5. Zpráva výborů zahraničního a technicko-dopravního o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 2353) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 785 a 1090), jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost Úmluvě o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a jejímu Dodatkovému protokolu (tisk 2359).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Richter, za výbor technicko-dopravní p. poslanec Srba.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji, p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Osnova zákona, která byla přijata a schválena usnesením senátu Národního shromáždění republiky Československé ve schůzi ze dne 12. července 1933, má za účel právním ustanovením obsaženým ve výše zmíněné Úmluvě a jejím Dodatkovém protokolu opatřiti závaznost vnitrostátní. Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a jejím Dodatkovým protokolem, sjednaným ve Varšavě dne 12. října 1929 23 státy, byly stanoveny závazné normy pro mezinárodní dopravu leteckou. Co se rozumí mezinárodní dopravou? Mezinárodní dopravou podle této úmluvy rozumí se každá doprava, při které podle ujednání stran leží místo odletu a místo určení buď na území dvou smluvních stran, anebo sice na územích pouze jedné strany, byla-li jenom stanovena zastávka na území některého druhého státu. Předpisy pro jízdenky, průvodky pro zavazadla, nákladní listy letecké a zejména předpisy upravující odpovědnost dopravce jsou odchylné od ustanovení našeho zákona o letectví z 8. července 1925, čís. 172 Sb. z. a n. Tímto zákonem má oněm předpisům, jak již uvedeno, býti dána účinnost vnitrostátní, ovšem jen pro dopravu mezinárodní výše definovanou. Úmluva sama byla již dříve ústavně schválena.

Skutečnost, že předpisy právní pro leteckou dopravu mezinárodní a pro leteckou dopravu vnitrostátní jsou odchylné, není udržitelna a proto příslušná ministerstva připravují novelisaci jednak obchodních zákonů, jednak zákona leteckého 172/1925 Sb. z. a n., avšak nutnost zjednati mezistátní Úmluvě vnitrostátní účinnost co nejdříve nutí k tomu, aby obsah Úmluvy a jejího Dodatku byl už nyní bez ohledu na chystané osnovy vřaděn do vnitrostátního právního řádu.

Z toho důvodu navrhuji jménem zahraničního výboru posl. sněmovny, aby osnova zákona byla schválena tak, jak byla přijata senátem Národního shromáždění, s uvozovací formulí i s nadpisem. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor technicko-dopravní, p. posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Slavná sněmovno! K odůvodnění podanému v právě projednávané tištěné zprávě výboru techn.-dopravního chci pouze zcela stručně dodati těchto několik slov:

Náš letecký zákon z 8. července 1925 rychle zastaral. Ale i připravované novelisace jsou předstihovány překotným vývinem letectví a všeho, co s ním souvisí. Proto vázne příprava nového zákona. Je pochopitelno, že ministerstvo veř. prací by rádo do nového zákona vložilo ustanovení pokud možno trvale platná. To však je za nynějšího prudkého pohybu v letectví těžko možno. Ježto však nemůžeme se říditi v řadě případů překonanými a zastaralými nebo příliš těžkopádnými ustanoveními zákona dosavadního, ale zároveň nemůžeme býti bez úřední regulace a právních předpisů, doporučovalo by se, aby ministerstvo veř. prací v nově připravovaném leteckém zákoně se spokojilo všude tam, kde je to účelno, ustanoveními rámcovými a ponechalo si právo upravovati zatím, co je potřeba, prostým nařízením, snadno měnitelným, tak aby byla zachována v leteckých předpisech nevyhnutelná pružnost a schopnost přizpůsobovati se ihned nutným požadavkům. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Na zákonu právě projednávaném vidíme, že mezinárodní úmluvy vyžadují na nás přizpůsobení našeho vlastního leteckého zákona tak rychle, že nejsme schopni je v celém rozsahu a ve všech podrobnostech provésti, a musíme si pomoci opatřením částečným, dávajíce jedním paragrafem zákona platnost uzavřené mezinárodní letecké úmluvě ve všech jejich podrobnostech i v našem státě.

Nemůžeme to v této chvíli udělati jinak a lépe a proto navrhuj i schválení zákona, jak byl přijat v senátě a jak s ním vyslovil souhlas i techn.-dopravní výbor sněmovny poslanecké. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí zákona, ve znění zprávy výborové, které jest shodné s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost Úmluvě o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a jejímu Dodatkovému protokolu (tisk 2359).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Nejsou.

Zpravodaj posl. Srba: Nikoliv.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k odloženému hlasování o odstavcích 1 až 4 pořadu.

Budeme tudíž nejprve hlasovati o odst. 1:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se opět mění článek XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 2444).

Zpravodajem jest p. posl. Chalupa.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Tím zároveň jsou vyřízeny iniciativní návrhy tisky 1462, 2382 a 2383.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi. Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se opět mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 2444).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Chalupa: Nikoliv.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nyní dokončíme odložené jednání o odst. 2 pořadu.

Ad 2. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 2445).

Podán byl doplňovací návrh. Žádám o jeho přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Doplňovací návrh posl. Štětky a soudr.:

§ 1 doplňuje se odstavcem:

"Zaměstnanci, jichž roční příjem nepřesahuje 16.000 Kč, osvobozují se od daně důchodové, vybírané srážkou."

Místopředseda Zierhut (zvoní): Žádám p. zpravodaje posl. Chalupu, aby se o tomto návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Návrh, který zde byl předložen, aby zaměstnanci do 16.000 Kč důchodu byli osvobozeni od daně důchodové, pokud se vybírá srážkou, je za daných okolností nemožný, poněvadž již v zákoně č. 76 do jisté míry vyšli jsme vstříc těmto zaměstnancům tím, že jsme jim dali daněprosté minimum skoro 10.000 Kč, nepřesahuje-li týdenní výdělek 192˙50 Kč. (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné.) Kolegyně, kdo má dnes příjmu 16.000 Kč ročně, je rád za těchto okolností.

Musím dále uvésti, že pro plátce, který platí daň důchodovou přímo, je hranice důchodová 7000 Kč. My jsme dále všechny zaměstnance, u kterých se vybírá daň důchodová srážkou, osvobodili od přirážky k dani důchodové. To je osvobození značné. Kdybychom měli vzíti v úvahu, co zde je, museli bychom také náležitě oceniti, co dnes dělají ti, kteří musí daň důchodovou platiti přímo. Důchodců s příjmem do 15.000 Kč je 521.644. Z důvodů, které jsem uvedl, nemohu se přikloniti k tomuto návrhu. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž jest podán k této osnově doplňovací návrh, míním dát hlasovat tímto způsobem:

Nejprve o osnově zákona najednou podle zprávy výborové; poté o doplňovacím návrhu posl. Štětky a soudr. k §u 1 zákona.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona přijata jest ve znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí dále s doplňovacím návrhem posl. Štětky a soudr. k §u 1 citovaného zákona, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 2445).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Chalupa: Nejsou.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Nejsou.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Dokončíme nyní odložené jednání o 3. odstavci pořadu:

Ad 3. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 2450).

Zpravodajem jest místo posl. Dubického p. posl. dr Zadina. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno, konstatuji jako zástupce zpravodaje zemědělského výboru, že v debatě nebyla přednesena naprosto žádná námitka proti tomuto zákonu, a z toho důvodu opakuji návrh p. zpravodaje, aby slavná sněmovna dala souhlas k této osnově zákona. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 2450).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Zadina: Není návrhů na opravy.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme odložené hlasování o 4. odstavci pořadu.

Ad 4. Hlasování o osnově zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony, týkající se bytové péče (tisk 2451).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický posl. Langr, za výbor rozpočtový posl. Chalupa.

Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož byl podán pozměňující návrh, míním dát hlasovati takto:

Nejprve o celé osnově najednou v úpravě návrhu posl. Hodinové-Spurné a soudr.; nebude-li tato úprava přijata, o celé osnově najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Hodinové-Spurné a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava jest zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony, týkající se bytové péče (tisk 2451).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Langr: Není jich.

Zpravodaj posl. Chalupa: Nejsou.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme ještě k projednávání odst. 9 až 12 a odst. 14 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k pokračování ve sloučeném jednání o odst. 9 až 12 pořadu, to jest:

9. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 2270), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení čtvrtá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 8. května 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, č. 79 Sb. z. a n. [podle §u 35 jedn. řádu].

10. Zpráva výborů techn.-dopravního, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2280), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o pěninské cestě a o usnadnění styku v pohraničním území Dunajce, podepsaná ve Gdyni dne 24. září 1931, se Závěrečným protokolem z téhož dne [podle §u 35 jedn. řádu].

11. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2354), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 6. října 1933 (tisk 2361).

12. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2338), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení pátá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 21. srpna 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1933, č. 179 Sb. z. a n. (tisk 2362).

Zpravodaji při odst. 9 a 12 pořadu jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina, za výbor zahraniční p. posl. Machník; zpravodaji při odst. 10 pořadu jsou: za výbory techn.-dopravní a zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor rozpočtový p. posl. dr Stránský; zpravodaji při odst. 11. pořadu jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.-obchodní p. posl. Vácha.

Všichni pp. zpravodajové přednesli již své zprávy postupně ve schůzích: 293. dne 17. října 1933, 295. dne 19. října 1933 a 298. dne 8. listopadu 1933.

Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh zvlášť a budeme hlasovati nejprve o odst. 9 pořadu.

Ad 9. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení čtvrtá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 8. května 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 12. května 1933, číslo 79 Sb. z. a n. (tisk 2270).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina, za výbor zahraniční p. posl. Machník.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle vládního návrhu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění vládního návrhu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle vládního návrhu ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme hlasování o odst. 10 pořadu:

Ad 10. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o pěninské cestě a o usnadnění styku v pohraničním území Dunajce, podepsaná ve Gdyni dne 24. září 1931, se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 2280).

Zpravodaji jsou: za výbory techn.-dopravní a zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor rozpočtový p. posl. dr Stránský.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle vládního návrhu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění vládního návrhu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle vládního návrhu v e čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 10. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 11 pořadu:

Ad 11. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsaná v Praze dne 6. října 1933 (tisk 2361).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živn.-obchodní p. posl. Vácha.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 11. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme ke hlasování o odst. 12 pořadu:

Ad 12. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení pátá dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 21. srpna 1933 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1933, č. 179 Sb. z. a n. (tisk 2362).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Machník, za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání 14. odstavce - pořadu, jímž jest:

14. Návrh, aby posl. sněmovně prodlouženy byly lhůty stanovené §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o vládních návrzích:

a) zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 3),

b) zákona o veřejné stráži zemědělské (tisk 4),

c) zákona o ochraně polního majetku (tisk 5),

d) zákona, jímž se mění a doplňují ustanovení obecného horního zákona (tisk 1866),

e) zákona o pojistné smlouvě (tisk 2291),

f) zákona o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 2310).

Návrhu na prodloužení lhůt jest potřebí proto, poněvadž osnovy tyto nebude možno projednati ve lhůtě, která končí dnem 17. ledna 1934.

Navrhuji tudíž, aby pro každou z těchto osnov prodloužena byla lhůta k projednání sněmovnou do konce března 1934.

Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Poněvadž nebyl podán návrh ani na odklad hlasování ani na přikázání výboru, budeme hlasovati o předneseném návrhu.

Kdo tedy souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty dané poslanecké sněmovně do konce března 1934, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat. Tím jest vyřízen 14. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Místopředseda Zierhut přikázal usnesení senátu, počátkem schůze rozdaná, výborům, a to:

výborům úst.-právnímu a techn.-dopravnímu usnesení tisk 2447,

výboru úst.-právnímu usnesení tisk 2448,

a k jeho návrhu byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto usneseních stanoveny lhůty 24 hodin.

Posl. Štětka a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze dostavil předseda vlády a podal zprávu a vysvětlení o ničení obilí v Plzni a v Děčíně.

Při hlasování byl tento návrh zamítnut.

mezi schůzí: zpráva tisk 2451.

Místopředseda Zierhut oznámil, že po plenární 310. schůzi konají schůze výbory úst.-právní, živn.-obchodní a techn.-dopravní.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu obdrželi: na dnešní a zítřejší den posl. dr Luschka; na tento týden posl. Grebáč-Orlov.

nemocí posl. Ježek.

Místopředseda Zierhut sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 19. prosince 1933 ve 4 hod. odpol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 310. schůze.