konstatuji dále, že není demokracií, nedodržuje-li vláda vůbec volební termíny. Pozoruji, že již delší dobu se stává odkládání voleb pravidlem. Vidíme, že se na př. volby do nemocenských pokladen nekonaly tak dlouho, že pomalu budeme slavit... (Posl. Remeš: Volby do obchodních komor!) Pane kol. Remeši, já na to přijdu. Kdybyste nekřičeli, netrvalo by to tak dlouho. Nikdo není takovým umělcem, aby jedněmi ústy dovedl v jednom okamžiku jmenovat 5 institucí, v kterých se volby nekonají. Něčím musím přece začít, to je docela jasné. (Výkřiky posl. Hatiny.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Ježek (pokračuje): Mluvil jsem o nemocenských pokladnách, a tu konstatuji, že do nemocenských pokladen nekonaly se volby tak dlouho, že za nedlouho budeme slaviti velmi pohnuté a krásné jubileum 1/4 století, které uplynulo od posledních voleb do nemocenských pokladen. (Výkřiky posl. Hatiny a Jos. Tůmy. - Místopředseda Stivín zvoní.) Stejně je tomu s úrazovkou, kde se také konaly naposledy volby před válkou. Stejně je tomu s pensijními ústavy, s komorami obchodními a živnostenskými, a pokud se týče zemědělských rad, uvítal jsem, že p. ministr zemědělství prohlásil, že chce zemědělské rady změniti na zemědělské komory. Doufám však, že to nebude znamenati, že se tam nebudou konati volby, nýbrž že to bude skutečně demokratická instituce, kde se volit bude.

U nás si zvykli někteří páni na to, nevoliti a při tom stále mluviti o demokracii. Měli přijíti všeobecné volby do obcí. Přímo říkám, že v této věci stojím na stanovisku, že všeobecné obecní volby by vůbec neměly býti, a také jsme toto stanovisko svého času hájili. Obecní volby mají býti nepolitické, jakmile jsou však v celé republice najednou, je jasné, že se stanou vyloženě volbami politickými. Ale podle zákona měly se konati všeobecné obecní volby a tenkráte také v Mor. Ostravě. Tato nešťastná Mor. Ostrava však naplnila socialistické strany takovými obavami, že bylo nutno obecní volby odložiti a období prodloužiti opětně o nějaký čas. To je neobyčejná chyba, zase to není demokratické, a dal-li se k této věci souhlas v době, kdy jsme byli ve vládě, bylo to jedině proto, že se podařilo docíliti určité výhody, která je jistým demokratickým zlepšením, totiž t. zv. přednostních hlasů. Tato nová úprava se nyní osvědčuje při volbách a znamená velký průlom do vázaných kandidátních listin. Měli bychom ji zavésti také při volbách parlamentních i při všech ostatních volbách, kde dosud jsou vázané kandidátní listiny.

Nyní přicházím k právě odkládaným volbám do zemí a okresů. Čtu-li v důvodové zprávě onu perlu, že každé řízení volební přináší s sebou vedle zneklidnění veřejného a hospodářského života i značné zatížení veřejné správy, musím konstatovati, že toto odůvodnění by mohlo platiti pro každé volby a pak by se nemuselo vůbec volit. (Výkřiky posl. Jos. Tůmy.) Pane kol. Tůmo, jsem pevně přesvědčen, že víte, že to jsou důvody nicotné, proto není třeba, abychom v té věci na sebe křičeli. Konstatuji, že důvody, které se v důvodové zprávě uvádějí, jsou skutečně nicotné a že jsou vlastně jenom výrazem strachu před volbami do okresů a zemí, kterýžto strach absolutně nesouhlasí s tím stálým mluvením o demokracii.

Ovšem každá špatná věc může míti nějaké dobré stránky. Kol. Špaček se dožadoval v ústavně právním výboru, aby tohoto mezidobí, které zde bude při odložení okresních a zemských voleb, se použilo k novému ohraničení okresů, poněvadž původní ohraničení dálo se v docela jiných dobách, za docela jiných předpokladů (Posl. Špaček: Před 80 lety!), dálo se před 80 lety při jiném počtu obyvatel, a tu, slavná sněmovno, skutečně je potřeba, aby se okresy již dnes měnily a nějak nově upravily.

