Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

240 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Černý, dr Dérer, dr Hodža, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 27 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Petrovickému, Zajičkovi.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu dala sněmovna hlasováním žádanou dovolenou posl. Windirschovi do 6. května 1934 pro cestu do zahraničí.

nemocí posl. dr Keibl.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Lukavský, Prause, Marek, Leibl, Pechman, Solfronk, Jelinek.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 14. března 1934, č. j. 1406/1076/S/34 m. r., přehled o vzájemném zastupování členů vlády při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., dále v případě nepřítomnosti v ministerské radě, ve vedení resortní agendy a pod.:

Ministra dr Beneše zastupuje předseda vlády Malypetr, ministra dr Černého ministr Bradáč, ministra dr Trapla ministr dr Černý, ministra dr Krčmáře ministr dr Hodža, ministra dr Dérera ministr dr Meissner, ministra inž. Dostálka ministr dr Šrámek, ministra Bechyně ministr dr Franke, ministra dr Czecha ministr dr Dérer, ministra dr Hodžu ministr dr Spina, ministra Bradáče ministr dr Černý, ministra dr Meissnera ministr dr Czech, ministra dr Spinu ministr dr Hodža, ministra dr Franke ministr Bechyně, ministra dr Šrámka ministr inž. Dostálek.

Přečten další děkovný přípis belgického vyslance za posmrtný projev o zemřelém králi Belgickém:

Pane předsedo,

jsa pověřen, mám čest Vám sděliti, že pan ministr zahraničních věcí, informován o slovech plných účasti, která jste ráčil projeviti u příležitosti tragické smrti Jeho Veličenstva krále Alberta, požádal mne, abych Vám vyslovil jeho poděkování a ujištění, že královská rodina i vláda byly velmi dojaty projevem, který jste učinil jménem svým i jménem poslanecké sněmovny. Používám této příležitosti, pane předsedo, abych Vás znovu ujistil o své hluboké úctě.

Alain Obert de Thieusies.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Sterna; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti Párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" dne 21. dubna posl. dr Jabloniczkyho za posl. Stenzla, dne 24. dubna posl. Fedora za posl. dr Jabloniczkyho.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Jaksche za posl. Kirpalovou.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 15. března 1934 posl. dr Zadinu za posl. Machníka, dne 16. března 1934 posl. Machníka za posl. dr Zadinu; klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. inž. Nečase za posl. Prokeše; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické dne 15. března 1934 posl. dr Patejdla za posl. dr Stránského, dne 16. března 1934 posl. dr Stránského za posl. dr Patejdla; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" dne 15. března 1934 posl. Hackenberga za posl. Schäfera, dne 16. března 1934 posl. de Witte za posl. Hackenberga.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 15. března 1934 posl. Pozdílka za posl. Dubického, dne 16. března 1934 posl. Dubického za posl. Pozdílka.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Bachera za posl. Jelinka.

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o povinném očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem (přípis ze dne 23. března 1934, č. j. 5371/34 m. r.),

zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (přípis ze dne 24. března 1934, č. j. 5346/34 m. r.);

zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 3. července 1924, č. 170 Sb. z. a n., o hornických soudech rozhodčích (přípis ze dne 14. dubna 1934, č. j. 6487/34 m. r.).

Předseda vlády zaslal přípisy ze dne 28. března 1934 vládní nařízení:

ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých (č. j. 5421/34 m. r.) - přikázáno výborům zemědělskému a živn.-obchodnímu;

ze dne 23. března 1934, č. 59 Sb. z. a n., kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 9. února 1934, č. 17 Sb. z. a n., jímž se zrušují bývalá uherská nařízení vydaná podle zák. čl. LXIII/1912, o výjimečných opatřeních (č. j. 5383/34 m. r.) - přikázáno výboru ústavně-právnímu,

ze dne 23. března 1934, č. 56 Sb. z. a n., kterým se upravuje zakládání nových chmelnic v roce 1934 (č. j. 5654/34 m. r.) - přikázáno výboru zemědělskému.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisy ze dne 14. března 1934, že senát projednal a schválil:

ve 257. a 258. schůzi dne 13. a 14. března 1934:

doplňkový protokol k dodatkové úmluvě ze dne 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským ze dne 23. března 1921, sjednaný v Praze dne 27. listopadu 1933 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. prosince 1933, č. 234 Sb. z. a n. (tisk 1227 sen. 1934),

dodatkové ujednání k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 21. prosince 1933 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1933, č. 241 Sb. z. a n. (tisk 1228 sen. 1934),

ve 258. schůzi dne 14. března 1934, ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou, osnovu zákona o zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu (tisk 1235 sen. 1934);

přípisem ze dne 10. dubna 1934, k tisku 3/III sen. 1929, že senát usnesl se ve 259. schůzi dne 10. dubna 1934 učiniti posl. sněmovně návrh, aby lhůta daná §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II) o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk sněm. 2189-II, tisk sen. 3-III) byla prodloužena o dalších 7 měsíců;

přípisem ze dne 10. dubna 1934, k tisku 1243/III sen. 1934, že senát projednal ve 259. schůzi dne 10. dubna 1934 a přijal osnovu zákona, kterým se živnost masérství a pěstění lidského těla prohlašuje za koncesovanou.

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru veř. prací a ministru financí na pokračování regulačních prací na řece Odře (č. D 1272-III),

ministru zemědělství o pokračování v hrazení kateřinského potoka v obci Kateřinice, okres Vsetín (č. D 1280-III);

posl. Dobránskyho ministru soc. pečlivosti vo veci pokračovania zemského úradu pre pečlivosť o válečných poškodencov pre Slovensko v Bratislave pre neodôvodnené, nesprávné a protizákonné pokračovania tohoto úradu (č. D 1273-III);

posl. Richtra ministru financí o rozdílných předpisech, o kolkování soudních podání v zemích českých a na Slovensku (č. D 1274-III);

posl. Mlčocha ministru vnitra o poměrech v pohraničním městě Znojmě (č. D 1275-III);

posl. Štětky a soudr. ministru vnitra o protizákonném postupu polic. komisařství v Mukačevě (č. D 1276-III);

posl. Hokkyho:

ministru vecí zahraničných o exploatácii 245 jutár lesa v Nagytarne (Rumunsko), ktorý patrí urbarialistom v Tekeháze (č. D 1277-III),

ministru soc. pečlivosti o súrnom vydaní prevádzajúceho nariadenia k zákonu čís. 184/1928 o nemocenskom, úrazovom a starobnom poistení zamestnancov (č. D 1279-III);

posl. inž. Kalliny ministru financí o refundaci daní firmě "Dutz a spol., továrna na porculán ve Staré Roli", která je těžce poškozena hospodářskou krisí (č. D 1278-III).

Odpovědi:

min. spravedlnosti na dotazy:

posl. Richtra o umístění okr. soudu ve Vyškově (č. D 1256-III),

posl. K. Procházky o svévolném věznění dělníků Součka, Kriegelsteina a soudr. u krajského soudu v Mostě (č. D 1260-III);

min. soc. péče na dotazy:

posl. Neumeistera:

o zastavení stravovacích poukázek válečným poškozencům (č. D 1192-III),

ve věci stravovacích poukázek (č. D 1211-III a č. D 1212-III),

ve věci státní stravovací akce (č. D 1222-III),

o potravinových poukázkách ze stát. stravovací akce (č. D 1189-III),

ve věci zastavení výdaje stravovacích lístků válečným invalidům (č. D 1204-III a č. D 1205-III),

ve věci stravovacích poukázek (č. D 1219-III),

ve věci stát. stravovacích lístků (č. D 1239-III),

posl. Hadka a soudr., že Jos. Johneovi ze St. Habendorfu nebyl poskytnut příplatek k invalidnímu důchodu pro bezmocné (č. D. 1180-III);

min. pošt a telegrafů na dotazy:

posl. Neumeistera ve věci dopravy pošty (č. D 1213-III),

posl. dr Mičury, Vičánka, Stanislava a druhů o potřebách rozhlasu na Slovensku (č. D 1234-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Koudelky v záležitosti místní škol. rady ve škol. obci Lošany u Kolína (č. D 1200-III);

posl. Sladkého o započítání vícepráce učitelstva národních škol do vyučovací povinnosti a o zvýšení odměn za přespočetné hodiny (č. D 439-III),

posl. Stanislava a druhů o šetření náboženských citů žactva i rodičů (č. D 1261-III);

min. nár. obrany na dotazy:

posl. dr Goldsteina ve věci knihovny dělostřel. pluku č. 107 (č. D 1183-III),

posl. Neumeistera a druhů ve věci náhrady za letadlo (č. D 1201-III);

min. zemědělství na dotaz posl. Sladkého o nákaze skotu na Valašsku (č. D 1232-III);

vlády na dotaz posl. Janalíka a druhů o doplnění nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. dubna 1922, č. 143 Sb. z. a n., k provedení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (č. D 1231-III);

min. železnic na dotazy:

posl. Štětky a soudr. o odmítnutém přijetí posl. Štětky k intervenci proti odebrání zaplacených železničních jízdenek redaktorům dělnického tisku (č. D 1258-III),

posl. Stanislava a druhů o pensionování Frant. Hrehora, přednosty stanice v Brezné nad Hronom (č. D 1191-III);

min. financí na dotazy:

posl. Štětky o přeplacených a dosud nevrácených daních osazenstvu sklárny Vetter v Kamenickém Šenově (č. D 1226-III),

posl. Hynka, Stejskala a druhů o daňovém odpisu cukerní rafinerii ve Skřivanech (č. D 1254-III),

posl. Sladkého o povážlivém nedostatku sil ve finanční správě země Moravskoslezské, zejména pak v obvodu fin. ředitelství v Opavě (č. D 1197-III),

posl. Neumeistera:

ve věci vysokého zdanění bezmocného válečného invalidy (č. D 1208-III),

ve věci trafiky (č. D 1223-III);

min. vnitra na dotazy:

posl. Koudelky v záležitosti postupu okr. úřadu v Kolíně ve věci správy obce Polepy u Kolína (č. D 1217-III),

posl. Sladkého o zamýšleném zrušení okr. úřadu ve Vsetíně (č. D 1215-III),

min. spravedlnosti a vnitra na dotaz posl. dr Goldsteina ve věci beztrestného rozšiřování knihy "Židovské zrcadlo ve světle pravdy" napsané a vydané Karlem Zajíčkem v Rousínově na Moravě (č. D 1266-III).

Dne 18. dubna 1934 poštou rozeslány zprávy tisky 2525 a 2528.

Počátkem schůze rozdány:

Zpráva tisk 2526.

Interpelace tisk 2523 (I až XIII).

Odpovědi tisk 2521 (I až XX).

Těsnopisecké zprávy o 319. až 322. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 320. až 322. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XV, č. 3 a 4.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2519, 2529 a 2530.

přikázal předseda žádosti:

okr. trest. soudu v Praze ze dne 8. března 1934, č. Nt II 1/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Hatiny pro přestupek podle §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. J 602-III),

okr. soudu v Přerově ze dne 14. března 1934, č. Nt IV 50/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Čuříka pro přestupek podle §§ 1 až 3 zákona o ochraně cti (č. J 603-III),

kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 16. března 1934, č. Nt XIV 46/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Babela pro zločin podle §u 15, č. 3 a pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 604-III),

kraj. soudu v Rim. Sobotě ze dne 10. března 1934, č. Nt VI 175/34, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 14. března 1934, č. 2990/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Szentiványiho pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 605-III),

okr. soudu v Č. Budějovicích ze dne 19. března 1934, č. T 1986/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Chmelíka pro oduznání podmíněného odsouzení pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. J 606-III),

kraj. soudu v Komárně ze dne 9. března 1934, č. Nt 16/34, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 20. března 1934, č. 2944/34, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Jabloniczkého pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 607-III),

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 12. března 1934, č. Tl III 39/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Jurana pro přečin podle §§ 1, 2, případně i §u 3 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb. z. a n., a §§ 1 a 13 tiskové novely (č. J 608-III),

kraj. soudu v Chebu ze dne 10. dubna 1934, č. Nt VIII 81/34, za souhlas s trest. stíháním posl. Russa pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 609-III).

Ministerstvo železnic přípisem ze dne 9. dubna 1934, č. 14.224-Pers/4/1934, odvolalo žádost ze dne 9. března 1933, č. 6737-Pers/4/1933, za souhlas k disc. stíhání posl. Tylla pro přestupky proti ustanovením §§ 18 a 34 služebního řádu pro zaměstnance stát. drah (č. 516-III, pres. sděl. 254. schůze).

Posl. Kučera oznámil přípisem ze dne 15. března 1934, že odvolal svoji žádost o zavedení kárného řízení podle §u 51 jedn. řádu proti posl. Čuříkovi.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 322. schůzi sněmovny dne 15. března 1934 projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Śliwky.

Předseda přikázal počátkem schůze rozdané tisky:

výborům zemědělskému a rozpočtovému vládní návrh tisk 2532,

výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu usnesení senátu tisk 2531, a k jeho návrhu stanoveny byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto předlohách lhůty do středy dne 2. května 1934.

Dále přikázal předseda výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 2524.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu (tisk 2449) zákona o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele (tisk 2525).

Zpravodajem jest p. posl. dr Zadina. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Osnova zákona chmelařského upravuje hlavně dvojí materii: především noveluje zákon provenienční z r. 1921 a dále poskytuje právní podklad pro regulování produkce chmele.

Zákon o povinném známkování chmele sleduje ten účel, aby kupci chmele zabezpečil záruku původu a tím i dobré jakosti chmele a aby tak chránil původ čsl. chmele na trhu domácím i světovém. Kvalita našeho chmele jest, jak známo, prvotřídní a světoznámá a opírá se o příznivé podmínky klimatické, vlastnosti půdní a staletou jeho kulturu. Pro poměry tržní má velkou důležitost známkování našeho chmele za účelem ochrany jeho původu. Český chmel byl v Rakovníku známkován již r. 1596, r. 1833 bylo počato s jeho známkováním v Žatci a r. 1907 byl vydán zákon ze dne 17. března, čís. 102 ř. z., o fakultativní možnosti ochrany balením, ověřováním a zvláštním značením.

Tato fakultativnost byla změněna zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 297 Sb. z. a n., na obligatorní známkování. Tento provenienční zákon, slavná sněmovno, se u nás plně osvědčil, zajistil důvěru našemu chmeli doma i za hranicemi, přinesl našemu chmelařství velmi cenné výhody a předpoklady pro další rozvoj a s použitím madridské konvence požívá platnosti v řadě států, které k ní přistoupily, jako zejména v Rakousku, Švýcarsku, Polsku a Francii.

Dosavadní zákon provenienční zavedl povinné známkování veškerého chmele vypěstovaného ve výrobních oblastech, kteréžto známkování záleží v označení chmele na obalu podle místního původu a ve vydání příslušné průvodní listiny pro chmel takto označený.

Druhé stadium jest ověřování místního původu chmele, které provádí známkovna a které bylo obligatorní dosud pro chmel určený na export, nikoli však pro chmel určený pro domácí spotřebu. Nový zákon však zavádí obligatorní ověřování místního původu u všech chmelů vypěstovaných v produkčních oblastech bez rozdílu, zda jsou určeny pro domácí spotřebu nebo pro export.

Pěstování chmele jest soustředěno v několika oblastech, vykazujících vynikající tradici produkční, jako jsou v Čechách: Žatecko, Roudnicko, Ústecko a Dubsko a na Moravě Tršicko. Mimo tyto výrobní oblasti pěstuje se chmel jen nepatrnou měrou v jiných okresech. Tento chmel vyrobený mimo výrobní oblasti jest označován toliko slovem "chmel" s udáním ročníku, kteréžto označení může si opatřiti sám pěstitel. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Produkce našeho chmele v našem státě má mimořádnou důležitost nejen pro zemědělství jako takové, nýbrž pro celé široké oblasti a pro celé národní hospodářství. Náš chmel pro svoji dobrou kvalitu těší se dobrému odbytu na trhu světovém a ve velkém průměru vyvážíme 3/4 našeho chmele do ciziny. Za normálních poměrů činila naše sklizeň průměrně asi 200.000 cc, z toho asi 150.000 cc šlo na vývoz a asi 50.000 cc uhrazovalo domácí spotřebu. Tento vývoz chmele dosáhl r. 1926 až na 600 mil. Kč.

Naše chmelařství, slavná sněmovno, je vystaveno značným konjunkturálním výkyvům, které jsou provázeny stoupáním nebo klesáním ceny a v důsledku toho též osázené plochy. Tyto výkyvy jsou nezdravé a poškozují zájmy všech interesentů, ať již pěstitelů, nebo ob chodníků a pivovarů. Naopak konstatuji a zdůrazňuji, že zájmem všech těchto skupin musí býti, aby v celém odvětví chmelařském nastala určitá stabilita poměrů výrobních a cenových. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Ku posouzení této otázky uvádím v tištěné výborové zprávě podrobnou statistiku o ploše chmelnic, o výnosu a cenách chmele. Musím odkazovati na tištěnou zprávu výborovou, z níž možno pozorovati souvislost otázky cenové a plochy chmelnic. Po válečném poklesu výměry, který byl provázen téměř úplnou bezcenností chmele, následovalo období značného vzestupu cen a ploch, jež cenově vyvrcholilo sice již v letech 1923 až 1926, maximum plochy však teprve se dostavilo r. 1929, a sice osázená plocha chmelnic dostoupila výměry 16.000 ha. Na to následovala prudká deruta cenová, která byla provázena značným poklesem osevné plochy, a sice až na výměru roku předloňského 9.800 ha.

Každá krise chmelařská má neblahé důsledky pro celé široké kraje. Z toho důvodu možno akcentovati, že regulování produkce chmelné v našem státě je zájmem národohospodářským a celostátním.

Produkce chmele v našem státě je, jak jsem již uvedl, rozložena převážně v tradičních výrobních oblastech, a to podle roku předloňského možno odhadovati, že výrobní oblasti vykazují plochu 9.800 ha, kdežto v jiných oblastech mimovýrobních se pěstuje okrouhle asi na 156 ha. V tištěné zprávě výborové také uvádím podrobná data o rozdělení produkce chmelnic podle velikosti skupin zemědělských. Z tohoto přehledu mohu konstatovati, že produkce chmele v našem státě spočívá nejvíce v rukou širokých vrstev malých a středních zemědělců. S hlediska naší obchodní politiky vyzvedám tu okolnost, že náš chmel pro svou dobrou kvalitu platí jako jeden z nejlepších našich exportních artiklů, takže podle průměru posledního desetiletí vyvážíme do ciziny až 3/4 veškeré naší produkce.

Dosavadní provenienční zákon přejímá se takřka úplně do nového zákona chmelařského, který projednáváme. Tento provenienční zákon je v novém zákoně ještě zesílen a doplněn tak, aby celé řízení t. zv. označování a ověřování původu bylo co nejvíce zesíleno. Tuto důležitou službu označování a ověřování chmele provádějí t. zv. známkovny chmele, které jsou vybudovány jako veřejné ústavy. Tyto známkovny založily zájmové chmelařské organisace, které spočívaly dosud na podkladě dobrovolném, spolkovém, ale nový zákon je přetvořuje, řekl bych, na organisace veřejnoprávní, poněvadž budou vybudovány na podkladě stanov, které vydá vláda, jakožto organisace veřejnoprávní.

Dobrá konjunktura chmele v minulosti vystupňovala produkci chmele, jak jsem byl řekl, až na 16.000 ha čili osevná plocha se téměř zdvojnásobila. Tento vývoj nastal ovšem také v jiných státech, takže jsme mohli pozorovati, že ve státech, vykazujících významnou produkci chmele, zvětšovala se osevná plocha, stupňovala se produkce, ale poptávka spíše klesla zmenšením konsumu piva, a byli jsme svědky, že asi před 3, 4 roky dostavila se těžká krise chmelařská, vyplývající z nadprodukce na jedné straně a z poklesu spotřeby resp. klesnutím odbytu piva na druhé. Tímto problémem chmelařským obírala se také několikrát mezinárodní porada zemědělského a hospodářského sboru u Společnosti národů, který tuto otázku projednával a usnesl se vyzvati všechny státy, vykazující nadprodukci chmele, aby přikročily rozhodným opatřením k podstatnému a pronikavému redukování plochy chmelnic.