Posl. Vaculík (pokračuje): Centralisovaná svoboda je právě takovou překážkou, když je naprostá, jako je zatížení... (Výkřiky posl. Vallo.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Vaculík (pokračuje): Ani jedinec nesmí míti naprostou svobodu. Vidíme to na dnešním společenském řádu, kam nás zavedl, kam nás žene, že obětuje lidi, všecko, aby se přiblížil, aby dosáhl co největší hromady svého nejmilejšího. Běda také lidstvu, žije-li v takovém státě, kde je veškerá svoboda zcentralisována v několika rukou. Takový stát mohl bych nazvati přímo státem otrockým, poněvadž masy, široké vrstvy lidově jsou bez práva a všechnu moc mají ti, kteří to vedou a té státní moci využívají. Proto i z dějin známe, že nejdéle v každém státě žili, aby vše držíce soustřeďovali moc; lid klesal hladem, ale oni si vždycky vymohli, co pro sebe potřebovali, aby dobře žili, až na konec ovšem celý jejich systém musil zaniknouti.

My nechceme zaniknouti, chceme žíti jako jedinci, jako společnost, jako národ. Proto pracujeme na znovuzřízení společenského řádu, ale počítejme s lidskou přirozeností, povahou a potřebou. Udělejme tomu odpovídající řád a nemusíme se báti ani bídy lidu, ani různých takových katastrof, jako právě byla osecká, nemusíme se báti znásilňování mocí, ani zestátňování, ale zindividualisování. Dobrý společenský řád jistě přinese také řádné hospodaření státním majetkem a majetkem vůbec. A na tom záleží. Hospodářství je jednou pákou z mnohých, které umožňují další pokrok, ba, já bych řekl, namnoze i život společnosti. Přestane také strach, když zavedeme tento nový řád, ježto dnešní může býti příčinou nejenom důlních výbuchů, nýbrž i výbuchů společenských. V hornictví báňské úřady budou míti zcela jistě pak ulehčený svůj úkol, poněvadž se zvýší odpovědnost každého a tím také i bezpečnost všech na dole. Přestane tak zoufalý boj mezi lidmi o ten kus chleba, rozvinou se síly ducha a budou tvořiti, aby náš život byl ještě dokonalejší, než je dnes. Ukládání pokut, trestů anebo jejich zvyšování stane se více méně pouze výstrahou, aby zde bylo něco, kdyby snad..., ale nic více. Zlepší se poměry mezi lidmi všeobecně. Máme vřelou prosbu, aby veškeré připravované věci týkající se hornictví, báňské inspekce a zabezpečení hornictva v práci i odpočinku, t. j. na provisi, také celá obnova horního zákona a všeho našeho života byla konána již nyní právě s ohledem na tento nový společenský řád, který tak krásně vystihl právě nynější svatý otec Pius XI v encyklice "Quadragesimo anno." Mám naději, že při dobré vůli a zdravém rozumu se nám přece podaří zajistiti tuto naši společnost a zvláště budoucnost. Mám naději, že pak, až bude tento nový řád, nebudeme se museti báti žádných takových nesnází, jaké jsem uvedl. Styky dělnictva s dozorčími úřady budou docela jiné a umožní také leckteré úpravy, leckteré zlepšení, o kterém případně dnes samy ještě nemáme zdání. Těším se, že se podaří zlepšiti a zajistiti život horníků a také jejich bezpečnost. Očekávám, že zvýšená odpovědnost po stránce mravní, hospodářské i politické bude zvýšena. Jako jsem uvítal vyšetřující komisi složenou z praktiků, ze zástupců vědeckých kruhů a kruhů úřednických, která vyšetřuje nynější oseckou aféru, tak prosím, aby také byla zřízena parlamentní komise, aby i nám, kteří máme zde pracovati na zákonech na zabezpečení horníků, byla dána příležitost do věci nahlédnouti a mnohé zkušenosti, které snad nejsou jasné, získati, případně ještě doplniti. Jelikož úprava v hornictví je částí tohoto společenského řádu, tedy je nutno, abychom i na tom pracovali, aby veškeré další zákony byly v tom směru upraveny. Tím způsobem odstraníme také ten dnešní systém, který je hlavním vinníkem všeho neštěstí, které stíhá lidstvo a zvláště dělnictvo. Prosím, pracujme na tom, jde nám o mnoho a zvláště v našem národě, národě československém, je nutno dbáti, abychom chránili každého jednotlivce, abychom si vážili každého člověka, ať už je mladý nebo starý, neboť nevíme, co všechno přijde. Hleďme proto zabezpečiti nejen odbor hornický, nejenom lidskou společnost, nýbrž zvláště náš národ, neboť jistě bude toho nutně třeba. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. Kejmar.

Posl. Kejmar: Slavná sněmovno! Smutná událost, která se stala na prahu nového roku 1934 na dole Nelson v Oseku u Duchcova, pobouřila veřejnost nejenom v republice Československé, nýbrž i za hranicemi. A zdá se, že tato nešťastná událost vyburcovala i svědomí těch, kteří opominuli povinné péče, kteří opominuli starati se o životy horníků, z nichž 142 nalezlo hrob v dole Nelsonu. Pouze 13 horníků bylo pohřbeno řádným způsobem, ostatní však našli dočasný společný hrob v zazděném dole. Zdá se, že tato událost vyburcovala i svědomí zákonodárných sborů a že také to je pravá příčina, proč sněmovna i senát předčasně byly svolány.

Pan ministr veř. prací inž. Dostálek přednesl včera v této sněmovně vládní prohlášení, pokud se neštěstí na dole Nelson týče, a páni řečníci z různých politických stran promluvili včera i dnes k této smutné události. Bylo možno pozorovati, že některé strany, resp. jejich řečníci závodili nápadně o lásku hornického stavu. Mohlo by se mně říci, že i já patřím k politické straně živnostenské, to je pravda, ale mluvím-li o této smutné události, kterou jsem měl příležitost hned druhého dne shlédnouti, pak vede mne k tomu cit lidskosti a lituji nejenom jménem svým, nýbrž i jménem naší strany i veškerého živnostnictva a obchodnictva, že závodním šlendriánem bylo připraveno o život 142 horníků. Jest nám při té příležitosti litovati zanechaných vdov a sirotků, které ztratily tímto způsobem svoje živitele. Ztráty životů horníků v severních Čechách želí naše živnostnictvo a obchodnictvo nejenom se stanoviska lidskosti, ale oni v těch to lidech ztrácejí své dobré spolupracovníky. Jest totiž známo, že v dobách, kdy ještě ne každý odvážil se pracovati v pohraničních menšinách po stránce národní, právě český živnostník, český obchodník spolu s českým dělníkem, s českým horníkem, jež osud zavál za jejich existencí do pohraničí našeho státu, to byli, kteří ruku v ruce pracovali na záchranu a stavěli hradby proti vlně germanismu, která se ze sousední říše do středu našich Čech valila. Byli to čeští živnostníci, horníci a dělníci, kteří společně zakládal ochranářské jednoty a jednoty sokolské, kteří se starali, aby české dítě na severu bylo také česky vychováváno.

Pan ministr veř. prací inž. Dostálek ve svém prohlášení řekl, že ihned po události této sjeli se všichni zástupcové úřadů, a zmínil se také, že i majitelka tohoto nešťastného dolu přispěla jedním milionem Kč k doplnění darů vlády a veřejných sbírek. A při této příležitosti jest nutno říci, že to není dar dostatečný od majitelky dolu, od Mostecké báňské společnosti, a to proto ne, poněvadž ne odpovídá jednak majetkovým poměrům této společnosti a na druhé straně touto částkou nevykoupí daleko větší utrpení pozůstalých vdov a sirotků.

Řekl jsem, že dar, který věnovala Mostecká báňská společnost, neodpovídá majetkovým poměrům této společnosti, a dovolím si zde citovati český překlad ze statistické příručky československého průmyslu, sestavené dr inž. Petersem, odkud získáme znalosti, komu uhelné doly v severních Čechách patří, kolik horníků se tam zaměstnává, jakým kapitálem majitelé těchto dolů vládnou a hlavně, kolik vynášejí jejich akcie. Uhlobaroni severočeští rozdělili, patrně z úspory daňové, svých 28 dolů, mezi které patří i důl Nelson a na kterých se pracuje, na 2 společnosti. První jmenuje se Mostecká uhelná společnost v Mostě, druhá Severočeské uhelné doly, akciová společnost v Mostě, a v obou těchto společnostech zasedají ve správních radách jedni a titíž lidé, obě společnosti spravuje jeden generální ředitel, což opravňuje mne k domněnce, že je zde záhadná příčina, proč podnik obou t. zv. Petschkových společností byl na dvě společnosti rozdělen. Akciový kapitál obou společností je asi 180 mil. Kč. Podle t. zv. stabilisační bilance obdrželi již před 5 lety akcionáři Mostecké společnosti ze zisku zdarma na 1 starou akcii jednu akcii novou a při tom zvýšila se ještě hodnota akcie ze 400 Kč na 500 Kč. Mimo tento zisk bylo v témže roce uloženo 140 mil. Kč na stabilisační fond.

Druhá společnost zvýšila v témže roce hodnotu svých akcií ze 400 Kč na 800 Kč a také na jednu starou akcii dala jednu akcii novou zdarma, na stabilisační fond bylo uloženo 150 mil. Kč.

Mimo tyto horentní zisky provedena byla s velkým nákladem pronikající racionalisace, ne ovšem pro bezpečí horníků, nýbrž na místech povrchových, aby část horníků mohla býti propuštěna.

Hodnota majetku obou společností jen podle jejich a patrně přizpůsobené bilance odhadnuta je na 600 mil. Kč, v nichž jistě není zahrnuta cena několika tisíc ha pozemků, odkud uhlí ještě nebylo vytěženo.

Reservní fondy činí 200 mil. Kč (Slyšte!), fond stabilisační 300 mil. Kč. A přiznávají-li společnosti samy veřejnosti příjmy v této výši a odhadují-li samy svůj majetek celkem na 1100 mil. Kč, pak lze, a snad i oprávněně, odhadnouti majetek jejich vzhledem na přizpůsobené bilance a ceny pozemků, resp. dosud nevytěžené uhlí, aspoň na 2 miliardy Kč. (Slyšte!)

Zdá se, že v tomto případě měl by revisní odbor ministerstva financí vhodné pole působnosti, aby zjistil, zdali také tyto horentní zisky jsou daňově řádně podchyceny a zdali také daně z těchto zisků správně plynuly do státní pokladny. (Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.) To dovedou jenom v Duchcově u berního úřadu pro živnostníky a obchodníky, a budu míti příležitost ještě se o tom zmíniti.

Takovíto majetní uhlobaroni opovažují se a mají tolik odvahy, že při zaviněném neštěstí jejich šlendriánem a úsporným systémem dají almužnickou podporu 1 mil. Kč pozůstalým vdovám a sirotkům. Mám za to, že není ještě pozdě a že by bylo povinností povolaných činitelů, aby podchytili pro tyto opuštěné děti a vdovy tolik, kolik ony k řádnému životu do smrti potřebují. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Stran naše hájí sice zásadu soukromého vlastnictví, ale nemůže nikterak souhlasiti, aby v rukou několika jedinců soustředěno bylo tak ohromné množství kapitálů, využitých ne ku prospěchu státu, když zejména lze také počítati, zda peněz, touto formou z přírodního bohatství naší Československé republiky získaných, nebude jedenkrát použito proti republice samé. (Výborně! - Posl. Al. Beneš: Pan Petschek rozdává miliony na jiné strany, kde mu na tom záleží! - Místopředseda Roudnický zvoní.) Souhlasím.

Zastanci hornického průmyslu ještě dnes v tak těžké době, kdy se řeší otázka ochrany hornického stavu pro budoucnost, tvrdí, že takováto neštěstí jsou vlivem vyšší moci a že žádné, sebe dokonalejší zákony neochrání pro budoucnost hornictvo od podobných katastrof. Stejně prý je tomu při rozmachu automobilismu, kde budou umírati naši šoféři, při mořeplavbě, kde budou umírati plavci, při letectví, kde budou umírati naši letci, poněvadž je to více méně risiko nebezpečné práce.

Slavná sněmovno! Je rozdíl, byl-li ztracen lidský život cestou přirozenou nebo z příkazu vyšší moci, ale je také veliký rozdíl, byly-li utraceny životy nedbalostí nadřízeného úřadu a úsporným systémem majitelů dolů. (Výborně! - Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Dnes projednáváme vládní návrh, směřující k tomu, aby ustanovení obecného horního zákona už platného byla rozšířena. Chci se jenom stručně zmíniti o tomto: v 1. odstavci zprávy výboru úst. právního a soc. politického čtu: Události v hornictví v posledních letech připoutaly zvýšenou měrou pozornost veřejnosti. Byly to události na jaře 1932, které daly vládě podnět, aby upravila trestní sankce na přesné dodržování ustanovení obecného horního zákona. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Slavná sněmovno! Mám za to, že kdyby povolaní a odpovědní činitelé byli trvali na provádění obecného horního zákona už platného, že by nebylo vůbec třeba, abychom se obírali novelou tohoto zákona a také při řádném plnění povinností pravděpodobně by se nebyly udály události na dole Nelson v Oseku. (Výkřiky.) Toto opominutí vlastně celou dnešní koalici odsuzuje, poněvadž neplnila v tomto směru své povinnosti, které jí byly dány dosavadním obecním horním zákonem, a já si troufám říci, že dnešní koalice nese velký kus viny za ztrátu hornických životů neplněním svých povinností.

V mezích dovolené kritiky obviňuji také inspekční oddělení ministerstva veř. prací. (Výkřiky.) Ono inspekční oddělení mělo jistě velkou povinnost, poněvadž je inspekčním oddělením, aby se také staralo o bezpečí hornictva, kterému je osudem určeno nacházeti v podzemí výdělek k obživě svých rodin. Ale, slavná sněmovno, udávají-li se takové případy, o nichž už mluvil kol. Ostrý v ústavněprávním výboru, že vysocí úředníci ministerstva ještě v době své aktivní služby hledají a sondují místa, která by mohli obsaditi v době svého pensionování, tu mám za to, že inspekční oddělení v tomto směru nemůže řádně vykonávati svoji povinnost, poněvadž páni úředníci jsou do jisté míry závislí na jednání s těmi, u kterých se pro budoucno o místo ucházejí. Nechci paušalisovati, ale případ, o němž mluvil kol. Ostrý, že p. sekční šéf dr Fischer právě z inspekčního oddělení ministerstva veř. prací stal se v době svého pensionování právě úředníkem Mostecké společnosti, které důl Nelson patří, mi dává právo mluviti o tom, aby se pro příště takovéto věci neděly a aby úřadující oddělení inspekční mělo tolik moci a nezávislosti, aby na všech místech a všude mohlo svoji povinnost vykonávati. (Hlasy: Pan sekční šéf Herrmann šel do Škodovky!) Kdyby nebylo jiného důvodu, je zde otázka lidskosti, a oni páni, zabezpečení řádnou pensí, neměli by ubírati chléb oněm, kteří při svém vysokoškolském vzdělání nemají žádných míst a hledají místa, na kterých by se nejen pro vlastní prospěch, nýbrž i v zájmu celku dobře uplatnili. (Výkřiky.)

Nechci šíře mluviti k vládnímu návrhu, ale přál bych si, aby tento zákon nebyl zpracováván jenom na uklidnění veřejného mínění, nýbrž, máme-li již tu povinnost, abychom na tomto zákoně pracovali, přál bych si, aby tento zákon byl nejenom přijat, nýbrž aby také v praxi byl dokonale prováděn ku prospěchu těch, pro které byl dělán. (Hlasy: A jak se jedná s malými živnostníky!) Přijdu na to, pane kolego.

Říkám, že zákon nabývá jen tenkrát ceny, když správně a spravedlivě je u všech prováděn. Ale, bohužel, máme případy, že zákony se sice plní, ale ne vůči každému a ne také vůči všem stejně. Právě před vánocemi, než se stala tato událost na dole Nelson, měl jsem příležitost vyšetřovati tuto záležitost. Aby se to stalo srozumitelným, dovoluji si přečísti část interpelace, kterou jsem včerejšího dne podal na p. ministra financí (čte):

"Podle stížností, proti zásadám zdvořilosti, šetrnosti a slušnosti jedná berní úřad v Duchcově, spravovaný ředitelem Sekyrou, tajemníkem Petříkem a exekutory Havlem a Krejčím. Živnostníkům a obchodníkům z Duchcova a okolí, kteří podle svých možností platebních řádně daně platili, zabaveno bylo před vánocemi zboží, bylo svezeno a v neděli před vánocemi, na t. zv. zlatou neděli, bylo za návalu kupujících a asistence policie ne dražbou, nýbrž z volné ruky za poloviční, ale i podpoloviční cenu prodáváno.

Tímto způsobem byli zničeni tamější obchodníci a živnostníci, očekávající tržbu peněz za zboží předvánoční, ze kterých by svým povinnostem učinili zadost, i bez exekučního prodeje zboží, zásahem berního úřadu.

I. Vlasák Antonín, knihkupec v Duchcově, stěžuje si na exekutora Havla a Krejčího, kteří v podvečer dne 23. prosince 1933 (Hlasy. Před Štědrým dnem!) za účasti odběratelů v krámě vybrali z pokladny peníze a nedovolili Vlasákovi peníze přepočítati a tyto bez potvrzení odnesli. (Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské. - Hluk.) Potvrzenku na tyto peníze nedostal ani za 12 dnů a mám za to, že ji nemá do dnešního dne. (Různé výkřiky. Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby pan řečník nebyl vyrušován.

Posl. Kejmar (pokračuje): Na žádost p. Vlasáka, aby mu byl ponechán přiměřený obnos na živobytí 4členné rodiny, nechali mu exekutoři 3 Kč (slovy tři Kč) s ironickým podotknutím, že obnos tento pro 4 osoby je postačitelný. Za daných okolností... (Různé výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kejmar (pokračuje): .... nemá p. Vlasák jistoty ani záruky, že peníze jemu zabavené byly odvedeny a vyúčtovány všechny, když mu přepočítání zabavených peněz a stvrzenka byly odepřeny. (Posl. Jiráček: To si myslíte, že vám na to p. ministr odpoví?)

II. Jos. Pauš, obchodník v Duchcově, stěžuje si na podezřelý exekuční prodej gramofonu u něho zabaveného. - On totiž nemůže nikterak vypátrati, na kterém místě je gramofon uschován a nemůže se dopíditi toho, kdo jej koupil a za jaký obnos.

III. Firma Wohlrab, obchod hračkami v Oseku u Duchcova, tedy právě v místě neštěstí, stěžuje si, že ji nebylo na zabavené a odvezené zboží vydáno potvrzení. P. Wohlrab stěžuje si dále na ředitele berního úřadu p. Sekyru v Duchcově, že tento odmítl jeho prosbu a nepřipustil, aby berní úřad dražebně v jeho krámě, který k disposici dával, za jeho evidence zabavené zboží u něho prodal a zpeněžil. Pan Wohlrab za daných okolností nemá jistoty, že zboží u něho zabavené se neztratilo, a nemá také evidenci o stržených penězích za toto zboží.

IV. František Runštuk, řezník v Duchcově, který od r. 1927 zaplatil již na dani výdělkové a důchodové, poněvadž obratovou má paušalovanou, asi 150.000 Kč. Tento člověk, který měsíčně uplácí pravidelně podle své možnosti 1000 až 2000 Kč, stěžuje si na vysoké předpisy daňové, samou revisní komisí ministerstva financí uznané, dále na nevyřízené rekursy a na zabavení částek peněžních bez možnosti přepočítání a bez vydání stvrzenek.

Řada postižených stěžuje si na způsob provedení exekučního prodeje zabaveného zboží. Zboží totiž nebylo draženo, nýbrž bylo exekutory prodáváno z volné ruky za takové ceny, které byly nabídnuty. (Hluk. - Místopředseda Roudnický zvoní.)

Podepsaní táží se pana ministra - ovšem je otázka, jestli odpověď dostaneme: "1. jest ochoten dáti přísně prozkoumati, zda krutý postup ředitele Sekyry, tajemníka p. Petříka a exekutorů pp. Havla a Krejčího je dovolený?

2. Jest ochoten dáti přezkoumati minulost exekutora Havla, hodí-li se k zabavování a k přijímání hotových peněz a zboží bez přepočítání a bez stvrzenek?"

Slavná sněmovno, domníval by se někdo, že snad je to jediná křivda, která se páše na živnostnictvu a obchodnictvu, ale my máme denně příklady toho... (Výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kejmar (pokračuje): ... jak počíná si důchodková kontrola u našich řezníků. Opováží-li se některý řezník odprodati onen kousek masa, kde právě je orazítkován, tu bez pardonu důchodková kontrola zabaví zbytek zboží, zbytek masa, exekučně to prodá, dodatečně zdaní celý kus a také jsou případy, kde předepíše až dvacateronásobnou pokutu, nesouvisí-li to dokonce i s kriminálem. Jak počínají si lichevní orgány u našich obchodníků? Když náhodou a pod jinými starostmi opomine náš malý a střední obchodník vyvěsiti ceník, ačkoliv veškeré druhy zboží má zvláště cenami označené v jednotlivých příhrádkách, tu prostě lichevní orgány sepíší protokol, nastane běhání po úřadech a konec konců přijde platební rozkaz na zaplacení pokuty.

U našich obchodníků podávají si takřka dozorčí orgány dveře. Ještě ani lichevní orgán nedovřel dveře obchodu, a již tu přichází revise měr, vah a závaží, a běda obchodníku, živnostníku, který by omylem zapomněl ve svém obchodě nějaké staré závaží, anebo kdyby některá míra byla o pět dní později ocejchována; tu nastává opět onen proces protokolování, předpisy, pokuty atd. Po okresních cejchmistrech přichází na řadu pan okr. lékař, který ze všech druhů jedlého zboží, které se mu zalíbí, bez zaplacení odejme vzorky, pošle je na účet obchodníka k analyse, zdali odpovídají zákonu o potravinách, a třebaže tyto ukázky nebo druhy zboží jsou v originelním balení, které on nevyráběl, které přichází přímo z továrny, nejen že obchodník zaplatí za znalecký posudek, nýbrž přichází i platební rozkaz, aby zaplatil pokutu. (Výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kejmar (pokračuje): Pokud se týče revisí ministerstva financí, řekl jsem, že revisní odbor ministerstva financí našel by vhodné pole k revisi právě u těchto uhelných společností. Nevím, zdali tam kdy revise byla vykonána, ale jedno jest mně známo, že nejdříve na velkých městech, pak na malých městech a dnes, bohužel, i po venkově jezdí revisoři ministerstva financí, aby zrevidovali živnostníku a obchodníku, zdali omylem nezapomněl poznamenati některý obrat, a důsledek toho je zase stejná dvacateronásobná pokuta.

A jak, slavná sněmovno, jedná se s našimi pekařskými mistry? Některou noc tlučením na dveře a na okna vyburcován je celý dům. Obyvatelé domu domnívají se, že někde vypukl požár, a když otevrou, představí se revise, která přijde shlédnouti, jestli se nezačalo o 5 minut dříve ráno vyráběti zboží ať bílé nebo chleba, které jest určeno pro ranní konsumenty. (Výkřiky komunistických poslanců: Vždyť dělají celou noc! - Výkřiky.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Kejmar (pokračuje): Pane kolego, ale jenom v dělnických pekárnách, u legitimních živnostníků a obchodníků se tak neděje. Tam si dokonce netroufají, poněvadž jim ani neotevrou, nebo jsou předem avisovány. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Kejmar (pokračuje): Včera ve své řeči zmínil se kol. Lanc o tom, jakým způsobem měly by býti kontrolovány doly, a řekl, že by bylo vhodno, aby po způsobu živnostenských inspektorů byli zavedeni důlní inspektoři. Akceptuji tento názor kol. Lance, a to proto, poněvadž směřuje k ochraně lidských životů, ale jeho včerejší poznámka je mně podnětem, abych se zmínil o tom, jak důkladně se provádí revise živnostenských inspektorů v dílnách a krámech živnostnictva a obchodnictva. (Posl. Ostrý: Kovářovi se nařídí, aby vybílil kovárnu! - Veselost.) Nejenom to, pane kolego, ale obávám se, že jedenkrát si živnostenský inspektor dá do sepsaného protokolu, že i nad postel zaměstnance bude třeba zavěsiti nebesa a kromě toho že zaměstnavatel bude povinen mu snad předplatiti i list oné strany, ke které patří.

Slavná sněmovno! Uváděl-li jsem tyto případy, uváděl jsem je jenom proto, abych poukázal, jakým způsobem se vykonávají revise u malého a středního obchodníka a živnostníka, a jak pomíjeny jsou zájmy oněch nešťastníků, kteří denní svůj chléb musejí vyhledávati hluboko pod zemí.

Já ani naše strana nejsme nikterak proti osnově zákonné a uvítáme, bude-li tento zákon schválen, ale mám jediné přání: Aby nebyl tento zákon jenom uskutečněn, nýbrž aby byl také spravedlivě prováděn pro ochranu těch, pro které se připravuje. - A další přání, jistě v souhlasu vás všech, abychom se pomocí tohoto zákona dočkali toho, že neštěstí na dole Nelson v Oseku u Duchcova bylo jedním z posledních. (Výkřiky komunistických poslanců. - Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. dr Bacher.

Posl. dr Bacher (německy): Slavná sněmovno! Mám za úkol vysloviti s tohoto místa jménem skupin stran, které zastupuji, německého pracovního a hospodářského souručenství a jménem parlamentních klubů tohoto sdružení, nejhlubší soustrast, kterou pocítilo veškeré obyvatelstvo tohoto státu při strašlivé katastrofě, která e stala minulého týdne. Tkví v tom těžká tragika, že musí dojíti ke katastrofám takového rozsahu dříve, než jest veřejné svědomí vyburcováno, aby přikročilo k opatřením, která by mohla v mezích lidské možnosti takovýmto případům zabrániti. Zajisté i při nejširším rozvoji techniky nebude možno znemožniti neštěstí navždy. Ale jest úkolem veškerého lidstva pracovati o tom, aby se skutečně používalo všeho, co skýtá technika, aby se zabránilo rubu tohoto pokroku, to jest těmto neštěstím, ohrožujícím bezpečnost života.

Zákon, který máme dnes před sebou, vznikl z potřeby sněmovny reagovati na tyto události. Obyvatelstvo ze svého zdravého citu žádalo, aby zákonodárný sbor, jemuž také podléhá kontrola správy, vyvodil důsledky z této strašlivé události. Zákon obsahuje mnohé dobré a mnohé správné věci. K tomu také patří, že tresty ustanovené dřívějším horním zákonem byly uvedeny v soulad s dnešními měnovými poměry. Ale zákon byl by dopadl lépe, kdyby se bylo mohlo vyčkati vyšetřování, které jest v proudu, a jest úplně správné, že se pan min. Dostálek vyslovil v tom smyslu, že tento zákon třeba posuzovati do jisté míry jako provisorium, poněvadž se pomýšlí na reformu celého horního zákona. Zaslouží uznání, že se pan min. Dostálek jako ministr veř. prací ujal věci s veškerou energií a ihned zařídil vše, co by bylo s to, aby obyvatelstvo jaksi uklidnilo. A jest také zcela správné, že pan min. Dostálek pronesl k soc.-politickému výboru a dále široké veřejnosti výstrahu, aby posuzovaly věci skutečně tak, jak jsou. Kdo v prvých dnech po strašlivém neštěstí pročetl řadu novinářských zpráv, nebo kdo také sledoval mnohé výroky v této sněmovně, musí přiznati, že zde byly vzbuzeny dojmy, které při nestranném zkoumání neobstojí. Zvláště v cizině při čtení některých takových výstřelků musili dojíti k závěru, jako kdybychom zde, v Československu, v hornictví byli úplně zaostalí, jako kdybychom, pokud jde o techniku v hornictví, nemohli se měřiti s žádným pokročilým evropským nebo americkým státem a jako by zde nesvědomitost zákonodárství a správy a rovněž i soukromých podniků a veřejné správy mohla slaviti triumfy. Tak tomu však naprosto není. Pan ministr Dostálek právem zdůraznil, že, i když dnes téměř 80 let starý zákon jest poněkud zastaralý, přece však obsahuje řadu ustanovení, která mají zabezpečiti provoz. Zajisté mnoho z tohoto zákona bylo technikou již dávno překonáno. A pokud jde o bezpečnostní opatření, nesmí ovšem zákonodárství a správa zůstati státi, aby, jak jsem řekl, skutečně používaly všeho, co slouží bezpečnosti, zdraví a zachování života lidí, pracujících v podniku.

Vyšetřování samo má se bráti dvěma směry. Především má zjistiti, zda předpisy, a to zákonné předpisy a rovněž i prováděcí nařízení odpovídají stavu dnešní techniky a potřebám moderního společenského života. Ale třeba také zjistiti, zda správa při provádění zákonů projevila tolik péče a, což jest hlavní, onu míru odpovědnosti a vědomí odpovědnosti, jak by to odpovídalo tomuto úkolu. Vyšetřování není v žádném směru skončeno a bylo by snad lépe, kdyby leccos nebylo bývalo napsáno a proneseno, co skutečně bylo napsáno a proneseno, dokud nebyl zjištěn výsledek vyšetřování. Bohužel, této tragické události se také použilo, nebo správně řečeno zneužilo, aby se z určitých důvodů a z jistého sobectví mluvilo z okna. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.) Domnívám se, že jest naprosto nemístné, chce-li se z takové události vytlouci kapitál pro nějaké zájmy. Zde nejde přece o nic jiného než o otázku: Co učiníme, abychom v budoucnosti takovéto události znemožnili, nebo aspoň pravděpodobnost snížili na nejmenší míru, a to, ať to stojí, co stojí, neboť všude v hospodářství, všude platí přece zásada: "Nejcennější jest lidský život"; a lidský život musí býti střediskem všech úvah a tím střediskem veškerého zákonodárství a správy.