A kde pak jsou čeští agrárníci? Čeští agrárníci a také čeští národní socialisté při všech těchto věcech pomáhají. Již jsem řekl: Co jest nahoře, přichází dolů a obráceně. Říkám vám, lidi, jimž nyní vtiskujete znamení nepřátel státu, budete jednou povolávati k účasti na vládě.

Pozorujme věc jednou politicky! To, co dnes vidíme, není nic jiného než politický vývoj. A nouzové doby, které prožíváme, jsou zvlášť způsobilé přinésti a vytvářeti takovéto stranicko-politicky převratné věci a zrevolucionovati stranický život. Proto bych řekl českým vládním stranám, především nár. socialistům a agrárníkům: ani vy se přece nevyhnete boji proti marxismu. Ale chcete-li zahájiti boj proti marxismu, pak potřebujete jiných útvarů, zralých pro koalici. (Výkřiky posl. Katze.) Na Katze z Falknova jsme čekali. (Výkřiky komunistických poslanců.) Kdyby komunisté - dejte pozor, co vám řeknu - nebyli takoví zbabělci, byli by němečtí soc. demokrati již dávno z vlády venku. Komunisté rozbíjeli ještě lavice při kongrui, ale při zákonech na ochranu demokracie jsou již hezky tiše. Dnes jsou již přece pro Čechy zralí pro koalici. Rád bych věděl, proč vlastně jsou tak klidní. (Výkřiky.)

Tato donucovací opatření vlády, jak se projevují v ustanoveních o rozhlasu, v zostření jednacího řádu poslanecké sněmovny, v mimo řádných opatřeních, v zákonu o obecních volbách, v tiskovém zákonu, ve zmocňovacím zákonu, který se ještě očekává a který ještě přijde, jsou podle mého mínění velmi špatné náhražky ke zdolání hospodářské krise. Musím vám pověděti o jedné švandě. Bylo přece vydáno nařízení o rozhlasu, že v pokoji nesmí být třetí osoba, že okna nesmějí býti otevřena, jen aby nikdo neslyšel Hitlerovu řeč, kdežto rozhodující političtí pánové vyslechli si všechny Hitlerovy řeči. (Výkřiky.) Tu zpívají děti krásnou píseň: "Otevřte okna, jaro je tu." Nyní se říká: "Zavřete okna, mluví-li Hitler, republika to nesnese!"

Nyní jiná věc: O německý rozhlas, o německé vysílání v Československu rvete se nyní na české straně z důvodů národních. Prý to nedostaneme. Pánové, ale to, co dostáváme z Německa, nemůžete přece vůbec zmařiti. Tuto propagandu jste přece dělali sami, poněvadž jste surovým násilím německé vysílání zde zadusili téměř v zárodku. Nyní se v tom již vůbec nikdo nevyzná. Horkokrevná hlava Ježek musil jíti k Frankemu a Franke musil Ježkovi slíbiti: Německá vysílačka nebude. Pak však prohlásil v rozhovoru: Snad přece bude zřízena, ale jsou nepřekonatelné překážky.

Pokud jde o zostření jednacího řádu, táži se slavného předsednictva, jaké potíže mělo již s oposicí? Žádné! K čemu potřebujete tedy no vely jednacího řádu, nemá-li tato komunistická oposice žádnou cenu a jiná oposice jest ochromena stranickopolitickými poměry.

Mimořádná opatření, porušování listovního tajemství, zákaz schůzí atd., jsou přece opatření, která musí připomínati válečné doby. Měli jsme již jednou porušení listovního tajemství, když se pátralo, zda nejsou v dopisech dolarové bankovky nebo říšské marky. Dnešní poměry neshodují se s těmito opatřeními.

Řád volení do obcí: Máte strach, že by se někde jednou mohl státi starostou křesťanský sociál nebo nacionál nebo nár. socialista. Poněvadž kol. Luschka před 14 dny učinil výrok, který z něho dělá nepřítele státu, proto nesmí býti zvolen na př. v Počáplech křesťanský sociál starostou, nýbrž starosta musí býti vámi jmenován. Velectění, nebylo by bývalo důležitější místo řádu volení do obcí dáti do pořádku obecní finance? (Souhlas.) Řádem volení do obcí nikterak nesanujete obecní hospodářství.

A zmocňovací zákon: Prorokuji vám, že soc. demokrati budou při zmocňovacím zákonu pomáhati. A nyní přichází velký podvod: poněvadž nemají odvahu říci svým voličům, že musí dovoliti změnu pojištění v nezaměstnanosti, gentského systému, sociálního pojištění a nemocenského pojištění. Pro tento podvod potřebují zmocňovacího zákona, aby se mohli odvolávati, že to nedělali oni, nýbrž vláda.

Ale právě tak, jako jsem se tázal pana předsedy sněmovny, co dělala oposice, že si zasloužila takovéto zostření jednacího řádu - paní Zeminová, vzpomínám-li nyní na kongruu, to byla obstrukce! (Veselost.) - musím říci, dnes všichni dohromady nejsme přece již žádná oposice. Právě tak jest tomu s jinými zákony. Nikdo nic nedělá, veškeré obyvatelstvo ve státu jest pokojné. Není žádná revoluce, ani hospodářská, ani národní, nemáme ani správné oposice a přes to se přichází v těchto pokojných dobách s těmito zostřeními.

Velectění, domnívám se, že zahraničně-politicky není to moudré. Neboť děláte-li takovéto zákony, musí si přece cizina mysliti, že celé Československo jest zrevolucionováno. Ale vždyť to přece není pravda!

Kdybyste vy sami byli na místě 3 1/2 milionu Němců, byli byste celou tu boudu již dávno obrátili. Byli byste nám ukázali, jak to musíme udělat. Loyálnější menšiny než my, sudetští Němci, nemůže přece vůbec býti. Kdyby sudetští Němci nebyli bývali tak loyální, nebyli by stát přivedli do tak klidného vývoje. Kdyby sudetští Němci nebyli bývali loyální kdyby byli provedli revoluci, byli by dnes tam, kde chtěli býti, byli by rovnoprávnými spoluobčany tohoto státu. Neboť, jak známo, dostane něco jen ten, kdo křičí. A kdo je klidný, po tom se šlape. Proto my, sudetští Němci, kteří jsme se postavili na půdu státu a jsme ochotni konstruktivně a positivně spolupracovati, musíme křičeti a říkati vám, jak jste v neprávu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Kdybyste vy, komunisté, byli křičeli dříve, byli by vaši dělníci dostali za práci 20 Kč místo 7.50 Kč.

Dnes při těchto poměrech můžeme konstatovati, že do pohraničních území přicházejí ohromné kontingenty četnictva - na příklad v Mikulášovicích 18 mužů - jimž se říká: Muži, jdete do krajin, kde jsou vesměs zemězrádci, velezrádci, iredentisté, nepřátelé státu a revolucionáři. Četníci jsou ozbrojeni až po zuby a nyní vidí, že jim nikdo nic nedělá a že je obyvatelstvo zdraví "Dobré jitro!", "Dobrý den!", takže se tito četníci chytají za hlavu, co se zde asi děje, že zde není něco v pořádku. Zemsky president Sobotka prováděl inspekci a přišel na př. do Dolní Poustevny, kde mu strážníci a hlídači řekli: "Nechoďte dále, něco se vám stane!" Tu musil president u spořitelny vystoupiti a pak ho, opatrně ho chráníce, aby se mu nic nestalo, dovedli až na hranice.

Tu viděl, že se nic neděje, že lidé chodí pokojně sem a tam. Nezveličujme přece zbytečně poměry, poměry jsou úplně jiné. (Souhlas. - Výkřiky posl. inž. Junga.)

Promluvme přece jednou o českých menšinách v německém území. Prohlašuji vám, že se českým menšinám v německém území v severních Čechách a v německých pohraničních krajích ani vlas nekřiví, nikomu se nic neděje, jedinou oběť, kterou musí přinášeti, jest, že musí žíti pohromadě s proklatými Němci. Ale ve skutečnosti se nikomu nic neděje.

Demokracie jest vláda lidu. Demokracie je podle presidenta Masaryka diskuse. Zde se demokracie rovná vládě stran, v tomto případě rovná se demokracie sociální demokracii. My, sudetští Němci, jsme dobrými demokraty, jsme jimi již z praktických důvodů, poněvadž jsme příliš střízliví a víme, že česká diktatura, český fašismus obrátil by se především proti nám Němcům. Již z tohoto prostého praktického důvodu, abychom se zachovali, ale i jinak jsme dobrými demokraty a po této stránce nemusíte se naprosto obávati. Ale věc se má ve skutečnosti poněkud jinak. Ochrana demokracie jest zde ochranou dočasné vládní většiny, ochrana demokracie neznamená nic jiného než strach soc. demokratů před budoucími událostmi. To jest skutečný důvod. (Posl. Heeger [německy]: Proč ztrácíte tolik času s naším osudem?) Na to vám odpovím, pane kol. Heegere. My, sudetští Němci, dopustili jsme se velké chyby, že jsme se nechali vámi neustále hanobiti a nezahájili jsme boj proti marxismu. (Posl. Katz [německy]: Tedy pryč s marxismem!) Pane kol. Katzi a Heegere, včera v ústavně-právním výboru musil ovšem vystoupiti pan Schweichhart na základě mých vývodů s kapitalismem a tu vám něco řeknu. Dnes tím, že v živnostenském a obchodním stavu zašlo tolik existencí, jest mezi sociálními demokraty mnohem více kapitalistů. (Posl. Heeger [německy]: Tak je jmenujte, ty kapitalisty!) Podívejte se přece na zástupce marxismu na německé a české straně. Představte se přece. Zde nezjistíte ani zbla nějakého ideálu. (Posl. Heeger [německy]: Jmenujte přece jména na německé straně, pane doktore!) Prosím, chcete snad říci, že váš ministr dr Czech zaujímá takové postavení, které odůvodňuje marxismus? (Posl. Heeger [německy]: Nestydíte se uváděti takovýto důvod?) Z vašich představitelů stali se vesměs měšťáci. (Posl. Heeger [německy]: To neříká ani váš podnikatelský tajemník!) Musíme konstatovati, že také v Československu za všech okolností musí dojíti k boji proti marxismu.

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že překročil svoji řečnickou lhůtu.

Posl. dr Rosche (pokračuje): Musíme konstatovati, že v Československu sociálních demokratů velmi ubývá. Jest vyloučeno, aby Československo zůstalo pro soc. demokraty ostrovem blažených. Pohlédněte na poměry v Rusku, Anglii, Italii, v Německu, v Rakousku, v Bulharsku a Rumunsku! To jest konstatování, že na programu Evropy jest boj proti marxismu. Sudetsko-německé strany jsou Čechy klasifikovány: předně ve strany, které jsou aktivistické a nyní sedí ve vládě, za druhé aktivistické strany oposiční a za třetí tak zv. strany odmítající stát. Nemám naprosto příčiny, abych hájil tak zv. strany odmítající stát, ale konstatuji, že v Československu není mezi Němci iredenty ani nepřátelství ke státu. To, co se děje, jest vaše klasifikace stran v nepřátelské státu. Kdyby po 15leté zkušenosti Československo bylo mělo mezi Němci iredentisty a nepřátele státu, bylo by musilo přijíti vše jinak.

Tendence těchto zákonů jsou předně nepřátelské oposici a za druhé nepřátelské Němcům. Opakuji, že zákony, které se dělají na tak zv. ochranu demokracie, jsou především nepřátelské oposici, za druhé nepřátelské Němcům.

Velmi se těším, že mám po ruce pana ministra spravedlnosti dr Meissnera. Není to k němu naprosto žádné nepřátelské stanovisko, ale konstatoval bych toto: když se roku 1927 projednávala v rozpočtovém výboru po 5 měsíců berní reforma, byl dr Meissner se svými soudruhy právě tak v oposici jako já. Neuplynulo ani jediného dne, aby ve věcných důvodech nebylo zaujato stanovisko k zákonu a aby vládní většina, nedbajíc tohoto věcného stanoviska k předmětu, prostě přes naše návrhy a oposici nepřešla, aby oposicí prostě úplně neopovrhovala, a neminulo jediného dne, aby si dr Meissner právě tak jako já, nestěžoval na trpké bezpráví vůči oposici. Věci se změnily. Dr Meissner šel do vlády a čeho se dožíváme? Sám jsem v oposici, vyzývám všechny oposiční strany: Co pak učinil dr Meissner pro oposici? Tu konstatujeme, že dr Meissner nedbaje vlastního tehdejšího poznání, kdy ještě sám byl v oposici, neučinil pro oposici nic, že právě p. dr Meissner jako ministr spravedlnosti spolupodává dnes tento zákon na ochranu demokracie, který jest především namířen proti oposici a proti Němcům. Pane dr Meissnere, co jest s vaším oposičním stanoviskem? My jsme se v těch dobách nezměnili. Mohl jste mluviti s oposicí, ani v jediném případě, ani jedinkráte nemluvil jste s oposicí o svých vlastních návrzích zákonů, ani v jediném případě jste nepřipustil, aby se oposice mohla vykázati byť i jen maličkým úspěchem, prostě proto, poněvadž přišla s rozumnou myšlenkou. (Posl. dr Stránský: Pane doktore, vy jste patrně osnovu, ke které mluvíte, ani nečetl!)

Pánové, s oposicí a vládními stranami má se to ve skutečnosti přece takto: vzpomínám na nemocného předsedu vlády Švehlu. Kdyby zde ostatně dnes byl, tento zákon by byl nepřipustil. Mluvil jsem kdysi v rozpočtovém výboru se Švehlou o národních otázkách a tu jsme se dostali také na účast Němců ve vládě. Tehdy mi řekl dr Švehla: "Vládnu s čertem, ať jsou to komunisté nebo iredentisté, vládnu s čertem. Hlavní věc je, vládnu." To řekl Švehla a dožívá se toho, že iredentista dr Czech, že iredentistická strana sociálně-demokratická, jak přece byla hodnocena v očích českých politiků, stala se zralou pro vládu, věrnou vládě a tato strana německých soc. demokratů zralá pro vládu jest dnes přítelem státu a zítra, octne-li se dr Czech se svými soudruhy mimo vládu, stane se v očích českých politiků tímtéž iredentistou a nepřítelem státu jako před tím.

Dnes máme ve skutečnosti na české straně již diktaturu. Máme diktaturu malého direktoria. Oposice nemá do věci co mluviti, ale i členové vládních stran nemají tušení, co se v tomto direktoriu děje a o čem se usnáší. Také vládní strany jsou prostě stavěny před hotové skutečnosti jako hlasovací stádo. President Masaryk, ministr Beneš a rozhodující čeští politikové uznávají, že máme sudetsko-německou otázku. A jak se rozřeší tato sudetsko-německá otázka? Sudetsko-německá otázka řeší se tím, že se dělají takové zákony, jichž se především používá proti německé oposici a většině německého obyvatelstva. V těchto těžkých dobách stojíme ve znamení národního, kulturního, hospodářského a sociálního pronásledování. Stačí vám nejsměšnější momenty, abyste z někoho učinili nepřítele státu. A přes dobrou vůli počínaje presidentem Masarykem až k rozhodujícím českým politikům nestalo se dosud nic, aby se ovzduší poněkud zlepšilo. Dnes máme před sebou vybudované špehounství a udavačství, stojíme před podezříváními a obviňováními, která se dovolávají docela bezpodstatných momentů.

To, co bylo na nás spácháno Čechy, nemůže býti nikdy napraveno. Ale vy nečiníte ani nejmenší pokus, aby se poměry zlepšily. Nejlepším důkazem toho jsou přece německé vládní strany, které nemohou vykázati nejmenšího úspěchu po stránce národní. Pánové s české strany, vy nemáte pro náš boj o život nejmenšího porozumění. U vás vymřela již asi generace, která probojovala národní boj pro váš národ. Kdyby tato generace ještě žila, musila by vám říci: Nedopouštějte se téže chyby, které se dopustilo staré Rakousko! Má-li dnes někdo s české strany přes nepřátelství největší porozumění pro náš národní boj, pokud jde o pochopení, psychologii a mentalitu, jest to dr Kramář.

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji znovu pana řečníka, že svoji řečnickou lhůtu překročil.

Posl. dr Rosche (pokračuje): Velmi rádi mluvíte s Němci jako s nepřítelem státu. Zkoumejme přece jednou a pohlédněme přece jednou do dějin stranicko-politického života, byli-li Němci největší nepřátelé státu, zda neprojevili mnohem horší vlastenectví ti, kteří v rozhazovačnosti spravovali stát až k smrti, stát, který, pokud jde o hmotné statky všeho druhu, byl tak bohatý. Prohlašuji po 15leté zkušenosti, že mezi Němci není nepřátel státu a iredentistů. Jsou-li nějací, vtiskujete jim takové znamení vy. My Němci musíme počítati s tím, že na nás na všechny pohlížíte jako na nepřátele státu. My jsme již iredentisté, mluvíme-li s vámi o persekucích. Tu vám prohlašuji, kdyby ve starém Rakousku byl nějaký Čech politicky pronásledován, byl by povstal celý národ a byl by se postavil za pronásledovaného jako jeden muž. Zde v Československu chcete nazývati iredentisty a nepřáteli státu ony lidi, kteří se staví proti persekuci.

Končím své vývody, vím, že ministr Spina ani ministr Czech nerozřeší v Československu národní otázku. Vím také, že u Čechů není ještě naprosto žádné ochoty, aby se tento poměr mezi oběma národy iniciativně řešil. Myslím, že vám smím nyní říci toto: My, sudetští Němci, nemáme dělati žádnou říšsko-německou ani žádnou rakouskou politiku. Na půdě a v rámci státu máme dělati politiku jako Němci. Proto musí býti naše politika samostatná a proto nemáme vroucnějšího přání, než aby brzo nadešla doba, aby naše sudetsko-německá stranická politika byla jednotnější a pevnější. Slavnostně co nejostřeji protestuji, poněvadž tyto zákony mají nepřátelskou tendenci proti oposici a proti velké části německého obyvatelstva, a varuji německé vládní strany, aby nepomáhaly dělati tyto zákony, poněvadž nadejde doba, kdy tyto zákony velmi ostře postihnou je samy. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Přihlásil jsem se ke slovu, abych jménem klubu komunistických poslanců učinil toto prohlášení:

Z novin jsem se dověděl, že někteří parlamentní novináři byli u pana předsedy posl. sněmovny žádat o zadostiučinění s mé strany, poněvadž prý jsem se dopustil urážky novinářů. Z novin jsem se dověděl, že pan předseda posl. sněmovny vyhověl této žádosti a volal mne dodatečně v minulé schůzi k po řádku.

K tomu jménem klubu komunistických poslanců prohlašuji:

Plně a do posledního slova trvám na svých výrocích o bezcharakternosti oněch žurnalistů, kteří si dovolili napsati tak sprosté a nízké nepravdy o komunistických poslancích, jako na př. pan žurnalista Klíma v "Českém slově" dne 21. května t. r. o komunistických poslancích psal jako "o analfabetech, komunistických slabikářích, poslaneckých nádenících, kteří nedovedou mluvit a nedovedou ani číst dodané jim řeči".

Podobného sprostého útoku proti komunistickým poslancům dopustili se i jiní měšťáčtí žurnalisté.

Jako vedoucí klubu komunistických poslanců mám nejen plné právo, nýbrž i povinnost ohraditi se proti těmto nízkým urážkám, kterých se proti proletářským poslancům odvážili lidé, kteří si činí nárok, aby byli pokládáni za inteligenty.

Tyto nízkosti ovšem nemohou uraziti komunistické poslance, a to proto ne, že poctivý dělnický zástupce nemůže se nikdy cítit uražen sebe větším vztekáním se buržoasie a jejích služebníků.

Důvod, proč zde činím toto prohlášení, spočívá spíše v tom, že v souvislosti se "stížností" novinářů byla v tisku zpráva, že pan předseda sněmovny přislíbil novinářům, že proti mně zakročí, což pan předseda sněmovny také v poslední schůzi učinil tím, že mne volal dodatečně k pořádku. Zákrok novinářů, jakož i volání mne k pořádku vzbudily značné rozhořčení všech komunistických poslanců. Komunističtí poslanci nedožadují se nikterak pana předsedy sněmovny, aby z moci svého úřadu se ohradil proti uličnickému a podlému napadání členů této sněmovny, což by bylo jeho zřejmou povinností, ale jsou rozhořčeni tím, že pan předseda nejen slíbil, nýbrž dokonce provedl zákrok proti mně za to, že jsem se ujal poctivých dělnických zástupců lidu a poukázal na hanebnost jednání některých žurnalistů.

Jménem komunistických poslanců prohlašuji, že co nejrozhodněji odmítáme všechny "zákroky", protesty těch žurnalistů, kteří za kus žvance k uspokojení svých měšťáckých chlebodárců snížili se k tak nízkým a nepravdivým podlostem vůči poctivým proletářským zástupcům. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Hadek. Uděluji mu slovo.

Posl. Hadek (německy): Pan posl. Rosche ve své řeči s tohoto místa podkládal německému pracujícímu obyvatelstvu takové věci, že nelze o nich nepromluviti. Se zásadními projevy dr Rosche vyřídíme si to ještě na jiném místě, před zástupy pracujícího obyvatelstva. Ale některé z jeho nejvýznamnějších projevů musíme ihned vytknouti.

Dr Rosche prohlašuje za souhlasu všech jiných německých stran, že doporučuje české buržoasii, aby se ohlédla po lepších spojencích k boji proti marxismu než byli dosud němečtí soc. demokrati. To dostatečně ukazuje, do jakého proudu se již dostali zástupci německých stran. Nedávno jsme slyšeli od dr Rosche jinou píseň. Tu se nemohl dosti pokoušeti o sbratření se sociální demokracií, s loyalitou této strany a její věrností ke státu.

Dnes, jelikož se domnívá, že se politická konjunktura změnila a že jako venku v Německu fašistický vítr fouká poněkud ostřeji, vidí, že i v Československu nadešla jeho hodina, a domnívá se, že fašismus jest s to, aby s pomocí rozličných více nebo méně fašistických stran týmiž metodami mohl poraziti německé pracující obyvatelstvo, jak jest tomu v Německu. Posl. Rosche nemohl dosti projeviti své touhy, aby i u nás nastal takový stav. Věříme velmi rádi, kdyby šlo podle jeho nebo podle četných jiných tak zvaných zástupců německého pracujícího obyvatelstva, že by i u nás velmi rychle nastal onen stav, že by po boku českého četníka německý člen úderných oddílů postupoval proti německému pracujícímu obyvatelstvu. Posl. Rosche co má na srdci jistě i na jazyku. Vyslovil to, co již dávno myslí a cítí. Domnívá se, že nyní nastala chvíle, aby promluvil tímto tónem, poněvadž jednak doufá, že tím usnadní německé buržoasii konkurenční boj proti českému kapitálu, a jednak poněvadž se domnívá, že bude moci ještě dále počítati ke svému průvodu masy voličů, vrstvy, které dosud patřily k jeho nejvěrnějšímu průvodu a které se mu nyní zpronevěřují a obracejí se k vojsku skobového kříže.

Domníváme se, že tento tanec mezi vejci, jejž dr Rosche zde provádí, že tyto cirkusové kousky, které zde předvedl, nemohou již pomoci jeho straně, poněvadž pracující obyvatelstvo německého území stále jasněji po znává, kde jsou jeho skuteční zástupci a kterou cestou se mají ubírati. Dr Rosche dělal si posměch z různých receptů, které státníci Malé Dohody při nynější schůzi vyhrabali ze zásuvek. Ale Rosche sám ve své řeči vyhrabal recept, který doporučuje německému pracujícímu obyvatelstvu, a to neznamená nic více a nic méně, než že německé pracující obyvatelstvo má křičeti, aby se mu vedlo lépe. Domníváme se, že této rady neposlechne, poněvadž dobře ví, že v této situaci křik nic nepomůže, nýbrž že k úspěchu může vésti jen důsledný, houževnatý a vytrvalý boj. Proto odmítne řeč posl. Roscheho, jakož i tón, kterým dnes promluvil. Bylo to jednak vnucování, kapitulace před českou buržoasií, aby se usnadnilo smíření s českou buržoasií, jednak slib, že bude české buržoasii pomáhati v boji proti revolučnímu proletariátu, který však velmi jasně prohlíží Roscheovy cirkusové kousky.

Říkáme německému pracujícímu obyvatelstvu, že nesmí spoléhati na slova zástupce německé buržoasie, že musí tato slova rozhodně zamítnouti. Víme však také, že německé pracující obyvatelstvo jest již tak pokročilé, že nebude poslouchati ani Roscheho, ani Junga, ani ostatní zástupce německé buržoasie, ba ani již poslance německé soc. dem. strany, že se naopak i příště spojí v jednotném semknutém boji, jak to udělalo v zimě, k boji o práci, chléb a svobodu. Tento boj bude a musí býti vybojován. Žádný pokřik, jen ten to boj jest s to, aby německému pracujícímu obyvatelstvu ve státě zaručil chléb a práci pro celou budoucnost. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Návrh posl. K. Procházky a soudr.:

Navrhuji, aby se přes vládní návrh zákona tisk 830 na ochranu cti a usnesení ústavněprávního výboru tisk 2268 přešlo k pořadu.

2. Návrh posl. K. Procházky a soudr.:

Navrhuji, aby vládní návrh zákona (tisk 830) na ochranu cti - usnesení úst.-právního výboru tisk 2268 bylo vráceno ústavně-právnímu výboru.

3. Pozměňovací návrhy posl. K. Procházky a soudr.:

K §u 1:

Mezi slovem "někomu" a slovem "nadávkou" buďtež vsunuta slova "před více lidmi".

Buďtež škrtnuta slova "nebo jinak" a slova "od tří dnů do tří měsíců nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 5.000 Kč" buďtež nahrazena slovy "od 24 hodin do 1 měsíce nebo peněžitým trestem od 10 do 1.000 Kč".

Budiž škrtnuta poslední část tohoto paragrafu od slov "a byl-li" až po slova "10.000 Kč".

Dále budiž § 1 doplněn větou:

"Zaměstnavatel, který zaměstnanci jakýmkoliv způsobem před někým nebo aspoň písemně na cti ublíží, budiž soudem potrestán pro přestupek urážky vězením od 1 týdne do 6 měsíců, nebo peněžitým trestem od 100 do 10.000 Kč".

K §u 2:

Slova "před třetí osobou" buďtež nahrazena slovy "před více lidmi". Slova "jakýmkoliv způsobem" buďtež škrtnuta. Slova "od 14 dnů do 6 měsíců" buďtež nahrazena slovy "od 24 hodin do 1 měsíce nebo peněžitým trestem od 10 do 1.000 Kč". Poslední část tohoto paragrafu od slov "a byl-li" až po slovo "roku" budiž škrtnuta.

Dále budiž tento paragraf doplněn větou:

"Zaměstnavatel, který jakýmkoliv způsobem před někým na cti urazil zaměstnance podle tohoto paragrafu, budiž soudem potrestán tuhým vězením od 1 do 6 měsíců."

§ 3 budiž škrtnut.

V §u 4 budiž škrtnuta poslední část od slov "a byl-li" až po slova "5.000 Kč".

§ 5 budiž škrtnut s výjimkou slov:

"Ochrany cti podle tohoto zákona požívají též osoby zemřelé".

§ 6 znějž:

"(1) Činy uvedené v §§ 1 až 3 nejsou trestné:

a) jde-li o kritiku, satiru nebo podobný projev, vyplývající z politických pohnutek, nebo jde-li o posuzování vědeckého, uměleckého nebo podobného jiného výkonu,

b) jestliže se dokáže, že žalovaný výrok je pravdivý (důkaz o pravdě),

c) jestliže obžalovaný mohl se domnívati, že jeho výrok nebo sdělení jsou pravdivé (důkaz pravděpodobnosti), anebo je-li omyl o pravdivosti uváděných skutečností jiným způsobem omluvitelný,

d) jestliže obžalovaný jednal ve veřejném zájmu,

e) byla-li činem plněna právní povinnost nebo vykonáváno právo.

(2) Za zájem veřejný se považuje zejména snaha po odstranění zlořádů ve veřejné správě, hájení společenských zájmů jednotlivých tříd a stavů společenských, obrana pracovních, mzdových a služebních smluv a řádů, usilování o zlepšení pracovních, služebních nebo mzdových poměrů a obmezení toho, aby nebyly zhoršeny."

§ 7 budiž škrtnut.

V §u 8 budiž škrtnut odst. 1.

K §u 9:

Odst. 1 začínejž takto:

"Soud upustí od uložení trestu pro trestní čin uvedený v §§ 1 až 4."

Odst. 3 znějž:

"(3) Soud u pustí od uložení trestu pro činy uvedené v §§ 1 až 4, jestliže vinník poskytl tomu, komu bylo na cti ublíženo, nejpozději před začátkem hlavního přelíčení (líčení) přiměřené zadostiučinění."

K §u 10:

Slova "netýká se však výroku o uveřejnění rozsudku" se škrtají.

Slova "do dvou let" buďtež nahrazena slovy "do 6 měsíců".

§ 11 budiž nahrazen ustanovením:

"Úhrn trestů na svobodě uložených za sbíhající se trestné činy nesmí přesahovati nejvyšší výměru trestu, stanoveného na nejtěžší z nich."

§ 12 budiž škrtnut.

K §u 13:

Odst. 1 budiž nahrazen zněním:

"Pokus přečinů uvedených v tomto zákoně není trestný....."

V odst. 2 budiž slovo "šest" nahrazeno slovem "tři".

V §u 14 buďtež škrtnuty odst. 2 až 5.

