Středa 7. listopadu 1934

Slavná sněmovno! Exposé pana ministra zahraničí a poznámky doprovodné se strany jednotlivých řečníků ukazovaly, jak veliký význam má pro Evropu mír a vzájemné hospodářské dorozumění všech států Společnosti národů a její udržení. Kdyby jednotlivé státy a jejich národy stavěly se na stanovisko krajně nacionální, pak by to znamenalo něco jiného než požadavek tohoto vzájemného dorozumění. Takový hypernacionalismus český, italský, německý by neznamenal nějakou cestu dorozumívací, ten by znamenal přiostřování mezinárodní situace, až ke konečné zhoubné konflagraci, která by ve svých plamenech musila zničiti všechnu civilisaci současné Evropy. Ale prosím, po této stránce, aby bylo jasně rozuměno, neznamená to nějakou lhostejnost národní nebo něco podobného. My nesmíme zapomínati, že je to přirozený řád, který pro nás znamená řád bohem daný, aby jednotliví národové vyvíjeli své schopnosti, které jsou u nich individuální. Lidstvo jako takové má celkem stejné vlastnosti, ale přece jenom národové vzhledem ke klimatu, vzhledem k svému celému založení, zda jsou v blízkosti moře nebo ve vnitrozemí, mají různé schopnosti. Bylo zde mluveno způsobem velmi otevřeným, který nebylo dříve slýchati v naší sněmovně, také o našich národních nectnostech, jak včera jeden z předních mluvčích tohoto parlamentu se o této věci zmínil. To znamená, když každý národ bude si hleděti svých zvláštností a bude pěstovati to nejlepší, co dovede vytěžiti z těch svých individuálních vlastností, aby je presentoval nejen pro sebe, nýbrž i pro celou velikou společnost a rodinu národů, pak to znamená myšlenku národního vyrovnávání, vzájemné výměny hospodářských statků, nemluvě ani o vzájemné výměně statků duchovních. To znamená možnost vzájemného dorozumívání a to znamená také zabezpečení skutečně demokratického způsobu rozhodování nejen na foru vnitřním, nýbrž také na foru mezinárodním. Tato demokracie myšlenek pak vyplývá zase z přirozené povahy věci samé.

Slavná sněmovno, je to jedenkráte takové, že žádný člověk na světě není s to, aby některou věc udělal stoprocentně dobře. Více nebo méně i u těch nejgeniálnějších lidí musí se jeviti tato slabost Adamových dětí, že nedovedou postřehnouti vše a nedovedou postaviti dílo v každém směru naprosto dokonalé. A když jde o to, aby byly proniknuty různé problémy veřejného života, různé problémy hospodářské a různé problémy mezistátní, pak je to velikým úkolem povolaných činitelů, aby si dovedli kolem sebe shromážditi okruh spolupracovníků, vyžádati si kritické mínění o svém názoru, vybrati z každé takové rady to, co je na ní nejlepšího, a budou-li si tak počínati, pak mohou doufati, že se jim podaří to, co je tak obtížné, prokousati se změtí nejrozmanitějších otázek a pochybností větší měrou k poznání praktické pravdy, nežli je to komukoliv možno, když vystupuje jenom sám.

Slavná sněmovno! Z těchto vnitřních důvodů vyplývá naše přiznání k demokracii, odtud vyplývá také obava, že by se na těch věcech mělo něco změniti, poněvadž jakmile se opustí základna demokratického řízení veřejných záležitostí, dříve nebo později - nemůže to býti jinak - dochází k jednostrannému reglementování ať jednotlivce nebo nějaké politické skupiny, znamená to úžasné ohrožení bezpečnosti osobní svobody a znamená to také dříve nebo později nastoupení špatných, bludných cest, poněvadž ony nejsou výhodným, prospěšným způsobem kontrolovány a korigovány od všech těch, kteří jsou také spolupovoláni k tomu, aby o otázkách veřejných spolurozhodovali. (Výborně!)

