Dnes dostali dodavatelé pražských mlékáren vyřízení, že ze 100 litrů mléka 30%, t. j. 30 litrů bude zceněno podle průmyslové ceny. To znamená dnes 70 haléřů za 1 litr mléka, tedy daleko pod výrobní cenu budou honorováni naši zemědělci tímto penízem. Tyto diference mají býti příště odčiněny. Vedle toho má se ovšem pamatovati na ty, kteří úpravou mléčného hospodářství přijdou o existenci. Mají dostati nějakou náhradu, nějaké nové zabezpečení.
Jinak však mám za to, že hospodaření s těmito fondy nepůjde bez podporování nových mlékárenských podniků. A tu chci podotknouti, že bychom již dnes měli znáti opravdu přesně statistiku o provozu a výrobní kapacitě všech mlékáren, nejen družstevních, nýbrž také soukromých a kapitalistických. Neváhám říci, že bych varoval před tím, abychom sváděli dnes boj pomocí družstevních mlékáren proti kapitalistickým mlékárnám na účet konsumentů a producentů. Snad bychom našli jiný prostředek, kterým bychom zdolali nynější postavení kapitalistických mlékáren, jež by se musily chtěj nechtěj veřejným zájmům podrobiti a konec konců působiti, abychom jednou měli ve výrobě a prodeji mléka pořádek.
Máme-li některé podniky vybaveny, bylo by chyba, abychom novými investicemi a novými kapitály dotovali nějaké nové podniky. Je potřebí nynější výrobní substanci opravdu zmoci a teprve pokud by dnešní stav mlékáren nesloužil zájmům, jak toho potřebujeme, vrhnouti se na zřizování nových mlékárenských podniků. Ale pak, jak jsem řekl v zemědělském výboru, poznamenávám, že bych varoval zase před tím, aby byly zřizovány mlékárny jenom pro to, aby byly zřízeny. Podívejte se, pánové, na věc, která se v poslední době právě sběhla. Pro nic, za nic, když zaznamenáváme finanční a hospodářskou úhonu mlékáren, nalézajících se v obvodu Velké Prahy, zřídily se najednou mlékárny v Kačicích, ve Slaném, teď ve Velvarech, v Poděbradech, v Benešově atd. A všechny tyto mlékárny reflektují na dodávku mléka do Prahy, což znamená, že přibude konkurence, že nával mléka bude větší než dříve. Není to rozumné, poněvadž tyto mlékárny nebudou zpracovávati mléko jakostněji, než je zpracovávají pražské mlékárny. Nebude to mléko, z něhož by mohly býti výrobky takové, jež by mohly konkurovati mléčným výrobkům, docházejícím k nám z Dánska, Švédska a Švýcarska. Jsem přesvědčen, že kuratorium fondů vyrovnávacích bude se musit starat, aby takové mlékárenské podniky byly zřizovány výhradně a jen v oblastech hornatých, lesnatých a pícninářských, tedy kde jsou pro produkci mléka podmínky, poněvadž výrobky z takového mléka mohou také opravdu jakostí čeliti výrobkům dováženým.
Marné a zbytečné by bylo horování
proti dovozu cizích výrobků, kdybychom jich nenahradili našimi
dokonalejšími výrobky. Proto je třeba, abychom tyto věci řešili
opravdu ne s hlediska stranického a sobeckého, nýbrž s hlediska
národohospodářského, a po této stránce může pak každý, kdo to
bude rozumně s touto věcí mysliti, počítati s naší pomocí. (Potlesk.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných návrhů.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
1. Návrh posl. Čižinské, Novotného a soudr.:
Podepsaní navrhují, aby se přes osnovu zákona o vyrovnávacích fondech mléčných (tisk 2557) přešlo k pořadu.
2. Pozměňovací návrhy posl. Zajička a druhů:
§ 2 budiž doplněn dalším odstavcem:
"(7) Pro místa, kde jest zakázán prodej mléka mlékárensky neošetřeného, jsou jmenována oblastní kuratoria, jejichž složení a činnost jest obdobná jako kuratorií zřízených v každé zemi. Oblastní kuratoria jsou podřízena kuratoriu zřízenému v hlavním městě země."
V §u 10, odst. 1, lit. a) budiž místo slova "tam" dáno "v místech spotřební oblasti".
K §u 11 budiž připojen další nový odstavec:
"(4) Kuratoria nejsou
oprávněna na útraty takových obcí (dodavatelů), které aspoň šest
měsíců - počítaje ode dne vyhlášení tohoto zákona - pravidelně
do konsumů dodávají mléko, udělovati novým obcím (dodavatelům)
povolení, aby do těchto konsumů mléko dodávaly."
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského, p. posl.
dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! V debatě právě provedené o této osnově zákona promluvilo několik řečníků, z nichž někteří velmi věcně a skutečně odborně posoudili nejenom projednávanou osnovu zákona o vyrovnávacích fondech, nýbrž i celou akci, kterou podniká vláda pro zajištění, podporu a ochranu našeho mlékařství. Byl to zejména kolega z oposice Zajiček, který z prakse přednesl skutečně vážné a rozumné připomínky, o kterých soudím, že jich bude moci býti použito v praksi při provádění těchto nových opatření.
Kol. Mikuláš velmi objektivně a věcně posoudil genesi příprav těchto vládních opatření, která tvoří skutečně skupinu, soubor určitého systému právní úpravy pro podporu našeho mlékařství. Je skutečně pravda, že byla sledována snaha, aby byl vytvořen rozumný kompromis všech zúčastněných zájmů, aby nebyly poškozeny žádné vrstvy obyvatelstva, sledovány byly velmi pečlivě zájmy zemědělců, konsumentů, ale také meziobchodu a těch obchodníků, jak se o tom podrobněji sám vyjádřil. Nejen on, nýbrž i my a také jiní kolegové z koaličních stran postavili jsme se proti všeobecně povinné pasteurisaci z těch důvodů, jak je kol. Mikuláš zde vyzdvihl. Ty důvody jsme sdíleli také my a proto připustili jsme v osnově zákona o nařízení pasteurisace klausuli v §u 11, která umožňuje přímou dodávku mléka syrového neboli čerstvého do měst, ovšem za určitých kautel zdravotních, které musí býti prokázány, než zemský úřad dá povolení k takovýmto dodávkám.
V závěru kol. Mikuláš akcentoval, co bych také já chtěl podtrhnouti a vyzvednouti, že totiž všecky tyto osnovy, jak byly vyřízeny cestou vládního nařízení, i tato osnova o vyrovnávacích fondech, neznamenají ještě ukončení celé pomocné akce, kterou podniká vláda a sbory zákonodárné. Je potřebí ještě dalších a dalších opatření správních, která musí býti podniknuta, abychom přivedli určitou rovnováhu, určitý pořádek do produkce a celé distribuce našeho mléka a našich mlékařských výrobků. I já soudím, že bude potřebí určitých rozumných a účelných opatření i pro usměrňování produkce, což je ovšem problém a otázka velmi obtížná, kterou také charakterisoval jistě velmi správně kol. Biňovec.
Někteří kolegové hovořili, že prý vyrovnávací fond bude tvořiti nějakou obrovskou částku, 200 mil. Kč, nebo dokonce snad částku ještě větší. V tom je veliký omyl, nemůže se počítat těch 8 haléřů z celé mléčné produkce, vždyť zemědělec konsumuje také hodně doma, mimo to hodně připadá na máslo a sýry, a ani z toho mléka, kterého přichází bezmála za celé 2 miliardy Kč do měst, nebude vybírán poplatek 8 hal., poněvadž jenom z mléka prodávaného v t. zv. vyhrazených městech, kde jsou minimální ceny, bude vybírán příspěvek 8 haléřů. Odhaduji, že nebude ani 10% z té částky, která byla vyslovována, soustředěno do vyrovnávacích fondů.
Kol. Biňovec rovněž akcentoval potřebu dalších opatření povahy správní pro zajištění pořádku v celém velkém oboru mlékařství, t. j v oboru výroby, dodávky, distribuce mléka atd. Tomuto přání a názoru vyhovuje resoluce zemědělského výboru, kde se vláda vyzývá, aby pokračovala ve všech dalších nutných opatřeních pro zajištění našeho mlékařství.
Kol. Biňovec kladl velkou váhu na to, aby při všech těchto úkolech, které se řeší, bylo dbáno hlediska zdravotního, aby byla šetřena a zabezpečována kvalita mléka, jak se dodává od producenta až do rukou konsumenta. Je to hledisko velmi správné. Uznáváme, že také cizina - ovšem některá cizina, ne všechny státy - vykonala v tom směru velké věci, jako na př. Dánsko nebo Holandsko, a já doufám, že v tomto ohledu i my v Československu po této právní úpravě, kterou řešíme, se přiblížíme k lepším vzorům, jaké vidíme v cizině.
Kol. Biňovec rovněž akcentoval nutnost usměrňování produkce mléčné v našem státě a vyslovil pro to určitá svá hlediska, která rovněž pokládám za účelná. Kol. Biňovec se vyslovil proti zřizování nových mlékáren, pokud jich není potřebí. Je to hledisko správné. Máme oblasti, kde je snad mlékáren příliš velký počet, ale naproti tomu zase máme rozsáhlé, velké oblasti, kde mlékáren není a kde také není postaráno o náležitý sběr, dodávku, expedici mléka atd. I v tom musí býti určitý pořádek a já vítám podnět, který v tomto ohledu kol. Biňovec vyslovil.
Nedoporučuji přijetí pozměňovacích
návrhů pp. posl. Zajička a druhů a v závěru opakuji svůj
původní návrh, aby posl. sněmovna dala svůj souhlas k této osnově
zákona o zřízení vyrovnávacích fondů mléčných a aby ji přijala
ve znění zprávy výborové. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl.
Zářeckému.
Zpravodaj posl. Zářecký: Slavná sněmovno! Zpravodaj zemědělského výboru kol. dr Zadina odpověděl ve svém doslovu na některé vývody, které zde byly předneseny, a mně zbývá, abych jenom některými poznámkami doplnil vývody jednotlivých řečníků, pokud byly v debatě proneseny.
Předem konstatuji, že úplně souhlasím s kol. Mikulášem, že musí nastati určitá regulace mléčné výroby omezením počtu chovu dojnic, aby t. zv. fabriky mlékařské byly omezeny anebo aby byly zrušeny vůbec, poněvadž vycházím z předpokladu, že výrobou mléka má se především zabývati zemědělec - a doposud to byl převážně zemědělec drobný a střední, který se výrobou tou zabýval.
V tomto směru podáme ještě také určité návrhy, aby usměrnění mléčné výroby bylo tímto směrem provedeno.
P. posl. Zajiček kritisoval některé zjevy, které se objevily v tisku, a citoval článek "Venkova". I jiní kolegové se zabývali prohlášením pražských mlékáren, které snižovaly cenu mléka větou: "Poslechli jsme volání doby." - Pokládám toto prohlášení pražských mlékáren soukromých, nikoliv družstevních, za prohlášení nešťastné, které neodpovídalo době ani skutečnosti, neboť skutečnost podle pravdy byla taková, že snížení ceny mléka na pražském trhu bylo provedeno již několik měsíců dříve, a to nezřízenou konkurencí divokého mléka, které ve vzájemném zápolení o trh sráželo ceny dolů, a mlékárny v poslední době se přizpůsobily jen dnešní situaci. Přes to odsuzuji projev soukromé pražské mlékárny, která tímto novinářským projevem i rozvířila veřejnost, zvláště zemědělskou, poněvadž bylo nám známo, že nebyla voláním doby snaha po snížení ceny mléka, naopak mohu konstatovat, že nikde ve městech, až na nepatrné snad výjimky, skuteční konsumenti po snížení cen nevolali, takže nebylo pravdou, že bylo to volání doby, které bylo příčinou snížení ceny mléka.
Pí posl. Čižinská vyslovila se zde proti výrobě másla čajového a proti družstevnímu zpracovávání mléka vůbec. Mám za to, že tento náhled pramení z úplné neznalosti poměrů na venkově, z neznalosti, která neví, že selské máslo je nejtěžším problémem dnešní doby, z neznalosti, která neví, že selské máslo se nedá skladovat, že nesnese skladování, a tedy přesun do doby, kdy by ho bylo potřebí, není trvanlivé, že zaplňuje trhy v dobách, kdy pro nadbytek másla není odbytu, a na druhé straně způsobuje nedostatek másla v době, kdy by odbyt byl, jako jsou třeba právě doby dnešní, kdy muselo se přikročiti k dovozu určité kvoty másla z ciziny. Jsme zásadně proti dovozu másla z ciziny, ale v této době, kdy objevil se nedostatek másla, ukázalo se, že dovoz je nutný, a přece víme zcela určitě, že v našem státě máme másla dostatek, že jsou období, kdy se v máslu topíme, že je třeba jenom usměrněním výroby docíliti, aby byl možný přesun z doby nadbytku do doby nedostatku. Tento přesun je možný jediné výrobou másla mlékařského, čajového, které snese skladování po několik měsíců a jehož zásoba se může přenésti z doby nadbytku do doby nedostatku; jediné tímto způsobem lze zameziti dovoz másla z ciziny a zásobiti konsum v dostatečné míře a v každé době.
Pan posl. Kejmar se zmínil, že zákon je namířen proti malým zemědělcům, že jim neprospěje, a odsoudil družstevní mlékařství vůbec. Jsem přesvědčen, že tento názor je úplně mylný. Právě poslední osnovy, které dnes projednáváme a které jednají o výrobě mléčné, jsou opatřeními směřujícími k podchycení poslední tržby toho nejdrobnějšího zemědělce, a já ve své zprávě měl jsem příležitost zdůrazniti, že výrobou mléčnou zabývá se 84% zemědělců a že jest to výroba těch nejmenších, do 20 ha. Mimo to byl zde vysvětlován ve falešném zkreslení poměr členů mlékárny k mlékárně, jako by zde bylo nějaké dvojí vedení, dvojí hospodaření a dvojí placení výrobků mléčných. Takového nic neexistuje, družstevní mlékárna jest přece společnou provozovnou členů-zemědělců, kteří do ní dodávají mléko a vzájemně spravují svými sbory, které volí ten jejich družstevní podnik. Nic jiného zde není, poměr mezi zemědělcem, který družstevně hospodaří v té mlékárně, a mlékárnou nemůže býti žádný jiný než poměr svého k svému, poněvadž mlékárna to jsou vlastně ti drobní mlékařící zemědělci sami v sobě, to není nic druhého a jiného, a tato družstevní mlékárna proplácí všecko, úplně všecko, co za to mléko strží, po uhrazení režie. Zde tedy není možno dělati žádného rozdílu mezi družstevní mlékárnou a družstevně mlékařícím zemědělcem, t. j. jedno a totéž.
Mimo to upozorňuji, že se musíme také přizpůsobiti poměrům v jiných státech, a konstatuji, že v jiných státech kolem nás zpracovávají družstevním způsobem výrobky mléčné daleko větší měrou než u nás. U nás zpracováváme výrobu mléčnou doposud jenom z 10%, v Německu zpracovávají ji z 30%, ve Finsku ze 40%, v Holandsku z 58% a v Dánsku dokonce z 91.9%. Produkce mléčná obhospodařována je tam družstevně a my musíme také směřovati k tomuto cíli, abychom pokud možno největší množství výroby mléčné obhospodařovali družstevním způsobem ve svých mlékárnách. Konstatuji, že ve všech kulturních státech je pokládán družstevně mlékařící anebo družstevně hospodařící zemědělec za výkvět zemědělských pracovníků na půdě, a jistě že nebudeme ani u nás raziti jiný názor na tento problém.
Konečně měl bych se ještě zmíniti, o čem již referent zemědělského výboru kol. dr Zadina ze zde zmínil, když uvedl na pravou míru tvrzení některých řečníků, že by fond tvořil - bylo zde dokonce řečeno - 2 miliardy Kč. To je - promiňte mi ten výraz - zřejmý nesmysl. (Výkřiky komunistických poslanců: 200 milionů Kč!) I to jest přehnané, i to jest příliš veliké.
Já mám propočítáno na př. pro Prahu, že fond při příspěvku 8 haléřů z 1 litru dodaného do Prahy bude činiti 9 až 10 milionů Kč nejvýše a poněvadž pasteurisace bude zaváděna postupně jenom v těch velikých konsumních střediscích, nebude ten fond činit ani 1/10 zmíněné částky, která zde byla uváděna.
Tím bych tedy odpověděl na všechny
náměty, které zde byly v debatě předneseny. Ke konci jako referent
rozpočtového výboru připojuji se k vývodům referenta výboru zemědělského,
nedoporučuji přijetí pozměňovacích návrhů pp. posl. Zajička
a druhů, a navrhuji, aby slavná sněmovna schválila osnovu zákona
tak, jak byla odhlasována ve výboru rozpočtovém. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova má 14 paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.
Byly podány pozměňovací návrhy a dám hlasovati v tomto pořadí:
Nejprve o návrhu posl. Čižinské, Novotného a soudr. na přechod k pořadu.
Bude-li návrh tento zamítnut, budeme hlasovati meritorně, a to nejdříve o celé osnově v úpravě, kterou navrhuje posl. Zajiček a druzi.
Nebude-li tato úprava přijata, budeme hlasovati o celé osnově ve znění zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy podle něho hlasovati.
Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. Čižinské, Novotného a soudr. na přechod k pořadu, zvedni ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhů posl. Zajička a druhů, zvedni ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo konečně souhlasí s celou osnovou ve znění zprávy výborové, zvedni ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala celou tuto osnovu podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.
Přistoupíme tedy ihned ke čtení
druhému: