Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

210 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Krčmář, dr Meissner, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 12 hod. 31 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Śliwkovi, Štouračovi, Törökovi, dr Szüllőmu.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Viereckla za posl. Windirsche; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. dr Touška za posl. inž. Nováka.

posl. Lišku ministru vnútra vo veci nesprávneho postupu okr. úradu v Malackách a četnictva v Bor. Sv. Mikuláši v súvislosti so schôdzou miestnej organizácie čsl. živn.-obchodnickej strany stredostavovskej v Bor. Sv. Mikuláši (č. D 1428-III).

počátkem schůze: Interpelace tisk 2799 (I až III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů techn.-dopravního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2797) zákona o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 2813) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní za omluveného p. posl. Blažka p. posl. Vencl, za výbor ústavně-právní p. posl. Richter.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor techn.-dopravní - p. posl. Venclovi.

Zpravodaj posl. Vencl: Slavná sněmovno! Dnem 31. prosince t. r. končí podle §u 1 zákona č. 144/1934 Sb. z. a n. účinnost zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., o jízdě motorovými vozidly. Ježto nelze očekávati, že do této doby bude dokončeno v parlamentě projednání osnovy nového všeobecného zákona o jízdě motorovými vozidly (tisk 1310 sen.), nutno se postarati o další prodloužení účinnosti zákona č. 124/1931 Sb. z. a n., což se má státi na podkladě této osnovy, a to až do dne, kdy nabude účinnosti všeobecný zákon o jízdě motorovými vozidly, nejdéle však do 31. června 1935.

Výbor techn.-dopravní projednal shora uvedený vládní návrh ve schůzi konané dne 18. prosince 1934 a usnesl se doporučovati posl. sněmovně, aby tuto osnovu zákona schválila beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Jménem ústavně-právního výboru se připojují ke zprávě a návrhu výboru techn.-dopravního tím spíše, že jde o prodloužení v plné naději na dobu krátkou, poněvadž osnova zákona na všeobecnou úpravu jízdy motorovými vozidly je již v senátě ústavně projednávána. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Přerušuji schůzi do 3 hod. odpol.

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Sněmovna jest způsobilá jednati a se usnášeti.

Výbor ústavně-právní žádá o prodloužení lhůty o 1 měsíc k podání zprávy o vládním návrhu zákona o hasičském příspěvku při požárním pojištění (tisk 2744).

Kdo se žádaným prodloužením lhůty souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta jest prodloužena. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Mezi schůzí bylo rozdáno tištěné usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2816. Usnesení senátu N. S. R. Č. o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2811) o iniciativním návrhu posl. Berana, Zeminové, Tomáška. dr Noska, dr Hodiny, Tauba a druhů (tisk 2795) na vydání zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona č. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srážkách z platů členů Národního shromáždění na r. 1935.

Předseda (zvoní): Přikazuji výboru rozpočtovému a navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto usnesení uložena lhůta do zítřka, t. j. do 20. prosince 1934 do 12. hod. polední.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Budeme pokračovati v jednání o prvém odstavci pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2797) zákona o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 2813) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Vencl za posl. Blažka, za výbor ústavně-právní p. posl. Richter.

Přistoupíme nyní ke hlasování.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme ihned ke čtení druhému:

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 2813).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Vencl, za výbor ústavně-právní p. posl. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vencl: Není jich.

Zpravodaj posl. Richter: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2798) zákona o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a o jejich funkčním období (tisk 2814) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor ve včerejší schůzi projednával osnovu zákona o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a o jejich funkčním období. Myšlenka ta je vyjádřena ve dvou paragrafech, a to v §u 1, kde se prodlužuje volební období dosavadních zemských a okresních zastupitelstev do konce r. 1935, a v §u 2, kde se stanoví pevně funkční období okresních a zemských zastupitelstev.

Důvody, které vedly k podání tohoto vládního návrhu, byly jednak důvody účelnosti a jednak důvody věcné. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Důvody účelnosti jsou asi tyto: R. 1935 mají se podle dosavadního zákona konati volby do parlamentu. Volby do okresních a zemských zastupitelstev měly by se podle dosavadně platných zákonů konati asi v polovině ledna příštího roku 1935, tedy v době necelého jednoho roku měly býti konány dvoje všeobecné volby, poněvadž volby do okresních i zemských zastupitelstev jsou všeobecné. I když to nejsou volby politické, jsou to přece volby všeobecné, konajíť se v celém státě, ve všech okresech a ve všech obcích stejně jako volby parlamentní.

