Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

199 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Matoušek, dr Meissner, dr Spina, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 29 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

udělil předseda podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu: na dnešní den posl. Mlčochovi, Venclovi, Sedláčkovi, dr Dolanskému, Ježkovi, dr Hodáčovi, inž. dr Touškovi, Biňovcovi a Bečkovi; na dnešní a zítřejší den posl. Prausemu, Nejezchlebu-Marchovi; do středy dne 8. t. m. posl. Vetterové-Bečvářové; na tento týden posl. Mojtovi.

Předseda sdělil, že vyžádali si dovolenou: dodatečně posl. Onderčo na dobu od 27. června do 8. července t. r. a posl. dr Törköly dodatečně na dobu od 22. června do 8. července t. r. pro naléhavé záležitosti - oba zároveň odůvodnili, proč dovolená nebyla vyžádána napřed; posl. Prokop dovolenou na dva týdny z rodinných důvodů.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu byly tyto dovolené uděleny.

nemocí posl. Pechman.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Mičura, Netolický, dr Keibl.

Výbor soc.-politický zvolil dne 31. října t. r. zapisovatelem posl. inž. dr Touška.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Országos keresztény - szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. dr Törkölyho za posl. Nitsche.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Ivanku za posl. Ježka.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Schollicha za posl. inž. Kallinu; klub poslanců "Országos keresztény - szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Hokkyho za posl. dr Szüllö.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. živn.-obch. strany středostavovské posl. Lišku za posl. Jiráčka.

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy zákonů:

o placení některých závazků státních a jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po nich (přípis ze dne 23. října 1933, č. j. 15.739/33 m. r.),

o ochraně zaměstnanců ohrožených zastavením periodického tiskopisu (přípis ze dne 25. října 1933, č. j. 15.738/33 m. r.).

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 24. října 1933, k tisku 1106 sen., že senát NSRČ schválil ve 232. a 233. schůzi dne 17. a 24. října 1933 návrhy na poskytnutí státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami (tisky 828, 836, 838, 839, 762, 804, 842, 848, 851, 855, 856, 857, 858, 860, 864, 865, 866, 868, 871, 872, 874, 875, 877, 884, 890, 900, 902, 1028, 1049, 1060, 1061, 1062, 1067, 1068, 1058, 1059, 1073, 1091, 1102 a 1103);

přípisem ze dne 25. října 1933, k tisku 1127 sen., že senát přijal ve 234. schůzi dne 25. října 1933 osnovu zákona o zastavování činnosti a o rozpouštění politických stran - ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 3. listopadu 1933, č. j. 16.341/33 m. r., vládní nařízení ze dne 6. října 1933, č. 194 Sb. z. a n., opravující vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 169 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o záložnách a úvěrních spolcích, úvěrních společenstvech (družstvech), hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních a jejich svazech - přikázáno výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu.

Dotazy:

posl. Sladkého:

předsedovi vlády o současných poměrech na Hlučínsku (č. D 1170-III),

předsedovi vlády a ministru školství a nár. osvěty o zrušení t. zv. "Privatunterricht" na Hlučínsku (č. D 1169-III);

posl. Richtra ministru školství a nár. osvěty o řádném umístění tříd stát. českého gymnasia v Brně na Legionářské ulici (č. D 1171-III);

posl. Neumeistera ministru financí o zadání skladu tabáku ve Slezské Ostravě (č. D 1173-III);

posl. Tayerle a druhů ministru soc. péče o hrubém porušování 8hodinové doby pracovní v závodech řeznických a uzenářských (č. D 1174-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Šamalíka a druhů o předpisování daně z obratu zemědělcům provádějícím výmlat svého obilí společnou mlátičkou (č. D 1142-III),

posl. inž. Kalliny, že nebyla vyřízena žádost města Karlových Varů ze dne 2. ledna 1925 o odpis daní nezaplacených do 31. prosince 1923 (č. D 874-III);

min. vnitra, financí a spravedlnosti na dotaz posl. Marka a druhů o vymáhání daňového nedoplatku na Emilu Křikavovi, domkáři v Březníku (č. D 1034-III);

min. železnic na dotaz posl. inž. Kalliny o neodůvodněné výpovědi staničního dělníka Jana Quoiky z Doupova, Klementová ul. 240, přiděleného odboru pro udržování trati v Kadani-Prunéřově, kterýmžto nesociálním opatřením ztrácí zároveň s ním své pracovní místo dalších 7 dělníků německé národnosti (č. D 1156-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisky 2356 (I až XXII), 2365 (I až V).

Odpovědi tisk 2357 (I až XII).

Těsnopisecké zprávy o 293. až 295. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 293. až 296. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2363 a 2364.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 18. října 1933, č. Nt VIII 211/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Kuhnové pro přečiny podle §u 283 tr. z. a §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 555-III),

kraj. soudu v Kutné Hoře ze dne 26. října 1933, č. Tl VI 29/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Koudelky pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 556-III),

kraj. soudu v Kutné Hoře ze dne 26. října 1933, č. Tl VI 28/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Koudelky pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 557-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 25. října 1933, č. Nt IX 182/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Klimenta pro přečin podle §u 18, č. 2 a 3 zákona na ochranu republiky (č. J 558-III).

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 296. schůzi sněmovny dne 20. října t. r. projevy ohrožující bezpečnost státu, pokud se týče hrubě urážlivé z řečí posl. dr Tiso, Kopeckého a Sterna a projev ohrožující bezpečnost státu a schvalující trestné činy z řeči posl. Klimenta.

Předseda (zvoní):

Před počátkem této schůze byl rozdán tištěný vládní návrh:

2366. Vládní návrh finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1934.

Přikazuji jej výboru rozpočtovému.

Slovo vyžádal si pan ministr financí dr Trapl k výkladu o vládním návrhu finančního zákona a rozpočtu pro rok 1934. Dávám mu slovo.

Min. financí dr Trapl: Slavná sněmovno! Státní rozpočet na rok 1934 jest výsledkem úsilí, aby rozsah státního hospodářství odpovídal stavu našeho národního hospodářství, jež bylo těžce zasaženo krisí jako celé hospodářství světové.

Byla-li u nás již od převratu věnována největší péče řádnému rozpočtovému hospodářství, jest tento rozpočet výsledkem odpovědné práce všech, kdož na sdělání jeho měli účast, práce, jejímž cílem bylo, aby hospodářství státu bylo přes nejobtížnější poměry za všech okolností zabezpečeno.

Přesvědčení, že v rovnováze státního hospodářství jest záruka stability měnové a že jen z této rovnováhy může vycházeti snaha o rovnováhu celého hospodářství a jeho možný vzestup v budoucnosti (Výkřiky posl. Jurana), soustředilo všechny dobré síly našeho státu k dílu, které se dnes sněmovně předkládá.

Považuji za svoji povinnost zdůrazniti tento fakt, poněvadž si musíme býti všichni vědomi, že rozpočet na rok 1934 jest ve znamení odříkání všech vrstev obyvatelstva a výsledkem obětí, které musily býti přineseny. (Výkřiky posl. Jurana.) Těžké oběti lze žádati jen v těžkých dobách a jest přes starosti, s kterými bylo spojeno sestavení rozpočtu, radostnou skutečností, že v přesvědčení o této železné nutnosti a za součinnosti všech bylo možno tyto oběti přinésti a připraviti rozpočet rovnovážný. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pamatujeme se všichni na těžkosti, s kterými bylo spojeno sestavení státního rozpočtu na rok 1933. Obtíže ty měly také za následek, že rozpočet mohl býti projednán až koncem února t. r. a pro první dva měsíce finančního roku letošního musilo se hospodařiti podle rozpočtového provisoria. Příkrý spád hospodářského vývoje na jeho sestupné linii r. 1932 diktoval, aby se státní hospodářství, jehož rozsah se přes snížení provedené již v rozpočtu na rok 1932 pohyboval stále ještě vysoko nad úrovní únosnosti celého hospodářství, přizpůsobilo v roce příštím danému hospodářskému stavu. Vláda přikročila k dalekosáhlému snížení státních vydání. (Výkřiky posl. Jurana. - Hluk. - Předseda zvoní.) Do rozpočtových prací na rok 1933 zasáhli svoji účinnou spoluprací i koaliční členové rozpočtového výboru poslanecké sněmovny.

Po těžkém úsilí došlo se k rozpočtovým číslicím na rok 1933. Výdaje pro rok 1933 byly stanoveny 8.632,537.770 Kč a příjmy 8.634,170.060 Kč. Snížení výdajů proti rozpočtu na rok 1932 činí u skupiny I (státní správa) 686,170.800 Kč, u skupiny II (Státní podniky) 1.062,578.670 Kč, celkem 1.748,749.500 Kč. Jak vidno, směřovalo již v přípravě rozpočtu na rok 1933 všechno úsilí k největšímu snížení vydání. O opatření nových příjmů bylo uvažováno teprve tehdy, když úhrada rozpočtového schodku i vydání mimorozpočtová nemohla býti zajištěna i přes navrhovaná a pak také provedená dalekosáhlá úsporná opatření personální dalším snížením vydání.

Na tomto místě myslím, že jest potřebno konstatovati, že za dané situace nebylo při sdělávání rozpočtu na rok 1933 již možno dosíci dalšího snížení státních vydání. Stalo se nutným, jako již roku minulého, aby letos ještě ve zvýšené míře bylo pokračováno ve snižování státních vydání dalšími opatřeními legislativními i administrativními, k čemuž také, jak dále uvedu, došlo. Pokračující nepříznivý vývoj hospodářský ukazoval již od počátku letošního roku, že krise, dostavivší se u nás plně teprve v druhé polovině roku 1931, nedosáhla aspoň u nás ještě svého nejnižšího bodu a že nutno tedy tím naléhavěji pracovati o zúspornění státního aparátu. Z této situace vyplývalo, že ani v letošním roce, pro jehož hospodářství již v rozpočtu na rok 1933 byly stanoveny tak přesné směrnice, neobejdeme se bez značného schodku. Nepříznivý vývoj zračil se již v prvních měsících letošního roku, zvláště v dále klesající železniční dopravě a tím také v dalším poklesu dopravních příjmů a ve vzrůstajícím nákladu na podporách v nezaměstnanosti důsledkem jejího vzrůstu. Také veřejnohospodářské příjmy, zvláště daň obratová a daně spotřební, nedosahují rozpočtové výše jako důsledek poklesu intensity hospodářského podnikání a pokleslé kupní síly obyvatelstva.

V komplexu hospodářských opatření, provedených zákonem ze dne 21. března 1933, č. 47 Sb. z. a n., o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných, jakož i zákonem ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce, jichž hospodářskou souvislost jsem si dovolil podrobně vyložiti v poslanecké sněmovně dne 14. března t. r., projevuje se jako přímé snížení ostatních vydání již v tomto roce daň kuponová, jakož i opatření o odkladu pravidelného slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného.

Přechodná úprava státního příplatku k podpoře nezaměstnaným podle ustanovení vládního nařízení ze dne 29. července 1933, jakož i reorganisace akce stravovací pro nezaměstnané, provedená cestou administrativní, sledovala zvláště zvýšením opatření kontrolních snahu o docílení úspor v nákladu na nezaměstnané, jehož výše již od počátku roku ukazovala, že částka preliminovaná v rozpočtu na rok 1933 na podpory v nezaměstnanosti nebude postačitelnou.

Kromě toho bylo dále usilováno o další úspory v běžném státním hospodářství. K tomu cíli došlo usnesením vlády ze dne 6. dubna t. r. od 1. května t. r. k provedení ustanovení čl. XXIII finančního zákona. Tímto opatřením byla zařízena přesná evidence státních výdajů a příjmů pro každý jednotlivý měsíc rozpočtového roku v souladu s možnostmi státní pokladny, aby i při hospodaření v rámci rozpočtu byla zajištěna stálá kontrola všech výdajů státních. Zvýšená pozornost musila býti věnována i hospodářství státních podniků, jichž příjmy byly nejvíce dotčeny všeobecnou hospodářskou krisí. Nejtěžší jest v této příčině situace největšího státního podniku, československých státních drah, v němž byla provedena letošního roku četnými organisačními úpravami dalekosáhlá restrikce režie, zvláště v oboru režie personální.

Již v uvedených příkladech rýsuje se rozsah obětí jednotlivých vrstev občanstva našeho státu, které přináší s sebou nutnost restrikce státních výdajů. Sestavení rozpočtu, které v normální době bylo vypracováním hospodářského programu na příští rok, stává se tak bojem o rovnováhu státního hospodářství, vyžadujícím úsilí celého roku.

Opatřeními těmito, provedenými namnoze s účinkem již pro rok letošní, byly současně také připraveny předpoklady pro snížení vydání v příštím roce 1934 a pro dosažení rozpočtové rovnováhy na nižší základně. Sledujíce vývoj hospodářských poměrů v roce letošním, musili jsme se přes náznaky zlepšení projevující se v celém světě připraviti přes to na další rok kruté nouze, jsouce přesvědčeni, že naše hospodářství by již nadále nesneslo vysokých schodků dostavujících se ve státním hospodářství již od roku 1930.