Ale já bych se přimlouval ještě za jednu věc, která podle mého názoru je velmi důležitá, aby se totiž při této příležitosti, v tom mezidobí uvažovalo také o úpravě jmenování členů okresních a zemských zastupitelstev, pokud jsou jmenováni. Prosím, kolega dr Patejdl vyčítal naší straně v ústavně-právním výboru, že mluví při této příležitosti o demokracii, když prý byla dříve v koalici, která udělala správní reformu a která zavedla jmenování určité části členů do okresních a zemských zastupitelstev. (Výkřiky posl. Biňovce.) Konstatuji, že kdyby pan kol. Biňovec měl trpělivost a chvilku poslouchal, tedy by se dočkal... (Posl. Biňovec: Vy jste při tom nebyli?) Ano, byli jsme při tom, pane kol. Biňovče, jen račte chvilku počkati. Byli jsme při tom, udělali jsme to, ale pane kol. Biňovče, co jste udělali vy před tím v okresech a zemích? (Výkřiky.) Než jsme udělali správní reformu, byly okresní a zemské komise úplně jmenovány od shora až dolů. (Výkřiky.) To byla vaše demokracie! (Posl. Biňovec: Národní shromáždění bylo také jmenováno!) To však bylo za voleného Národního shromáždění. Snad nechcete, aby bylo ještě teď Národní shromáždění jmenováno? Vždyť jste pro demokracii, neračte vypadnouti z role demokrata! Konstatuji, že jsme byli také proti tomu stavu, a že jsme tam, kde dříve byli členové jmenováni, zavedli volbu členů a ponechali jenom část jmenovaných členů. Ovšem při tom říkám, že pokud se týče této části členů, která se jmenuje, se bohužel nesplnilo přání zpravodaje o této reformě, dr Kramáře a stanovisko, které jsme my hájili, že totiž jmenovaní členové okresních a zemských zastupitelstev mají býti skuteční odborníci a ne jen příslušníci politických stran (Tak jest!), poněvadž tím se ztrácí celý princip této reformy. Konstatuji, že o této věci jsem psal již tehdy, když k jmenování došlo, v "Národní politice", kde jsem poukazoval, že jmenování, jak se stalo, je vlastně jenom mechanické rozšíření toho, jak se ve skutečnosti volilo. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) To je nesprávné a jestliže se budou dělat nějaké reformy, musíme dbáti, aby toto jmenování se stalo skutečně na základě odbornosti, na základě činnosti v odborných institucích, což by bylo skutečně nejlepší. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Slavná sněmovno, jak jsem již řekl, hlavním důvodem odkladu okresních a zemských voleb je strach před volbami a potom ještě jedna věc. (Výkřiky. - Smích.) Takhle byste, pánové nekřičeli, kdybyste neměli strach před volbami. To je jasné. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Tedy strach před volbami a ještě před něčím jiným. (Výkřiky.) Račte dávat, pánové, pozor, abyste opět zase této věci nezneužili a abyste ji snad nevykládali jinak, než byla řečena. Kol. Tůma a Hatina nebudou dávat pozor, potom budou křičet a suponovat mně výroky, kterých jsem event. neučinil. Tedy bych prosil o trochu pozornosti.

Tento strach vzniká totiž z psychosy, která je u nás před tak zvaným fašismem. Já o této věci docela otevřeně promluvím. Tato psychosa, která je v čsl. životě politickém, zejména u stran socialistických, došla dokonce tak daleko, že na příklad poslední číslo soc. demokratické revue "Nová svoboda" přineslo článek "Výchova k fašismu", v němž se mimo jiné praví toto (čte): "Když to tak vezmeme kolem a kolem, vychovávaly nás fašisticky obě dvě strany, i ti pravější, i ti levější. Rozdíl byl jen v tom, že ideálem těch pravějších byl Kramář a těch levějších Masaryk a Beneš. Ale ti Masarykovci nedovedli nás učit, co je to demokracie. Jejich výklad našeho odboje a dějin našeho státu zněl vždy tak, co u nás bylo a je, se přičtlo Masarykovi a všechno záporné politickým stranám, takže i tu byla politika kazisvětem, jejž by stačilo odstraniti, aby nastaly lepší časy."

