4. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o iniciativních návrzích poslanců na poskytnutí veřejné podpory zemědělcům poškozeným živelními pohromami (tisky 1320, 1885, 1893, 1894, 1896, 1908, 1917 až 1919, 1921, 1925, 1926, 1938 až 1946, 1949, 1952, 1955, 1958 až 1962, 1964, 1969, 1991, 1997, 1999, 2007, 2016, 2017, 2039, 2068, 2157, 2158, 2175, 2212, 2220, 2234, 2254, 2258 až 2260, 2287, 2298, 2299, 2326, 2329, 2336, 2337, 2342, 2367, 2368, 2381, 2405, 2530, 2550, 2552, 2554, 2559, 2561, 2563 až 2569, 2571, 2574, 2575, 2582, 2586 až 2592) (tisk 2679).

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor rozpočtový p. posl. Bečák.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! K hospodářské bídě, která zachvátila všechna odvětví zemědělského podnikání a ochromila finanční základnu celého zemědělství, přidružila se letos katastrofa další: sucho, mrazy, požáry a krupobití s důsledky nedozírnými. Zemědělství prožívá sice každým rokem různé pohromy teritoriální, ale katastrofa, která v důsledcích dlouhotrvajícího sucha postihla letošní úrodu, jest opravdu mimořádná a vyžaduje i mimořádného řešení.

Podle zprávy p. ministra zemědělství dr Hodži v zemědělském výboru sněmovny jeví se celostátní průměr neúrody takto: v obilí 38 až 40%, v okopaninách 31% a v pícninách 54 až 60%. Jsou však okresy postižené i na plných 100% a proto rychlá pomoc je neodkladná. V parlamentě bylo podáno 85 návrhů na pomoc postiženým okresům. Další návrhy jsou podávány. Z toho vysvítá smutná pravda, že převážná část republiky je postižena velkou neúrodou. Uvážíme-li, že poslední deště byly v letošním roce zaznamenány v celé Evropě a částečně i Americe počátkem měsíce dubna a že od té doby žádných dešťů nebylo, až nyní u nás koncem června, kdy už je na obilí pozdě, poznáme nejlépe důsledky této katastrofy. Zemědělci, a to právě ti nejmenší, zbavují se o překot svého skotu a prodávají jej na trzích za každou cenu, ačkoliv jsou přesvědčeni, že takový prodej znamená zhoubu jejich existence, neboť jejich pole nevydají při letošní úrodě ani obilí dostačující k vlastní obživě, tím méně množství potřebné pro osivo, a samozřejmě nelze ani pomýšleti na zachování dosavadního stavu jejich skotu. Pro vrstvu malých zemědělců je proto zapotřebí opatřiti obilí nejen pro osev, nýbrž i pro výživu. Pro ty, kteří se dosud svého skotu nezbavili, nutno opatřiti krmiva, aby udrželi i za těžkých předpokladů svůj nejcennější majetek až do té doby, kdy jim jeho udržování nebude dělat takové potíže jako nyní.

Již v zemědělském výboru jsem zdůraznil, že střediskem agrární krise jsou dnes hlavně ceny dobytka. Nastane-li vlivem nedostatku krmiv ještě větší nucená nabídka, lze těžko odhadnouti důsledků v chovu skotu pro příští léta. Je proto nutno bezodkladně zmírniti toto nebezpečí, a to jednak opatřením levných krmiv, jednak regulováním dobytčích trhů a odčerpáním tíživých přebytků živočišné produkce, ať již reglementací, zvýšením výroby masných konserv, zvláště pro armádu atd. Vítám proto opatření ministerstva zemědělství a nár. obrany, podle něhož proveden bude výkup hovězího dobytka pro výrobu konserv v krajích nejvíce postižených. Mám však za to, že tato akce musí býti provedena ve větším měřítku než dosud, a to opět bez jakýchkoliv odkladů, neboť pomoc je krajně žádoucí. Stát nic neriskuje, neboť získá za poměrně nízké ceny materiál, který účelně zhodnotí pro výrobu konserv a uzeného zboží pro vojsko a ulehčí tak návalu na dobytčích trzích.

Žádáme však, aby podobnou akci provedlo i ministerstvo soc. péče. Je přece velmi snadné vykoupiti část dobytka a zpracovati jej na uzeniny, které by se poskytovaly nezaměstnaným buď vedle chleba, nebo místo peněžních podpor. Každá pomoc bude v této těžké době vítána.

Pro záchranu domácího chovu je pak nutno zajistiti bezcelný dovoz krmiv včetně slámy při nízkých železničních tarifech. Vítám opatření vlády, že zrušila vývozní premie na otruby a krmnou mouku, což bylo beztak jen využíváno několika velkomlynáři na úkor celku.

