Ale domnívám se také, že by bylo nutno, aby nemocniční zákon z r. 1888 jako již dávno překonaný byl změněn a vypracován a předložen moderní zákon, odpovídající dnešním poměrům. Vidíme, že v českém zemském zastupitelstvu byl učiněn pokus aspoň podati velkorysý program nemocničních staveb. Má se na to vynaložiti 518 milionů. Velmi pěkné! Ale pročítáme-li důvodovou zprávu, vidíme, že musíme do toho vína přilíti velmi mnoho vody, neboť vedle stavby jest uhrazení vysokých správních a úředních nákladů tak těžké, že podle důvodové zprávy sotva lze přikročiti k provedení těchto tak nutných staveb. Pokládáme za naléhavě nutné, aby se zde ministerstvo zdravotnictví ujalo iniciativy, a to poněkud ostřeji a energičtěji než dosud a především pro vybudování pavilonů pro nakažlivé nemoci a zvýšení počtu lůžek a mnoho jiných věcí.

Několik slov o ošetřovatelích. Uznáváme vyčerpávající činnost těchto zaměstnanců, ale naše po léta přednášená přání, aby se těmto zaměstnancům, na nichž častokráte závisí zdraví nemocných, dostalo sociálně slušného a přijatelného postavení, byla mluvena bohužel do větru, ačkoliv jest naléhavě nutno, aby se právě tomuto stavovskému odvětví dostalo trochu sociální spravedlnosti. Znovu bychom chtěli poukázati na tuto stránku péče o nemocné a žádati ministerstvo zdravotnictví, aby zde konečně zjednalo nápravu k lepšímu.

Pokud jde o potírání nakažlivých nemocí, dalo by se také jiným způsobem dosíci pokroku, kdyby se provádělo ochranné očkování proti záškrtu, které také doporučil zdravotní odbor Společnosti národů. Státní zdravotní ústav československý dodává různá sera v dobrém a bezvadném stavu. Ovšem, obíráme-li se touto stránkou potírání nakažlivých nemocí, neměla by se zavésti nucená opatření, nýbrž poučováním a spoluprací samosprávných svazků mělo by se hleděti dosíci úspěchu.

A nyní opět několik slov o Jáchymově. Kol. Blatná promluvila již o tom několik poznámek. Otázka Jáchymova objevuje se v každé rozpočtové rozpravě. Unie horníků v čele se zemřelým posl. Pohlem, pracovala po léta pro zabezpečení zdraví těchto 300 lidí, kteří pracují v Jáchymově v uranových dolech a snažila se, aby něčeho dosáhla. Pamětní spis, který uvádí vše, co jest nutné, byl odevzdán také panu presidentovi Masarykovi. Pan president Masaryk uznání hodným způsobem věnoval také 300.000 Kč na studium této strašlivé nemoci. Ale, tážeme-li se po praktických výsledcích, řekne se nám, "že věda neřekla ještě poslední slovo". Kdybychom zde chtěli čekati s praktickými opatřeními, až věda promluví poslední slovo, pak by již snad oněch 300 horníků vypustilo svůj poslední dech. V tomto roce zemřelo v Jáchymově opět 8 horníků na tuto strašlivou nemoc. Proto znovu vyzýváme všechna příslušná místa a zvláště ministerstvo zdravotnictví, aby zde konečně jednou něco praktického a rozhodného zařídila. Leccos bylo již provedeno, ale to je příliš málo. Především žádáme hmotnou ochranu těchto lidí, zabezpečení pensí a výjimečné ustanovení ze zákona ze dne 1. června 1930. Přejeme si, aby opět byly zavedeny drahotní přídavky, které těmto dělníkům byly odňaty, žádáme přeložení do provise po 15leté práci v tomto smrtelném povolání. Uznáváme zvláště také, že Unie horníků neustále pracuje pro tyto jáchymovské proletáře, a přejeme si jen, aby všechna místa měla pro ně co možno největší porozumění. Ministerstvo zdravotnictví má v této době splniti velké úkoly. Nezávisí to ovšem jen na panu ministrovi zdravotnictví a jeho dobré vůli, nýbrž také na rozhodnutích ministerstva financí. Domnívám se, že ministerstvo zdravotnictví mělo by se poněkud ostřeji a energičtěji domáhati náležitého dotování jednotlivých kapitol. Nejsme nikterak spokojeni se zákonodárnou prací ministerstva zdravotnictví. Pan ministr zdravotnictví dr Spina zvláště ve svém výkladu r. 1933 přednesl velmi krásné návrhy a přísliby zákonů atd., bohužel z těchto slibů dodnes ještě nebylo uskutečněno nic a nevidíme ještě ani malý náběh. Domníváme se, že v těchto dobách i v ministerstvu zdravotnictví jako v jiných ministerstvech třeba si vybojovati rozpočet, vhodný pro dnešní dobu.