To, prosím, napsala soc. demokratická "Nová svoboda". Tedy již nejen my jsme fašisté, nejen soc. demokraté jsou sociálfašisté, už i Masaryk a Beneš a ti, kteří jsou kolem něho, jsou fašisté! (Výkřiky - Hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.) Já myslím, slavná sněmovno, že největším budovatelem tohoto fašismu a jeho propagátorem jsou ti, kteří o něm stále píší a mluví. Oni z toho dělají takového bubáka, že je to něco úžasného. My o tom pořád slyšíme, píše se o tom stále, a při tom musíme konstatovati, že jestli někdo užívá nedemokratických metod, nejsou to strany, které jsou obviňovány z t. zv. fašismu, nýbrž, bohužel, jsou to strany, které mluví o demokracii.

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil, poněvadž jeho řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Ježek (pokračuje): Byl jsem upozorněn, že mně již lhůta dochází. Přece bych ještě na něco ukázal. Když nám vytýkáte, slavná sněmovno, že jsme nedemokratičtí, když kritisujeme parlament, co byste bývali musili říci na př. o straně p. dr Stránského, o straně práce, když r. 1925 přišla do politického života a mluvila o parlamentě způsobem, že to bylo něco úžasného. Tenkrát na př. posl. Hudec, který byl r. 1925 v naší straně, charakterisoval těmito slovy leták dr Stránského, který byl vydán proti koalici (čte): "Provolání, v němž všechna politická práce, jejímž výsledkem je dnešní stav republiky, uznávaný a ceněný všemi státy, je traktována jen jako řetěz podvodů, neschopnosti, korupce, nemravnosti, demagogie, nečestnosti, usurpátorství a jiných veřejných zločinů na národu a státu." Prosím, to bylo r. 1925, a dnes, slavná sněmovno, když někdo řekne nejmírnější kritiku režimu, je fašista a nedemokrat. (Stálé výkřiky.) Dne 12. října 1925 napsal Karel Čapek v "Lidových novinách", že "nás parlament je zhuntován, náš stát je dán v pacht několika stranám" - a dále napsal (čte): "Rádi bychom viděli v parlamentě řešení věcí, nikoli řešení mocenských poměrů. My, kteří nejsme politiky, nechápeme jenom to, proč se k tomuto handlu aranžují hlasovací komedie a parlamentní živé obrazy. Stačilo by přece, aby vůdcové měli místo poslanců v kapse prostě odpovídající počet hracích známek."

Ale my jsme fašisté a všichni tito páni jsou demokraté. Myslím, že tento boj není seriosní. Vím, že naše demokracie potřebuje reforem.

Kdybych měl více času, promluvil bych o tom, ale poněvadž jsem byl p. předsedou vyzván ke skončení, skončím jenom tím: Jestliže koalice odkládá volby, nemůže mluviti o demokracii, poněvadž naprosto není koalicí demokratickou, a jsem pevně přesvědčen, jestliže by někdy někdo proti těmto stranám užíval podobných metod, jakých ony užívají proti nám, že by nazvaly takovou vládu reakční, nedemokratickou a fašistickou. (Potlesk čsl. nár. demokratických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Procházka.

Posl. Procházka: V důvodové zprávě k této předloze se píše a také p. zpravodaj prohlásil, že odložení voleb do zemských a okresních zastupitelstev se odůvodňuje tím, že volby vyvolávají nepokoje a rozbroje v Československé republice. Chtěl bych krátce poukázati na některé zjevy, které zneklidňují u nás v Československu pracující lid a které vyvolávají určitý strach z budoucnosti. Při zahájení parlamentu prohlásil zde p. premiér vlády mezi jiným také toto (čte): "Nemá-li soukromé hospodářství dostati se do výrobní i odbytové anarchie, musí se přizpůsobiti jak regulaci výroby, tak i jejímu odbytu. Stane-li se tak účelnou výrobní a distribuční samosprávou, na niž by stát dozíral a odstraňoval její event. škodlivé výstřelky, bude to nejvítanějším prostředkem k odstraňování jinak nezadržitelných hospodářských zmatků. Vláda jest ochotna při tom účinně spolupůsobiti a pokusí se o to napřed v hornictví, kde chce v jednání s podnikateli i zaměstnanci přivoditi takový stav výroby a spotřeby, aby došlo k plnému zaměstnání na přiměřeném počtu uhelných dolů, tak, aby zmenšením všeobecné režie mohlo dojíti k podstatnějšímu snížení cen uhlí než dosud, při čemž bude třeba postarati se o převedení přebytečných zaměstnanců do jiného povolání."