Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

173 poslanců podle presenční listiny.

Členově vlády: ministři Černý, dr Dérer, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 27 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Hokkymu, Viereklovi; na dnešní, případně zítřejší den posl. dr Patejdlovi, dr Moudrému, Polívkovi, Rázusovi; do 12. t. m. posl. Ruppeldtovi.

nemocí posl. Myslivec, dr Polyák.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Petrovič a dodatečně dr Hassold.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečně omluvy posl. Myslivce na včerejší den a posl. Hokkyho na dny 4. a 5. t. m.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. dr Daňka za posl. Janalíka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. Ježka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Hodinu za posl. Zierhuta.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Prokeše za posl. inž. Nečase.

posl. Stanislava a druhů ministru železnic o pensionování Fr. Hrehora, přednosty stanice v Brezné nad Hronom (č. D 1191-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2406, 2408 až 2410, 2419 až 2421.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů roč. XIV č. 10 až 12".

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 2386) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 1117 a 1120) o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 2419) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno u příležitosti prodloužení zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové říci několik slov ke konstrukci této daně, jejím vadám, a zásadní stanovisko.

Daň obratová a přepychová svojí konstrukcí, jak samo je konečně ministerstvo financí přesvědčeno, a také způsobem vybírání umožňuje z valné části defraudaci této daně. Nedoplatky této daně činily až do r. 1926 365,909.662 Kč a od r. 1927 až do konce roku 1931 1.153,325.048 Kč, tedy dohromady za tato léta 1.519,234.711 Kč. Naproti tomu koncem r. 1932 podle účetní uzávěrky činily tyto nedoplatky 1.527,731.043 Kč, takže r. 1932 stouply o 8,496.332 Kč, čili o více než 1/2 %. Již tyto cifry samy dokazují, že daň tato neplatí se správně, včas, ačkoliv každý konsument dostává po většině účty, kde tato daň je připočítána, a platí ji, ale výběrčí této daně neodvádí ji včas a neodvádí ji také celou do státní pokladny.

Tyto nedostatky a veliké nedoplatky svádějí též k domnění, které konečně není jen domněním mým, že na této dani se napáše mnoho hříchů. Daň tato byla zavedena jako daň přechodná, nouzová, avšak vývojem doby stala se daní spotřební, nebo chcete-li, daní výrobní, s níž počítá výroba i obchod a kterou započítává do ceny prodejní při prodeji i nákupu. Přestala býti tedy zamýšlenou daní z obratu zboží a stala se vlastně kalkulačním opatřením při stanovení prodejní ceny.

Už několikrát, jak při projednávání státního rozpočtu, tak také státní účetní uzávěrky bylo rozpočtovým výborem a plénem parlamentním vyzváno ministerstvo financí, aby přemýšlelo o jiné konstrukci této daně, nebo aby tuto daň buď zrušilo vůbec, anebo ji odbouralo. Dnes ovšem nebylo možno vzhledem k přítomným hospodářským poměrům vážně se zabývati novou konstrukcí této daně, ale myslím, že se tomu nevyhneme a ze nás také poměry k tomu donutí, abychom tuto daň konstruovali spravedlivě pro poplatníky a také spravedlivě pro státní pokladnu, aby státní pokladna rychle a včas dostala to, co jí po zákonu náleží.

Statistika z r. 1930 nám ukazuje, že jsme měli poplatních případů této daně do 25.000 Kč 1,897.024, t. j. 87˙2% všeho poplatnictva této daně. Těmto 1,897.024 poplatníkům bylo předepsáno na této dani pouhých 136,886.182 Kč, tedy pouze 7˙9% celkového předpisu daně z obratu. Případů poplatních přes 25.000 Kč bylo pouze 278.070, t. j. 12˙8% všech poplatníků, a těmto bylo předepsáno 1.576,781.799 Kč, čili 92˙1% veškerého předpisu této daně.

Již tato statistika nás přesvědčuje, že berní administrativa, zabývající se předpisem této daně při téměř 2 milionech poplatnících do výše 25.000 Kč, je velmi zatížena a že efekt tohoto předpisu je velmi nepatrný, takže by tedy bylo na místě, aby se uvažovalo o jiné konstrukci a vybírání této daně, než se děje dosud.

Několikrát při různých příležitostech jsem navrhoval finanční správě, aby vybírala tuto daň kolkem. Vybírání této daně kolkem by umožnilo nejen úplné podchycení této daně, nýbrž také to, že by včas, ba dokonce dopředu byla tato daň do státní pokladny odváděna a že by také stát došel ke svému, dostal to, co mu patří a co jeho jest. Poplatník by zde měl určitou kontrolu, že daň, která byla tomu výběrčímu, který je buď obchodníkem nebo živnostníkem, zaplacena, také se skutečně odvádí do státní pokladny, a byl by pak přesvědčen, že daň, kterou platí, přijde do státní pokladny. Dnes této kontroly nemá a musí býti také uváděn v pochybnost, zdali daň, kterou odvádí, je také ve všech případech odváděna státu.

Jiný způsob by byl: nejširší paušalování této daně. Také ministerstvo financí bylo touto sněmovnou několikrát vyzváno resolucemi, aby rozšířilo co nejvíce paušalování této daně. Paušalováním daně by se docílilo lepšího a rychlejšího efektu a zejména by se odlehčilo státní berní administrativě, která by se potom mohla věnovati řádnému a zákonnému předpisu daní ostatních.

Sám presidiální šéf ministerstva financí p. dr Kalfus ve své úvaze o reformě berní administrativy navrhuje všeobecnou paušalisaci a vybírání této daně u výroby. Mělo by to za následek velké zjednodušení administrativy a také pro poplatníka bylo by to příjemnější, poněvadž by zde odpadla přiznávání k dani z obratu a poplatník by měl také ve své vlastní administrativě určité ulehčení.

Jestliže se podíváme a rozebereme, jak se tato daň odvádí nebo vybírá, tedy myslím, že z valné části umožňuje nekalou konkurenci, zejména u malých a středních živnostníků. Tedy nemyslím, že by si ti malí a střední živnostníci nekale konkurovali sami sobě, nýbrž že větší podnikatelé právě nekale soutěží s těmito malými a středními živnostníky a obchodníky, a to proto, že - řekněme - jeden vybírá správně tuto daň a poctivě ji také odvádí státní pokladně, jiný ji sice vybírá, ale ponechává pro sebe jako závadní kapitál, aby ušetřil na úrocích, poněvadž kdyby si vydlužil závodní anebo výrobní kapitál, musil by v peněžních ústavech platiti daleko vyšší úrok, nežli platí zde státu, jestliže platí úroky z prodlení. Konečně třetí ji tajně zakalkuloval a lákal konsumenty k sobě tvrzením, že jim tuto daň prostě slevuje. To dokazuje, že prostřednictvím této daně je možno prováděti nekalou soutěž, zejména proti středním a malým živnostníkům a obchodníkům. Konečně koncentrované podniky jsou proti těmto malým a středním živnostníkům a obchodníkům ve výhodě, poněvadž nelze u koncentrovaných podniků řádně podchytiti tuto daň. Již za ministra financí dr Engliše uvažovali jsme svého času, jak by bylo možno u zkoncentrovaných podniků řádně podchytiti tuto daň. Dr Engliš se ovšem tomu bránil, poukazuje, že by v každém takovém koncentrovaném podniku musel míti několik dozorčích orgánů finanční správy, aby se tato daň nedefraudovala.

V rozpočtu na r. 1934 počítá se s výnosem této daně ve výši 2.243˙9 mil. Kč, z toho má připadnouti samosprávě na přídělu 242,946.000 Kč, na učitelské platy 925,000.000 Kč, na košicko-bohumínskou dráhu 100 mil. Kč, na podporu v nezaměstnání 400 mil. Kč a pro fiskus státní zbývá pouze 576,000.000 Kč.

Podle posledního výkazu a výnosu daní klesl výnos této daně oproti r. 1932 v září o 58˙39 mil. Kč a proti rozpočtu o 165˙7 mil. Kč. Za uplynulé 3/4 roku 1933 klesl výnos této daně proti r. 1932 o 531˙76 mil. Kč a proti rozpočtu o 74˙8 mil. Kč. Tyto cifry, myslím, mluví velmi jasně pro důvod, proč vláda předkládá zákonodárným sborům prodloužení vybírání přirážky k této dani, poněvadž se prostě bez tohoto příjmu obejíti nemůže.

Rozpočtový výbor posl. sněmovny projednal ve včerejší schůzi usnesení senátu o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové a doporučuje posl. sněmovně, aby toto usnesení schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti": pp. posl. Štourač a Pekárek.

Dávám slovo prvnímu řečníkovi, p. posl. Štouračovi.

Posl. Štourač: Dnes nám předloženo usnesení senátu tisk 2386 o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové. Touto osnovou má býti tento zákon prodloužen od 1. ledna 1934 do posledního prosince 1935. Zákonem č. 268 ze dne 21. prosince 1923 v §u 1, odst. 1 zatěžuje se řada jak dovozních, tak tuzemských dodávek, což ve skutečnosti zaplatí konsumenti. Podle §u 1, odst. 5 tohoto zákona je dani také podrobena vlastní spotřeba v domácnosti. K domácnosti se při tom počítají kromě příslušníků rodiny též osoby služebné a čeleď. Domácnost je podrobena této dani jak při vlastní spotřebě, tak při dodávce i prodeji. Podle §u 6 rozumí se pod pojmem podnikatel každý, kdo provozuje samostatnou trvalou nebo občasnou výdělkovou činnost jakéhokoliv druhu. Zákon tento, mohu tvrditi, okrádá širokou veřejnost, pracující třídu, nejchudší dělníky i konsumenty, tedy od dělníka a od rolníka postupně nahoru všechny. Jediný rolník nemůže si přiraziti tuto obratovou daň při prodeji svých živočišných produktů nebo jiných zemědělských produktů. Ostatní podnikatelé, kupci i podniky, které zpracovávají produkty, a kromě toho i velkopodniky, které prodávají malým obchodníkům a kramářům, mohou si tuto daň obratovou přiraziti ke zboží, které prodávají, takže produkt, který přejde od výroby až k spotřebiteli, projde někdy až 12 rukami, které na této obratové dani vydělávají veliké obnosy a konsument, to je spotřebitel jak zemědělských, tak i ostatních nevyhnutelných produktů a výrobků, na to doplatí. Na této obratové dani hlavně vydělávají největší podniky, jako mlynáři, velkouzenáři, dřevařské pily, cihlárny, smaltovny, textilní továrny, železárny, strojírny, cukrovary, stavební podniky, stavitelé, papírnické továrny a všichni ostatní kapitalisté a akcionáři a hlavně tito, poněvadž jsou majiteli veškerých výrobních prostředků. U zemědělských produktů, ovšem s některými výjimkami, platila se 1% daň, u ostatních všech produktů, i zemědělských, 2%. Tento zákon byl novelisován zákonem č. 246 dne 16. prosince 1926, rozšířen a zhoršen tím, že v §u 4, č. 7 dodávky vody, výkony vah a výkony jatečné (hlídání, krmení a porážení dobytka), dodávky plynu a elektrického proudu, mají býti od této daně osvobozeny, ale ve skutečnosti nejsou, poněvadž podnikatelé staveb a vůbec podnikatelé v účtech tuto daň s přirážkou započítávají zájemníkům. Zákonem č. 247 z 22. prosince 1926 se podstatně pro širokou veřejnost dělnickou nic nezlepšilo, ač pro určité podniky výdělečné jisté ulehčení nastalo. Této dani podle §u 2 zákona čís. 268/1923 jsou podrobeny movité věci hmotně, čítajíc v to vodu, plyn, elektrický proud, dodávky věcí, spojených s pozemky, při prodeji i pronájmu. Nájemník, který najme jakoukoliv místnost, pozemek nebo hmotnou věc, platí tedy tuto obratovou daň. Dále se vztahuje tato daň na práva autorská a jiná výhradná práva (licence, koncese, provozovací práva). Dani podléhá též, kdo se zaváže za úplatu něco dovolovati nebo trpěti, něco nekonati, nebo něčeho se zříci, když se to děje za úplatu. § 3 tohoto zákona podrobuje této daní všechny výkony, tak zvláště řemeslné a průmyslové zpracování hmot (surovin, tovarů, polotovarů), výkony samostatně provozovaných svobodných povolání advokátů, notářů - tito dělají kupní smlouvy mezi domkáři a živnostníky, kteří těžce nesou, že tuto obratovou daň musejí platiti při každém darování nebo při postupu - dále lékařů, civilních inženýrů, škol hudebních, jazykových a jiných ústavů výchovných, čímž kultura a pokrok je tímto zákonem silně dotčena. Vedle toho jsou této dani podrobeny výkony podnikatelské, čítajíc v to pronajímání místností, zprostředkování práce, zprostředkování inkasa, přejímání věcí do úschovy i když se jedná o šaty. I obstarávání peněžních obchodů, pořádání představení a zábav jakéhokoli druhu je zdaněno, takže na př. na dědině, když se zahraje na harmoniku nebo na flašinet, musí zábavní kroužek platit, třeba by nic neměl. I na výkony kanceláří informačních, holičů, masérů atd. se tato daň vztahuje. V zákoně č. 188 z 19. prosince 1930 jsou zhoršeny tresty i za opomenutí přiznání daně, neboť nemůže-li býti zkrácená daň přesně zjištěna, vyměří se trest od 50 Kč do 100.000 Kč.

