Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

182 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministr dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 26 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. Wagnerovi; na dnešní a zítřejší den posl. Böhmovi, Zajičkovi; na 7 dnů posl. Stenzlovi.

nemocí posl. dr Brdlík.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Mojto, Šaláta na včerejší den.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Blatnou za posl. Hackenberga; klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Zajička.

Do výboru zdravotnického vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Skopala-Procházku za posl. Doriče; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Köhlera.

Klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru branného posl. Al. Beneše za posl. Pekárka; do výboru kulturního posl. Pekárka za posl. Al. Beneše; do výboru rozpočtového posl. Ostrého za posl. Pekárka; do výboru úst.-právního posl. Pekárka za posl. Ostrého; do výboru zahraničního posl. Mlčocha za posl. Najmana; do výboru zemědělského posl. Hýbnera za posl. Kejmara; do výboru zdravotnického posl. Jiráčka za posl. Hýbnera.

Dotaz posl. Chalupníka ministru vnitra o postupu okr. úřadu v Českém Těšíně při uplatňování petičního práva občanstva v Horních Domaslovicích (č. D 1253-III).

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. Stejskala o zamýšleném snížení stavu vojenské posádky v Josefově nad Metují (č. D 1185-III),

min. financí na dotaz posl. Kaňourka a druhů o bezdůvodném zadržování výplaty splatných obecních přirážek obci Dubí u Kladna (č. D 1179-III).

počátkem schůze: zpráva tisk 2493.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o včerejší 317. schůzi sněmovny projevy hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Dvořáka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2488) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 2493) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Langr, za výbor rozpočtový p. posl. Fr. Svoboda.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor soc.-politický, panu posl. Langrovi.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče, omezuje se téměř pouze na provedení určitých změn v zákoně o ochraně nájemníků. Projednávanou předlohou vylučují se z ochrany zákona od 1. ledna 1935 resp. od 1. dubna 1935 předně třípokojové byty bez ohledu, kdo je obývá, dále pak od 1. ledna 1935 nájemníci dosud ochrany požívající, kterým byla předepsána za r. 1933 nebo později daň důchodová aspoň z 24.000 Kč, nemají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby, a nájemníkům, kterým byla předepsána daň důchodová alespoň z 36.000 Kč zdanitelného důchodu, mají-li zákonnou povinnost pečovati alespoň o jednu osobu. Ustanovení toto se nevztahuje na nájemníka, kterému se podaří prokázati, že jeho zdanitelný důchod od posledního předpisu klesl pod zákonem stanovenou hranici.

Projednávanou předlohou vyhovuje vláda také požadavku majitelů domů tím, že v podstatě zmírňuje podmínky, za kterých se může majitel domu, jeho ženaté nebo provdané děti, nastěhovati do jeho domu.

Zato však nevyhovuje vládní návrh zákona žádosti organisací majitelů domů a Ústředí obchodních a živnostenských komor, aby ochrany zbaveny byly i byty dvoupokojové a aby se povolilo zvýšení činží i u bytů nejmenších.

Výbor soc.-politický s radostí uvítal, že vláda ve svém návrhu přihlížela k těžkým hospodářským poměrům, jimiž přivoděny byly několikeré srážky z platů a mezd a dosud nebývalá nezaměstnanost, a že se rozhodla ochranu pro malé byty a sociálně slabé nájemníky dále ponechati. Dlužno zdůrazniti, že se nenavrhuje žádné zvyšování činží z bytů což by bylo v této době neúnosné.

Ti, kdož volají po úplném odstranění zákona na ochranu nájemníků, odůvodňují svůj požadavek tím, že již dávno řada bytů ve starých domech ochrany nepožívá a že není tudíž spravedlivo tuto nadále udržovati. Tvrzení tato nejsou však správná, zejména pokud se týče bytů malých. Bytů třípokojových, které zbavujeme nyní ochrany, je podle poslední statistiky v celé republice 21.384 nechráněných a 29.659 chráněných. Bytů dvoupokojových je 39.058 nechráněných a 64.775 chráněných. Bytů 1 pokojových jest 121.883 nechráněných a 243.303 chráněných. Z těchto číslic je patrno, že zejména jest ohromná většina bytů malých dosud pod ochranou a že by zrušením ochrany vůbec byli postiženi nejvíce právě ti nejchudší. V počtu bytů nechráněných zahrnuty jsou ovšem také byty v novostavbách, jichž bylo pouze se státní zárukou a podporou státu vystavěno 119.042.

Ze změn, navrhovaných předlohou o ochraně nájemníků, je patrno, že důsledně držíme jedině správnou tendenci chrániti jen sociálně slabé nájemníky, kteří ochrany nezbytně potřebují.

Lituji, že nemohlo býti docíleno dohody, jak odškodniti vydatněji nezámožné majitele domů s malými byty a chudými nájemníky, kteří nebudou míti z provedené úpravy žádného užitku. Byly navrhovány různé způsoby, jak pomoci těmto malým majitelům domů. Předně byl diskutován v bytové "sedmičce" návrh, aby byty chráněné s nájemným do 1.200 Kč ročně byly osvobozeny od daně činžovní a přirážek. Tento návrh po obšírné rozpravě byl zamítnut, jelikož by byl velmi těžce ohrozil hospodářství samosprávy, která je finančně od této daně odvislá. Podle statistiky vypracované ministerstvem financí je v ohromné většině bytů chráněných činže nedostupující výše 1.200 Kč ročně. Tak v hlavním městě Praze je 110.363 bytů chráněných, z nichž je 65.035 s nájemným do 1.200 Kč. v obcích malých jest až 95 % bytů s nájemným do 1200 Kč ročně.

Byl diskutován také návrh, aby se pomohlo chudým majitelům domů značnějším příspěvkem na opravu domů. Navrhovalo se, aby utvořen byl fond, který by byl dotován jednak částkou, kterou vynesou daně a přirážky ze zvýšené činže z uvolněných bytů třípokojových a percentuální příspěvek ze zvýšené činže majitelů domů, kteří mají třípokojové byty ve svých domech. Navrhovatel usuzoval, že bude-li nájemné z třípokojových bytů zvýšeno průměrně o 3.000 Kč, bude zvýšení z 29.659 bytů činiti okrouhle 90 mil. Kč. Daně a přirážky, jež budou okrouhle činiti z tohoto obnosu 40 mil Kč, a percentuální příspěvek majitelů domů byly by slušný základ fondu na podporu oprav domů nezámožným majitelům.

Proti takovému řešení postavili se zástupci majitelů domů, takže konečně došlo k nedostatečnému řešení této velmi bolestivé otázky, jak to navrhuje vládní osnova.

Ke zvýšení činží u malých bytů, jak jsem již uvedl, nedojde, bude však od 1. července 1934 zvýšena činže u malých provozoven, které zůstávají zákonem chráněny proti výpovědi. Zvýšení toto je velmi značné a bude zejména pro chudé živnostníky tíživé. Zvýšení bude činiti proti předchozímu zákonu u těch, jimž vyměřena byla podle zákona o přímých daních všeobecná daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného více než i 4.000 Kč a nejvýše 7.000 Kč 30 %, od 7.000 do 15.000 Kč 80 % a přes 15.000 Kč 150%.

Výbor soc.-politický se usnesl provésti malou změnu ve čl. I, §u 6, čís. 9 tím, že za slova "bydleli-li v jeho bytě v době jeho smrti" vsunuta byla slova "alespoň již tři měsíce" a škrtnuta byla slova "příslušníkům rodiny," až "sourozenci".

Jelikož projevili někteří členové soc.-politického výboru pochybnosti o účelu paušalování 10 % zvýšením nájemného výdaje pronajimatelovy, jak jsou v §u 12 dosavadního zákona obsaženy, usnesl se soc.-politický výbor na škrtnutí tohoto ustanovení a ponechati ustanovení dosavadní.

Konečně usnesl se výbor soc.-politický na konci čl. I jako č. 21 na novém ustanovení:

K §u 30 se připojuje odst. 2 tohoto znění:

"K příslušníkům rodiny podle ustanovení tohoto zákona se počítají: manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci".

Ostatní zákony bytové prodlužují se téměř beze změny.

V t. zv. bytové "sedmičce" i ve výboru soc.-politickém provedena byla obsáhlá diskuse o podpoře stavebního ruchu. Byly zejména uplatňovány námitky proti dalšímu povolení navrhované částky 300 mil. Kč na státní garancii a 5 mil. Kč na přímou podporu staveb s nejmenšími byty pro chudé podle zákona z r. 1930. Jest sice pravda, že v přítomné době máme na bytovém trhu prázdné byty, jde však až na malé výjimky pouze o byty velké a příliš drahé v novostavbách. Tato skutečnost nedokazuje však, že by byl bytů nadbytek. Je to prostě přirozený důsledek dnešních všeobecně těžkých hospodářských poměrů, kdy lidé nemají dostatek prostředků zaplatiti ani byt nejmenší pro nedostupně vysoké nájemné. Že není dosud nadbytek bytů, o tom svědčí nejlépe statistika bytů ve Velké Praze, uveřejněná dr Langrem v "Hospodářské politice" ze dne 17. února 1934. Pisatel upozorňuje, že počet novostaveb klesl r. 1933 na 944 proti 1.597 staveb r. 1932. V Praze bydlí dosud 264.266 lidí v bytech přelidněných. Největší procento těchto lidí rekrutuje se ze řad dělnických a osob samostatně výdělečně činných. Mám za to, kdybychom žili v normálních poměrech hospodářských, že by se nejlépe ukázalo, že ani bytů větších není přebytek. Souhlasím však úplně s těmi, kdo volají po usměrnění stavebního podnikání a stavebních podpor a přísné kontrole těch, kdož staví buď za přímé podpory nebo garancie státu.

Slyšíme často přísné kritiky stavebních družstev. Nezapomínejme však, co udělala stavební družstva pro řešení bytové krise v dobách nejhorších. (Výborně!) Řádná družstva neodpovídají za spekulanty, kteří v dobách pozdějších stavební družstevnictví nekorektním jednáním na pověsti poškodili. Stavební družstva octla se v poslední době ve velmi svízelné situaci a je na nás, zákonodárném sboru, abychom si těchto zjevů často všímali a snažili se pomoci včas, dokud je pomoc možná.

Nebudu zde rozebírati podrobně řadu nesnází, jako vybírání stavebních vkladů, stěhování následkem neschopnosti platiti nájemné atd., se kterými musí dnes zápasiti družstva všechna, i ta nejlépe vedená. Volám však opětovně: pomozme a pomozme rychle!

Bytová "sedma" neměla by se podle mého názoru omezovati pouze na občasné jednání o pouhé novelisaci bytových zákonů, nýbrž měla by býti pověřena vypracováním velkorysého plánu bytové politiky, aby nás spád poměrů na bytovém trhu nepostavil před skutečnosti, které by nám bylo těžko řešiti.

Otázka regresu je podle prohlášení p. ministra soc. péče dr Meissnera v soc.-politickém výboru řešena v meziministerské komisi a bude v nejbližších dnech předána rozhodnutí parlamentu.

Ke konci své zprávy chci ještě několika slovy obrátiti se do tábora těch, kdož jsou s úpravou bytových zákonů tak, jak to navrhuje projednávaná předloha, nespokojeni a kteří dávají své nespokojenosti průchod často slovy nevybíranými. Nemůžeme uznati jako odůvodněnou námitku, kterou stále a stále slyšíme opakovati, že musí konečně zmizeti vázané hospodářství domovním majetkem a že se nesmí brániti volnému, svobodnému podnikání. Tyto argumenty proti ochraně sociálně slabých nájemníků neměly by se opakovati těmi lidmi, kteří volají současně po státním intervencionismu v obhospodařování jiných důležitých potřeb životních a po účinném brzdění volného podnikání. Nechť si každý uvědomí, v jak těžkých poměrech žijeme, a že je prostě v zájmu státu zabrániti všemu, co by mohlo přinésti nové zhoršení životní úrovně malého lidu.

Soc.-politický výbor uvážil všechny okolnosti, které vedly vládu k podání právě projednávaného návrhu zákona a uznal, že v přítomné době je to nejschůdnější cesta k prozatímnímu řešení této ožehavé otázky. Doporučuji proto jménem soc.-politického výboru slavné poslanecké sněmovně, aby přijala osnovu i se změnami tak, jak byla přijata soc.-politickým výborem. (Potlesk!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Fr. Svobodovi.

Zpravodaj posl. Fr. Svoboda: Slavná sněmovno! Při zákonech bytových postupujeme od provisoria k provisoriu. Nynější provisorium je 17. nebo dokonce 18., a svědčí o těžkostech řešení bytové péče, ochrany nájemníků zákonnými opatřeními. Právě přidržování se provisorií nasvědčuje, že ochrana nájemníků a bytová péče jsou velmi ožehavou otázkou, která se musí řešiti rozvážně a sociálně, aby nejchudší třídy lidové nezůstaly bez ochrany a bez pomoci hlavně v otázce bydlení a placení činží. Již častokráte vědečtí národohospodářští činitelé poukazovali na důležitost a význam bydlení, na bytovou a zdravotní péči, naznačujíce, že společenský vývoj má býti usměrněn, nejen aby lidé lépe žili, lépe se odívali, lépe se obouvali, nýbrž i lépe bydleli, nežli žili, odívali se a bydleli naši dědové nebo pradědové. Také nynější doba přímo varovně připomíná, že nelze připustiti uplatnění snah po úplném zrušení ochrany nájemníků. Poukazuje na to také velmi vhodným způsobem důvodová zpráva vládního návrhu, i důvodová zpráva výborová.

Velectění pánové, při projednávané osnově jde o celý soubor zákonů o bytové péči. Předně je to zákon o ochraně nájemníků, dále zákon o odkladu exekučního vyklizeni místností, pak zákon o mimořádných opatřeních bytové péče a konečně zákon o stavebním ruchu. Prvé tři uvedené zákony prodlužují se nyní projednávanou osnovou do konce r. 1935, zákon o stavebním ruchu rovněž do r. 1935 a v některých ustanoveních do konce r. 1936.

Při této příležitosti dlužno upozorniti, že v poslední době vidíme stálé zužování a zmenšování ochrany nájemníků. Nejprve stalo se tak uvolněním ochrany u bytů, z nichž se nájemníci vystěhovali, dále pak procentním zvyšováním činží u pěti-, čtyř- a třípokojových bytů propuštěných z ochrany, a v nynější době se dokonce určité skupiny pokoušely dosíci, aby z ochrany byly vypuštěny i byty dvoupokojové. Dále byla zúžena ochrana nájemníků také snížením hranice příjmové pro oprávněnost k ochraně nájemnické a to ze 100.000 Kč průměrných ročních příjmů na 75.000 Kč, pak na 50.000 Kč a konečně, jak nyní vidíme z projednávané osnovy, na 36.000 Kč a 24.000 Kč.

Potěšitelným zjevem této osnovy je, že jednopokojové a dvoupokojové byty zůstávají chráněny i proti zvýšení činží. Za to u živnostenských a obchodnických provozoven uvolňuje se ochrana dále. Veliké provozovny byly vyloučeny již dříve, střední se vylučují nyní, malé jsou sice chráněny, připouští se však činžovní zvýšení podle výdělkové daně, a nyní se v tom směru uvádějí důvody národohospodářské a soutěžní. Předpokládám, že právě z těchto národohospodářských a soutěžních důvodů mělo býti přihlíženo, aby malé a střední provozovny byly i nadále ponechány v ochraně. V osnově se také rozšiřují některé důvody k výpovědi, jmenovitě když se chce majitel nastěhovati do svého domu, aniž při tom musí zjednati náhradní byt, leč když jde o byt o jedné světnici a kuchyni.

Rozpočtový výbor měl projednati hlavně onu část, která se vztahuje na podporu stavebního ruchu. Ve čl. IV osnovy se doporučuje, aby za účelem další podpory stavebního ruchu, zejména na podporu staveb domů s nejmenšími byty, byla částka 1.100 mil. Kč zvýšena o dalších 300 mil. Kč, a částka 10 mil. Kč, povolená na udílení stavebního příspěvku na stavbu domů s nejmenšími byty, budou-li je stavěti obce anebo jiné veřejnoprávní korporace, o dalších 5 mil. Kč ročně, tedy celkem na 15 milionů Kč. Že bylo zapotřebí zvýšiti opětovně státní záruku pro stavbu nejmenších obydlí, vysvítá z toho, že ku konci r. 1933 bylo u ministerstva soc. péče a u zemských úřadů nevyřízeno celkem 1.647 žádostí za podporu na stavbu domů v rozpočteném nákladu 466,792.000 Kč. To zajisté dostatečně přesvědčuje, že je žádoucí, aby byla opětovně přiměřená disposice záruková a disposice, pokud jde o státní příspěvek na podporu výstavby zdravých lidských obydlí.

Jak již zpravodaj výboru soc.-politického naznačil, osnova plně neuspokojuje. Je dílem kompromisním, ale dlužno konstatovati, že se v ní podařilo zajistiti ochranu hospodářsky nejslabších.

Se zřetelem k této okolnosti dovoluji si jménem rozpočtového výboru doporučiti, aby byla předloha přijata tak, jak je vám předkládána na základě zprávy výboru soc.-politického a rozpočtového. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu. Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Hodinová-Spurná, Petrovický; na straně "pro" pp. posl. Scharnagl, dr Bacher a Bezděk.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti" jímž je pí. posl. Hodinová-Spurná.

Posl. Hodinová-Spurná: Minulý týden p. předseda vlády s této tribuny prohlašoval, že nebude připuštěno zvyšování cen životních potřeb a že vláda nepřipustí za žádnou cenu, aby bída pracujících byla zvětšována. My však již dnes, za několik dní po tom, musíme konstatovati, že na jatkách maso s jednoho dne na druhý se zdražuje, a to sádlo z 11 na 14 Kč, špek z 11 na 13 Kč a že ceny všech ostatních životních potřeb jdou závratným tempem do výše. Musíme zde konstatovati, že je přímo výsměchem, co tu p. předseda vlády přednášel, poněvadž i reklamy velkých firem jako Baťa, Rolný atd. usvědčují jej z něčeho docela jiného. Tyto reklamy totiž říkají přímo: Nebudeme zdražovati, dokud nebudeme míti vyprodanou zásobu, kterou teď máme.

Ale osnova bytového zákona, který zde je předkládán, svědčí o tom, že prohlášení bylo míněno docela jiným způsobem, že bylo, řekla bych, máchnutím do vzduchu, poněvadž osnova zákona o bytové péči sama povoluje zdražení jedné části potřeb těch nejchudších, a to zdražení bytů. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Pan zpravodaj zde sice řekl: "Podařilo se nám docíliti, že nejmenší byty nebudou zdraženy", ale při tom důvodová zpráva vládního návrhu praví něco docela jiného. Tam se říká doslovně: Připouští se zdražení malých provozoven, ale při tom se praví ještě toto: Zdražení se může provésti, a to proto, že při malých provozovnách lze bez vážného ohrožení nájemníků přiznati majitelům jisté zvýšení výnosu jejich domů. To bude míti význam zvláště pro majitele domů s malými byty a malými provozovnami. Tedy docela něco jiného, než co zde říká pan zpravodaj. Ne, že se nepřipouští zdražení bytů, důvodová zpráva říká přímo, že majitelům domů s malými byty bude umožněno zdražovat činži. Bytový zákon, který nám je zde předkládán, je novým zhoršením ochrany nájemníků, novým průlomem do ochrany nájemníků nejenom po té stránce, že jsou vyřazovány 3pokojové byty z ochrany, nýbrž je zhoršen v několika bodech.

V důvodové zprávě se říká, že prý ochrana nájemníků v této době se musí přizpůsobit poměrům doby. Pracující lidé z toho by mohli předpokládat, že snad vláda a vládní činitelé se chtějí postarati o nezaměstnané statisíce, kteří bydlí pod mosty, o ty nebydlící v děrách, ve skalách atd. nebo o ty nájemníky, dělníky, kteří vydělají 50 Kč týdně. Je tomu právě opak. Ochrana nájemníků právě těch nejmenších je stále více a více zhoršována. Již fakt, že hranice příjmová je snižována na nejmenší minimum, usvědčuje, jakým způsobem je právě tento ožehavý problém řešen se strany vlády.

Do hranice důchodové jsou při té příležitosti zařazovány a započítávány i příjmy všech příslušníků rodiny, kteří v tomto bytě bydlí. To znamená ohromnou pohromu hlavně pro chudé nájemníky bytů, poněvadž dnes nejsou ojedinělé případy, kdy rodiče, vdané dcery a ženatí synové bydlí v jednom bytě a jejich příjmy dohromady tvoří jistě minimum, které je zde vyřazováno z ochrany nájemníků.

Dalším velkým zhoršením v této osnově je, že majitelům domů je dovolováno, aby opravy domů a vůbec všechny opravy v domě byly provedeny na náklad majitele bytu. Máme ještě v dobré paměti doby, kdy rovněž toto bylo povolováno, majitelé domů mohli bez překážky si dáti opravovat své domy a velmi často si dali provésti i menší přestavby na účet nájemníků. To se má znovu povolovat teď v době, kdy je tak ohromná nezaměstnanost, kdy každý měsíc jsou vystěhováváni exekučně dělníci proto, že nemohou platiti činži. Nezaměstnaní dělníci jsou trestáni ještě za to, že jsou vyřazováni z práce, zbavováním bytů, jsou prostým způsobem vyhazováni na dlažbu, poněvadž kapitalistický řád není s to, aby jim opatřil práci a tím také jejich rodinám bydlení.

Další zhoršení osnovy o ochraně nájemníků, která je nám zde předkládána, je ve výpovědních důvodech. Nejenom, že majitel domu může vykázat nájemníka, potřebuje-li byt sám pro sebe, nýbrž předložený návrh dává možnost majitelům domů, aby vypověděli nájemníka podléhajícího ochraně nájemníků i tenkráte, jestliže majitel domu má pouze úmysl se do domu nastěhovati nebo chce-li zaříditi ve svém domě byt pro své svobodné dcery a syny. Pro každé dítě, které má, může majitel domu beze všeho dáti zaříditi byt a vystěhovati z něj nájemníka na jeho účet.

Je zde uváděno několik takových důvodů, které znamenají zhoršení ochrany nájemníků. Náš poslanecký klub jménem strany předkládá proto návrh, který neznamená zhoršení ochrany nájemníků, nýbrž naopak zlepšení ochrany nájemníků, neboť právě v této době, kdy bída pracujících se prohlubuje každým dnem, kdy zoufalství mas dostupuje vrcholu, žádáme, aby nezaměstnaní dělníci nemohli býti vystěhováni pro neplacení činží z bytů, aby nemohli býti vyhazováni na dlažbu, jako se to děje dnes a jak tomu dává možnost předložená osnova zákona. Žádáme ochranu všeobecnou pro všechny trpící a všechny pracující, dále žádáme, aby garancie byly dány na stavbu bytů obcemi, poněvadž není dostatek malých bytů, ve kterých by mohli bydliti dělníci, přesto přese všechno, že je bytů spousta. Ale nejsou to byty takové, které by si mohli dělníci zaplatiti. Je tisíce prázdných bytů, ano, dokonce desetitisíce, všude, nejenom ve velkých městech, nýbrž také na vesnicích, ale je tisíce a statisíce těch, kteří v nich bydliti nemohou, poněvadž si je nemohou zaplatiti. Je také mnoho tisíců a statisíců strojů, mnoho tisíc pilných rukou, ale ony nemají práci, neboť právě na těchto strojích nemohou pracovati Jsou plné výklady zboží, plná skladiště přímo provokují hladové miliony lidí, kteří nemají dáti co do úst. Jaký je to život pro pracující, zvláště pro pracující ženy a matky, které se musí dívati na své děti, jak ony tuberkulosou a podvýživou hynou?

Kapitalistický pořádek nedává pracujícímu lidu možnost žíti, nedává těm, kteří pracovati chtějí, práci a nedává také možnost rodičům, aby své děti uživili. Za této situace stojíme právě dnes před mezinárodním dnem žen, který se bude konati 8. března 1934. Pracující ženy v této chvíli vzpomínají, a nejen vzpomínají, nýbrž demonstrují proti pořádku, který zaviňuje bídu a hlad jejich dětí, demonstrují také v této době proti útisku, který se děje proti pracující třídě, proti fašismu, proti válce, a za lepší život pracujících celého světa.

K tomuto dni jménem komunistické strany prohlašujeme ke všem pracujícím ženám dělnickým a ženám nezaměstnaných, ke všem ženám malorolníků a živnostníků, ke všem intelektuálkám a děvčatům z dílen, obchodů a kanceláří:

Vás všechny vyzýváme ke společnému nástupu v mezinárodní den žen, abyste se semkly a společně se všemi pracujícími ženami všech zemí a světadílů vytvořily mohutnou armádu, neboť vám všem je společné přesvědčení, že tak, jak žijete, dnes dále žíti nelze a že společná vám je touha změniti dnešní poměry k lepšímu, aby dělnice v závodě se netřásly před hrozbami popohaněčů, že opět mají býti sníženy mzdy a přidána práce, zatím co roste drahota v důsledku inflace; aby úřednice, učitelky a jiné zaměstnankyně se neobávaly, že budou propuštěny, poněvadž jich mužové dosud pracují; aby mužové nepřicházeli zoufalí bez práce domů k rodině, v níž usídlil se největší nepřítel společenského soužití - hlad a nouze; aby se neničila před našimi zraky úžasná množství obilí, cukru, ovoce a jiných plodin, zatím co statisíce hladovějí, a vyzývavě se tyčily haldy uhlí, zatím co v domácnostech nezaměstnaných je chladno a pusto; aby neprovokovaly výkladní skříně svým bohatstvím, jež vytvořily pilné ruce těch, kteří rozedraní chodí kolem.

Vůle a touha změniti tyto neudržitelně poměry musí býti naší velikou nepřemožitelnou silou, bude-li nám jasná cesta, jak docíliti lepších poměrů. To znamená znáti příčiny dnešního zmatku a rozvratu, znáti příčiny dnešní krise, která doléhá všude tam, kde vládnou kapitalisté a ohromné masy pracujících jsou porobeny. Všude je nezaměstnanost a hladová armáda 45 milionů mužů a žen bez práce je nejhrozivějším dokladem neschopnosti kapitalistického hospodářství. A nás nezaměstnaných je celý milion. Všude srážejí dělníkům a dělnicím mzdy, štvou je racionalisačním systémem a popohánějí je hrozbou propuštění k stále větším výkonům. Všude matky zoufají nad svými dětmi, které trpí podvýživou a nedostatkem péče. Všude mladá děvčata a hoši marně shánějí práci marně se snaží uplatniti se, aby nebyli na obtíž svým rodičům, a zbývá jim stále méně naděje, že lze uskutečniti, co žádají od života v rámci dnešní společnosti. Všude malorolníci a živnostníci se zoufale ptají, co bude zítra když pracující lid kolem nich zbaven výdělku nemá z čeho kupovat a oni jsou tlačeni ku zdi mocnými kartely a monopoly a denně ohrožováni exekucemi. Všude dělníci a pracující jsou spoutáni všemi prostředky fašistického násilí, neboť vládnoucí třída ví, co jí hrozí rozmáchnou-li dělníci své pěstě v touze po svobodě a lepším životě. Berou jim svobodu tisku, slova, svobodu shromažďovací, hrozí jim kriminály, zákony, hněvem božím i šibenicemi. Všude jsou vydávány závratné sumy na militarismus a zbrojení, neboť všude se kapitalisté chystají jeden proti druhému, aby si urvali to nejlepší sousto a ze zničených území, z krve a utrpení dělníků, jejich žen a dětí sobě otevřeli nové prameny zisků A všude vydržují si mocní tohoto světa řadu služebníků, aby jim pomáhali udržeti lid v porobě. Neboť nelze postaviti za každou dělnici a dělníka četníka nebo policajta. Je třeba bráti na pomoc fráze [ ], o ponenáhlém vývoji k lepšímu, je třeba bráti na pomoc pána boha a jeho příkazy, že chudí a bohatí byli odjakživa. Přicházejí soc. demokraté a nár. socialisté, největší to škůdci dělnické třídy, a přesvědčují proletáře, že kapitalismus je příliš silný a dělnická třída příliš slabá, zatím co kapitalisté se třesou před hněvem dělníků. Rozrážejí dělnické řady tím že štvou proti komunistům, maří každý boj dělníků, každou stávku, každý boj nezaměstnaných. Oslabují síly proletariátu tím, že líčí tento stát jako stát všech, zatím co kapitalisté zde mají všechno a dělníci jen dřinu a bídu. Vychvalují demokracii, aby zaslepili oči dělníkům a oni neviděli, jak jsou vydáváni na pospas reakčním silám fašismu. Sedí ve vládě a jsou odpovědni za všechny zákony, pod nimiž úpí lid. Zasedají za jedním stolem s kapitalisty, spolu s nimi zbrojí, spolu s nimi štvou dělníky jedny proti druhým a dělníky jednoho národa proti národu druhému, hlasují pro zbrojení. Straší dělníky a zejména dělnické ženy občanskou válkou a vydávají je na pospas fašismu, jako v Německu Hitlerovi, v Polsku Pilsudskému, v Rakousku Dollfussovi. Ještě dnes platíme, co stála světová válka, a následky z toho pocházející stojí právě tolik. Jen na penězích stála válka světová 750 miliard zlatých marek a právě tolik stojí dodnes důsledky krise.