Musím se vrátiti k řeči pana řečníka přede mnou a musím zaujmouti stanovisko proti včerejší řeči pana kol. Stejskala. To, co zde řekl, byli byste mohli čísti asi před 14 dny jako úvodník "Českého slova". Včera celkem opakoval jen to, co napsal v tomto úvodníku. Především bych se zmínil, že jest mi známo, že pan ministr vnitra jest docela jiného mínění, než které zde pronesl pan Stejskal o okresním hejtmanovi, který byl zde tak neslýchaně napaden. Divím se, že se zde pan ministr vnitra neujal slova, aby pomohl pravdě, aby potřel demagogii a aby se ujal úředníka, který podle svého přesvědčení až dosud vždy konal svou povinnost a kterého zde jeden kolega neodpovědně napadl a denuncoval. Protestuji proti tomuto způsobu pana kol. Stejskala co nejenergičtěji a táži se, co má dělati prostý český člověk nebo nějaký podřízený úředník, co má dělati hraničář, vidí-li, že jest možna denunciace s této tribuny. Co prohlásil pan kol. Stejskal, prohlašuji za nepravdu. (Posl. Mikuláš: Jaká denunciace? To jsou doklady, pane kolego, žádná denunciace! To se ukáže! Doklady na to máme!) Pane kolego, prohlašuji vám, že mohu prokázati, že pan kol. Stejskal mluvil zde nepravdu. Dám se vydati, abych před soudem podal nutné důkazy, poněvadž nemůžeme již strpěti takovýchto lží a denunciací. Domnívám se, že se mohu pokládati za váženého člena sněmovny a že mám i na české straně dobré přátele. Prohlašuji, že jsem ochoten vésti proces. (Posl. Mikuláš: Prosím doklady, pane kolego!) Pane kolego, ať dá Stejskal doklady, jak to je. Žvanil zde. (Posl. Mikuláš: Vy pro to doklady nemáte!) Pane kolego, něco vám řeknu: Včera jsem odcházel odtud s váženým českým kolegou a stěžoval jsem si, že jeden český kolega takto zde mluví. A víte, co řekl ten kolega: "Co, zde je nějaký kol. Stejskal? To jsem nevěděl." Mohl bych tedy pana Stejskala hladce odbýti, kdybych... (Posl. Mikuláš: To je smutné, že obhajujete tyto věci!) Žalujte, pak uhlídáme! Nepotřebuji se tedy zabývati s panem Stejskalem. Ale jak český tisk věc rozšlapal! Dovolím si něco citovati. "České slovo" píše: "Velký projev pana poslance Stejskala." "Spravedlivá kritika činnosti okresního hejtmana Leinerta." Táži se, podal ten pán nějaký důkaz? (Posl. dr Petersilka [německy]: Stačí lež!) Ovsem, musím s politováním konstatovati, že "Lidové noviny" v parlamentní zprávě napsaly: "Stejskal se podrobně zabýval velezrádnou činností hakenkrajclerů, upozornil na teror německých továrníků, kteří českým dělníkům odpírají práci." (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Peters (pokračuje): To zde kol. Stejskal řekl. Podal nějaký důkaz? České veřejnosti se to však sděluje s této zneužité tribuny jako pravda. Mluvil také o tom, že s letadel byly shazovány brožury. (Posl. dr Stránský: Vy máte své informace, pan kol. Stejskal má také svoji!) Pane kol. Stránský, dovolávám se vás jako právníka, kterého si vážím, že informace jsou zde předmětem řeči, která líčí informace jako skutečnosti.

Ale nejsem ještě hotov s účinky na český tisk a dále na českou veřejnost. Pan kol. Stejskal mluvil tedy o tom, že s letadel byly shazovány brožury, v nichž se slibuje v nejbližší době odtržení německé části Čech a myslím také Moravy a Slezska. Co píše "Národní střed", list živnostenské strany? "Pohraniční území jsou zaplavována hakenkrajclerskými brožurami o připojení k Německu." Tak to vypadá s vaší poctivostí a upřímností: žvaní se s této tribuny a již se to vydává za pravdu! A jest pro vás úplně lhostejné, jak štvete český národ a kam jej ženete, poněvadž vám nejde o vedení státu, o splnění státoobčanského vedení, nýbrž jen o to, abyste se zbavili okovů státnické zdrženlivosti a abyste vše zatáhli do nekonečné nenávisti, lhostejno, kam to povede. To jest vaše státnická moudrost?

Ve starém Rakousku dělali jsme také velké hlouposti. I když mi to Němci vytýkají, nemohu přece úplně schvalovati vše, co se dělo za německo-liberální a německo-radikální éry. Ale vy to neděláte ani o trošku lépe, nýbrž hůře, poněvadž vám chybí něco, co mělo toto Rakousko: nestranné úřednictvo, které rozhodovalo jen podle práva, kdežto dnešní úřednictvo rozhoduje pouze podle známky, kterou dávají hraničáři, aby dalo za pravdu nějakému hodnému, poctivému občanu - kterého nesnižuji, který však nemá ani tušení o politice a správě státu. Ale tím, že denuncuje, že štve otřásají se základy správy a ponenáhlu se ničí smýšlení, smysl pro svobodu českého národa, který uznávám, který uznávám za podstatu českého národa.

Přečtu vám, co píše o svobodě otec vašeho dějepisu a vzkříšení, Palacký (čte): "Co je svoboda? Zde vše záleží na správném pochopení. Kdo se domnívá, že nemohou vedle sebe žíti dva lidé nebo více, aniž jeden z nich nebyl kladivem a druhý kovadlinou, tomu schází právě veškerý správný smysl a veškeré pochopení pro svobodu. Ten chce jen vládnouti a jiné utiskovati, nikoliv však býti sám svobodný. Jak známo, již Siey@es volal ke svým současníkům: "Blázni, chcete býti svobodni a nedovedete býti spravedliví?" Mezi lidmi nemůže míti svoboda trvání bez spravedlnosti. Svoboda záleží však v uznání a zachování práv."

Pánové s české strany, táži se vás: Zachovali jste tento Palackého odkaz? Což v celém vašem politickém chápání, v celém zákonodárství nejsme kovadlinou, na kterou má dopadati vaše kladivo? Konáte spravedlnost na všechny strany? Jednáte spravedlivě také s jiným? Nečiníte-li to, ztrácíte svou duchovní svobodu, poněvadž nedovedete býti svobodní a spravedliví.

Nemohu ponechati projednávaný zákon bez několika poznámek. Chci zdůrazniti jen to nejhlavnější. Vysloviti jen největší obavy, zvláště k oněm paragrafům, které se zabývají "zachováním a zabezpečením veřejného pořádku". Kdybychom měli naprosto nestrannou, silnou správu nepodléhající vlivům a nikoliv správu, která tancuje, jak pískají politické strany nebo jednotlivé jednoty a jejich místní skupiny, pak bychom snad porozuměli, že si v této vážné době dáváte zákonné předpoklady pro všechny možnosti vývoje. Pochopili bychom, že se nechcete dáti překvapiti. Ale my jsme úplně ztratili víru ve správu! My nevěříme, že správa a muži, kteří jsou za ni odpovědni, chtějí nestrannou správu, vybudovanou na spravedlnosti, slušnosti a zákonech. Stavíme se se vší energií proti větší přísnosti a zostřování politických zákonů, poněvadž jsme pře svědčeni, že zneužívání, k němuž docházelo ve správě již s platnými zákony, ještě více stoupne, použije-li se zákonů výjimečných.

Věřím v zásadu dobra a práva ve vývoji lidstva! Vím, že všechny tyto metody a pokusy, postaviti moc nad právo nebo, jak jednou řekl Masaryk, Cesara nad Ježíše, zřítí se na konec v nic, poněvadž konec konců moc a právo jsou metafysické, nezměnitelné pojmy, které žádná státní moc a zákonodárce nemůže přeměniti v bezpráví a nemravnost! Obáváme se, že správa pod nátlakem vzniklých a již zavedených vlivů - také snad podle řečí na vši pana kol. Stejskala - bude zneužívati těchto zákonů a zvláště výjimečného zákona, které jsou nebezpečím pro právní stav v celém státě. Především se obávám, že vyhlásí-li se výjimečný stav v omezeném území i po omezení §§ 3 a 4, bude se používati ustanovení výjimečného stavu v celém území, obydleném Němci, aniž k tomu ve skutečnosti byl zákonný podklad. Neboť to, co zde schvalujete teprve jako výjimečný stav, to se již dávno, protizákonně provádí proti Němcům. Nevěříte, že dopisy, které zasíláme - i soukromé dopisy ženě - jsou snad dodatečně zalepovány, poněvadž již cítíme takovou nejistotu bez výjimečného stavu, poněvadž nevěříme, že § 112 o listovním tajemství jest plně zachováván. (Posl. dr Bacher [německy]: Špiclovství jest jediná živnost, která ještě netrpí krisí!) Ano, tím se také stále více snižuje počet nezaměstnaných.

Chci pronésti ještě několik slov o udržení veřejného pokoje a pořádku. Nyní, poněvadž vůbec nemůžeme prováděti tolik intervencí, kde dochází k přehmatům správy, nezbývá nám nic jiného než míti tento materiál pohotově a vybírati jen jednotlivé případy. Mohu prohlásiti, že všechny případy, které znám, nejsou již neznámy rozhodujícím pánům z vlády. Při tom při zákroku neuvádím ani jediné věci, o jejíž pravdivosti nejsem přesvědčen. Konstatuji, že skutečnosti jsou již tak přesvědčivé, že jest dokonce možno tu a tam uhájiti právo státního občana. Ale těchto případů vzrostlo tolik, že již nestačí čas zabývati se všemi. Proti těmto novým zákonům nemluvím dnes proto, že jsem oposičník, nýbrž i poněvadž jsem přesvědčen, že tím vznikne ohromná škoda celku a že z toho vzniknou národní a politické poměry, které mohou vésti jen k tomu, že zůstane při starém sporu na půdě Čech a že vzroste spor, který však nerozhodne moje generace, nýbrž generace jiné. Vím, že většině z vás zdají se takovéto vývody jako... (Posl. dr Bacher: Hakenkrajclerství! - Veselost.) To bych neřekl - ale jako projev solidarity s našimi hakenkrajclery. Domníváte-li se však, že se vám může podařiti zdeptati nás po jednotlivých skupinách, tu vám prohlašujeme: Je to rovněž tak nemožné, jako ve starém Rakousku bylo nemožné zdeptati jednotlivé vaše strany a skupiny - připomínám vaši nár.-socialistickou minulost! (Souhlas a potlesk.) Pane kolego, neusmívejte se povýšeně, dějiny jdou svou cestou a ukáže se, zda úzký názor, který nyní dáváte na jevo jako vůdci státu, byl správný či nikoliv. Prohlašuji vám, že nikoliv.

Musím zde pronésti ještě poznámku, poněvadž, jak slyším, k milým novelám, které nám chce ještě před prázdninami podati vláda, patří také změna služební pragmatiky. K tomu, co se již dnes provádí proti německým úředníkům a zaměstnancům, k tomu nepotřebujete změny služební pragmatiky, poněvadž se sociálním životem jednotlivcovým hrajete tak surově a bezohledně a vaše zákony již úplně postačí k nezákonitým a nemravným činům. (Souhlas.) Mám sebránu celou spoustu smutných a nelidských úředních opatření. Bojují proti tomu jak úředníci, tak také my, kteří jsme zde k tomu, abychom se jich ujímali.

Ale co se zatím vyvinulo mezi vaším českým úřednictvem? Nevraživost, která se cítí oprávněnou denunciací a nepravdami vyhoditi každého německého úředníka, který stojí komukoliv v cestě k povýšení. Znám ovšem také hlasy českých úředníků, kteří nazývají tento postup neslušností a nespravedlností. Ale kdo si může tímto způsobem zlepšiti postup, má veškerou možnost svůj postup si skutečně zlepšiti. Ale domníváte se, že to nemá morálních a mravních odezev, že to nemůže míti vliv na charakter českého národa? Nemyslíte, že Palackého výstrahy před nevraživostí v českém národě třeba si dnes vážně povšimnouti? Touto neobjektivní, nerozvážnou, nesociální a nespravedlivou úřednickou politikou jen ji vychováváte! Nejen s této tribuny snažím se vás přesvědčiti o mylné cestě, kterou jste nastoupili. Při tom jsem stále v rozporu se svými německými kolegy, neboť tvrdím, že věci na tyto cesty neřídí nijaký systém. Prohlašuji, je to slabost vládnoucí soustavy, která si to udělala pohodlným, odmítá odpovědnost a konec konců každý, kdo troubí na poplach nebo vypráví smyšlenky, dochází víry. To není síla, to není ani prozíravost, o nichž mluvil kol. Stejskal. Jest to slabost vlády, slabost systému. Ale jest to také nebezpečí pro soustavu, poněvadž má určitě za následek rozvrat správy v tomto oboru.