Zdůrazňuji, že je třeba opatřiti osiva pro účely strniskové setby, aby v případě dešťů bylo možno zachytiti vláhu pro zelené krmivo. Ceny krmiv obchodních nutno dáti pod dozor ministerstev zemědělství a obchodu, aby neštěstí a bídy zemědělců nezneužívali lichváři ku svému obohacení. Bylo by velmi žádoucí provésti soupis krmiv v republice a zjištěné zásoby přiděliti postiženým zemědělcům za ceny nejmírnější. V poslední době byla zjištěna řada případů, že velkoobchod vyhnal ceny krmiva uměle do výše, a proto nutno tuto spekulaci s lidskou bídou bezodkladně odstraniti. Kdyby se zemědělcům v krajích neúrodou postižených nedostalo v brzku levnějších krmiv, vedlo by to nejen k úplnému zastavení výkrmu vepřů, nýbrž i k radikálnímu omezení i chovu hovězího dobytka. Velká většina zemědělců je bez jakýchkoli zásob jadrných krmiv, neboť je vyčerpali ve ztrátovém výkrmu vepřů a jsou odkázáni jen na jejich nákup. A ježto na tento nemají potřebných prostředků, budou nuceni omeziti chov dobytka na míru nejmenší. Následky lze snadno domysleti. Opakuje se analogický úkaz, jaký byl loni po žních u obilí. Bylo-li tam pomocí intervenčního výkupu účinně zasáhnuto, pak stejně tak musí tomu býti zde, neboť hrozí nebezpečí, že dobytek bude k velké škodě nejen chovatelů, nýbrž i celého národního hospodářství z chlévů vyhnán a jeho hodnota podlomena. Je proto na vládě, aby s největším urychlením zabývala se návrhy, které v této věci byly jí republikánskou stranou zeměděl. a malorol. lidu podány, aby tím bylo zachráněno alespoň to, co se při dobrém pochopení a dobré vůli zachrániti dá.

Poukazuji, slavná sněmovno, zejména na to, že za všech okolností musíme dbáti, aby nebyly vybity dojnice, neboť mléko nemůžeme dovážet a zvyšování počtu dojnic vyžaduje pravidelně dobu až 4 roků. Mám za to, že v akci pomocné měla by býti obstavena celá výroba melasy ke krmným účelům. Dá-li se za ni cukrovarům cena 37 Kč, jež je přijatelna i pro zemědělce, a zakáže-li se zpracování melasy na líh, k čemuž možno použíti denaturovaného cukru, bylo by možno počet dojnic udržeti na potřebné výši.

Je krajně nutno, aby pomocná akce pro postižené zemědělce byla provedena se vším urychlením. Docházejí stížnosti na příliš těžkopádné vyřizování žádostí, na zdlouhavou proceduru u nouzových komisí a na zbytečně obsáhlé tiskopisy, jichž vyplnění je pro postiženého často útrapou. I v této věci voláme po nápravě. Stačí přesné zjištění škod a majetkových poměrů zemědělce bez zbytečných detailů, které často nemají s případem samotným nic společného. Rozsah katastrofy je tak velký a podpora tak nutná, že každé zbytečné úřadování je na úkor pomocné akce a musí býti odstraněno. Naučme se již jednou poskytovati nutnou pomoc rychle, účelně a bez průtahů, neboť nic tak postiženého člověka neznechucuje jako těžkopádná vleklost a vyplňování spousty tiskopisů, na jichž odpovědění potřebovala by se často maturita.

Rád konstatuji, že správy živelních fondů při zemědělských radách jsou si vědomy své odpovědnosti a vyřizují žádosti postižených okresů urychleně. Poskytly do nejvíce postižených obcí ve středních Čechách 4 miliony Kč na nejrychlejší pomoc a učiní tak zajisté i pro okresy další. Poněvadž však finanční prostředky ani zdaleka nestačí na nutnou pomoc postiženým, je žádoucno, aby vláda poskytla finanční prostředky a fondy u zemědělských rad náležitě vybavila. Jde o sociální pomoc nešťastným lidem a v takovéto situaci musí býti obstarány všechny prostředky, neboť jde o záchranu národního majetku.

K záchranné akci musí se spojiti všichni lidé dobré vůle: stát, rolníci i konsumenti, má-li býti vykonáno něco positivního a má-li býti zemědělství zachráněno aspoň ve své základní podstatě. Je třeba zdůrazniti, že k záchraně zemědělství musí býti splněn celý program, jak je připraven v ministerstvu zemědělství.

Jde zejména také o otázku oddlužení venkova. Zchátralé budovy, zničené stroje a nářadí, znehodnocení všech investic, rapidní vzestup dluhů a dnes již 70% pokles cen hospodářského zvířectva, to je obraz hrůzné situace zemědělského lidu, která musí býti bezodkladně řešena. Neoddluží-li se zemědělství, nedostaneme se ani o krůček dále v řešení hospodářské a sociální krise. Dnes jde o to, abychom zmobilisovali všechny prostředky pro rychlou pomoc a záchranu, nechceme-li uvrhnouti celé národní hospodářství do situace neblahé.