S těchto hledisek, slavná sněmovno, když celou situaci posuzujeme, snažíme se o to, aby všechny ty věci, které jsou proponovány jak panem ministrem financí v jeho exposé, tak všechny ty snahy, o kterých mluvil jako o budoucích snahách vlády pan min. předseda a všechna ta snaha ministra zahraničí a celé naší vlády o řádné soužití Československé republiky se všemi státy a se všemi národy, byly podporovány co nejvíce, abychom tak uplatňovali prakticky to, co jsme si svého času hrdým způsobem dali do vstupních slov před ústavu československého státu, že jsme národ mírumilovný a národ demokratický. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo panu posl. Eckertovi.

Posl. Eckert (německy): Slavná sněmovno! Z výkladů pana předsedy vlády, pana ministra financí a pana ministra pro věci zahraniční, které nám přednesli, potěšitelnou známkou jeví se vážná vůle zabrániti dalšímu rozpadu hospodářství. I když plně nesouhlasím s optimismem, přece musím uvítati, že se při nejmenším podniká vážný pokus uvésti opět do chodu těžce ochromené hospodářství. Vyslovuje-li pan ministr věcí zahraničních dr Beneš určitou obavu, že by snad v nejbližších letech mohlo dojíti k zahraničněpolitickým zápletkám, přece buduje opět svůj optimismus na konsolidovanosti státu a zároveň se dovolává loyality veškerého obyvatelstva. Můžeme plně souhlasiti s tímto předpokladem, poněvadž i my spatřujeme ve spokojenosti občanů všech národů nejlepšího ručitele míru. Ovšem to musí předcházeti, aby předpoklady proto v rámci tohoto státu skutečně také byly vybudovány. Vedení státu musí vynaložiti vše, aby dosáhlo uspokojení obyvatelstva, zadrželo rozpad národního hospodářství a zvláště učinilo přítrž úplnému zhroucení živnostenského a obchodního středního stavu. Zkoumáte-li hospodářskou situaci v našem státě, vidíte, že nouze vzrostla do mezí, jichž nelze téměř již snésti. My, ať již koalice nebo oposice, musíme vynaložiti vše, aby došlo k ozdravění hospodářství.

Ovšem musíme varovati, aby při řešení hospodářských věcí nerozhodoval pouze moment politické moci, naopak musíme žádati, aby se místo toho uplatnil názor čistě hospodářsko-politický. Dále bychom však také varovali před pochybenými snahami směřujícími k jednostrannému reglementování soukromého hospodářství, poněvadž v tom tkví nebezpečí, že bude těžce poškozeno veškeré hospodářství jako celek a soukromé hospodářství bude na konec úplně odstraněno, takže bychom se dostali k tak zvanému státnímu socialismu. Nejen že především musí býti věnována péče ozdravění hospodářství, nýbrž musíme i uvážiti, že pro zachování soukromého hospodářství mluví velmi vážné národohospodářské důvody. Ale jsou to i důvody sociální a čistě etické, které mluví pro zachování soukromého hospodářství a nikoliv na posledním místě i státně-politické.

Posuzujeme-li situaci se stanoviska středního stavu, obchodu a živností, musíme konstatovati, že právě živnostenský a obchodní střední stav tvoří tak zvaný střed mezi surovým, sobeckým velkokapitálem a socialismem všech odstínů, neznajícím míry. Konsolidovaný státní útvar musí věnovati zvláštní pozornost situaci tohoto středního stavu, poněvadž právě tento stav jest odedávna základním pilířem spořádaného státu. Bohužel, jest smutným znamením doby, že právě tento loyální, pokojný a státotvorný živnostenský střední stav musí jíti na ulici dožadovati se svého práva na život. Musí vyjíti na ulici, aby pohnul svědomím vlády, aby ukázal, jak nesmírně těžká jest situace právě tohoto stavu. Není tomu tak, jak se snad soudí, že tento střední stav sahá k protestním projevům, poněvadž jest to právě v módě, nýbrž jest to výraz mocné nespokojenosti těchto poplatníků proti nedbání životních požadavků bezohledným vymáháním daní a proti nedbání zákonných předpisů mnohými berními úřady.

Dnes každému, kdo se jen poněkud zabývá hospodářskými věcmi, jest úplně jasno, že musí dojíti k souladu mezi předpisováním daní a skutečným výtěžkem a že daně nesmí přesahovati poplatníkovu nosnost, neboť jinak jest zhroucení hospodářství nevyhnutelné. Bohužel, musíme konstatovati, že úřady nedbají daňových přiznání a vydávají předpisy postrádající prostě veškerého podkladu. Pro toto nemírné zdanění jsou úřady přetíženy nesmírným množstvím docházejících rekursů a poplatníci nemohou dojíti svého práva. Proto jest také nesprávný závěr, jestliže pan ministr financí vykazuje jako aktivum ohromná čísla daňových nedoplatků. Dnes musíme s klidným svědomím tvrditi, že právě na základě těchto fantastických daňových předpisů, které jsou vydávány, aniž se vůbec dbalo poctivě zdělávaných daňových přiznání, nelze vykázané daňové nedoplatky nikdy realisovati, poněvadž jsou to pouze hvězdářská čísla a poněvadž neodpovídají skutečným hospodářským faktům. Po této stránce musí býti zjednána náprava a uvítali bychom, kdyby byla dodržena slova pana předsedy vlády Malypetra, která uvádím podle jeho vývodů: "Platný zákon musí býti nejvyšším rozkazem nejen pro občany státu, nýbrž i pro úřady. Proto bude zvláštní naší snahou, aby také rozhodování úřadů vždy a všude souhlasilo se smyslem platného zákona. Každý odklon od zákona, i kdyby třebas byl míněn v okamžitý prospěch státu, na konec mu přináší škodu, protože podrývá důvěru v právní řád a bezpečnost." Tyto vývody můžeme podepsati bez výhrady a bylo by tedy nanejvýš nutno, aby zákon o odpovědnosti státních úředníků, který jsme již několikráte žádali, byl uskutečněn co nejdříve.

Nespokojenost poplatníků vyplývá však také z toho, že právě požadavky a životní potřeby živnostenského a obchodního stavu jsou trvale zanedbávány. Tato nespokojenost vzrůstá však ještě také tím, že většina středoevropských států zabývá se požadavky tohoto tak důležitého středního stavu, dbá jich a zjednává nápravu, kdežto právě v našem státě se oprávněných požadavků obchodního a živnostenského středního stavu vůbec nedbá. Nelze se tedy také diviti, jestliže až dosud nejpokojnější a nejloyálnější živel jest nucen jíti na ulici, aby dopomohl k uplatnění svých požadavků. Mělo by se vynaložiti vše, aby se již v zájmu státu vyšlo vstříc tak důležitému hospodářskému činiteli. Byť sebe více uznáváme význam velkoprůmyslu jako nejdůležitějšího činitele pro zahraniční obchod, musíme rovněž co nejvíce protestovati také proti nadměrnému protežování těchto velkokapitalistických a socialistických podniků, poněvadž na druhé straně nezbývá vůbec nic pro strádající obchodní a živnostenský stav. Musíme se co nejrozhodněji brániti proti tomu a žádáme tedy, aby co nejdříve byly zakázány filiálky, prodejny a správkárny těchto velkopodniků, poněvadž připravují mnoho tisíc drobných obchodníků a živnostníků o výdělek a existenci. Nechci se pouštěti do podrobností, poněvadž tato otázka jest přece všeobecně známá. Ale právě proto měli bychom předpokládati, že se vláda bude konečně vážně zabývati těmito otázkami a vynaloží vše, aby učinila přítrž jednostrannému protekčnictví a aby se dostalo rovnoprávnosti pracujícím a budujícím příslušníkům středního stavu. Jest to přímo srdcervoucí, slyší-li člověk zprávu z pohraničních krajů, které jsou odkázány hlavně na cizinecký ruch. Omezení cizineckého ruchu způsobilo, že z těchto kdysi kvetoucích krajů staly se okresy bídy. Vyzývám tedy co nejrozhodněji vládu, aby zvláště těmto krajům věnovala co největší pozornost a provedla tam pomocná opatření. Zvláště žádám, aby byla zahájena vyjednávání o devisové hranici 10 marek.

