2. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě v trest. věci posl. Knirsche (tisk 1803).

Zpravodajem je pan posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Posl. Knirsch zúčastnil se dne 14. března 1931 v Norimberku smuteční oslavy, pořádané spolkem "Sudetendeutscher Heimatbund" na paměť osob usmrcených dne 4. března 1919. Při této příležitosti pronesl také řeč, ve které spatřuje krajský soud v Mostě skutkovou podstatu přečinů podle §u 14, čís. 1 a §u 17, čís. 1 zákona na ochranu republiky.

Imunitní výbor podrobil věc bedlivé úvaze a dospěl k přesvědčení, že jednání posl. Knirsche nelze krýti poslaneckou imunitou, a navrhuje posl. sněmovně, aby byl vydán.

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahajuji proto rozpravu.

Navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen na straně "proti" pan posl. Knirsch. Dávám mu slovo.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Pan zpravodaj navrhuje, abych byl vydán k trestnímu stíhání, poněvadž jsem před třemi lety pronesl v Norimberce v sudetskoněmeckém "Heimatbundu" řeč na paměť padlých v březnu. Nebyl bych se hlásil k slovu, kdyby zde nešlo o trestní stíhání politického smýšlení. Od onoho smutného 4. března roku 1919 po všechna ta léta pořádali jsme k uctění našich mrtvých z března v sudetsko-německém území všude slavnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Takové slavnosti za naše mučedníky 4. března konaly se ve všech velkých městech, ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Solnohradě, v Berlíně, v Drážďanech, v Norimberce, v Mnichově, jakož i doma a při těchto březnových slavnostech mluvili členové sněmoven různých stran a nikdy žádný člen sněmovny nebyl pronásledován pro svou účast na takovéto březnové slavnosti nebo proto, že tam mluvil.

Březnové slavnosti, jak jsem již řekl, konají se na paměť našich mrtvých z března a jsou přiznáním k ideálům, za které padlí v březnu položili svůj život. To bylo respektováno s úctou do nedávna i z těchto lavic, ale teprve v poslední době zavedla se prakse tak jako v mnoha jiných případech proti oposici, že se nyní účast na těchto březnových slavnostech stíhá trestně. Ale ve spojení s tím jsou nyní stíháni členové sněmovny, kteří se účastní těchto březnových projevů, nejen pro své řeči nebo pro obsah řečí, nýbrž jsou stíháni také proto, poněvadž sudetsko-německý "Heimatbund" jest prý protistátní iredentistické sdružení a účast na projevu nebo podniku sudetskoněmeckého "Heimatbundu" jest již tedy sama o sobě zločinem stíhaným trestně.

Konstatuji zde, že sudetsko-německý "Heimatbund" ve Vídni a v Berlíně jest veřejné sdružení s úředně schválenými stanovami, že účelem sdružení jest ochrana našich sudetskoněmeckých krajanů sdružených v "Heimatbundu", jakož i boj za právo sebeurčení našeho národa a všech národů, což, jak známo, vytyčila kdysi Dohoda jako cíl války a jako základ mírových smluv. "Heimatbundy" pracují úplně veřejně. Členy sudetsko-německých "Heimatbundů" jsou příslušníci všech německých stran od komunistů počínaje až po národní socialisty. V Sasku má sudetsko-německý "Heimatbund" asi 10.000 členů. Většina členů "Heimatbundu" jsou komunisté a sociální demokraté. Protistátní činnost v tom smyslu, jak se podkládá "Heimatbundům", neexistuje, ledaže účel "Heimatbundu", určený stanovami, se pokládá za protistátní. Jak jsem již řekl, z těchto důvodů také po všechna ta léta nikdy se nezahajovalo trestní stíhání a jest to po prvé, že jest vydáván k trestnímu stíhání německý clen sněmovny pro účast na projevu "Heimatbundu". Označuje-li vláda sudetsko-německý "Heimatbund" za protistátní nebo líčí-li jej tak, bylo by bývalo povinností úřadů, aby to nějak veřejně vyhlásily.

Žádný z desetitisíců členů neví, že jeho členství v "Heimatbundu" spadá pod paragrafy trestního zákona. Nikde nebylo veřejně vyhlášeno, že se na účast na projevu "Heimatbundu" vztahuje trestní zákon. Nemohlo to ani býti vyhlášeno, neboť mezi československým státem a Rakouskou republikou jest uzavřena dokonce státní smlouva, podle níž žádný stát nesmí trpěti na své půdě sdružení namířená proti existenci nebo jednotnosti jiného státu. (Souhlas na levicí.) Jest to lánská státní smlouva. Jest tedy absurdní, líčí-li ministerstvo vnitra nebo ministerstvo věcí zahraničních sudetskoněmecký "Hermatbund", který má úředně schválené stanovy a koná svou činnost úplně veřejně, jako protistátní, iredentistickou organisaci a vydává-li pro účast na nějakém projevu lidi prostě soudu a dává je na základě posudku ministerstva prostě pak odsouditi k trestům vězení. Nemohu to chápati jinak, než že tuto praksi musím počítati k oné praksi, které se nyní snažíte používati proti oposici všeobecně. Pánové! Kdo má venku věděti, co jest dovoleno a co nikoliv, když veřejnost není nikde žádným úřadem náležitě poučena? Upozorňuji jen na praksi u nás venku. Do dvou nebo tří let nebyla DNSAP v Německé říši protistátní organisací. (Posl. inž. Jung [německy]: Ani ještě před půl druhým rokem!) Ano. Mohli jsme se s ní právě tak volně stýkati, asi jako sociální demokraté se svými bratrskými organisacemi. Ještě na posledním sjezdu strany v Teplicích-Šanově účastnil se tohoto sjezdu strany se souhlasem úřadů jako host nynější říšský ministr vnitra dr Frick (Posl. inž. Jung [německy]: Jako ve Frývaldově Brückner!) a mluvil před vládním zástupcem. Na frývaldovském sjezdu strany, jak mně upozornil kol. Jung, byl přítomen jako náš host nynější slezský vrchní president Helmut Brückner, poslanec říšského sněmu. (Posl. inž. Jung [německy]: Mluvil na veřejné schůzi!) Ano, v Chomutově mluvil člen říšské sněmovny Maier. Mohli k nám přijíti jako členové sněmovny jiných stran a mluviti a nikdo v tom zde nic neviděl. Náhle, bez nějakého úředního vyhlášení nebo úředního upozornění označuje se to vše a líčí jako protistátní, právě tak jako s oblibou líčíte "Heimatbundy" a všechny, kdo v nich pracují, za iredentisty.

Vím, že moje vývody nemohou nic změniti na usnesení imunitního výboru. Ale máme nyní před sebou řadu zákonů, jejichž účelem mezi jiným jest také posíliti a podporovati vážnost a autoritu sněmovny. Domníváte-li se, že vážnost sněmovny, k níž také patří úcta a vážnost člena sněmovny, podpoříte tím způsobem, že budete rdousiti oposici a soudně stíhati smýšlení, místo abyste se s ním politicky vypořádali, pak se mýlíte. Naprosto nás tím neodvrátíte, abychom se nepřiznávali ke svému smýšlení a své činnosti, i když použijete takových způsobů, jak to ráčíte nyní dělati v tomto případě. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Suchému.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! K vývodům p. posl. Knirsche sluší pouze přičiniti, že imunitní výbor se nezabýval imunitní věcí p. posl. Knirsche povrchně. Imunitní výbor se dokonce usnesl, aby projednání celé záležitosti bylo odloženo a aby spisy byly doplněny doklady, ze kterých by bylo patrno, jaké povahy je spolek, na jehož schůzi p. posl. Knirsch bral účast, a mimo to, jakých výroků na schůzi p. posl. Knirsch užil. Imunitnímu výboru byly předloženy příslušné doklady, ze kterých je velmi jasně patrno, že spolek, na kterém p. posl. Knirsch bral účast, není spolkem, o kterém by bylo možno říci, že jeho činnost je v souhlase s tím vším, oč usilujeme a co chceme, aby u nás přispívalo k celistvosti státní a ústavní jednotnosti. Mimo to předložené říšsko-německé časopisy reprodukovaly řeč p. posl. Knirsche způsobem velmi jasným, takovým, že z nich imunitní výbor došel ku přesvědčení, že všecko, co p. posl. Knirsch na označené schůzi řekl, je toho druhu, že také p. posl. Knirsch má za tyto výroky nésti odpovědnost. Z toho důvodu navrhuji, aby posl. sněmovna přijala návrh imunitního výboru za svůj a p. posl. Knirsche vydala. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Knirsche.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Knirsche.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Hrušky (tisk 1935).

Zpravodajem je p. posl. dr Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Posl. Hruška se zúčastnil podle citované žaloby založení tajné organisace, která měla za účel vychovávati mládež v duchu státu nepřátelském a zejména také organisovati a cvičiti branné síly za účelem úkladů proti republice, a dále dovolil vyvěsiti v kanceláři ústředí R. S. Č., kterou řídil, karikatury, zesměšňující presidenta.

Imunitní výbor si vyžádal doplnění těchto obvinění a rozhodl na konec, aby posl. Hruška vydán byl. Rozhodnutí své odůvodňuje tím, že zásadně nelze připustiti, aby výhod imunity bylo zneužíváno k illegální činnosti v jakékoliv formě.

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci je přihlášen řečník. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen řečník "proti", p. posl. Dvořák, jemuž uděluji slovo.

Posl. Dvořák: Pan zpravodaj imunitního výboru posl. dr Moudrý, takto příslušník nár.-socialistické strany, podával zprávu imunitního výboru, aby na základě usnesení imunitního výboru byl na žádost kraj. trest. soudu v Praze vydán soudr. posl. Hruška k trest. stíhání. V poslední době bylo zde v této místnosti velmi mnoho hovořeno, že prý je nutno přistoupiti k vytvoření řady zákonů, aby se úroveň jednání této sněmovny zvedla. Je za jímavé, že zpravodaj imunitního výboru ne považuje ani za nutné, aby zde s dostatek náležitě odůvodnil, proč imunitní výbor došel k rozhodnutí, aby soudr. posl. Hruška byl vydán k trestnímu stíhání.

Případ, proč je vydáván soudr. Hruška, je velmi typickým příkladem pro vydávání a pro zbavování se dělnických zástupců v této sněmovně. Případ soudr. Hrušky je dokladem, jakých metod na přání české buržoasie používá vládní většina této sněmovny, aby se zde zbavila zástupce pracující třídy. Případ soudr. Hrušky ovšem také ukazuje, že msta české buržoasie jde tak daleko a že vládní většina v tomto směru je tak poslušným orgánem, že ani mnoho nepřemýšlí o metodách, jakými mají býti dělničtí zástupci z této sněmovny odstraněni. Případ soudr. Hrušky je osmým případem od posledních říšských voleb, kdy vládní většina, jak již jsem se zmínil, na přání české buržoasie, metodami, které jsou jí po ruce, zbavuje pracující lid oficielních zástupců. Takovým způsobem byl zbaven mandátu, který mu byl voličstvem dán, soudr. Harus, takovým způsobem byl zbaven mandátu soudr. Vodička, soudr. Major, soudr. Haiblrck, soudr. Barša a takovým způsobem byli také zbaveni mandátu dva senátoři, soudr. Stránský a Lokota. A nyní osmý případ: soudr. Hruška má býti tímto usnesením vládní většiny zbaven mandátu. 280.000 čsl. příslušníků, 280.000 dělníků již je těmito násilnými metodami, používanými vládní většinou, zbavováno takovýmto způsobem zastoupení.

