Bude-li zkráceno volební období Národního shromáždění, nikdo po tom nezapláče, snad několik lidí, kteří se obávají o svůj mandát; lid rozhodně nikoliv, lid chce nové volby, chce, aby se toto hospodářství skončilo. Čím dříve rozpustíte Národní shromáždění a povoláte lid k volebnímu osudí, tím spíše ukážete, že jste demokrati a vyjdete vstříc demokratické vůli lidu.

Národní shromáždění se většinou samo vzdalo, neboť zmocněním přeneslo velkou část svých oprávnění na vládu. Jednání v posledních dvou dnech nám ukazuje, že se politická služba porodních asistentek stala neobyčejně těžkou a že nyní může přinésti záchranu jen velká operace. (Posl. dr Petersilka [německy]: Císařský řez!) Ano, císařský řez.

Pravou příčinou tohoto odkladu voleb jest obava před volbami. (Posl. Schweichhart [německy]: Strašné!) Ano, pane kolego Schweichharte, víme, že se vy sociální demokraté bojíte voleb jako čert svěcené vody. A proto jste volby nepřipustili. Volby do nemocenských pojišťoven jsou již dávno zralé a jsou zde ještě jiné věci. Nynější stav vytvořil zákonem o rozpouštění stran umělé soc. demokratické většiny, hlavně v okresech, kde se již nyní měkce a teple usadily. Věci hnaly se dokonce tak daleko, a tu musím panu zpravodaji hned uvésti jeden příklad: Na místa, která se uprázdnila, nebyla dosud provedena v okresech ani jmenování, jen aby nebyly ohroženy umělé soc. demokratické neodůvodněné většiny. To sahá zpět až k okresním školním výborům, které jsou složeny podle volebního klíče před 10 lety a naléhavě potřebují přeměny. To jsou křečovité pokusy o prodloužení politického života. Uznávám, že doba jest velmi nepříznivá k volbám pro koaliční strany, zvláště pro německé soc. demokraty. Pokračující ničení existencí podle zákona, jako na př. podle automobilového zákona, nemůže pro ně vzbuditi velkého volebního nadšení. (Posl. Müller [německy]: To jest křesťanská láska k bližnímu pro nás!) Vždyť vám chci jen po dobrém domluviti. (Posl. Schweichhart [německy]: Starejte se o blaho své duše!) Jen mne nechte, abych se o to sám postaral, špatně by to vypadalo, kdybyste mi musili pomáhati. Generální útok berních exekutorů, jejž nyní podnikají na živnostníky, nevytvoří také žádného volebního ovzduší, nádherné snižování platů rovněž nikoliv. Dali jste státním úředníkům krásný dar, 13. měsíční plat; potom jste jim vzali 13. měsíční plat, 12. a ještě polovic 11. A potom lidé, kteří dnes musejí hladověti pro velkolepé směrnice vyživovací akce, také vám za to poděkují. Čím se vlastně vymluvíte dělníkům v továrnách na margarin, že jste je v celém labském údolí pozdvižením ruky připravili o existenci a výživu, co jim řeknete, nevím. Ale vím, co vám řeknou tito dělníci; a tak, můj milý Schweichharte, se mi zdá, že vinníky pojímá hrůza a proto chcete volby odložiti.