Proto se prodlužuje tato daň zákonem č. 56 z 28. dubna 1932 a zavádí se 50% přirážka ku 1 a 2% dani obratové. Avšak zde je hranicí částka 150.000 Kč pro každou provozovnu a to s platností od 1. května 1932 do 31. prosince 1933.

Tedy zde je hranice, že do 150.000 Kč příjmu provozovny nepodléhají tak vysoké dani. Ačkoliv právě tento zákon z r. 1932 byl sdělán již v době, kdy zasahovala nezadržitelně krise a postihovala široké masy drobných živnostníků a rolníků, byla tato daň rozšířena i na ty, kteří nemají většího příjmu ročně než 150.000 Kč.

K tomu je nutno vzpomenouti historie této daně. Pochází z dob popřevratových. Přišli s ní vládní socialisté a klamali lid, že se jim touto daní podařilo odčerpat velké zisky kapitalistům pro účely sociální. Návrh p. posl. Tauba byl dokonce formulován tak, že kdo neutrží 20 tisíc Kč, bude dostávati příplatek pomocí této obratové daně, a to při příjmu od 6.000 do 14.000 Kč za 1 rok příplatek 100 Kč a od 14.000 do 20.000 Kč příplatek 50 Kč jak na sebe, tak na každou osobu s ním žijící ve společně domácnosti.

To byl názor socialisty a vůbec socialistických stran. Pamatuji se velmi dobře, jak s tím chodili po venkově, po schůzích a silně agitovali, že se udělala sociálně velká vymoženost, že zavedli obratovou daň, ačkoliv dnes každý vidí - a široké pracující vrstvy jsou o tom přesvědčeny - že to byl úplný klam, že tato daň nepostihuje boháče a kapitalisty, továrníky a banky, nýbrž postihuje a vydírá nejširší pracující masy a lidi sociálně nejslabší. Čsl. měšťák dr Engliš, býv. ministr financí, vyjádřil k dani obratové své stanovisko 10. prosince 1919: "Daň, kterou si vám dnes dovoluji doporučiti jménem finančního výboru, je daň špatná." Sám ji považoval za špatnou a řekl: "Kdyby tisíce a miliony lidí kupujících si byli vědomi, že tolik a tolik daní státu platí, kupujíce pivo, cukr, tabák, droždí a jakékoliv předměty, a že odevzdávají ohromné sumy peněz státní pokladně"..... a připomíná - "kdybychom v míru byli přišli s nějakým zvýšením daně nebo ceny piva, jaký bychom svedli zápas"..... Vzpomenul, že o zvýšení ceny piva o 1 haléř na 1 sklenici byl ohromný boj. Ale dnes se to už vyrábí otevřeně, klidně a prostě, aniž by se přihlíželo na nejširší masy konsumentů. Dnes daně, cla, řada dávek postihují široké masy. Jestliže si všimneme doby, kdy krise nebyla, doby popřevratové, kdy byla ve výrobní proces zařazena veškerá společnost, celá pracující třída, vidíme, že tenkrát nebylo daně pociťovat, každý rád platil a odevzdával daně. Račte se podívat, jak tyto daně a břemena, která jsou vesměs přenášena na bedra pracující třídy, vedou do hluboké katastrofy celou pracující třídu.

Na rolníka je uvalena zemědělská daň, sice paušálně, ale jak je vyměřována? Paušál zemědělské daně obratové bez rozdílu jakou půdu má, je vyměřován na jeden ha, bez rozdílu, jsou-li to skály, pastviska, cesty či úplně neplodná půda. A i když vezmeme plodnou půdu, vidíme, že náš domkář nebo malorolník, který vlastní půdu obyčejně nejhorší bonitní třídy, vzdálenou půl hodiny, na kopcích, kde slunce nesvítí a kde zisk z této půdy je velmi nepatrný, musí se vyrovnati svému kolegovi velkostatkáři nebo statkáři, kteří vlastní půdu kolem jeho budov, často kolem obce, nejlepší bonitní třídy, která je výnosná, a platí tuto obratovou daň ve stejné výši, takže plus se zde ukazuje v tom, že je dotyčný nucen na tuto obratovou daň právě jako průmyslový dělník platiti 2% a 50% přirážek. Ještě hůře jsou na tom drobní zemědělci, kteří si těžko koupili kousek půdy a dnes trpí břemeny, která je tlačí do úplného krachu a bídy. Dnes je třeba si uvědomiti, v čem je příčina, v čem tkví celá tato životní bída a hlad pracující třídy. Řada řečníků zde mluvila, jako by se ujímali dělníků, jako by viděli bídu u zemědělců na vesnicích, ale když dojde k tomu, že se má ulehčiti tomuto zemědělci, tedy se všichni této pomoci vzdalují a stojí všichni jako jeden za finančním kapitálem, udržujíce majitele všech výrobních prostředků a připravujíce usnesení a všechny položky státní pokladny jenom pro další tlačení a vykořisťování pracující třídy.

Dnes ovšem rolník, drobný řemeslník, drobný živnostník, jakož i dělník zaměstnaný i nezaměstnaný velmi dobře ví a prohlédl celou tuto politiku. Je mu známo, že všechny výhody tohoto života jsou na straně té, která dnes provádí fašisaci tohoto státu, která dnes se připravuje ještě na větší utiskování. Na policejní aparát se dnes věnuje všechno. A tito lidé také vědí, proč se dnes zakazuje komunistický tisk, vědí, proč malorolnický "Odboj" byl zakázán, poněvadž mluvil pravdu, poněvadž žádal řešení otázek, které se týkají drobných zemědělců. Všichni drobní zemědělci, živnostníci a dělníci prohlédli dobře vaši politiku, pánové, a vidí, že nezamýšlíte nic jiného a že nechcete slyšeti pravdu, kritiku (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.), nechcete slyšeti oprávněný hlas celé pracující třídy, která dnes již toho má dosti, která je syta touto celou vládní politikou. Vědí, že právě proto jsou zakazovány jejich schůze, že jsou zakazovány časopisy, že právě proto jsou pronásledovány složky revoluční a komunistická strana, na kterou připravujete rozpuštění. Pracující třída i drobný rolník velmi dobře ví, že jeho místo je v komunistické straně, třebas se vám to nelíbí, třeba se to nelíbí finančnímu kapitálu, majitelům výrobních prostředků v tomto státě, a ví, že proto děláte tato opatření, abyste odstranili, utišili a zbavili se veřejné spravedlivé kritiky, která je zde, a sociálního boje za své žití a budoucnost.

Zde máte to úplně dokázáno a také já to mohu dokázati fakty, jak dnes na vesnici drobný rolník, který vynáší u Štěpánova hnůj na zádech na pole vzdálené 1 km, okopává pole, hrábkami zasévá a klidí, nosí všechno na zádech, všechno obilí do domu z těchto pozemků. Takovým je obuvníkem. Veškeré obuvnictví polapil kapitalista Baťa. Dnes jsou všichni obuvníci stejně jako tento skutečně na huntě. Dnes za ním přijde někdo jedině s roztrhaným křápem v zimě, poněvadž v létě chodí obyvatelé vesnic, ti domkáři a malorolníci, bosi. Chodí v roztrhaných hadrech, hladoví, pracují s primitivním nářadím, poněvadž nemají na nové, nemají na koláře, nemají na kováře, na hostinského atd. a bída se točí v každé chalupě. Nemohou opravovati svoje domky, nemohou opravovati svoje primitivní nářadí, nemohou se zdokonalovati a vyčerpávají své staré zásoby, které v lepších dobách si při své šetrnosti ušetřili.

Ale nejen to, dnes musí choditi si vypůjčovati a dnešní peněžní ústavy, nežli půjčí částku na opravu domku, na vaše ohromné daně, kterými jsme zatíženi, napřed se vyptají, jak si finančně stojí, prohlédnou pozemkovou knihu, vyptají se důvěrníka, kterého tam mají ze svého středu, může-li platiti, a půjčený obnos musí býti kryt aspoň do 80% jeho majetkem. Jinak si u vašich ústavů nepomůže.

Na jedné straně mluvíte, že se zastáváte drobných zemědělců, že se zastáváte živnostníků a dělníků i nezaměstnaných. Jděte se podívat dnes do Brna, jak se tam vítr točí v jejich boudách, v Šanghaji, v Slati a ostatních jejich koloniích. Nemají uhlí, aby si zatopili, nemají krejcaru, aby si koupili chleba, nemají obleku, obuvi, jsou úplně rozedráni a stojí na pokraji úplného zoufalství. Nedivíme se, když denně čteme v novinách, že si nezaměstnaní dělníci ze zoufalství berou život. Ale stejně špatně jsou v tom i úředníci a živnostníci, kteří si musí dnes pod tímto krachujícím kapitalistickým systémem lovit svoji existenci.

Nemyslete, že váš potlačující aparát, který připravujete na pracující lid, dostačí. Nestačí, i kdybyste 100krát tolik policajtů sehnali, kdybyste 100krát tolik četníků a špiclů poslali proti pracující třídě, hlad a bída proniká všude a oni vidí, kde je spravedlnost, kde je jejich cíl, jejich budoucnost; a jedině pracující třída s vámi jednou súčtuje, s vinníky, kteří ji zahnali do této katastrofální krise v kapitalistickém řádu, se všemi těmi, kteří tento kapitalistický řád drží, jemu pomáhají a slouží na úkor pracující třídy, těch uhnětených a vykořisťovaných, zbídačených rolníků, dělníků a živnostníků.

Nechcete, aby náš tisk mluvil, nechcete, abychom mluvili na schůzích, ale budeme mluviti i přesto, že agrárníci konají tábory lidu, celý den svážejí v žebřiňácích své příslušníky a zaměstnance, a hned na to náš tábor a naši schůzi zakáží, aby se nemohlo odpověděti. U socialistů je to totéž. Na své schůze postaví celý policejní aparát, ale naše schůze znemožňují, nám nedovolí mluviti, Dnes však mluví sama doba, dnes mluví sám život, dnes mluví sama existence, mluví upřímně a mluví od srdce a každému říká, že se musí něco stát. A že se něco rozhodně stane, to víme. Celá pracující třída po tom volá, všichni společně se spojí, poněvadž vědí, že mají všichni jednoho nepřítele. Tím je buržoasie a její potlačovací aparát. Ale ve spojení všech pracujících je síla k odstranění kapitalistického pořádku a nastolení socialismu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Pekárek.

Posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Včera odhlasovala poslanecká sněmovna státní rozpočet na r. 1934. Součástkou příjmů je také výnos obratové a přepychové daně. Ježto dosavadní zákon končí letošním rokem, jednáme dnes o jeho prodloužení. Podle zprávy pí. sen. Plamínkové vynesla obratová daň r. 1931 okrouhle 2.222 mil. Kč, r. 1932 okrouhle 2.230 mil. Kč, a paní sen. Plamínková argumentuje: 50% přirážky k dani obratové bylo zapotřebí z toho důvodu, ježto se s největší pravděpodobností dalo souditi, že obratová daň nevynese tolik, kolik je zapotřebí k úhradě příslušné položky ve státních příjmech.

Uvažujme o této argumentaci! Máme hospodářskou krisi, máme téměř 1 mil. nezaměstnaných; lidé nemají na živobytí a poněvadž všechny tyto smutné zjevy hospodářského života působí na státní příjmy, zejména na výnos daní, přichází p. ministr financí a jemu na pomoc senát i poslanecká sněmovna s tím, že zvyšují daně. Máme docíliti příslušného výnosu tím, že určitou daň zvýšíme.

Při příležitosti rozpočtové debaty vyslechli jsme zde řadu řečí velmi obsažných a také dosti věcných, ale všemi těmi řečmi jako červená nit se táhlo zdůrazňování, že je zapotřebí zejména oživení hospodářského života jako pramene příjmů celého národa, ale také jako souběžného pramene příjmů státu. To však, co už loňského roku žádal p. ministr financí, proti čemu jsem loňského roku mluvil a co letošního roku si přeje p. ministr financí míti prodlouženo do konce r. 1935, je popřením všech zásad řádného hospodaření, je popřením všech zásad národohospodářských a není způsobilé, aby vyvolalo to, po čem všichni řečníci zde volali - i řečníci z vládních stran - oživení hospodářského života.

Vážená sněmovno! Uvažujeme-li o bernictví a spojujeme-li své úvahy s praxí denního života, docházíme k jednomu jedinému závěru, že je zapotřebí, aby na př. daně výnosové nepřekročily takovou míru, že by tomu, kdo podniká, kdo dociluje určitého výtěžku, tento výtěžek zdanily takovým způsobem, anebo by mu z tohoto výtěžku vzaly takový značný podíl, že by pozbyl vůbec zájmu na podnikání. Prohlašuji veřejně, že my proti této zásadě od let provozujeme takovou berní politiku, že lidem, kteří mají odvahu za mimořádně těžkých okolností podnikati, béřeme takový podíl z výtěžku jejich práce, že si na konec musí říci: je pro mne zbytečno podnikati, poněvadž výsledky mého podnikání při veškerém snažení, při veškeré úspornosti nekončí pro mne aspoň udržením dosavadního majetku, nýbrž končí pro mne ztrátou majetkovou.

Dokladem proto jsou tato fakta: Finanční správa má právo podle berního zákona zajistiti si pohledávku u poplatníka na jeho nemovitostech. Řekněte mně, to ti lidé, kteří nezaplatili daně, jsou všichni tak lehkomyslní, že kdyby daň zaplatiti mohli, dali by si svůj nemovitý majetek, který je základem úvěru a kterého potřebují tak zhusta, znehodnotiti? Ti lidé by si uzavřeli cestu k dosažení úvěru? Jistě ne. Oni nezaplatili daně, poněvadž je prostě zaplatiti nemohli, a v největším počtu případů je nemohli zaplatiti, poněvadž byly předepsány nad zákonnou a nad hospodářsky odůvodněnou míru. (Posl. Ostrý: Zkracuje se tím substance podniku!) A správně podotýká pan kol. Ostrý, že to je zkracování substance dotyčného podniku. My vyměřujeme daň v takové míře, že zkracujeme základní majetek poplatníka, čili zmenšujeme národní jmění, a to je nejkatastrofálnější finanční politika, kterou můžeme dělati. Každému státu, ale především ministru financí musí záležeti na tom, aby počet pramenů, ze kterých může čerpati svoje příjmy, se rozmnožil, aby rostl, a ne aby se zmenšoval. Ale politika, kterou my provozujeme s hlediska finančního nejenom v době krise, nýbrž i v době konjunktury, směřuje k tomu, aby se ubíjela jakákoliv chuť k podnikání.