Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

188 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Černý, dr Dérer, dr Meissner, dr Trapl.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 56 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda:

na dnešní den posl. Wagnerovi, dr Roschemu; na dnešní případně zítřejší den posl. Šalátovi, Mojtovi, dr Pružinskému.

nemocí posl. Sedláček.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Langr, dr Mičura, dr Hassold.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. Adámka na den 5. června t. r.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 5. června 1934, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o soudnictví úrazového pojištění dělnického (č. j. 9876/34 m. r.),

zákona o umořování listin (č. j. 9882/34 m. r.).

min. vnitra na dotaz posl. Zeminové, dr Patejdla o protizákonném usnesení zemského výboru země Podkarpatoruské ze dne 22. ledna 1934 (č. D 1259-III).

počátkem schůze: Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", ročník XV, č. 5 a 6".

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Rim. Sobotě ze dne 26. května 1934, č. Nt VI 1933/34, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 1. června 1934, č. 5877/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Szentiványiho pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 621-III).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 329. schůzi sněmovny dne 5. června t. r. projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Procházky.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1932 (tisk 2340) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 2603).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Výsledky hospodaření r. 1932 svědčí, že tento rok patří k nejnepříznivějším letům krise, kterou poslední čas prožíváme. Svědčí o tom prudký pokles státních příjmů administrativních, dále mimořádně veliký pokles příjmů státních podniků a na druhé straně zvýšené výdaje vyvolávané poměry, které vynucují neobyčejný náklad na nezaměstnanost. Výsledek hospodaření se pak projevuje celkovým schodkem, který je téměř o 500 mil. Kč vyšší proti schodku r. 1931. Ke sklonku r. 1932 bylo proto nutno sáhnouti k řadě opatření, která směřovala k stlačení rozpočtových čísel, abychom tato těžká léta přečkali a opatřili nejnutnější potřebu státních interesů a potřeby obyvatelstva.

Nežli přejdu k výsledkům číselným, chci poznamenati; že nejvyšší účet. kontrolní úřad, právě tak jako ve všech předcházejících případech posledních let, předložil závěrku i za rok 1932 velmi brzy, za 8 měsíců po skončení účetního roku, ačkoliv podle zákona je mu dána lhůta 18 měsíců po konci roku hospodaření, za který se účet skládá. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Závěrečného účtu za r. 1932 mohlo proto býti použito jako velmi cenné a důležité pomůcky při projednávání rozpočtu na rok 1934 a dnes nám zbývá již jenom jakási formální stránka předepsaná zákonem, abychom závěrku projednali a schválili.

Po stránce formální je závěrečný účet sestaven tak jako závěrky předcházející s tím rozdílem, že nejvyšší účetní kontrolní úřad snažil se doplniti jej některými přehledy a tabulkami, které mají velikou cenu srovnávací. Je to zejména přehled o přímých daních, přehled o dani z obratu, přehled o nedoplatcích daní a poplatků, o původu těchto nedoplatků, jejich povaze, způsobu jejich splácení atd., je to rozčlenění nedoplatků a přeplatků podle jejich vzniku a pod. Po stránce formální nelze účtu ničeho vytýkati. Obsahuje vše, co je nejen předepsáno zákonem a čeho vyžaduje řádný způsob hospodaření a přehled o něm, ale obsahuje také, přes to, že je sestaven formou účetnictví kameralistického, všechny jednotlivé účty podle pramenů příjmových a nákladů výdajových, takže lze z něho opatřiti si orientaci o každém úseku státního hospodaření.

Při projed vání účtu za r. 1931 usnesla se sněmovna na resoluci, kterou žádala, aby spolu s účtem byl předkládán také výkaz čistého jmění všech fondů, spravovaných státem, o nichž se sněmovna jen zvláštním způsobem dovídá a musí si opatřovati informace poměrně dosti těžce. Nejvyšší účetní kontrolní úřad sdělil výboru rozpočtovému, že v tomto ohledu prozatím nemohl ještě vyhověti této odůvodněné žádosti, a to z těch důvodů, ježto nutná jednání a řízení v administrativě nejsou dosud skončena. Jsem přesvědčen, že po této stránce vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad vše, čeho je třeba, aby se sněmovně dostalo potřebného výkazu, poněvadž fondovní hospodářství se nám v posledních letech tou měrou rozrostlo, že je nejvýš nutno, abychom měli o něm nějaký ucelený a spořádaný přehled.