Byl to dr Stránský, který se vždycky s akademickým odůvodněním snaží každý reakční zákon zdůvodniti a obaliti určitými právními předpoklady, který zde s této tribuny právě před rokem prohlásil, že imunitní výbor velmi bedlivě zkoumá každý případ jednotlivého poslance a že teprve po náležitém uvážení se rozhodne, zdali má dotčeného poslance vydati k trest. stíhání. Toto prohlášení dr Stránského potvrdil zde v této sněmovně dokonce i předseda imunitního výboru, nár. demokratický posl. Ježek. Je zajímavé, co tento dr Stránský prohlásil před rokem a co prohlásil dnes. Byl jsem dnes náhodou mlčelivým svědkem jednání imunitního výboru, když se projednával případ soudr. posl. Vallo, který byl vydán právě pro takový případ, jako byl zbaven mandátu soudr. posl. Hruška. A co tam říkal dnes tentýž člověk, který zde pronesl před rokem slova, která jsem již dříve uvedl? On řekl doslova: My - tím myslil celou vládní většinu - nepřipustíme, abychom byli rušeni ve výkonu svého mandátu. Pánové, jaký je výkon vašeho mandátu? Jestliže vy zde sankcionujete každé reakční a fašistické opatření proti pracujícímu lidu, jestliže komunističtí poslanci, kteří jsou v této sněmovně jedinými třídními zástupci utlačovaného a zbidačovaného lidu, poukazují na vaše protidělnické a protivoličské jednání a kritisují je, pan posl. Stránský říká: V této své práci, u výkonu svého mandátu se nedáme rušiti a budeme postupovati napříště vždy tak, že se vás zbavíme. - To jsou doslova jeho slova, pronesená dnes v imunitním výboru.

Já však chci ukázati, že případ soudr. Hrušky i po stránce právní staví právní poměry československého státu úplně na hlavu. Proč soudr. Hruška, který je už odsouzen na 13 měsíců žaláře, byl zbaven skutečně poslaneckého mandátu? Pánové, proto, poněvadž neohroženě jako dělník a jako zástupce dělníků tváří v tvář a vždy odhodlaně vám řekl pravdu s tohoto místa, a nejen že zde v této místnosti, nýbrž i před dělnictvem v továrně a vždy do důsledků hájil jejich právo. Soudr. Hruška r. 1928 - když byla zakázána schůze, jejíž zákaz byl doručen bezprostředně před jejím konáním, aniž bylo možno na schůzi pozvané dělníky vyrozumět, že je schůze zakázána - považoval za nutné promluviti ke shromážděným několik slov. Tomuto jeho jednání byli přítomni dva poslanci, soudr. Kopecký a soudr. Hodinová. Jakmile však pronesl první větu, vrhla se na něho smečka policistů, kteří jej surovým způsobem ztýrali, zkrvavili a odvlekli přímo na policejní exposituru. Na základě toho podal soudr. Hruška řadu trestních oznámení. Ovšem policajt, když zkrvavil poslance, je podle právního statutu československého státu nevinen a byl také osvobozen. Ale aby se tomuto případu dostalo dekorum, bylo na základě relace policejního ředitelství vypracováno policejní řízení proti soudr. Hruškovi, že on ublížil policajtům, a byl mu přišit na krk § 81. Když se týž případ projednával před pražským kraj. soudem, byli připuštěni všichni svědci státní žaloby, to znamená, kdejaký policajt svědčil proti soudr. Hruškovi, ale soudr. posl. Kopecký a Hodinová jako svědci připuštěni nebyli. Tady máte úplně jasně to, co zde ve frázích velmi často zdůvodňujete, že váš právní řád dovoluje, aby věc byla vždycky spravedlivě posouzena a rozsouzena.

Nynější případ, pro který právě pan zpravodaj zde navrhuje opětovné vydání posl. Hrušky, už na 13 měsíců odsouzeného do kriminálu a zbaveného mandátu, je pro vás velmi nepříjemný, a je zajímavé, že jste v tomto případě volili právě socialistu a že nár. socialista dr Moudrý je zpravodajem o této věci.

