Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, Vávra.

164 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Hodža.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 41 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. dr Hodinovi, Polachovi; na dnešní a zítřejší den posl. Polívkovi, Kučerovi; na tento týden posl. Chobotovi, Sivákovi, Najmanovi, dr Tőrkőlymu, dr Slávikovi, Mojtovi, dr Tisovi, Onderčovi.

nemocí posl. Hlinka, dr Buzek, V. Beneš.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Hudec, Rázus, Stanislav, dr Holota.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Kubače, Böhm a na den 14. prosince t. r.

Předseda vlády zaslal předsednictvu poslanecké sněmovny přípis ze dne 19. prosince 1933, č. j. 6486/S/33:

Ve schůzi poslanecké sněmovny, konané dne 30. listopadu t. r., přednesl bývalý předseda vlády poslanec František Udržal, vzhledem k hrubým útokům a podezíráním, proneseným při projednávání návrhu státního rozpočtu na r. 1934 poslancem Stříbrným, žádost na vládu, aby podrobila všechna dění vlády Udržalovy urychleně nejpřísnějšímu šetření a sdělila poslanecké sněmovně co nejdříve podrobný výsledek.

Vláda je přesvědčena, že kontrolní právo nad skutečným hospodařením té které vlády vykonávají podle ústavy a příslušných zákonů jen zákonodárné sbory, zejména zkoumáním a schvalováním státních závěrečných účtů.

To stalo se ohledně bývalé vlády Udržalovy za r. 1929, 1930 a 1931, když byly závěrečné státní účty za léta ta oběma sněmovnami Národního shromáždění schváleny. Tím bylo zákonodárnými sbory uděleno bývalé vládě absolutorium. Státní závěrečný účet za r. 1932 je na pořadu jednání senátu, v poslanecké sněmovně je přikázán výboru rozpočtovému.

Pokud ostatní činnosti vlády se týče, mají rovněž zákonodárné sbory v rámci příslušných ustanovení ústavní listiny a svých jednacích řádů jasně vytčenou svou kontrolní pravomoc.

Předseda vlády: Malypetr, v. r.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Hodinovou za posl. Babela.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Dubického za posl. Pozdílka.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Rosche za posl. Jelinka.

posl. Štětky:

ministru soc. péče v záležitosti beznohého invalidy Jana Sochy v Dědové (č. D 1193-III),

vládě o svévolném odnětí státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných Ústřednímu Svazu tesařů v Praze (č. D 1194-III);

posl. Vaculíka a druhů ministru školství a nár. osvěty o urychlení stavby řádné školní budovy pro státní obecné a měšťanské školy v Hlučíně (č. D 1195-III).

Předseda vlády zaslal:

přípisem ze dne 5. prosince 1933, č. j. 18.642/1933 m. r., vládní nařízení za dne 17. listopadu 1933, č. 214 Sb. z. a n., o úschově a správě soudních a správních deposit u poštovní spořitelny - přikázáno výboru ústavně-právnímu;

přípisem za dne 15. prosince 1933, č. j. 19.501/1933 m. r., vládní nařízení za dne 7. prosince 1933, č. 220 Sb. z. a n., o cenách uhlí pro domácí otop - přikázáno výborům soc.-politickému a zásobovacímu.

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2442, 2444 až 2446, 2450.

Zápis o 306. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

zemědělskému počátkem schůze rozdaný vládní návrh tisk 2449.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 2443.

ve schůzi dne 14. prosince 1933 přikázány k řádnému projednání návrhy:

výborům živn.-obchodnímu, zdravotnickému a soc.-politickému návrh tisk 2390,

výboru živn.-obchodnímu návrh tisk 2424,

výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu návrh tisk 2428,

výboru soc.-politickému návrh tisk 2425,

výborům zemědělskému a rozpočtovému návrh tisk 2405,

výboru ústavně-právnímu návrh tisk 2423,

výborům rozpočtovému a ústavně-právnímu návrh tisk 2436.

přikázal předseda žádosti kraj. trest. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním posl. Jurana pro přečiny podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky:

ze dne 11. prosince 1933, č. Nt IX 227 a 228/33 (č. J 576 a 577-III);

za dne 7. prosince 1933, č. Nt IX 224/33 (č. J 578-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 3 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu (tisk 2437) zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk 2450) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Dubický. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! R. 1930 schválen byl vládní návrh zákona o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními. Účelem zákona bylo, aby vedle zákroků legislativních učinilo se pro zlepšení odbytu zemědělských výrobků a pro zvednutí domácího konsumu všechno, co je v našich silách. Bylo toho tím více třeba, čím těžší krise zachvátila všechna odvětví domácího zemědělského podnikání. Řada států vyřešila tuto důležitou otázku dávno před námi a uplatnila v životě veřejném zásadu, že domácí výrobky nutno kupovati důsledně, při čemž ústavy státní a všechny jiné právnické osoby veřejnoprávní musí jíti příkladem vstříc.

Jak bylo u nás? Řada podniků a ústavů veřejných zvykala si na cizí výrobky snad jen proto, že mají dobrou reklamu, zatím co doma prožíváme nejtěžší krisi odbytovou a cenovou. Týká se to zejména mouky, luštěnin, masa, tuků, mléčných výrobků a všech druhů zelenin. Zákon z r. 1930 měl aspoň částečně odpomoci zemědělské krisi a uschopniti odbyt domácích zemědělských výrobků: Nutno konstatovati, že zákon se dobře osvědčil. Stanovil, že v úřadech, podnicích, ústavech a zařízeních státu, zemí, okresů, obcí a jiných právnických osob veřejnoprávních jakož i v podnicích, ústavech a zařízeních jimi spravovaných smí býti spotřeba obilí, mlýnských výrobků, luštěnin, masa, mléka a mléčných výrobků, vajec, ovoce, zeleniny jakož i pícnin hrazena jen zbožím domácího původu dobré jakosti. Aby ustanovení tohoto důležitého zákona nebylo obcházeno, byl zaveden dozor nad hospodařením úřadů a různých podniků se strany okresních úřadů jakož i orgánů dozorčích, které mají zjišťovati, zda zboží dodané je skutečně domácího původu a dobré jakosti. Lze si jen přáti, aby tato kontrola byla prováděna do všech důsledků, svědomitě a bezohledně, poněvadž ohrožená výroba domácí v zemědělství vyžaduje v této těžké době mimořádného zájmu, ochrany a všemožné podpory.

Důvody, které vedly k vydání zákona ze dne 10. dubna 1930, trvají, neboť výrobní i odbytová krise zemědělská se postupem doby ještě podstatně zhoršila a dnes prožívá zemědělský stav utrpení a bídu nezměrnou. Nejen že není odbytu, konsum všeobecně poklesl, ale došlo i ke katastrofálnímu zhroucení cen, takže existence zemědělského lidu je v pravém slova smyslu ohrožena. V tak vážné době je třeba napnouti všechny síly a učiniti všechna opatření, aby domácí výroba zemědělská byla uchráněna a umožněna spravedlivá cenová stabilita. Proto zemědělský výbor posl. sněmovny ve schůzi dne 12. prosince jednomyslně schválil prodloužení tohoto zákona na dobu neurčitou.

Při té příležitosti, slavná sněmovno, chci zejména zdůrazniti, že se v zemědělských kruzích volá plným právem víc a více po přísnější kontrole margarinu a jedlých tuků. Kdežto před válkou konsum tohoto zboží byl u nás zcela nepatrný, rozmohla se v době popřevratové výroba margarinu úžasnou měrou. Před válkou připadlo na jednu hlavu v celé monarchii 0.08 kg těchto umělých tuků za rok, kdežto nyní v republice skoro 4 kg na hlavu za jediný rok. Připomínám, že se suroviny dovážejí k nám za drahé peníze z Německa, Holandska, z Britské Indie a řady jiných států. Margarinový průmysl zaplavil svými výrobky veškeré složky konsumního života na škodu odbytu dobrého domácího másla a sádla, čímž jsou nejvíce postiženi drobní zemědělci a jejich výroba. Vydáváme za cizí suroviny ročně stamiliony korun a doma toneme v nadprodukci mléčné, máselné i masné. Je třeba zavésti kontrolu výroby margarinové a umělých jedlých tuků a zavésti také poplatky z těchto výrobků, nemá-li býti naše masná a mléčná produkce úplně podlomena. I v tomto směru, mám za to, mohl by tento zákon dobře působiti. Jde jen o to, aby, jak jsem již dovodil, kontrola ustanovení tohoto zákona byla zvýšena a rozšířena.