Aby v projednání rozpočtu na rok 1934 nenastaly opět průtahy, které by nebyly prospěšny urychlenému projednávání ostatních závažných otázek, zvláště hospodářských, byly rozpočtové práce na rok 1934 co nejvíce urychleny a zajištěno tak včasné projednání rozpočtu ještě v roce letošním bez rozpočtového provisoria.

V souvislosti s úspornými opatřeními provedenými již v roce letošním, která se v rozpočtu pro rok 1934 jeví namnoze již svými účiny celoročními (zvláště kuponová daň, odklad slosování, úprava podpor v nezaměstnanosti), byly veškeré výdaje státní znovu co nejpodrobněji přezkoumány a v rozpočtu ponechány jen takové, které za daného stavu organisace státní správy i státních podniků jsou nezbytně nutny s hlediska řádné, nejvýš však úsporné státní administrativy. Pro revisi státních výdajů byly vzaty za základ zvláště obsažné návrhy úsporné a kontrolní komise, pokud provedení jejich by bylo r. 1934 zabezpečeno a finanční jejich efekt mohl býti v rozpočtu vyjádřen.

Výsledky tohoto úsilí předkládá vláda dnes Národnímu shromáždění v návrhu státního rozpočtu na rok 1934.

Podle tohoto návrhu rozpočtu na rok 1934 činí vydání 7.630,665.720 Kč, příjmy 7.631,839.990 Kč. Státní rozpočet končí malým přebytkem 1,174.270 Kč.

Snížení rozpočtu na rok 1934 činí ve výdajích u srovnání s rozpočtem na rok 1933 1.001,872.050 Kč, t. j. 11˙6%. Vezmeme-li úhrn všech výdajů státních s připočtením státních podniků, docházíme k snížení výdajů o dalších 709,930.710 Kč, tedy v celku o 1.711,802.760 Kč. (Hluk. - Předseda zvoní.) Proti rozpočtu vydání na rok 1931 ve výši 9.838,525.200 Kč, v němž ještě nemohl býti vzat zřetel na nastávající krisi, znamená rozpočet vydání na rok 1934 vykázaný částkou 7.630,665.720 Kč snížení o 2.207,859.480 Kč, t. j. o 22.4%. Připočteme-li k tomuto snížení výdajů i úspory docílené od té doby u státních podniků ve výši 1.907,193.720 Kč, docházíme k celkové výši úspor v rozpočtu na rok 1934 proti roku 1931 o 4.115,053.200 Kč. Ve stejné míře dochází i k snížení prelimináře příjmů, které ve srovnání s rozpočtem na rok 1933 činí 1.002,330.070 Kč a s rozpočtem na rok 1931 2.211,987.510 Kč.

Jak nepříznivě se utvářila situace státních podniků, zvláště československých státních drah, vidíme nejlépe na tom, že v rozpočtu na rok 1933 jeví se u podnikových příjmů proti roku 1932 snížení o 1.386,100.300 Kč. Přes toto ohromné snížení musili jsme preliminář podnikových příjmů v rozpočtu na rok 1934 snížiti o dalších 973,003.000 Kč. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Můžete si představiti, k jak dalekosáhlým výdajovým restrikcím musilo býti u státních podniků sáhnuto, aby toto snížení bylo vyrovnáno. Přes to aktivní saldo státních podniků, které v prelimináři na rok 1933 činilo ještě 1.419,594.810 Kč, musilo býti v rozpočtu na rok 1934 sníženo o 183,609.440 Kč na 1.235 mil. 985.370 Kč, ač státní dráhy z vlastních prostředků uhrazují z celkového schodku 819,222.000 Kč, o 83,398.200 Kč více než r. 1933.

Ze státních příjmů zaslouží si zvláštní pozornosti preliminář příjmů na veřejných dávkách. Výnos veřejných dávek tvoří stejně jako v rozpočtu na rok 1932 jednak úhradu výdajů skupiny I "Vlastní státní správa", jednak se přikazuje jejich část skupině III "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích! podle čl. IV finančního zákona. Jako v rozpočtu na rok 1933 uhrazují se příslušnými podíly ve skupině III veškerá vydání mimorozpočtová (učitelské platy), jakož i potřeba na mimořádná přechodná opatření (úděl na zálohy Košicko-bohumínské dráhy a místních drah podle čl. IV odst. 3 finančního zákona a úděl na péči o nezaměstnané pod čl. IV odst. 4 fin. zákona). V přídělech těch nastává změna proti roku 1933 jen potud, že na místo v rozpočtu tom na úhradu podpor v nezaměstnanosti preliminovaného výnosu nouzové dávky ve výši 100,000.000 Kč zvyšuje se příděl z daně důchodové z 200,000.000 Kč na 300,000.000 Kč.

Přihlédneme-li k celkovému prelimináři veřejných dávek, jak se nám jeví ve státních příjmech kap. 20, tit. 3 ministerstva financí, a v údělech u skupiny III, zjišťujeme, že se preliminář příjmů na veřejných dávkách snižuje proti r. 1933 o 638,892.100 Kč. Z veřejných dávek se význačněji snižují příjmy u daně rentové o 12,000.000 Kč (pokles vkladů), u daně z obratu a daně přepychové o 204,600.000 Kč, u cel o 175,000.000 Kč, u daně z lihu o 50,000.000 Kč, u spotřební daně z droždí o 11,500.000 Kč, u daně z cukru o 22,390.000 Kč, u daně ze zapalovadel o 23,300.000 Kč, u všeobecné daně nápojové o 28,000.000 Kč, u daně z masa o 8,700.000 Kč, u právních poplatků o 50,000.000 Kč, u dopravních daní železničních o 17,500.000 Kč, u dávky z jízdného za osobní dopravu na drahách o 15,000.000 Kč. K zvýšení dochází jen u daně důchodové, jejíž preliminář se zvyšuje proti roku 1933 o 51,000.000 Kč, t. j z 1.044,000.000 Kč roku 1933 na 1.095,000.000 Kč r. 1934. Zvýšení to jest odůvodněno vzhledem k účinům na této dani v rozpočtovém roce 1932, jež proti rozpočtové částce ve výši 1.020,000.000 Kč činí 1.340,886.241 Kč, jakož i vzhledem k dosavadním příznivým výsledkům na této dani v roce letošním. Vojenská taxa, jejíž výnos byl v rozpočtu na rok 1933 zařazen v příjmech všeobecné pokladní správy částkou 20,000.000 Kč, se v rozpočtu na rok 1934 zařazuje mezi příjmy z daně důchodové ve výši 35,000.000 Kč, ježto taxa má býti vybírána jako přirážka k dani důchodové.

Jak z předchozích vývodů zřejmo, dosahujeme rozpočtové rovnováhy v rozpočtu na rok 1934 pouze snížením výdajů. K této rovnováze docházíme přes podstatné snížení, jež jsme byli nuceni provésti u příjmů ze státních podniků i z veřejných dávek. Státní rozpočet na rok 1934 však nejen snižuje dosavadní příjmy, nýbrž nepočítá ani s žádnými novými příjmy. Tímto faktem se budu ještě dále zabývati.

Aby byl přehled rozpočtových číslic v rozpočtu na rok 1934 úplný, jest důležito jej doplniti daty, jak se jeví snížení vydání po stránce vydání osobních a věcných. Předeslati nutno, že rozpočtové rovnováhy mohlo býti dosaženo jako v rozpočtu na rok letošní přes usilovnou snahu provésti v rozpočtu předem všemožná úsporná opatření snížením zvláště vydání věcných jen za cenu opětného zásahu do požitků státních zaměstnanců, ať jde o platy aktivní nebo odpočivné. Úspory z toho resultující nedosahují sice výše platové restrikce provedené s platností od 1. ledna t. r., pohybují se však přece ve výši 400,000.000 Kč. Efekt těchto personálních úsporných opatření nemohl býti pro krátkost doby, zbývající k ústavnímu projednání rozpočtu ještě v tomto roce, již vyjádřen v osobních platech jednotlivých dílčích rozpočtů, nýbrž jest sumárně vykázán a odečten z celkové částky výdajové u skupiny I a II státního rozpočtu, při čemž se článkem XXV ukládá vládě, aby státní rozpočet podrobně upravila se zřetelem na tato úsporná personální opatření. O finanční účin těchto opatření se pak sníží potřeba na příslušných položkách rozpočtových jak ve vlastní státní správě, tak i ve státních podnicích.

Tyto úspory činí u skupiny I "Vlastní státní správa" 158,900.000 Kč, u skupiny II "Správa státních podniků" 163,600.000 Kč, celkem 322,500.000 Kč. Zbývajících 77,500.000 Kč připadá na úspory na platech nestátních učitelů. Tato úspora v rozpočtu přímo vyjádřena býti nemohla, ježto ve státním rozpočtu se hradí podle čl. IV finančního zákona podílem z příjmu na dani z obratu a dani přepychové jen část platů nestátních učitelů, pokud nebyly uhrazeny dosavadními vydržovateli škol. Tento podíl činí v rozpočtu na rok 1934 stejně jako roku 1933 částku 925 mil. Kč, která právě se zřetelem na úspory resultující z uvedených personálních opatření ve výši 77,500.000 Kč nemusila býti zvyšována, ačkoliv podle náležitostí roku letošního dostoupí zálohy na platy nestátních učitelů za rok 1933 výše 1.000,000.000 Kč.

Srovnáme-li výši těchto personálních úspor pouze u skupiny I a II státního rozpočtu, jež dohromady, jak výše uvedeno, činí 322,500.000 Kč, s celkovým snížením osobních vydání, jehož ve státním rozpočtu na rok 1934 v porovnání s rozpočtem na rok 1933 jak u skupiny I a II bylo dosaženo a jež činí 321,147.110 Kč, docházíme k závěru, že celkové toto snížení jest dokonce o 1,352.890 Kč nižší než úspory dosahované zmíněnými personálními patřeními.

Z tohoto přehledu jest pak ovšem také zřejmo, že největší část úspor dosažených v rozpočtu na rok 1934 u obou skupin státního rozpočtu u srovnání s rozpočtem na rok 1933 připadá, a to 1.390,655.650 Kč, na snížení věcných a ostatních vydání.

Ačkoliv není pochyby, že v osobních vydáních rozpočtu na rok 1934 došlo zvláště ve vedlejších požitcích a platech kromě uvedených úspor ještě k dalšímu snížení, bylo snížení toto na druhé straně zase vyváženo normálním vzrůstem osobních vydání, zvláště automatickým postupem a povyšováním státních zaměstnanců. Z této skutečnosti plyne poznání, jak naléhavou jest reorganisace státní správy i státních podniků, aby v budoucnosti mohlo se dospěti k postupnému automatickému snižování státních vydání osobních důsledkem pokračujícího zjednodušování státního aparátu a s tím souvisícího postupného snižování počtu státních a podnikových zaměstnanců, v němž spatřuji především předpoklady lepší budoucnosti státních zaměstnanců.

Rozpočet na rok 1934 ukazuje výmluvně, jak hluboce zasáhla krise do našich hospodářských poměrů, že rozsah potřeb státního hospodářství klesá snad na nejnižší úroveň od počátku naší samostatnosti. K tomuto snížení jsme se nedopracovali najednou. Jako každé hospodářství, tak zvláště hospodářství státu, jehož povinnosti a závazky opírají se namnoze o tituly právní a jehož náklady jsou určeny k udržování všech zařízení státních ve prospěch občanů státu, těžce se ve svých výdajích přizpůsobovalo pokračující krisi. Celá veřejnost sledovala zápas o rovnováhu našeho státního hospodářství započatý již r. 1931, ačkoliv státní hospodářství mělo se první přizpůsobiti ve svých výdajích sníženým příjmům.

Přiznejme si však na druhé straně také zase, s jakým odporem veřejnosti se setkávalo velmi často zamýšlené úsporné opatření ve státním hospodářství a s jakými obtížemi došlo k jeho uskutečnění a jaký průtah nastal, než uznaná účelnost nebo hospodářská nezbytnost toho kterého úsporného opatření mohla se státi skutečnou úsporou.

Stěžujeme si na předimenzování našich státních zařízení, některých oborů našeho školství a pod. Mohli jsme právě v poslední době sledovati námitky interesované veřejnosti, mělo-li by se v některé věci přikročiti ke konkretnímu řešení, ať hospodářsky sebe účelnějšímu.

A přece - upustíme-li v tuto chvíli od konstatování všech hospodářských sil, které podle uznaných národohospodářských principů způsobily krisi celého hospodářství, a od zjištění metody, jak jejich důsledky odčiniti - musíme se i ve státním hospodářství říditi starou hospodářskou zásadou, nevydávati více než přijmeme. Vydávali-li jsme posud stále více, nežli činily státní příjmy, udržovali jsme rozsah vydání na výši, která neodpovídala stavu celého hospodářství. Státní hospodářství jest nadstavbou celého národního hospodářství, jehož silami jest udržováno. Udržování rozsahu státního hospodářství nad míru, odpovídající stavu celého hospodářství, musilo se díti na jeho úkor, ať se to projevilo ve zvýšených břemenech ukládaných celému hospodářství nebo ve zvýšené potřebě úvěrové, odčerpávající prostředky určené pro výrobní podnikání.