Pro usnadnění finanční situace těžce postižených zemědělců jest nutno podle návrhů zemědělského výboru stanoviti moratorium pro veřejné daně a dávky, jakož i soukromé dluhy, poněvadž zákon o odkladu exekucí, který platí ostatně jen do konce tohoto roku, k tomuto řešení nestačí. Kromě toho nutno organisovati pro postižené finanční pomoc opatřením levného úvěru s garancií státu a s poskytnutím úrokového příspěvku, kterážto akce, jak je sněmovně známo, byla již u nás dvakráte prováděna s dobrým výsledkem. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Bylo by zvláště nutno vytvořiti vládním nařízením nouzový fond pro podporu našeho dobytkářství při ministerstvu zemědělství, do kterého by byly převedeny obnosy, ušetřené v letošním a příštím hospodářském období z intervenčního fondu obilního, dále obnosy získané na vykoupených zásobách pšenice a žita a případně další přebytky nově zřizovaného obilního monopolu. Je dále nutno organisovati zvýšený odbyt masa nejen vojenskou správou, nýbrž i veřejnými ústavy.

Podle obdoby vývozních listů pro přebytkové obilí, kterých letošního roku nebude mnoho třeba, žádáme, aby byly zavedeny vývozní listy na dobytek, maso a uzenářské výrobky. (Výborně!) Nutno zakázati dovoz všeho dobytka, masa a drůbeže po dobu vlastních domácích přebytků. Železniční tarif na dopravu mléka a jiných mlékařských výrobků musí býti snížen.

Letošní rok mimořádného sucha prokázal, že také problém zásobování vodou a udržování rybníků a nádrží vodních byl dosud u nás pomíjen a zanedbáván, a proto kladu velkou váhu na to, aby tato důležitá otázka byla soustavně řešena a prováděna s hlediska zájmů jak našeho zemědělství, tak i celého národního hospodářství.

Velmi značně postiženi jsou letošní neúrodou drobní a střední pachtýři zemědělské půdy. Právem proto zemědělský výbor žádá, aby pachtovné bylo určeno sazbami za příslušné druhy obilí, platnými v minulém roce hospodářském, sníženými percentuálně podle výše škody na letošní úrodě. Vím, že řešení otázky pachtovného bude obtížné, ale jsem toho názoru, že určité oběti musí přinésti obě strany, jak pachtýři, tak i majitelé.

O živelní katastrofě a o akci pomocné jednal zemědělský výbor ve schůzi dne 20. června. Po obšírné a věcné debatě usnesl se na 16 návrzích, které vesměs žádají rychlou pomoc postiženým, a lze si jen přáti, aby pomoc veřejné správy byla bezodkladná a prostředky účinnými.

Postižení zemědělci jsou v situaci zoufalé. Zde nepomohou jen slova účasti a sliby chystané pomoci. Jde o jedinečnou pohromu zemědělství, která by měla neblahé důsledky pro celý stát a jeho obyvatelstvo - kdyby, jak správně zdůraznil v zemědělském výboru p. min. dr Hodža, nebyly napjaty všechny síly veřejné správy a pomocných orgánů k odvrácení této katastrofy.

Jménem zemědělského výboru doporučuji návrhy tohoto výboru slavné posl. sněmovně k ústavnímu schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Již počet podaných návrhů celkem 85 na pomoc postiženým krajům je nejlepším dokladem, že ve velké části našich okresů daří se zemědělcům zle a že sucho a neúroda způsobily takovou katastrofu, že je potřebí podpory, a to podpory co nejrychlejší. Zemědělství samo po 4 roky se již nachází v těžké hospodářské krisi a těžko lze hovořiti o nějaké jeho rentabilitě. Je zle, člověk celý rok pracuje a po celoroční práci musí si mnohdy vypůjčovat, aby uchránil existenci své rodiny.

Rozpočtový výbor jednal o předložených návrzích a nebylo námitek, aby se strany vlády, se strany státu v tak abnormálních dobách sáhlo se také k abnormální pomoci. Dosavadní zákonná ustanovení plně nestačí a nejsou také s to, aby jimi bylo pomoženo zemědělcům v postižených krajích takovou měrou, jak to jistě sami vyžadují.

Pan kol. Dubický ve svém obsáhlém referátě za výbor zemědělský zmínil se podrobněji o rozsahu škod na majetku zemědělském v našem státě a ukázal na cestičky, kterými se má pomoci našemu těžce zkoušenému zemědělství. Za výbor rozpočtový mohu jen prohlásiti, že rozpočtový výbor jednomyslně souhlasí s návrhy, na kterých se výbor zemědělský usnesl, že totiž je třeba urychleně vyšetřiti rozsah škod, ale nejen vyšetřiti, nýbrž také rychle pomoci. (Tak jest!) Kdo rychle dává, dvakráte dává.

Rozpočtový výbor byl si ovšem také vědom, že není možno pomoci bez určité pomoci státu, a proto také připojil se k resolucím usneseným výborem zemědělským dvěma resolucemi. V první z nich vyzývá rozpočtový výbor vládu (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.), aby uvolnila neprodleně prostředky k zlevňovací a úvěrové akci krmivové a osivové, poněvadž prostředky živelního fondu naprosto nestačí. Pomoci je potřebí a proto doufám, že v této těžké době tomu těžce zkoušenému zemědělství se podpory v tomto směru může dostati a že prostředky se mohou opatřiti.

Rozpočtový výbor stojí na stanovisku, že je třeba dále míti velmi na paměti, aby této těžké doby nezneužívaly nekalé živly, které by ve své hrabivosti hleděly loňské sklizně ve formě spekulace zneužíti a tím poškoditi nejen konsumenta, nýbrž i producenta, a proto domáhá se v druhé resoluci, aby vláda proti spekulativnímu zvyšování cen obilí a krmiv z loňské sklizně ze starých zásob zakročila.

Dovoluji si slavné sněmovně doporučiti přijetí návrhů, usnesených výborem zemědělským a schválených výborem rozpočtovým, jakož i dvou resolucí navržených výborem rozpočtovým. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen jest jako řečník na straně "proti" p. posl. Jos. Svoboda. Dávám mu slovo.

Posl. Jos. Svoboda: Vážení pánové! Přihlásil jsem se ke slovu u příležitosti projednávání zprávy výborů zemědělského a rozpočtového o iniciativních návrzích poslanců, které v počtu 85 byly projednávány v zemědělském výboru a shrnuty v jeden návrh koaličních poslanců, jímž má býti poskytnuta pomoc drobnému zemědělskému lidu na venkově, který prožívá strašlivou přírodní katastrofu způsobenou nebývalým suchem. Pánové s těchto míst i v koaličních novinách mluví o národní katastrofě. Je jisto, že statisíce, můžeme říci miliony pracujících lidí na venkově budou cítit důsledky této nebývalé pohromy. Dnes se mluví o národní katastrofě, ale před určitým časem, koncem minulého roku a ještě v zimních měsících mluvilo se také o národní katastrofě. Teď se mluví o národní katastrofě způsobené strašlivým suchem a neúrodou, kdežto před několika měsíci se mluvilo o národní katastrofě způsobené nebývalou úrodou. Jako tehdy činili pánové určitá opa tření k záchraně drobného zemědělského lidu, tak i nyní mluví o nutnosti rychlé pomoci a záchrany drobného zemědělského lidu. Tuto pomoc si představují tak, že předložili 85 iniciativních návrhů, při jichž projednávání zástupce měšťácké koaliční strany v iniciativním výboru otevřeně a jasně prohlásil: Pánové, nehrajte komedii! Co činíte těmito iniciativními návrhy, není nic jiného než pustý podvod páchaný na drobném venkovském lidu. Právě tak, jako nebylo dřívějšími návrhy pracujícímu lidu na venkově v žádném roce pomoženo, nebude mu pomoženo ani tentokráte. Návrhy, které zde jsou obsaženy a o kterých mluvil pan zpravodaj, nasvědčují, že té největší a nejpočetnější vrstvě drobného zemědělského lidu, které hrozí opravdu katastrofa, úplné zničení a která proto pomoci skutečně potřebuje, nebude vůbec pomoženo.

Tak jako projednaná osnova zákona o zabezpečení ochrany horníků ve skutečnosti horníkům žádnou ochranu před vraždícím racionalisačním systémem uhelných společností nezaručuje, tak i tento návrh koaliční většiny nezaručuje pomoc pracujícímu lidu.

Oč jde? O to, aby v nynější době ohromného vzrušení, rozčilení a kvašení na venkově si pánové udrželi vliv na své voliče, drobné stoupence svých stran. O to se snaží zejména organisováním velkých masových schůzí a konferencí, kde se přijímají požadavky uvedeného druhu a kde se také organisují deputace vedené pány, kteří mají ve vládě rozhodující vliv a rozhodující slovo. Páni posl. Dubický, dr Zadina, Beran atd. vodí deputace. Ke komu? K vládě, kde sedí pan předseda vlády Malypetr, příslušník agrární strany. Vedou je k ministru zemědělství Hodžovi, agrárnímu ministrovi, tedy ke svým vlastním lidem. Z toho již je patrno, jak to myslí opravdově s pomocí těm, kteří jí skutečně potřebují.

Že na venkově je skutečně situace přímo hrozivá, to ukazují právě snahy pánů, kteří tu nespokojenost podchytili, aby znovu naplnili tyto masy, které stojí před katastrofou úplného zničení, sliby a aby je ukonejšili, poněvadž páni se bojí ještě teď otevřeně říci, že to s tou pomocí nemyslí opravdově a že pomoci těm, kteří jí potřebují, fakticky nedají. Nevyjadřují se upřímně jak ta pomoc bude vypadati. Když jsme za klub komunistických poslanců v zemědělském výboru přišli s konkretními návrhy, které by byly za nynější situace skýtaly alespoň částečnou pomoc a záchranu drobnému lidu na vesnicích, byli to pánové z koaličních lavic, zejména socialistických, byl to p. místopředseda zemědělského výboru, který řekl: Ano, pánové, hezké návrhy, ale nemáme na to peněz. Proto nemůžeme s nimi souhlasiti, proto je také zamítáme.

Tedy, pánové, peněz není. Pan zpravodaj Dubický zde také řekl, že se musí teprve obrátiti na vládu, aby napojila zemědělské fondy, které zejí prázdnotou, kde nic není. 4 mil. Kč, které tam byly, pánové již rozdali. Kde jsou další miliony? Kolik má zemědělská rada na Moravě, na Slovensku, ve Slezsku a na Podkarpatské Rusi? Pánové, řekněte vy nebo ať p. ministr Hodža řekne s tohoto místa, co řekl v zemědělském výboru, jak ty zemědělské fondy vypadají. Ale vy to neřeknete, nemáte odvahu, poněvadž tím okamžikem všichni vaši stoupenci, pracující lidé na vesnicích, kteří vám ještě věří a kteří věří ve vaši pomoc, by se obrátili proti vám. A my zde odtud přímo říkáme, že nemáte vůle a chuti opatřiti peníze, poněvadž peníze, které opatřuje vláda, se opatřují na jiné účely.

Říkáme: Dalo by se pomoci. Jestliže vláda může uvolniti a dáti zde zplnomocnění ministru financí, aby opatřil předem na výzbroj armády 4 miliardy, pak musí také vláda opatřiti miliardy na pomoc těm, kteří jí skutečně potřebují, poněvadž nebude-li pomoženo, pak snad přijde katastrofa, ale pro vládnoucí třídu. Vážení pánové! O jakou pomoc fakticky jde? Zatím mluvíte jenom o pomoci, radíte se, dohadujete se ještě o těch formách, jak z toho drobného zemědělce svléknouti tu poslední košili, kterou ještě na sobě má. K otázce obilního monopolu atd. budeme míti ještě možnost zaujmouti stanovisko, poněvadž dnes ještě není čas, abychom k němu kritické stanovisko vyjádřili.

Pánové, mluvíte o pomoci a záchraně, a co dělá státní aparát? Státní aparát, ministr Trapl posílá exekutory; na Jilovsku do vesnice přišlo 50 exekutorů, a to v době, kdy asi dva dny před tím zemědělská komise s okresním hejtmanem v čele zjistila 82% škody. Takhle si představujete pomoc? Mluvíte v návrzích o daňových úlevách. Kdo vyšrouboval daně, kdo zatížil od roku 1919 čtyřnásobnými daněmi drobného pracujícího člověka, drobného živnostníka na vesnicích? Kdo to byl? Byli jste to vy, agrární strana, byli jste to vy, socialistické strany, vy vládní strany, které zde od převratu sedíte, které diktujete a tady hospodaříte. Ano, pánové, a teď mluvíte o daňových úlevách, když vy jste to byli, kteří přivedli do katastrofální situace drobného člověka na vesnici. Mluvíte o úlevách pachtovného, mluvíte o odpisu pozemkové daně, domovní daně atd., ale zatím na druhé straně děláte přípravy na řešení krise v samosprávě na účet těchto drobných lidí, zavádíte ještě daň pozemkovou, činžovní atd., které ještě nebyly na vesnici zavedeny, a stupňujete je do maxima. Dáváte zemským správám možnost, aby ještě vymýšlely nové daně a zvyšovaly staré.

Mluvíte ve svých návrzích také o poskytnutí možnosti pořádání investičních prací tam, kde byly oblasti nejvíce poškozeny. Tedy ne opatřiti nové prostředky, poněvadž víte, že ty prostředky pan ministr Trapl nemá, poněvadž jste dali souhlas k tomu, aby v rozpočtu na r. 1934 byly právě položky na sociální účely a investiční práce škrtnuty na minimum. Na jedné straně mluvíte o investičních pracích a o podnikání, ale na druhé straně zastavujete práce, které jste loňského roku slibovali. Je to regulace Labe pod Kolínem, která se měla začíti v květnu, kde mělo býti několik set dělníků zaměstnáno. Není haléře na tu práci. Je to přestavba a stavba silnice na Benešovsku. Bylo na to určeno více než 1 milion Kč, ministerstvo železnic mělo na tuto stavbu také přispěti, ale nepodniká se, poněvadž nejsou peníze. Tak vypadá skutečnost. Vy to chcete řešiti tak, aby v oblasti, která je nejvíce postižena, se nějaká ta silnice dělala, a v oblasti, kde byly projekty hotové a nezaměstnaní čekali, aby práce byla započata, nebude děláno nic, to bude prostě stornováno, a kde to bude nejvíc hořeti, kde se budete báti nespokojenosti a revolty domkářů a nezaměstnaných na vesnici, tam budete chtíti nějaký ten drobet dát. To vás, pánové, přirozeně nezachrání, tím také nespokojenost a hlad nezaženete.

Podali jsme návrhy. Chci se jen o několika zmíniti. Víme, že do katastrofy byli drobní zemědělci přivedeni vaší politikou, že od převratu vy jste zatížili drobné zemědělce, vy jste provedením pozemkové reformy zadlužili malý lid zemědělský, ano, vy jste jej zatížili do té míry, že přirozeně je teď pro něj situace přímo katastrofální. Ale pomoc, kterou vy chcete poskytnouti, je lichá. Ti, kteří pomoc potřebují, vám k srdci nepřirostli a těm pomoc určena není. My říkáme, že by se dalo pomoci tím, když by se odepsaly veškeré dlužné daně i nové daně, přirážky a dávky pro domkáře a drobné zemědělce, když by se odepsaly těm, jejichž zdanitelný roční důchod nepřesahuje 16.000 Kč. Myslím, že je to většina drobných i středních zemědělců na vesnici. Dále navrhujeme, aby se škrtly všechny dlužné a nově předepsané úroky do konce r. 1935 pro domkáře a drobné zemědělce. My také pro otázku pachtovného jako důsledek vaší pozemkové reformy navrhujeme, aby bylo pro r. 1934 úplně škrtnuto placení pachtovného u všech drobných zemědělců, kde placení pachtovného ohrožuje jejich existenci, a dále aby bylo sníženo pachtovné na polovic podle loňské úpravy a loňských cen. Dále aby byla zaručena nevypověditelnost všech pachtovních smluv se strany pronajimatelů nebo volné právo drobného pachtýře na zrušení pachtovní smlouvy.

Pánové, již těmito návrhy a jejich provedením by jistě viděli drobní zemědělci určitou reálnou pomoc. Přirozeně, že tato pomoc stála by vládu několik miliard Kč, ale právě zde vláda nechce miliardy na tuto pomoc uvolniti, poněvadž je má reservovány na jiné účely. Vy mluvíte o záchraně drobného zemědělce. A jak dlouho jste u vlády? Od r. 1918 provádíte zemědělskou politiku na účet drobného zemědělce, od r. 1918 zachraňujete drobného zemědělce a kam jste to přivedli? Přivedli jste to tam, že drobní zemědělci stojí na pokraji záhuby a katastrofy. A v této hodině dvanácté mluvíte o tom, že záchrana zemědělců jest jedině v tom, když výroba zemědělská bude plánovitá, když bude organisovaná a vedená určitými organisačními skupinami, když bude zcentralisována a usměrněna monopoly, kartely a syndikáty. Pánové, r. 1905 byl zemř. předseda agrární strany Ant. Švehla na veliké masové schůzi drobných repařů v Praze, kde bouřil proti kartelům, proti monopolu cukrovarníků a tvrdil, že tato hydra kartelová a ty cukerní monopoly musí býti potřeny agrárními drobnými stoupenci. A dnes potírají tuto hydru monopolů průmyslových tím, že zakládají kartely a monopoly v zemědělské výrobě. Ano, takhle zachraňujete drobného zemědělce a takhle jej úplně spoutáváte, úplně vydáváte na pospas vydřiduchům, na pospas takovým činitelům, kteří sedí ve správních radách, bankovních radách, v Anglobance, Unionbance, Agrární bance, ve správních radách Centrokooperativu, Kooperativy, Agrosolu, ve správních radách cukrovarnických společností. Pánové, agrární strana úplně srostla s finančním kapitálem. Jde zde jen o rozdělení určitých profitů, určitých příjmů, o to je zde boj, jenom po té linii vedete snad s průmyslovým kapitálem boj o to, kdo má víc z kapes pracujících lidí nahrabat. O to vám, pánové, jde a proto se snažíte uplatňovati hesla o plánovitosti výroby, mluvíte o chaotické výrobě, která způsobila katastrofu v zemědělském hospodářství, o tom, že je nutno se brániti tím, když bude usměrňována výroba určitými orgány, ano, když bude přímo nařízeno, kolik ten malý rolník má čeho na poli oseti atd., tímto způsobem že bude drobný zemědělec zachráněn.

Pánové, vy mluvíte o tom ústy pana Karla Marečka, aby si z toho drobný zemědělec nic nedělal, že přijde o svobodu výrobní, podnikatelskou, že dnes fakticky není svoboden a že proto nemá, co by ztratil, že může čekat záchranu jedině v té plánovité výrobě, když bude veden, když bude usměrňován, jak má hospodařiti a co má obhospodařovati. Ano, pánové, o to vám jde, úplně spoutat drobné zemědělské výrobce, abyste dostali úplně do rukou monopol na výkup zemědělských produktů, abyste dostali také úplně do rukou spolu se sociálfašistickými stranami i distribuci, prodej a spekulaci s potravinami, se zemědělskými výrobky, které soustředíte v Centrokooperativu, v obilním monopolu, v živočišném monopolu, kde budete seděti agrárníci vedle sociálních demokratů, národních socialistů, německých socialistů. Jde vám, pánové, o to, abyste vyřešili rozpory mezi sebou, abyste se dohodli o tributech, které z toho budete míti, ale nejde vám o pracujícího člověka.

Pracující lid na vesnicích brzy pozná šalebnou hru, kterou s ním hrajete, a dá vám také odpověď. Pracující lid na vesnicích chápe naše návrhy, staví se za ně a také se vynasnaží, aby pod vedením komunistické strany, pod vedením organisace malých a drobných zemědělců a domkářů za tyto návrhy v masovém měřítku nastoupil do boje, a to nejen za jejich prosazení, nýbrž i oza svržení tohoto kapitalistického systému a za nastolení lepší budoucnosti, budoucnosti za vedení sovětů dělníků a rolníků. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Hadek. Dávám mu slovo.

