R. 1932 při boji severočeských horníků, kdy tito stáli v ulicích, bylo úředníky ministerstva zjištěno, že tento závod nemusí býti zastaven, že je tam uhlí na 80 roků. R. 1933 na dobrozdání úředníků téhož ministerstva se závod zastavuje, a to z těch důvodů, že prý to uhlí zmizelo. Tady je jasně vidět, jak se kdy postupuje v jednotlivých úřadech a také ministerstvech. Když byli horníci na ulici, když bojovali, byl udělán odhad správný. Když se dnes podařilo pomocí reformistů částečně rozrazit řady horníků, jejichž zaměstnavatelům se pomocí ministerstva pomáhá, závod se zavírá. Těžně jámy dolu Humboldt má býti používáno jako nouzového východu, ačkoliv, jak jsem na to poukázal, všechny nouzově východy nic neznamenají, poněvadž se jimi nikdo ven nedostane. To znovu potvrzuje katastrofa na dole Nelson.

Pan ministr veř. prací zde včera rozebíral všecky věci a poukazoval, co všecko on jako ministr zařídil. Při tom však zapomněl zde říci, že na žádost čelných politiků komandovali do revíru četu četníků a zavedli výjimečný stav. (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné a Klimenta.)

Co dokazuje projednávaná osnova zákona? Že se pánové snaží zmírniti důsledek katastrofy ve prospěch zaměstnavatelů, poněvadž tento zákon nedává žádné záruky horníkům, že přestane vražednost v jednotlivých revírech. Pánové, kdybyste se podívali do jednotlivých závodů, viděli byste tentýž starý drancovačský způsob. Tento zákon nedává horníkům žádné záruky, horníci mají jenom jedinou záruku, a ta je, že se horníci nejen v severočeském revíru, nýbrž v celé Československé republice sjednotí do jednotné bojovné fronty přes hlavy svých vůdců a že budou brániti své zájmy proti všem útokům uhlobaronů, dohlédacích úřadů a proti všem útokům této vlády, a že horníci a celá pracující třída nezapomenou, že v tomto kapitalistickém státě nemají dělníci žádné záruky, že nebudou vražděni, vyssáváni, a že dělníci pod prapory komunistické strany se sjednotí a nastoupí boj za svržení tohoto kapitalistického režimu, za vládu dělníků a rolníků, že nastoupí boj za sověty. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Kliment.

Posl. Kliment: Když přišla na Ostravsko zpráva o 142 kapitalistickou racionalisací v hořícím dole zavražděných hornících, vyvolala na celém Ostravsku nejen veliké vzrušení, nýbrž také pobouření, poněvadž horníci i hornické ženy si uvědomili, že žijí zrovna v takových poměrech, že drou pod vedením právě takových Löcker a Beisserů jako jejich kamarádi v severočeském revíru. Před očima všech objevily se znovu staré ostravské katastrofy, na př. katastrofa z r. 1919, kdy na Nové jámě bylo zavražděno 94 horníků, z nich několik desítek ještě dosud leží v zavalených šachtách. Pobouření, které zavládlo, ovšem nahnalo pánům strach. Na pomoc přiskočil hned všechen měšťácký tisk, především orgán ostravských těžařů "Moravsko-slezský deník" a jejich "Polední list" a najednou byly noviny plny zpráv, že na Ostravsku žádná katastrofa nehrozí, tam že je takové krásné zařízení, všude kamenným práškem se práškuje, uhelný prach všude se polévá vodou, prostě katastrofa na Ostravsku je vyloučena. Ještě neoschla tiskařská čerň a tentýž den, kdy bylo pohřbíváno 142 severočeských horníků, byli zabiti na ostravských šachtách 2 horníci, jeden na Zárubku a jeden na Ignátu. Na ostravských šachtách se zabíjí denně a páni mají všechno v pořádku. Nemůže se nic státi, ačkoliv stav na Ostravsku je takový, že přímo žene k takovým katastrofám, jako se stala na Nelsonu. Ostravské šachty mají třaskavé plyny, uhelného prachu je všude tolik, že horníci říkají, že v tom chodí jako v peří. Ochranná zabezpečení jsou pod psa, není na ně prostě času, poněvadž na ostravských šachtách jest slyšet jen jedno: fedrunk a fedrunk; na výdřevu, na ochranná opatření při nadlidském výkonu a na dodržování horno-policejních předpisů není času. Výkon, který jest u Báňské hutní, u Larische, na býv. Guttmannských dolech, na Severní dráze, je přímo úžasný, přes 20 g na šichtu a hlavu. Při takovém výkonu nelze dělati žádná ochranná opatření. Ale při vzrušení, které bylo vyvoláno na Ostravsku, najednou se ukázalo, že Jan Marie, důl Wilczkovy společnosti hoří desítky let, že jedna část dolu vypadá tak, jako když se podíváte pod kotel, že tento oheň zabezpečen byl jen slabou zdí a že za velikých obtíží, za opravdu nesnesitelného stavu najednou urychleně byla stavěna zeď. Na tomto dole je ještě mnoho jiných závad. Horníci se dožadovali rychlého zakročení, ale pánové mají dosti času, až teprve stávka celého osazenstva přivedla k tomu, že pánové z báňského úřadu přišli se na důl podívat. Na šachtě Žofince minulého měsíce nastal výbuch třaskavých plynů; odnesl to pouze střelec, poněvadž náhodou tento důl je pod vodou. Ne zásluhou správy závodů, že se kropí a polévá, nýbrž jen proto, že v té sloji je voda, nedošlo ještě před 3 týdny před Nelsonem ještě k strašlivější katastrofě na dole Žofince. A když jsme se tázali střelce, poněvadž podle hornopolicejních předpisů před odstřelením má zkoušeti, jsou-li tam třaskavé plyny či nikoliv, odpověděl nám, že nemá času, a kdyby zkoumal, jsou-li tam třaskavé plyny či nikoliv, tak ho vyhodí, poněvadž by řekli, že nedovede tak rychle střílet a odstřelovat, jak si to správy dolů přejí.

Na tomto dole je tolik uhelného prachu, že se v něm horníci brodí. Jedna část dolu jest úplně zaplynována bez ochrany, ale báňská inspekce najde vždy všechno v nejlepším pořádku. Na Barboru a řadu jiných dolů se teď po katastrofě na severu Čech ve dne v noci vozily cihly a tak opatření hornopolicejní, která tam měla stále býti, teprve teď se urychleně dělají, ale revise a inspekce báňských úřadů z ministerstva veř. prací tam vždy našly všechno v pořádku.

Situace je taková, že denně hrozí na ostravských šachtách horníkům smrt a vedle smrti zabitím nebo vedle zmrzačení vražednou racionalisací hrozí také ostravským horníkům smrt z hladu, která stojí před celým revírem. "České slovo" a řada jiných listů už několikráte psaly, že hornické děti na Ostravsku chodí do školy hladové. Před krátkou dobou psalo "České slovo", že jedna žákyně, dcera horníkova, padla před školou hladem a úplným vysílením. Od Ostravy až po Karvinnou nenajdeme ani jednu rodinu hornickou, kde by nebyl jeden nezaměstnaný a jsou tisíce rodin, kde jsou nezaměstnáni všichni příslušníci.

A vy v této situaci pomoc horníků jste viděli v tom, nastoliti fašistický zmocňovací zákon a pomocí tohoto zákona zakázati tisk, zakázati schůze, zrušiti koaliční a stávkové právo, policajta a četníka postaviti nade všechno. Snížili jste podle tohoto fašistického zákona podpory v nezaměstnanosti a tisícům jste podporu vzali.

Svou politikou přivedli jste k úplnému bankrotu hornické obce. Své doby jsme zde navrhovali, aby správy společností byly povinny odvádět 10 hal. z každého metrického centu uhlí postiženým hornickým obcím na podporu propuštěných horníků. Tento návrh jste zamítli. Páni těžaři s panem dr Preissem a Petschkem v čele to samozřejmě nedovolili [ ]. Jakým způsobem se to stalo? Guttmannské doly byly prodány bankovní společnosti v čele s jedním z velikých našich vlastenců, v čele s p. dr Preissem; doly byly oceněny mají ovšem větší cenu - na 660 mil. Kč. Tyto doly byly prodány Guttmanny té společnosti za 134 mil. Kč. Už v tom je švindl a podvod. Ale ani z těchto 134 mil. Kč nebyly zaplaceny povinné dávky a poplatky z převodu nemovitostí atd., které obcím patří, ani státu, ani obcím. Ministerstvo financí osvobodilo jak ty staré [ ], tak ty nové, kteří to přebírali, od placení tohoto poplatku. Obce rekurovaly; a slyšte teď šalamounský výnos ministerstva financí. Ministerstvo financí obcím v jejich rekursu vyhovělo s platností od 1. dubna 1933, ale kupní smlouva byla provedena 26. března. V důsledku toho se to na tuto koupi nevztahuje a tyto obce jsou úplně zbídačené a ožebračené. [ ].

Toto se ovšem nestalo jen se souhlasem p. ministra Trapla. Celá vláda i se 7 socialistickými ministry dala k tomu souhlas, poněvadž o té věci ví. Ale to není všechno. V této situaci hladu a bídy kontrahenti smlouvy 27. listopadu podepsali hanebný, zrádný, zlodějský pakt o dalším snížení mezd na Ostravsku o 8 až 10%. Podepsali a přistoupili na zvýšení výkonu pro ostravského havíře. 25 mil. Kč činí toto snížení mezd, které byly nacpány do kapes těžařů. Při prvém jednání jsem říkal vyjednavačům, že je za dveřmi, že se čeká výnos vlády, že vláda, přijde-li se svou demagogií s nějakým snížením cen uhlí, musí současně říci, že se nesmějí snižovati mzdy. Říkal jsem: Držte, protahujte toto jednání. Vyjednavači se všemi pány kontrahenty smlouvy v čele chtěli, aby snížení mezd bylo provedeno ještě před demagogickým výnosem vlády, aby ti těžaři 25 mil. Kč do kapes dostali. A toto ujednání bylo provedeno bez jakéhokoli dotazu a souhlasu horníků. Nikdo se jich neptal, přímo se toto snížení mezd nakomandovalo. Když ani členové závodních rad na konferenci nechtěli k tomu dáti souhlas ani s organisací kontrahentů smlouvy, byl to p. posl. Brožík, který se zde včera tolik rozhořčoval a který utancoval delegáty na konferenci a říkal: Nedá se nic dělati, my to nepodepíšeme, nemusíte s tím souhlasiti, ale vezměte to na vědomí. Takovou eskamotáží se prostě umožnilo ostravským těžařům docíliti snížení mezd a zvýšení výkonu a ještě řady zhoršení, která pro horníky s tím jednáním přišla.

Toto ujednání podepsal nejen p. Brožík, nýbrž také organisace p. Lance a všech těch pánů, i p. Čuříka, křesťanského socialisty, který zde ráno takovým krásným způsobem mluvil a se rozčiloval. Všichni kontrahenti smlouvy podepsali smlouvu přes to, že věděli, že za 2 dny vláda vydá svůj demagogický výnos, že se mzdy nesmějí snižovati, a tak 2 dny před tím nacpali těžařům 25 mil. do kapes. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Včera se zde také rozhořčovali nad nedodržováním hornopolicejních předpisů. Nedodržují se hornopolicejní předpisy správami dolů, poněvadž se stále šroubuje výkon horníků na nadlidskou výši. A pravou příčinou všech těchto katastrof jsou právě nadlidské výkony, jež horník musí vykázati, aby dosáhl opravdu nutného výdělku a nezmíral se svou rodinou hladem. Aby docílil nějakého výdělku, musí stupňovati výkon tak, že nemůže vůbec dbáti hornopolicejních předpisů a ty zůstávají jen na papíře.

Všechny fašistické a sociálfašistické pakty, uzavřené v Praze anebo v Ostravě anebo kde jinde, podepsané kontrahenty smluv, mířily stále ke zvýšení výkonu a tím vlastně vytvořena byla situace pro takovou katastrofu, jaká se stala na dole Nelson. Právě proto, je-li kapitalismus viníkem, pomohli jste mu k tomu vy všichni, vy, kontrahenti smlouvy, umožnili jste mu takovéto vykořisťování, udělali jsme mu cestu pro tuto katastrofu, která se stala na dole Nelson. Poněvadž horníci nesouhlasili s tím, co jste ujednali, a chtěli se brániti, tedy jste na ně poslali policii a četnictvo. Na Ostravsku policejní ředitelství v čele s vládním radou Báčou se opravdu velmi zasloužilo, aby ostravští těžaři měli ještě vyšší profity než dříve, aby jejich bohatství bylo ještě větší; a zasloužilo se také, aby bída a hlad ostravských havířů a jejich dětí byl také ještě větší. Policejní ředitelství má velikou zásluhu s vámi na této strašlivé katastrofě a na hladu, který v ostravském revíru panuje. Měsíce je tam výjimečný stav. Upozorňoval jsem na to již na ministerstvu. Žádná náprava se nestala, žádná schůze ani konference hornická se nepovolila s odůvodněním, že prý by se tam mluvilo o stávce. Stávka podle pana Báči je zločin, schůze s programem "Duchcovská katastrofa", "Důlní inspekce", "Hornické pojištění" se zakáží a nepovolí se. Panu vlád. radovi Báčovi leží na srdci klid ředitelské konference, těch ředitelů s milionovými platy a závodních s platy statisícovými, a to tak, že opravdu dělá všechno, aby klid ostravských Löckerů a Beisserů nebyl opravdu porušen. A proto je policie stále na nohou, už nejenom u bran a na dvoře, nýbrž také v koupelně, kde se horníci svlékají, stojí policie a četníci s puškami, na kterých jsou bajonety.

Jaký je stav, ukazuje také tento případ. Minulý týden byl zatčen sekretář horníků Kotas, poněvadž šel kolem šachty. Zatčena byla řada horníků a hornických žen, kteří stáli u šachet. Zatčena byla též jedna žena, která se u šachty zastavila a ptala se, co se tam děje. Psáti se nesmí nic. Mám zde ukázku, jak se provádí konfiskace, kdyby vás to zajímalo. My to budeme interpelovati. Bylo psáno o pohřbu, žádné věci revoluce nebo něco podobného, prosté konstatování, co bylo na pohřbu, a usnesení Průmyslového svazu horníků.

Takhle vypadá (ukazuje časopis), když se dá do novin usnesení legální organisace, která to stylisuje tak, aby nemohla býti persekvována a rozpuštěna. Censuru na Ostravsku neprovádí státní zastupitelství. Policajt s pendrekem a s nějakou kopistí, ten dělá censuru našich novin. Konstatování, že na dole Zárubku, kde byl v den pohřbu zabit horník sotva přišel na směnu, se to na něj svalilo konstatování, že krátce před tím byla komise báňského úřadu, která našla všecko v pořádku, bylo zkonfiskováno. O tom se nesmí psát. O tom, jak vypadá ta censura, dalo by se mluviti. Fašismus na plných 100 %! A to vše se děje nejen snad z příkazu policejního ředitele Bači, ale z vašich příkazů, s vaším vědomím i s vaším souhlasem. [ ]. A z této činnosti vyplynul takový stav, že při poslední výplatě před nedělí čtvrtina horníků šla od výplat bez peněz. Na Nové jámě v Lazích 500 horníků nedostalo žádné mzdy. Poněvadž to bylo již po druhé, byla tam svolána závodní schůze, která však nebyla povolena. Byla zakázána teprve v posledním okamžiku. Mezitím však již davy horníků shromáždily se na místě schůze. Místo zakázané schůze samozřejmě došlo k bouřlivé demonstraci proti hladu, vraždění racionalisací, poněvadž horníci bez peněz nechtěli jíti domů. Došlo ke srážkám s policií a byli zatčeni 2 havíři. U jednoho zatčeného, táty 3 dětí, našla se obálka se 40 hal. výplaty za půl měsíce. Tato zpráva byla konfiskována. Vážení, vládní rada Báča i vy všichni víte, proč konfiskujete tyto zprávy. Vaše politika přivedla horníky a celou dělnickou třídu do této situace.

Včera zde mluvil pan ministr inž. Dostálek a říkal: Hornická práce je jedna z nejtěžších. - Ale jak se staráte o odměnu té hornické práce, přibíjíme na pranýř. A nejenom tento stav, 142 mrtvých na Nelsonu, každodenní zabíjení, tuberkulosa hornických dětí, zoufalství v revírech, to je vaše dílo, to je dílo kapitalismu, který však jenom s vaší pomocí mohl tento stav vyvolati a také jej vyvolal. Kapitalismus je viníkem, ale vy jste jeho spoluviníky. S vaší pomocí a z vašeho příkazu policie a četnictvo brání sjednocení horníků, sjednocené obraně a boji havířů proti těžařům. Přátelé Prokeš a Báča se navzájem doplňují. A výsledek? Milionové zisky, stamilionové bohatství těžařů, milionové a statisícové platy centrálních ředitelů a závodních. Až bude teď proces se Zajíčkem, budete viděti, kolik měl ročního příjmu, že to nebyl jeden milion, dva nebo tři, ale že jeho příjem činil více milionů, že to byl také takový malý Löcker.

Toto vše vidíme na jedné straně; a na druhé straně je bída, zmírání podvýživou, smrt v dolech a hlad desetitisíců havířů. A k tomu ještě přichází závodní fašistický teror. Tento teror je prováděn úředníky organisovanými v nár. demokracii, exponenty Národního sdružení. O tomto zločinném teroru víte vy všichni, to není žádná tajnost. Ví o něm vláda, ví o něm policejní ředitelství i krajský soud v Ostravě. Vy jste si ovšem tento teror libovali, pokud byl namířen jenom proti komunistickým horníkům. Vy jste jej schvalovali a podporovali. Ale když se nezastavil jenom u nás, a šel dále, tu najednou "Duch času" píše: "pakujeme znovu s veškerou vážností, že teror už dlouho existuje. Vědí o něm horníci, vědí o něm zřízenci a úředníci, vědí o něm i rozhodující činitelé správ dolů a důlních společností." A já dodávám, že o něm víte všichni, ví vláda, policejní ředitelství, krajský soud. A jak se projevuje tento teror? Na šachtě Nelson a Oskar na Hlučínsku byla nejsilnější organisace p. ministra soc. péče dr Czecha, Unie horníků, Bergarbeiter-Union. Tato organisace již bezmála neexistuje. Všichni její členové, němečtí horníci, jsou v Národním sdružení; a kdyby tam nešli, tak by letěli z práce. Na šachtě Terezie kdo podepsal při volbách do závodního výboru oposiční kandidátku, vyletěl ze závodu. Také na Zárubku kdo podepsal anebo se jen zmínil o podání kandidátky, letěl. Na Janě-Marii předseda závodní rady se domáhal dodržování hornopolicejních předpisů a výplaty podle kolektivních smluv, a byl z dolu přesazen na povrch. Důl hoří, teprve teď tam byla udělána ochranná opatření, až když byla stávka. Na dole Suchá za rozdávání legálního časopisu "Havíř", dokud ještě vycházel, 2 členové závodní rady z rozhodnutí rozhodčího soudu byli vyhozeni. Na tomto dole Suchá zapálené uhlí hořelo, došlo tam k řadě úrazů, přišla tam báňská inspekce, členové závodní rady trvali na tom, z bezpečnostních důvodů, aby protokol byl sepsán tak, jak věci na šachtě byly, báňský úředník třikrát roztrhal tento protokol a řekl členům závodní rady: Co myslíte, že sem budu jenom k vůli vám jezdit? Dal si do protokolu, co chtěl, a dva členové bezpečnostní komise, kteří trvali na tom, aby do protokolu bylo dáno, co je na šachtě, byli vyhozeni. (Výkřiky komunistických poslanců.) Takový je stav.

Na dole Pokrok při volbách do závodního výboru byli vyhozeni všichni, kteří podepsali kandidátku Průmyslového svazu horníků, dvakrát za sebou. A tam byl ten pověstný pan Grigar. A v důsledku toho vyletěl z toho závodu i ten Klimša. Mohl bych jíti ještě dále. Je to důl Žofie, Betina, Eleonora, karvínské šachty, není prostě na Ostravsku šachty, kde by nebyl prováděn takový teror. A tito exponenti provádějí nejenom fašistický teror v závodě, nýbrž také nacionální teror.

V posledních dnech přinášely noviny zprávy, tuším že to bylo "České slovo", "Dělnický deník" také o tom psal, že v Kravařích 126 lidí je pokutováno proto, že neposílají prý děti do českých, nýbrž do soukromých škol. Německé dělníky nutí takovýmto způsobem posílati děti do českých škol, z práce se vyhazují, pokutují a zavírají se rodiče, když chtějí posílat děti do té školy, kterou řečí oni mluví, poněvadž když chodí do české školy, nemohou tomu dítěti nic poraditi a pomoci.

Ale to není jenom na Hlučínsku, to je také v polské části, to je na Karvinsku a ve Slezsku. Také děti polských horníků jsou násilím, terorem hnáni těmito exponenty Národního sdružení, aby děti posílali do českých škol. A novelisace horního zákona ještě zesílí svým ustanovením a dá jaksi právní podklad pro tento nacionální teror a tyto šovinistické štvanice ještě daleko zvýší.

My čeští komunisté voláme německé i polské horníky do boje proti tomuto nacionálnímu útlaku, proti nacionálním štvanicím, proti českému šovinismu, [ ]. Stavíme se v čelo s rozvinutým praporem internacionalismu polských a německých horníků za jejich národní osvobození, za jejich národní svobodu. (Potlesk komunistických poslanců.) My, čeští komunisté, se tím nijak nevzdáváme své národní příslušnosti, naopak my jsme hrdi na naši národní příslušnost i minulost, zvláště na slavnou táborskou éru, na slavnou éru táborské komuny, my jsme hrdi, že jsme příslušníky české dělnické třídy, která vždycky stála v prvních řadách revolučních bojů za svoje práva, za svoje určení proti Rakousku, kdy čeští měšťáci stáli v řadách nejpodlízavějšího austriáctví a germanofilství. [ ]. My se proto hlásíme hrdě ke své české národnosti, ale při tom stavíme se v čelo a po bok německých a polských dělníků za jejich nejenom sociální, nýbrž i nacionální, národnostní a kulturní osvobození až do úplného osvobození. (Potlesk komunistických poslanců.) Řada těchto řvoucích případů závodního fašistického teroru byla hlášena báňskému úřadu, aby je vyšetřil, tento však nic nevyšetřil. Byly oznámeny krajskému soudu, krajský soud také nic nevyšetřil. Nic, žádné závady, trestní oznámení, nic se neudělalo. A z těchto příčin a důsledků vyšel Klimša a celý jeho případ, z toho také vychází každodenní zabíjení a přišla také vražda a smrt 142 horníků na Nelsonu. My jsme hned po té zprávě, jak přišla, řekli: Teď přijdou páni kontrahenti smlouvy, sociálfašistické strany, vedle kapitalistů největší viníci a půjdou do sněmovny, aby oklamali pobouřené dělníky, aby jejich hněv proti kapitalismu a sociálfašistickým zradám, jež dohnaly 142 horníků na dole Nelson do strašlivé smrti v hořícím hrobě, svedli na falešnou kolej. Jako obvykle a jako u příležitosti katastrofy na Gabriele r. 1924 na Karvínsku slíbil tehdy pan ministr veř. prací Srba, že musí býti vydán hned nový zákon, novelisována důlní inspekce, zrovna tak, jako tomu bylo na Kohinooru a jako tolikrát vždycky při těch bouřích se mluvilo o postátnění, o sekvestraci, že se s tím znovu přijde. Marně však, jak již zde bylo správně řečeno, roníte krokodilí slzy nad zabitými horníky. Svoji vinu na té vraždě a strašlivém utrpení horníků nezakryjete. Vy jste to byli, kteří jste uzavřeli s těžaři zrádné hladové pakty, vy jste bránili těžaře, že nemají odbytu, že je jim zle a že nemohou prostě dát, co se na nich žádá, jenom abyste utlumili hněv, znemožnili stávku. A nyní přicházíte v této době s vašimi demagogickými návrhy. Kolikrát jste s nimi přišli od převratu? Ale neudělali jste nic a neuděláte nic, i kdybyste doly postátnili. Co z toho budou horníci mít?

Včera zde mluvil o tom soudr. Zápotocký a já jenom bych chtěl ukázati, jak to vypadá na státním dole Václav. Je tam prováděn brutální fašistický teror, byla provedena soupisná listina pro nové volby do závodních rad jenom proto, aby fašismus na závodě zvítězil. Kdo nepodepsal, tak mu bylo řečeno, že vyletí. Na státním dole předseda závodní rady byl úplně bezdůvodně vyhozen ze zaměstnání. Batěk, předseda závodní rady, to je voják čsl. revoluce proti Rakousku, a dnes je štván bývalými austriáckými stvůrami organisovanými u nár. demokracie a v Národním sdružení, až je vyštván ze zaměstnání. Takoví Beisserové, Löckerové sedí na státním dole Václav!

A sekvestrace, vnucená správa! Mluvme si pravdu, [ ]. Ale proč se přichází s reformou právě nyní? Poněvadž Nelsonem přetekla trpělivost horníků. Severočeští horníci, kladenští horníci, řada závodů zastavila práci, i ostravští havíři zvedli hlavy, zvedli svou pěst, aby třískli do toho vašeho shnilého kapitalistického krámu. A tu jste přiskočili, abyste jejich ruku zadrželi. Zavřeli jste centrálního ředitele závodu, důlní úředníky, sbíráte a dáváte na pozůstalé. Křičíte, že Petschek - a p. ministr o tom také včera mluvil - dal 1 mil. Kč, ten Petschek, který z krve horníků nadělal miliardy. Proč to všechno? Poněvadž máte strach. Proto také posl. Brožík v soc.-politickém výboru apeloval: Dejte, abychom utišili rozbouřené masy, aby byl zachován klid, aby nebyl porušen. To je nějaké mužné jednání? Aby nebyl porušen klid! Máte strach, protože se horníci a dělníci bouří. My, komunisté, říkáme jako Lenin: Revoluce je největší klid a nejlepší třídní pořádek! Říkáme horníkům otevřeně, že nebudou jen tehdy vyhladovováni a vražděni, když svrhnou kapitalismus, [ ]. Pak odstraníme nezaměstnanost a bídu, zvýšíme mzdy, zavedeme socialismus. Vyvlastníme všechny zásoby a banky, zásoby obilí dáme hladovým a potřebným a nedáme je zkrmit velkostatkářským prasatům v době, kdy hornické a dělnické mámy nemají co dáti svým dětem. Dáme boty, které Baťa cpe do svého mrakodrapu, těm, kteří jich nemají, právě tak jako oděv. Za krátkou dobu vlády sovětů budou sklady prázdné, všechny továrny budou muset býti uvedeny do chodu, aby byly nové zásoby, továrny budou v chodu a budou míti práci také horníci. To je jediná cesta, jediné východisko pro horníky a celou dělnickou třídu. Ne kolonisaci, o které mluvíte ve své bezradnosti, nýbrž sověty a socialismus - to je jediná cesta, socialistické hospodářství je jediné východisko. Horníkům však říkáme, aby nečekali, že se něco stane samo, jak se často mluví. Kapitalismus nepadne sám; [ ]. (Tak jest!) Cesta k tomu vede horníky jen každodenním bojem proti buržoasii, všeobecnou hornickou stávkou, která smete snížené mzdy, která zničí fašistický teror a vražednou racionalisaci. Říkáme horníkům otevřeně: Jediné stávka je zbraní, před kterou buržoasie ustupuje, a proto organisujte stávky a vystupujte ihned na šachtách, demonstrujte demonstračními stávkami celorevírními až do vítězství, bojujte proti bídě a hladu, proti vražedné racionalisaci a za požadavky Průmyslového svazu horníků, za zrušení paktu z 27. listopadu 1933, jímž byl zvýšen výkon na 8 g a snížen příplatek za výkon ze 2 hal. na 1·4 hal. Za zrušení vražedného premiového systému a zavedení pevných dostatečných mezd, za zkrácení pracovní doby na 6 hodin, za zastavení jakéhokoli propouštění a za zesílení ochranných mužstev na dolech, za odstranění popohaněčství, které žene horníky v náruč smrti. Proti vražedné racionalisaci, za zlepšení ochranných opatření a předpisů, za organisování důlní inspekce, ze řad dělníků dělníky volené a těžaři placené, za zlepšení hornického pojištění na náklad těžařů, za plné podpory pro všechny propuštěné a vysazené horníky, proti teroru na závodech i mimo ně, proti persekuci rudých odborů a komunistické strany, za volnost projevů, za legalitu celorevírní konference, za odvolání policie a četnictva z revíru a proti fašismu. Celorevírní konference se sešla, přes to že byla zakázána, a tyto požadavky schválila. Konference řekla horníkům: Buržoasie se neomezuje jen na vyhladovování a racionalisované usmrcování horníků, nýbrž prováděním teroru na závodech i mimo ně snaží se horníkům zabrániti organisovati boj na záchranu jejich existencí. Proto bylo jednotně usneseno, aby byla připravována hornická stávka, která by byla co možná v nejužším spojení s bojem proti kapitalistickému teroru, za dělnická práva, za úplnou shromažďovací a stávkovou svobodu. Zástupci šachet vyzvali všechno dělnictvo a nezaměstnané kamarády k velké protifašistické akci, která by shrnula všechen hospodářský boj v jeden mohutný proud proti diktatuře a kapitálu.

Horníkům říkáme: Vyzýváme vás, sjednoťte se na šachtách jako ocelová zeď, sejděte se k šachetním schůzím, zvolte si na nich akční bojovné výbory z nejlepších vašich kamarádů, vyšlete deputace na správy dolů, žádejte splnění vašich požadavků, vytyčených Průmyslovým svazem horníků, vystupte a bojujte proti každému útoku na šachtách, zarazte práci, i kdyby šlo o propuštění nebo křivdu jen jednoho horníka. Stávkujte, nebudou-li těžaři ochotni splniti vaše požadavky. [ ], nepracujte jako otroci, dokud nebude zastaven závodní teror. Odmítněte kontrahenty, kteří vás vždy prodali těžařům. Demonstrujte, stávkujte! Sjednoťte se, zorganisujte celorevírní stávku pod vedením komunistické strany, která vás vede a stojí vždy ve vašem čele v boji za vaše požadavky, za smetení kapitalismu, za jediné řešení, dávající záruku chleba, práce a svobody, za vládu dělníků a rolníků, [ ]. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Tayerle. Dávám mu slovo.

Posl. Tayerle: Slavná sněmovno! Osecká katastrofa jistě právem vyvolala pozornost, kterou sdílí i sněmovna diskusí, které jsme právě svědky. Nelze ovšem jen vzpomínati této truchlivé události a vyslovovati zármutek nad lidskými životy, které tu padly na poli práce, nýbrž je třeba také činiti určité závěry, které se mají projeviti nejen v osnově zákona, o které bude posl. sněmovna za chvíli rozhodovati, nýbrž i v dalších opatřeních, kterými by se opravdu do budoucnosti předešlo takovýmto katastrofám a kterými by si také stát zajistil své svrchované právo v takové míře, aby zisky z přírodního bohatství nenáležely jen soukromým společnostem nebo dokonce osobám, nýbrž aby byly obráceny ku prospěchu státu a národa. Nesmějí již padnouti marně oběti osecké katastrofy, jež ukázala, jak bezohledně se ještě dnes obětují lidské životy molochu zisku.