Chtěl bych skončiti charakteristikou situace, nikoliv svou, nýbrž Havlíčkovou. Pokládám ji za správnou. Jsem příliš málo lyricky založen, abych ony tři řádky epigramu převedl do dobré básnické formy, řekl bych vám je tedy tak, jak jsem je nalezl u Havlíčka: "Co sám nechceš, nečiň jinému, žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy." To je situace: Vykládáte světu o sobě samým, že jste našli základy svobody a demokracie. Co děláte nám, jest totéž, co tento kantor žákovi. Smýšlení zavazuje však nejen jako vnější forma, nýbrž jako čin. Chcete-li se hlásiti ke svobodě a demokracii a ještě se hlásíte, pak nemůže býti nějaká československá demokracie, v níž sudetsko-německá demokracie jest suspendována. (Posl. dr Mareš: Pane kolego, znáte německé přísloví: "Es kann der Frömmste nicht im Frieden leben, wenn es dem bösen Nachbarn nicht gefällt?") To řekl nedávno Dollfuss a vy jste si při tom asi vzpomněl na Schillera. Hleďte přece, máte polovici z nás ve vládě, ti jdou s vámi v dobách dobrých i zlých. Máte pro sebe - připomínám klasifikaci Benešovu při posledním výkladu - polovici pánů na německé straně, kteří nejsou ve vládě a nepomáhají při vašem nedemokratickém vývoji. Tedy mohl jste zjistiti ještě čtvrtinu při práci, která jistě slouží celku; němečtí křesťanští sociálové, jakož i moje skupina přes největší potíže vždy jsme v této sněmovně spolupracovali při zákonodárné práci. Co tedy ještě chcete? "Zlý" činí tedy nanejvýš jednu čtvrtinu, ale jen ve vaší fantasii. Prokázali jste nám již něco, co by nás mohlo přesvědčiti? Ve své poslední řeči jsem řekl: Důkazy! A pak mohli bychom snad provésti odtržení, jak od nás žádáte.

Ale dokud takovéto rozsudky - to nesmím říci, brněnský případ není ještě vyřízen řekněme tedy, dokud podáváte tak neobratný obžalovací spis - to smím říci, - jako jste podali v procesu s "Volkssportem", a dokud může soudce tak rozsuzovati a mluviti, jak to učinil plzeňský soudce při posledním rozsudku nad 42 lidmi, říkám vám úplně jasně: Nejsme přesvědčeni a litujeme, že justice nebyla s to zabrániti vývoji a politisuje rovněž tak jako vše ostatní ve všech vašich jiných správních odvětvích. (Potlesk. - Posl. dr Mareš: Zde vám zase chybějí důkazy. Také vy mluvíte, a nemáte důkazů!) Ale promiňte, pane kol. dr Mareši, jste přece advokát. (Posl. dr Mareš: Jsem bývalý soudce a vím, že naše justice je dobrá!) Pane kol. Mareši, jsem ochoten si s vámi promluviti o onom rozsudku. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Juran. Dávám mu slovo.

Posl. Juran: Pánové! S podvodným heslem "obrany demokracie", s podvodným heslem "udržení klidu a pořádku" provádí se řada reakčních opatření proti pracující třídě. Krok za krokem ze státu kapitalistické demokracie se stává stát kapitalistické diktatury. V době úplného krachu a bankrotu kapitalistické společnosti předkládá vláda této republiky serii reakčních zákonů na záchranu této společnosti, na záchranu kapitalismu. To, co se v Německu provádělo za nejúčinnější pomoci a spolupráce Brauna, Severinga, Dzierdzinského, provádí se v Československu za pomoci Hampla, Bechyně, Meissnera, Frankeho atd. Vládní návrh zákona, jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních, nám toto stanovisko úplně potvrzuje. Místo omezení práv buržoasie, místo omezení práv těch, kteří tyjí z práce druhých, kteří tyjí z bezpracného důchodu, kteří přivodili katastrofu pracující třídy, místo omezení práv těchto vrstev se omezují práva pracujících. Pánové se zařizují na věčnou spolupráci s buržoasií, pánové se domnívají, že nikdy se dělníci nebudou dotazovat: Co jste udělali vy, socialisté, v této vládě, v tomto parlamentě, ke zmírnění naší bídy? Proč jste neměli odvahu brániti naše zájmy? Dělníci nemohou nijak pochopiti, že soc. demokraté a čeští socialisté souhlasí s těmito reakčními zákony. My jim odpovídáme: Oni nemají jiného východiska, poněvadž jsou zpřízněni, srostlí s tímto režimem, poněvadž se bojí příchodu nové společnosti, poněvadž se bojí, aby dnešní kapitalistické řády nebyly nahrazeny řády socialistickými, poněvadž tato socialistická společnost by vám nemohla dáti, co máte dnes. A proto tak tvrdošíjně lpíte na dnešním zřízení a tak tvrdošíjně se stavíte za tento režim, i když používá všech reakčních metod proti pracující třídě.

Pánové, je třeba, abychom si položili otázku, jak je možné, že hnutí, které bylo budováno na obranu dělnických práv a dělnické třídy, slouží nyní buržoasii? Vedle odborového hnutí a odborových organisací máme v Československu také hnutí družstevní a právě tímto vládním návrhem zákona se omezuje působnost družstev. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Jakou neomezenou pravomoc dává na př. tento zákon vládě v § 8! Praví se tam: "Spolky - mimo spolky výdělečné - mohou státní úřady bezpečnostní nebo úřady jim nadřízené podrobiti zvláštnímu dozoru úřednímu nebo zvláštním podmínkám, po případě jejich činnost vůbec zastaviti. Nové spolky toho druhu lze zříditi jen s povolením nebo souhlasem ministerstva vnitra nebo úřadu jím zmocněného; tím se neruší působnost jiných úřadů při zřizování takových spolků.

Způsobem naznačeným v prvé větě předchozího odstavce lze zakročiti též proti spolkům výdělečným, společnostem obchodním, jakož i proti společenstvům výdělečným a hospodářským (družstvům) a jiným útvarům podobným, sledují-li útvary takové vedle hospodářských cílů též cíle politické, jimiž by mohly býti ohroženy právní statky, uvedené v §u 2, nebo je-li forma těchto útvarů záminkou k zakrytému sledování takových cílů politických.

Pánové, co to znamená? Dělnické hnutí družstevní bylo budováno za těžkých obětí, bylo budováno proti zdražovací politice kartelů a trustů, na obranu proti keťasům a lichvářům. Dělníci budovali své dělnické domy po denní práci, obětovali vše, i peníze, aby si vybudovali své stánky, kde by se mohli scházeti a kde by se radili o postupu obrany proti nenasytnému kapitalistickému molochu. Pánové, vy nyní béřete těmto družstvům práva, vy nyní zbavujete tato družstva autonomie. Odůvodňujete to tím, že se těchto družstev užívá k politickým cílům. Dokonce se oposiční družstva vylučují. Je to především pražská Včela. Proč vylučuje družstevní buržoasie pražskou Včelu? Poněvadž pražská Včela jako družstevní podnik plní své dělnické poslání, poněvadž se pražská Včela postavila plně do služeb boje proletariátu. Viděli jsme to ve stávce severočeských havířů, viděli jsme to i ve stávce horníků na Rosicku a právě proto, že toto revoluční hnutí družstevní posiluje obranu dělnictva, postupuje se takovýmto způsobem proti revolučnímu družstevnictví.

Co jsme viděli ve dnech sjezdových? Viděli jsme fašistické arangement sjezdu, nepřipuštění delegátů družstev, kteří nesouhlasili s politikou družstevní byrokracie. Viděli jsme tam, jak pražská policie chrání tyto družstevní byrokraty, ale na druhé straně jsme zase viděli, že pražská policie rozpouští schůzi družstevní rady Včely, která se konala tentýž den v Plodinové burse. Jistě že to má také své důvody, které my známe. Družstevní hnutí má býti prostě zbaveno svých práv, má býti úplně zfašisováno a má býti budováno k posílení tohoto režimu. Mluví-li se o nějakých politických tendencích, tážeme se, za jakým účelem jsou na př. budována družstva agrární, za jakým účelem jsou budována družstva soc. demokratická, družstva českých socialistů, družstva strany lidové? Neslouží tato družstva k posílení politiky těchto stran? Tam je to samozřejmé, ale jakmile družstevní hnutí slouží dělnické myšlence, obraně dělnických zájmů, pak se s těmito družstvy takovýmto způsobem nakládá.

Zajímavé je, že družstevní byrokracie nemobilisovala spotřebitele, jichž je v Československu s německými družstevníky asi 800.000. Připočteme-li k tomu členy rodin, je to dvoumilionová armáda spotřebitelů. Pánové tedy neměli dosud odvahu, aby mobilisovali proti tomuto zákonu, poněvadž stojí v čele těchto fašistických opatření. My přece známe znění zákona o zájmovém ústředí Svazu družstev. Už v tomto zákoně je vlastně okopírován ten původní návrh. Jaké demagogie se dopouští družstevní byrokracie! V Basileji se konala konference Družstevní aliance. Lustig protestoval proti tomu, že družstevní hnutí bylo v Německu okupováno Hitlerem, že Hitler družstevní hnutí v Německu zcizil. Proti tomu pan Lustig protestoval, ale v Československu to provádí s sebou. Tedy my obviňujeme přímo tyto byrokraty, obviňujeme Lustiga, Veselého, Fukara a Titla, kteří měli především povinnost se postaviti proti tomuto zákonu, poněvadž omezuje jakoukoliv činnost družstev. Tedy, pánové, vy prostě připravujete postupně dělníky o jejich práva. Mluvili jste po převratu o socialisaci, že se bude vyvlastňovat, že se budou vyvlastňovati banky, že se budou vyvlastňovati doly a huti, ale teprve nyní má dojíti skutečně k tomuto vyvlastňování. Teprve nyní budete vyvlastňovati, ale budete vyvlastňovati dělnický majetek, který byl tak těžce nastřádán. Chcete vyvlastňovati dělnické domy. Musíme to postaviti tak, že zde jde o přímé zcizení dělnického majetku, poněvadž do družstev mají býti dosazeni komisaři, takže družstva nebudou míti možnosti vyvíjeti svoji činnost podle své potřeby. Pánové, co připravujete, je příšerné, znamená to velikou pohromu pro družstevní hnutí. Vy chcete, aby všecky organisace sloužily kapitalistické společnosti. My ovšem nepřejdeme přes tento zákon klidně. Budeme mobilisovati spotřebitele, budeme mobilisovati všecky činitele, aby se provádění tohoto zákona nestalo skutkem. Buďte ujištěni, pánové, že narazíte na odpor. To, co se provádí dnes, neprovádělo se ani za Rakouska. To zpuchřelé Rakousko v době války nedalo prováděti prohlídky v družstvech, jako se na př. nyní provádějí v prodejnách a skladištích Včely. Pánové, jistě působí trapně, když se toto opatření provádí v době, kdy ve vládě sedí 7 socialistických ministrů. Jsou tito socialističtí ministři ve vládě proto, aby hájili zájmy buržoasie? Byli sem tito lidé vysláni za tímto účelem? Nebyli, nýbrž byli sem vysláni, aby hájili zájmy dělníků. Ale vidíme opak, že za součinnosti, za spoluúčasti těchto socialistických ministrů je posilována reakce, poněvadž dávají ke všemu souhlas. Jak již jsem řekl, budeme mobilisovati pracující masy proti tomuto opatření, poněvadž říkáme dělníkům, že přinášeti nějaké oběti kapitalistické společnosti se nevyplácí. To vidíme na př. v Německu.

Jak to vypadá s německým družstevnictvím? Byl to Remele, který ještě 2 měsíce před Hitllerovým pučem štval proti revolučním družstevníkům, a podívejte se dnes! Dnes přes to, že sloužil německé buržoasii, sedí stejně jako ti komunisté, je internován v koncentračním táboře. Pánové, není vyloučeno, že se vám jednou buržoasie také tak odmění. Právě dnes přinášejí časopisy zprávu, že v Německu byla rozpuštěna strana soc. demokratická, strana, která sloužila celých 14 roků německé buržoasii. Ebert dal r. 1923 rozehnati vládu komunisticko-socialistickou v Sasku a v Durynsku. Zörrgiebel ještě r. 1929 dal stříleti do dělnictva se souhlasem soc. demokracie a soc. demokracie německá souhlasila s Brüningovými výjimečnými zákony, s tak zv. Notverordnungy. Jaký ji stihl osud, jaká ji stihla odměna? "České slovo" píše, že podlehli, že se pokořili, ale že se nezachránili. A my říkáme dělnické třídě, že se nesmí pokořovati, nýbrž že se musí brániti ve svém vlastním zájmu. My také víme, že dělnické třídě se našeptává, aby se nebránila, že se to všecko spraví v parlamentě, že v parlamentě budou hájeny zájmy dělníků. Ale my vidíme, že tomu tak není. Prosím, již tolik reakčních zákonů zde bylo předloženo, již tolik reakčních opatření proti dělnické třídě bylo provedeno, a co jste proti tomu dělali? Vy jste sice neměli odvahy tyto zákony hájiti, ale vy jste s těmito návrhy souhlasili, vy jste na nich spolupracovali a vás činíme za tato opatření odpovědnými.

Dnes nelze dělnické třídě namlouvati, že je možno nebojovati, dnes je třeba konkrétně říci: Ano, situace je kritická, jde o zítřek, jde o bytí a nebytí dělnické třídy. Kapitalismus připravuje katastrofu, stává se úplně destruktivním a místo budování výrobních prostředků se zavírají továrny, kola se nechávají rezavěti a dělníci jsou vyhazováni na dlažbu po tisících. Tedy kapitalismus již nemůže dělnickou třídu zachrániti - a nemůže tuto společnost zachrániti ani tento projednávaný zákon o mimořádných opatřeních, ani v tom případě, když československá družstva budou zbavována autonomie, když tam nasadíte komisaře. Ani to dnešní společnost nezachrání. Proletářští spotřebitelé budou naopak bojovati proti těmto zákonům a vytyčují proti těmto opatřením své požadavky: Budou bojovati především za zrušení cel na všechny životní potřeby a za zrušení daně z obratu. Budou bojovati za zrušení všech protispotřebitelských zákonů, za zrušení potravních a nepřímých daní, za zrušení povolovacího řízení na potraviny, zejména za zrušení dovozní obilní komise; za zrušení všech dávek zatěžujících potraviny. Dále za nejpřísnější stíhání všech zdražovatelů a lichvářů a zabavení všech zásob k rozdělení nezaměstnaným a hladovějícím prostřednictvím akčních výborů nezaměstnaných. Za odvolání návrhu zákona o fašisaci družstev. Boj politice kartelů, trustů a monopolů!

To jsou požadavky proletářských spotřebitelů. My však víme, že socialističtí vůdcové se za tyto požadavky nepostaví, poněvadž mají jiné zájmy. Oni musejí všechna tato opatření činiti pro dělnictvo stravitelnými, aby je dělnictvo přijímalo jako nutné zlo, a proto činí všecko, proto staví mazaně všechny tyto otázky před pracující třídu, nebo vůbec o nich ničí, jako na př. nyní v tomto případě mlčí o zákonu o fašisaci družstev. Ovšem někdy také kápnou božskou. Kápnou božskou, když se na př. jedná v menším kroužku o jejich věrné. Mám zde takový případ, že na př. p. posl. Hampl také kápl božskou. Bylo to na schůzi důvěrníků v pátek. [ ] Komunističtí poslanci tyto konce ve svých řečích v parlamentě předvídali. Také soc. demokratičtí vůdcové musili věděti, k čemu je půjčka práce ve skutečnosti určena. Ale dělali pro ni více než sami měšťáci. A ještě dnes dělníkům pravdu zamlčují. Hampl se při tom odvolává, že by jeho slova zabavili censoři jeho soudr. Meissnera! (Výkřiky. Místopředseda Taub zvoní.)

Uvádím to proto, že dělnické třídě se nenaleje čistého oleje (Veselost.), že dělnická třída je vámi klamána. A musím konstatovati, že všechno to vám nic nepomůže. Podívejte se... (Hlasy: Co byste s tím olejem dělal?) Myslím, že by se vám také někdy hodil, pane kolego!

I v Sovětském svazu učinili konec panství buržoasie. I car měl svoji policii, svoji Sibiř, i car měl svoji ochranku - a nebyl zachráněn. A pánové, tak jako stihl osud cara, tak jako stihl osud ruskou buržoasii, tak také bude súčtováno s kapitalismem i v Československu; a můžete se namáhati jakkoli, tento kapitalismus nezachráníte.

Úkolem dělnické třídy bude, aby byl učiněn konec jejímu utrpení, aby dnešní kapitalistické řády byly nahrazeny řády socialistickými. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Klimenta a soudr.:

Navrhuji, aby se přes vládní návrh zákona, jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních (tisk 2278), a zprávu ústavně-právního výboru (tisk 2297) přešlo k pořadu.

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji, posl. dr Suchému.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Nemůže překvapovati, že se oposice postavila vůči novelisaci zákona o mimořádných opatřeních odmítavě, stejně tak jako nemůže překvapovati, že zástupcové naší oposice vyslovili své stanovisko velmi ostře. Zdálo se mi ovšem, že i oposice je si vědoma nebezpečí, která jsou obsažena v mimořádných poměrech, a souvislosti těchto nebezpečí s opa třeními, která máme na mysli, a že toto vědomí stejně tak jako postavení, ve kterém se ocitají přátelé diktátorského úsilí, hájíce demokracii, způsobilo, že jejich argumenty ve směru věcně-právním i politickém vyzněly hluše. (Hluk. Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Či neuvědomil si mluvčí něm. křesťanských sociálů, pan dr Luschka situaci, která je teď v Rakousku, neuvědomil si, jaká mimořádná opatření vyvolává a vyvolal tam právě do života vůdce jim politicky spřátelené strany? Či neuvědomili si páni z komunistické strany a ze strany německých nár. socialistů, že velmi dobře rozumíme, proč oni, hájíce v zásadě diktaturu, obhajují demokracii? Či myslí, že nerozumíme velmi dobře, že hájí a budou hájiti demokracii tak dlouho, dokud demokracie může sloužiti jejich úsilí? (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Suchý (pokračuje): Oposice mi promine, když se nebudu zabývati všemi jejími náměty a dotknu se jen těch hlavních. Bylo zde namítáno, že ustanovení, která mají býti obsažena v novele zákona o mimořádných opatřeních, jsou v rozporu s ustanoveními, která zajišťují státoobčanské svobody. Nemám proti těmto námitkám nic jiného než prosbu, aby si všichni pánové, kteří stojí na tomto stanovisku, velmi bedlivě přečetli ustanovení §u 2 a §u 113 úst. listiny, jakož i ustanovení §u 13 zákona č. 293 z r. 1920, a myslím, že svůj názor pozmění.

Bylo zde dále útočeno proti onomu ustanovení, které se týká výdělečných spolků, družstev a podobných institucí. Víme, že toto ustanovení jest nové, na to jsem také v důvodové zprávě zvláště upozornil a upozornil jsem zároveň slavnou poslaneckou sněmovnu, že také ústavně-právní výbor právě na tomto místě ustanovení vládního návrhu pozměnil, ale myslím, že i oposice si musí uvědomiti, že ono ustanovení, které se týká výdělečných spolků, družstev a ostatních institucí, jest přece jen relativně proti oněm, která se týkají spolků vůbec, slabší a že prakticky nevypadá tak hrozně, uvědomíme-li si, že může býti uvedeno do života teprve tehdy, budou-li všechny tyto instituce prováděti politickou činnost, která by byla s to ohroziti právní statky obsažené v § 1 a 2 zákona.

Bylo zde také útočeno na nové ustanovení, obsažené v §u 11, které se týká funkcionářů územní a zájmové samosprávy, ale myslím, že všichni ti, kteří toto ustanovení kritisovali a na ně útočili, zapomněli, že máme i dnes v platnosti stále ještě ono císařské nařízení z r. 1914, č. 154, které je ustanovením obdobným, byť ne tak širokým.

To jsou po mém soudu hlavní náměty, které zde byly předneseny ve směru věcně právním.

Politických námětů bylo více; budiž mi prominuto, když nebudu reagovati především na onen, který zde vznesl v řečnické otázce pan posl. Knirsch, když pravil, že jest na pochybách, zdali existuje ještě nějaký stát, kde by občanské svobody byly takovým způsobem dotýkány jako u nás. Myslím, že na tuto řečnickou otázku nemusí býti odpověděno referentem, nanejvýš prosbou na všechny členy tohoto sboru - ovšem členy dobré vůle - aby si na ni odpověděli sami.

Nevím dále, proč s řečnické tribuny bylo prorokováno, že novelovaný zákon, jakmile bude odhlasován, bude uveden okamžitě v činnost v německých územích. Nevím, kde pan dr Keibl vzal důvody pro toto proroctví. Snad z něho promluvil také trochu strach a zlé svědomí, které bylo takovým röntgenologickým způsobem osvětleno řečí p. posl. Stejskala. Nevím, kdy ustanovení tohoto zákona budou uvedena v život, ale vím, že by měla a musí být uvedena v život všude, kde půjde o ohrožení republiky a veřejného klidu. (Výborně!)

Bylo zde také útočeno se strany pánů komunistů (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), že prý tímto zákonem nastupujeme cestu fašismu a že se dělnické třídě znemožňuje obrana. Nejsem si vědom důvodnosti ani této námitky. Nejsem si jí vědom proto, poněvadž tento zákon je zákonem o mimořádných opatřeních, zákonem, který může být uveden do života teprve tehdy, když nastanou události, které zvýšenou měrou jsou s to ohroziti státní celistvost, demokraticko-republikánskou státní formu, ústavu, veřejný klid a pořádek, tedy takové okolnosti, které i po soudu členů oposice v tomto sboru jsou s to, aby byly v případu potřeby řešeny cestou administrativní. Jestliže vláda a my s ní nespoléháme na mimořádnost, která si vynutí sama sebou určitá opatření vládní, a chceme býti na všecko připraveni zákonem, tak to nesvědčí o útocích ani na dělnickou třídu, nýbrž to svědčí jenom o tom, že jsme na stráži a že chceme býti ostražití.

Dodávám, že tam, kde byly vlády na stráži, kde byly připraveny, tam pravidelně nedochází k žádným ujmám států a národů. Avšak tam, kde vláda nebyla na stráži, kde se oddala příliš pohodlnictví, kde nebyla připravena, tam ovšem velmi často stát a národ úhonu utrpěl.

A tak mohu skončiti jenom opětovanou prosbou, aby slavná sněmovna přijala vládní návrh ve znění přijatém ústavně-právním výborem. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Přistoupíme ke hlasování. Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli zákona.

Dám hlasovati o ní takto:

Nejprve o návrhu posl. Klimenta a soudr. na přechod k pořadu; bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o osnově podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké námitky. (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Klimenta a soudr. na přechod k pořadu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přikročíme tedy ihned ke čtení druhému.