Jsem přesvědčen, že chcete vykonati také trochu parlamentní volební práce. Příští týdny přinesou celému obyvatelstvu agitační blahovůli, při čemž se ovšem i ministrovi financí vyhradí, že všechny věci, které stojí peníze, později zase zastaví a lidem odejme. (Různé výkřiky.) Dobře, přípravy k volbám nejsou ještě hotovy, zde souhlasím s panem zpravodajem. Nemáte ještě hotový celý volební řád, není ještě vysvětleno, kdo smí kandidovati. Kdyby to byla věc státní politiky, bylo by to snad prostší. Ale, poněvadž celý zákon o stranách, o jejich registraci a o změně volebního řádu, komu se dovoluje voliti atd., jest čistě věcí politiky stranické, jest tato věc přirozeně velmi těžká. Nedostanete se ani na komunisty, když mluvíte o stranách státu nepřátelských, na komunisty, kteří otevřeně říkají, že chtějí tento stát rozbíti. Vím, že jich potřebujete, že to jsou nejvěrnější tahací panáci vlády, za které lze tahati a oni se pohybují, ale to ovšem působí nesnáze, aby se postupovalo proti jiným stranám, a tak dalece nelze přece převrátiti demokracii, že se poskytne volební právo jen těm, kdož volí sociálně demokraticky. Proto nemůžeme souhlasiti s tímto zákonem, odmítáme tento soc. demokratický zákon strachu před volbami a pronášíme požadavek: Sem se všeobecnými volbami! (Potlesk poslanců něm. křesť. soc. strany lidové.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo panu posl. dr Holotovi.

Posl. dr Holota (maďarsky): Ctená posl. snemovňa! V poslednej dobe pozorujeme, že vláda dôsledne opomíja najvyššiu normu demokracie, t. j. zásadu rešpektovania vôle ľudu. Dobu činnosti zastupiteľských sborov obecných predĺžila na šesť rokov a zavedením vládnutia pomocou zmocňovacieho zákona a nariadení na jeho základe vydávaných porazila normu parlamentarizmu, dľa ktorej moc zákonodarná a moc výkonná nemôžu byť sjednotené v jednej ruke.

Tretinu okresných a zemských zastupiteľských sborov menuje vláda, čím znemožňuje, aby sa vôľa ľudu v činnosti tých sborov voľne prejavovala. Situácia je vlastne tá, že voľné uplatňovanie vôle ľudu trvá len dotiaľ, dokiaľ volič prikročí k volebnej urne. Akonáhle volič odovzdal svoj hlas a na základe výsledku voľby ustavia sa jednotlivé verejnoprávné a administratívné sbory, ihneď pri ich utváraní a na počiatku ich činnosti uplatňujú sa obmedzovacie opatrenia, aby sa dajako nemohľa uplatniť vôľa ľudu, prejavená v slobodnej voľbe. Ide-li o zastupiteľský sbor obecný, tu je právo notára na veto, a ide-li o sbor okresný alebo zemský, tu sú menovaní predsedovia, rešp. okresní náčelníci a zemský prezident, ďalej členovia menovaní.

V dôsledku týchto opatrení, zabraňujúcich uplatňovaniu vôle ľudu, vytvoril sa obrázok zdánlivej demokracie na celej čiare.

V hlasovaní môže brať účasť každý, i slepý, hluchý a nemý, akonáhle však by sa mala uplatňovať vôľa ľudu, prejavená voľbou, tu ju znemožňujete opatreniami zákonnými. A tu je ten veľký kontrast medzi praxou a hlásanými zásadami demokracie.

Druhým veľkým kontrastom je, že ač administratívne sbory skladajú sa zo strán politických, z oboru ich činnosti je politizovanie vylúčené. Napriek tomuto zákonnému zákazu sú tieto administratívné sbory naprosto spolitizované. Zvlášte obce trpia pod kľatbou týchto pomerov.

Z okresov urobili ste samosprávy, čo je vlastne železná obruč zo dreva. Aká je to samospráva, kde predsedou je okresný náčelník, štátny úradník, tedy výkonný orgán vládnej politiky, kde jedna tretina členov je menovaná a dve tretiny sú volené. Okresný náčelník ako predseda nezávisí od samosprávy, nemôže byť názoru samostatného, lebo je exponentom štátu a jedna tretina menovaných členov závisí od menovania vládou. Akože sa má tuná uplatňovať vôľa voličského obecenstva okresu? Zavedenie tak zv. samosprávy okresov bolo tedy naozaj zbytočné.

Činnosť okresov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi vyčerpáva sa tým, že rozdávajú subvencie. A táto ustanovizeň mala za následok, že poplatné občianstvo bolo postihnuté novým bremenom vo forme okresnej daňovej prirážky.