Tato skutečnost, že právě v jednom necelém roce měly býti vykonány dvoje volby, byla ovšem velmi významná, poněvadž každé volby, jsou-li prováděny ve všeobecnosti, rozviřují hladinu veřejného života do té míry, že na všecky ostatní práce, ať už jsou prováděny obcemi, okresy nebo zeměmi, těžko lze mysleti. Je tudíž pochopitelno, že takovými volbami se zdržují tyto významné práce, které by jinak v době klidného vývoje se musely, po případě mohly prováděti. Je jisto, že takovými všeobecnými volbami, jako jsou všeobecné okresní a zemské volby, se zaměstnávají jednak funkcionáři, jednak i činovníci na obcích a že tudíž tím také samospráva obecní do značné míry trpí, poněvadž volební boj netrvá pouze krátké období, nýbrž je připravován celé měsíce předem.

Je tedy samozřejmé, že takovéto rozvíření veřejného a také hospodářského života nepřispívá nikterak ke klidnému vyřizování záležitostí a věcí ve státě, zejména v takovéto těžké době, jaká je dnes nejenom u nás, nýbrž i v zahraničí, kdy hlavně je potřebí klidného, rozvážného postupu a kdy je potřebí velmi dobře uvážiti, zda je vhodné, aby v tak krátké době se konaly dvoje všeobecné volby. To je otázka účelnosti, pro kterou právě volby do okresních a zemských zastupitelstev se odkládají do konce r. 1935.

Jsou tu však také, jak už jsem se zmínil na počátku, velmi závažné důvody věcné. Diskutuje se již v časopisech velmi dlouho a veřejnost velmi intensivně žádá, aby byla provedena sanace okresních i obecních financí. I když nejde o obecní volby, když jde o okresní a zemské volby, přece má-li se prováděti tato sanace, která je již akutní a při tom velmi choulostivá, je potřebí, aby byl klid, aby ani život na obcích, ani život v okresích, kde právě volby vykonávány býti mají, nebyl rozrušován a rozviřován boji politickými.

Budou-li okresní a zemské volby odloženy do konce r. 1935, je tento rok dosti času, aby se při nejmenším počalo s řešením sanace financí samosprávných svazků.

Je také velmi důležité, aby dosavadní funkcionáři samosprávných svazků, kteří jsou po řadu let svého funkčního období dostatečně informováni o finančních prostředcích okresů, po př. obcí, byli právě při počátku této sanace samosprávných financí účastni. Tedy i tato věc padá zde na váhu. Tak budou aspoň vidět a cítiti svoji odpovědnost, poněvadž budou při počátečních pracích sanačních na místech, kde po řadu let měli možnost sledovati nedostatky obecních nebo okresních financí. To jsou jistě velmi důležité důvody a pro ty právě byl tento vládní návrh zákona slavné sněmovně předložen. Tolik, pokud se týká §u 1 této osnovy.

§ 2, jak jsem se již zmínil, stanoví pevné funkční období členů okresních a zemských zastupitelstev. Dosavadní platné zákony tohoto pevného ustanovení neměly a proto mohla nastati vakance, doba, po kterou ani členové okresních, ani členové zemských zastupitelstev nemohli vykonávat svých funkcí, a jejich funkce podle dosud platných předpisů zákonných přecházela u okresních zastupitelstev na okresní hejtmany a u zemských zastupitelstev na zemské presidenty. Tím ovšem se prvek autonomní jednak do značné míry zeslabil, poněvadž navrhoval na místo volených zástupců činitele úřední, jednak také prvek demokratický byl značně potlačen, poněvadž na místo z voleb vyšlých zástupců nastupovali právě úřední činitelé. Ustanovením §u 2 osnovy má býti právě této vakanci zabráněno a podle této osnovy dosavadní funkcionáři okresních a zemských zastupitelstev podrží své funkce, dokud se neustaví nové okresní, po př. zemské zastupitelstvo. V důsledku toho nemůže nastati a nenastane vakance, nenastane mezera časová, po kterou by volení funkcionáři ať okresních nebo zemských zastupitelstev nevykonávali své funkce.

Ústavně-právní výbor uváživ všechny tyto důvody se usnesl doporučiti posl. sněmovně, aby schválila osnovu zákona ve znění předloženém vládou. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Dvořák, Krumpe, dr Holota, Ježek a Procházka.

Uděluji slovo prvému řečníku, kterým je p. posl. Dvořák.

Posl. Dvořák: R. 1928 provedeny byly volby do okresních a zemských zastupitelstev. Funkční období bylo šestileté, takže uplynulo r. 1934. Vláda s ministerstvem vnitra byla dle ústavních práv povinna umožniti, aby obyvatelstvo v tomto státě mohlo znovu rozhodnouti svobodně volbami, kdo bude napříště hájiti jeho zájmy v okresních a zemských zastupitelstvech. Vláda ovšem přichází s něčím docela jiným, přichází s návrhem zákona, aby funkční období zástupců v okresních a zemských zastupitelstvech bylo prodlouženo až do r. 1935. Je velmi zajímavé, jak zdůvodňuje svůj návrh, který předkládá a o kterém se dnes jedná. Jenom mimochodem bych chtěl porovnati cíl vládního návrhu s tím, co bylo pracujícímu obyvatelstvu po převratu říkáno v tomto státě. Vždycky a zvláště pracující třídě bylo zdůrazňováno, že jsou jí zajištěna všechna práva a že bude moci ve všech směrech svobodně rozhodovati. A najednou přichází vláda s odůvodněním tohoto zákona, že prý by volby zneklidnily veřejný a hospodářský život - volby, které mají býti dokladem, že pracující obyvatelstvo v tomto státě jest ještě natolik schopné, aby mohlo svobodně rozhodnouti. Vláda tuto možnost obyvatelstvu nyní béře, aby prý se nezneklidňovalo, poněvadž prý by volby mohly rozčeřiti hladinu veřejných a hospodářských zájmů. Nemůže býti absurdnějšího tvrzení než to, co uvádí vláda v důvodové zprávě.

Kdo zneklidňuje dnes veřejný a hospodářský život v Československu? Především je to, jak vidíme, krachující kapitalismus, jsou to metody a plány, které dnes kapitalisté prosazují, aby zachránili své zisky před pracujícím obyvatelstvem, a tyto plány provádí buržoasie za pomoci státního aparátu a za souhlasu celé vlády. A to jsou hlavní příčiny, které zneklidňují náš veřejný a hospodářský život. Vidíme, že celé zřízení v tomto státě je vybudováno jen a jen na obranu bohatých, na ochranu kapitalistických zájmů, a že tato zřízení a státní aparát nastupují vždy a všude tam, kde pracující lid hájí své zájmy. Jsme svědky, že kapitalisté v důsledku onemocnění hospodářského systému vyřadili z výrobního procesu milion dělníků. Tito dělníci jsou dnes bez práce, plíží se hladoví ulicemi, statisíce dělnických rodin jsou vrženy do bídy a hladu. Byli jsme svědky, kolikráte vláda a její aparát zasáhl proti těm, kteří takovýmto neodpovědným způsobem provádějí a prosazují své brutální plány bez ohledu na to, jak se pracující obyvatelstvo bude míti a jaká bude jeho budoucnost. Jsme také svědky, že vždy, když se dělníci brání a nastupují do boje, aby obránili své nejzákladnější právo na lidský život, okamžitě zasahuje státní aparát, ovšem za souhlasu této vlády. Jaké zákony vycházely v posledním období z této sněmovny? Kolik vyšlo zákonů ve prospěch pracujícího obyvatelstva, ať již dělnictva, středních vrstev či pracující inteligence, a kolik zde bylo vytvořeno zákonů na obranu zisků kapitalistické třídy! To jsou skutečnosti, které zneklidňují veřejný hospodářský život. Říká-li vláda, že důvodem zneklidnění jsou volby, pak nemůže býti, jak jsem již uvedl, absurdnějšího tvrzení.

Druhý důvod, který se uvádí v předložené osnově, je, že by to prý zatížilo finance samosprávy. Jak je to však možné? V rozpočtu na r. 1934 byla již preliminována položka s odůvodněním, že je to na provedení voleb v tomto roce, a najednou se přichází s výmluvou, že by to finančně zatížilo samosprávu. Všechny tyto důvody, které jsou přitaženy za vlasy, jsou konec konců důvody kapitalistickými a dokazují jenom, jaký má buržoasie v tomto státě a vláda jako její exponent strach z nových voleb, z nového možného rozhodování obyvatelstva napříště, ať v okresu, zemi nebo v říši.

Všechny výjimečné zákony, které zde byly poslední dobou přijaty, i tento zákon, jsou vždycky doprovázeny tím, že je to v zájmu demokracie a její obrany. Béře-li se lidu možnost, aby po prošlém funkčním období mohl svobodně rozhodovati, kdo má napříště hájiti jeho zájmy, nařízením nebo zákonem, je to demokracie? Když se těmto lidem, kteří by nyní po prošlém období měli před lidem odpovídati ze všech činů, které po dobu 6 let proti pracující třídě napáchali, dává možnost, aby přes vůli lidu ještě rok zůstaly na těchto místech, tomu se říká demokracie?

Minulý týden jsme byli svědky dvou řečnických zápasů. Za vládní socialisty vystoupil zde na tribunu p. dr Stránský a za nacionální fašistickou frontu dr Hodáč. Dr Stránský jako nár. socialista, člen strany, která je součástí dnešní vládní koalice, říká, že všechno to, co za dnešní politické konstelace vláda dělá, je prý demokracie, je prý demokratické. Všechny výjimečné zákony, které až dosud byly, začínaje nouzovým diktátem, t. zv. zákonem o mimořádné moci nařizovací, a konče tímto zákonem, který má prodloužiti funkční období o jeden rok, které jsou konec konců dokladem, jak se krok za krokem ubírají všechna práva pracujícímu obyvatelstvu, jsou podle p. dr Stránského na obranu demokracie, k zajištění demokratických principů. (Posl. Škvor: Když to nechcete, tak se vzdejte mandátu! Nebudeme vám to prodlužovati!) To, myslím, byste měl říci sám sobě.

Naproti tomu dr Hodáč, exponent Živnobanky a dr Preisse, generální rádce českoněmeckých kapitalistů, který radí kapitalistům, jak dělníky okrádati a vyhazovati ze zaměstnání, a který je dneska de facto politickým vůdcem národně-fašistického sjednocení, proti této demokracii, kterou zde hájil dr Stránský, nic nenamítá. On jí jenom vyčítá, že její cesta je příliš pomalá, že je nutno, aby všechno to, co má zajistiti hospodářský a politický život, bylo abstrahováno od stranických zájmů. On volá podle známého hitlerovského způsobu po silné vládě, která bez ohledu na kohokoliv by mohla prováděti, co on považuje za správné. Tedy v zásadě není zde rozdílu mezi demokracií hlásanou dr Stránským a demokracií hlásanou nacionálně fašistickým vůdcem dr Hodáčem. Jenom metody jsou zde různé.

A tu bych chtěl zdůrazniti, že zvláště pracující obyvatelstvo v tomto státě má z toho velké poučení a musí si uvědomiti, že konec konců buržoasní demokracie, demokracie měšťácká a fašismus jsou synové jednoho otce, kapitalismu. Není myslitelno dneska mluviti o všeobecné demokracii. Všeobecná demokracie není možná ve státě, kde jsou třídní rozpory, kde existuje třídní boj. Tam může býti jenom demokracie té třídy, která vlastní politickou moc, která rozhoduje a která vlastní celé zřízení. A poněvadž zde v Československu celé to zřízení, celou politickou moc vlastní kapitalisté a buržoasie, pak tato demokracie je demokracii buržoasní. (Výkřiky.) Chci říci, ano, ani v Sovětském svazu ještě dnes není všeobecná demokracie a nikdo to netvrdí a neříká, nýbrž říkáme otevřeně, že v Sovětském svazu je diktatura proletariátu, která ovšem zajišťuje širokým milionovým masám proletářskou demokracii, to znamená proti zbytkům třídy kapitalistů a utlačovatelů.

Pracující lid velmi dobře vidí, jaký je rozdíl mezi zemí, kde je dnes diktatura proletariátu, a zemí, kde je vláda, která si říká, že ochraňuje a brání demokracii. Zde se přichází s předlohou zákona, kterou se bere obyvatelstvu možnost na jeden rok svobodně rozhodnouti, kdo má na příště hájiti jeho zájmy v té či oné instituci. Naproti tomu v Sovětském svazu jsou prováděny volby do sovětů každý rok. Ale nejenom to, v určitém úseku pracující obyvatelstvo má právo odvolati takového zástupce, který by zklamal anebo šel jinak, než je přání pracujícího lidu, kdykoli se pracujícímu obyvatelstvu zlíbí a kdykoli chce.

Musíme si uvědomiti, a zvláště pracující lid, že všechny tyto věci, které jsou zde zakrývány zdánlivě frází o obraně demokracie, jakož i všechny ty otevřené snahy o nastolení fašistické diktatury po vzoru Hitlera, Mussoliniho atd., jsou jenom výzvou a signálem pracující třídě, aby se ihned snažila vytvořiti zbraň, jak proti všem důsledkům takovéto demokracie nastoupiti boj.

