Čtvrtek 7. června 1934

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1932 (tisk 2340) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 2603).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Míním dáti hlasovati o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za rok 1932 najednou.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Návrh můj jest přijat.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení celého závěrečného účtu státních výdajů a příjmů za rok 1932, jak jest obsažen v tisku 2340, a to i s účty státního bytového fondu a dávky z majetku, dále s udělením dodatečného souhlasu podle čl. XII finančního zákona pro rok 1932 k vyšším výdajům při kap. 17 a 20, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu týchž kapitol, a při kap. 5 a 10 pro překročení osobních výdajů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna schválila státní závěrečný účet za rok 1932 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku a udělila podle čl. XII finančního zákona pro rok 1932 dodatečný souhlas pro překročení výdajů při kap. 17 a 20, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu téže kapitoly, a při kap. 5 a 10 pro překročení osobních výdajů.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích.

Jest to jednak resoluce výboru rozpočtového otištěná ve zprávě výborové, jednak podaný resoluční návrh posl. Štětky a soudr.

Žádám, aby podaný resoluční návrh posl. Štětky byl přečten.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:

Vládě se ukládá, aby do 14 dnů vypověděla bezúročné půjčky a zálohy, poskytované ze státní pokladny milionářským společnostem, korporacím a jednotlivcům podle státního závěrečného účtu za rok 1932, a příslušné obnosy aby vybral ministr financí, a to:

1. Pohledávku za předanou výzbroj (civilním formacím, jako agrárním banderiím, střeleckým jednotám atd.) 57,404.378 Kč.

2. Pohledávky jako výdaje na francouzskou vojenskou misi za léta 1919 až 1930 podle smluv 28,288.181 Kč.

3. Římsko-katolickému kultu, zálohy náboženskému fondu na podporu kněžských seminářů 8,395.350 Kč.

4. Řecko-katolickému kultu, zálohy náboženskému fondu 3,005.216 Kč.

5. Evangelickému kultu, generálnímu fondu evangelické církve 2,378.714 Kč.

6. Zálohy poskytované vinařům 771.753 Kč.

7. Pohledávky v rolnických pokladnicích na Slovensku 13,428.170 Kč

8. Bezúročnou půjčku čsl. Jockey-klubu 1,500.000 Kč.

9. Bezúročný státní vklad Centrolenu 6,000.000 Kč.

10. Zálohy náhradovému fondu pozemkového úřadu, podle zákona splatné 150,000.000 Kč.

11. Provozovací zápůjčky průmyslu 776.494 Kč.

12. Zápůjčky podnikům a úvěrním ústavům 24,261.106 Kč.

13. Pohledávky ze zápůjčky společnosti dunajské a oderské 7,378.515 Kč.

14. Zápůjčku mezinárodní akc. spol. vzduchoplavecké v Paříži 2,205.921 Kč.

15. Zápůjčku akc. plav. společnosti v Bratislavě 2,650.000 Kč.

16. Aktiva bývalého obilního ústavu dosud nesplacená 4,618.577 Kč.

17. Aktiva bývalého státního ústavu pro tuky, dosud nevyúčtovaná 953.260 Kč.

18. Bezúročnou půjčku dubrovnické akc. spol. Kupari-Srebr o 1,000.000 Kč.

19. Vklad zemské hypoteční bance 32,000.000 Kč.

20. Zbytek pohledávky za Zbrojovkou v Brně 1,000.000 Kč.

21. Bezúročnou půjčku továrně na papír ve Slavošovicích 10,000.000 Kč.

22. Bezúročnou půjčku spolku Milleniumfilm v Praze 2,000.000 Kč.

23. Pohledávku za rafinerií minerál. olejů 16,350.033 Kč.

24. Vklad u Zemské banky pro zvláštní účele Jockey-klubu v Praze 1,996.541 Kč.

25. Posečkání 6%ních úroků ze zápůjčky 25 milionů Kč Ústřední elektrářské spol. v Praze 11,051.368 Kč.

26. Bezúročnou půjčku klusáckému závodnímu spolku v Praze 500.000 Kč.

Výnosu bezúročných půjček anebo záloh 389,913.910 Kč budiž použito na investiční práce v obcích, na stavbu škol, nemocnic, chorobinců, sirotčinců a jiných veřejně prospěšných prací k zaopatření práce pro nezaměstnané.

Místopředseda Špatný (zvoní): Žádám pana zpravodaje, aby se o přečteném návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Lituji, že nemohu se připojiti k resolučnímu návrhu pana posl. Štětky proto, poněvadž pro jeho omezenost jenom na několik položek nevystihuje potřebu, která je kryta resolucí výborovou, obsaženou ve výborové zprávě. Navrhuji proto zamítnutí této resoluce a přijetí resoluce výborové. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Štětky a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest.

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2580), jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 2597).

Zpravodaji jsou: za výbor soc. politický p. posl. Klein, za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann.

Budeme pokračovati v rozpravě započaté ve 329. schůzi sněmovny dne 5. června t. r.

Lhůta řečnická je stanovena 30 minutami.

Přihlášen je ještě p. posl. Oehlinger. Dávám mu slovo.

Posl. Oehlinger (německy): Slavná sněmovno! Jménem klubu německé křesťanskosociální strany lidové prohlásil jsem ve schůzi dne 5. t. m. jako jeho mluvčí, že přes mnohé nedostatky novely k pensijnímu pojištění jest ochoten pro ni hlasovati v předpokladu, že při tom skutečně jde o zlepšení zákona o pensijním pojištění z r. 1929, odpovídající dnešním poměrům. Zatím přichází však koalice ke sněmovně s ohromnou troufalostí, aby při této novele učinila usnesení, jímž z titulu správních úspor v pensijním ústavu mají býti zrušeny úřadovny B v zemi České a Moravskoslezské. Tím byly by těžce vybojované organisační vymoženosti zákona o pensijním pojištění z roku 1929 prakticky zmařeny na škodu sudetskoněmeckého národa. Žádané koaliční usnesení znamená vydání na pospas beztoho již velmi skrovné stopy sudetsko-německé samosprávy u těchto nositelů pojištění, odstranění platnosti německého jazyka v úřadování zemských úřadoven a nikoliv na posledním místě ztrátu sudetsko-německých pracovních míst.

Německá křesť.-soc. strana lidová jest si plně vědoma celého politického dosahu tohoto usnesení a protestuje proti změně dosavadní organisace všeobecné pensijní pojišťovny a jejích úřadoven jménem veškerého sudetskoněmeckého lidu co nejrozhodněji. V plném vědomí své odpovědnosti za zájmy tohoto národa ve státě musí tedy také opraviti své stanovisko, které jsem zde posledně oznámil, a protestujíc co nejdůrazněji proti politickým důsledkům vládního návrhu, bude samozřejmě hlasovati proti němu. (Potlesk poslanců něm. křesť. soc. strany lidové.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Zápotockého, Hadka a soudr.:

A. K zákonu ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n.:

V oddílu I. Rozsah pojistné povinnosti, budiž čís. 4 v §u 1, odst. 1 doplněno slovy: "Řidiči motorových vozidel z povolání".

B. Osnova zákona tisk 2597 budiž změněna i takto:

Článek I. Část všeobecná.

V §u 12, odst. 1 budiž škrtnuta poslední věta: "do čekací doby podle §u 16 započítává se však nejvýše dvanáct měsíců".

V §u 20 buďtež odst. 1 a 2 nahrazeny zněním:

"(1) Starobní důchod přísluší ve výši a na místě důchodu invalidního bez průkazu nezpůsobilosti k výkonu povolání po dokonání čekací doby pojištěncům, kteří dokonali 60. rok života nebo získali aspoň 480 příspěvkových měsíců, a pojištěnkám, které dokonaly 55. rok života, pokud nejsou zaměstnány způsobem, který by zakládal pojistnou povinnost podle pojišťovacích zákonů, a pokud by jejich starobní důchod spolu s jinou výdělečnou činností nepřekročil celkový příjem roční 15.000 Kč. Činil-li by, anebo má-li starodůchodce starobní důchod spolu s jiným příjmem z výdělečné činnosti ročně více jak 15.000 Kč, krátí se starobní důchod o tolik, o kolik převyšuje starobní důchod s jiným příjmem 15.000 Kč ročně.

(2) Pojištěncům, kteří překročili 55. rok života, a pojištěnkám, které překročily 53. rok života, a získali aspoň 60 příspěvkových měsíců v povinném pojištění, přísluší, pokud byli ze zaměstnání propuštěni a aspoň 2 měsíce byli bez zaměstnání, starobní důchod ve výši a na místě důchodu invalidního bez průkazu nezpůsobilosti k výkonu povolání, pokud nejsou zaměstnáni způsobem, který by zakládal pojistnou povinnost podle pojišťovacích zákonů, a pokud by jejich starobní důchod spolu s jiným příjmem z výdělečné činnosti nepřekračoval 15.000 Kč ročně. Činil-li by starobní důchod takto vyměřený spolu s jiným příjmem ročně více jak 15.000 Kč, krátí se starobní důchod o tolik, o kolik převyšuje starobní důchod s jiným příjmem 15.000 Kč ročně."

V § u 24 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"(1) Invalidní a starobní důchod nesmí býti krácen do 15.000 Kč ročního důchodu a nesmí převyšovati i s příplatky vychovávacími (§ 22) průměr nejvyšších služebních požitků, započitatelných podle §u 4, jež pojištěnec měl v 30 příspěvkových měsících z posledních 90, po případě z kratší doby, před nápadem důchodu. Nezískal-li pojištěnec 30 příspěvkových měsíců, stanoví se průměr z uvedených požitků v této kratší době."

§ 57 budiž nahrazen zněním:

"Ochranná lhůta.

Nároky z pojištění podle tohoto zákona zůstávají po zániku pojistné povinnosti zachovány:

1. Po celou dobu nezaměstnanosti pojištěnce.

2. Když pojištěnec požíval invalidního nebo starobního důchodu.

3. Když výplata důchodu invalidního nebo starobního odpočívala.

4. Když pojištěnec byl podroben léčebné péči podle §u 49 a následujících."

§ 58 budiž škrtnut.

§ 59 budiž nahrazen zněním:

"Vstoupí-li bývalý pojištěnec opět do pojištění dříve, než nastala povinnost k převodu podle §§ 113 až 115, započítá se mu příspěvková doba, dříve v pojištění získaná, v plné výši a nezkráceně."

V §u 60 buďtež odst. 5 a 6 nahrazeny zněním:

"(5) Po zániku dobrovolného pokračování v pojištění zůstávají pojistné nároky zachovány v plné míře, jestliže v této době nenastala povinnost k převodu podle §§ 113 až 115."

V §u 113 buďtež odst. 3 a 10 škrtnuty.

Článek II. Část zvláštní, budiž škrtnut.

2. Doplňovací návrh posl. Šaláta a druhov:

V §u 20 nech je odst. 2 doplnený takto:

"Poistencom na Slovensku a Podkarpatskej Rusi v prvých piatich rokoch pôsobnosti tohoto zákona prislúcha v tomto odstavci uvedený dôchodok za horeuvedených podmienok, keď získali najmenej 60 príspevkových mesiacov v penzijnom poistení."

3. Pozměňovací návrh posl. Kleina, Dubického, Tučného, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů:

Do čl. II vsune se nové ustanovení jako § 2 tohoto znění:

"Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila započítání legionářské služby pro nápad starobního důchodu."

Předchozí dva odstavce tvoří § 1.

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc. politického, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno! Rozprava o osnově zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, pokud se týkala předmětu jednání, odpovídala celkem intencím výboru soc.-politického a byla podepřena vývody zejména některých pánů, pokud zaujali naprosto kladné stanovisko k výborovým zprávám. Zejména podtrhuji projev kol. Macouna, který velmi správně naznačil, že tento zákon je východiskem pro celkovou úpravu sociálního pojištění a že přednosti tohoto zákona musí býti také podkladem pro jednání, které toho času děje se na jiném poli soc.-politického zákonodárství. Některé omyly, které byly v debatě s tohoto místa proneseny, opravil jsem již ve výboru soc. politickém, pokud pak byly nové námitky, chci je opraviti. Z projevu p. kol. Oehlingera bylo zjevno, že mu jde o to, aby uznávací poplatek, který má býti nyní podle platného zákona zaplacen první den 31. měsíce, mohl se zaplatiti ještě před účinností tohoto zákona, bez ohledu na absolvování uvedené čekací doby. V zákoně ovsem nemůže býti o této výhodě zmínka, protože platný zákon předpisuje ochrannou lhůtu 30 měsíců; pouze Všeobecný pensijní ústav umožní z vlastního usnesení nově nezaměstnaným pojištěncům, aby bez ohledu na tuto čekací dobu zaplatili uznávací poplatek 25 Kč ročně. To je administrativní upravení věci cirkulářem Všeobecného pensijního ústavu a svazu pensijních ústavů.

Pan kol. Šalát vysvětlil, že čekací doba 10 let pro nárok na důchod sociální nedostačuje pro poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi, poněvadž pensijní zákon byl etablován teprve r. 1922.

Již jsem se zmínil, že každá nová úprava znamená nové náklady, a my jsme při reformě pensijního pojištění pamatovali na to, aby specielně poměry slovenské byly také v této novele respektovány. Zde nerozhoduje srdce, nýbrž výpočet pojistného matematika, a jestliže pojistný matematik, který odpovídá za bonitu ústavu, prohlásí, že nemůže koncedovati nějakou kratší čekací dobu pro nápad sociálního důchodu, nezbývá nic jiného, než se podříditi tomuto stanovisku, ježto je třeba míti na mysli, že jmění nositelů pojištění patří zaměstnancům a že zaměstnanci sami musí dbáti, aby nositel pojištění měl vždy takové reservy, které zákon všem zaměstnancům a v každém případě zaručuje. Proto také nechápu, proč pan kol. Štětka citoval z důvodové zprávy onen odstavec, ve kterém se mluví o ochraně nositele pojištění. Vždyť nositel pojištění není nikdo jiný než zaměstnanecká skupina, nic více. Má-li býti zde úmysl, aby se nositeli pojištění uškodilo, tedy uškodí se zaměstnanci a poškodí se zájmy pojištěnců. Při dnešní konstrukci mezd je věc taková, že každý příspěvek o sociálního pojištění je součástí mzdy, kterou zaměstnanec tomuto pojištění odvádí, a je samozřejmé, že zaměstnanci mají zájem na tom, aby tyto jejich mzdy, jejich peníze byly dobře opatřeny. Proto je správné, aby bonita sociálního pojištění byla zachována. To je smysl t. zv. opatrnosti nositelů sociálního pojištění.

Chci se vrátiti k tomu, co zde řekl kol. Šalát. Chci konstatovati, že zákonem o nepojištěné době přinesli jsme právě zaměstnancům na území Slovenska a Podkarpatské Rusi veliké výhody, poněvadž ve starém Maďarsku pensijního zákona vůbec nebylo. A honoruje-li zákon o nepojištěné době dobu předchozí celou, tak podle statistiky nejvyšší a nejdelší kvantum nepojištěné doby připadá právě na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Je chyba, že se to neuznává. Musíme vycházeti z osnovy celé, není možno vytrhnouti z ní kousek a na tom kousku demonstrovati, že osnova nedostačuje. Pravil jsem a opakuji to doslovně, že kdybychom byli tak šťastni a mohli zvýšiti pojistné, pak bychom přinesli mnohem více, ale poněvadž velké břemeno sociálního důchodu nese právě ten nositel pojištění a na druhé straně chceme, aby měl takové reservy, které garantují bezvadnou důchodovou službu za každých okolností, pak ovšem nemůžeme jíti dále, než dovoluje tato samozřejmá opatrnost.

Bylo zde také mluveno o započítávání 12 měsíců do čekací doby. Pan kol. Štětka užil termínu "zákup let". Konstatuji, že nejde o zákup let, poněvadž o zákupu let jest zákonné ustanovení, na kterém se nic nemění, každý může zakoupiti léta... (Výkřiky posl. Štětky.) Nikoli, započítávají se léta jako dnes, zákon o zákupu let vůbec nejedná, nýbrž jde pouze o to, že zpětná přihláška, což není zákup let, to je docela něco jiného, se přijímá, ale že do čekací doby se započítá z této zpětné přihlášky 12 měsíců. Nejde o zákup let, nýbrž pouze o dodatečnou přihlášku, o které mluví platný zákon.

Dovolil jsem si těchto několik nejhlavnějších omylů vysvětliti a doporučuji, aby plenum sněmovny schválilo návrh posl. Kleina, Dubického, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů, který znamená zlepšení důchodů pro legionáře, neboť, jak jsem se již zmínil, vláda dala souhlas, aby byla zmocněním oprávněna upraviti nařízením legionářská léta tím způsobem, že ustanoví nižší fysický věk pro nápad starobního důchodu. Jde prostě o to, aby k čl. II byl připojen nový § 2 znění: "Vláda se zmocňuje, aby nařízením upravila započítání legionářské služby pro nápad starobního důchodu."

Z příčin, které jsem uvedl, nemohu doporučiti pozměňující návrh p. posl. Štětky a soudr., a z příčin, které jsem uvedl pro návrh pana posl. Šaláta, nemohu doporučiti také přijetí tohoto doplňovacího návrhu.

Pokud jde o resoluce, které byly předloženy, vyslovil jsem se již v hlavním referátě o stanovisku výboru soc.-politického a dovolím si ještě při druhém čtení k jednotlivým těmto resolucím zaujmouti stanovisko. Celá debata, pokud k věci bylo mluveno, vůbec vyzněla ve prospěch vládní osnovy, kryje se plně s výborovou zprávou, a doporučuji znova plenu sněmovny, aby tato osnova zákona byla přijata. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, panu posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Doporučuji jako referent rozpočtového výboru, aby byly zamítnuty pozměňovací návrhy pana posl. Štětky, Zápotockého a soudr., rovněž doplňovací návrh pana posl. Šaláta, ale aby byl přijat pozměňovací návrh posl. Kleina, Dubického, Tučného, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 4 články, jejich nadpisy, nadpis zákona a úvodní formuli.

Jelikož byly podány pozměňovací návrhy, míním dát o osnově hlasovati takto:

Nejprve o celé osnově v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr.; nebude-li přijata, hlasovali bychom o osnově podle zprávy výborové, a to nejprve o čl. I v úpravě doplňovacího návrhu posl. Šaláta a druhů; nebude-li přijata, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Pak o čl. II a to nejprve v úpravě návrhu posl. Kleina, Dubického, Tučného, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů a nebude-li tato úprava přijata, ve znění zprávy výborové.

Potom o čl. III a IV, o nadpisech jednotlivých článků, o nadpise a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s čl. I osnovy v úpravě návrhu posl. Šaláta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s čl. I osnovy ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. I je přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s čl. II osnovy ve znění návrhu posl. Kleina, Dubického, Tučného, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Čl. II je přijat ve znění tohoto návrhu.

Kdo nyní souhlasí s čl. III a IV, s nadpisy jednotlivých článků a s nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jsou přijaty ve znění zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové, se změnou čl. II podle návrhu posl. Kleina, Dubického, Tučného, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 2597).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Klein, za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Klein: Ve čl. I, v §u 124, odst. (2) je v poslední řádce za slovy "podle § 4" čárka, která má odpadnouti.

Místopředseda Špatný (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravou podle čtení druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

K této věci byly podány resoluční návrhy.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

4. Resoluční návrh posl. Oehlingera, dr Luschky a druhů:

Vláda se vybízí, aby si pro nařízení ze dne 22. prosince 1933, č. 252 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních, které od základů mění soustavu státních odpočivných požitků, ještě před letními prázdninami sněmovny vyžádala schválení podle zákona.

5. Resoluční návrh posl. Tučného, Kleina, Dubického, inž. dr Touška, Petra, Tauba, dr Hodiny a druhů:

Ministerstvu soc. péče se ukládá, aby v otázce pojistné povinnosti zaměstnanců, jejichž pojištění je určeno § 1, zejména zaměstnanců grafických podniků, byl v době co nejkratší zjednán stav, odpovídající ustanovením zákona a nárokům dotyčných zaměstnanců.

6. Resoluční návrh posl. Dubického, Kleina, Tučného, inž. dr Touška, Petra, Tauba, dr Hodiny a druhů:

Vláda se vybízí, aby bylo se vším urychlením provedeno ustanovení § 193 pens. zákona o jmenování správních orgánů a provedení voleb do pensijního ústavu i do všech ostatních ústavů sociálně pojišťovacích.

7 a 8. Resoluční návrhy posl. Kleina, Dubického, Tučného, inž. dr Touška, Petra, Tauba, dr Hodiny a druhů:

7. Vláda se vyzývá, aby s urychlením připravila definitivní úpravu nemocenského pojištění soukromých zaměstnanců.

8. Posl. sněmovna upozorňuje vládu na oprávněné požadavky civilních letců, aby jejich riskantní služba byla honorována zvýšenými pensijními nároky při pojištění a uznáním úrazového pojištění.

9. Resoluční návrh posl. Dubického, Kleina, Tučného, Petra, inž. dr Touška, Čuříka a druhů:

Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby připravilo účelnou úpravu organisace pensijního pojištění soukromých zaměstnanců k docílení co největší úspornosti.

Při úřadování všeobecného pensijního ústavu budiž dbáno toho, aby bylo šetřeno předpisů jazykového zákona.

Místopředseda Špatný (zvoní): Žádám pp. zpravodaje, aby se o těchto resolučních návrzích vyslovili.

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno! Resoluční návrh p. posl. Oehlingera, dr Luschky a druhů nesouvisí s materií, kterou jsme projednávali, navrhuji proto jeho zamítnutí. Naproti tomu doporučuji schválení ostatních resolucí.

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme k hlasován.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Oehlingera, dr Luschky a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s resolučním návrhem posl. Tučného, Kleina, Dubického, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů, o pojistné povinnosti zaměstnanců, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Je přijat.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Dubického, Kleina, Tučného, Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů, o provedení ustanovení §u 193 pensijního zákona, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Je přijat.

Kdo nyní souhlasí se dvěma resolučními návrhy posl. Kleina, Dubického, Tučného,

Petra, Tauba, dr Hodiny, inž. dr Touška a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Jsou přijaty.

Kdo nyní souhlasí s resolučním návrhem posl. Dubického, Kleina, Tučného, Petra, inž. dr Touška, Čuříka a druhů o účelné úpravě organisace pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Je přijat.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přijetím této osnovy jsou zároveň vyřízeny iniciativní návrhy tisky 113, 121 a 241.

Přerušuji další projednávání pořadu dnešní schůze.

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdržel na dnešní den posl. Ruppeldt.

Omluvy.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Adámek.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr Zadiny na den 5. t. m.

Změny ve výborech.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Peterse za posl. dr Bachera.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Lišku za posl. Mlčocha.

Do výboru branného vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Heegera za posl. Häuslera a posl. Müllera za posl. Kremsera.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 7. června 1934, že senát NSRČ projednal a přijal:

ve 263. a 264. schůzi dne 5. a 7. června 1934 osnovy:

zákona o povinném očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem (k tisku 1257 sen. 1934),

zákona o daňovém osvobození cizozemských motorových vozidel (k tisku 1275 sen. 1934);

ve 264. schůzi dne 7. června 1934 osnovu zákona o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací (k tisku 1290 sen. 1934).

Došel dotaz

posl. Sladkého ministru vnitra a ministru financí o hrozícím rozvratu v samosprávném hospodářství na Valašsku, zejména v okrese vsackém (č. D 1298-III).

Rozdaný tisk

mezi schůzí: Interpelace tisk 2601 (I až VIII).

Iniciativnímu výboru

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 2606.

Přikázáno výborům.

Mezi schůzí rozdána usnesení senátu a přikázána výborům:

výboru ústavně-právnímu tisk 2607,

výborům brannému, zdravotnickému a rozpočtovému tisk 2608,

výboru rozpočtovému tisk 2609.

Místopředseda Špatný sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 12. června t. r. ve 3 hod. odpol. s

pořadem:

1. Nevyřízené odstavce pořadu 330. schůze.

2. Volba Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Místopředseda Špatný prohlásil, že o návrhu posl. Štětky a Gottwalda na doplnění pořadu nemůže dáti rozhodnouti, poněvadž předmět návrhu nespadá pod ustanovení §u 18 jedn. řádu a návrh tudíž neodpovídá jednacímu řádu.

Schůze skončena v 6 hod. 22 min. večer.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP