Kdo vydělá na mléčných osnovách a kdo se bude děliti o subvence z mléčných fondů? Tyto otázky nám kromě zmíněných dvou vládních nařízení zvláště zřetelně vysvětluje především ředitel svazu mlékárenských družstev, inž. Dlabal, ve "Venkově" řečí nejvýše jasnou a srozumitelnou: "Není třeba zapírati, že mlékařské osnovy mají pomoci družstevním mlékárnám." Není sporu, že mlékařské osnovy a zmonopolisování výroby a prodeje mléka a mléčných výrobků přináší prospěch všem mlékárnám a především agrárním družstevním mlékárnám, které v poslední době vedly zuřivý konkurenční boj s průmyslovými mlékárnami.

Mléčné zákony především urovnávají vzájemné podíly na vykořisťování drobných rolníků monopolním, laciným výkupem jejich mléka a monopolním diktátem cen mléka a mléčných výrobků pracujícímu lidu v městech.

Tomuto vyrovnání průmyslových mlékáren a agrárních družstevních mlékáren má sloužiti především zřízení vyrovnávacích mléčných fondů, jejichž sídla jsou: pro Čechy v Praze, pro Moravu v Brně, pro Slovensko v Bratislavě a pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. V čele každého z těchto fondů stojí kuratorium, které se skládá celkem z 12 členů: Jsou tam čtyři zástupci ministerstev, další čtyři zástupce jmenuje ministerstvo zemědělství, dva zástupce jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností a dva zástupce jmenuje ministr soc. péče ze sociálfašistického družstva.

Jak ohromné částky - 8 hal. z 1 litru mléka a 2 hal. z každého litrového procenta smetany - se ročně mohou nashromážditi v těchto fondech, především velkoagrárníky spravovaných a jen z drobných zemědělců vydřených pod pokutou do 10.000 Kč a 4 týdnů vězení pro neplacení těchto příspěvků, učiníme si představu tehdy, když uvedeme číslici 330.470 litrů denního dovozu mléka do obvodu Velké Prahy, nebo při rozšíření monopolisace mlékařské výroby a prodeje na další území při celkové číslici 4 miliardy Kč, které representuje mléčná výroba v Československu podle odhadu "Venkova".

Počítáme-li při této úhrnné hodnotě mléčné výroby, representující 4 miliardy Kč, a při přibližném předpokladu ceny 1 litru mléka 1 Kč, činí příjem z poplatků - 8 haléřů z 1 litru - v Československu 320 mil. Kč, o něž budou obráni v mléčném monopolu rozšířeném na celou republiku drobní rolníci a o které zbohatnou agrární družstevní mlékárny. Příspěvky z tohoto fondu budou sloužiti "k cenovému vyrovnání mléka dodávaného do spotřebních měst a tam zpracovaného na máslo a sýry s mlékem konsumním". Agrární družstevní mlékárny v menších městech, které nemají tak široká odbytiště jako pražské mlékárny, budou zpracovávati mléko na máslo a sýry a z tohoto důvodu budou dostávat subvence a dary podle usnesení kuratoria, v němž mají absolutní převahu zástupci této agrární skupiny mléčných vyrovnávacích fondů. Dále z tohoto fondu mají býti dávány režijní příspěvky sběračům mléka od drobných výrobců, kteří je budou dodávati do mlékáren. Příspěvek má činiti 6 hal. z 1 litru mléka, dodaného do mlékárny, čili to znamená ve skutečnosti, že z vyrovnacího fondu budou placeni zaměstnanci mlékáren, bez nichž by se mlékárny stejně neobešly a které by musily samy platiti.

Velmi závažné, zvláště pro drobné zemědělce, je ustanovení §u 5, odst. 3, podle něhož "vláda může na návrh příslušného kuratoria změniti výši příspěvku pro jednotlivé země", což dává možnost především zvýšeného vykořisťování drobných zemědělců - zrovna tak je tomu na př. s diktátem cen řepy s čímž se pravděpodobně v nejbližší době setkáme. Kuratorium stanoví kontingenty jednotlivých dodavatelů mléka a smetany a zároveň dodávkové obvody, t. j. místa, kam drobní rolníci mají mléko dodávati. A konečně se kuratoriu dává možnost úplného zákazu zřizování nových mlékáren.

Krátce řečeno...

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji paní řečnici, že již dávno překročila lhůtu řečnickou.

Posl. Čižinská (pokračuje): Nová vládní nařízení a osnova zákona o vyrovnávacích mléčných fondech vytvoří podle rayonů monopol mlékáren na výkup a prodej mléka a mléčných výrobků, zhoršuje situaci drobných mlékařících zemědělců i pracujících konsumentů v městech, zvyšuje na jejich útraty zisky jak průmyslových, tak zvláště agrárních družstevních mlékáren, spojuje dále pevněji velkostatkáře a kulaky s finančním kapitálem i s mlékárenským průmyslem v rámci celkového vývoje čsl. agrární politiky a posiluje tím agrárně finanční skupinu uvnitř finančního kapitálu v Československé republice.

Naše stanovisko, stanovisko komunistické strany k tomu je:

Jsme zásadně proti monopolnímu ovládání výkupu a prodeje mléka a mléčných výrobků. Žádáme volný prodej mléka a másla pro drobné zemědělce.

Podporujeme boj drobných mlékařících zemědělců proti diktátu mlékárenských nízkých cen mléka ve spojení s bojem městských dělnických konsumentů mléka proti monopolnímu diktátu vysokých prodejních cen mléka.

Žádáme osvobození drobných mlékařících zemědělců od jejich příspěvků na vyrovnávací mléčné fondy a zavedení příspěvku pro statkáře a velkostatkáře, které budou rozděleny mezi domkáře a drobné mlékařící zemědělce.

Cenové lupičské tažení průmyslových a agrárních mlékáren bude úplně rozřešeno jen povalen ím moci kapitalistů, velkostatkářů, [ ]. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo pí posl. Mrskošové.

Posl. Mrskošová: Slavná sněmovno! Předložená osnova zákona o vyrovnávacích fondech mléčných poskytuje dnes příležitost, abych tlumočila zde názor těch, které kladu si za čest zde zastupovati, názor venkovských zemědělských žen, které svojí podnikatelskou činností jsou nejvíce v tomto oboru zemědělské výroby zúčastněny.

Předložená zákonná osnova je součástí řady opatření, která jsou diktována potřebou doby, jest dílem koaliční dohody pracovní, většiny této sněmovny a byla připravena vládou k projednání proto, poněvadž většina parlamentních zástupců našeho zákonodárného sboru uznala potřebu řešit urychleně otázku hluboké zemědělské tísně, jejíž existenci a neblahé následky pro celý náš hospodářský život pociťuje ve svých důsledcích celé naše národní hospodářství. Osnova zákona o vyrovnávacích mléčných fondech má řešiti příčiny zemědělské tísně v oboru mléčné výroby, zejména v úseku o prodeji a stejnoměrném zásobování trhu mlékem a mléčnými výrobky. Osnovu tohoto zákona doplňují pak dvě vládní nařízení o výrobě mléka, výrobků z mléka a o obchodu těmito potravinami, které nabyly účinnosti dnem 1. května t. r. Zároveň s tímto opatřením řešena je vládním nařízením i otázka výroby, prodeje a spotřeby umělých tuků.

Všechna tato nařízení a osnova tohoto zákona byly řešeny s hlediska potřeby naší výroby zemědělské, v níž výroba mléčná zaujímá významnou položku, která v našem národním hospodářství má nemalý význam pro náš národ jako celek. Struktura našeho československého zemědělství a rozdělení spolupráce zemědělských mužů a žen poučuje nás o skutečnosti, že výroba mléka a mléčných výrobků v zemědělských podnicích je z převážné většiny výsledkem práce zemědělských žen, které jako spolumajitelky zemědělských usedlostí jsou v tomto úseku hospodářské činnosti neobyčejně angažovány. Zemědělské hospodyně proto jako podnikatelky a poplatnice tohoto státu vítají všechna dosud vydaná nařízení o podpoře výroby a úpravě obchodu mlékem a mléčnými výrobky jako zásah vedoucí k předpokladu odměny za práci, starost a podnikatelské risiko zemědělských žen, které v tomto případě jsou nynějšími neurovnanými poměry nejvíce postiženy a které tedy z toho důvodu jsou na dobrém účinku tohoto zákona neobyčejně angažovány.

Nynější poměry na trhu mlékem vedou zemědělství přímo k záhubě a úplně znehodnocují práci těch nejvěrnějších příslušnic tohoto státu, práci zemědělských žen. Tato práce nebyla dosud řádně hodnocena a oceněna a také ani tímto předloženým opatřením nenajde plné odměny, jakou by si pro svůj význam zasloužila. Tržba za mléko a mléčné výrobky bývala vždy vedle neméně důležité produkce drůbežnické hlavním zdrojem příjmů zemědělské hospodyně, která z nich hradila nemalou potřebu zemědělské domácnosti. Jistě i v tomto vážném shromáždění je valná část těch, kdož sami ze své zkušenosti znají, co znamená tržba za mléko ve střední a malozemědělské usedlosti, kde je důležitým činitelem nejen hospodářským, nýbrž i sociálním. Tržba za mléko, vejce a drůbež je dnes jediným živým zdrojem denních příjmů v hospodářství, tedy jedinou skutečnou hotovou mzdou za těžkou a starostlivou práci zemědělskou, zejména u malozemědělců. Tíživou konkurencí umělých tuků, rozháraností prodejní organisace, na niž vrhá se kde kdo v domnění, že tam najde zdroj své obživy, ačkoliv jakživ s výrobou mléčnou a obchodem mlékem nebyl ve styku, nejvíce trpí naše výroba mléčná a je tím poškozena naše zemědělská hospodyně jako podnikatelka proto, poněvadž všechny tyto okolnosti znehodnocují její práci.

Jest opravdu s podivem, kam jsme až zašli ve své typické nedomyšlenosti v hospodářských věcech. Opravdu s podivem musím konstatovati, že nezřízená reklama továren na výrobu umělých tuků, které vydělávají na těch nejchudších domácnostech milionové zisky, způsobila, že pomalu by valná část čsl. hospodyň začala věřit, že hodnotnější, výživnější a lepší pro příslušníky jejich rodin jsou tuky umělé než náš přirozený domácí tuk, jako je máslo, sádlo a lůj. Se stanoviska zdraví našeho národa musím zdůrazniti, že přirozené a v našich klimatických poměrech vyrobené potravy nic jiného nenahradí. Je nutno s tohoto význačného místa zdůraznit, že při nižší a horší životní úrovni dřívější, zejména předválečných let, zdraví národa jako celku bylo pevnější, protože v jednodušší stravě byly předkládány lidskému organismu skutečné živiny, jakými je mléko, vejce, přirozené tuky a ostatní domácí potraviny. Ve většině městských domácností pak setkáváme se dnes velice málo s úpravou mléčných jídel, které na venkově jsou ve stálé a dobré oblibě, zejména v době větší mléčné produkce. Po této stránce je nutno vysloviti přání, aby zejména všechny odborné školy pro ženská povolání ve své učebné osnově v praksi věnovaly více pozornosti spotřebě mléka v domácnostech, zejména v domácnostech městských.

Zatím co mléko jako potravina přichází u nás v úvahu více méně jen v dietetické kuchyni, vidíme u pokročilých národů s vysokou životní mírou, že mléko, vejce a drůbež jsou hlavní potravinou v denní potřebě. To má jistě nesporný a důležitý vliv na pevnost zdraví těchto národů.

My, zemědělské ženy, si přejeme, aby předložená zákonná osnova a vládní nařízení přiváděly do městského konsumu mléko co nejlépe ošetřené a také co nejhodnotnější. Proto jsme se my ve všech výborech sněmovních a naši ministři ve vládě za intensivní spolupráce všech odborových organisací zemědělských přičinili, aby předložené mléčné osnovy co nejrychleji přiblížily nás k větší spotřebě dobrého mléka a mléčných výrobků, neboť výroby tu máme dosti, jenom potřebujeme řádné usměrnění prodeje ve smyslu spotřebním.

Zákon o mléčných fondech pak má napomáhati, aby byl vyrovnán rozdíl mezi mlékem zpeněžovaným v blízkém okruhu velkých spotřebních středisk a mlékem, které bylo vyrobeno zemědělci, kteří jsou vzdáleni těchto odbytových zdrojů a možností. V tomto případě jde zvláště o širokou oblast našich jižních Čech, které jsou eminentně rozlehlou výrobní oblastí zemědělskou, ale které při naprosto nedostatečném spojení a dopravě mají daleko ke všem odbytovým střediskům. Proto také se shledáváme se skutečností, že pro nedostatek špatného odbytu výrobků je cena másla v jihočeských oblastech v určitých výrobních obdobích pod cenou margarinu.

Naše zemědělské hospodyně na mnohých týdenních trzích po marném několikahodinovém čekání odcházejí domů, aniž by nabízené produkty prodaly. A kdo zná poměry, ví dobře, že zejména tam, kde je četná rodina nebo kde dnes z většiny nezaviněná zadluženost zemědělské usedlosti - podle starého přísloví, že dluh z mísy jídá - jde na samé kořeny existence zemědělské rodiny, že tam často zejména za dnešních bídných poměrů prodává se mléko a mléčné výrobky bez ohledu na spotřebu ve vlastní domácnosti. Není to z lakoty, jak se někdy povrchně soudí, ale proto, že finanční potřeba zemědělského podniku ve vydání je dnes větší než jsou příjmy z tržby za vyrobené produkty. To vlastně není nic jiného než znehodnocená mzda za těžkou zemědělskou práci v podniku.

Vyrovnávací fond mléčný má přispěti k řádné distribuci mléka, k podchycení řádně zpracovaných a odborně ošetřených mléčných výrobků, a také k lepší ceně mléka. K tomu má ovšem přispěti také vybudování dostatečné sítě družstevních mlékáren, které by za obstojné ceny mohly vyrobiti a zpracovati ve vzdálených oblastech mléko na trvanlivé a dobré máslo. Tady ovšem musí také nastoupiti možnost zpeněžení, které jediné může tuto organisaci vytvořiti. K tomu potřebujeme proto vybudování i dalšího článku v řešení všech těchto mléčných otázek, jako je garanční fond, který by tuto organisaci u nás umožňoval a který konečně také ze své organisace výrobní si můžeme vybudovati.

Jsem pevně přesvědčena, že slavná sněmovna bude podporovati všechny tyto věci, které našemu zemědělství umožňují, aby mohlo v otázce výroby mléčné najíti také svoji rentabilitu, a že tím prakticky splní slib po vážném řešení zemědělské tísně v našem státě, která může býti mírněna a která bude jistě zmírněna částečně i tímto předloženým zákonným ustanovením, pro něž bude náš klub hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Kejmar. Dávám mu slovo.

Posl. Kejmar: Slavná sněmovno! Včerejšího dne ve schůzi zemědělského výboru projednáván byl vládní návrh tisk 2532 o vyrovnávacích fondech mléčných. Již v zemědělském výboru nebylo dostatek chuti k odhlasování tohoto vládního návrhu a snad jenom nutností železné discipliny koaliční podařilo se, že dnes můžeme v plenu posl. sněmovny jednati o této zákonné osnově. Osnova sama o sobě jest vlastně jen doplňkem vládních nařízení, a to z 12. března t. r., jednajících o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých, dále doplňkem vládních nařízení z 20. dubna t. r., jednajících o výrobě mléka a výrobků z mléka a o obchodu s těmito potravinami a konečně o stanovení pevných cen mléka a smetany.

Slavná sněmovno! Veškerá zde citovaná vládní n řízení i osnova zákona dnes projednávaná jsou stejné povahy a, řekl bych, i stejné tvrdosti. Stejné povahy jsou proto, poněvadž pod rouškou "odpomoci nouzi malého a středního zemědělce" pracuje se vlastně k dobývání lepších posic jednotlivým kapitálově založeným agrárním producentům mléka. Pokud tvrdosti se týče, shodují se proto, poněvadž je to další serie zákonů ničících malého a středního živnostníka a obchodníka, který v obchodě sběrném, distribučním a odbytovém s těmito potravinami nacházel kousek dobře zaslouženého chleba k obživě své a své rodiny.

Slavná sněmovno! Tato vládní nařízení i osnova zákona nejsou nejnovější. Již dříve jsme se setkali s t. zv. mléčnými osnovami, které byly vypracovány ministerstvem zdravotnictví, jež prohlašovalo, že návrh ministerstva zdravotnictví má odpomoci nehygienickému požívání mléka, a to zavedením pasteurisace, čímž má se dostati nezávadného mléka širokým vrstvám konsumentským. Názor ministerstva zdravotnictví, kterémuž konečně i přináleží starost o zdraví obyvatelstva, byl zakryt úmyslem, cestou pasteurisace dostati do řad konsumentských zdravotně nezávadné mléko. Myslím však, že by se tomu bylo dalo odpomoci kratší cestou, kdyby ministerstvo zdravotnictví podalo návrh, směřující k t mu, aby dojnice ve stájích postavené byly zdravé a aby mléko od těchto zdravých dojnic přecházelo nezávadně ke spotřebě širokého konsumentstva. Pasteurisace sama o sobě byla tenkráte prohlašována konsumentskými vrstvami za příliš drahou. Budu citovati výrok našich hospodyněk, které na jedné protestní schůzi prohlásily, že samy odedávna obstarávají si tento výkon, a to levněji, řádným svařením mléka, takže není potřebí zaváděti pasteurisaci, zejména ne proto, poněvadž se tu objevil široký rozdíl mezi cenou přejímací a cenou, za kterou budoucně spotřebitel mléka toto mléko měl kupovati. Dřívější osnovy mléčné prozrazovaly totiž, že mléko má býti přebíráno za Kč 1.15 franco družstevní mlékárna, a naproti tomu prozrazovaly, že t. zv. ošetřené mléko má se dostati konsumentu "nalévané" za 1.80 Kč a mléko ošetřené "láhvované" za 2.20 Kč. Právem poukazovaly naše hospodyňky, že toto ošetření je příliš drahé a že samy jinosměrně dovedou si mléko upraviti tak, aby při těchto cenách nebyly závislé na mléku pasteurisovaném.

Mléčné osnovy vyvolaly tenkrát hotový rozruch nejenom v řadách spotřebitelů a drobného obchodnictva, které v distribuci mléka nacházelo svůj výdělek, nýbrž i rozruch u malého a středního zemědělce. Malí a střední zemědělci prohlašovali, že oni tolik mléka nevyrábějí, že jsou si soběstační a že v rámci svých hospodářství, o která se dovedou starati, také se dovedou postarat o to malé množství mléka, které vyrábějí a za které dostávají ve svém obvodu od svých odběratelů daleko lepší ceny, než jim slibovaly mléčné osnovy.

Byl jsem přítomen jedné takové protestní schůzi, kde byli účastníci všech politických stran. Byli tam příslušníci všech koalovaných stran, kteří prohlásili, že nikdy a za žádných okolností nepřipustí, aby jejich strany tyto mléčné osnovy přijaly, a zaručili se také, že ani v budoucnosti, ani ve změněné formě nepřipustí, aby mléčné osnovy se staly skutkem. A najednou vidíme, že v zemědělském výboru všichni od tohoto slibu utíkají a, byť by i neradi, přece jenom hlasují pro přijetí vládního návrhu; a také i dnes budou v této slavné sněmovně dotčení páni hlasovati pro osnovu, která se stane skutkem, a mléčné osnovy vejdou v účinnost ke škodě malého a středního zemědělce, ke škodě malého obchodníka a zejména ke škodě spotřebitelů.

Kol. Mikuláš ve včerejší schůzi zemědělského výboru prohlásil, že odůvodňuje hlasování své strany pro tato vládní nařízení i pro osnovu zákona poukazem, že byly odstraněny všechny překážky, které bránily původně této straně, aby pro tento vládní návrh hlasovala. Kol. Mikuláš zejména prohlásil, že byl vzat v úvahu stav obchodnický, který se zaměstnával distribucí mléka, a že praxe ukáže, že obchodnictvo s mlékem bude napříště s tímto vládním návrhem a se všemi usneseními spokojeno, neboť přináší prý tomu obchodnictvu méně risika a určitý zisk. Přihlédnu-li však k dalšímu obsahu výborové zprávy, po případě nahlédnu-li i do §u 10, nevím, není-li v rozporu s pravdou to, co o obchodnictvu s mlékem bylo řečeno. V tomto paragrafu se totiž říká, že na základě tvoření určitých obvodů bude také zkracován obchod a že malí sběratelé mléka budou vyřazeni. A vezmu-li v úvahu resoluci, které sice nepřikládám mnoho víry, tu čtu v první resoluci: "Vláda se vyzývá, aby pokračovala dále v akci pro zabezpečení našeho mlékařství, zejména též vhodnými opatřeními pro usměrňování produkce mléka se zřetelem na situaci malých a středních zemědělců, a dále pro regulování dodávek a zpracování mléka na cestě od výrobce až ke konsumentovi podle určitého soustavného plánu". (Hlasy: To je dobře!) Věřím, že je to prozatím dobře, ale také předpokládám, že vlastně obchod nebyl zde vyřazen násilně, že se stává jen jakýmsi přechodným můstkem, a až se poměry vžijí, přijde doba, kdy drobný obchod s mlékem bude z distribuce vůbec vyřazen...

Slavná sněmovno, my jsme už nadělali tolik zákonů, a v žádném z nich nebylo zapomenuto na omezení živnostenského a obchodnického podnikání. Mám proto oprávněnou obavu, že se i v tomto případě stane, co předpokládám. Kdyby do těchto vládních nařízení a do vládního návrhu, který zde projednáváme, byla skutečně vsunuta vůle k úpravě poměrů v malých a středních hospodářstvích, jistě nikdo z nás by se nestavěl proti tomuto stavu, zejména ne ti, kteří mají možnost nahlédnouti do těchto malých a středních hospodářství. My bychom jistě nebyli proti pomoci zemědělství, neboť jsme si vědomi, zlepší-li se poměry našeho zemědělce, že nastane i zlepšená možnost koupě, která přivodí větší koupěchtivost a ta se pak přenese do všech ostatních odvětví hospodářského života, tedy v našem případě i do našich živností a obchodů.

Ale, slavná sněmovno, vždyť i malí a střední zemědělci nemají tak značnou produkci mléka; a mají-li ji vůbec, mají také postaráno o odbyt v okruhu svých odběratelů, ale ne za cenu 1.15 Kč. Jsem přesvědčen, že malý a střední zemědělec dostává za mléko na místě 1.40 až 1.60 Kč. (Hlasy: Také 80!) - tedy, pánové, tím souhlasíte s mým názorem. Myslím, že je zde jiný úmysl, proč se tyto věci dělají: Jednak jsou namířeny k odstranění malého obchodníka, který se tímto způsobem poctivě živil, jednak se o těchto osnovách pracuje proto, aby pár jednotlivců v obvodu Velké Prahy pohltilo i to, co doposud neovládají. (Výborně! - Potlesk.)

Účelem dnešní osnovy zákona je jednání o vyrovnávacích fondech mléčných, které mají býti spravovány kuratoriem podléhajícím Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Nejsou to moje slova. Použiji včerejších slov kol. posl. Danihela, který řekl: Dopadne-li to s těmi vyrovnávacími fondy mléčnými tak jako s fondy na umělá hnojiva, nemám žádné důvěry k těmto mléčným vyrovnávacím fondům a je také zbytečno je zaváděti.

Kam má plynouti příjem z takto získaných peněz? Má se podporovati družstevní mlékaření. Malý a drobný obchodník, který se poctivě tímto způsobem živil, má býti odstraněn, aby ten malý zisk, který drobný obchodník měl, se převážil do družstevních mlékáren. Je tu úmysl použíti těchto vyrovnávacích fondů k subvencování a sanování družstevních mlékáren. (Posl. Mrskošová: To je omyl, pane kolego!) Včera to prohlásili vaši páni koaličníci v zemědělském výboru, tedy něco pravdy na tom musí býti. Dokládám to tím, že právě váš p. kol. Dubický má již dokonce číslice, kolik stojí výstavba malé mlékárny a máslárny, kolik stojí výstavba střední, a kolik výstavba velké mlékárny a máslárny. Budu ty cifry opakovati. Malá máslárna a mlékárna stojí 200.000 Kč, střední 350.000 Kč, velká 500.000 Kč. (Výkřiky posl. Mrskošové.) Pan kol. Dubický doprovodil uvedené číslice tímto prohlášením: "Není možno od zemědělce žádati, aby na základě podílů a z těchto podílů stavěl družstevní mlékárny." - Je vyložená věc, že těchto fondů se má použíti k subvencování a sanování družstevních mlékáren.

Mluvím-li o družstevních mlékárnách, zdůrazňuji, že nejsem zásadně proti družstevnictví, ale jednou bychom si již vyprosili, chce-li se někdo vsunovati do soukromého nebo družstevního podnikání, aby tak činil svým vlastním kapitálem a ne kapitálem, který je sebrán od veškerého obyvatelstva ve státě. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské. - Posl. Pozdílek: To se netýká tohoto zákona!) Ale je to v souvislosti, poněvadž včera bylo o tom jednáno v zemědělském výboru. Pak byste museli také vytknouti, že jsme včera v zemědělském výboru nejednali o tomto vládním návrhu.

Byli to páni z řad soc. demokracie, kol. Biňovec a Koudelka, kteří brojili proti subvencování a stavěli se proti tomu, aby byly zřizovány nové družstevní mlékárny, a to proto, že máme dosti mlékáren, které jsou zařízeny na určitou kapacitu a nejsou toho času ani z 50% využity.

Kuratorium má své zástupce a aby, jak se lidově říká, dítě jméno mělo, byli tam také zvoleni zástupci, a to jmenovaní ministrem obchodu, průmyslu a živností: jeden k návrhu ústředního svazu čsl. průmyslu a jeden na návrh ústřední rady Československé republiky.

Zastoupení obchodnictva nepokládám za dostatečné. Říká se o něm sice, že nebude vyřazeno, naopak, že se mu dává možnost spolupráce v tomto kuratoriu, ale ona masa drobného obchodnictva a živnostnictva, která se až dosud poctivým způsobem živí distribucí mléka a jeho výrobků, nemá v tomto případě dostatečného zastoupení, vlastně nemá vůbec zastoupení, a mám za to, že jediné povolanou navrhovati za obchodnictvo člena do kuratoria byla Jednota obchodních gremií v Čechách.

Páni kolegové němečtí agrárníci, byli to pan posl. Böhm a pan posl. Zajiček, svalovali všechnu tíhu nezdaru v oboru mléčných cen na meziobchod, a pan kol. Zajiček zdůraznil, že je přesvědčen, že škůdcem jednak producenta a jednak konsumenta jest jediné maloobchod, který prý vyssává na jedné straně nízkými cenám producenta a na druhé straně konsumenta, ale zároveň uvedl, že si konsument dává donášeti mléko do 4. poschodí a že jeden obchodník předhání druhého, aby mu je dal levněji. Tím se tedy nepodařilo prokázati, že by meziobchod byl činitelem, který by byl na škodu zemědělci, jenž vyrábí mléko.

Slavná sněmovno! Poněvadž jsme přesvědčeni, že osnova zákona o vyrovnávacích fondech mléčných a zde citovaná vládní nařízení nesměřují k ochraně malého a středního producenta, poněvadž vidíme, že je v nich založen úmysl docela jiný, a to odstraniti konkurenci mlékáren, které poctivě sloužily konsumentům a které jsou nepohodlné mlékárenskému kartelu a agrárním družstvům, z těch důvodů nemáme příčiny, abychom hlasovali pro tuto osnovu a také pro ni hlasovati nebudeme. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Böhmovi.

Posl. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Vláda předkládá nám dnes návrh zákona o mléčných vyrovnávacích fondech; nedávno vyhlásila dvě nařízení o výrobě mléka a výrobků z mléka a obchodu s nimi a o stanovení pevných cen mléka a smetany. Připomínám, že zemědělství má nesmírný zájem na bezvadném mléku, poněvadž jen v tom spatřuje trvalou záruku odbytu a ceny. Včera nazval jsem v zemědělském výboru tato nařízení a tento návrh zákona pokusem vlády odstraniti anarchii v obchodu s mlékem a pokusem o dosažení vyrovnání cen. Zkoumáme-li obě nařízení podrobněji, můžeme zjistiti, že se výrobci ukládají finanční oběti a zatížení a rovněž i omezení a že výrobě vzniká více povinností. Postrádáme však podpůrných opatření, která by zemědělství prospěla. Včera byla v zemědělském výboru přijata resoluce, v níž se žádá, aby se hledaly nové cesty k podpoře mlékařství. Dnes chci k tomu dodati příspěvek, jaké nové cesty by se mohly v našem státě nastoupiti k podpoře mlékařství.

V obchodě s mlékem nezavedeme dotud pořádek, dokud se budeme vzdávati koncesování obchodu s mlékem, koncesování, avšak s výjimkou přímého prodeje výrobcem spotřebiteli. Očekávali jsme, že při projednávání této látky bude také takovýto návrh podán, neboť se stále poukazuje, že koncesování obchodu s mlékem nelze provésti nařízením. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Rád bych zde konstatoval, že máme příliš mnoho obchodníků s mlékem. Jdete-li dnes po venkovské silnici, vidíte, jak z jediné vesnice jede kolem šesté hodiny ráno pět až šest obchodníků do města s 20 až 30 l mléka. To má za následek, že rozpětí cen u překupníků musí býti samozřejmě neobyčejně vysoké, aby se dosáhlo nějakého výdělku. Musíme upozorniti, že rozpětí překupnické činí ještě dnes 50 haléřů na 1 l, tedy tolik, jako v době, kdy litr mléka stál 3 Kč, kdežto obchodník platí dnes producentovi 1 Kč až 1 Kč 20 h za litr.

Pořádání mléčných týdnů a celá ta propaganda byla by úplně zbytečná, kdybychom se nestarali o okolnosti, které chci nyní několika slovy vylíčiti. Dnes podají vám na nádraží sklenici mléka, která stojí u výrobce 30 h, za 1.50 Kč až 1.60 Kč. V únoru bylo vydáno nařízení obsahující opatření proti drahotě. V tomto případě bylo by nutno, aby se tohoto nařízení použilo, neboť to jest lichva na spotřebitelích v nejvyšší míře a jest překážkou větší spotřeby, o niž usilujeme.