Závěrečný účet sestává ze dvou účtů, které jsou, řekl bych, základními zásadami, na nichž se státní závěrečný účet pohybuje. Je to účet pokladniční a účet správní.

Účet pokladní, který podává přehled o hospodaření hotovými prostředky, je dále ukazovatelem, do jaké míry bylo na rozpočet přijato, s čím rozpočet počítal, a co naproti tomu zůstalo na pohledávkách. Účet pokladniční sice sám o sobě není rozhodujícím faktorem v účetní závěrce, nicméně však při účetnictví kameralistickém je důležitou pomůckou. Podniky soukromé, účtující účetnictvím dopickým, častokráte nevykazují ve svých závěrách vůbec pokladničního účtu, poněvadž tento účet nemá na výsledek hospodaření žádného vlivu. V účetnictví kameralistickém je však přece jenom tento účet důležitým doplňkem a právě proto také státní závěrečný účet s tímto účtem počítá a zpravidla s ním začíná a vede jej.

Účet správní je účtem směrodatným pro posuzování výsledku hospodaření na náležitost, to jest na předpis. Tam se nám ukazuje, kolik bylo na jednotlivých daních, na jednotlivých předpokládaných příjmech skutečně předepsáno, toto číslo se srovnává na rozpočet, a mimo to vidíme v účetnictví kameralistickém platbu, takže srovnáním příslušných kolon vidíme, zda skutečně bylo pokladnou přijato tolik, kolik bylo očekáváno, resp. kolik bylo na náležitosti předepsáno a kolik nám z tohoto titulu zůstalo na nedoplatcích.

Účet pokladniční za r. 1932 vykazuje preliminované příjmy, jakož i příjmy nepreliminované dohromady 10.008,402.488.21 Kč. Výdaje preliminované i nepreliminované činily r. 1932 10.258,135.289 15 Kč. Srovnáním těchto dvou čísel zjišťujeme schodek z tohoto titulu 249,732.800.49 Kč. Mimo tyto příjmy preliminované a nepreliminované a jejich výdaje máme příjmy a výdaje mimo rozpočet. Příjmy mimo rozpočet činily r. 1932 1.841,439.293.05 Kč, výdaje mimo rozpočet pak 2.059,954.503.58 Kč, takže z příjmů a výdajů mimo rozpočet resultuje rovněž schodek 188,515.210 53 Kč.

Srovnáme-li účiny působivé, dostaneme úhrnem z nich schodek 438,248.011.47 Kč. Pokladní hotovost koncem r. 1931 činila včetně salda nevyúčtovaných položek 1.032,781.585.42 Kč. Odpočítáme-li předcházející schodek od této pokladní hotovosti, zjišťujeme, že se tato pokladní hotovost zmenšila na 594,533.573.95 Kč. Připočteme-li k tomu saldo průběžného hospodářství 42,657.577.20 Kč, dá nám to skutečnou pokladní hotovost koncem r. 1932 637,191.151.15 Kč.

Výdaje preliminované (kap. 1-22) činily 9.310,129.729.15 Kč, příjmy preliminované činily 8.367,514.562.66 Kč, takže z příjmů a výdajů rozpočtových je schodek 942,615.166.49 Kč.

K tomu však musíme připočísti výdaje nepreliminované, které činily 948,005.560 Kč, takže na účet pokladniční nebylo rozpočtovými příjmy kryto celkem 1.890,620.726.49 Kč.

Na to bylo opatřeno úvěrovými operacemi (francouzskou půjčkou) 708,094.059 Kč, takže zůstalo ještě po té pokladničně nekryto 1.182,526.667.49 Kč.