V §u 23 buďtež v odst. 2 škrtnuta slova "a návrh stíhání obviněného" a poslední věta tohoto odstavce od slova "Žádost" až po "stejnopise".

§ 24 budiž nahrazen zněním:

"Zákon z 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti se zrušuje."

V §u 25 budiž odst. 5 nahrazen zněním:

"Útraty smírčího řízení nenáležejí k útratám trestního řízení; nedohodnou-li se strany jinak, nese každá sama útraty, které jí při něm vzešly."

V §u 29 znějž odst. 2:

"(2) Útraty smírčího řízení nenáležejí k útratám trestního řízení; nedohodnou-li se strany jinak, nese každá sama útraty, které jí při něm vzešly."

§ 32 budiž doplněn větou:

"Řízení pro trestní činy spáchané tiskem je vždy veřejné."

V §u 34 buďtež škrtnuty odst. 2 a 4.

§ 39 budiž škrtnut.

§ 40 budiž nahrazen zněním:

"Také osoby, které jsou jinak podrobeny vojenským soudům, podléhají při řízení dle tohoto zákona soudům civilním."

4. Pozměňovací návrh posl. dr Suchého, dr Mareše, dr Patejdla, dr Daňka, dr Ivanky, Schweichharta, Zierhuta a druhů:

V §u 39 znějž č. III:

"III. § 6, odst. 3, bude zníti takto:

Za tento přestupek trestá se odpovědný redaktor soudem,

a) zakládá-li obsah tiskopisu zločin, tuhým vězením od jednoho měsíce do šesti měsíců, zakládá-li přečin křivého obvinění, vězením od jednoho do šesti měsíců,

b) zakládá-li některý přečin podle §§ 1 až 4 zákona o ochraně cti, trestem stanoveným na přestupek téhož ustanovení zákona o ochraně cti."

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. dr Stránskému.

Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná sněmovno! Ježto rozprava nepřinesla žádných námitek nebo podnětů a ježto jsem na politickou problematiku věci, jak se jí jednotliví řečníci dotkli, reagoval již ve svém úvodním slově, omezuji se na návrh, aby osnova zákona byla přijata tak, jak ji výbor ústavně-právní navrhuje, a aby byly zamítnuty všechny pozměňovací návrhy, kromě návrhu posl. dr Suchého, dr Mareše, dr Patejdla, dr Daňka, dr Ivanky, Schweichharta, Zierhuta a druhů, který jest jenom formální opravou nedopatření, jež se přihodilo při diktování do stroje. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 43 paragrafů, obsažených v 5 oddílech, nadpis zákona, ostatní nadpisy v textu a úvodní formuli zákona.

Poněvadž byly podány návrhy formální i věcné, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o návrhu posl. K. Procházky a soudr. na přechod k pořadu; bude-li tento návrh zamítnut, hlasovali bychom o návrhu posl. K. Procházky a soudr., aby osnova byla vrácena výboru ústavně-právnímu k novému projednání.

Bude-li i tento návrh zamítnut, hlasovali bychom o osnově zákona v úpravě návrhů posl. K. Procházky a soudr.; nebude-li přijata, o osnově zákona podle zprávy výborové s úpravou §u 39 podle návrhu posl. dr Suchého, dr Mareše, dr Patejdla, dr Daňka, dr Ivanky, Schweichharta, Zierhuta a druhů; bude-li i tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově najednou ve znění zprávy výborové.

Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati podle mého návrhu.

Kdo souhlasí s formálním návrhem posl. K. Procházky a soudr. na přechod k pořadu, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s návrhem posl. K. Procházky a soudr., aby osnova byla vrácena výboru ústavně-právnímu k novému projednání, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě návrhů posl. K. Procházky a soudr., ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou výborovou s úpravou §u 39 podle návrhu posl. dr Suchého, dr Mareše, dr Patejdla, dr Daňka, dr Ivanky, Schweichharta, Zierhuta a druhů, jejíž přijetí doporučuje pan zpravodaj, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím přijata jest celá osnova výborová s úpravou §u 39 podle návrhu svrchu jmenovaných poslanců.

Poslanecká sněmovna přijala tím osnovu tuto ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu této schůze a sděluji, že jest potřebí konati dnes ještě jednu schůzi z důvodů formálních, aby totiž usnesení dnes tiskem rozdaná mohla býti přikázána výboru.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. v 1 hod. 9 min. odpol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 277. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Končím schůzi.