Z důvodů, které jsem právě přednesl, doporučuji v zastoupení zemědělského výboru posl. sněmovně, aby vládnímu návrhu zákona o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními dostalo se ústavního schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Hlasování o tomto odstavci odložím na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání odst. 1 a 2 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati nyní odst. 1 pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2427) zákona, jímž se opět mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 2444) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec 2, t. j:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2429) zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 2445) [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest příbuzná povaha projednávaných osnov.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem o obou odstavcích je p. posl. Chalupa. Dávám mu slovo k podání zprávy o obou osnovách.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Další prodloužení účinnosti čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení zákona č. 76 z 15. června 1927 je vlastně praktickým korektivem ustanoveni §u 341, který jedná o nepřesunutelnosti daní. Zásada tato je naprosto spravedlivá. Uvádím doslovně znění §u 3,41:"Dohody ujednané, aby přesunutou daň nesla místo poplatníka zcela nebo částečně jiná osoba, nejsou právně účinné. Zásada, jak jsem podotkl, je úplně správna, ale život je zcela jiný. Ve skutečnosti není žádné daně, která by nemohla býti přesunuta. Jakmile některá daň dostane ráz režijního nákladu, je prostě započítána a přesunuta do ceny zboží nebo ceny služeb. Snad jen o jediné dani můžeme říci, že není přesunutelná, a to je daň dědická, daň z pozůstalosti, poněvadž ten, kdo by mohl přesunout tuto daň, není již na živu.

Tak správná zásada §u 341 o nepřesunutelnosti jeví se nám v praksi vlastně otázkou hospodářské moci. Kdo je hospodářsky silnější, dovede přesunouti daň na hospodářsky slabšího a při tom ještě, můžeme říci, i vydělá. Proto, slavná sněmovno, již po třetí prodlužujeme platnost čl. XVI, odst. 1, písm. b) uvedeného dříve zákona a já jsem pevně přesvědčen, že toto prodloužení, třeba na rok, není ještě prodloužením posledním, poněvadž nevidím praktického odůvodnění pro § 341. Původní usnesený zákon z 15. června 1927 byl podložen tím, že je nutno poskytnouti čas a možnost, aby zákonné ustanovení §u 341 sžilo se se skutečnými poměry. Po uplynutí dosti dlouhé doby 5 let přišli jsme k poznání, že je nutno nadále účinnost čl. XVI prodloužiti. Jestliže jsme jej prodloužili r. 1931, máme k tomu dnes daleko těžší důvody, poněvadž hospodářská krise naprosto znemožňuje, aby sociální dávky nad zákon placené, eventuelně daň důchodová byly přesunuty do služného. Já však nevidím podpory pro plnou platnost §u 341 ani tehdy, kdyby se poměry změnily a kdyby zájemci, kdyby odborové organisace mohly skutečně přesunout sociální dávky nad zákon placené nebo daň důchodovou do svého služného. Nic se prakticky nemění. Dnes zaměstnavatel má možnost si odečísti proti §u 341 dávky placené nad zákon event. placenou daň důchodovou z daňového základu.

Připusťme, že budou nyní tyto dávky za změněných okolností započítány do služného; pak nastane toto: Zaměstnanci budou si moci odečísti sociální dávky, které platí sami ze základu svého služného, ale zaměstnavatel odpočítá si i tyto dávky i event. placenou daň důchodovou, která byla započítána do služného, a to zcela právem, jako režijní položku.

Na první pohled je viděti, že není-li skutečně nová situace horší, jistě není proti stávající nijak lepší. Máme naději, že také finanční správa přijde konečně k názoru, že účinnost §u 341 je nutno upraviti jiným způsobem, abychom se zbavili neustálého prodlužování účinnosti čl. XVI, odst. 1, písm. b).

Jiná ovšem věc je, kdyby zaměstnavatel neplatil dávek sociálních nad zákon a kdyby neplatil daně důchodové a přece jenom tyto dávky, které neplatí, odpočítal ze svého základu daňového. Tady ovšem neplatil by ani § 341, ani citovaný často čl. XVI, odst. 1, písm. b), nýbrž zde by muselo nastoupiti řádně daňové trestní šetření.

Ale, vážení pánové a dámy, dovolil bych si při této příležitosti upozorniti na věc, která do jisté míry souvisí s dnešní situací a do jisté míry je jakýmsi pendantem k tomu opatření, které dnes prodlužujeme. My jsme při půjčce práce poskytli daňovým neplatům dalekosáhlé výhody. Myslím, že bychom měli míti odvahu také poskytnouti výhody v době hospodářského úpadku, totiž možnost, aby ti, kteří dnes ještě netrpí krisí a nezaměstnaností, přispěli skutečně trpícím, a to také na účet státní pokladny, ale především za státní pokladnu. Mám na mysli dary soukromníků, podnikatelů, akciových společností na podporu nezaměstnaných. Kdyby tyto dary byly osvobozeny od daně, našly by jistě následování. Je věc jednoduchého propočtu, že takový dar je několikráte více, než co by skutečně vynesla daň, která nám právě ucházela z částky takto věnované. Věc není nikterak nová. Různá jubilea finanční správu již obměkčila; důvody jubilejní jistě jsou dnes vyváženy důvody dnešní bídy. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Rozpočtový výbor neměl a nemohl míti žádných zásadních námitek k dalšímu prodlužování čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927 a dovoluji si doporučovati Národnímu shromáždění tuto předlohu beze změny ke schválení.

Tolik jsem chtěl říci o první osnově, týkající se přímých daní.

Přicházím nyní k osnově druhé, která jedná o prodloužení přechodné přirážky k dani důchodové a k dani z tantiem.

Slavná sněmovno! Novela zákona o přímých daních z r. 1927 vycházela ze zcela správných předpokladů, že daň důchodová má se státi základem daní přímých. Pro tuto věc byly vytvořeny dokonce některé umělé předpoklady v zákoně č. 76, byly poskytnuty velmi značné výhody pro některé daně, na př. pro obě daně výdělkové, daň pozemková byla nepatrně jenom dotčena a tím se stalo, že výnosy těchto daní přímých neustále ve svém významu ustupují, jsou čím dále tím menší, ale na druhé straně je zde neobyčejný vzestup na dani důchodové.

Zásadně nebylo by námitek proti tomuto přesunu, kdyby každý pramen důchodu byl skutečně zachycen při svém vzniku. Pak bychom skutečně dospěli k oné funkci daně důchodové, již má opravdu plniti, totiž státi se generelní, povšechnou daní přímou, která by nahradila všechny ostatní daně přímé. Žel, státní pokladna měla sice svého času odvahu snížiti především sobě úrok ze svých dluhů o 1/6 známou daní kuponovou, ale neměla již odvahy postihnouti kuponovou daní dividendy akciových společností, ač výnos této daně kuponové byl zaručen, byl by lehko postižitelný, vybírání by bylo jednoduché a laciné. Proto se přichází s prodloužením zákona čís. 177 z r. 1931 ve znění zákona čís. 120 z r. 1932, jímž se ukládá přechodná přirážka k dani důchodové a k dani z tantiem.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona jest jistě naprosto přesvědčivá. Bez zvýšeného výnosu daně důchodové s přirážkou není skutečné rovnováhy v našem rozpočtu. Dokonce, schválíme-li vládní návrh, činíme jaksi práci dodatečnou a opožděnou. Výnos důchodové daně a daně z tantiem zvýšený o přirážky je pevně již do rozpočtu na rok 1934 zařazen, a to pro státní pokladnu částkou 770 mil. Kč, na příděly a příplatky k podporám nezaměstnaných 300 mil. Kč a na příspěvky z převzetí košicko-bohumínské dráhy 25 mil. Kč. Tedy počítá se na r. 1934 s pravděpodobným výnosem 1.095 mil. Kč, kteréžto částky ovšem nemůže býti dosaženo, nebudou-li uloženy přirážky k dani důchodové a k dani z tantiem.

Konečně běžný pohled na rozpočtové částky a výnos daně důchodové s přirážkami ukazuje, jak nesmírně toto opatření přirážkové ve svém významu stoupá. R. 1930 bylo rozpočteno na daň důchodovou 1.050 mil. Kč, výnos činil okrouhle 1.161 mil. Kč, ale r. 1932, kdy rozpočteno bylo na daň důchodovou 1.020 mil. Kč, vybralo se, poněvadž již účinkovaly přirážky k dani důchodové a k dani z tantiem, 1.340 mil. Kč okrouhle, to znamená v jediném roce více o 320 mil. Kč, tedy více o plnou 1/3, nežli bylo rozpočteno. Tento vzestup je zajisté žádoucí, ale nabádá k vážné opatrnosti, neboť další zatěžování by mohlo lehce výnos daně důchodové ohroziti prostě tím, že by svádělo k daňové defraudaci, a v okruh t. zv. daňové spravedlnosti by byl zachycen pouze důchod, který není možno žádným způsobem zatajiti; to jsou platy stát. a veř. zaměstnanců a mzdy dělníků. Neméně povážlivé je, že zachycujeme stále poklesající důchod, kterýmžto opatřením stává se tato daň dvojnásob tíživou. Nezbývá než, aby finanční správa vyhledala si také jiné prameny příjmů, které by spravedlivěji daňové břemeno rozložily. Při dobré vůli a statečnosti, jež by musila zlomiti sobectví a příživnictví, jistě by se dalo mnoho dělati.

Já si jenom dovolím připomenouti opatření, které se stalo v zákoně čís. 168 z r. 1930 při pivní dani, kde jsme dovedli zachytiti zisky, žádným způsobem neodůvodněné, které pocházely z neobvyklého poklesu surovin k výrobě piva potřebných. Již méně statečnosti jsme projevili při dani zápalkové, kde zájemníci na cizí společnosti - akciové vídeňské "Solo", která má monopolní postavení v Československé republice - již vyšli velmi hladce.

Státní pokladna mohla by při dobré vůli nalézti mnohý pramen příjmů v ziscích kartelů. Jsme naplnění nadějí, že kartelový zákon a jeho komise odkryjí mnohý pramen zisku, který státu a veřejnosti poslouží. Především však je nutno, aby státní pokladna nedávala tam, kde toho již nikterak potřeba není. R. 1928 vyšli jsme na př. kartelu cukrovarnickému velmi ochotně vstříc tím, že jsme poskytli cenné tarifové výhody při dopravě, slevili jsme na dani z obratu - a tyto oběti, které jsou velmi těžké, nepřinesly žádného kýženého výsledku. Byly vynaloženy úplně nadarmo a pohoršily veřejnost, neboť úpadku cukerního vývozu jsme nezabránili, neboť jestliže ještě r. 1930 vyvezli jsme cukru za 630 mil. Kč, v době 10 měsíců od 1. ledna do 31. října r. 1932, tedy za tutéž dobu, vyvezli jsme cukru jenom za 157 mil. Kč. To je pokles více než 75 %ní. Tento krach subvenční politiky jednoho průmyslového odvětví když již ani o ostatních obětech, které jdou u konsumentů do stamilionů, nemluvíme musí býti velmi rychle likvidován, a to na prospěch státní pokladny. V hospodářství kartelovém najdou se mnohé snahy držeti ceny na zcela neoprávněné výši. Finanční správa bude tu míti velmi dobrou příležitost, Aby tyto cenové prostředky bez újmy konsumenta zdanila. Námitky, že tyto haléře u jednotlivého konsumenta nepadají na váhu, jsou námitky zcela neupřímné. Tyto haléře, znásobené miliony konsumentů, dávají opět miliony.

Považoval jsem za nutné, abych při příležitosti prodloužení zákona o přirážkách k dani důchodové a k dani z tantiem upozornil, že jsou v Československé republice také jiné prameny pro státní důchod, poněvadž ukládání starým způsobem již nám naprosto nestačí. Nestačí pro státní pokladnu, ale nestačí také, aby poplatník v tomto státě měl pocit, že každý platí podle své daňové únosnosti a že je v tomto státě jakási daňová spravedlivost.

Rozpočtový výbor uznal naléhavost vládní předlohy o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem, kterážto přirážka má býti prodloužena na další 2 léta, a dovoluji si Národnímu shromáždění tuto předlohu doporučovati beze změny ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Hlasování o těchto odstavcích odkládám na dobu pozdější.

Přistoupíme nyní k projednávání odst. 4 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Přistoupíme tedy k projednávání odst. 4, to jest:

4. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 2440) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 2451) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor soc. politický p. posl. Langr, za výbor rozpočtový p. posl. Chalupa.

Dávám slovo prvnímu zpravodajovi, p. posl Langrovi.

Posl. Langr: Slavná sněmovno! Soc.-politický výbor projednal a schválil vládní návrh zákona, kterým se na dobu 2 měsíců prodlužují a doplňují zákony o bytové péči. K tomuto velmi krátkému provisoriu musela se vláda uchýliti proto, že se nepodařilo sjednati včas dohodu o podmínkách, za kterých by bylo bývalo možno posl. sněmovně předložiti řešení jiné.

Otázka bytová v Československé republice stala se skutečným problémem a jest litovati, že nebylo pro politické překážky dosud možno řešiti ji v celém rozsahu a že musíme stále rok od roku přicházeti s řešením polovičatým a tak nechávati stále tuto bolavou otázku nevyřešenu. Je pochopitelné, že takovýmto nedostatečným řešením této ožehavé otázky udržujeme interesovanou veřejnost ve stálém napětí a nejistotě. Při každém novém projednávání tohoto zákona sráží se zde dva různé zájmy, které usilují o prosazení svého stanoviska. Budeme museti hledati cesty, jak vyhověti mnohým oprávněným požadavkům majitelů domů, chráněných zákonem, aby však současně nebyli zničeni sociálně slabí nájemníci. Nechceme a nebudeme hájiti nájemníky sociálně silné, kteří ochrany nepotřebují.

Ti, kdo žádají okamžité zrušení ochrany nájemníků, odůvodňují své požadavky tím, že již jde jen o nepatrný počet bytů chráněných a že velká většina již ochraně nepodléhá. Podle poslední statistiky je v Československé republice 556.618 bytů. Z toho jest 337.736 chráněných a 218.882 nechráněných. Z bytů, které jsou dosud pod ochranou, je 243.300 bytů o jedné místnosti, 64.775 se 2 obytnými místnostmi a 29.659 se 3 obytnými místnostmi. Z těchto číslic je vidno, že naopak značná většina bytů ochraně podléhá a že jsou to právě byty nejmenší, obývané lidmi v ohromné většině sociálně slabými, ochrany zákona v dnešní těžké hospodářské době nevyhnutelně potřebujícími.

Těžké hospodářské poměry dneška a bída pracujícího lidu jsou hlavními překážkami, pro které nemůže likvidace ochrany nájemníků nastati. Není naší vinou, že také všemi dosavadními opatřeními, jimiž jsme uvolňovali ochranu, prospěli jsme výhradně bohatým majitelům domů a že jsme dosud nemohli pomoci majitelům domů s malými byty.