Vítáme, že tohoto roku po prvé jsou v rozpočtu částky na školení sociálních pracovnic. Vítáme a doufáme také, že tyto sociální pracovnice, až absolvují své kursy, budou míti v okresech a obcích možnost vykonávati své povolání. Domníváme se, že musíme také naléhati, aby v těchto kursech bylo zařízeno vyučování sociálních pracovnic v německém jazyku. Úkolem ministerstva sociální péče jest zabezpečiti v této době sociálně zdravotní a zdravotně sociální zařízení samosprávných svazků a starati se, aby pro nouzi obcí nezašla. Jest to nejdůležitějším úkolem ministerstva zdravotnictví a přejeme si, aby tato zařízení, která dnes mají dvojnásobný význam, byla co možno zajištěna a zůstala zachována. Velmi rádi uznáváme dobrou vůli ministra zdravotnictví, ale přejeme si, jak řečeno, poněkud větší energie, poněkud větší ostrosti v požadavcích na ministra financí a především musí se mysliti na to, že dnes zdraví lidí v tomto státě jest nejvyšším statkem.

Nyní bych chtěl s tohoto místa pronésti několik slov o tělesné výchově. Vždyť ministerstvo se nazývá "ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy". Bohužel my, kteří pracujeme v tomto oboru, musíme konstatovati, že se o této druhé části úkolů příliš mnoho neslyší. Mluvím-li o tělesných cvičeních a sportu, chci zde rozlišovati. To, co zde chci hájiti, není sport s 11 nebo 20 muži, kteří s nutnou representací zastupují československý sport v cizině, nebo snad sport, který při sportovní činnosti 22 lidí a několika tisíc tak zvaných fanoušků každé neděle zaplňuje sportovní hřiště, ani nechci mluviti o těch sportovních klubech, které jsou přímo obchodními podniky a které neobchodují pouze vstupenkami, nýbrž i sportovci. Chci mluviti o sportu, který jest sportem chudých lidí, o sportu tisíců lidí venku v obcích, dnes mu oddaných, kteří mu věnují své volné hodiny týdenní, o tělesných cvičeních, která slouží zvláště dělnické třídě, o oněch tělesných cvičeních, která se snaží vychovati zdravotně muže, ženu a děti. Sport není, jak se častokráte předpokládá, spolkaření. Správně provozován jest hospodářským a také politickým činitelem. V hospodářském životě má s mnohých stran velký význam a počíná se i u nás velmi mocně projevovati také čistě politicky. Stačí, poukáži-li opět jen na Německo, kde dnes sportovní organisace znamenají pro stát politický mocenský nástroj po té stránce, že všechny sportovní svazy nejsou nic jiného než doplněk vojska, říšské obrany. Také u nás má sport a sportovní svazy jistý význam. Otázka jest bohužel příliš choulostivá, než aby bylo možno mluviti o ní docela otevřeně s tohoto místa. Chci však rozdělovati sportovní svazy, posuzováno sportovně, na svazy, které se již odedávna postavily na půdu státu a za druhé na svazy, které zařizují svou činnost podle konjunktury, podle toho, jak vane vítr. Ale sport má také pro náš stát politicky zcela zvláštní význam a ještě jednou chci zde upozorniti na mohutný projev při pražské Olympiádě, když s českými dělníky jednotně a v sevřených řadách pochodovalo pražskými ulicemi 6000 německých dělníků, srdečně pozdravováno českým obyvatelstvem. To jest pro stát jistě větším činem než demonstrace několika set povykujících studentů. Tento sport a tyto sportovní organisace mám na mysli a ty přednášejí právem své požadavky ministerstvu zdravotnictví a dožadují se státního podporování. Ale, čteme-li v rozpočtu odůvodnění pro podporování těchto spolků, musíme se vlastně poněkud styděti, je-li člověk sportovcem nebo dokonce činovníkem sportovní organisace. Tam se podpora sportovních organisací odůvodňuje tím, že se nesmějí nechati úplně zajíti spolky, jimž se již daří špatně. To je ovšem odůvodnění, z něhož vyplývá, že se pak s sportovními a tělesnými cvičeními, která jsou jistě důležitá pro stát, nakládá tak, jak to přes naše dlouholeté protesty a požadavky vidíme stále a stále. Musí se najíti jiné odůvodnění, chce-li někdo mluviti o sportovních a tělesných cvičeních. V odůvodnění musilo by se říci, že tělesná cvičení mají neobyčejně veliký význam právě pro zdraví lidí a tím pro stát a odpovědná místa státu a zde zvláště ministerstvo zdravotnictví mělo by toto stanovisko plným právem a docela otevřeně hájiti, odpovědné úřady tohoto ministerstva měly by konečně také jednou uplatniti druhou část svého pojmenování.

Zkoumáme-li částku, která jest zařazena v kap. 18, na podporu sportu a tělesných cvičení, můžeme docela klidně prohlásiti, že to nemá vůbec žádného významu. Kdyby spolky a korporace měly podle toho říditi svou práci, byl by pravděpodobně stav sportu v Československé republice velmi ostudný. Tyto peníze nestačí ani na nejnutnější potřeby, zvláště dnes, kdy spolky těžce trpí hospodářskou krisí. Tyto výdaje na sport nejsou ani peníze vyhozené. Neboť, kdyby se omezil sport a tělesná výchova, musily by brzy značně stoupnouti náklady státu na nemocnice, péči o nemocné atd. Jest povinností vlády, aby také v tomto oboru konečně věnovala na tělesná cvičení a sport, ať již se dnes nazývají jakýmkoliv hromadným jménem, ony peníze, které by znamenaly skutečnou podporu spolků. Tato věc není pouze věcí ministerstva zdravotnictví, nýbrž i ministerstva nár. obrany. Velmi mnoho se mluví o brannosti a dějí se pokusy nastoupiti nesprávné cesty k této branné výchově. Poskytněte sportovním spolkům nutnou státní podporu a brannost v duchovní a tělesné výchově povznese se tak, že stát v tomto oboru získá ohromné hodnoty. Celé stanovisko ministerstva zdravotnictví ke sportu podle mého mínění jest poněkud mylné. Rozhodující činitelé měli by zaujmouti docela jiné stanovisko a uskutečňovati to, co bylo již častokráte řečeno krásnými slovy.

Ještě jednou bych konstatoval, že úplně přestaly subvence čelným organisacím v posledních letech. Všechny intervence byly marné. Rozdělení vůdčím organisacím, které jedině znají stav jednotlivých spolků, umožňuje provésti rozdělení tak, aby se pomohlo na pravém místě. Ale takto spolky podávají žádosti, platí velmi mnoho kolků a buď odpověď nedostanou, nebo po nějaké době se jim odpoví, že není peněz.

Několik slov o tělesných cvičeních ve školách. Zde se především konají kursy pro profesory a učitele. Má se tím pokračovati v dalším vzdělání učitelů v oboru tělocviku a sportu. Domníváme se, že peníze na to mělo by poskytovati nikoliv ministerstvo zdravotnictví, nýbrž že jest to úkolem ministerstva školství. Tím by se v ministerstvu zdravotnictví jistě uvolnily velké peníze na kursy pro vedoucí spolků a sportovce, jakož i pro vedoucí dětských oddílů, kteří vykonávají venku ohromnou práci. Přejeme si také, aby tyto kursy byly v německém území soustředěny v jednom místě, jako jest tomu již v českém území. Zde mohla by se vykonati mnohem přehlednější práce. Přiznáváme, že po stránce čistě organisační v posledních letech bylo v těchto kursech mnoho zlepšeno.

Na středních školách vidíme, že vyučování tělocviku a sportu jest dosti vybudováno. Tam třída s 24 nebo 25 žáky má vlastního profesora tělocviku. Ale na živnostenských pokračovacích školách ze zcela zvláštních důvodů není téměř vůbec místa pro tělesnou výchovu. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) U učedníků se totiž nezachovávají zákonné předpisy o pracovní době atd. - Nemusím zajisté vykládati, jak to vypadá u učedníků řeznických a pekařských, u učedníků holičských a v živnosti obchodní. Zde bylo by na čase, aby ministerstvo zdravotnictví velmi energicky zasáhlo a aby náležitě usměrnilo tělesnou výchovu této mládeže, která jest ve věku nejlepšího vývoje, aniž dbalo křiku mistrů, kteří učedníkům vždy odpírají jakoukoliv volnou chvíli.

Na obecných a občanských školách není vlastně obraz o mnoho lepší. Jest tam sice zaveden tělocvik, hodiny tělocviku jsou v učebné osnově a podle povinnosti se učební plán provádí. Ale podle našeho mínění není to tělesná výchova, častokráte jest tato hodina tělocviku přímo směšná a po stránce tělesné nepřináší dětem vůbec nic. Nechci dělati učitelům výtky, každý se pro toto povolání nehodí. Ale přece jen mělo by býti konečně učiněno opatření, aby se také na obecných a měšťanských školách věnovalo více tělesné výchově.

Pan Zajiček žádal zde křesťanskou výchovu mládeže. Nemáme nic proti tomu, chtějí-li křesťanští rodiče vychovávati své děti křesťansky, ale pak jen na vlastní náklad. My nesouhlasíme s křesťanskou výchovou. Jestliže dvoutisíciletá křesťanská výchova vrcholí v onom pojmu mravnosti a v oné křesťanské lásce, jak jsme je před nějakou dobou viděli ve Vídni, pak děkujeme za to co nejsrdečněji. Soudíme, že každý člověk, který nabyl rozumu a má životní zkušenosti, má si hledati spásu své duše a cestu k tomu sám. Pro nás jest výchova dětí po stránce zdravotní a tělesné atd. mnohem důležitější a také pro stát a celek mnohem užitečnější. U žáků vidíme všeobecně špatné držení těla a znetvoření a dějí se pokusy napraviti to tak zvaným ortopedickým tělocvikem. Proč se tomu nečelí předem? Proč se již ve škole nenapravují tělesná znetvoření dětí a zdravotní škody? Svrchu jsme viděli, že nemáme peněžité a ani mravní podpory spolků, starajících se o tělesnou výchovu. Posuzujme jednou věc s druhé stránky. Nejen, že se jim nedostává podpory, nýbrž spolky a korporace, které si již vzaly za úkol napraviti tyto nedostatky ve školním vyučování, jsou trýzněny, dělají se jim překážky a potíže. Ve sportovních svazech máme mnoho tisíc dětí. V dělnických tělocvičných a sportovních svazech máme 20.000 chlapců a děvčat, kteří dvakráte týdně konají skutečná tělesná cvičení. Musili bychom se domnívati, že školní úřad má z toho opravdovou radost a tuto svou podporu oplácí díkem. Vidíme však pravý opak. Vidíme, že školská byrokracie používá již dávno překonaných výnosů, aby překážela této požehnané práci. Vidíme, že učitelé tvoří přímo fémové soudy, zvědí-li, že jsou děti u dělnických tělocvičných spolků, a různé výnosy stále ještě umožňují každému reakcionáři zasáhnouti onen směr tělocvičných spolků v dětech, který se mu právě nehodí. Vidíme ohromné překážky. Dětem se hrozí známkou z mravů, při cvičeních žáků, kdy se chce veřejnosti ukázati, čemu se žáci naučili, musí spolky žádati okresní školní radu, uvésti jména žáků a zaplatiti ještě kolkovné 5, 7 a více korun. Cvičí-li děti bez povolení učitelů, hrozí se dětem známkami z mravů a jest třeba neobyčejně energických intervencí, aby toto panstvo, které asi zaspalo dobu, bylo přivedeno na správnou míru. Ale děje se ještě více. Cestujeme-li s dětmi v neděli naší krásnou vlastí, v krásném československém státu, a přijde-li učitel nebo četník, naši cvičitelé a dokonce vedoucí cvičení jsou obžalováni, a to pro veřejný průvod. Tak také po této stránce překážejí tito činitelé tělesné výchově - a cestování přece k ní patří. Nezřídka zasáhne i četnictvo, cvičitel má pak běhání a mrzutosti a na konec za svou práci, konanou pro stát, musí ještě platiti pokutu.

Ke sportu všeobecně bych prohlásil, že sport širokých vrstev oněch lidí, kteří jej konají z vlastní vůle a chtějí cvičiti tělo a býti zdrávi, nelze posuzovati přece za přepych. Je-li někdo činným ve spolcích, vidí, že státní úřady přece považují tento sport chudého člověka za přepych. Především musí se platiti daň z přepychu, pak samozřejmě daň obratová, pak musí spolky platiti poplatkový ekvivalent, musí platiti úřední poplatky i při tak zvaných seriových hrách, při nichž mladí dělníci a dělnické dívky baví se a prohánějí každé neděle na sportovních hřištích, i zde musí se u některých úřadů platiti 8 Kč podacího poplatku, 8 Kč za vyřízení, 10 Kč poplatku za úřední výkon a samozřejmě ještě 24 Kč za policejní asistenci tak naléhavě nutnou u sportu. Této policejní asistence bylo by mnohem více třeba u jiných sportovních cvičení než u našich. Zde třeba rozlišovati mezi sportem z povolání a sportem, který našim lidem umožňuje vzdělávati se tělesně. Právě v tomto oboru máme mnoho stížností a přání. Tak vidíme, že v Děčíně bude v nejbližší době bruslení, tedy sport, který vlastně může provozovati každý, podrobeno dani z přepychu, každý, kdo půjde brusliti, zaplatí daň z přepychu. Dokonce i žákům, kteří dostanou volné vstupenky, bude uložena tato daň z přepychu a z obratu.

Domníváme se, že zde konečně jednou musí býti zjednána náprava. Zvláště jest zajímavé, že se v poslední době děje pokus, aby tělocvičné ukázky byly postaveny na roveň kočovným cirkusům a komediantským skupinám a podle dvorního dekretu z r. 1836 se žádalo, že footballové spolky a jiné sportovní spolky musí míti vlastní licenci, poněvadž jsou výdělečným podnikem. Domnívám se, že jest naléhavě nutno uložiti poradnímu sboru pro tělesnou výchovu v ministerstvu zdravotnictví, který má býti pro nejbližší dobu opět nově sestaven na dva nebo tři roky, docela nově úkoly, nedovoliti, aby každoročně konal jen formální schůzi, nýbrž dáti mu praktické práce a úkoly a do tohoto výboru vyslati lidi z praktického života. Materiálu a práce jest dosti.

Několik slov ke cvičením. Bohužel nemáme zákona, který by ukládal obcím, aby přistavěly ke školám všude tělocvičnu. Máme mnoho a velkých obcí, v nichž děti v horší roční době nemohou ani cvičiti. Cvičí se ve třídě a jak to vypadá, může si každý živě představiti. Domníváme se, že ministerstvo zdravotnictví mělo by si dáti práci, jednati s ministerstvem veřejných prací a uskutečniti zákony o produktivní péči o nezaměstnané také v tomto oboru, býti obcím ku pomoci radou i skutkem a vybudovati cvičiště a tělocvičny. Takto by se opatřila práce a tělesná výchova mohla by učiniti další krok kupředu.

Zmíním se o stadionu na Strahově. Svého času hlasovali jsme pro povolení peněz na něj, ale žádali jsme, aby jistá část peněz byla poskytnuta také na stavbu větších cvičišť v pohraničních krajích státu. Nesčetnými podáními a intervencemi upozorňovali jsme na již započatou stavbu stadionu v Ústí nad Labem. Bohužel naše přání nebylo splněno, přes to, že se ušetřily 2 miliony, kterých se nyní použije na stavbu tělocvičny a byly k disposici. Tedy v tomto oboru nevidíme žádného zvláštního pokroku, ale doufám, že tentokráte byla slova nejen promluvena, nýbrž že také budou slyšena.

Zvláště bych promluvil o dělnickém sportu. Zde máme úplně nemajetné lidi. Proto jsou tyto korporace finančně velmi slabé, porovnáme-li je s jinými občanskými sportovními organisacemi, které vždy mají vlivné a finančně silné příslušníky. My, dělničtí sportovci, musíme všechno budovati vlastní silou a domnívám se, že právě dělnický sport jest korporací, jíž by stát jako nejchudší organisaci ve státě, měl poskytnouti největší podporu. Dělnický sport jest také politicky důležitý. Znáte naše vystoupení při branných dnech a naši práci v pohraničních krajích, které jsou velmi důležité pro stát.

Žádám, aby toho, co zde dnes bylo řečeno - bylo by k tomu třeba ještě mnoho připojiti - povšimli si také příslušní činitelé ministerstva zdravotnictví, aby naše podněty v praktické práci uskutečnili, aby se neopakovalo divadlo, že po 5, 6, 8 let stále a stále přednášíme stejné stížnosti, nýbrž abychom konečně jednou viděli, že ministerstvo zdravotnictví dává sportu a tělesným cvičením onen význam, který jim přísluší. Sport vychovává zdravé lidi a draví lidé jsou nejvyšším statkem státu. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Sedláček.

Posl. Sedláček: Slavný sněme! Jako zástupce stavu řemeslnicko-živnostenského v našem klubu poslaneckém budu mluviti o potřebách tohoto stavu v našem státě velmi až do poslední doby přehlíženého. Teprve v posledních měsících po jasném prohlášení nynějšího ministra obchodu inž. Dostálka, že chce vážně řešiti také otázky a požadavky řemeslnicko-živnostenské, že se nebude vyhýbati ani různým ožehavým otázkám, kde narazí na odpor průmyslu a velkoobchodu, je pozorovati v kruzích řemeslnicko-živnostensko-obchodnických jakousi novou náladu, novou vzpruhu.

Dívali jsme se do poslední doby na náš boj v našem státě po tolik roků vedený o naše spravedlivé požadavky už úplně resignovaně. Už jsme skutečně mysleli, že jsme odsouzeni v našem státě k zániku. Některé počiny ministerstva obchodu z poslední doby nás však přesvědčují, že tentokráte ministr obchodu to myslí vážně i s tímto naším středním stavem. Máme prvého ministra obchodu v našem státě, který otevřeně prohlásil, že otázky záchrany stavu řemeslnicko-živnostenského řešiti míní a řešiti chce. A také některé skutky z poslední doby nás o tom přesvědčují. Ono urychlené paušalisování obratové daně hned po nastoupení tohoto ministra a zlepšení obratové daně právě pro sociálně nejslabší vrstvy velmi dobře působilo, řeknu docela otevřeně, na zklamané vrstvy středního stavu. Také řešení otázek dalších, urychlené připravování malé živnostenské novely a z posledních týdnů příprava zákona, který má býti, aspoň nám to bylo řečeno ve státní radě živnostenské, proveden urychleně, případně vládním nařízením vydán, aby se zde postavila jakási hráz mezi rozpínavostí kapitalistických podniků průmyslových i velkoobchodnických, aby zde byl přesně vymezený počet filiálek a pobočných prodejen výrobců, nás skutečně přesvědčuje, že je zde opravdu dobrá vůle. Když se tentokráte, ačkoliv náš stát je ve velké finanční tísni, podařilo ministru obchodu zvýšiti položku z 29 mil. na 32 1/2 mil. pro tento resort a obstarati zvláště 1 milion Kč pro zvláštní soc. péči pro toto ministerstvo, vidíme z toho, že je tentokráte už vážně míněno řešiti tyto otázky skutečně opravdově.

My řemeslníci, živnostníci a obchodníci víme dobře, že celá agenda, která se nás dotýká, soustřeďuje se v ministerstvu obchodu. Reforma živnostenského řádu, zvelebování živností, podpůrná akce družstevní, budování nového exportního ústavu, nově tvořená sociální péče o živnostnictvo, provádění zákona starobního a invalidního, připravování paušálu daně obratové pro různé odbory, budování ústředí živnostenského družstevnictví úvěrního, zadávání dodávek a prací různým úřadům a ústavům, povolovací oddělení pro dovoz a vývoz a různé jiné odbory nás se dotýkající soustředěny jsou všechny v tomto ministerstvu. Proto bude zapotřebí, abychom se aspoň stručně u některých našich požadavků pozastavili a vysvětlili si, jak jsme daleko v našich důležitých požadavcích, které se soustřeďují do různých sekcí toho ministerstva.

Od r. 1920 připravujeme veliký zákon řemeslnicko-živnostenský, zákon ochranný, kterému říkáme reforma živnostenského řádu. A dnes, když pátráme, jak daleko postoupila tato věc, říkají nám v sekci, kde se věc tato připravuje, že to bude ještě dlouho trvati, než se připraví aspoň kostra tohoto ochranného našeho zákona. Staráme se tedy aspoň tímto způsobem, aby nejakutnější věci pro naši záchranu potřebné byly vyňaty z připravované dlouhodobé kostry a aby se staly zákonem. Také máme již zprávu z tohoto ministerstva, že v plenu státní rady živnostenské v prosinci t. r. bude materie skutečně schvalována pro malou novelu živnostenského řádu. Když se nemůžeme dočkati toho velikého našeho ochranného zákona, vybíráme aspoň nejakutnější věci do malé živnostenské novely a máme příslib, že se tento zákon urychleně bude připravovati.

Také zvelebovací akce živnostenská je soustředěna v ministerstvu obchodu. Slavná sněmovno, když na jedné straně vidíme položky jiných stavů na zvelebování - nezávidíme zemědělcům, že zvelebují zemědělství - a vidíme-li, jaké malé roční příděly se na zvelebení řemesel a živností dávají, známe-li ze zkušenosti ubohé naše zvelebovací ústavy živnostenské, které jsou tak málo ministerstvem obchodu dotovány, nedivme se potom, že nám některé odbory úplně vymírají a zanikají, poněvadž pro dnešní dobu potřebujeme již jiného školení našeho živnostensko-řemeslnického i obchodnického dorostu, potřebujeme docela jinak nazírati na soutěž se všemi silnými činiteli, abychom v ní obstáli. Vidíme také, že nemůžeme již vychovávati dorost tím starým způsobem od učně a tovaryše počínajíc, že je potřebí docela jiné výchovy našeho nového dorostu, aby obstál v soutěži.

Nejbolestnější je, vidíme-li, že se nám ztrácejí různá řemesla proto, že nemohou obstáti ve veliké soutěži, která je bojem proti rozpínavosti kapitálu, a na druhé straně, že nám přímo vymírá náš dorost pro nedostatek nové orientace a pro nedostatek porozumění státních činitelů, neboť pro nové doby je také zapotřebí jiného školení živnostnictva a řemeslnictva. V tomto ohledu jsme ubozí a budeme musit všemožně se starat, aby tato akce byla vybudována lépe, abychom skutečně mohli podchytiti elitu živnostenskou, nový živnostenský dorost.

V tomto ministerstvu je soustředěna také podpůrná akce družstevní. V této době není však vůbec fundována. To, co bylo z dřívějších dob dobré konjunktury poskytnuto k tomuto účelu ministerstvem obchodu, je úplně vydáno ve způsobu zápůjček na menší úrok různým sociálně slabším družstvům. Domáháme se zvýšení kvot pro tento účel, aby vydržela tato sociálně slabá družstva v dnešním konkurenčním boji; bohužel není to doplňováno, žijeme jenom z toho, co bylo svého času poskytnuto. Je žalostné, že musím zde veřejně poukazovati na tuto slabou stránku, že živnostenské družstevnictví nemůže se dobře podchytiti, poněvadž k tomu nemá ministerstvo obchodu dostatek prostředků.

Budujeme nový exportní ústav pro vzpružení našeho exportu a slibujeme si od tohoto exportního ústavu velmi mnoho. Je to také soustředěno v ministerstvu obchodu, ale musíme varovati předem podle příprav, které se dělají již několik týdnů, aby to nebyl pak zase exportní úřad, jak se to všecko začíná formovati. Proto veřejně s tohoto místa upozorňuji, že cesty, které se v posledních dnech nastupují, nás dobře neuspokojují, poněvadž máme obavu, že to bude zase nějaký byrokratický úřad. Proto upozorňuji pana ministra, aby si na tu věc dal dobře pozor, poněvadž my od exportního ústavu čekáme něco jiného, než jak se to připravuje.

Potěšující je zpráva, že se tvoří v ministerstvu obchodu nové oddělení pro sociální péči o živnostníky, kteří třeba i nezaviněně byli připraveni o existenci nebo kteří zestárli nebo se stali invalidy v době, kdy ještě nemáme vůbec zajištěno provádění zákona o starobním a invalidním pojištění samostatně-výdělečně činných. Loňského roku - veřejně zde kvituji - byla poskytnuta dřívějším ministrem soc. péče určitá částka těmto zestárlým a k práci neschopným živnostníkům a řemeslníkům, ale byly to jenom takové pakately po 50 až 100 Kč jednou pro vždy.

Je skutečně zapotřebí jiným způsobem prohloubiti tuto soc. péči, poněvadž jiné třídy, jiné vrstvy v tomto státě mají přece jakési zajištění, i ti nezaměstnaní dělníci mají určité prostředky, třeba malé, ale přece jen něco, kdežto pro tyto samostatně výdělečně činné v našem státě až do dnešního dne vůbec nic podniknuto nebylo. Proto, když se pan ministr stará o vybudování soc. péče v tomto ministerstvu a také počáteční jeden mil. Kč tentokráte v rozpočtu na to je, jsme pevně přesvědčeni, že je to dobrý základ a že v příštích dobách bude tento fond jistě více dotován, aby účel, který sleduje, skutečně na 100% mohl splniti.

Do tohoto ministerstva patří také iniciativa provésti konečně zákon o starobním a invalidním pojištění. Máme zprávu, že před prázdninami se vláda usnesla, že se utvoří zvláštní komité z vlády, aby urychleně připravilo novelisaci tohoto zákona pro samostatně výdělečně činné. Není možno, když zákon máme hotový, aby ležel ladem, aby nebyl prakticky prováděn, poněvadž víme dobře, že každým rokem ztrácíme velké položky, které plynou z části do pojištění dělnického, že o tyto položky je zkracováno pojištění samostatně výdělečně činných. Na druhé straně uvažme, že stárnou nám naši lidé, kteří čekají na toto zajištění, a mnozí se toho ani nedočkají, když tak dlouho otálíme, a to již od r. 1926, s praktickým prováděním tohoto zákona.

Povinností ministerstva obchodu je, aby také ve všech odborech práce připravovalo paušalování obratové daně. Několikrát bylo v posl. sněmovně veřejně řečeno, že se obratové daně vzdáti nemůžeme, že je to veliká položka pro státní pokladnu, že jí nemůžeme postrádati. Ale začínáme již u jiných odborů zaváděti paušalování této nestravitelné daně, která byla zavedena jako dočasná, především u prvovýroby. U odborů, kde jsme to zavedli, se paušalování osvědčilo. Státní pokladna tím nic neztrácí, proto je potřebí, abychom pokračovali ve všech odborech, aby tato položka vplynula do prvovýroby, aby těm, kteří jsou tím nejvíce zatíženi, se ulevilo. Když státní správa finanční tím nic neztratí, pak myslím, že půjdeme od odboru k odboru, aby, kde to bude trochu možné, tato věc se urychleně provedla, aby břemeno, které je právě u těch sociálně slabších velice tíživé, bylo odstraněno.