Ještě horší to je se soukromým zadlužením zemědělství. Zemědělství samo bez průmyslu je zadluženo částkou 12.8 miliard a 4.1 miliard připadá na zemědělské průmysly. Vezměme jen území malého kraje jako karlovarský. Ve 12 okresech se 399 osadami jest 7.824 podniků zatíženo dluhem 205,166.000 Kč. To ukazuje, jak jest naléhavě nutná otázka úpravy dluhů v zemědělství. S tohoto místa jsem již upozornil, že se nemá mluviti o vyvazení z dluhů nebo o zaplacení dluhů, nýbrž o úpravě dluhů, poněvadž se v zemědělství sotva kdy dostaneme k tomu, abychom odňali soukromým dlužníkům jejich dluhy, spíše půjde o to, že opatříme velmi levnou úrokovou míru a levné peníze, abychom zjednali úlevu.

Ovšem nejlepším řešením otázky zadlužení zemědělství by bylo, aby jednou náležitě stouply ceny zemědělské výroby. Tím byla by opět odčiněna velká část zemědělského zadlužení, poněvadž podniky by mohly opět ozdravěti, a čím příznivěji se upraví otázka tvoření cen v zemědělství, tím méně bude zatěžovati veřejné prostředky. Jdu dokonce tak daleko, že prohlašuji: Není naprosto naším úmyslem a naším požadavkem dožadovati se veřejných peněz pro zemědělství, nýbrž naším stálým ceny, abychom otázku svých dluhů vyřešili z velké části sami a vlastní silou. Kdybychom mohli své peníze, které nám leží v našich zemědělských ústavech, uvolniti opět pro naše zemědělství, také na tomto základě dospěli bychom dále. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.) Nelze-li dnes nějaký podnik - a to platí o všech podnicích - udržeti zdravými prostředky, nemá se ovšem stůj co stůj držeti pro dotčeného držitele, nýbrž v tomto případě jest nutno, aby se provedla změna držitele. Již při otázce ochrany pro zemědělství před exekucí jsme upozornili, že nás tento zákon nikterak neuspokojuje. Takovéto ochrany potřebujeme jen pro přechodnou dobu, poněvadž právě v nynější kritické době jest nemyslitelné prováděti exekuci. Dokud nebude šťastně skoncována otázka utváření cen v zemědělství, musí zůstati ochrana před exekucí. Varujeme naše zemědělce před lehkomyslným děláním dluhů a nepřejeme si, aby tam, kde se dělají dluhy lehkomyslně, bylo zamhouřeno oko na útraty druhých. Ale jiná otázka musí býti vyřízena v nejbližší době, a to je otázka daňových nedoplatků. Dnes jest zákon na ochranu před exekucí hlavně nutný zajisté proto, že berní úřad chce vymoci všechny dlužné daně se vším nátlakem a proto se provádějí exekuce. Berní správy je předepsaly v době, kdy již nebylo možno platiti, za léta, kdy ještě byli zemědělci s to, aby platili. Zde jest věcí státu zjednati nápravu a nezbude nic jiného, než se nějak vyrovnati s dlužníky daní. Bylo-li zde opětovně prohlašováno, že by to bylo protežování oněch liknavých poplatníků, kteří z lehkomyslnosti nebo z jakýchkoliv jiných důvodů nezaplatili své daně, kdežto řádní a správní poplatníci by nedostali nic, musím to připustiti, ale tyto nedoplatky jsou tak neobyčejně vysoké, že k uklidnění veřejného života a peněžního trhu jest třeba, aby se také v tomto směru učinil konečně pořádek, a není-li to jinak možno, aby se provedlo vyrovnání. Jaký to má účel, jestliže se všemi státními rozpočty trvale vlekou daňové nedoplatky, kterých, jak všichni víme, nelze dobýti, poněvadž v mnoha případech neexistuje již ani předmět zdanění?

Další věc, která bude příslušeti nově utvořenému ústavu, jest otázka rozšíření úvěru. Mluvil-li jsem zde o předlužení, musím poznamenati, že i dnes jest ještě dosti podniků, které k dalšímu hospodaření naléhavě potřebují úvěru, jehož poskytnutí na druhé straně jest jedině správným uložením peněz. A tomu jest nyní zabráněno, poněvadž není volných peněz. Není divu, neboť od roku 1928 snížili jsme oběh peněz ve státě na polovici. Nechci se dnes pouštěti do žádné polemiky o účincích těchto opatření. Ale již v dřívějších letech jsem upozorňoval, že trvalá redukce oběhu peněz musí vésti k onomu opatření, k němuž jsme nyní dospěli. Nejde o nic více a o nic méně, než že dosavadní deflační politika naší Národní banky nebyla správná. Uznalo se to, neboť jinak nebyla by se nyní věc změnila. Ovšem tato změna se dosud ještě velmi málo projevuje a varoval bych, aby se snad i s pomocí nového ústavu netrvalo na dosavadním způsobu deflace a aby se ústavu nedávaly volné peníze. Jsem pevně přesvědčen, že zahájí-li nový ústav svou činnost a pustí se do řešení velkých otázek, vklady, které má ku pomoci, pravděpodobně sotva mu postačí a bez inflačního rázu dospěje k tomu, co chci, k většímu poskytování volných peněz naší Národní banky, které, uvážíme-li naši zlatou úhradu, jest možné beze všeho nebezpečí a neznamená žádnou inflaci. Potřebujeme ve veřejném hospodářství volných peněz, které podle těchto směrnic mohou býti poskytnuty.

Zmiňuji-li se při této příležitosti projednávání otázky rozšíření úvěru a uvolnění peněžního trhu ještě také o našich raiffeisenkách, činím tak proto, že mají velký zájem na poskytování úvěru zemědělství, a také naše raiffeisenky pro zamrzlé peníze nejsou s to, aby poskytly levné a dlouhodobé provozní úvěry našemu zemědělství. Zde bude nezbytně nutno, a třeba to posuzovati jako vděčný úkol vedení nového ústavu, aby převzal nějakým způsobem především dluhy našich raiffeisenek nebo poskytnuté zápůjčky a aby poskytl raiffeisenkám volné peníze. Naše raiffeisenky mají asi 6 miliard vkladů, z toho jsou téměř 4 miliardy zamrzlé jako úvěry zemědělství. To jest neudržitelný poměr, který potřebuje naléhavě úpravy. Víme, že naše družstevní svazy, které pracují jako peněžní vyrovnávací místa, musí neobyčejně bojovati, a proto doporučuji již dnes, abychom se zabývali především těmito raiffeisenkami a dále pak i všemi lidovými peněžními ústavy, našimi spořitelnami, které přece nejsou na tom mnohem lépe.

V poslední době se velmi mnoho mluví o stažení peněz z hospodářství. Uvážíme-li dnes, že máme v oběhu sotva 6 miliard - měli jsme již přes 12 miliard - a že dnes veškeré hospodářství ve státě musí míti velmi značný stav hotových peněz, nemůže býti mnoho peněz thesaurováno. Pohádka o penězích v sedlákově punčoše jest dnes již proto nemožná, poněvadž veškeré naše zemědělství naléhavě potřebuje peněz a peníze tam, kde ještě v punčoše byly, byly již vybrány. Pokud jde o thesauraci, třeba ještě poukázati na otázku, která potřebuje vysvětlení ve veřejnosti, kde vězí všechny naše 5000 Kč bankovky. Zde bylo by vděčným úkolem finanční správy vypátrati a nemilosrdně zakročiti, kde bylo spácháno thesaurování.

Má-li nově utvořený ústav splniti svůj účel, jak jsem se již svrchu zmínil, musí býti náležitě řízen a musí býti zbaven vlivu jakýchkoliv překážek a musí se mu dostati prostředků, jichž potřebuje.

Tedy ještě jednou: Náležité vedení, žádná úzkoprsost, pak bude tímto zákonem vytvořena cenná pomůcka pro ozdravění našeho hospodářství. A naše zadlužené hospodářství předkládá tedy zákonu svá přání. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má pan posl. Bílek.

Posl. Bílek: Ctěné dámy a pánové! Osnova zákona o Československém reeskontním ústavu jest jen dalším článkem těch opatření, jichž buržoasie v Československu používá, aby nějakým způsobem uvedla do chodu krachující systém, aby nějakým způsobem znovu roztočila kola továren, která již téměř 4 roky stojí a rezavějí.

Při projednávání těchto finančních předloh došlo k prohlášení vlády, že najmě zákon o znehodnocení československé koruny nebude míti v zápětí žádného zdražení životních potřeb, a taktéž ústy pana předsedy vlády bylo to prohlášeno.

My zdůrazňujeme a zdůrazňovali jsme hned s počátku, že nevěříme těmto slibům, a několik málo dní nás přesvědčilo, že jsme měli plnou pravdu, když jsme pracující masy varovali před tímto opatřením, které bude znamenati další zbídačení, další zhoršení jejich beztak již bídné existence.

Dnes přiznává zde již řada řečníků, že drahota stoupá a že bude stoupati. A my dnes s této tribuny prohlašujeme, že půjdeme mezi dělníky a budeme dělati vše možné, abychom je před těmi dalšími plány, které se zde připravují, varovali, burcovali a abychom jim řekli, co v dohledné době proti nim se připravuje.

My jsme nevěřili a nevěří nikdo, že tato opatření, která dnes se projednávají nebo která se projednávala v posledních dnech, povedou k obnovení konjunktury. Ona pouze snad a pravděpodobně roztočí kola rotaček a snad povedou ke zvýšení konjunktury ve zbrojovkách, ale že by pomohla k všeobecnému oživení konjunktury, že by vedla k tomu, aby nové tisíce továren byly znovu zařazeny do továrního a výrobního procesu, takové naděje snad si nedělá nikdo.

Pokud se týče prohlášení proti drahotě, byla tu sice se strany různých vládních činitelů učiněna prohlášení, že každý pokus o neodůvodněné zdražování bude prý co nejostřeji stíhán, ale my konec konců známe velice dobře tuto praksi a podobné sliby. Je snad možno, že tu a tam proti nějakému hokynáři, proti maloobchodníkovi bude zakročeno, na to snad se najdou prostředky a k tomu snad se najde trochu kuráže, ale proti kartelům, které přímo lichvářským způsobem pijí krev chudého lidu, zdražujíce naprosto neodůvodněným, ničím nepodloženým způsobem všechny své výrobky, se nepodniká nic přesto, že již zde několik měsíců existuje komise, která má zkoumati ceny všech výrobků vyrobených zkartelovanými továrnami. Proti těmto pánům nebylo zakročeno a ani nebude zakročeno, protože oni znamenají moc sami pro sebe, na kterou různá ta opatření a paragrafy velice málo platí.

Pokud se týče drahoty, třeba zdůrazniti, že pracující masy jsou velice pobouřeny tím, co se provádí, tím více, že v dohledné době má se projednávat zákon o zhoršení nemocenského pojištění, který znovu zhorší beztak přímo zoufalou posici proletářských vrstev. K tomu třeba zdůrazniti, že podpory v nezaměstnanosti, které loňským rokem byly sníženy, jsou ještě více znehodnoceny; a mimoto žebračenky, které nezaměstnaní na jednotlivých obcích dostávají, pozbudou na své ceně. Při tom dlužno upozorniti na tyto věci: Na jedné straně se mluví, že se musí šetřiti a že šetřiti musí všechny vrstvy. Bylo zde však již mluveno, že nová osnova zákona nevylučuje další sanace bank, že pravděpodobně v budoucnu opět banky budou obrovskými částkami sanovány. Ovšem na druhé straně se šetří, a šetří se zase na těch nejubožejších, na obcích, na nezaměstnaných, kteří musí bojovati o každou žebračenku, o každou sebe menší podporu.

Pokud se týče dělníků zaměstnaných v továrnách, je situace jejich zrovna tak zoufalá. Dělníci vědí, že nemohou čekat žádné zlepšení své existence, naopak jsou si vědomi, že poslední finanční opatření povedou nezbytně k zhoršení jejich existence, že povedou k znehodnocení i těch nepatrných mezd, které ještě dnes dostávají, a proto snaží se brániti se a protestovati proti těm opatřením. A jakým způsobem jest proti nim postupováno? Téměř každá schůze, ať veřejná nebo důvěrná, každý projev jejich je znemožňován a jsou brutálně hrubým způsobem rozháněni, tisk jejich jest konfiskován a zakazován. Tak se postupuje proti dělníkům, kteří docela legálními prostředky chtějí dáti na jevo svoji nespokojenost s režimem, který hájí vždy jen zájmy bohatých, kapitálově mocných vrstev a který hledí svou krisi řešiti jen na účet pracujících mas.

V dohledné době má dojíti k zhoršení nemocenského pojištění. Mluví se o přípravě zákona o závaznosti kolektivních smluv, kterýžto zákon má znemožniti dělníkům v továrnách, aby se dovolávali zvýšení mezd, když již dosavadní mzdy beztak nedostačují a když drahota ještě jejich existence zhorší. Mimoto mají býti uzákoněny t. zv. smírčí soudy, které mají vůbec znemožniti dělníkům, aby bojovali za zvýšení mezd. Spory vzniklé mezi zaměstnavateli a dělníky v továrnách mají býti řešeny byrokratickými komisemi, v nichž budou míti převahu zaměstnavatelé a státní aparát, který, jak máme zkušenosti z Německa a z jiných států, při řešení těchto sporů vždy se postavil na stranu zaměstnavatelů, vždy rozhodoval v jejich prospěch. Je pochopitelné, že opatření tato nemohou vnésti důvěru mezi dělníky, kteří vědí, že jen tím, když se postaví proti všem těmto plánům a zákonům jakéhokoliv druhu, když vytvoří jednotnou frontu, mohou si vybojovati kus chleba a snesitelnější existenci.

Pokud se týče navrhovaného zákona, prohlašujeme, že nemůže vésti k zlepšení konjunktury, leda snad k tomu, že roztočí kola rotaček a zbrojovek, které mají nejlepší konjunkturu, které vyrábějí smrtící nástroje k přípravě imperialistických válek. Proti těmto všem opatřením jsem zmocněn, abych jménem komunistické strany podal toto prohlášení (čte): "Revoluční frontu proti fašismu a imperialistické válce. [ ]. Ostatně příklad Německa a Rakouska mluví za celé knihy. To musí pochopit všichni poctiví sociálfašističtí dělníci a následujíce příkladu svých hrdinných rakouských kamarádů vstoupit do revoluční jednotné fronty proti fašismu, imperialistické válce a žádat a bojovat s komunisty:

Zrušit vyslovené již zákazy dělnických organisací, především Komsomola, Svazu proletářských bezvěrců, Dělnické pomoci, Rudé pomoci, Svazu přátel Sovětského svazu atd. Zrušit zákaz komunistického tisku, jakož i tisku jiných proletářských organisací. Ruce pryč od komunistické strany Československa a Rudých odborů! Dělníci vstupujte hromadně do KSČ, Komsomola a Rudých odborů! Ven s protifašistickými a protikapitalistickými bojovníky z kriminálů! Ven s Thälmannem a všemi protifašistickými bojovníky v Německu a Rakousku z fašistických žalářů a koncentračních lágrů! Odzbrojení a rozpuštění úderných fašistických a polofašistických organisací a formací. [ ]. V každém závodě a místě výbor protifašistické a protiválečné fronty, [ ]. Pro celostátní kongres protifašistické a protiválečné fronty, svolaný do Prahy na den 20. a 21. května 1934. Pryč se šovinistickými a militaristickými parádami a štvanicemi! Ať žije mezinárodní revoluční solidarita proletariátu Československa s proletariátem Německa, Rakouska a Maďarska. [ ]. Pryč s předvojenskou výchovou mládeže! Ani haléře na militarismus a ostatní potlačovací aparát buržoasního státu! Sbratření dělníků a rolníků [ ] s dělníky v závodech, nezaměstnanými a s chudými rolníky v místech. Znemožněte transporty válečného materiálu! Ruce pryč od Sovětského svazu! Vše pro znemožnění imperialistické války proletářskou revolucí. [ ].

Generální stávku!

Napapaní buržoové, byrokraté a sociálfašističtí bonzové hlásají "klid a pořádek". Prý "bouřením" a "štvaním" dělnictvo a ostatní pracující lid nic nedocílí. Pracující lidé měst i venkova, žeňte tyto hnusné farizeje sviňským krokem. Oni v "klidu a pořádku" tuční, vy v "klidu a pořádku" zmíráte hlady. Řekněte jako jeden muž: Dost už takového "klidu a pořádku"! Sem s klidem a pořádkem plebejským, dělnickým, s klidem a pořádkem dělnického boje, s oním klidem a pořádkem, který pro pracující lid nastane až tehdy, kdy setřese a rozmáčkne buržoasní pijavice. Kapitalisté nastupují cestu imperialistické války. Rakouský příklad ukázal, že dělnictvo nastupuje cestu revoluce. [ ]. Sociálfašisté vám radí, abyste před pány ustupovali. Pamatujte, že každá kapitulace před buržoasií, každý ústup bez boje rozkládá a oslabuje řady proletariátu, odsuzuje jeho spojence, ponouká nepřítele k novým a novým útokům. Naopak každý odpor dělnictva, každý boj, každá akce stmeluje síly proletariátu a vytváří nové předpoklady k rozhodujícímu zápasu.

Na podkladě revoluční jednotné fronty pod vedením komunistické strany rozviňte ve všech závodech a místech akce za vytyčené naléhavé a hospodářské a politické požadavky, ukažte pánům zuby, pěstě a odpor, organisujte projevy, protesty, demonstrace a stávky k odražení fašistických hospodářských útoků, připravujte generální stávku, jejíž obrovský význam ukázaly nedávné rakouské události."

Místopředseda Zierhut (zvoní): Napomínám pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Bílek (pokračuje): Já čtu prohlášení klubu.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím, aby mluvil k věci.

Posl. Bílek (pokračuje): "Vzpomeňte, že Dollfuss sám přiznal, že skutečně provedená generální stávka ve spojení s ozbrojeným povstáním by byla učinila konec jeho režimu. [ ].

Znacionalisuje banky. Vyvlastní všechny doly. Vyvlastní všechny fabriky a velkoobchody. Dá všechny výrobní prostředky do rukou lidu. Vyvlastní bez náhrady všechnu velkostatkářskou, zbytkařskou a církevní půdu a dá ji bezplatně chudým rolníkům. [ ]. Zruší všechny dluhy. Zruší dosavadní daně a zavede jednotnou daň podle výše příjmů. Dá všechny lázně, sanatoria a letoviska dělníkům a rolníkům. Provede odluku církve od státu. Sníží pracovní dobu, zvýší mzdy a zavede všeobsáhlé, bezplatné pojištění. Osvobodí pracující ženu. Dá pracující mládeži radostný život a jasnou budoucnost. Povznese nebývale kulturní úroveň proletářských a rolnických mas. Likviduje nezaměstnanost, roztočí kola výroby, zajistí pracujícímu lidu stálý vzestup životní úrovně. Odzbrojí buržoasii, ozbrojí proletariát. Utvoří rudou armádu. Dá všechny svobody proletářům. Žádné svobody

kapitalistům. Dá svobodu všem národům. Povede politiku míru a bratrské spolupráce osvobozených národů. Hle, toť stručný program sovětské moci v Československu. O to komunisté bojují. To staví proti fašistickému programu [ ]."

Místopředseda Zierhut (zvoní): Žádám pan řečníka po druhé, aby mluvil k věci.

Posl. Bílek (pokračuje): "Začněte s pány mluviti řečí bolševickou! Po dobrém to s pány nepůjde. Na ně neplatí prosby, vzdychání a pokora. Na ně platí jen tvrdá proletářská pěst. [ ]."

Pánové, dělníci jistě pochopí plány a návrhy, se kterými před ně přicházíme. Dělníci již dávno přestali věřit všem plánům a receptům, které buržoasie nalézá na zažehnání krise. Tak jako dřívější plány ukázaly se nicotnými, tak i tento plán nepovede k oživení výroby, poněvadž dnešní kapitalistický systém není schopen další konjunktury. Dnešní kapitalistický systém je v naprostém úpadku, krachu, marny jsou snahy pro jeho záchranu, pro jeho oživení a jedině proletariát, když dobude moci, vyžene kapitalisty, jedině ten bude s to, aby výrobu uvedl do normálních kolejí a zajistil pracujícím masám život člověka důstojný. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má pí posl. Hodinová-Spurná.

Posl. Hodinová-Spurná: Předložená osnova zákona je článkem fašisačního řetězu, kterým se snaží čsl. buržoasie dohonit, co podle jejího mínění zmeškala za zahraničními kapitalisty. Fašisační opatření čsl. buržoasie je namířeno k tomu, aby dále byl sešněrován život dělníků v Československu, aby bylo dále ještě z dělníků vyždímáváno, co se z nich vyždímati dá. Kapitalisté v zemích, kde vládní fašistická diktatura vraždí a vězní dělníky, kteří měli odvahu postaviti se bojovně proti diktatuře fašismu, snaží se odstraniti hlavní vůdce těchto odbojných povstání, snaží se prostředky velmi drastickými odstraniti se světa tyto bojovníky. Soudr. Thällmann, soudr. Torgler v Německu i vůdcové povstání rakouských dělníků jsou vězněni ve fašistických žalářích, jsou mučeni, a dělnictvo celého světa právem se musí obávati o jejich životy. Komunistická strana, celá komunistická internacionála právě v této chvíli, poněvadž nebezpečí fašismu, nebezpečí postupu fašistických band je v celém světě, volá všechno dělnictvo do pohotovosti, volá dělnictvo k podpoře dělníků, bojujících proti fašismu v kapitalistických státech.

Komunistická strana Československa vydává k tomuto protifašistickému týdnu provolání, které zní (čte): "Jménem čsl. komunistů a revolučních dělníků pozdravujeme osvobozené soudruhy Dimitrova, Taněva, Popova. Osvobozením těchto soudruhů docíleno bylo velkého vítězství mezinárodní proletářské solidarity. Toto první a tak přesvědčující vítězství musí býti pobídkou k tomu, aby se zvýšenou energií a bojovným elánem rozvinut byl zápas na záchranu ostatních obětí fašismu. V německých žalářích a koncentračních táborech trpí ještě desetitisíce protifašistických bojovníků. Tisíce jich je vězněno a ve vězení týráno také v Rakousku. Zatím co v Německu Loebe a Severing, v Rakousku Renner a spol. pějí chvalozpěvy na zločinný a teroristický fašistický režim, hrozí nejstatečnějším revolučním bojovníkům, v prvé řadě soudr. Thällmannovi, vůdci komunistické strany Německa, zákeřné zavraždění. Tisíce prostých bojovníků Schutzbundu v Rakousku je vězněno, sta jich je ve vězení týráno a desítky potají odpravovány.

Československá dělnická třída musí v mezinárodní akci na záchranu a pomoc obětem fašismu vyvinouti nejvyšší úsilí na záchranu Thällmanna, "osvobozeného" Torglera, jakož i desítitisíců dalších protifašistů v Německu i Rakousku. Musí mohutnou protestní akcí bojovati proti mučení, týrání a stále se opakujícím popravám v Německu a Rakousku. Musí v proletářské svornosti pomoci všem obětem fašismu, ať prchají k nám z Rakouska či z Německa, z koncentračních táborů či před katovskou sekyrou.

Komunistická strana vyzývá dělníky a rolníky, intelektuály a všechen lid vůbec, aby ve všech místech a na závodech utvořeny byly výbory na záchranu a pomoc obětem fašismu, aby na závodech, v organisacích a v místech tvořeny byly patronáty nad revolučními emigranty a antifašisty, jakož i nad vězni v Německu a Rakousku, především nad soudr. Thällmannem. Komunistická strana vyzývá k zajištění právní ochrany a k lékařské pomoci politickým emigrantům. Vyzývá k organisování sbírek pro oběti fašismu v Rakousku a v Německu.

Protestujeme s tohoto místa nad stálým porušováním práva asylu v Československu. Poukazujeme na neslýchané zjevy, kdy policejní a administrativní úřady vypověděly německé emigranty bez jakýchkoli důvodů jen proto, že jde o revoluční dělníky. Budeme brániti právo asylu pro německé, rakouské a jiné revolucionáře v Československu. Vyzýváme s tohoto místa čsl. dělnictvo a pracující lid, jakož i poctivé intelektuály, aby bojovali s námi za to, aby se Československo stalo skutečnou zemí asylu, rudým zázemím pro bojující proletariát zemí bílého teroru. Při současném a každodenním boji proti vlastnímu fašismu budiž toto historickým úkolem čsl. dělnictva. Každý revoluční emigrant je náš kamarád a bratr a budeme se o každého jednotlivce starati, brániti ho a o každého bojovati. Odmítáme štvaní fašistického a zfašisovaného tisku vůči emigrantům - antifašistům. Čsl. dělnictvo, jsouc si vědomo svého čestného úkolu v boji proti fašismu, bere si za úkol vybojovati právo asylu všem revolučním emigrantům.

Přibíjíme na pranýř měšťáckou demokracii, která vyplácí bělogvardějcům, ruským Gorgulovům stamilionové částky a při tom eskortuje proletářské německé emigranty v četnickém doprovodu v železech na hranice. Tatáž buržoasie, která sama kdysi používala práva asylu a v emigraci pracovala na splnění svých cílů, popírá právo asylu, jde-li o antifašisty.

Bojujte za právo asylu v Československu! Vše na záchranu Thällmanna a všech německých i rakouských antifašistů! Všichni ku pomoci obětem fašismu!"

Čsl. dělníci jistě znají svůj čestný úkol, vědí, že oni to musejí býti, kteří se postaví na záchranu a podporu antifašistů, kteří se uchylují do Československa, a pomohou sbírkami i jinak udržeti je při životě. Rakouští dělníci právě tak jako bojovníci němečtí bojují proti ukrutnému teroru, který je v těchto zemích fašismu proti nim namířen, bojují proti fašistickému režimu. Je pravda, že hlavní vůdcové sociál-fašistických stran, kteří se za dřívějšího režimu snažili připraviti cestu fašismu, činí totéž i dnes, kdy je buržoasie, protože jich nepotřebovala ke splnění svých cílů, vykopla, a oni dnes lízají dútky tomuto fašismu a zaprodávají právě tak jako v dřívějších dobách dělnictvo svých stran. Jsou to v Německu Loebe, Severing, v Rakousku Renner atd., kteří dnes lízají dútky, jimiž je fašisté v těchto zemích bijí.

Protifašističtí bojovníci však nejen ve své zemi, nýbrž i za hranicemi sbírají všechny své síly k povalení fašistické diktatury v Německu i v Rakousku. Také u nás v Československu vidíme, že proti revolučním dělníkům je používáno brutálního násilí, jakmile bojují za svá práva. Představitelé tohoto státu, tohoto režimu, kteří sami byli nuceni, chtěli-li splniti své cíle, uchýliti se v době války za hranice, upírají dnes právo asylu dělníkům, revolučním bojovníkům, kteří bojují za lepší společenský řád a kteří všechny své síly dali do služeb tohoto boje. V poslední době jsou zvláště u nás v Československu podnikány proti revolučním emigrantům štvanice, jsou proti nim podnikány kampaně, aby byli vydáni do rukou fašistických katů. Máme řadu případů, kdy byli vypověděni emigranti jen proto, poněvadž podle zjištění úřadů patřili k levě orientovaným intelektuálům nebo příslušníkům pracující třídy za hranicemi. Pražské policejní ředitelství v jednom svém vypovědění emigranta označuje jako příčinu vypovědění přímo, že v Německu působil jako žurnalista a umělecký historik levě orientovaný. Na pražském policejním ředitelství byla ustavena vyšetřovací komise s policejním komisařem v čele, která za spolupráce německých soc. demokratů udává revoluční emigranty, kteří pracovali za hranicemi v rámci komunistické strany a kteří se uchýlili do Československé republiky. V poslední době došlo k vypovědění řady těchto lidí, kteří se sem uchýlili před katovskou sekerou německých a rakouských fašistů.

Co by se bylo stalo za války Masarykovi, Benešovi a ostatním emigrantům, kdyby byla vláda anglická, francouzská, nebo ostatní vydaly Masaryka, Beneše a ostatní maffisty do rukou rakouské vlády? Tento zločin chtějí představitelé dnešního vládního režimu páchati na emigrantech, kteří se uchýlili před fašistickou diktaturou do Československa. Pracující lid Československa, v jehož čele stojí dělníci ze závodů, vzal si za úkol chrániti své druhy, kteří byli nuceni fašistickou diktaturou Rakouska a Německa uchýliti se do Československa. Dělníci si nedají vzíti právo, aby mohli hostiti své bratry a své kamarády. Žádají pro ně bezpodmínečně právo asylu.

Jak velkým sympatiím se těší emigranti ze všech zemí bílého teroru právě v radách dělníků, toho důkazem je, že za několik dní bylo zřízeno přes 100 patronátů v pražských závodech nad emigranty rakouskými i německými. Toho důkazem je, že dělníci dávají ze svých posledních skromných prostředků, aby emigranty, kteří se uchýlili do Československa, mohli vydržovati i finančně. Československé dělnictvo ví velmi dobře, že mu připadá čestný úkol, aby zde revolučním politickým emigrantům vybojovalo právo asylu. Přes všechny nástrahy buržoasie dělníci soc. demokratičtí i čsl. nár. socialističtí spolu s dělníky komunistickými se spojí, budou žádati pro revoluční politické emigranty právo asylu, bezpodmínečné právo asylu tak, jak o tom mluví také ústava. Budou dále budovati v celém Československu patronáty nad jednotlivými emigranty. Každý závod, každá vesnice, každé město bude míti svého emigranta. Čsl. dělnictvo pozvalo také děti po padlých revolucionářích rakouských k pobytu v Československu. Postará se nejen o jejich umístění, nýbrž také o výchovu dětí těch, kteří padli v boji proti fašistické diktatuře, v boji za lepší život.

Ani čsl. buržoasie nejedná vůči revolučním dělníkům jinak. Všechny projevy, všechny demonstrace a zvláště s programem, který je ohlášen jako program protifašistický, jsou zakazovány. Řada schůzí a zvláště teď v poslední době Mezinárodní týden proti fašismu je zakazován všemi okresními hejtmany. Mezinárodní den žen, který byl postaven jako část protifašistické kampaně, byl pražským policejním ředitelstvím zakázán, a to na vyšší pokyn. Co to znamená? Čsl. buržoasie chce zameziti, aby dělnictvo a pracující ženy v Československu zařadily se do mohutné protifašistické fronty, která se zvedá v celém světě. [ ]. Dne 8. března, v den Mezinárodního dnu žen, podáváme my ženy v Československu pomocnou ruku všem dělnicím a dělnickým ženám všech kapitalistických států. Podáváme jim pomocnou ruku v boji proti fašismu a válce, které buržoasie všech kapitalistických států chce použíti jako východiska ze situace, do které se dostala. Zdravíme v tento den a s tohoto místa dělnice a rolnice v Sovětském svazu, které volně a svobodně pod vedením komunistické strany spolubudují socialismus. Ať žije Mezinárodní den žen, den boje proti fašismu a válce za osvobození pracujícího lidu ze jha kapitálu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Návrh posl. Štětky, Bílka a soudr.:

Podepsaní navrhují, aby se přes odst. 1 pořadu 321. schůze - zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2506) o zřízení Československého reeskontního a lombardního ústavu - přešlo k pořadu.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Noskovi.

Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! V debatě byly předneseny některé návrhy, ke kterým musím zaujmouti stanovisko. Je to především návrh pp. posl. Štětky, Bílka a soudr., aby se přešlo přes osnovu zákona právě projednávanou k pořadu. Poněvadž je to zásadně odmítavé stanovisko k této zákonné osnově, nemohu je ovšem žádným způsobem doporučiti.

Také byl předložen resoluční návrh p. posl. dr Bachera a druhů, kterým se doporučuje, aby byl při jmenování členů správního výboru a dozorčí rady vzat zřetel na přiměřené zastoupení německého živlu. Poněvadž u nás zásadně se postupuje tím způsobem, že z věcného hlediska se vždycky také přihlíží, aby i národnostní menšiny v různých institucích našich byly zastoupeny, nemohu resoluční návrh doporučiti, poněvadž by právě přijetí takového resolučního návrhu vypadalo jako potvrzení toho, že snad se v tomto směru správným způsobem nepostupuje. (Hluk. - Místopředseda Zierhut zvoní.) Dovoluji si upozorňovati, že ve vrcholné družstevní organisaci, kterou je Centrokooperativa, jsou páni z německé strany zastoupeni vynikajícími pracovníky družstevními a zúčastňují se všech prací, tak jak toho všeobecný prospěch vyžaduje.

Další nějaké návrhy anebo pozměňovací náměty, pokud se týče struktury osnovy samé, předneseny nebyly, leč některé obavy, na které jsem si dovolil částečně reagovati již předem ve své všeobecné zprávě. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.)

Neustálé poukazování, že by bylo možno nějakým způsobem snad použíti ustanovení některých paragrafů tohoto zákona k tomu, aby zastřeným způsobem byly prováděny t. zv. sanace, je věcně neodůvodněné. Já musím jenom znovu opakovati, že se mohou naskytnouti různé případy, kdy ulehčením určitých obtíží některým ústavům musí býti zabezpečeno, aby ústavy tyto mohly všechny vklady sobě svěřené náležitým způsobem zase vrátiti, a pokud se týká otázky sanační, znova nutno poukázati, že nedělo se v našem státě nic, co by nebylo náležitým způsobem kryto ustanovením zákona.

Ježto nějaké principielní námitky, které by podstatným způsobem tu či onu normu osnovy pozměňovaly, předneseny nebyly, není potřebí, abych zvláštním způsobem odůvodňoval normy, které zákon už má, a doporučuji znova, aby celá vládní osnova, jak byla vládou předložena, rozpočtovým výborem prozkoumána a doplněna, došla v plenu sněmovny ústavního schválení. (Potlesk.)