5. Zpráva výborů ústavně-právního a techn. dopravního k usnesení senátu (tisk 2719) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1315 a 1347) o plynárenských podnicích požívajících výhod (tisk 2722).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. Pozdílek, za výbor techn.-dopravní p. posl. inž. Nečas.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor ústavně-právní - p. posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Slavná sněmovno! Osnova zákona o plynárenských podnicích požívajících výhod sleduje ten účel, aby vedle zásobování vodou a elektřinou byla věnována náležitá a větší péče také zásobování plynem. V důsledku toho chce se usnadniti také zřizování plynáren, jejichž počet je u nás daleko menší než ve státech jiných, dokonce i takových, které nemají své vlastní uhlí k výrobě potřebné a musejí je dovážeti z ciziny.

Podle vládního návrhu tohoto zákona mohou býti výhody tohoto zákona přiznány ministerstvem veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí, obchodu a vnitra všem plynárenským podnikům, zejména však těm, které náleží zcela nebo aspoň ze 60% veřejným územním korporacím. Zpravidla budou to patrně plynárny obecní. Rubem těchto výhod jsou povinnosti, které budou podniku uloženy. Jest to zejména povinnost, aby podnik vyráběl a rozváděl svítiplyn hospodárně, a povinnost dodávati svítiplyn všem odběratelům, kteří splní povinnosti schválené státní správou.

Výhody, které mohou býti zmíněným podnikům přiznány, mohou býti právní nebo finanční.

Právní výhody jsou jednak t. zv. užívací práva k cizím nemovitostem podle obdoby zákona č. 438/1919 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, jednak nárok na vyvlastnění nemovitostí a práv.

Užívací práva netýkají se některých nemovitostí, zejména kostelů, hřbitovů a různých vojenských objektů. Užívání ostatních nemovitostí jest omezeno ohledem na vlastníka, resp. uživatele těchto nemovitostí a, vznikne-li vlastníkovi (uživateli) nemovitostí škoda povolením nebo výkonem užívacích práv, jest plynárenský podnik povinen tuto škodu nahraditi. U pozemků komunikačních nesmí výkonem užívacích práv trpěti účel, jemuž tyto pozemky slouží podle svého vlastního určení. Vyžaduje-li nakládání s nemovitostí odstranění nebo změnu plynárenského zařízení, jest plynárenský podnik povinen do 6 týdnů po vyrozumění zařízení na své útraty odstraniti nebo změniti.

Osnova pamatuje též na to, aby plynárenskému podniku, jemuž byly přiznány výhody užívacích práv, nemohly býti vlastníkem nemovitosti působeny zbytečné potíže tím, že by vlastník nemovitosti žádal bezdůvodně odstranění plynárenského zařízení. Takto jednajícímu vlastníku nemovitosti ukládá zákon povinnost náhrady škody.

K vyvlastnění může se přikročiti jen výjimečně, vyžadují-li toho důležité důvody technické nebo hospodářské. Výši odškodného určí správní úřad povolující vyvlastnění, při čemž vyvlastněný může se podobně jako u užívacích práv domáhati určení odškodného u soudu v řízení nesporném.

Konečně se stanoví, že plynovody a jiná zařízení plynáren nejsou částí ani příslušenstvím nemovitostí, v nichž jsou zřízena, potud, pokud nebyla plynárně úplně zaplacena.

Poněvadž předložená osnova zákona má přispěti k rozšíření výhod používání plynu i u nás, doporučuje ústavně-právní výbor slavné poslanecké sněmovně, aby schválila osnovu ve znění přijatém senátem. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor techn.-dopravní - p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Předložená osnova sleduje účel pomoci našemu plynárenství. Plynárenství v Československé republice je v poměru k ostatním státům ve stavu velmi zaostalém, tak zaostalém, že je skoro až hanbou srovnávati stav plynárenství u nás se stavem plynárenství v ostatních státech. Nebudeme bráti jako příklad Ameriku, kde připadá na jednoho člověka ročně přes 500 kubických metrů vyrobeného plynu, ale díváme-li se na Anglii, vidíme, že tam připadá na jednoho člověka téměř 200 kubických metrů plynu ročně, v Rakousku 50 kubických metrů, kdežto u nás připadá na jednu osobu pouze 8 kubických metrů plynu ročně, takže jsme v řadě evropských států mezi státy civilisovanými a vzdělanými v oboru plynárenském na místě téměř posledním.

Z toho důvodu bylo třeba uvažovati o možnostech, jak pomoci plynárenství. Bylo proto po návrhu odborných kruhů přistoupeno k vypracování návrhu, o němž již referoval kol. Pozdílek za výbor ústavně-právní, ve kterém byla plynárnám poskytnuta řada výhod po stránce právní, užívací i vyvlastňovací.

Důležitá jest ovšem ještě jedna část, které se chci několika slovy dotknouti, a t. j. stránka finanční, která je vlastně za dnešního stavu, kdy státní pokladna nemůže poskytovati větších příspěvků a kdy také samospráva je v takové krisi, že není možno od ní čekati příspěvků, nejdůležitější. Byla proto volena taková forma, kterou se umožňuje plynárenským podnikům, které jsou buďto v majetku státu nebo samosprávy nebo sice v majetku společností, ale na kterých stát nebo samospráva participuje alespoň 60%, vydávati obligace, a ve zvláštních případech bude v moci vlády, aby těmto obligacím přiznala právo sirotčí, což zaručí odbyt obligací. Ovšem bude to jenom v tom případě, když bude zde dána jistota buďto hypotekárního zavtělení nebo garancií samosprávy, která bude na zřízení elektrárenského podniku zainteresována. Zvolená tato forma umožní jistě v naší republice i při dnešním velmi těžkém stavu státní pokladny do jisté míry alespoň rozvoj plynárenství. Dělá se tedy v této situaci, co se dělat dá, a je jisto, že toto opatření způsobí, že nejenom pomůžeme plynárenství, nýbrž i určitému počtu dělníků, a to jak v oboru strojním, tak i stavebním, a vedle toho také pomůžeme určitým závodům, které se zabývají stavbou plynáren a jsou s ní ve spojení, ať jde o válcovny a strojírny nebo instalatérské závody různého druhu.

Z těchto právě uvedených důvodů doporučuji slavné sněmovně, stejně jako to učinil kol. Pozdílek za ústavně-právní výbor, aby přijala znění osnovy v tom znění, jak se na něm usnesl jednak výbor ústavně-právní, jednak výbor technicko-dopravní. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Hlasování o tomto odstavci pořadu odlož ím na dobu pozdější. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2689) zákona, jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání (tisk 2718).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní pí. posl. Jurnečková-Vorlová, za výbor rozpočtový p. posl. Solfronk.

Dávám slovo prvému zpravodaji, pí posl. Jurnečkové-Vorlové.

Zpravodaj posl. Jurnečková-Vorlová: Slavná sněmovno! Mám referovat o osnově zákona, kterým se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání. Úkol to vzhledem k podstatě věci nijak sympatický, ale pres to nutný. Úsporná opatření, jež se zavádějí navrženým zákonem, mohla býti provedena zmocňovacím zákonem. Referát k předloženému návrhu mohla jsem převzíti pouze proto, že návrh neznamená kulturní reakci, nýbrž bude míti za následek jenom zpomalení kulturního vývoje. Je to opatření, které nejméně poškozuje dosavadní linii kulturního vývoje, ohroženou kulturní reakcí. Řada opatření v oboru školské správy, diktovaných zdánlivě jen a jen úspornými důvody, nese známky všeobecné reakce, s jejíž zpětnou vlnou zápasíme nejen na poli kulturním, nýbrž také ve všech oborech života hospodářského a sociálního.

S hlediska své strany mohu říci, že jsme proti úsporným opatřením reakčně kulturního rázu, a žádáme, aby všechny úspory byly prováděny jenom racionalisací školského provozu (Výborně!) tak, aby vzdělávací možnosti dětí všech vrstev lidových byly zachovány neztenčeny.

Nebylo by správným brzditi vývoj spějící ke zvýšení celkové kulturní úrovně národa (Výborně!) úsporným systémem, pod jehož tlakem bylo vydáno mimo jiné také několik nařízení ministerstva školství o přijímání žactva na střední školy.

Přístupu na školy nutno dopřáti všem, kdož se ho domáhají, neboť škola přestala býti přípravou jenom k t. zv. vyšším povoláním, škola musí vychovávati své žáky ke každé práci duševní i tělesné. Bylo by v hlubokém rozporu s duchem demokracie, kdyby svobodný přístup na školy byl následkem úsporných požadavků finanční správy jakkoliv omezován, zejména kdyby tendence přijímacích zkoušek měla býti řízena bez kontroly veřejnosti jen požadavkem úspornosti.

Nejpevnější oporou demokracie je stálé zvyšování obecného vzdělání. Jen člověk vzdělaný dovede si sám vládnout a dobrovolně se podřizovat daným zákonům. Jen národ vzdělaných mužů a žen dovede si udržeti svobodu a zajistit místo mezi ostatními národy.

S tohoto hlediska usilujeme o zachování neztenčené základny pro další rozvoj školství a s tohoto hlediska také je nezbytné, aby stoupající kulturní úroveň nebyla násilně přelomena.

Vzestupná linie kulturní jest význačně vyjádřena mimo jiné i dosavadním vývojem odborného školství pro ženská povolání i jeho dalšími úkoly, jež má tento druh našeho školství před sebou.

Již název těchto škol naznačuje, že tento obor školský určen jest k přípravě a školení ženského dorostu do nejrůznějších ženských povolání a oborů života dnes tak bohatě diferencovaného.

Diferenciace spolu s technikou a zrychleným vývojem hospodářského života zasáhly hluboce do řady pracovních oborů, které byly prohlašovány za výhradně ženské. Život a práce ženina podléhají v důsledku toho velkým a revolučním změnám, které nemohou se obejíti bez konfliktů mravních, společenských i hospodářských.

V nynější době čím dále tím více prací a úkonů, které měly na starosti ženy v domácnostech, přejímá podnik veřejný nebo soukromý. Dodávku vody, svítiva ve formě elektrického proudu, topiva jako plynu převzaly veřejné podniky. Strojová výroba tovární převzala velkou část zpracování, konservování a přípravy potravin, jež vyžádaly si dříve nespočetné práce ženských rukou.

Vývoj tento daleko není ještě u konce, ba naopak pokračuje stále pronikavěji. I domácnost se racionalisuje a mnohou obtížnou práci vykonává dnes v domě stroj.

Je jasné, že celý obor domácnostní práce, výroba potravin, šatstva a obuvi nezaměstnají dnes všechny ženy v domácnostech, jako tomu bývalo dříve, nýbrž že ženy jdou a musí jíti za touto i jinou prací do povolání mimo domácnost a rodinu.

Velké a dalekosáhlé důsledky tohoto vývoje často unikají těm, kdož odkazují ženy na jejich dřívější místa v domácnostech při rukodělné práci. Aby se mohly ženy vrátit zpátky do domácností, bylo by nutno vrátit hospodářské a výrobní poměry také o padesát nebo o sto let zpátky.

Faktem zůstává, že funkce domácnosti a práce ženy v domácnosti se podstatně změnily. Přes to, že práce v domácnosti podstatně ubylo, změnil se její obsah i způsob provádění, takže vyžaduje celé soustavy vědomostí.

Práce v domácnosti se stává odbornou, čím dále tím více se specialisuje a vyžaduje nutně jiné přípravy, než jaká se pro ni vyžadovala dříve.

V západních zemích nemá domácí práce již dávno onoho rázu, který u nás ještě někdy jí bývá přikládán, jako by tato práce společensky ponižovala a hospodářsky byla méněcennější proti práci kancelářské.

Je jen otázkou času a především příslušného druhu školství, které má na starosti školení pracovnic pro domácnost, aby také u nás práce ve vlastní nebo cizí domácnosti byla společensky hodnocena a finančně odměňována jako každá jiná kvalifikovaná práce výdělečná. Jsme přesvědčeny, že není daleko doba, kdy musí naprosto přestati onen rozdíl, který se dosud činí mezi t. zv. výdělečnou prací žen a prací žen v domácnosti.

Odborné školy pro ženská povolání, které převzaly úkol, aby připravovaly ženy na povolání hospodyňské, ať již budou tyto ženy vykonávati toto povolání v domácnosti vlastní nebo cizí, převzaly na sebe úkol vysoce významný a vyplnily velkou mezeru, která zela dříve v celkovém obrazu školství, když ženám odpírána byla příležitost ke vzdělání, zejména k odbornému a vyššímu.

Kromě přípravy na domácnost jsou však tyto škol čím dále tím více dívkami vyhledávány jako příprava k řadě povolání jiných, a v tomto směru je nutno, aby jejich rozvoji věnována byla velká péče a pozornost, mají-li školy dostáti svému úkolu.

Odpovědní rodiče každého dorůstajícího děvčete jsou si vědomi, že nejlepším a nejjistějším zabezpečením dívky do budoucnosti jest příprava k nějakému povolání. Proto vyhledávají takové školy nebo takovou průpravu, aby výsledek školení byl skutečně jistý. Školy pro ženská povolání musí velmi bedlivě sledovati požadavky v tomto směru, aby posílaly do života absolventky skutečně kvalifikované, aby obstály v těžkém konkurenčním boji.

Zvláště však zdůrazňujeme, že vidíme velkou část úkolu odborných škol pro ženská povolání v tom, aby nezůstávaly vyhraženy jen pro dívky a ženy vrstev zámožnějších, nýbrž aby poskytly co nejvíce příležitosti nemajetným vrstvám pracujících žen k získání vědomostí a dovedností všeho druhu, jak jich pro sebe, svou domácnost a svou rodinu potřebují.

Že odborné dívčí školy plní toto své důležité poslání, prokazují výsledky kursů pořádaných pro nezaměstnané ženy a dívky. Přáli bychom si však, aby tato otázka nebyla pouštěna se zřetele a pořádání těchto kursů dále prohlubováno a zdokonalováno.

Zvláštní kapitolou o významu těchto škol by bylo vylíčení jejich vzniku a vývoje na Slovensku. Nutno zdůrazniti, že přes opětovné a vytrvalé pokusy nepodařilo se slovenským ženám zříditi ani jedinou slovenskou školu pro ženská povolání za maďarské vlády. Všechny dlouholeté pokusy v tomto směru byly marné.

Dávný sen slovenských žen uskutečnil se teprve v nových státních poměrech, když byla r. 1919 otevřena první slovenská odborná škola pro ženská povolání v Turč. sv. Martině. Za 2 léta na to bylo na Slovensku 10 odb. škol pro ženská povolání a dnes je jich 21.

Z činnosti těchto škol, jež velmi vhodně doplňují svou působnost organisováním kočovných kursů po slovenských dědinách pro ženy, které už nemohou chodit do škol, vyrůstá vyšší úroveň slovenské ženy, zhodnocení jejího poslání a lepší život slovenského dítěte.

Další vývoj tohoto školství musí se díti v tom směru, aby veškerá dívčí mládež, pokud nechodí do jiných škol, prošla ve věku od 14 do 16 let povinně touto školou, aby se tedy školy staly povinnými školami pokračovacími. Podmínkou toho jsou ovšem příznivější poměry pro rozvoj těchto škol a rozmnožení jejich počtu tak, aby každý kraj měl takovou školu.

K tomu nutno však podotknouti, že máme veliké nedostatky a nesnáze na nižším stupni školském, totiž na školách měšťanských. Nesnáze na školách měšťanských mohou býti odstraněny jedině přijetím zákona o obvodových školách měšťanských, jak se vyslovil sám pan min. školství dr Krčmář v kulturním výboru posl. sněmovny.

Je to tím naléhavější, že v důsledku výnosu min. školství o placení školného na měšť. školách bude situace měst a obcí vydržujících měšť. školy ještě bolestnější a hrozí nebezpečí odmítnutí dětí přes 4 km.

Upozorňuji na tuto okolnost přes to, že mluvíme o vyšším typu školském, který však nemůže prospívati bez zabezpečení a vybudování škol měšťanských.

Předloženou osnovou zákona tisk 2718 prodlužuje se lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání. Lhůta, v níž mají býti postátněny školy uvedené v §u 4 zákona ze dne 17. února 1922, č. 75 Sb. z. a n., která byla ustanovením §u 37 zákona ze dne 20. prosince 1923, č. 252 Sb. z. a n., prodloužena do konce r. 1934, prodlužuje se dále do konce r. 1940. Úspora pro státní pokladnu činí ročně asi 2 mil. Kč, prodloužením postátňovací akce o 6 let znamená úsporu přes 12 mil. Kč.

Kulturní výbor posl. sněmovny projednal ve své schůzi dne 28. června tuto osnovu a u vědomí finanční situace státu usnesl se doporučiti ji poslanecké sněmovně ke schválení beze změny s připojenou resolucí otištěnou ve zprávě výborové. Prosím proto, aby poslanecká sněmovna předloženou osnovu ve smyslu usnesení kulturního výboru přijala. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový p. posl. Solfronkovi.

Zpravodaj posl. Solfronk: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednával vládní návrh zákona tisk 2689, jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání.

V § u 4 zákona ze dne 17. února 1922, č. 75 Sb. z. a n., bylo ustanoveno, že odborné dívčí školy pro ženská povolání mají býti do 2 let po účinnosti tohoto zákona postátněny. Tato lhůta k postátnění uvedených škol byla pak prodloužena ustanovením §u 37 zákona ze dne 20. prosince 1923, čís. 252 Sb. z. a n., do konce kalendářního roku 1934, vyjma léta 1924 až 1926, kdy v důsledku restrikčního zákona byla postátňovací akce dočasně přerušena. Proto byla systemisace služebních míst pro odborné školy pro ženská povolání podle platového zákona rozvržena na 3 etapy, a to pro první část učitelstva těchto škol byla systemisována služební místa ku dni platnosti platového zákona, pro druhou část při rozšíření systemisace usnesením vlády ze dne 24. října 1930, zbývající část učitelstva v počtu 102 pak měla býti postátněna při konečné úpravě systemisace r. 1934. Postátnění této zbývající části učitelstva v počtu 102 učitelů a učitelek vyžadovalo by ročního nákladu asi 2 mil. Kč.

Avšak hospodářská situace je toho druhu, že nejen nedovoluje jakékoli nové vydání, nýbrž nutí k úsporám a omezování v nejrůznějších oborech. Proto je nutno, aby příslušné ustanovení §u 37 zákona čís. 252/1923 Sb. z. a n. bylo novelisováno a aby lhůta, v níž mají býti uvedené školy postátněny, byla prodloužena do konce kalendářního roku 1940. To by znamenalo pro státní pokladnu úsporu přes 12 mil. Kč za 6 let.

Jelikož tento druh škol odborných pro ženská povolání stal se ženám nejširších vrstev lidových, zvláště pak ženám v domácnostech vedle ostatních zdrojů vzdělání velmi vážným, důležitým a nepostradatelným činitelem k jejich kulturnímu, společenskému i hospodářskému povznesení, připojuje se zároveň rozpočtový výbor k resoluci kulturního výboru, aby byla vláda požádána, aby nyní prodloužená lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání z r. 1934 do r. 1940 byla zkrácena ihned, jakmile to stav státních financí dovolí.

Za rozpočtový výbor posl. sněmovny doporučuji slavné posl. sněmovně novelisaci tohoto zákona k příznivému vyřízení a schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní):

Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Budeme hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tudíž ke čtení druhému:

Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje lhůta k postátnění odborných škol pro ženská povolání (tisk 2718).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní posl. Jurnečková-Vorlová, za výbor rozpočtový posl. Solfronk.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Jurnečková-Vorlová: Není jich.

Zpravodaj posl. Solfronk: Nejsou.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, zvedni ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím jest vyřízen 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

7. Návrh výboru ústavně-právního, aby prodloužena byla lhůta podle §u 43 úst. listiny pro usnesení senátu (tisk 2687) k vládnímu návrhu zákona o umořování listin.

Návrhu na prodloužení lhůty jest potřebí proto, poněvadž osnovu tuto nebude již možno projednati v dosavadní lhůtě.

Výbor ústavně-právní proto navrhuje, aby pro uvedenou osnovu prodloužena byla lhůta k projednání sněmovnou o 4 měsíce.

Rozpravy není. Také návrh na odklad hlasování ani na přikázání výboru podán nebyl, budeme proto hlasovati.

Kdo souhlasí, aby pro osnovu zákona o umořování listin navrženo bylo senátu prodloužiti lhůtu danou poslanecké sněmovně o 4 měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní odložená hlasování o odst. 1 až 5 pořadu.

Přistoupíme nejprve ke hlasování o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavem (zákon o soukromých zaměstnancích) (tisk 2720).

Zpravodajem jest p. posl. Klein.

Žádám pana zpravodaje, aby se vyslovil o pozměňovacím návrhu posl. Bílka a soudr., prve přečteném.

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno! Vysvětlil jsem již v referátu, že výbor soc.-politický, zejména odborná komise, projednaly všechny podněty, které byly tlumočeny návrhy pánů z klubu komunistického, a vyslovuji se proti.

Místopředseda Taub (zvoní): Přikročíme ke hlasování.

Osnova má 58 paragrafů, nadpis zákona a nadpisy skupin paragrafů, jakož i úvodní formuli.

Jelikož jsou pozměňovací návrhy, dám hlasovati v tomto pořadí o celé osnově najednou:

Nejprve o celé osnově v úpravě návrhů posl. Bílka, Zápotockého, Babela, Śliwky a soudr.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhů posl. Bílka a soudr., zvedni ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou ve znění zprávy výborové, zvedni ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala celou osnovu ve znění výborové zprávy ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích) (tisk 2720).

Zpravodajem jest p. posl. Klein.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno! Navrhuji opravy některých malých tiskových chyb, které jsem vyznačil ve výtisku zprávy výborové, jejž odevzdávám předsednictvu.

Místopředseda Taub (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravami podle čtení druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona s opravami tiskových chyb také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o dvou resolucích otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito dvěma resolucemi souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přijetím této osnovy vyřízeny jsou zároveň iniciativní návrhy tisky 75, 114, 140, 433, 445, 815, 826 a 849.

Nyní přistoupíme k odloženému hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, platnost zákona (tisk 2723).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Škvor, za výbor rozpočtový p. posl. Chloupek.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Podán byl pozměňovací návrh a hodlám proto dáti hlasovati o celé osnově v tomto pořadí:

Nejprve o osnově podle návrhu posl. Zápotockého a soudr.

Bude-li zamítnut, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Vykonáme tedy hlasování podle něho.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhu posl. Zápotockého a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou ve znění zprávy výborové, zvedni ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto ve znění zprávy výborové, a to ve čtení prvém. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému: