Státní silniční fond: skutečné příjmy činily r. 1932 292,760.552.90 Kč a jeho výdaje 464,736.562 Kč. Schodek jeho hospodaření činil za rok 1932 171,976.009 10 Kč a čisté pasivum k 31. prosinci 1932 907,509.265.89 Kč; tedy bezmála miliardu je dlužen silniční fond.

Z čísel účetní závěrky vychází najevo, že valnou část příjmů pohltí úroky a úmor ze zápůjček a že na produktivní výdaje zbude poměrně velmi malá částka.

Státní vodohospodářský fond při ministerstvu zemědělství měl r. 1932 vlastních příjmů 109,709.974.70 Kč, z úvěrních operací přijal 26,473.683.70 Kč, dohromady činil jeho příjem 136,183.658.40 Kč. Výdaje fondu činily 91,455.901.90 Kč. Přebytek hospodaření r. 1932 činil tedy 44,727.756.50 Kč, který se zmenší o úbytek v uložených kapitálech a přírůstek dlužných kapitálů částkou Kč 26,482.874.55 Kč, takže koncem roku by vyplynul čistý výtěžek 18,244.881.95 Kč. Čisté pasivum tohoto fondu činí 12,757.328.45 Kč.

Státní vodohospodářský fond při ministerstvu veřejných prací. Příjmy tohoto fondu r. 1932 činily 146,579.950.25 Kč, výdaje Kč 194,642.131.35 Kč a schodek v hospodářství r. 1932 48,062.181.10 Kč. Pasivum fondu k 31. prosinci 1932 činí 102,231.393.05 Kč.

Státní dluh republiky ke konci roku 1932 činil 35.437,113.225.65 Kč proti dluhu vykázanému koncem r. 1931 34.654,444.712.30 Kč, přibylo tedy r. 1932 státního dluhu o Kč 782,668.511.35. Podíváme-li se na schodky vykázané závěrečným účtem a na přírůstek státního dluhu, seznáme, že schodek státního hospodářství se neprojevuje plně v přírůstku státního dluhu. Svědčí to o tom, že i při těžkých poměrech hospodářských plní stát svoje závazky vzniklé z dluhové služby. Státního dluhu r. 1932 sice v celku přibylo za Kč 2.039 904.708.20, naproti tomu bylo na tento dluh zaplaceno 1.257,236.196.85 Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly se jeví jako přírůstek 782,668.511.35 Kč, jak jsem jej již prve uvedl.

Zvláštní fond pro konsolidaci přechodného státního dluhu nedostal ani v tomto roce žádného přídělu, což je samozřejmé, poněvadž daně nedosáhly ani zdaleka částek rozpočtem očekávaných, nebylo tedy příjmů větších nad 5%, jak je to zákonem stanoveno, aby se fondu mohlo něco přiděliti. Aktiva tohoto fondu tvoří pokladní hotovost, činící Kč 10,676.205.60, pohledávky a nesplacené zálohy 229,807.062.20 Kč, vklad na běžném účtě poštovní spořitelny 106,203.700 Kč, cenné papíry, které fond vlastní, činí 102,011.824.15 Kč, dohromady vykazuje tento fond aktivního jmění 448,698.791.95 Kč.

Dávka z majetku a přírůstku na majetku. Celá její náležitost k 31. prosinci 1932 činila 7.606,491.942.88 Kč, na to bylo zaplaceno po odečtení přeplatků 6.898,922.773.27 Kč, takže koncem r. 1932 zbývají nedoplatky v celkové částce 707,569.169.61 Kč. Dávka z majetku byla již plně uložena a pro budoucnost nedozná pravděpodobně žádného zvýšení, mimo příspěvky Státního pozemkového úřadu. Spíše se dá očekávati snížení tohoto čísla, neboť stále jsou ještě v běhu nevyřízené rekursy a žádosti za odpis. Také zde musím potvrditi, že nejvyšší účetní kontrolní úřad sleduje stav nedoplatků a činí opatření za účelem jich splácení.

Účet státního elektrisačního fondu podle zákona ze dne 22. března 1929, č. 44 Sb. z. a n. Tento fond žije z malého příspěvku státního, který činil 413.541.70 Kč, a z půjček, které svazům rozpůjčuje. Do konce r. 1932 činily tyto půjčky 45.7 mil. Kč. Příjmy fondu r. 1932 činily včetně 10 mil. výpůjčky 12.3 mil. Kč.

Státní fond pro pojišťování vývozních úvěrů měl r. 1932 celkem příjmů 3,360.063.90 Kč a výdajů 373.811.20 Kč, takže jeho konečné jmění činí koncem r. 1932 2,986.252.70 Kč.

Státní bytový fond oddělení A (pro záruky). Čisté jmění tohoto fondu činilo koncem r. 1932 41,736.034.95 Kč a během roku přirostlo o 2,119.711.30 Kč. V tomto roce vyplaceny byly zápůjčky na anuity částkou 336.207.80 Kč; bylo to po prvé za dobu existence tohoto fondu.

Státní bytový fond oddělení B (pro přímé půjčky). Tento fond vykázal koncem r. 1932 čisté jmění 14,878.629.93 Kč, které přirostlo r. 1932 o 757.103.20 Kč. Vedle zápůjček z tohoto fondu, které činily k 31. prosinci 1932 1,734.089.73 Kč, tedy částku celkem nevelikou, poskytuje stát stavebním družstvům podle zákonů o stavebním ruchu zápůjčky, které nalézají se ve státní závěrce mezi aktivy kapitoly 17 - ministerstvo soc. péče - a činí ke konci r. 1932 163,676.450 Kč. Potřeba přehledu by vyžadovala zkoncentrování této služby, abychom nemuseli, když chceme zjistiti, kolik činí saldo, sháněti to na různých kapitolách a na různých účtech. K tomu by bylo všem zapotřebí předlohy zákona, poněvadž tyto věci můžeme měniti toliko zákonem, pokládám však za důležito, aby takováto předloha byla vládou parlamentu předložena.

Několik slov o dohlídkové činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Nejvyšší účetní kontrolní úřad vykonal r. 1932 6 8 dohlídek, jichž výkaz je obsažen ve státním závěrečném účtu a o nichž jednotlivě byla podána sněmovnám zpráva a vzata již také na vědomí. Chtěl bych zde jenom poznamenati zejména s ohledem na množící se v poslední době případy zpronevěr v různých úsecích státního hospodářství, že bych pokládal za velmi naléhavé, aby exekutivní moc nejvyššího účetního kontrolního úřadu byla upravena tak, aby častokráte nedalo velmi mnoho práce, nevyžádalo mimořádně mnoho času, nežli se nejvyšší účetní kontrolní úřad dovolá vyřízení spisů, tím méně pak nějaké nápravy.

Kontrola je nezbytným doplňkem hospodářství veřejného, tím spíše, poněvadž přikládá se a musí se jí přikládati veliký význam v hospodářství soukromopodnikatelském a soukromém vůbec. Bez řádné kontroly nelze si představiti vůbec žádné hospodářství, tím méně hospodářství státní, a kontrola musí míti také nějakou exekutivu. (Tak jest!) Bez exekutivy není žádnou kontrolou. Nemá-li kontrola možnosti zaříditi příslušná opatření, třeba krátkou cestou, pak pozbývá své ceny, ztrácí na svém významu a stává se neúčinnou. (Výborně!)

Chtěl bych zejména znovu s tohoto místa zdůrazniti, že pokládám za nevyhnutelně nutno, abychom dospěli k nutné reformě kontroly administrativní. Zde je neudržitelný stav, který u nás dosud je. Administrativní kontrola je takového druhu, že těžko lze ji nazvati kontrolou, tím méně pak neodvislou kontrolou. Administrativní kontrolu vykonávají zpravidla úředníci, kteří jsou podřízeni svým představeným, nad nimiž mají kontrolu vykonávati. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tento podřízený si to zatraceně rozmyslí, nemá-li zvláště silnou páteř, aby pozastavoval některý spis, některý poukaz k výplatě, kterou by mohl zachrániti státu mnohé značné částky, když je vysazen nebezpečí, že za to dostane špatnou kvalifikační známku, a nechá proto běžeti věci tak, jak běží a jak si je představuje jeho představený. V tomto ohledu jsem toho mínění, že parlament nemůže se spokojiti s tímto způsobem do té doby, dokud se nedovolá nápravy. Já po reformě v tomto ohledu velmi rozhodně s tohoto místa volám poněvadž ji pokládám za nevyhnutelně nutné opatření, bez něhož se veřejné hospodářství, jako je hospodářství státní, nemůže obejíti. (Tak jest!)

Jsem u konce svých vývodů a činím sněmovně tento návrh: Prosím, aby 1. schválila závěrečný účet za r. 1932 spolu s účty stát. bytového fondu a dávky z majetku, 2. aby dodatečně schválila při kapitolách 17 a 20 překročení výdajů, které nebyly hrazeny úsporami v rozpočtu těchto kapitol, a při kap. 5 a kap. 10 překročení osobních výdajů.

Konečně doporučuji, aby slavná sněmovna přijala ke zprávě výborové připojenou resoluci, ve které jsou obsaženy některé požadavky; o nichž jsem měl příležitost hovořiti. Děkuji. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan ministr financí dr Trapl. Uděluji mu slovo.

Ministr financí dr Trapl: Slavná sněmovno! Projednávání státního závěrečného účtu za rok 1932 jest jistě vhodným podnětem, abych při této příležitosti podal přehled o vývoji státního hospodářství v tomto roce, pokud si o něm za první měsíce tohoto roku můžeme učiniti obraz.

Státní závěrečný účet za rok 1932 jest výrazem hospodářské tísně, v níž se celé naše národní hospodářství ocitlo důsledkem světové hospodářské krise, zasahující i do našich poměrů celou svou tíhou.

Při příkře sestupné linii celého hospodářského života bylo marno všechno úsilí o docílení rovnováhy ve státním hospodářství, ať ve směru snížení výdajů státních, ať ve využití a zlepšení všech příjmových zdrojů státního hospodářství.

Ani r. 1933, jak uvidíme ze státního závěrečného účtu za tento rok, nepodařilo se přes nejpronikavější revisi státního rozpočtu za rok 1933 za účasti členů rozpočtového výboru posl. sněmovny, která měla za cíl snížiti výdaje státní ať administrativní ať podnikové na nejnižší úroveň a stanoviti preliminář příjmů s nejopatrnějším zřetelem k jejich dosažitelné výši za oslabeného stavu celého hospodářství, zaručiti rovnováhu ve státním hospodářství. Příčinu schodků jest z největší části hledati na straně příjmů a jen z menší části na straně výdajů (úhrada provozovacích schodků státních podniků, zvláště podniku státních drah a mimořádné výdaje zvláště z důvodů podpor v nezaměstnanosti). Jest to pochopitelno vzhledem k tomu, že všechny výnosové zdroje státního hospodářství se smršťovaly úměrně s ochabujícím rozsahem hospodářského života. Rozpočtové hospodářství našeho státu poskytuje od roku 1931 typický obraz hospodářství všech států světových, jevící se v tom, že nepružný rozsah vydání neklesá úměrně s klesajícími příjmy, jejichž vývoj se přizpůsobuje nižší úrovni hospodářských čísel.

Za této situace nezbylo nic jiného, než v rozpočtu na rok 1934 přihlédnouti co nejpřísněji k pravděpodobnému odhadu příjmu a vycházeti z takto stanoveného příjmového prelimináře při stanovení maximální výše výdajové. Ve svém výkladu rozpočtovém na tento rok podal jsem podrobné číslice dalšího značného snížení státních vydání proti rozpočtu na rok 1933. Celkový efekt úsilí o snížení státních výdajů v celém období krise pokud vezmeme v úvahu celkový státní rozpočet - vychází ze srovnání číslic rozpočtu na rok 1931 - ve výši 9.838,525.200 Kč s výdajovou číslicí státního rozpočtu na rok 1934 ve výši 7.630,665.720 Kč.

Jak jsem již výše uvedl, jest nepříznivý vývoj státních financí výrazem celkového nepříznivého vývoje hospodářského. Srovnejme si jen v těchto letech pokles obratu zahraničního obchodu, který nám ukazuje postup obecné krise výrobní, jej z důsledky jsou potom vzrůstající nezaměstnanost, pokles národního důchodu a snížení jeho části, která z tohoto národního důchodu jest určena pro úhradu vydání státního celku. Zahraniční obchod, dosáhnuvší r. 1929 nejvyššího rozsahu s celkovým obratem 40.486,727.000 Kč, klesá již r. 1930 na 33.188,235.000 Kč, r. 1931 na 24.949,928.000 Kč, r. 1932 se obrat dále podstatně snižuje na 14.838,604.000 Kč (bez zlata) a r. 1933 dokonce na 11.685,751.000 Kč (bez zlata). Současně klesá i přebytek zahraničního obchodu z 1.759, 29.000 r. 1930 na 1.348,858.000 r. 1931. Zahraniční obchod pak r. 1932 vykazuje dokonce schodek ve výši 139,252.000 Kč a končí r. 1933 malým aktivem ve výši 21,143.000 Kč. Také počet neumístěných uchazečů o práci u všech zprostředkovatelen práce stoupá úměrně s postupným snižováním výroby. Dosahuje-li r. 1929 v únoru nejvyššího stavu 55.224, zvyšuje se koncem prosince r. 1930 na 239.564, koncem prosince 1931 na 486.363, koncem r. 1932 na 746.311 a konečně v únoru 1933 na 920.182. Teprve koncem roku 1933 zdá se, že dosahujeme v celkovém stavu našeho národního hospodářství nejnižšího stavu. Zahraniční obchod v posledních měsících r. 1933 již dále neklesá a končí v prosinci úrovní nejvyšší v celém roce, která je ovšem ještě značně nižší nežli obrat zahraničního obchodu za prosinec roku 1932. Také počet nezaměstnaných, který jest koncem prosince 1933 ještě o 33.676 vyšší než koncem prosince r. 1932, snižuje se koncem ledna roku 1934 počtem 38.982 po prvé od doby krise pod úroveň stejného měsíce v roce předchozím, který vykazuje stav 872.775 nezaměstnaných. Od této doby pohybuje se již počet nezaměstnaných stále podstatně pod loňskými čísly. Také zahraniční obchod v měsíci lednu 1934 jest již ve vývozu vyšší než za leden roku 1933, činí 395,676.000 Kč proti 389,030.000 Kč v lednu 1933. Je-li v lednu 1934 celkový obrat ještě o něco nižší než celkový obrat v lednu 1933, pohybuje se v dalších měsících roku 1934 (v únoru, březnu, dubnu) již značně nad hodnotou obratu v těchže měsících roku 1933. Příznivější obraz ukazují také státní příjmy veřejnohospodářské (daně, poplatky a jiné dávky), jichž celkový hrubý výnos jest za leden 1934 za dobu krise po prvé vyšší než za měsíc leden v roce minulém. Dosahuje-li v lednu 1933 celkový hrubý výnos veřejných dávek 585,798.187 Kč, zvyšuje se za leden roku 1934 na 654,440.750 Kč. Stejný vzestup vykazují i měsíce následující. Tak za únor 1934 činí hrubý výnos 824,772.347 Kč, kdežto za stejný měsíc r. 1933 pouze 717,682.572 Kč. Rovněž za březen r. 1934 činí hrubý výnos veřejných dávek více než za březen r. 1933. Proti březnu 1933 s celkovým výnosem 440,937.230 Kč zvyšuje se výnos za březen 1934 na 550,496.815 Kč. Tento příznivý vývoj státních příjmů potrval i v dubnu. Hrubý výnos veřejných dávek za duben letošního roku činil 570,417.628 Kč proti výnosu ve výši 474,433.631 Kč za duben roku loňského.

Celkový hrubý výnos veřejných dávek za první čtyři měsíce tohoto roku dosahuje 2.531.960.054 Kč, kdežto za totéž období roku minulého 2.268,615.660 Kč. Přirozeně, že pro srovnávání daňových výnosů mohou býti směrodatné pouze výsledky hrubé, poněvadž jedině z nich je patrno, zlepšují-li se nebo zhoršují-li se příjmy. Výše vykázané zlepšení je ovšem tím markantnější, že preliminář příjmů veřejnohospodářských v rozpočtu na r. 1934 je proti r. 1933 snížen, a to počítáme-li s celkovým hrubým příjmem ve skupině I a III státního rozpočtu proti r. 1933 o 638,000.000 Kč. Při této příležitosti dovoluji si podotknouti, že porovnávání příjmů v jednotlivých měsících s rozpočtovými dvanáctinami není spolehlivým obrazem vývoje státního hospodářství, poněvadž státní příjmy se nedostavují nejen v jednotlivých měsících pravidelně, nýbrž i v celých obdobích jsou nižší než příslušná rozpočtová kvota, ačkoli na konci roku dosahuje skutečný výsledek číslic rozpočtových. Tento stav se jeví zvláště u veřejnohospodářských příjmů v prvním pololetí každého finančního období, které, poněvadž tento stav se jeví namnoze i u státních podniků, končí pravidelně i v normální době první pololetí pokladním schodkem.

U největšího podniku státního - československých státních drah, - který byl za krise až posud nejtěžším problémem státních financí, dostavuje se za první měsíce tohoto roku také mírné zlepšení jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Počet dopravených osob za první 4 měsíce t. r. jest proti minulému roku o 2,165.490 vyšší než v téže době roku minulého. Příjmy z dopravy osob v téže době jsou však proti roku loňskému důsledkem snížení osobních tarifů o 20,385.778 Kč nižší. Tento úbytek jest však vyrovnán zvýšenými příjmy z přepravy zboží, které proti roku 1933 jsou o 43,378.100 Kč vyšší. Stejně tak počet naložených vozů nákladních jest o 89.817 vozů vyšší a také zboží bylo přepraveno o 874.613 tun více.

Příznivým momentem pro státní hospodářství jest pokles číslice nezaměstnanosti, které opravňují naději, že letošního roku nebude výdaj, s kterým rozpočet v III. oddílu počítá, překročen, kdežto v minulých letech prokázal se odhad nákladů spojených s podporami v nezaměstnanosti v rozpočtu vždy nižší než konečný výsledek.

Mírné zlepšení, které se v našem hospodářství a důsledkem toho i v hospodářství státu od počátku roku projevuje, nám ukazuje, že nebyly marny oběti, které byly od obyvatelstva žádány ve snaze, aby docílena byla rovnováha státního hospodářství.

Není sice pochybnosti, jak nám ukazují zkušenosti z let minulých, že rovnováha ve státním hospodářství bez podchycení základů celého národního hospodářství těžko je dosažitelna. Ozdravení musí přijíti z hospodářství samého obnovením výrobní činnosti, která důsledkem krise tak byla ochromena. Ale i k tomu musí býti dány ve státním hospodářství předpoklady. Pravil jsem již ve svém výkladu k rozpočtu pro rok 1934, že jenom vyrovnaný rozpočet může býti východiskem pro všechna ostatní hospodářská řešení, jichž naléhavé provedení jest na druhé straně zase podmínkou pro skutečné udržení rovnováhy. Museli jsme státní hospodářství za všech okolností přizpůsobiti úrovni úměrné krisovému stavu celého našeho hospodářství, chtěli-li jsme si připraviti možnosti hospodářského vzestupu. Samozřejmě, že jsme se již nemohli omeziti jen na dosažení rovnováhy státního hospodářství a musili jsme podniknouti vše k odstranění těch příčin, jež ochromením hospodářského podnikání způsobuje postupné snižování národního důchodu. Musili jsme si tedy vytvořiti i hospodářskou základnu, která by nás přiblížila hospodářskému vývoji v celém světě, který se již v polovině minulého roku ve všech státech obracel k lepšímu. Šlo tedy především o vyřešení otázky našeho poměru k ostatnímu světovému hospodářství. Nehledíc k omezení našeho zahraničního obchodu, které nastalo z velké části důsledkem autarkních snah četných států, stali jsme se vůči jiným státům, které neomezují vzájemný volný obchod, soutěže neschopnými vzhledem k cenové disparitě vzniklé především odpoutáním jejich měny od pevné relace ke zlatu. Abychom takto vzniklou disparitu v hodnotě naší jednotky měnové na trhu domácím proti trhům zahraničním vyrovnali, provedli jsme přizpůsobení naší měny tomuto faktu tím, že jsme snížili zlatý obsah koruny československé o jednu šestinu. Obavy, které z tohoto opatření byly vyvozovány, se nesplnily. V domácí soustavě hospodářských čísel nenastaly důsledkem toho žádné přesuny a v poměru k zahraničnímu trhu nám tím byla dána možnost vystoupiti jako schopný soutěžní činitel. Z číslic, které jsem svrchu uvedl, vyvozuji, že opatření se stalo včas tím, že se připojilo k hospodářskému zlepšení práce nastávajícímu, a nelze popříti, že zlepšený stav našeho hospodářství v prvních měsících t. r. sluší přičítati nepochybně také tomuto opatření. Neváhám při této příležitosti opětovně zdůrazniti, že i pro toto opatření byl ohromný náš zápas o rovnováhu státního hospodářství naprosto nutným předpokladem, poněvadž by nám příznivé důsledky tohoto opatření nemohly postačiti, abychom jimi překonali hospodářské potíže, které by nám působil rozsah státního hospodářství neúnosný stavu celého národního hospodářství. Musíme si uvědomiti, že stav světového hospodářství jest takový, že přes naše úsilí o obnovení a rozšíření našich hospodářských styků s cizinou musíme počítati jen s pozvolným zlepšováním naší výroby a musíme tedy i ve státním hospodářství setrvati na dosavadní linii největší úspornosti.

První letošní měsíce nedávají nám ještě jistoty, že rovnováhy ve státním hospodářství letošního roku již dosáhneme, zvláště když nemůžeme bezpečně počítati s tím, že dosavadní příznivá vývojová linie se udrží. Musíme si také býti vědomi, že hospodářství státu skončilo v minulých letech značnými schodky, které za nejtěžší situace úvěrové musely býti hrazeny úvěrem.

Abychom této rozpočtové rovnováhy ve skutečném hospodářství také dosáhli, musíme jako až doposud udržovati státní vydání nejen na nejnižší úrovni, nýbrž musíme ještě dále usilovati o snížení vydání, abychom mohli odčiniti důsledky let minulých a vyrovnati to, co nám ještě letos bude scházeti. Mezi jiným musí býti zvláště také pokračováno v úsporách, které pojala úsporná kontrolní komise do svých návrhů. To platí zvláště o těch úsporách, na které byl vzat zřetel již v prelimináři na letošní rok a kterých buď vůbec anebo z části ještě nebylo dosaženo. I návrhům, které posud nebyly provedeny, musí býti věnována největší pozornost, poněvadž nutno i pro příští rok za všech okolností setrvati na nejnižší linii státních výdajů dosažených roku letošního, zvláště když v rozpočtu na rok příští musíme počítati s vyšším břemenem služby státního dluhu důsledkem vyššího zadlužení státu nastalého za krise a pamatovati na jeho umořování. V souvislosti s dalším urychleným prováděním návrhů úsporné kontrolní komise bude nutno velmi naléhavě pokračovati v pracích komise reorganisační, jejíž výsledky se snad projeví teprve v letech příštích, které však budou moci býti jediným předpokladem, aby v budoucnosti mohlo býti uleveno ve veřejných břemenech národohospodářsky zvláště tíživých a aby mohlo býti lépe vyhověno těm hospodářským potřebám, které, ač jsou odůvodněny, za těžké hospodářské situace mohly býti jen v omezené míře plněny.

Že šetrnost ve státním hospodářství je životní otázkou celého národního hospodářství a příkazem pro všechny obory státní správy, ukazuje nám nejlépe zvýšení státního dluhu, které nastalo především následkem krise od r. 1931 do roku letošního. Až do dnešního dne zvýšil se státní dluh o 5.320,097.307 Kč. Na druhé straně snížil se státovkový dluh o 1.317,609.603 Kč a připočteme-li k tomu dluh státu z likvidace Bankovního úřadu ministerstva financí ve výši 285,368.511 Kč 35 h, který byl splacen z protihodnoty papírových drobných peněz důsledkem provedení zákona ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., o nové soustavě drobných peněz, zmenšil se dluh státu u Národní banky od r. 1931 do poslední doby celkem o 1.602,978.114 Kč. Tato částka nebyla od výše uvedeného zvýšení státního dluhu odpočtena. Výše uvedené celkové zadlužení vzniklo však jen z menší části v důsledku nutnosti uhražovati schodky státního hospodářství v těchto letech. Z této celkové částky připadá totiž 3.310,339.600 Kč na 5%ní státní investiční půjčku z r. 1931 a na 5%ní státní půjčku práce, jejíž výnosy byly přiděleny podle příslušných zákonných ustanovení ve prospěch státních a podnikových investic. Kromě toho pro úplnost si dovoluji uvésti, že bylo v rámci státního rozpočtu kap. 14 ministerstva veř. prací od r. 1931 až do roku letošního provedeno investic za celkovou částku 805,779.862 Kč, jichž úhrada ovšem musila býti obstarávána v rámci rozpočtového hospodářství státního. Hospodářství státní roku letošního bude ovšem vyžadovati ještě opatření prostředků, nutných zvláště vzhledem k tomu, jak již výše jsem uvedl, že příjmy státní dostavují se v jednotlivých obdobích ročních nestejnoměrně a že teprve v posledních měsících roku se vyrovnává počáteční schodek v pokladním hospodářství státním. Za tím účelem dohodla se finanční správa s konsorciem pro úvěrové operace státní o výdeji 5% ních státních pokladničních poukázek, které by byly počínaje rokem 1936 v pěti ročních lhůtách slosovatelny.

Že naše hospodářství mohlo za těžké úvěrové krise, která byla nejtíživějším průvodním zjevem světové krise hospodářské, opatřiti tak značné prostředky k úhradě potřeb státních úvěrem, svědčí o velké jeho únosnosti a schopnosti překonávati nejtěžší poměry, ve kterých se naše hospodářství za dobu trvání státu ocitlo. Svědčí o tom i skvělý stav našeho cedulového ústavu, který po třech letech těžké hospodářské krise zůstává nedotčen, ačkoliv v prvních jejích letech byl také vysazen těžké zkoušce důsledkem výplaty vypovězených pohledávek v cizině, devalvací zahraničních měn a ačkoliv se mu dostalo na druhé straně úlevy jedině zahraniční půjčkou francouzským státem garantovanou připlynutím příslušné frankové devisy. Překonání otřesu domácího peněžnictví a přechod k předepsanému výlučnému krytí zlatem na místě současného částečného krytí devisami zaručuje jeho pevnou posici i pro další budoucnost.

Není pochybnosti o tom, že vysoká úvěrová potřeba státu byla velice tíživým momentem pro celé ostatní hospodářství a k tomu spolupůsobila, že se náš peněžní a úvěrový trh nemohl normálně vyvíjeti. Naprostá záruka vyrovnaného státního hospodářství v příštích letech jest i zde vážným předpokladem, aby úvěrové nároky státu v budoucnosti buď zcela ustaly anebo se omezovaly na nejmenší míru, která by nebyla na překážku, aby peněžní a úvěrový trh byl napříště postaven cele do služeb ostatního hospodářství. Jest toho tím více zapotřebí, že možnosti výrobní jsou v četných směrech odvisly od možností úvěrových a že, zjednali-li jsme měnovým opatřením podmínky pro navázání hospodářských styků s cizinou, musíme se postarati také, aby i po úvěrové stránce byly pro naši výrobu zjednány potřebné předpoklady. Zlepšení likvidity našeho peněžnictví bylo podnětem k zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu, který právě v těchto dnech zahajuje za spolupůsobení cedulové banky svoji úvěrovou činnost. Také druhý úkol reeskontního ústavu, pečovati o trh státních papírů, bude, doufám, v nejbližší době uspokojivě vyřešen, zvláště když peněžní ústavy interesované na trhu státních papírů projevily ochotu v tomto úkolu platně spolupůsobiti. Pro peněžnictví bude znamenati podstatnou úlevu jistě také pomoc samosprávným svazkům, které se jejich financím má dostati v připravovaných příslušných osnovách. Zamýšlená opatření mají umožniti samosprávným svazkům, aby mohly plniti závazky uložené jim jejich dluhovými břemeny, a není pochybnosti, že se opatření ta projeviti musí především u těch peněžních ústavů, které byly postiženy tím, že samosprávné svazky své závazky plniti nemohly.

K zlepšení našich obchodních styků s cizinou bude ovšem nutno ještě dále pracovati. Úkolem naším v této příčině bude usilovat, abychom rozšířili rozsah jeho nejen ve vývozu našich výrobků, nýbrž také v zlepšování dovozních možností. Bude nutno tudíž zlepšiti ještě dále podmínky našeho zahraničního obchodu především tím, že postavíme náš devisový a povolovací režim na takovou základnu, aby, vyhovuje potřebám naší průmyslové a zemědělské výroby a plně svůj úkol po stránce zájmů měnových, poskytoval nejširší možnosti rozvinutí oboustranných hospodářských styků s ostatním světem. K tomu má přispěti také zřízení exportního ústavu za účelem usměrnění vývozních možností jak naší zemědělské, tak i naší průmyslové výroby.

V rámci vnitřního hospodářství bude v zájmu jeho nutno provésti řadu opatření, která by také pro obor domácího trhu znamenala zlepšení. Poukazuje zde především na opatření nutná v zájmu výroby zemědělské, dotýkám se ze závažnějších otázek jen otázky nového t. zv. automobilového zákona, který má zlepšiti podmínky automobilové dopravy a v souvislosti s tím i výroby automobilové. S tímto řešením souvisí i otázka novelisace zákona o silničním fondu, kterému nutno umožniti, aby i napříště mohl nezkráceně plniti své úkoly.

Při všech opatřeních státu v zájmu celého hospodářství musíme však míti na paměti, je-li v nynější době úkolem státu ve význačnější míře než doposud zasahovati do hospodářských poměrů, že nesmíme tomuto státnímu intervencionismu rozuměti tak, že se tím státu mají ukládati zvýšená břemena.

Vraceje se na konec ještě jednou k problému celého našeho hospodářství i zvláště tedy hospodářství státu, které v posledních třech letech muselo prodělávati takové těžkosti, mohu v závěru konstatovati, že příznivý vývoj prvních měsíců tohoto roku nás opravňuje k očekávání, že zpětný proces celého našeho národního hospodářství jest ukončen. Tím jsou nám dány možnosti dospěti opět k rovnováze státního hospodářství, jež, jak jsem již výše uvedl, jest zároveň také podmínkou obnovy normální funkce peněžního trhu. Jest nyní na nás, abychom tyto podmínky splnili. Cestou k tomu jest jedině linie největší úspornosti v oboru veřejné správy, hospodářské rozvahy a odpovědnosti v celém hospodářském podnikání, provázející pracovní úsilí všech jeho složek. Jedině tato cesta nás povede k lepším časům. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Rozprava jest zahájena.

Navrhuji podle usnesení předsednictva lhůtu řečnickou 60 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Bacher a Štětka; na straně "pro" p. posl. Bergmann.