Všeobecná pomoc našemu hospodářství podle našeho mínění musí se tedy poskytovati tím způsobem, že se především také sáhne k vhodným opatřením pro podporu vývozu, poněvadž nezaměstnanost lze zmírniti právě vydatným podporováním vývozu. Zaměstnáním nyní nezaměstnaných mas opatřilo by se také vhodné odbytiště pro zemědělské plodiny a již z tohoto důvodu měli by agrárníci obou národností, kteří jsou dnes u moci, učiniti vše, aby opatřili možnost výdělku dělnickým masám, které bez viny upadly v nouzi a bídu. Ale i našim řemeslníkům a obchodníkům opatřil by se podporováním vývozu výdělek. Spotřeba dnes klesla tak velice, že statisíce lidí nemohou již dnes uhraditi ani nejnaléhavější potřeby. Vnitřně-politická opatření sama sotva postačí k ozdravění hospodářství. Především bude třeba věnovati se rozproudění vývozu, má-li se úspěšně čeliti nezaměstnanosti. Statistika zřetelně ukazuje souvislost zahraničního obchodu s nezaměstnaností. Náš zahraniční obchod činil roku 1929 měsíčně asi 1.7 miliardy, počet nezaměstnaných činil tenkráte - uvádím zde srovnávací měsíc září 1929 - 34.341 osob, t. j. 0.2% veškerého obyvatelstva. Od tohoto roku vývoz se neustále ztenčoval a přes 20% ní devalvaci Kč činí dnes asi s 570 miliony měsíčně jen zlomek našeho někdejšího vývozu. Souběžně s tím stoupla nezaměstnanost. V září 1934 vykazuje statistika přes jistý přelom v konjunktuře 573.624 nezaměstnaných, což jest stále ještě 3.5% veškerého obyvatelstva.

Ovšem, to všechno jsou jen celostátní průměrná čísla, do kterých jsou zahrnuty zemědělské okresy, v nichž nezaměstnanost není tak hrozná jako v okresech průmyslových. Právě tyto průmyslové kraje trpí poklesem vývozu nejvíce. Zvláště v severních a severovýchodních Čechách s vysoce vyvinutým průmyslem činí počet nezaměstnaných až 20% veškerého obyvatelstva okresu. Myslilo se na různá pomocná opatření pro vývozní průmysl. Také nám, členům středního stavu obchodního a živnostenského, musí záležeti na podpoře vývozu, poněvadž i živnostenské podniky mají na tom přímý nebo nepřímý zájem. Připomínám zde jen jabloneckou výrobu, dále výrobu hudebních nástrojů a hraček v Rudohoří a na Šumavě a konečně krajky a domácí paličkování krajek v Rudohoří a na Šumavě atd. Všechna tato průmyslová odvětví a domácké průmysly jsou úzce spjaty s podniky živnostenskými a dávají tisícům lidí chléb a práci.

Ze všech těchto důvodů musí vláda vynaložiti vše, aby se všemi státy byl navázán živý obchodní styk. Při tom nemusí ani převládati státně-politická mentalita, poněvadž jsme právě s našimi sousedními státy odedávna byli v nejužších obchodních stycích, z nichž naše obyvatelstvo mělo práci a výdělek. Tak roku 1929 činil náš zahraniční obchod s Německem 5 miliard, to jest 25% veškerého vývozu. Tedy Německo samo převzalo téměř dvakrát tolik, kolik činil dohromady náš vývoz do Francie v částce 2.7%, do Jugoslavie 5.6% a do Rumunska 3.8%. K tomu třeba však ještě také přičísti velmi pro náš stát významný příliv cizinců do našich lázeňských míst a letních sídel, tedy cizinecký ruch vůbec. Právě v našem státě musíme věnovati cizineckému ruchu větší pozornost, neboť naše platební bilance má z toho podstatný prospěch. Tak cizinecký ruch přinesl na příklad roku 1929 810 milionů; ovšem tato částka roku 1932 klesla na 233 miliony a letos v roce 1934 viděli jsme ještě další omezení. Z toho však také vyplývá, že úbytkem cizineckého ruchu utrpěla ohromnou škodu všechna výdělečná odvětví s ním souvisící. Víme, že i vrstvy těžící z cizineckého ruchu v hlavním městě Praze jasně pociťují pokles cizineckého ruchu. Těžkou škodu trpí však i naše světová lázeňská místa a po této stránce musí také vláda již v zájmu státním a finančním zabývati se problémem cizineckého ruchu a pomoci tomuto kdysi vzkvétajícímu výrobnímu odvětví, světovým lázním, působícím pro vážnost celého státu. Dále třeba také pomýšleti na akci vyvazení z dluhů veškerého obchodního a živnostenského středního stavu, obdobně jako u zemědělců. Při této příležitosti bych prohlásil, že se bez výhrady připojuji k vývodům pana kol. Mlčocha, který také co nejdůrazněji žádal pomoci ve formě úvěru pro živnostenský stav.