Posl. Hadek (německy): Lžizástupci sedláků v československém parlamentě, zástupci Svazu zemědělců a čeští agrárníci spustili dojímavý žalozpěv o situaci na venkově. Tyto strany, jakož i sociální demokrati podali v poslední době ne méně než 85 návrhů a resolucí, jimiž se má pečovati o to, a katastrofální situaci na venkově bylo čeleno, aby se sedlákům poskytla pomoc, aby se napravily následky neúrody. Při tom vycházejí tito pánové se stanoviska, že příčinou katastrofální situace na venkově jest letošní neúroda. Domnívám se, že právě proti tomu musíme vystoupiti s celou energií. Příčinu dnešní situace na venkově nelze hledati v tom, že máme letos neúrodu a sucho, které v katastrofální míře zničilo plodiny, naopak, musíme konstatovati, že toto sucho sice ohromně zhoršilo situaci na venkově, že však vlastní příčinou jest, že vládnoucí třídy a jejich strany v Československu, jakož i v celém kapitalistickém světě po léta dělaly politiku sedlákům nepřátelskou. Když si připomeneme, jak reagovala bursa na zprávy o neúrodě, když jsme mohli konstatovati, že ceny agrárních výrobků, které jsou v rukou velkých spekulantů, lichvářů a velkoagrárních družstev, stouply, jak tyto ústavy reagovaly přímo záchvatem vášně, chtivosti zisku, jak se pořádala přímo prosebná procesí, jen aby letošní neúroda byla ještě větší, pak si můžeme učiniti jasný obraz o upřímnosti návrhů, které zde byly podány. Vlastní příčiny katastrofální situace na venkově tkví mnohem hlouběji, tkví v přímo zločinné celní a obchodní politice, kterou dělali kapitalisté, ovšem i československá vláda, po léta v celní a obchodní politice, jejíž účinky nejen zničily průmysl a vytvořily milionový zástup nezaměstnaných, nýbrž jejíž konečné důsledky přispěly i k tomu, že se situace drobných a středních rolníků blíží pohromě. Příčinou krise na venkově jest i racionalisace zemědělství, kterou i dnes pozorujeme v řadě mimoevropských států, s nimiž ovšem vydrancovaní drobní a střední rolníci Československa nemohou stejnými způsoby soutěžiti. Příčinou dnešní situace na venkově jest přímo hlupácké vymáhání daní. Dnes se béře sedlákovi ze stáje poslední kráva, poslední koza, když má nezaplacené daně, a prodává se za babku velkoobchodníkovi, jak tomu jest zvláště v německém území, českým kupcům, které s sebou přivádí exekutor až do poslední vesnice. Ale to se částečně přiznává v těchto 85 návrzích, které došly sněmovně v posledních 2 měsících. - Ale mimo to jest ještě rozhodující příčina, o které všichni zástupci agrárních stran a také zástupci sociálně demokratických stran zachovávají úzkostlivé mlčení, totiž katastrofální rozdíl v cenách. Rád bych ukázal několik příkladů. Ceny agrárních výrobků stouply v posledních několika týdnech často až přes 100%, ale teprve ve chvíli, když již dávno přešly z rukou rolníků do rukou velkoagrárních družstev, velkoobchodníků a velkých lichvářů. Ke konci posledních žní dostávali sedláci za 100 kg žita 70 Kč. To ovšem nestačilo, aby nahradilo sedlákům jejich pracovní síly, pracovní síly jejich zvířat, opotřebení jejich nářadí, cenu umělého hnojiva, zkrátka výrobní náklady, které musili na žito věnovati. S druhé strany musíme však konstatovati, že 1 kg chleba ve městech, v průmyslových místech stojí 2 Kč, 2.20 Kč, ba v některých územích dokonce 2.40 Kč; a tážeme-li se, kde zůstává vězeti rozdíl v zisku, musíme konstatovati, že se nedostává do rukou živnostníků, pekařů atd., nýbrž že jej právě zase shrabují velkoagrární družstva, jejichž zástupci zde ve sněmovně podali v poslední době 85 návrhů na pomoc rolníkům.

To není jediný příklad cenového rozdílu, jejž můžeme konstatovati u agrárních výrobků. Poukazuji v této souvislosti na 2. bod, totiž na cenový rozdíl, jaký máme u cukru. Zatím co ještě v r. 1927 dostávali rolníci za 100 kg cukrovky 32 Kč, poklesla vloni cena cukrovky na 9.20 Kč. Byla snížena asi o 70 až 80%. Ale co vidíme na druhé straně? Cukr, jehož 1 kg r. 1927, kdy stála cukrovka 32 Kč, stál 6 až 6.40 Kč, stojí dnes a stál vloni, kdy cukrovka stála 9.20 Kč, přesně také 6.20 Kč. Ačkoliv cena cukrovky tak poklesla, cena cukru zůstala stejná, při čemž mimo to majitelé cukrovarů pronikavě snížili mzdy svých dělníků.

I po jiné stránce můžeme pozorovati totéž. V návrzích a resolucích zde předložených pěje se zvlášť bolestná píseň o nouzi Žatecka. Ale co musíme konstatovati? Že totiž vloni zrušení prohibice v Americe mělo jakýsi účinek na Žatecko, ale r. 1932 dostávali žatečtí chmelaři za 100 kg chmele 192 Kč, kdežto před 6 až 7 lety dostávali za 100 kg chmele 4000 až 5000 Kč. V době drahého chmele stál pohár piva ve městech a průmyslových místech 1.60 a 1.70 Kč. Cena chmele poklesla na 192 Kč, ale cena piva zůstala stejná, ačkoliv mimo to rovněž ještě poklesly ceny ječmene a majitelé pivovarů dosáhli značného snížení dělnických mezd. Když tedy dnes prolévají krokodýlí slzy, že se sedlákům vede špatně, musí se především říci, že z toho měli prospěch, že se situace na venkově tak katastrofálně vyvinula, a že tito pánové přes těch 85 návrhů nemají příčiny starati se o zmírnění agrární krise, jelikož i dnes ještě hodlají na tom vydělati další miliony a miliardy. Rozdíl, který jest mezi cenou agrárních výrobků u sedláka a u spotřebitele, tento rozdíl v zisku dostává se až do posledního haléře do kapes velkoagrárních družstev. To jest především příčinou katastrofální situace rolníků, situace, která se nyní suchem ještě značně zhoršila. [ ].

Musíme sedlákům zcela jasně ukázati tato fakta. Pokoušíte se jim namluviti, že agrární krisi zavinili dělníci, neboť chcete nároku dělníků na osmihodinový pracovní den demagogicky využíti ke štvaní sedláků proti dělníkům. V četných vesnicích se pokusili křesťanští sociálové a agrární strany způsobiti pogromovou štvanici, jakou v poslední době vyvinul Hitler, aby se vybila velká nespokojenost, kterou lze pozorovati na venkově.

Ale my jim to překazíme, řekneme jasně sedlákům, kde jest jejich místo, řekneme jim, že oni a dělníci mají společného nepřítele. Tímto společným nepřítelem jest kapitalismus, jejž zastupují jejich lžizástupci v agrárních stranách. Tohoto společného nepřítele musejí povaliti a zříditi jednotnou frontu s dělnickou třídou, socialistický společenský řád, aby se i pro rolníky vytvořila trvalá a zajištěná existence. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! O návrzích, které jsem odůvodnil ve své řeči, byla provedena obšírná debata v zemědělském výboru. Pokud jde o stanovisko pánů z komunistické strany, pronesl jsem o něm své názory již při debatě ve výboru zemědělském a nemohu na nich nic měniti.

Proto znovu doporučuji, aby návrhy zemědělského výboru byly posl. sněmovnou schváleny. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Pokud se týče vývodů, přednesených v debatě pp. řečníky, připojuji se k názoru kol. Dubického a doporučuji přijetí usnesení výboru zemědělského a rozpočtového, jak jsem to již dříve učinil. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s resolučními návrhy výborů zemědělského a rozpočtového, otištěnými ve zprávě výborové, tisk 2679, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jsou tyto resoluční návrhy přijaty a vyřízeny jsou iniciativní návrhy uvedené ve výborové zprávě tisk 2679.

Tím vyřízen jest odst. 4 pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

obdržela podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu na dny 2. až 4. t. m. posl. Mrskošová.

nemocí posl. dr Mičura a dr Bacher.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru kulturního posl. Köhlera za posl. dr Hodinu; do výboru soc. politického posl. Wokurka za posl. dr Bachera.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru ústavně-právního posl. J. Svobodu za posl. Kopeckého.

Místopředseda Taub sdělil, že hned po schůzi plenární konají schůze výbory rozpočtový a ústavně-právní.

Místopředseda Taub sdělil, že předsednictvo se usneslo, aby příští schůze se konala v úterý dne 3. července 1934 v 9 hod. dopol. s

1. Rozprava o prohlášení ministra zahraničních věcí dr Beneše, učiněném ve 339. schůzi poslanecké sněmovny dne 2. července 1934.

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2572) zákona o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny (tisk 2711).

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2690) zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, platnost zákona (podle §u 35 jedn. řádu).

4. Zpráva výborů živn.-obchodního, zdravotnického a soc. politického o návrhu posl. Skopala Procházky, Kleina, Tučného, Sedláčka, Kirpalové, Zierhuta a druhů (tisk 2390) na změnu a doplnění zákona o zubním lékařství a zubní technice (tisk 2501).

5. Zpráva výborů zdravotnického a soc.-politického k usnesení senátu (tisk 2387) o vládním návrhu zákona (tisky sen. 1109 a 1128), kterým se mění a doplňuje zákon o lékařských komorách (tisk 2446).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně v trest. věci posl. dr Schollicha (tisk 2629).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci posl. Brožíka a Hummelhanse (tisk 2654).

8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trestnej veci posl. Szentiványiho (tisk 2656).

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. trest. súdu v Brne v trest. veci posl. Jurana (tisk 2657).

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest. veci posl. Szentiványiho (tisk 2659).

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest. veci posl. Šaláta (tisk 2660).

Schůze skončena v 7 hod. 54 min. večer.