Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Langr.

207 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Hodža, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 10 hod. 26 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Böhmovi, Jurnečkové-Vorlové; do 4. července posl. Knirschovi, Šalátovi.

nemocí posl. Šamalík.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Prause.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Biňovce za posl. dr Wintra.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Bachera za posl. dr Roscheho a posl. Platzera za posl. Windirsche; do výboru techn.-dopravního posl. Viereckla za posl. Gläsela; do výboru zdravotnického posl. Ant. Köhlera za posl. dr Hodinu.

Místopředseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 26. června 1933, k tisku 1079 sen. 1933, že senát projednal ve 227. schůzi dne 26. června 1933 a přijal osnovu zákona o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej.

počátkem schůze: zpráva tisk 2312.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a ústavněprávního o usnesení senátu (tisk 2307) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1074 a 1076) o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích (tisk 2312) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský pan posl. dr Zadina, za výbor ústavně-právní pan posl. Bečák.

Dávám slovo zpravodaji - za výbor zemědělský - panu posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Osnova zákona o obilních listech zástavních a skladních sleduje dvojí hlavní účel, a to především umožnění levného úvěru pro zemědělce na zastavené obilí a dále snahu čeliti hromadné nabídce obilí z důvodu finanční tísně, čili umožniti usměrňování nabídky obilí na trhu.

Oba účele jsou v této době zemědělské krise velmi důležité a jejich sledování může přispěti k řešení dvou nejdůležitějších problémů našeho zemědělství, totiž problému úvěrového a problému cenového u obilí.

Pokud se týče problému úvěrového, jest situace převážné většiny našich zemědělců všech kategorií velmi obtížná. Hypotekární úvěr založený na půdě jest z převážné části vyčerpán a proto se přikročuje k vytvoření hypotéky mobilární na obilí. Tato instituce nebyla dosud zvlášť řešena, ani v občanském právu, teprve návrh nového občanského zákoníku obsahuje řešení t. zv. rejstříkové hypotéky na různé movitosti.

Další hospodářskou funkcí obilních listů obojího druhu jest usměrňování nabídky obilí. Tíseň peněžní a úvěrová vykonávají na zemědělce v současné době takový tlak, že v určitých obdobích jsou nuceni prodávati své obilí bez ohledu na situaci tržní, čili za každou cenu. Tento příval nabídky obilí bývá zejména po sklizni, poněvadž obilí jest první plodinou, která se sklízí a mobilisuje pro trh. Na prodej obilí tlačí naléhavá potřeba peněz na provádění sklizně dalších zemědělských plodin.

Druhým obdobím překotné nabídky bývá měsíc listopad a prosinec, kdy doléhají na zemědělce ke konci roku naléhavé platební povinnosti, zejména daně a veřejná břemena, mzdy, platy živnostníkům, nákupy na zimu a pod.

Technika strojová umožňuje výmlat obilí ihned po sklizni a takto mobilisované zásoby ve slabých rukou jsou přiváděny na trh, mají nepříznivý vliv na tvoření cen a zaviňují jejich pokles. Ceny jednou shroucené, jak bylo možno pozorovati roku loňského, nelze snadno zvednouti na přiměřenou hladinu.

Jako hlavní znaky obilních listů zástavních, tedy té kategorie prvé, jest možno uvésti: Každý vlastník domácího obilí, tudíž buď zemědělec, anebo družstvo anebo obchodník, může dáti své obilí do zástavy pro peněžní zápůjčku a vydá o tom zástavní list. Tento zástavní list se registruje u soudu a tímto způsobem jakož i jinými vhodnými opatřeními jest zajištěna publicita celého řízení. Zástavní list může věřitel převésti na jiného rubopisem (indosamentem). O dalším řízení platí ustanovení směnečného zákona, pokud zákon sám neobsahuje ustanovení odchylná. Zápůjčku na tento list možno si obstarati od kohokoliv, tedy buď od peněžního ústavu nebo od osoby fysické. Nejdůležitější však jest ustanovení, že možno získati úvěr též od Národní banky, která eskontuje tyto zástavní listy jako směnky. Splatnost pohledávky může býti stanovena různě, nejdéle však do konce května toho kterého roku, tudíž v mezích hospodářského období, jak to odpovídá povaze tohoto úvěru jakožto úvěru provozovacího.

Hlavní zásady u obilních listů skladních jsou asi tyto: vydávati obilní listy skladní - tedy druhou kategorii listů; první se nazývaly zástavní, tyto se nazývají skladní - mohou jen veřejná obilní skladiště, která mohou zřizovati toliko družstva zřízená na základě družstevního zákona z r. 1873 a na Slovensku podle příslušného zák. čl. XXXVII/1875. Povolení k zřizování těchto veřejných skladišť vydává zemský úřad v každé zemi, a to za určitých předpokladů. Družstvo jest povinno - to zdůrazňuji - přijímati od svých členů obilí na hromadnou úschovu, pokud k tomu stačí skladní prostor. Naproti tomu družstvo může - nemá povinnosti, ale má oprávnění - přijímati od svých členů obilí též na oddělené skladování.

Nyní o obsahu skladního listu. Skladní list má dvě části: list vlastnický a list zástavní. Držitel obou listů může obilím volně nakládati. Zástavní list sám o sobě dává zástavní právo na obilí do výše pohledávky. Vlastnický list sám o sobě dává právo disposiční k obilí, omezené však zástavním právem. Oba listy se mohou převáděti indosací, rubopisem, a pro další řízení platí obdobně směnečný zákon. Poskytovati úvěr na tyto listy může kdokoliv, zejména také podnikatel veřejného skladiště, tedy družstvo, a může poskytovati zápůjčku do výše 2/3 bursovní ceny. Národní banka podle svého statutu přijímá rovněž zástavní listy (varranty) na lombard.

Nový systém zástavních listů obilních nebude sloužiti jen v době zemědělské krise, nýbrž bude míti význam trvalý jako účinný prostředek pro sledování všech akcí pro zabezpečování kvalitní hodnoty naší produkce obilní. Nová opatření poslouží též sblížení zemědělce a konsumenta v tomto důležitém oboru.

Zemědělské družstevnictví prováděním této důležité služby bude posilovati kooperativní snahy v nejširších řadách našich zemědělců. Zejména malí zemědělci najdou oporu pro svoje podnikání v obou systémech obilních listů.

Zemské úřady při povolování nových veřejných skladišť budou zajisté postupovati podle určitého programu, aby vyhověno bylo jak praktické potřebě zemědělců, tak i nutným předpokladům soustavné organisace obilních skladišť vůbec.

K ustanovení §u 14 se výslovně připomíná, že v tomto ustanovení spočívá těžiště získati právo k provozu veřejného obilního skladiště, pokud stanovy společenstva byly příslušně upraveny. V tomto případě bude na příslušném soudu, aby po rozumu družstevního zákona č. 70 z roku 1873 resp. na Slovensku zák. čl. XXXVII/1875 společenstvo řádně registroval. Nesmí se nám státi, aby snad krajský nebo obchodní soud dělal obtíže při registrování nových změn stanov družstev. Ustanovení §u 14 zakládá právo ku provozu veřejných skladišť, jsou-li splněny předpoklady nového zákona, kdežto ustanovení §u 19 normuje pouze pro určitou skupinu zájemníků (členů) povinnost podnikatele (družstva) přijímati obilí k uskladnění.

Slavná sněmovno! Instituce zástavy obilí pro peněžitou pohledávku byla řešena též v cizích státech různým způsobem. V Rakousku byl vydán zákon o veřejných skladištích roku 1889, nevžil se však pro zemědělské výrobky, zejména ne pro obilí z toho důvodu, že nebyl k tomu účelu náležitě řešen, zejména pokud se týče hromadného skladování zboží. V Bulharsku mají instituci varrantů na různé zemědělské výrobky z doby předválečné. Francie udržuje systém zástavních listů na obilí ve formě, příbuzné obilní směnce. Německo zavedlo r. 1931 zákon o skladních listech, které mohou býti vydávány toliko jednotně k tomu pověřenou obilní společností obchodní. Maďarsko asi před 3 roky zavedlo obilní hypotéku na podkladě obilní knihy, vedené v každé obci, do které se zapisuje zastavené obilí.

Nás zákon má určité přednosti proti vzorům v cizině; především tu přednost, že zavádí oba systémy dosud po různu zavedené a sice jak skladní listy (varranty), tak i systém zástavních listů obilních. Takovýmto způsobem se umožňuje, aby praxe mohla využíti obou prostředků, tak jak který bude účelnější pro jednotlivé kategorie zemědělců a podle poměrů jednotlivých oblastí státu. Zkušenost brzy ukáže, který systém bude lépe vyhovovati praktické potřebě. Snad - a to je můj názor - bude to systém zástavních listů, který umožňuje zastavování obilí skladovaného u vlastníka, tedy bez odvážení do vzdálených skladišť a bez zvláštních výloh skladovacích.

Stinnou stránkou celé této akce jest, že celé řízení jak u zástavních listů, tak i u listů skladních jest dosti kombinované a dosud našim zemědělcům úplně neznámé. Nutno ovšem uznati, že jiné řízení nebylo možno, poněvadž muselo býti vyhověno zásadě právní i faktické bezpečnosti pro věřitele, který má poskytovati úvěr, a nakonec jest to u obou listů Národní banka.

Právnické řešení musilo vycházeti od norem zástavního práva a při převodu zástavních listin na jiné nabyvatele musilo se zase počítati s obdobou směnečného práva. Přes to možno však počítati s tím, že obě instituce budou se rychle vžívati do praxe a k tomu účelu bude třeba náležité propagace mezi zemědělci. Tento úkol propagace musí plniti zejména zemědělské družstevnictví, které ve všech zemích jest silně vyspělé. (Hluk. - Předseda zvoní.)

V některých oblastech, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, pociťuje se nedostatek obilních skladišť a proto zemědělský výbor doporučuje vládě, aby bylo pečováno o vybudování takových skladišť z prostředků státních, poněvadž tato akce slouží též důležitým zájmům veřejným.

Při jednání o tomto zákonu bylo všeobecně akcentováno, aby vláda sjednala s Národní bankou (Hluk. - Předseda zvoní), by vycházela největší měrou vstříc této naléhavé potřebě zemědělců a zemědělských družstev povolováním levného úvěru jak na skladní listy, tak i na obilní listy zástavní. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Zemědělský výbor pojednal o tomto vládním návrhu zákona na schůzi dne 27. června 1933, schválil ho ve znění usneseném senátem a usnesl se na tom, doporučiti poslanecké sněmovně, aby ho rovněž schválila. Zároveň se doporučují ke schválení 2 resoluce senátu a další resoluce zemědělského výboru.

Projednáním tohoto vládního návrhu jest též vyřízen iniciativní návrh posl. dr Hodži, dr Staňka, Mašaty, Berana, dr Zadiny a druhů na zavedení skladních listů na obilí za účelem usnadnění úvěru pro zemědělce tisk 2002 z r. 1932. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor úst.-právní - p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Zemědělství našeho státu prodělává již několik let těžkou krisi. Zemědělci přizpůsobili se již novým poměrům o nižších hospodářských číslech a přirozeně snaží se své výdaje, pokud to možno, uzpůsobiti sníženým příjmům. Všude jeví se nedostatek hotových peněz a zemědělec dnes toužebně očekává žně, aby za obilí, výsledek své práce, mohl dostati peníze aspoň na to nejnutnější.

Získati úvěr je dnes velmi těžko a proto snaží se vláda právě projednávaným zákonem úvěr zemědělství umožniti, aby zemědělec nemusil, mnohdy pod cenou, obilí - pravím, výsledek své celoroční práce - odprodávati za účelem opatření finančních prostředků na věci, které odkladu nesnesou.

Jak již bylo naznačeno p. referentem výboru zemědělského, úvěr tento může sobě zemědělec opatřiti buďto na základě zástavního listu nebo pomocí veřejných skladišť, kam obilí odevzdá do zástavy a kde mu bude vystaven list skladní. Zástavní i skladní list může býti eskontován Národní bankou, takže takovým způsobem otevrou se zemědělství nové úvěrní prameny, jež mu byly dosud téměř uzavřeny. Je třeba konstatovati, že zde jde o novum v dosavadní úvěrové praksi, která nemá u nás určité tradice, ale podle zkušeností v cizině byla pro zemědělce vždy určitou podporou.

Novota zaváděná u nás tímto zákonem představuje do určité míry jakousi rejstříkovou hypotéku, jejímž podkladem je mobilární zajištění. Přijme-li slavná sněmovna tento zákon, není jediný jeho význam pro zemědělství jen v umožnění úvěrové pomoci, nýbrž bude-li všemi těmi, pro které je dělán, náležitě chápán a užíván (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní), bude v určitém směru také prostředkem, jímž bude možno určitým regulativním způsobem uplatniti vliv na trhu obilním. Velká nabídka obilí po žních na domácích trzích značně stlačovala ceny, jichž pokles mnohdy nabídku ještě stále a stále zvětšoval. Opatřením peněz na základě zástavních listů nebo uskladněním ve veřejných skladištích nebude musiti zemědělec ihned odprodávati obilí za každou cenu, čímž se mu umožňuje zabezpečiti si tak v pozdějších dnech potom snad cenu daleko přijatelnější.

Syndikátu obilnímu v zemědělském družstevnictví, jenž by měl býti určitým regulativem nebo regulativním činitelem při tvoření cen na trhu obilím, dostává se tímto zákonem také určité pomoci a proto z těchto hospodářských a, řekl bych, zemědělských hledisk ústavně-právní výbor plně souhlasí se stanoviskem výboru zemědělského.

Pokud se týče hlediska právního, zkoumal ústavně-právní výbor celé řešení osnovy a na základě toho může býti konstatováno, že nová instituce je účelným řešením a dobrou syntesou norem práva obligačního, zástavního a směnečného, přizpůsobených potřebě doby a našemu zemědělství.

Jménem výboru ústavně-právního, který projednal tuto předlohu ve včerejší schůzi, do poručuji slavné sněmovně, aby přijala a schválila osnovu zákona tak, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění a jak ji schválily také výbory zemědělský a ústavněprávní této sněmovny. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. Geyer; na straně "pro" pp. posl. Pozdílek a Koudelka.

Dávám slovo p. posl. Geyerovi.

Posl. Geyer (německy): Slavná sněmovno! Abych již napřed zabránil nedorozuměním, počínám prohlášením, že přes podstatné vady tohoto návrhu bude náš klub hlasovati pro něj. V rozporu k patetickým rozpravám, které se zde při tak zvaných politických věcech odehrávají, hospodářský návrh budí, jak se zdá, daleko menší zájem, kterážto okolnost projevuje se vedle krátce vyměřené řečnické lhůty také nepatrným počtem řečníků, kteří se přihlásili k tomuto návrhu. Třeba hluboce litovati, že všeobecné opatření, na něž obyvatelstvo čekalo po mnoho měsíců, aby zlepšilo hospodářsky stav, jest jen opatřením částečným, o němž každý, kdo se těmito věcmi zabývá, dochází k přesvědčení, že tento návrh zákona, jako dávno vyzkoušený a uznaný za nedostatečný a nezpůsobilý, zatím již opět zmizel s pořadu. Není to jen zřízení varrantů, které máme za sebou ve Spojených státech severoamerických a v Kanadě vedle jiných opatření učiněných na podporu cen obilí v nejrůznějších formách negativní a positivní kritiky a praktických neúspěchů, nýbrž také návrh sám o sobě může znovu zklamati naděje, které v něj kladou právě vrstvy zemědělců a především ony části drobných zemědělců, které se octly v nouzi nejhorší, a místo rychlé přímé pomoci může vésti k zdlouhavému byrokratickému řízení. Ačkoliv uplynulo již mnoho týdnů a přes různá sdělení prostřednictvím okresních úřadů nevědí ani obce, ani ostatní hospodářské sbory a rovněž ani země a okresy, kdy a do jaké míry mohou očekávati peníze z půjčky práce, aby mohly pokračovati nejen v prováděných, většinou přerušovaných pracích, nýbrž ještě méně, jaká opatření mohou činiti pro zimní práce, které jsou přede dveřmi a které jsou nezbytně nutné. Jest to znamení hospodářské bezradnosti, že zdlouhavými zákonnými ustanoveními provádíte po kus, z něhož však při kritickém studiu těchto ustanovení seznáme, že u byrokratického aparátu, který se k tomu účelu uvádí v pohyb, není ani tuchy po nějaké přímé pomoci a že se leckteré opatření zvrátí pravděpodobně v opak. Poukazuji-li na mnoho set milionů, které byly bez výsledku promrhány ve Spojených státech severoamerických a poukazuji-li na mnoho milionů liber, které byly promrhány v Kanadě v podpůrných akcích, hlavně v oboru pomocné akce prostřednictvím varrantů, ani u tohoto návrhu zákona nejsem prost pochybností v tomto směru.

Návrh, o němž chci nyní promluviti, dělí se na tři části. Prvá část jedná o obilních zástavních listech a chce likvidnímu zemědělství dopomoci, aby obilí umístilo i tehdy, když nebylo skutečně prodáno. Jest to jakési poskytování zálohy bez určitých kupců. Druhá část vymezuje obor působnosti obilních skladišť, kterým se dostává nového právního základu, a třetí část, která jest zajímavější pro ministra financí, mluví celkem o poplatcích a trestech, aby se tímto způsobem dostalo státní pokladně nových peněz. Hlavně chci promluviti o prvé části, která má znamenati přímou pomoc pro zemědělství. Pro omezení řečnické lhůty na 20 minut nemohu se zabývati všemi body, mohu jen přednésti své pochybnosti k některým paragrafům. Tak se mi zdá, že již omezení v §u 1, že se takovéto zástavní listy smějí vystavovati jen na nejmenší množství 25 q téhož druhu obilí, jest ilusorní právě pro zemědělce s malou výměrou, zvláště však s výměrou 1, 5 ba až do 10 ha. Zvláště u nejmenších zemědělců je pochybné, mohou-li vůbec dáti najednou do zástavy v této výši jeden druh obilí, ať již žita, pšenice nebo ovsa. Tím, že se vydává předpis, že se musí dáti do zástavy od jednoho druhu nejméně 25 q, vylučuje se většina drobných zemědělců a ti nemají příležitosti dáti do zástavy část svého obilí. Vždyť jest to přece zástava, a tito zemědělci nemohou tedy onu částku eskontovati. Na tento nedostatek musím upozorniti zcela zvláště a uhlídáte, že prakse potvrdí má slova. Ze statistiky, kterou více nebo méně znáte, vysvítá, jaký ohromný díl činí z veškerého zemědělství z povolání drobní zemědělci do 5 ha (73%), a tímto omezením vyloučili jste na 73% veškerého zemědělského obyvatelstva z výhod zákona. Teprve při větších množstvích přes 25 q mohou zemědělci použíti zástavního listu. Že obilní zástavní list neplatí na uložené obilí, jest samozřejmé, poněvadž jednak skladiště může vydávati ve svém oboru působnosti takovéto zástavní listy na obilí, uložené hromadně nebo jednotlivě, po stupovati je dále a tím uložiteli obilí dáti příležitost, aby pomocí zástavy dostal zálohu na svůj příští výtěžek.

Těžká vada, ani ne tak návrhu, jako praktického výsledku zastavení, se ukáže, má-li se zástavní list splatiti a zatím se změnily předpoklady mezi dnem odevzdání do zástavy a výplaty. Tak na příklad zemědělec nemá dosti peněz na zaplacení nebo došlo k podstatnému zmenšení zastaveného množství obilí úbytkem nebo jinými okolnostmi nebo konečně pokles cen během platnosti zástavního listu buď úplně nebo částečně znemožnil zaplacení. Ve všech těchto okolnostech tkví těžké nebezpečí, soudní projednávání a tím může býti výstavce finančně těžce poškozen. Neboť protestní a regresní právo držitele zástavního listu, ustanovené v návrhu, nemusí pomoci ani jemu, ani výstavci, naopak nedohledná řada protestů bude soudy zatěžovati ještě více než dosud a jak zemědělec, tak v mnoha případech i věřitel uhlídají, že zástavní list jest danajským darem.

V celku přizpůsobuje se soustava zástavních listů právu směnečnému jen s tím rozdílem, že při postupování směnky výstavce a věřitel jsou mezi sebou osoby známé, kdežto zde, v tomto řízení, vsunuje se osoba třetí, a to je okresní soud. Celé řízení jest však složité a zdlouhavé, poněvadž proti směnečnému řádu, kde, jak známo, patří k platnosti směnky 7 věcí, datum, částka atd., zde se uvádí 10 věcí, kterých nemůže znáti ani soud, kterých nemohou věděti osoby, které jsou si cizí, proto před přijetím takového zástavního listu musí se dáti jisté záruky. V zástavním listu jsou ovšem samozřejmé údaje o výši částky, o druhu obilí, jeho jakosti atd., ale kdybych zde uvedl všech těch deset bodů, kdybych je chtěl předčítati, takovýto obilní zástavní list nabyl by tím již formy nejen nákladního listu, nýbrž celého inventárního seznamu. Na každém jednotlivém bodu inventárního soupisu jsou soudní a jiná oprávnění osoby stojící stranou, člověka, na kterého se přenášejí indosamentem, a vzniká takové písemné řízení, taková spousta byrokratické práce, která přehlíží to podstatné, že zemědělec rychle potřebuje peníze a cestou přes okresní soud a různé požadované průkazy může uplynouti mnoho dní a týdnů, než může dosíci zastavení, i když se okresnímu soudu ukládá 24hodinová lhůta k zápisu do rejstříku, vždy je možný průtah - poněvadž § 3 výslovně ukládá soudu, jestliže se projeví nebo ukáže pochybnost, že jest povinen tuto pochybnost zkoumati - a tím ovšem ustanovení o lhůtách jsou pochybné ceny. Jest samozřejmé, že také obilní zástavní listy musí býti vybaveny jistými zárukami. Ten, kdo přijímá zástavní list a poskytuje na něj zápůjčku, vstupuje v práva směnečného věřitele a jest ovšem nejen povinen, nýbrž i oprávněn, kdykoliv se přesvědčiti o bodech uvedených v zástavním listu, pokud jde o místo uložení a o jakosti obilí. Proto předpisuje § 4 výstavci, tedy prvému držiteli obilního zástavního listu, že každému, kdo má přímé nebo nepřímé právo na zástavní list, musí umožniti, aby si ve dne prohlédl skladiště a aby se přesvědčil o jakosti atd. obilí. Můžete si představiti, že na vesnici, kde jde o několik set takových zástavních listů, způsobí to lidem jen novou zbytečnou práci a zemědělec musí býti v předepsaných hodinách pohotově k průkazu.

To jsou zdlouhavosti, kterých u směnky nikdy není, byrokratické a právní okolky, které povedou k tomu, že se zemědělec vůbec vzdá použití takového zástavního listu. Mimo to ještě při prodlení dochází ke komplikacím, že politickou exekucí pro prodlení musí se opatřiti buď dílčí částka nebo zbytek pohledávky, takže cesta jest zde ještě delší a zdlouhavější než u obyčejného směnečného řízení. Převodem, indosamentem, všechny tyto těžkopádnosti ještě vzrůstají a zvláště dochází ke komplikacím, složí-li výstavce obilního listu dodatečně obilí ve skladišti, poněvadž nemá doma potřebného místa. Pak teprve začínají řádné komplikace, dochází k přesunu práv a povinností, obilní zástavní list musí býti případně vzat zpět, což jest neobyčejně obtížné, poněvadž musí býti u soudu přeřazen, aby se zástava zrušila. K tomu druží se pak ještě právo skladiště, poněvadž za poplatky podle skladištního řádu nabývá zástavního práva k obilí. Právě tato těžkopádnost, která jest do jisté míry nutná z důvodu bezpečnosti, způsobí, že tyto zástavní listy musí ovšem zklamati.

Byl bych rád ještě promluvil také o všech ostatních věcech, musím si však odepříti mluviti déle o skladištích, ale nová ustanovení neobsahují dále nic jiného než lepší, konkretní vybavení dosavadních stanov. Skladiště mají nyní nejen právo, nýbrž i povinnost přejímati obilí a míti je na skladě, nesmí je odmítnouti, takže se tím dosavadní stanovy rozšiřují ještě o obor povinnosti. Připojil bych ještě, že v trestních a poplatkových ustanoveních třeba spatřovati podstatnou, negativní část návrhu, při čemž obilní zástavní listy jsou velmi zatíženy poplatky, úroky a kolky. Neboť obilní zástavní list podléhá kolkové stupnici jako směnka. Při kratším trvání nebo jen při částečném použití těchto zástavních listů budou výší poplatků, a to nejen úbytkem aktivních úroků při jinak hotovém placení při prodeji, nýbrž i pasivními úroky (eskontem) a směnečnými poplatky tak zatíženy, že zemědělec, který toho použije, jest si jist jedné věci: Především spoustou nepříjemností, za druhé dlouhým byrokratickým copem a za třetí poplatky a výdaji trojího druhu: totiž ztrátou aktivních úroků při prodeji za hotové a pasivních úroků jako diskontu, případně skladištními poplatky, převede-li zástavní list na skladiště a nikoliv mírnými poplatky podle směnečné stupnice.

Ale jedna věc není v celém návrhu vyjádřena positivně a na té mi hlavně záleží: Neboť v §u 13 se praví - a to jest podle mého mínění základní věcí - že Národní banka československá jest oprávněna eskontovati obilní zástavní listy za stejných podmínek, za jakých může eskontovati obchodní směnku. Zde schází dodatek: Jest nejen oprávněna, nýbrž také povinna. Neboť kdo má dnes za dnešních napjatých poměrů v soukromých bankách, u zemědělských záložen eskontovati tyto varranty nebo zástavní listy, to znamená poskytovati zálohy, nestojí-li za těmito ústavy, za těmito zemědělskými záložnami jiný ústav, který především musí poskytnouti zálohy těmto ústavům? Podle tohoto znění jest Národní banka jen oprávněna, ale nikoliv povinna. Jestliže tedy Národní banka z nějakého důvodu prohlásí: "Nemohu pro tento měsíc poskytnouti zálohu na žádný varrant", nemohou to učiniti ani okresní záložny, ani spořitelny a ani banky, a výsledek celého zřízení zůstane zatím zaregistrován jen u soudu a okruh se neuzavře, a při případném pokusu dospěti k cíli oklikou musí odstrašiti tresty, nikoliv neznačné.

V této souvislosti poukázal bych na jednu věc, nechci zde ztráceti o tom mnoho slov, totiž na agonii londýnské hospodářské konference. V rozporu s tím zdá se mi nutným, abych znovu poukázal v této sněmovně na oživení hospodářství jinými cestami, o němž jsem se již tak často zmínil. Podle mého mínění světová hospodářská konference si špatně zvolila Londýn za sídlo konference. Snad řeknete, že zde mluvím směle. Byl bych doporučil světové hospodářské konferenci, aby šla do jiné země, do Rakouska, do Wörglu, aby tam v přírodě studovala novou hospodářskou zásadu a také s tohoto místa zde bych to doporučil nejen referentům zemědělství, nýbrž i expertům a jiným resortům a nikoliv na posledním místě panu ministrovi financí. Podle mého mínění správným místem pro světovou hospodářskou konferenci bylo by malé místo Wörgl v Tyrolích. Toho, co se stalo v posledních měsících ve Wörglu, povšimly a měly si povšimnouti všechny státy, všichni hospodářští vůdcové a mělo by to povzbuditi především také naše rozhodující činitele finanční správy, Národní banky a hospodářská ministerstva, aby učinili pokus a přesvědčili se tam na místě samém. To, co jsem zde po léta přednášel a co vždy bylo odmítáno jako utopie, bylo uskutečněno ve Wörglu, když již to bylo před tím uvedeno ve skutek ve Schwankirchenu, v Durynkách a na jiných místech, ale úzkoprsostí a krátkozrakostí Brünningovy vlády bylo to opět smeteno s povrchu.