Není to pro stát hanbou a nic ponižujícího, snaží-li se použíti úspěšných opatření jiných států také pro naše domácí hospodářství. Připomínám jen zákon o stavebním ruchu, jak byl prováděn v Německu a Rakousku. Byly tam poskytnuty daňové úlevy na opravy domů a tím právě stavební živnost dostala se do chodu a otevřela práci jiným živnostem. Nemusíme souhlasiti s politickými opatřeními těchto států, ale beze všeho, aniž se ubližovalo politickému cítění, lze si vzíti za příklad takováto čistě hospodářská opatření nebo aspoň učiniti pokus přizpůsobiti je vlastním hospodářským poměrům. Chceme-li v našem státě vytvořiti ony záruky a onu spokojenost, kterou naznačil pan ministr pro věci zahraniční, musíme především nejprve vybudovati spokojenost občanů ve vlastním státě. Především vy, pánové s české strany, musíte se snažiti, aby konečně jednou ustala animosita, kterou dnes vidíme proti všemu německému, a aby byla obnovena rovnost všech občanů státu před zákonem. Povšimněte si však také kulturních, sociálních a národních práv lidu. Budete-li tyto věci posuzovati naprosto nestranně bez jakéhokoliv osobního stanoviska a cítění, shledáte, že jest nesprávné připisovati sudetsko-německému lidu iredentistické sklony, jak se o to dějí pokusy s jisté strany.

Jako zástupci živnostenského a obchodního středního stavu musíme žádati, aby za účelem ozdravění hospodářství došlo ke svorné a klidné spolupráci všech národů v tomto státě, všech, kdo jsou ochotni spolupracovati o vybudování hospodářství a zpevnění státu, ale na druhé straně, aby také tato důvěra byla při nejmenším honorována rovností před zákonem. (Souhlas.)

Chcete-li pracovati v tomto duchu a v tomto smyslu, dojdeme k míru uvnitř a z tohoto státu, z Československé republiky, vytvoříte mocného ručitele míru pro celé lidstvo. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. dr Zadina. Dávám mu slovo.

Posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Již ta okolnost, že naše vláda podala této sněmovně trojí exposé, nasvědčuje, že současná situace je skutečně mimořádně vážná. Je vážná v poměrech zahraničních, ale je vážná i v poměrech vnitropolitických a já k tomu dodávám, že je mimořádně vážná i pro vývoj poměrů hospodářských, poněvadž problémy hospodářské a s tím souvisící otázky sociální jsou stále těžištěm politiky všech států. A tu se zvláštním oceněním a uznáním poukazuji, že byl to pan předseda vlády Malypetr, který převážnou část svého exposé věnoval otázkám hospodářským. Celá veřejnost přijala tento výklad skutečně jako proklamaci velkorysého národohospodářského programu, který určuje hlavní zásady hospodářské politiky našeho státu. A já podtrhuji tu okolnost, že pan předseda vlády se vyslovil proti liberalismu. Pan předseda vlády se vyslovil pro organisované hospodářství a mluvil na několika místech velmi jasně a určitě, že si představuje a doporučuje provádění t. zv. samosprávy výrobní a distribuční pod dozorem vlády. Je to nový pojem, který jsme nikde zatím nečetli. Dosud se mluvilo o organisovaném hospodářství - l'économi organisé, a tu přichází pan předseda vlády s novým pojmem, s pojmem produkční a distribuční samosprávy pod dozorem státu a já v tomto pojmu vidím velkorysou myšlenku.