Pracující třída má zbraň. Řekli jsme již s tohoto místa, že je dnes možno postaviti hráz, ať proti zakrytým metodám fašismu, nebo proti otevřenému fašistickému násilí. Řekli jsme jasně, že to může býti socialistické souručenství, které vytvoří předpoklady, aby všichni nepřátelé pracujícího lidu, ať už volí schůdnější nebo méně schůdnou cestu ke vzetí všech práv pracujícímu lidu, byli odraženi. Říkáme ovšem, že síla socialistického souručenství nespočívá v parlamentě. Hlavní silou socialistického souručenství je vytvoření akční bojovné jednoty mimo parlament; tam je jeho hlavní síla. Když se pracující lid spojí v továrnách a šachtách, když se nezaměstnaní dělníci spojí ve vesnicích a městech, když podají ruce středním vrstvám, malorolníkům a maloživnostníkům, pak je to síla, která má možnost změniti jak hospodářské, tak i politické poměry.

Poněvadž tato osnova není ničím jiným než dalším dokladem, jakých fašistických metod se užívá, aby byla uvolněna cesta otevřené fašistické diktatuře, prohlašuji jménem strany, i jménem klubu, že ji co nejostřeji odmítáme. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Krumpe.

Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno! Vím, že jsem za jedno s velkou většinou obyvatelstva daleko mimo naši stranu, když projevím svůj údiv nad návrhem o odkladu voleb do zemí a okresů. Žijeme po nějakou dobu v mraku demokracie. Od 2 let mají soc. demokraté již jen jeden cíl, demonstrační cíl, a to jest demokracie; a teprve dne 4. listopadu vyšlo 90.000 lidí, jak napočítali soc. demokratičtí tajemníci, na ulice a náměstí, aby demonstrovalo pro demokracii. (Posl. Schweichhart [německy]: To se vám ovšem nehodí!) To se mi již hodí. Kráčejte jen cestou demokracie až do konce, pak to bude docela správné. (Výkřiky posl. Schweichharta.) Ale nikoliv vraceti se tři kroky, když se šlo jeden krok kupředu. K základním právům demokracie, kolego Schweichharte, patří totiž svobodné a neomezené volební právo. Ale volební právo se omezuje, když uměle prodlužujete volební období a usnášíte se na zákonu, aby platné volební právo bylo zrušeno, jak jest tomu u osnovy, která nám byla předložena. (Posl. Schweichhart [německy]: To není naše vina!) Pane kol. Schweichharte, vy sociální demokraté jste spoluvinníci všeho, co se děje ve vládě, i když se venku vymlouváte, že vás přehlasují, přece máte také odpovědnost za všechno.

Bylo vyhledáno několik formálních příčin, aby se odůvodnila nutnost odložení; příčiny technické, finanční atd. Bohužel nemohu však souhlasiti v tomto případě s dovozováním pana zpravodaje. Příčinou odkladu nejsou uvedené důvody technické a finanční, příčinou odkladu jest starost, jak volby dopadnou, neboť dnes jest jisté, že by nutně v nejkratší době musely následovati volby do Národního shromáždění, kdyby se v normální lhůtě provedly volby do okresů a zemí, poněvadž by tyto volby dokázaly, že nynější koaliční vláda stojí na hliněných nohou; a strach před tímto výsledkem nutí vás k odkladu voleb. Provedli jste sice několik bezvýznamných voleb na zkoušku v několika zapadlých vesnicích, abyste si udělali obraz a namlouvali si: nám se ještě vede dobře; ale nařiďte všeobecné volby! To by bylo lepší. Aby se rozptýlily pochybnosti, ať povahy technické nebo finanční, k tomu jest nádherné východisko. Pan zpravodaj pravil, že by několikeré vydávání všech volebních listin bylo obtížné, zdlouhavé a drahé. Spojte volby do zemí a do Národního shromáždění a přeložte lhůtu volební Národního shromáždění z podzimu na jaro a tak můžete všechny tyto pochybnosti úplně odstraniti, když se na jaře budou konati volby i do Národního shromáždění. (Souhlas.)

První volební období pro země a okresy se končí. Jest důležité, aby se toto volební období skončilo v normální době. Ale není nikdo, kdo by z toho, že se skončí volební období Národního shromáždění, že se bude předčasně voliti do něho, snad mohl usuzovati, že by proto musily býti odloženy důležité věci. (Posl. dr Petersilka [německy]: Naopak, sanace se může provésti lépe, budou-li všichni věděti, jak se věci mají!) Pan zpravodaj řekl, že prý sanace obcí vyžaduje naprostého klidu. Tvrdím, že tato koalice neprovede sanaci obcí. K tomu měla již dosti času a již také jednou velmi marně se na to rozběhla a skočila vedle. Lze sotva míti za to, že tato koalice sanaci provede.