Práve pojednávaný návrh zákona, ktorým sa odkladajú voľby do okresných a zemských zastupiteľstiev a predlžujú sa mandáty ich členov o jeden rok, zakladá sa na politikume. Koaličnej vláde nevyhovuje doba k prejavu názoru voličov a preto sahá k tomuto prostriedku. Dôvod vlády, udaný v dôvodovej zpráve, že vraj sa nedoporučuje dávať podnet k znekľudňovaniu verejného a hospodárskeho života, neobstojí. Pre voličov by bolo vlastne priamo ukľudnením, keby mohli vysloviť svoj úsudok o dnešnej vládnej politike.

Voličia dali mandáty členom okresných a zemských zastupiteľských sborov len na 6 rokov a tedy predĺženie ich mandátov nekryje sa viac s vôľou voličov. Neobstojí ani dôvod, že odložením volieb budú usporené náklady volieb, lebo s tohoto hľadiska je ľahostajné, zda budú voľby konané z jara či na jeseň, nákladom nebudeme sa môcť vyhnúť žiadnym spôsobom.

Veľmi znásilnený je i dôvod, že v blizkej budúcnosti dojde k úprave finančného hospodárenia samospráv a že preto treba dnešné zapracované zastupiteľské sbory ponechať v ich činnosti. Sanácia je jednak z väčšej časti opatrením povahy finančnej administratívy, ktorým sa budú zabývať z 90% úradní administrativní orgánovia, jednak časove je naprosto neisté, kedy sa sanačný zákon dostane pod strechu vzhľadom na stávajúce veľké finančné ťažkosti.

Je zrejmé, že argumentácia uvedená v dôvodovej zpráve návrhu je len hádzanie prachu do očí verejnosti. Pravou príčinou odkladu je obava koalicie od očakávaných výsledkov volieb. Cíti, že tieto výsledky by znamenaly bez pochyby porážku politiky dnešnej odpovednej vlády a že by vládu donútily k bezodkladnému a definitívnemu vyvodeniu dôsledkov.

Základom demokracie je vôľa ľudu. Povinnosťou vládnej správy je túto vôľu rešpektovať a po zákonnom vypršaní volebného obdobia znova o ňu požiadať. V demokratickom štátnom zriadení je to kategorickým imperatívom. Nedodržaním toho sa porušujú sťažajné zásady demokracie.

Požadujeme tedy, aby voľby do zemských a okresných zastupiteľských sborov boly konané v dobe zákonnej.

Keďže predložená osnova vonkoncom odporuje onému jedine správnemu názoru, nemôžem ho prijať. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.

Posl. Dvořák v dotaze předsedovi sněmovny podle § 70 jedn. řádu, podaném dne 12. prosince 1934, se táže, jak předseda odůvodňuje z bavení jednoho místa, vyloučeného podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z řeči posl. Jurana, pronesené ve 355. schůzi sněmovny dne 11. prosince 1934.

Odpovídaje na tento dotaz konstatuji především, že v dotazu uvedena jest pouze malá a nevýznačná část jednoho ze tří vyloučených projevů.

Ve věci samé pak poukazuji na sdělení předsednictva na počátku 356. schůze sněmovny dne 13. prosince t. r., kde předsedající vyhlásil, že se předsednictvo sněmovny usneslo podle § 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z řeči posl. Jurana projevy ohrožující bezpečnost státu.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal jsem dodatečnou omluvu posl. dr Gažíka na dny 11. až 13. t. m.

Mezi schůzí byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 349. schůzi posl. sněmovny.

Oznamuji, že ihned po plenární schůzi koná schůzi výbor rozpočtový.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 20. prosince 1934 o 12. hod. pol. s

1. Nevyřízené odstavce pořadu 358. schůze, vyjma odst. 3.

2. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2816) k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2811) o iniciativním návrhu posl. Berana, Zeminové, Tomáška, dr Noska, dr Hodiny, Tauba a druhů (tisk 2795) na vydání zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona č. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srážkách z platů členů Národního shromáždění na rok 1935 [podle §u 35 jedn. řádu].

Končím schůzi.