Několik řečníků dnes a včera mluvilo zde ve sněmovně o problémech hospodářských a dotklo se liberalismu, ale neodvážil se nikdo, ani v této sněmovně a, myslím, ani mimo sněmovnu, v obchodních komorách nebo někde jinde, zastávati se liberalismu. Každý trochu myslící člověk je přesvědčen, že liberalismus nevyřeší světovou hospodářskou krisi, naopak každý ví, že liberalismus to byl, který svými řády - laissez faire, laissez passer - naprosté svobody, vlastně působil periodické krise hospodářské, sloužil spekulaci, sloužil kapitálu. Zkrátka jsme přesvědčeni, že ne podle řádů liberalistických, nýbrž podle jiných řádů musíme usilovati, abychom zachránili hospodářský a sociální život. Přišli jsme k poznání, že zachrániti hospodářský a sociální život znamená, tento život organisovati a regulovati za tím účelem, abychom potlačili spekulaci a abychom také paralysovali škodlivé vlivy kapitálu. Pod těmito škodlivými vlivy trpí všecky pracující vrstvy našeho národa.

Mám povinnost plaidovati za ochranu vrstev zemědělských a nemusím se o tom rozšiřovati, že naši zemědělci utrpěli těžkou kalamitu pod tíhou hospodářské krise, kalamitu, která se týká přímo existence širokých vrstev zemědělského lidu. Stejně tak hovoří zástupci kruhů dělnických, když líčili situaci vrstev pracujícího lidu v továrnách, kdy akcentují zase oni, že přepjatá racionalisace jde až do mezí nezdravých, že příliš spekulativně založené průmyslové podnikání, jakmile nevynáší, zavírá továrny a propouští dělníky. Tyto zjevy liberalistické právě vyvolaly v řadách dělnictva neblahý zjev, úžasnou nezaměstnanost. A dnes jsme tu slyšeli i zástupce strany živnostenské, pana posl. Mlčocha, který reklamoval určité úkoly pro regulování poměrů živnostenských, a volal po ochraně stavu živnostenského. Vidíme tedy, že tento program, jak ho proklamovala vláda ústy svého předsedy, má sloužiti všem vrstvám pracujícího lidu, zemědělcům, živnostníkům i dělníkům.

Ale, slavná sněmovno, nestačí, co už děláme hodně dlouho, jenom pronášeti krásná slova a krásné programy, nýbrž musíme se také přičiniti, abychom tyto programy s největším urychlením a soustavně vtělovali ve skutek a je prováděli. Naše strana vyslala letošního roku na jaře delegace dobrých odborníků do všech států evropských a také i do Ameriky ke studiu poměrů, jak se tam v cizině řeší zemědělská krise a jiné hospodářské otázky. Tito delegáti - bylo jich asi 15 skupin - přinesli nám zprávy, že některé cizí státy jsou o mnoho dále na postupu za takovýmto regulováním hospodářského a sociálního života. My jsme pozadu za státy se starým parlamentarismem a za státy hospodářsky silnějšími. A tu nechci ani hovořiti o Německu. V Německu zvláštní tendence vedou k tomu, že tam ten život hospodářský je proorganisován ve všech odvětvích průmyslových i zemědělských až do nejvyšších forem. Ale já poukazuji na Anglii. Anglie má již několik roků generelní zákon o regulování trhu zemědělských výrobků, dokonalý zákon, podle kterého může vláda regulovati zpeněžení jednotlivých odvětví zemědělské výroby. V Holandsku je dokonce prováděn určitý plán produkce zemědělské a regulování trhu zemědělských výrobků způsobem, který je podle mého názoru dokonalý. Poněvadž tu vidím tváře, které mají určité pochybnosti, zdůrazňuji, že tyto státy, Holandsko a Anglie, jsou státy světového obchodu, a nic jim to nevadí ve světovém obchodu, když si své vnitřní poměry proorganisují náležitým způsobem pro záchranu svého života hospodářského a sociálního. Ale mohl bych uvésti i jiné státy, Dánsko, Švýcarsko, Italii a Polsko. President Roosewelt v Americe uplatňuje také tento program. Ale nechoďme ani do ciziny, podívejme se na to, že i druhé naše odvětví výrobní, průmysl, pečuje o to, aby svou výrobu a poměry odbytové proorganisovalo ve formách kartelů a syndikátů a aby tak ovládalo výrobu, odbytové poměry a stabilisovalo ceny.

Proto se nemůže nikdo diviti, že po těchto zkušenostech z oboru průmyslového a z ciziny proklamujeme rovněž požadavek, aby i poměry našeho zemědělství byly určitým způsobem proorganisovány po stránce výroby i trhu z toho důvodu, abychom tyto poměry ozdravili a stabilisovali.

Hlásíme se k programu organisovaného hospodářství. Já to zde proklamuji úmyslně z tohoto důvodu, abychom tento systém podepřeli a utvrdili ve veřejném mínění, a vyzvedám tu okolnost, že naše první kroky v tomto programu se dobře osvědčily.

Devalvace naší měny byla řešena s toho hlediska, abychom provedli částečné vyrovnání naší měny s hladinou hospodářského života doma i v cizině. Tvrdím, že tento první čin se dobře vydařil a nesplnily se pohrůžky, výstrahy a obavy, jaké přednášeli nepřátelé tohoto řešení. My je známe, to jsou trosky, zbytky liberalistů, které se zde mezi námi ještě projevují ve veřejném životě. Pánové tohoto smýšlení jsou tu ještě, známe je a dovedeme jejich činnost paralysovati. Konstatuji, že v důsledku devalvace měny se zvýšil náš vývoz průmyslových a zemědělských výrobků do ciziny za prvých 9 měsíců o celou miliardu, čili o 25%. Dovoz stoupl o 1/2 miliardy, čili celý obrat zahraničního obchodu stoupl proti loňskému roku o 1 1/2 miliardy. To svědčí o tom, že volumen zahraničního obchodu nabývá většího rozsahu a je to také výrazem stoupání hospodářské síly. Obchodní bilance našeho státu byla za prvních 8 měsíců loňského roku pasivní 200 mil. Kč, kdežto letošního roku je aktivní 1/2 miliardou. Také příznivý příznak! Vidíme také dobře, že se stupňuje domácí výroba, zejména průmyslová v našem státě. Každý měsíc proti roku loňskému se projevuje zvýšení a porovnáváme-li to podle indexů, vidíme, že výroba průmyslová stoupla o 11 až 13% v letošních měsících proti roku loňskému. Zejména se stupňuje produkce surovin základních, uhlí a železa. Doprava na drahách rovněž stoupá. Počítáme-li dopravu podle váhy zboží v tunách, vzrostla za posledních 8 měsíců letošního roku o 6% a příjmy finanční stouply u drah proti roku loňskému o 7%.

Zkrátka konstatuji, že toto úsilí vlády, aby byla zjednána určitá rovnováha valuty s hladinou hospodářského života, se podařilo a přineslo určitý prospěch. Jaký? Především jsme zastavili nešťastný deflační proces, který byl provázen stálým hroucením hospodářského života (Výborně! - Potlesk.), zjednali jsme posílení hospodářského života, zastavili pokles, uskutečnili obrat směrem vzestupným. To jsou fakta, která nemůže nikdo popříti, a podívejme se při tom, vážení přítomní, že nebylo způsobeno zdražení potravin a nutných životních potřeb! Indexy životních nákladů jsou letošního roku stejné jako loni; jsou to čísla ze srpna vzatá. Poslyšte, jak to bylo v srpnu u rodin dělnických. Letos je index jejich životních nákladů 691, loni 689, čili letos je o dva body vyšší, to je nepatrné pohnutí; u rodin úřednických je letos index 660, loni byl 663, čili letos je o tři body nižší. Tedy znak velmi potěšující, není-liž pravda. Otázka devalvace byla vyřešena bez ohrožení zájmů širokých vrstev konsumentských. Na jedno však musím poukázat, že zemědělství trpí stále neblahým zjevem, o kterém jsme zde často hovořili, těmi nešťastnými nůžkami, to jest nízkým indexem tržby cen zemědělských výrobků a vysokým indexem výrobních nákladů, takže je tu disparita, kterážto disparita dělala loňského roku až 60%. Letošního roku klesá a činí asi 40%. Není zjednána dosud rovnováha pro zemědělské poměry. Je tu stále ještě disparita mezi zemědělskou tržbou, která je nižší, a zemědělskými výrobními náklady, které jsou vyšší, v rozpětí 40%, čili t. zv. nůžky trvají dále.

Druhý důležitý úkol, který byl proveden už ve znamení tohoto programu regulovaného hospodářství, je obilní monopol. To je, vážená sněmovno, událost po stránce hospodářské mimořádné důležitostí, důležitější než otázka celní, jak jsme ji tu také v této síni několikráte řešili. Pro zemědělství je to mimořádná, historická událost velkého významu. Ano, poněvadž náš stát tím zachránil naše zemědělství v oboru jeho obilnářství. Je odstraněna obilní krise. Ano, zmizela, poněvadž našemu zemědělství se daly pevné ceny, jakž takž kryjící výrobní náklady a zajišťující pravidelný odbyt. V tomto úseku našich zemědělských zájmů je potlačena spekulace, nastoupilo regulování, stabilita cenová atd., všechny ty příznivé zjevy. A my jsme za těch málo měsíců poučeni dobře o tom, že tento druhý krok pro organisované zasáhnutí do našeho hospodářského života se neobyčejně podařil. Mohou tu býti nějaké úsudky, že to nebo ono by mohlo býti lepší, snad ano, ale celá věc je podle mého názoru vyřešena dokonale, formou pružnou, která může uspokojiti všechno obyvatelstvo, všechny interesované vrstvy, zemědělce, konsumenty, mlýny a obchodníky. A jestliže tu kolega posl. dr Nosek o této věci hovořil a naznačoval, že by bylo stačilo podchycovati špičky, bál bych se toho. Kdyby monopol měl jenom zachycovati přebytky a řešiti jenom tyto přebytky, znamenalo by to, že bychom monopolu dali nejobtížnější úkol, na kterém jsou obrovské ztráty. Platit za obilí třeba 110 a vyvážeti je za 50 do ciziny, to je řešení špiček. Ale chceme-li získati určité prostředky na řešení přebytků, musíme monopolu svěřiti i lukrativnější obchody, aby měl nějaký výdělek k tomuto regulování. Vážení přítomní, vždyť já vím, že pan kolega dr Nosek tuto věc také oceňoval, jde jenom o to, jestli se rozcházíme v tom nebo onom, že by to mohlo býti dokonalejší. Vážení pánové, uvažte, že celý ten aparát má 42 úředníků. To jedna obchodní firma, třeba bratislavská - nechci jmenovati která - má také tolik úředníků. Vždyť celá věc se vyřešila tím způsobem, že se celá agenda dala do skupin, a sice zemědělského družstevnictví, mlýnů, konsumentů a obchodníků. Je to systém, na který přiléhají slova p. předsedy vlády: samospráva distribuční. Tady 4 velké skupiny pomáhají státu vyřešiti distribuci a při tom udržují, co se týká hlavně nás, pevné, stabilní ceny, jak po nich volá náš zemědělec.

Vážené dámy a pánové! Tyto momenty hospodářské přecházím, ty jsou notorické. Oceňuji monopol také s hlediska psychologického a mravního. Věřte nám, že situace našich zemědělců byla zoufalá. Zemědělci ztráceli důvěru ve stát, ve vládu, v zákonodárné sbory potud, zda jsou tito činitelé vůbec schopni něco vyřešiti pro záchranu našeho zemědělství. A vyřešením monopolu, věřte, padla nedůvěra, v širokých masách venkovských je zase obnovena důvěra ve stát, vládu a zákonodárné sbory, že jsou s to skutečně něco positivního, kladného a důkladného vyřešiti v zájmu zemědělského lidu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP