A. Ke státnímu rozpočtu:

Ke kap. 1:

1. Položka: "Osobní výdaje presidenta republiky" se snižuje z 2,500.000 Kč na 100.000 Kč. Úspory 2,400.000 Kč budiž použito ve prospěch chudých přestárlých osob.

2. Položka: "Výdaje na vojenské oddělení presidenta republiky" 397.500 Kč se škrtá. Úspory budiž použito ve prospěch nezaměstnaných.

Ke kap. 2:

3. V tit. 1, § 1 peníz 15,674.600 Kč se snižuje na 4 miliony Kč; název "Poslanci, osobní výdaje" se mění v název: "Náhrada ušlého výdělku poslancům, odkázaným na výdělek ze své osobní práce"; měsíční diety takových poslanců se snižují na 2500 Kč měsíčně a úspor takto docílených bude použito ve prospěch chudých přestárlých osob.

4. V tit. 2, § 1 peníz 7,929.200 Kč se snižuje na 2 miliony; název: "Senátoři, osobní výdaje" se mění v název: "Náhrada ušlého výdělku senátorům, odkázaným na výdělek ze své osobní práce"; měsíční diety takových senátorů se snižují na 2500 Kč měsíčně a úspor takto docílených bude použito k podpoře osob chudých a přestárlých.

Ke kap. 3:

5. Výdaje na fond pro nepředvídané výlohy vlády 10,000.000 Kč se škrtají a úspor budiž použito ve prospěch přestárlých osob.

Ke kap. 4:

6. Výdaje na fond pro službu zpravodajskou a propagační 10,000.000 Kč se škrtají a úspor bude použito ve prospěch vystěhovalců československých státních příslušníků, žijících v nouzi.

7. Podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům 3,000.000 Kč se škrtají a úspor bude po užito k podpoře vystěhovalců československých státních příslušníků, žijících v nouzi.

Ke kap. 5:

8. Veškery výdaje 1.280,000.000 Kč na ministerstvo nár. obrany se škrtají a úspor budiž použito ve prospěch nezaměstnaných a veřejného zdravotnictví.

Ke kap. 6:

9. Výdaje na policejní úřady a orgány 157,950.400 Kč se snižují na 37,950.400 Kč a tato položka budiž zařazena pod názvem "Sociální ochrana". Úspor 120,000.000 Kč bude použito k podpoře chudých válečných poškozenců.

10. Výdaje na četnictvo 260,585.800 Kč se snižují na 50,585.800 Kč a tato položka budiž zařazena pod názvem "Sociální ochrana". Úspor 210,000.000 Kč budiž použito k podpoře chudých válečných poškozenců.

Ke kap. 7:

11. Výdaje na trestní soudnictví 20,407.800 Kč a výdaje na trestnice 12,493.100 Kč se snižují ze své úhrnné výše 32,900.900 Kč na 20,900.900 Kč a tato částka budiž zařazena pod názvem "Sociální ochrana soudnictvím" ve prospěch chudé mládeže.

Ke kap. 8:

12. Veškery výdaje na ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy 1,741.300 Kč se škrtají a úspor budiž použito ve prospěch hladových dětí na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Ke kap. 10:

13. Výdaje na bohoslovecké fakulty 3,228.800 Kč se škrtají a úspor bude použito ke zvýšení položky sociální péče o studentstvo.

14. Veškery výdaje na kultus 93,664.300 Kč se škrtají a úspor budiž použito na péči o chudé žáky a studentstvo, na řádné vybavení vědeckých ústavů a k podpoře chudých dětí a mládeže.

15. Příjmy ze školného 46,534.600 Kč se snižují na výši 9,836.500 Kč z roku 1934 a k úhradě ušlých příjmů budiž zavedena zvláštní položka "Progresivní školné pro středoškoláky z bohatých rodin."

16. Příjmy vysokých škol a vědeckých ústavů 13,077.500 Kč buďtež sníženy na 6,829.600 Kč z roku 1934 a k úhradě ušlých příjmů budiž zavedena zvláštní položka "Progresivní studijní poplatky" pro vysokoškoláky z bohatých rodin.

Ke kap. 11:

17. Výdaje na likvidaci ruské pomocné akce 400.000 Kč se škrtají a úspor bude použito ve prospěch drobných zemědělců, žijících v nouzi.

Ke kap. 20:

18. Vydání na příspěvky státu ke zvláštním fondům bank úhrnem 70 milionů Kč se škrtají a úspor budiž použito na podporu nezaměstnaných a nemajetných absolventů středních a vysokých škol.

19. Vydání na fond pro věcné potřeby nár. obrany 315,000.000 Kč se škrtá a úspor budiž použito ve prospěch zbídačených malorolníků a maloživnostníků.

20. Název "Daň z obratu a daň přepychová" a příjmová položka 617,400.000 Kč se škrtá a nahradí se daní majetkovou, uvalenou na všechny osoby, jejichž majetek přesahuje 100.000 Kč.

21. Příjmy za cla, spotřební daně a poplatky tit. 3, §§ 3 až 5 se škrtají a nahrazují se zvláštními vzestupnými daněmi a poplatky uvalenými na osoby fysické i právnické, jejichž roční příjem přesahuje 100.000 Kč.

B. K finančnímu zákonu:

22. Ke čl. III, odst. 4:

Číslice 650 mil. Kč na péči o nezaměstnané z důvodů mimořádných hospodářských poměrů na rok 1935 zvyšuje se na 850 mil. Kč a úhrada opatří se z daně důchodové, z obratu a přepychu, jakož i úsporami v rozpočtu.

23. Ke čl. XVI, odst. 1:

Lit. b) se škrtá.

K lit. c) navrhujeme dodatek:

"Ministr financí nesmí tohoto obnosu 150,000.000 Kč užíti k jinému účelu než k sanování hornického bratrského pojištění a k zajištění důchodů hornickým provisionistům."

24. Ve čl. XXIII nechť odst. 1 zní:

"(1) Na stavbu vysokých škol a na jejich vnitřní zařízení stanoví se na rok 1935 částka 60,000.000 Kč."

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Po čtyřdenním jednání dospěli jsme ke konci debaty o státním rozpočtu na r. 1935. Mně přináleží úkol zrekapitulovati v hrubých rysech jednání a zhodnotiti jeho obsah. Jsem povinen říci, že právě tak jako jednání výboru rozpočtového, také jednání plena vykazovalo neobyčejně vysokou úroveň. Kdo pamatuje jednání o rozpočtu z dřívějších let, dá mi jistě za pravdu, řeknu-li, že mezi jednáním nynějším a jednáním dřívějších, zejména popřevratových let je neobyčejně velký rozdíl, znamenající mimořádný pokrok, který svědčí, že parlament je na vysoké úrovni. Z dřívějších let jsme zvyklí na velice rušné jednání rozpočtové, které častokráte vykazovalo mimořádně hlučné scény, jichž v tomto roce vůbec již nemůžeme zaznamenati. Podíváme-li se zpět a změříme-li cestu, kterou jsme zde ušli v ohledu stoupnutí parlamentní úrovně, musíme říci, že parlament po stránce jednání a jeho úrovně urazil veliký kus cesty. Konstatoval-li jsem ve své zprávě o výborovém jednání, že také ve výboru, který se zabýval speciální materií rozpočtovou číselně od kapitoly ke kapitole, byly promluveny také některé politické řeči, musím to tím více konstatovat o jednání plena sněmovního, aniž bych to chtěl označovat za nenáležitost; naopak, je mně jako všem ostatním pánům známo, že rozpočty státní v celém světě, ve všech státech bez rozdílu jsou vedle své povahy hospodářské také faktorem politickým. Je to zpravidla, řekl bych, jediná z vhodných příležitostí, kdy strany projevují své stanovisko nejen k projednávané látce, nýbrž i k vládě a její politice, a rozpočet je jim také příležitostí vysloviti důvěru nebo nedůvěru vládě a vládnímu režimu.

Strany při takovéto příležitosti používají debaty, aby vyslovily svá stanoviska programová a politická. Je to na snadě, jestliže se plenum nezabývá podrobnostmi, do kterých musí jíti odborný výbor, jehož úkolem je podívati se dokonale na materii po stránce věcné a oceniti ji i odůvodniti po stránce právní, především číselně.

Konstatuji, že debata byla na mimořádné úrovni. Bylo by si jen přáti, aby řeči v plenu sněmovny pronesené více na sebe navazovaly, aby představovaly více opravdové, skutečné debaty, než jen vyjadřovaná stanoviska buď jednotlivých poslanců k té neb oné otázce, kterou representuje ta nebo ona rozpočtová kapitola, nebo projevy stran.

Chápu, že není ani fysicky dobře možno, aby zde páni poslanci byli přítomni dnem i nocí několik dnů, přes to však mám za to, že v tomto směru by byla žádoucí náprava. Bylo by třeba, aby plenární jednání vykazovalo poněkud větší presenci, než jsem jí v posledních čtyřech dnech viděl.

Byly zde případy, že jednotlivé řeči navazovaly na řeči předcházejících řečníků, musím však konstatovati, že to byly případy sporadické. Bylo zde předneseno velmi mnoho odborných řečí a, pokud to bylo fysicky možné, poslouchal jsem je osobně, pokud to nebylo možné, přečetl jsem si je ze stenografických zápisů. Jsem povinen říci, že poslanci dbali, aby se jejich řeči opíraly o projednávanou materii a připínali se k ní svou povahou. Některé z těchto řečí byly dokonce skvělé. Mohu říci, že v každé řeči bylo možno nalézti nějaký nový námět nebo návrh, vůbec jejich obsah byl takový, že si zasloužil určité pozornosti. Půjde o to, aby také vláda z toho, co zde bylo k rozpočtu řečeno, vyvodila příslušné důsledky a aby řeči svým obsahem neobyčejně cenné nezapadly ve stenografickém protokole.

Je nasnadě, že jednání plena právě tak jako jednání výboru bylo ovlivňováno poměry soudobé krise a z ní vyplývající bídou. Tento fakt slučoval a sbližoval všechny, kteří s řečnické tribuny k rozpočtu hovořili. Sbližoval v tom směru, že byly hledány cesty společně a upřímně, jak z této situace ven. V tomto ohledu přiblížila se stanoviska stran a mluvčích velmi značně.

Velmi pěkně charakterisoval situaci p. kol. dr Suchý, který řekl, že poměry, které plodí nezaměstnanost, nutí nás semknouti všechny dohromady za tím účelem, aby bylo lépe. Prohlásil, že lepší poměry jsou daleko účinnější zbraní nežli bodáky. Souhlasím s ním doslovně a mám za to, že jsme všichni povinni, abychom se vynasnažili spolu s vládou, abychom se k lepším poměrům dostali a abychom nezaměstnanost nejenom mírnili, na nejmenší míru omezili, nýbrž na konec odstranili.

Velmi mnoho řečí dotýkalo se otázek školských a otázek kulturních. Je to zjev, který je jistě hoden kulturního národa, za jaký se národ český právem může vydávati. Nebylo by správné, abych nepoukázal, že za debaty bylo nalezeno velmi mnoho silných akcentů pro demokracii a nebylo z debaty vyciťovati nějakých jiných snah, které by chtěli demokratický režim v tomto státě zeslabovati nebo snad dokonce odstraniti.

Jeden z řečníků, byl to p. dr Tiso, řekl, že základem demokracie je právo a spravedlnost. Ano, základem demokracie je právo a spravedlnost, tyto zásady byly také vtěleny v ústavu této republiky a já jsem přesvědčen, že každá svědomitá vláda bude a musí dbáti, aby tyto základní zásady ústavy byly v každém ohledu dodržovány.

Nemohu souhlasiti s míněním, které zde pronesl p. kol. Najman, který pravil, že demokracie je toliko pro vládní strany. Tomuto mínění nemohu přisvědčiti, poněvadž by to byla krátkozraká vláda a bylo by to krátkozraké mínění vládních stran, kdyby chtěly uplatňovati právo a spravedlnost toliko pro příslušníky své většiny. Nikoli. Každý z nás, kterým je dnes přidělen těžký úkol dělati odpovědnou politiku státní, odpovídati za ni v této těžké době, je si vědom, že žádná strana není na věky pojištěna, že bude ve vládě. Dnes je mimo vládu ta nebo ona strana, zítra tam může býti druhá nebo třetí, která právě sedí ve vládě. Vláda a vládní majorita pochopitelně odpovídají za chod státních událostí, za režim, za všechny počiny, které musejí podniknouti v zájmu státu a obyvatelstva, i když někdy jsou třeba povahy nepopulární. Ale to samo o sobě nemůže býti důvodem, aby se demokracie stala výhradou a výsadou toliko vládních stran.

Stanovisko oposičních stran k rozpočtu bylo vyjádřeno různě. Některé z těchto stran se postavily úplně negativně k rozpočtu, druhé prohlásily, stojíce na půdě státu, že budou hlasovati aspoň pro některé resorty státního rozpočtu, aby nepřetrhaly všechny pásky, které svědčí, že třeba je strana v oposici, je stranou státní a na půdě státu stojící.

Za debaty právě tak jako ve výboru projevila se velmi silná snaha po reformě správy, právě tak jako se z valné části řečí ozývaly snahy po sanaci naší samosprávy, která ať tak nebo onak je a pro budoucnost zůstane základem našeho státu. Samozřejmě, že také otázky daňové, otázky berní prakse a eventuální úpravy některých berních předpisů byly předmětem jednání a pozornosti plena sněmovního právě tak, jak tomu bylo zejména ve výboru.

Bylo poukazováno, že to byl zejména zákon o stabilisačních bilancích, který způsobil derutu samosprávných financí. Velmi hezky to zde vyjádřil kol. Lanc, který uvedl několik konkrétních případů, jak zákon o stabilisačních bilancích působil na samosprávu a co znamenal pro všechny podniky, jimž má sloužiti, a ne neprávem zde kol. Netolický prohlásil, že berní reforma hájí především velké poplatníky a že zasluhuje potřebné novelisace.

Snaha po změně některých zákonných předpisů vyzírala z debaty rozpočtové velmi silně. Mluvil o ní také pan ministr financí ve svém exposé k rozpočtu, nežli byl dán rozpočtovému výboru. Není pochyby a není sporu mezi námi o tom, že některé zákonné předpisy potřebují s ohledem na nedostatky, o nichž zde bylo mluveno, potřebné reformy. Přes to, že jsem stoupencem těchto reforem, velmi důtklivě upozorňuji, aby každý takový počin se děl s potřebným zřetelem k autoritě státu, aby se děl s potřebným zřetelem, že stát nemá a nesmí dopustiti, aby obyvatelstvo ztratilo víru v právní stav, a že snad to, co se dnes zákonem obyvatelstvu dá, může se mu v krátké době opětně vzíti. Tedy v tomto směru jsem toho mínění, že jsme povinni postupovati velmi obezřetně a velmi opatrně.

Pan kol. Pelíšek poukázal zde právem, že máme některé spotřební daně neodůvodněně vysoké a že by poměry vyžadovaly jejich snížení. Pan kol. Pelíšek mluvil pravdu, která se dá podepsati, kterou jsem řekl x-krát v rozmanitých projevech. Utekli jsme od přímých daní a jsme dnes odkázáni pro státní pokladnu především na příjem z daní nepřímých. Proto máme některé nepřímé daně vysoké, které mají svůj vliv na ceny výrobků, produktů atd.

Všeobecně bylo poukazováno, že pan ministr financí, když nasadil do rozpočtu asi o 1/2 miliardy Kč příjmů více proti r. 1934, je příliš optimistický. Řekl jsem ve výboru a řekl jsem i zde ve svém úvodním slově, za jakých předpokladů je možno udržeti příjmovou stránku rozpočtu v rovnováze a dosáhnouti příjmů, které očekáváme. V tom směru je se mnou za jedno také pan ministr financí, který soudí, udržíme-li dosavadní vývoj a provedeme-li některá nutná opatření k zabezpečení příjmů, že se číslice nasazené do rozpočtu nám také objeví ve státní účetní závěře. Myslím, že páni, kteří mluví o přílišném optimismu pana ministra financí, nepochopili správně, co pan ministr financí řekl jako doprovod k rozpočtu. Nazval jsem řeč pana ministra financí opatrným optimismem, který zváží a počítá všecky dané okolnosti a možnosti, s nimiž je počítati. Při tom všem pochopitelně nikdo a také pan ministr financí nemůže nikomu dáti na kolek, že za poměrů, v jakých celé naše národní hospodářství žije, budeme s to dodržovati rozpočet do posledního puntíku. To nikdo nemůže říci, poněvadž nikdo z nás není prorokem, aby mohl vzíti do haléře odpovědnost za to, co je nasazeno do státního rozpočtu, poněvadž čísla rozpočtová jsou toliko předpovědí a rozpočet sám je rámcem, v jehož hranicích má se státní hospodářství pohybovati.

Pokud se páni dotkli v rozpočtu rozpočtových čísel, dovolí, abych se u jejich poznámek jenom několika slovy pozastavil. Konstatuji, že i oposice musila s tohoto místa uznati, že státní rozpočet byl sestavován hospodárně a že jednání ve výboru bylo věcné a z hospodářských hledisek vedeno.

Bývalý premier vlády, velevážený pan kolega Udržal, dotkl se také ve své řeči státního rozpočtu a konstatoval, že chvále p. ministra financí rozumí tak, že jsme se dovedli přizpůsobiti tou měrou, že státní výdaje snažíme se přizpůsobiti státním příjmům. Při té příležitosti vzpomněl zde zlatých časů z roku 1921, o nichž konstatoval, že z řádného rozpočtu nár. obrany bylo mu možno uhraditi celý mimořádný náklad na nutnou ochranu republiky při vpádu Maďarů na Slovensko, a že tento mimořádný výdaj činil přes 1 miliardu Kč. Vážený pan kolega Udržal dovolí, když položím otázku, že nevím, mám-li tento fakt pokládati za plus či minus. Chci říci, že v době, kdy tato skutečnost byla umožněna, měli jsme státní rozpočet, činící přes 14 miliard, tedy právě jednou tolik, kolik činí rozpočet dnešní, a rozpočet nár. obrany činil tehdy bezmála 2 1/2 miliardy Kč. Jsem toho mínění, že dnes bychom takto nemohli rozpočtovati, poněvadž bychom se octli ve velmi prekérní situaci, ze které bylo by těžké východisko. Rozpočet, který je sdělán tak, že v něm je možno uhraditi ještě bez překročení, bez virementů nějaké větší výdaje, svědčí o tom, že je opatřen velmi značnou vatou a na takové vatýrování rozpočtu dnes už naše poměry a naše hospodářská zdatnost poplatníků naprosto nestačí.

Dámy a pánové dovolí mi poznámku: Kdybychom byli těch dobrých poměrů využili, abychom plus, které nám v rozpočtech přebývalo, byli použili, nikoliv častokráte k utrácení za každou cenu jenom za tím účelem, abychom rozpočet vyčerpali, nýbrž k tomu, abychom snížili státní dluh, mohli jsme si touto dobou opětně o něco více vypůjčiti, když je nám zle. Dnes nemůžeme si troufnouti 14miliardový rozpočet.

Pan kol. Kallina nazval rozpočet rozpočtem v krisi, jako takový jej hodnotil. Ovšem i rozpočet na r. 1935 musíme ještě pokládati za rozpočet krisový. Také on označoval optimismus pana ministra financí za neodůvodněný. Vytýkal pak zejména, že oposice byla vyloučena z příprav na rozpočtu. Rozpočet sestavuje vláda, nikdo jiný neměl na tvoření číslic rozpočtových žádného vlivu, a je tedy pochopitelno, že za tento rozpočet především také vláda odpovídá. Kdyby pánové, kteří si stěžovali, že neměli vlivu na přípravy rozpočtové, byli součástkou odpovědné majority, je samozřejmé, že také oni nesli by odpovědnost za to, co zde vláda s resorty a státními podniky parlamentu předložila. Řekl jsem již dokonce dvakráte, že úsporná komise tentokrát nevykonávala žádného vlivu na číselnou výši rozpočtu.

Pan kol. Kallina prohlásil ve své řeči, že parlament není schopen řešiti hospodářské úkoly, poněvadž je ovládán volební nervositou. Sledoval jsem, jak jsem řekl, velmi pozorně jednání slavné sněmovny, a nemohl bych říci, že jsem pociťoval nějaké zvláštní volební nervosity, která by byla v jednání zaujala daleko více místa, nežli snahy nesené za jedním společným úsilím, to jest dostati se z hospodářské bídy ven. Pan kolega poukazoval na to, že tabáková režie preliminuje více, nežli je možno očekávati ve výsledcích. Snížili jsme výnos tabákové režie právě proto pro r. 1935, poněvadž několik posledních roků ukázalo, že tabáková režie nedosahuje potřebných výsledků, které byly rozpočtem očekávány.

Kolega Nečas zmínil se zde o jedné velmi - naléhavé otázce, to jest o kollaudaci rozmanitých staveb, ať jsou to již budovy, silnice, mosty, nebo rozmanité jiné práce zemní nebo vodní. Chci zde konstatovati, že otázka kollaudací podobných prací byla předmětem velmi vážného jednání výboru úsporné komise, a výsledkem tohoto jednání je, že pan ministr veř. prací vydal zvláštní oběžník, kterým na řídil svému resortu, všem oddílům, které mají do kollaudací co mluviti, aby kollaudace všech podobných prací byly skončeny v době nejkratší a aby v těch případech, kde není možno tomuto naléhavému rozkazu vyhověti, bylo sděleno, proč se tak nemůže státi. Doufáme tedy, že také zde bude zjednána potřebná náprava.

V jednání bylo voláno po dotování položky na elektrisaci venkova. Připomínám, že také v tomto směru vláda se snaží už s ohledem na to, že se zde jedná o práci, aby potřebnou položkou v rozpočtu dotovala tuto naléhavou potřebu. Ovšem, nouze láme železo, a tedy i zde musíme se omeziti na nejmenší míru.

Páni kolegové dr Ravasz, Sivák a Hokky stěžovali si, že vláda nedbá náležitou měrou naléhavých potřeb Slovenska, Podkarpatské Rusi a národnostních menšin. Vytýkali zejména, že rozpočet se sdělává bez slovenských odborníků. Úloha je mi tu usnadněna tím, že na tyto výtky odpověděli za debaty ve svých řečech pp. kol. Polívka a dr Štefánek. Konečně není tomu tak dlouho, co s tohoto místa p. předseda vlády číselně ukázal, že republika a vláda nejsou ani Slovensku, ani Podkarpatské Rusi, ani ostatním národnostním menšinám žádnou macechou. Každý kolektiv musí býti založen na ušlechtilé zásadě pomáhati hospodářsky, kulturně i jinak slabým a jsem přesvědčen, že v tomto směru může vláda a vládní strany plně převzít odpovědnost za způsob, jakým vláda nakládá se Slovenskem, Podkarpatskou Rusí a ostatními národnostními menšinami.

Pan kol. dr Tiso, když se byl předtím, třebas jako oposičník, přiznal, že státní rozpočet je státní nutností, vytýkal, že tento rozpočet nenese stopy potřebných příprav k od stranění krise a že kopíruje rozpočty předchozích let. Pan kol. dr Tiso velmi dobře ví, že v mezích řádného rozpočtu není dobře možno přispěti k odstranění krise, která zastavila 1800 továren, která působí, že jednotlivé podniky omezují výrobu, propouštějí dělníky, úředníky atd. Poněvadž jde o mimořádný zjev, musíme tomu čeliti opětně prostředky mimořádnými.

Ostatně páni slyšeli z exposé pana ministra financí, že investice, které budeme podnikat v budoucím roce, representují částku přes 1 1/2 miliardy Kč. Připočteme-li k tomu, co jsme ještě udělali ve výboru rozpočtovém ve formě zvýšení investic u státních drah o 195 mil. Kč, representuje to částku na investice okrouhle 1700 mil. Kč pro budoucí rok. Jsem toho mínění, že se zřetelem na situaci, v jaké stát se nalézá, je to úkol naplněný vrchovatou měrou a že je to nejvyšší hranice, do které si může stát v této situaci troufat.

Za debaty, která vyvěrala ze současné situace hospodářské a z ní prýštící mizerie, vytrysklo velmi silně jedno poznání, a to, že bylo zde konstatováno z několika úst, že jeden stav, jedna třída nemůže býti pokládána za nositele hospodářského státního života a že jediné uznáním nároku na život všech vrstev je možno stát a jeho hospodářský život udržet. Mimořádně zde byl vyzvednut význam konsumentských vrstev, jichž konsumní schopnost má vliv na postavení i výrobních vrstev. To je jedno cenné poznání, ke kterému donutila bída v mnohých případech i pány, kteří bývali jindy mínění poněkud jiného.

Pan kol. Najman vyzval pana ministra, aby sdělil, kdo dluží daně, zda jsou to velcí, střední, či malí poplatníci. Pan kol. Najman velmi dobře ví, že takový seznam nelze dosti dobře bez újmy na výkonu státní administrace poříditi, a ví také dobře, že daně dluží všechny třídy a všechny stavy, ať jsou to bohatí, či prostředně hospodářsky silní, či chudší, drobnější lidé. Kdo jediné má daně zaplaceny, jsou dělníci a gážisté, kteří odvádějí své daně srážkou.

Pan kol. Ostrý zejména poukázal, že v této době nebylo by moudré a účelné zvyšovati limit samosprávných přirážek. Myslím, že žádná rozumná obecní správa takové snahy nemá a netouží po zvýšení limitu samosprávných přirážek, jednak, že je si vědoma toho, že z poplatníků nedá se v této době více vymačkati a že takové zvýšení vzhledem k po klesu přirážkové základny by naprosto nic nevyneslo.

Pan dr Rosche užil ve svých vývodech obratu, že rozpočet, poněvadž se nesmí měniti, způsobil, že koalice si sama dělá oposici. Myslím, že toto rčení není úplně správné, svědčí nanejvýš o tom, že příslušníci koalovaných stran mají tolik vůle a možnosti vysloviti otevřeně své mínění k té neb oné otázce, jakož i k rozpočtovým položkám, a pak je v tom i význam demokracie, že svým stoupencům dovoluje, aby o každé věci mohli nezkráceně a otevřeně od plic říci své mínění.

V debatě samozřejmě ozývalo se volání po naléhavém luštění otázky dlouhodobých úvěrů, které především mají posloužiti k oživení naší výroby. Poněvadž dnes je situace taková, že žádný podnik není s to, aby v době tří měsíců mohl krátkodobý úvěr splatiti, leží nám na žíru stále přes 1 miliardu Kč, aniž tyto peníze přes ohromnou nouzi a potřebu peněz mohou nalézti příslušného umístění.

Spěji ke konci. Vyčerpal jsem všechny náměty, které se vztahovaly k rozpočtu, a zastavil jsem se téměř u všech poznámek, které rozpočtu se dotýkaly. Chci říci, že parlament dává státu rozpočet tentokráte v době poměrně kratší, než tomu bývá jindy, dává státu rozpočet, aby se v jeho mezích hospodařilo. To, že rozpočet byl vyřízen v době kratší, nemluví proti parlamentu, nýbrž naopak pro něj. Pro vládu a její orgány znamená povolení rozpočtu i další příkaz nutných úspor, kterým se musí ve státním hospodářství i r. 1935 bezpodmínečně říditi. Řekl to už p. ministr financí ve svém exposé a já to jenom podtrhuji. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.)

Rozpočet nesplňuje všechny tužby a přání, které byly v rozpočtové debatě předneseny, poněvadž by to vyžadovalo dalších nákladů. Úkolem naším a především úkolem vlády je koncentrovati všechnu svou činnost v tom směru, abychom oživili pracovní trh, abychom mohli dostati z hospodářského života to, čeho stát jako spojitá nádoba s hospodářským životem soukromým pro svou existenci potřebuje. Budeme-li všichni konati svou povinnost v tomto směru a bude-li ji především konati vláda, pokud bude moci, věřím, že v dohledné budoucnosti budeme moci splniti také všechny tužby, přání a potřeby, které dosud nemohly býti do rozpočtu vloženy.

Končím své vývody a doporučuji slavné sněmovně, aby rozpočet přijala tak, jak vyšel z prací výborových. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

O státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1935 míním dáti hlasovati podobně jako předešlá léta tímto pořadem:

Nejprve hlasovali bychom o dílčích rozpočtech vlastní státní správy, které jsou zařazeny do prvé skupiny rozpočtu a při hlasování postupovali bychom podle pořadí rozpočtových kapitol.

O jednotlivých státních podnicích, které tvoří skupinu II státního rozpočtu, budeme hlasovati vždy při kapitole onoho resortu, jenž nad tím kterým podnikem má zákonný dozor. Takto se postupně vykoná hlasování o II. skupině státního rozpočtu při kapitolách rozpočtové skupiny I.