Tato nekrytá částka byla uhrazena takto: zálohami 6,482.952.32 Kč, kontokorentem 575,239.188.57 Kč a úvěrními operacemi 737,795.703.70 Kč. Celkem tedy bylo opatřeno na tento schodek zbývající zde ještě 1.319,517.844.59 Kč. Odpočítáme-li od toho ještě zbývající kasovní schodek, zůstane nám z toho 136,991.177.10 Kč a připočítáme-li to k pokladní hotovosti z 31. prosince 1931, která činila po odečtení salda nedoúčtovaných položek 500,199.974.05 Kč, rovná se to vykázané hotovosti koncem r. 1932 637,191.151.15 Kč. Mimo to činila koncem r. 1932 pokladní hotovost v cenných papírech - máme totiž dvě pokladní hotovosti - částku 1.005,660.778.06 Kč.

A nyní přikročíme k rozebrání účtu správního, který je směrodatný pro posouzení skutečných výsledků hospodaření za účetní a hospodářský rok. Finančním zákonem pro r. 1932 stanoveny byly výdaje státní částkou 9.318,708.600 Kč, státní příjmy stanoveny tímtéž zákonem částkou 9.323,376.000 Kč. Rozpočet předpokládal tedy přebytek 4,667.400 Kč. Náležitost preliminovaných výdajů činila však 9.397,127.688.80 Kč, náležitost preliminovaných příjmů činila 8.571,425.713.22 Kč, takže schodek účinů preliminovaných, který z toho vychází, činí 825,881.975.58 Kč. K tomu však musíme připočítati náležitost výdajů nepreliminovaných, které činily 922,340.695.40 Kč. Sečteme-li tato dvě čísla, dá nám to skutečný schodek na náležitost 1.748,222.670.98 Kč. To je tedy skutečný schodek resultující z hospodářství r. 1932.

Schodek na pokladnu činí, jak jsem jej vpředu uvedl, 1.890,620.726.49 Kč a schodek na náležitost 1.748,222.670.90 Kč. Je tudíž schodek na náležitost proti schodku pokladničnímu menší o 142,398.055.51 Kč. Příčina tohoto rozdílu spočívá v tom, že platby na náležitost byly menší než náležitost sama. Oč bylo méně na předpis zaplaceno, o to vzrostly nedoplatky daní a dávek v běžném roce. Kdybychom k vykázanému schodku připočetli ještě dávku 430,876.727.20 Kč, odepsaných ze základního jmění železnic za účelem krytí částky schodku železničního podniku a ze stejných důvodů pak u státních lesů a statků 19,387.228.60 Kč a konečně pak z fondu pro konsolidaci přechodného dluhu státního vzatých 75 mil., tedy částky, které neplynuly nijak z pramenů příjmových, náležejících do hospodářství r. 1932, dohromady 525,254.955.80 Kč, stoupl by schodek hospodářství r. 1932, počítáno na náležitost, na 2.273,477.626.78 Kč a na pokladnu by tento schodek činil Kč 2.415,875.682.29.

Příčina schodku spočívá, jak jsem již v úvodu naznačil, zejména ve značném poklesu příjmů proti rozpočtu. Státní příjmy poklesly proti rozpočtu v náležitosti o částku 752,130.286.78 Kč a v platbě dokonce o Kč 955,861.437.34. Srovnáno na náležitost, připadá z tohoto úbytku na příjmy veřejno-hospodářské 79,648.293 Kč a na státní podniky 672,481.993 Kč, dohromady 752,130.286 Kč. V platbě jsou pak příjmy veřejnohospodářské menší o 296,763.967 Kč a odvody státních podniků menší o 659,097.469 Kč.

Další příčinou schodku je zvýšení výdajů preliminovaných, zejména na podpory na nezaměstnané, a neobyčejná výše výdajů nepreliminovaných, které se dříve uhrazovaly větším výnosem státních příjmů nad rozpočet. Poněvadž těchto příjmů nad rozpočet nyní není, připadají k tíži hospodaření rozpočtového a mají ovšem veliký vliv na výši schodku.

Nezaměstnanost vyžádala si r. 1932 podle náležitostí náklad v částce 692,394.489 Kč, nepočítaje v to náklady personální. Platba však činila 772,225.654 Kč. Číslice tyto jsou obrazem zhoršených poměrů, neboť proti roku 1931 znamenají zvětšení nákladů na nezaměstnanost cca o 344 mil. Kč. Rychlým tempem se zhoršující krise vynutila si již některá opatření, jež měla vliv na snížení výdajů osobních i věcných. Přesto však rozpočtový schodek proti r. 1931 vzrostl z 1.257 mil. Kč na 1.748 mil. Kč, t. j. o celých 491 mil. Kč.

Příjmy kapitoly 21 vykazují pokles zvláště u daně obratové o 155.5 mil. Kč, u cel o 174.8 mil. Kč, u spotřebních daní o 103.5 mil. Kč, u monopolů o 7.3 mil. Kč, při účasti státu na prodeji zdaněného lihu o 56.5 mil. Kč, při podílu na zisku ze zapalovadel o 12.1 mil. Kč a odvod předpokládaného zisku státních podniků byl menší o 672.9 mil. Kč.

Tento pokles příjmů byl částečně zmírněn vyšším příjmem u daně důchodové. Rovněž administrativní příjmy poklesly. U Státního úřadu statistického činí tyto příjmy méně o 8.2 mil. Kč, u ministerstva zahraničních záležitostí o 6.5 mil. Kč a u ministerstva vnitra o 12.8 mil. Kč méně, než bylo rozpočtem předpokládáno.

Překvapuje příjem úroků z prodlení. Byly preliminovány částkou 120 mil. Kč a vynesly skutečně 166.9 mil. Kč. Příjem z těchto úroků stoupá rok od roku. Je to jednak znamení doby, jednak lepší pořádek a zostřený dozor nad předpisováním úroků z prodlení, které zejména v předcházejících letech byly předpisovány teprve tehdy, až to poplatník vyžadoval, přišel a chtěl znáti výši svého dluhu včetně úroků z prodlení. V posledních letech nastal zde již určitý pořádek a úroky ty se předepisují celkem dosti pravidelně. Proto také výsledky na pokladnu zpravidla předstihují značně rozpočtová čísla.

Několik slov k účinům preliminovaným. Náležitost preliminovaných výdajů činila Kč 9.397,127.688.80. Podle rozpočtu činila tato náležitost 9.318.708.600 Kč. Jeví se zde tudíž překročení o 78,419.088.80 Kč. Toto překročení vzniklo zejména u kap. 17. Ministerstvo soc. péče - podpory v nezaměstnání a státní starobní podpory - a u kap. 20. Odpočivné a zaopatřovací platy, a nemohlo cele býti uhrazeno úsporami ve smyslu zákona č. 174 z r. 1932 Sb. z. a n.

Překročení u kap. 17 činilo na sociální pojištění 11,965.000 Kč, na péči o nezaměstnané 316,975.747 Kč a na státní starobní podpory 17,089.516 Kč; dohromady 346,030.263 Kč. Všeobecnými úsporami kapitoly 17 bylo uhrazeno 27,875.407 Kč, takže skutečné překročení kapitoly 17 činí 318,154.856 Kč. Ministerstvo soc. péče žádalo vzhledem k tomu, že s povolenými úvěry na nezaměstnané nevystačí, již dopisem z prosince 1932 presidium ministerské rady, aby bylo učiněno opatření za účelem ústavního schválení dodatečných úvěrů. Také nejvyšší účetní kontrolní úřad svým dopisem z 29. prosince 1932 sdělil presidiu ministerské rady, že je nutno vyžádati si souhlasu Národního shromáždění podle čl. XII finančního zákona. Musím přiznati, že tentokráte i vláda konala zde svou povinnost, neboť presidium ministerské rady postoupilo záležitost tu okamžitě a spisy jí se týkající ministerstvu financí. Žel, že nemohu zde ministerstvu financí uspořiti výtku, a to v tom směru, že přes několikeré písemné i telefonické urgence zůstala záležitost u něho ležeti a leží tam pravděpodobně dosud. Nepochybuji, že poskytování záloh jednotlivým svazům na podpory podle gentského systému činí značné překážky stanovení a přesnému určení částky, kterou bude potřebí dodatečně schváliti v osnově zákona, která by Národnímu shromáždění musila býti předložena. Nicméně však i když je předložení dodatečné žádosti o úvěry rozpočtové spojeno s určitými obtížemi, parlament, po mém soudu, nemůže jinak než bezpodmínečně žádati plnění finančního zákona, neboť nelze parlament stavěti před fait accompli, před hotovou věc a žádati schválení úvěrů dodatečně. V tomto směru tedy znovu musím s veškerou rozhodností vyžadovati, aby pro event. překročení rozpočtu na r. 1933, které se u ministerstva soc. péče bezpečně objeví, nebylo postupováno tímto způsobem, nýbrž aby vláda vyžádala si od parlamentu povolení dodatečných úvěrů.

U kap. 20 jeví se rovněž překročení v částce 15,826.219.95 Kč. Příčina je v tom, že koncem r. 1931 byl přeložen do trvalé výslužby větší počet zaměstnanců, než se předpokládalo při sestavování rozpočtu. Také přirozený odpad pensistů byl menší.

Uvnitř kapitol došlo k význačnějšímu překročení u kapitoly 5. Národní obrana. Ukázalo se totiž, že některé výdaje byly podpreliminovány. Byly to zejména naturalie a pak osobní náklady. Úspora na osobních nákladech měla s ohledem na úsporná opatření činiti přibližně částku 20,504.540 Kč. Té však docíleno nebylo, ba naopak výsledek vykazuje překročení o 5,585.643.05 Kč. Byl tudíž osobní náklad podpreliminován částkou 26,090.183.05 Kč. Tento vyšší náklad byl uhrazen v rámci hospodářství celé kapitoly.

Podobně je tomu u kapitoly 10 - ministerstvo školství a nár. osvěty. Zde měla úspora na osobních nákladech činiti aspoň 26,729.960 Kč, vykazuje však překročení 9,814.793.35 Kč, takže jde de facto o překročení částkou 36,544.753.35 Kč. Překročení tato vznikla zejména ze zřizování a rozšiřování škol pro velký přírůstek dětí na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

U ostatních kapitol rozpočtových byla vesměs výdajová náležitost proti rozpočtu nižší. Tyto úspory činí úhrnem 255,561.987.40 Kč a bylo jich dosaženo zákony čís. 176/1931 a 174/1932 o úsporných opatřeních řadou usnesení vlády.

Osobní výdaje podle platových zákonů činí u vlastní státní správy 2.672,575.478.37 Kč, t. j. 28.44% celé náležitosti, a u státních podniků 2.408,111.468.89 Kč, t. j. 30.08%. Úhrnem osobní výdaje u administrativy a podniků činí 5.080,686.947.26 Kč.

A nyní několik slov o nedoplatcích daňových. Daňové nedoplatky činily ke konci r. 1932 částku 4.777,139.280.35 Kč a jsou podle výkazu proti r. 1931 o 108,076.193.41 Kč vyšší. Zvýšily se u přímých daní o 17.4 mil. Kč, u daně obratové o 11.1 mil. Kč a u poplatků o 86.2 mil. Kč. Toliko u spotřebních daní jeví se pokles o 6.6 mil. Kč.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad v doprovodu ke své zprávě praví, že stav nedoplatků je v úzké souvislosti se stavem agendy administrativních finančních úřadů. Opožděný předpis, opožděná vyřizování rekursů a žádostí za úlevy jsou příčinou, že strany otálejí s placením, hromadí nedoplatky, jejichž bonita stává se čím dále tím méně hodnotnou a na konec se pak jako dubiosní musejí odepsati.

Bylo by zbytečné opakovati zde poznovu, že hlavní příčina tkví v nedostatečném počtu personálu, na němž se nemístně šetřilo. Toto šetření, které se namnoze rovnalo indolenci, stálo republiku a její samosprávné svazky těžké miliardy. Rapidní vzrůst nedoplatků u poplatků má rovněž kořeny v tomto desolátním stavu personálním. Poplatky nebyly předpisovány 3, 4, 5 a někdy i více let. Nyní, když se vyřizují resty, stoupají nedoplatky.

Změnou majetkových poměru, úmrtím, nezvěstností poplatníků stane se samozřejmě valná část těchto nedoplatků dubiosní. Tato s tak velkým opožděním vykonávaná práce nemůže pochopitelně těšiti úředníky, kteří jsou si vědomi, že valnou část své práce dělají pro odpis.

Z přehledu o přímých daních, připojeného k účetní závěře státní u daně obratové a u poplatků, lze seznati pravý stav a pohyb těchto nedoplatků. Předcházející léta ubývalo nedoplatků aspoň pomocí odpisů. Nyní však již ani odpisy nestačí ke snižování nedoplatků.

Přes horentní odpisy nedoplatky rostou. R. 1932 odepsáno bylo na přímých daních státních 243,566.379.87 Kč, na dani obratové pak 70,472.386.49 Kč, u poplatků 62,144.349.60 Kč, u daní spotřebních 523.327.75 Kč. Celkem tedy bylo r. 1932 z různých titulů odepsáno na daních a poplatcích 376,706.443.71 Kč. Byť bychom 25% z těchto nedoplatků připočítali @a conto vyřízených rekursů, nesprávných předpisů atd., tak ještě zbývá nám zde veliká částka, kterou representují pohledávky dubiosní. Je to jistě veliká částka, k níž druží se pak ještě samosprávné přirážky. Valnou část těchto odpisů nutno samozřejmě a především připsati na vrub opožděnému předpisu a pozdnímu vymáhání. Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu nutno dosvědčiti, že otázce nedoplatků a jejich příčinám věnuje bedlivou pozornost. Mimo jiné upozorňuje právem tento úřad na nedostatek exekutorů a na pomalost celé agendy exekuční.

Z přímých daní je to jedině daň důchodová, která zaznamenává v důsledku zavedení přechodné přirážky větší výnos o 385.1 mil. Kč a pak daň rentová, daň z tantiem a vyššího služného o 49 mil. Kč. Na dani srážkové bylo r. 1932 odvedeno 395 mil. Kč, kdežto daně výnosové vykazují proti rozpočtu nový citelný úpadek. Je to vidět z těchto několika číslic. Všeobecná daň výdělková byla preliminována rozpočtem částkou 80 mil. Kč, její náležitost však činí toliko 55.8 mil. Kč, tedy o 24.2 mil. Kč méně. Zvláštní daň výdělková byla preliminována 100 mil. Kč, její náležitost činí 59.4 mil. Kč, tedy minus 40.6 mil. Kč, bezmála na polovinu se tu vyrovnáváme s rozpočtovými čísly. Daň pozemková byla předepsána částkou 73 mil. Kč, její náležitost činí 43.4 mil. Kč, tedy méně o 29.6 mil. Kč. U domovní daně vykazuje státní závěrečný účet negativní náležitost 34.9 mil., t. j. podíl samosprávných svazků byl větší než daň sama.

Přesunů úvěrových (virementy) - v mezích kapitoly - projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad r. 1932 celkem 266 na 84.2 mil. Kč. Z toho na doplnění úvěrů preliminovaných 180 případů na částku 46.9 mil a na úhradu výdajů nepreliminovaných 86 případů na částku 37.3 mil. Kč. Počet přesunů i peněžní částka se zvýšila. R. 1931 bylo celkem 235 přesunů na částku 66 mil. Svědčí to o tom, že v četných případech se odklonila skutečnost od rozpočtu. Jednou z příčin, pro které počet virementů stoupá, je okolnost - a bude to zjevno zejména z účtu za r. 1933 - že je ve výdajích preliminováno přesněji, spolehlivěji a nezbývá tam tedy potřebného lucrum, aby si resorty mohly pomáhati. Proto při překročení, kterých je v důsledku toho daleko více, musejí žádati o virementy a proto také číselně počet virementů roste.

Pasiva a aktiva na rozpočet. Pasiva na rozpočet činila koncem r. 1932 687,415.052 Kč, r. 1931 činila pasiva 701,368.533 Kč. Jsou tedy pasiva menší o 13,953.480 Kč. Aktiva na rozpočet činila koncem r. 1932 10.818,375.337.75 Kč, koncem r. 1931 činila aktiva 9.012,548.910.75 Kč. Zvýšila se nám tedy aktiva o 1.805,826.427 Kč. V této číslici jsou především zálohy na zvýšené platy učitelské, které tou dobou činí 7.881,316.446.60 Kč. R. 1932 zvýšila se aktiva také o náhradu zbytku záloh poskytnutých vojenským gážistům při nové úpravě stejnokroje, o pohledávky z půjček rolnickým vzájemným pokladnicím, o půjčku akciové společnosti labské, dále o zvýšenou účast státu v elektrárenských podnicích, o zálohy ministerstva soc. péče pro úrazové a pensijní důchody, než dojde k ratifikaci mezinárodních smluv, gentským pokladnám, o zálohy silničnímu fondu, melioračnímu fondu, živnostenskému fondu a košicko-bohumínské dráze.

Aktiva dosáhla tedy úctyhodné výše, jejich mobilnost však je velmi vratkou. Aktiva na rozpočet dělají již dnes tolik, kolik dělá rozpočet, a to jeho položky preliminované a nepreliminované dohromady. Zálohy poskytnuté zemím na učitelské platy musí se odepsati jako naprosto nedobytné, poněvadž země bychom musili prodati ve veřejné dražbě, kdybychom chtěli od nich dostati, co mají státu dáti, to jest skoro 8 miliard již, a na ostatní aktiva, která byla poskytnuta jako zálohy a zápůjčky z rozmanitých důvodů, splácí se buďto málo nebo nic, ba dokonce ani úroky z nich.

V tomto směru bylo by nanejvýše nutné, aby vláda konečně předložila parlamentu osnovu zákona, kterou bychom zprovodili se světa tento nemožný stav vykazování aktiv, která jsou toliko aktivy fiktivními, papírovými, nemajíce žádné hodnoty, a je nanejvýše nutno, aby také ministerstvo financí a jednotlivé resorty, do jichž kompetence spadají některé ty věci, staraly se, aby zápůjčky a zálohy rozmanitým institucím, podnikům a korporacím byly splaceny a aby se při nejmenším honorovaly aspoň úroky.

A teď něco o státních podnicích. Z 18 státních podniků bylo r. 1932 aktivních 9 podniků a pasivních rovněž 9. Tedy rovně 50% státních podniků je pasivních. R. 1933 to pravděpodobně bude ještě horší. Aktivní jsou: tabáková režie, státní loterie, státní mincovna, poštovní spořitelna, uhříněvský školní závod, státní báňské a hutnické závody, vojenská továrna na letadla, státní tiskárny a kuřimský školní závod. Pasivní jsou: tentokráte i pošta 75.7 mil. Kč; horentní schodek vykázaly státní dráhy částkou 891.7 mil. Kč, státní lesy a statky 63 mil. Kč, školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, vojenské lesní podniky 10 mil. Kč, státní lázně 836.000 Kč, Úřední noviny 504.000 Kč, ČTK 2.2 mil. Kč a žabčický školní závod 159.600 Kč.

Výsledky hospodaření státních podniků jsou přímo katastrofální. Podle rozpočtu byl očekáván zisk 1.530,095.340 Kč. Docílené zisky však činily, počítáme-li plus - minus, 398,349.081 Kč, tedy o částku 1.131,746.258 Kč méně.

Odvod státní pokladně je v důsledku toho o celou miliardu menší, než bylo rozpočtem očekáváno. Žije se namnoze z majetkové podstaty, jak je to vidět ze závěrečného účtu státních drah a státních lesů a statků. Státní dráhy použily z odpisů na krytí svých schodků 430 mil. a státní lesy a statky 19.5 mil. Kč. Všechny podniky až na státní lesy a statky mají už téměř východiskové bilance. Státním podnikům nutno pochopitelně věnovati mimořádnou pozornost, poněvadž jejich schodky tou dobou právě zatěžují největší měrou hospodářství státní a činí ministerstvu financí a vládě největší starosti.

Podíly samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích vzrostly proti rozpočtu o 359,201.154 Kč. Velmi citelně dotkly se státního hospodářství zálohy na učitelské platy a pense. Rozpočtem bylo preliminováno 800 mil. Kč, kdežto ve skutečnosti bylo vyplaceno o 304,142.931 Kč více. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Země zaplatily na učitelské platy pouze 345,895.872 Kč, stát vydal na zálohách na tyto platy 1.104,142.931 Kč, úhrnem tedy náklad 1.450,038.803 Kč. Srovnáme-li tato čísla, shledáme, že stát hradí 76.15% celkového nákladu na platy učitelské, země pak jako vydržovatelé škol 23.85%.