Ad 10. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě rozpočtu vojenské správy (tisk 2674).
Zpravodaji jsou: za výbor branný p. posl. Vičánek, za výbor rozpočtový p. posl. dr inž. Brdlík.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. Vičánek: Není
jich.
Zpravodaj posl. dr inž. Brdlík:
Nemám žádných.
Místopředseda Stivín (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Tím jest vyřízen 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání prvého
odstavce, jímž jest:
1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2581), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934 (tisk 2600).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční místo omluveného p. posl. inž. Nečase p. posl. Ruppeldt, za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek.
Dávám slovo prvému zpravodaji
- za výbor zahraniční - p. posl. Ruppeldtovi.
Zpravodaj posl. Ruppeldt: Slávna snemovňa! V zastúpení p. kol. inž. Nečasa ako referenta mám česť predložiť slávnej snemovni zprávu zahraničného výboru zo dňa 5. t. m. o obchodnej smluve medzi republikou Československou a kráľovstvom Albánskym, podpísanou v Prahe dňa 9. apríla t. r.
Vzhľadom k pasivite albánskeho zahraničného obchodu so štátmi, s ktorými má Albánia čulejšie obchodné styky, rozhodla albánska vláda minulého roku zmeniť dosavádnu obchodnú politiku a nahradiť drievejšie smluvy, upravujúce hospodárske vzťahy so zmienenými štátmi, smluvami novými, ktoré by lepšie odpovedaly zmeneným hospodárskym pomerom prítomnej doby.
Albánia sjednala najprv novú obchodnú smluvu s Gréckom a vypovedala potom smluvy s niektorými inými štátmi, medzi ktorými bola taktiež smluva s Československom zo dňa 19. januára 1926. Platnosť tejto smluvy uplynula dňa 29. decembra 1933 a poneváč sa nepodarilo upraviť do tejto doby vzájomné obchodné styky medzi obidvoma štátmi cestou diplomatickou, nastal medzi Československom a Albániou až do uzavretia novej dohody, sjednanej v Prahe dňa 9. apríla t. r., bezosmluvný stav.
V dôsledku toho, že Albánia neučinila doteraz nijakých opatrení, ktoré by omedzovaly dovoz zahraničného tovaru a má taktiež voľný režim pokiaľ ide o prídel devíz pre platenie tovaru zo zahraničia dovážaného, malo Československo relatívne značný záujem na obnove riadnych hospodárskych vzťahov k tomuto štátu.
Podľa československej štatistiky javia sa data vzájomného obchodu tak, že v posledných 6 rokoch bilancia stále sa zlepšovala v náš prospech. R. 1933 bola 3,618.000 Kč.
Pri tom treba mať na zreteli, že veľká časť československého tovaru vyvážaného do Albánie nie je československou štatistikou zachytená. Ide menovite o vývoz československého cukru do Albánie, ktorý československá štatistika neuvádza, poneváč je obsažený vo vývoze cez Terst. Podľa albánskej štatistiky vyviezlo Československo do Albánie v r. 1931 5,252.255 kg cukru v hodnote 1,200.000 zl. frankov (v r. 1932 a 1933 približne stejné množstvo). Preto podľa údajov albánskej štatistiky činí celkový československý vývoz do Albánie okrúhle 10 mil. Kč ročne.
Do Albánie vyváža sa hlavne tento československý tovar: tovar sklenený, hlinený, bavlnený, vlnený, hodvábný, konfekčný, papierový, kožený, železný, z iných obecných kovov, stroje a prístroje. Okrem toho boly vyvezené cez Terst - ako už bolo spomenuté určité množstvá cukru, ktoré v československej štatistike nefigurujú pri vývoze do Albánie a to podľa albánskej štatistiky v r. 1928-1932 46.912, 45.225, 52.172, 51.653 a v poslednom roku 45.438 q. Z Albánie dováža sa menovite tento tovar: mechúre a črevá, zemina asfaltová, citrony, cedráty, tak zvané albánské drevo a kože.
Smluva s Albániou sjednaná dňa 9. apríla t. r. spočíva na integrálnej zásade najvyšších výhod a to ako pre nakladanie s tovarom (článok 1 a 2), tak i s príslušníkmi, osobami fysickými i právnickými (čl. 4).
Pokiaľ ide o vzájomný dovoz tovaru, ustanovuje úmluva (čl. 3), že obe vlády sa musia dohodnúť o jeho úprave, kedykoľvek by malo dojsť k nejakej jeho zmene. Zároveň úmluva má ustanovenie (čl. 6), že obe vlády sa dohodnú administratívnou cestou o úprave vzájomného dovozu pre prítomnú dobu. To sa tiež stalo.
Zo zásady najvyšších výhod boly v úmluve stipulované (čl. 5) výnimky, ktoré má republika Československá i v iných obchodných smluvách.
Úmluva platí na 2 roky. Nebude-li 3 mesiace vopred vypovedená, predlžuje sa automaticky s možnosťou vypovedať ju kedykoľvek vopred na 3 mesiace.
Úmluva nemá zvláštnych záväzkov colnotarifných. Túto otázku nepriamo upravuje ustanovenie záverečného protokolu, ktoré dáva obidvom smluvným stranám určité možnosti. Keby jedna z nich akýmkoľvek opatrením zaťažila dovoz alebo vývoz, má druhá strana právo žiadať jednanie o takej otázke. Keby toto jednanie neviedlo k uspokojivej dohode, má strana, ktorá o jednanie žiadala, právo vypovedať úmluvu kedykoľvek v lehote 30 dní.
Predkladanou obchodnou úmluvou upravujú sa definitívne hospodárske vzťahy medzi Albániou a Československom. Možno mať zato, že úmluva prispeje k daľšiemu rozvoju vzájomného obchodu medzi obidvoma štátmi, čo bolo základnou pohnútkou vlád obidvoch štátov pre jej sjednanie.
Výbor zahraničný navrhuje preto posl. snemovni, aby schválila nasledujúce usnesenie:
Národné shromaždenie republiky Československej schvaľuje obchodnú úmluvu medzi republikou Československou a kráľovstvom Albánskym, podpísanú v Prahe dňa 9. apríla 1934, a uvedenú v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 4. máj a 1934, č. 86 Sb. z. a n.
V tom smysle prosím snemovňu,
aby túto úmluvu a toto usnesenie schválila. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji za výbor živn.-obchodní, panu
posl. inž. dr Touškovi.
Zpravodaj posl. inž. dr Toušek:
Slavná sněmovno! Živn.-obchodní výbor posl. sněmovny usnesl
se připojiti se ke stanovisku výboru zahraničního a doporučiti
plenu sněmovny předloženou úmluvu ke schválení přijetím schvalovacího
usnesení ve znění, jak bylo vládou předloženo. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme ke hlasování.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec. Dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.
Tím vyřízen jest 1. odstavec dnešního pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona o pojistné smlouvě (tisk 2291).
Zpravodajem jest p. posl. dr Markovič.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. dr Markovič:
Slávna snemovňa! Prosím, aby v §e 114, odst. 4 citácia §u
67 bola opravená v tom smyslu, že miesto "§ 67, odst. 1.",
má správne stáť "§ 67, věta 1.".
Místopředseda Stivín (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravami podle čtení druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.
Zbývá ještě hlasovati o resolučním návrhu, podaném posl. Štětkou a soudr.
Žádám o přečtení tohoto návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby v chystaném zákoně o pojišťovnách byla vytčena povinnost pojišťoven vésti a uveřejňovati statistiky nejen o průběhu škod v tom kterém pojišťovacím odvětví, ale i pokud se týče zaplacené premie a výloh se zjišťováním škod a to proto, aby z této statistiky dala se zjistiti oprávněnost výše premie za různá odvětví pojišťovací. Obzvláště nutno dbáti toho, aby pojišťovny v oboru požárním vedly statistiky tak, aby pojištění tovární a pojištění velkostatků (od 100) a tak zv. pojištění civilní, t. j. pojištění požární obytných budov, zařízení bytů ve městech a na venkově, pojištění malých a středních hospodářství a malých a středních živnostníků byla vedena odděleně.
Vláda se vyzývá, aby prostřednictvím
dozorčích úřadů ministerstva vnitra byly pojišťovny vyzvány vypracovat
takovou statistiku za období posledních 10 let a předložit ji
do 3 měsíců posl. sněmovně.
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám pana zpravodaje, aby se o tomto návrhu vyslovil.
Zpravodaj posl. dr Markovič:
Slávna snemovňa! Návrh sa týka osnovy, ktorá sa súčasne pojednáva
v ústavno právnom výbore a preto páni navrhovatelia budú mať možnosť,
aby svoj návrh predniesli pri veci, ktorej sa v podstate týka.
Z toho dôvodu navrhujem, aby pri prejednávaní tejto osnovy slávna
snemovňa tento rezolučný návrh neschválila.
Místopředseda Stivín: Přistoupíme ke hlasování.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Štětky a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento jest zamítnut.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, vyřídíme ještě věci imunitní, to jest odst. 11 až 14 pořadu. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Budeme tedy projednávati odst.
11 pořadu, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Steinera (tisk 2617).
Zpravodajem místo omluveného p.
posl. Richtera je pan posl. dr Markovič. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa!
Hlavné štát. zastupiteľstvo v
Bratislave žiada za súhlas s trest. stíhaním posl. Steinera
pre zločin podľa §u 15, č. 3 a prečin podľa §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky. Výroky, ktorých použil p posl. S t e i n
e r na verejnej schôdzi v Leviciach dňa 5. marca 1933, pohybujú
sa v bežnej frazeologii komunistickej strany. Imunitný výbor navrhuje
plénu snemovne, aby posl. Steinera k trest. stíhaniu nevydala.
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Steinera.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Steinera.
Tím jest vyřízen 11. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Hrubého (tisk 2619).
Zpravodajem místo omluveného posl.
Richtra je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa!
Hlavné štát. zastupitelstvo v
Košiciach žiada za súhlas s trest. stíhaním posl. Hrubého
preto, že v mesiaci decembri 1931 v Tisovci na Slovensku zakladal
tajné organizácie Sväzu komunistickej mládeže KSMČ a Rudej pomoci.
Tieto organizácie boly ministerstvom vnútra r. 1922 pre činnosť
štátu nebezpečnú rozpustené. Imunitný výbor navrhuje posl. snemovni,
aby k stíhaniu posl. Hrubého dala súhlas.
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hrubého.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest stíhání posl. Hrubého.
Tím vyřízen jest 12. odstavec poradu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest. věci posl. Zápotockého (tisk 2622).
Zpravodajem místo omluveného posl.
Richtra je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa!
Krajský súd v Prahe žiada za súhlas
s trest. stíhaním posl. Zápotockého na základe súkromnej
žaloby pre prečin proti bezpečnosti cti, spáchaný článkom "Síla
bojovné jednoty", uverejnený v č. XII. časopisu "Horník"
zo dňa 18. augusta 1932. Imunitný výbor v danom prípade neshľadal
dostatočných dôvodov pre vydanie a navrhuje preto, aby posl. snemovňa
k trest. stíhaniu posl. Zápotockého nesvolila.
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Zápotockého.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Zápotockého.
Tím vyřízen jest 13. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Nov. Jičíně v trest. věci posl. dr Schollicha (tisk 2630).
Zpravodajem místo omluveného posl.
dr Daňka je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa!
Krajský súd v Nov. Jičíne žiada
za súhlas s trest. stíhaním posl. dr Schollicha pre výrok
učinený vo schôdzi v Něm. Jeseníku na slávnosti dňa 10. septembra
1933. Imunitný výbor neshľadal, že p. posl. dr Schollich
vybočil z možných medzí, a preto navrhuje, aby posl. snemovňa
nedala súhlas k trest. stíhaniu posl. dr Schollicha.
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Schollicha.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Schollicha.
Tím vyřízen jest 14. odstavec pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu
schůze.
Počátkem schůze rozdaná usnesení senátu přikázána byla:
výborům soc. politickému a rozpočtovému usnesení tisk 2672,
výborům techn. dopravnímu a ústavně-právnímu usnesení tisk 2675,
a k návrhu místopředsedy Stivína
stanoveny byly jmenovaným výborům k podání zpráv lhůty do úterý
dne 26. června 1934 do 12. hod. pol.
Předseda senátu NSRČ. sdělil přípisem
ze dne 21. června 1934, k čís. tisku 1320 sen. 1934, že senát
projednal a přijal ve 268. schůzi dne 21. června 1934 osnovu zákona
o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931,
č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě
motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé
zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly.
podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi na dnešní den posl. Bistřický a Dlouhý.
K návrhu místopředsedy Stivína
dala sněmovna hlasováním posl. Machníkovi žádanou dovolenou
od 21. do 28. června t. r. pro neodkladné zaměstnání.
Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Stundu za posl. Chloupka.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsremeinschaft"
dne 19. června t. r. posl. dr Bachera za posl. Zierhuta,
dne 20. června t. r. posl. Zierhuta za posl. dr Bachera.
přikázán by mezi schůzí rozdaný
návrh tisk 2676.
Místopředseda Stivín sdělil,
že hned po schůzi plenární konají schůze výbory techn.
dopravní a ústavně-právní.
Místopředseda Stivín sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 26 června t. r. ve 3 hod. odpol. s
1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 2407), kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení noty, jimiž se prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, vyměněné v Praze dne 30. listopadu 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1933, č. 216 Sb. z. a n. (tisk 2468).
2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2515), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní a plavební úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 10. února 1934 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 40 Sb. z. a n. (tisk 2527).
3 až 7. Zprávy výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládních návrzích (tisky 2458, 2471, 2475, 2490, 2504), kterými se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení ujednání, kterými se dále prodlužuje dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 6. října 1933, sjednaná v Praze,
ad 3. dne 13. prosince 1933, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. prosince 1933, č. 228 Sb. z. a n. (tisk 2534),
ad 4. dne 13. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. ledna 1934, č. 5 Sb. z. a n. (tisk 2535),
ad 5. dne 27. ledna 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 31. ledna 1934, č. 14 Sb. z. a n. (tisk 2536),
ad 6. dne 10. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 14. února 1934, č. 20 Sb. z. a n. (tisk 2537),
ad 7. dne 26. února 1934, uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 27. února 1934, č. 35 Sb. z. a n. (tisk 2538).
8. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Albánským, podepsaná v Praze dne 9. dubna 1934, a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 4. května 1934, č. 86 Sb. z. a n. (tisk 2600).
9. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2672) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1288 a 1305), kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění dělnického (podle § 35 jedn. řádu).
10. Zpráva výborů ústavně-právního a techn. dopravního o usnesení senátu (tisk 2675) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1311 a 1320) o dalším prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 2678) [podle § 35 jedn. řádu].
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Brně v trest. věci posl. Jurana (tisk 2631).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. dr Ravasze (tisk 2632).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Šaláta (tisk 2633).
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu v trest. věci posl. Babela (tisk 2651).