Proč vydáváte soudr. Hrušku? Jen to řekněte, pane zpravodaji, až sem přijdete k doslovu, že r. 1928 soudr. Hruška se aktivně zúčastnil organisování protifašistických výborů. Co říkáte voličům venku, co říkáte občanstvu (Výkřiky komunistických poslanců.), pánové, jakým způsobem omlouváte sankcionování reakčních zákonů v této místnosti? Říkáte: Je to na obranu a posílení demokracie, proti rozvratníkům zprava a proti rozvratníkům zleva. Takovým způsobem omlouváte to zrádné jednání, kterého se dopouštíte. Věc jest však úplně jasná. Vy říkáte: jdeme proti fašistům - ale vaše činy ukazují, že jste de facto všechno fašistické převzali, že jste ochotni od minuty, pánové, hráti roli českých Hitlerů. K takovým koncům jste došli. (Výkřiky komunistických poslanců.) Dnes, pánové, je tedy vydán soudr. Hruška za to, že r. 1928 organisoval dělnickou mládež proti fašismu, že se účinně vynasnažoval, aby dělnická třída mohla skutečně prakticky proti fašismu bojovat; za to dnes jej vydáváte. Tím se usvědčujete, že úplně lživým způsobem oklamáváte pracující lid.

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka za tento výrok k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Dvořák (pokračuje): Tím se zde usvědčujete z úplné nepravdy a ze lži.

Já vám to ovšem, pánové, neříkám proto, že bych se domníval, že snad je možno dostati od vás nějakou spravedlnost, naprosto ne, nýbrž já to s tohoto místa říkám dělníkům, aby si dělníci byli vědomi, aby neměli žádné iluse, že dělnický poslanec, dělnický zástupce má nějakou imunitu v této místnosti, v tomto parlamentě. Naopak, chci říci, že dělníci musejí si býti vědomi, že právě tak jako musejí bojovat o každou skývu chleba, o každý haléř své mzdy, musejí týchž metod, týchž prostředků třídního boje použíti, aby chránili své zástupce, chtějí-li, aby jejich zástupci byli zachováni pro obhajování jejich práv. To bude imunita komunistických poslanců. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Návrhy posl. Štětky a soudr.:

1. Navrhujeme, aby sněmovna přešla přes zprávu výboru imunitního tisk 1935 k pořadu.

2. Poněvadž vyšly na jevo nové skutkové okolnosti, navrhujeme, aby věc byla vrácena výboru imunitnímu k novému projednání a podání nové zprávy.

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Moudrému.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Komunistický řečník se nedržel jenom tohoto určitého trestního případu, nýbrž shrnul zde řadu stížností a výtek (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.), které formuloval po stránce politické. Já se budu držeti případu věcného, který je zde konkretně dán.

Zdůrazňuji, jak to bylo řečeno v původní zprávě, že "imunitní výbor vyžádal si doplnění těchto obvinění a rozhodl nakonec..." (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.) Z toho vyplývá, že imunitní výbor velmi pečlivě se touto záležitostí obíral a při první schůzi, poněvadž se mu materiál nezdál dosti úplný, vyžádal si jeho doplnění a teprve na základě tohoto doplnění učinil své usnesení.

Tím bych tedy odmítl výtku, která měla býti skryta v citování výroku dr Stránského, který prohlásil, že imunitní výbor rozhoduje vždy po bedlivém uvážení. Skutečně tento případ byl velmi bedlivě uvážen.

Co se týče věci samé, konstatuji, že imunitní výbor nikdy nerozhoduje takovéto případy, že nevyslýchá a nehraje roli soudu, nýbrž pouze zjišťuje okolnosti, má-li býti v daném případě imunita porušena či nikoli. Imunitní výbor rozhodl, že je zde skutečná možnost, že bylo imunity k illegálním případům zneužíváno, a rozhodl se, aby jmenovaný poslanec byl vydán.

Pokud se týče politického útoku, kde pan řečník kol. Dvořák jaksi se domnívá, že snad nemáme dosti síly a odvahy, abychom čelili fašistům, chci jenom stručně konstatovati, že kdybychom my zde neměli síly, abychom ten boj vedli, že by to komunisté u nás prohráli zrovna tak jako v Německu. (Veselost.)

Tím končím a navrhuji, aby byl přijat návrh imunitního výboru. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid. (Opětné výkřiky komunistických poslanců.)

Poněvadž byly podány návrhy posl. Štětky a soudr., míním dáti hlasovati nejprve o návrhu posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu; bude-li zamítnut, o návrhu týchž poslanců na vrácení věci výboru.

Bude-li i tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o návrhu zpravodajově. (Námitky nebyly.).

Námitek proti tomuto pořadu hlasování není.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudruhů na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr. na vrácení věci výboru imunitnímu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hrušky, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Hrušky.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Kubače (tisk 2065).

Zpravodajem za p. posl. Marka je posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Vážená sněmovno! Na veřejné schůzi komunistické strany, konané dne 22. listopadu 1931 v Pondelku u Rim. Soboty, pronesl posl. Kubač několik komunistických frásí, které ho podle názoru stát. zastupitelství činí podezřelým z cit. zločinu podle zákona na ochranu republiky. Dále kritisoval kapitalistický systém a vyzýval rolníky a dělníky ke spojení za účelem odstranění tohoto systému.

Mimo to však obvinil v další části své řeči různé osobnosti, mezi nimi ministra Bechyně, že týž "nakradl".

Poněvadž výroky o kapitalismu a celková kritika poměrů nevybočují z obvyklého rámce a všeobecnosti komunistické agitace, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Kubač pro podezření ze zločinu podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky vydán nebyl.

Naproti tomu navrhuje imunitní výbor, aby posl. sněmovna pro urážku na cti podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 2, §u 9, čís. 1 zák. čl. XLI/1914 posl. Kubače k trest. stíhání vydala.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kubače pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a aby svolila k trest. stíhání téhož poslance pro urážku na cti podle §u 1 a §u 3, odst. II, č. 2 a §u 9, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kubače pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a svoliti k trest. stíhání téhož poslance pro urážku na cti podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 2 a §u 9, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Lomnici nad Pop. v trest. věci posl. Vávry (tisk 2089).

Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Okr. soud v Lomnici n. Pop. žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Vávry pro přestupek proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. z.

Imunitní výbor navrhuje, aby posl. sněmovna svolila k trest. strhání posl. Vávry s tímto odůvodněním:

Opomenutí v inkriminovaném činu ohrozilo život osoby a trest. řízením má býti prokázána vina. Řízení trestní svým výsledkem podmiňuje soukromoprávní nároky poškozeného, oproti nimž nelze chrániti poslance imunitou.

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Vávry.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Vávry.

Tím vyřízen jest poslední, 5. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání poradu schůze.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Husnaj, Hampl, Čižinská; na čtvrtek a pátek posl. Brožík a de Witte.

Dovolené na dobu od 20. do 30. t. m. žádají: posl. Zajiček pro nemoc v rodině, posl. Hatina pro účast na jednání u Mezinárodního úřadu práce v Ženevě.

Místopředseda Taub navrhl udělení těchto dovolených.

Při hlasování byl jeho návrh přijat.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Bobka za posl. dr Mayr-Hartinga.

mezi schůzí: zpráva tisk 2302.

Místopředseda Taub sdělil usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 22. června 1933 v 11 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 1727) zákona, kterým se mění a doplňují tiskové zákony (tisk 2282).

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 2293), kterým se doplňuje zákon na ochranu republiky (tisk 2301).

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 2278) zákona, jímž se mění zákon o mimořádných opatřeních (tisk 2297).

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti posl. Jos. Tůmy o zavedení kárného řízení proti posl. Ostrému ve smyslu §u 51 jedn. řádu (tisk 2302).

Schůze byla skončena v 5 hod. 17 min. odpol.