Předseda dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

183 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Černý, dr Dérer, dr Meissner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 17 min. dopol.

dal předseda: dodatečně na schůzi dne 30. května posl. dr Moudrému; na dnešní schůzi posl. dr Novákovi, dr Noskovi, na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. Srbovi, Prokešovi; na tento týden posl. dr Reiszovi, Davidovi, Tučnému - pro neodkladné zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Fedor.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Bečáka za posl. Pozdílka; klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 30. května t. r. posl. inž. dr Touška za posl. dr Ivanku, na další posl. dr Ivanku za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Schollicha za posl. Horpynku.

posl. Štětky ministru vnitra o zabavení majetku Ondřeje Žvacha v Poličce (č. D 1133-III).

počátkem schůze:

Zpráva tisk 2283.

Usnesení senátu tisky 2284, 2285.

Odpovědi tisk 2275 (I až XXVI).

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XIV, č. 5 a. 6.

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 10. května 1933, č. Nt X 3/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Čižinské pro přestupky podle §u 312 tr. z. a §§ 14, 19 zákona shromažďovacího a přečiny podle §u 14, č. 1, §u 15, č. 2 a §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky a §§ 283, 284 tr. z. (č. J 536-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 830) zákona na ochranu cti (tisk 2268).

Zpravodajem jest p. posl. dr Stránský.

Budeme pokračovati v rozpravě, započaté ve 275. schůzi sněmovny dne 30. května t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "proti" pp. posl. Rázus, dr. Rosche, Štětka.

Lhůta řečnická je 30 minut.

Dávám slovo prvnímu řečníku, p. posl. Rázusovi.

Posl. Rázus: Vážený snem! Návrh zákona o ochrane cti zaujíma mňa ako Slováka a za ujíma i ako kresťana. Je to návrh na čase a to hlavne preto, lebo má za cieľ zdvihnúť na vyššie niveau náš verejný a politický občianský život. Podstatne by som tedy nemal proti nemu námietky, veď kto vidí, čo sa u nás deje za 15 rokov, práve z tohoto stanoviska, ako sa to kvasí medzi naším občianstvom, ako sa rozbíja práve i na tom základe, že ľudia si myslia, ako keby česť bola majetkom len jedného, druhého straníka, alebo už koho, ten musí uznať, konečne v našom verejnom živote je na čase, aby nastaly pomery iné.

15 rokov, slávna snemovňa, v tomto ohľade nedeje sa iné, než žena základe upodozrievania, invektív a čoho všetkého rozbíja sa občianstvo, stavajú sa proti sebe tak ostro jednotlivé časti národa, že nakoniec to musí viesť ku katastrófe. Na Slovensku zvlášť politická zášť a nenávisť siaha až do obcí, siaha až do rodin. A tak je to i v historických krajinách. Nuž, kto by si neprial, aby nastalo obrodenie, a to predovšetkým mravné obrodenie, keď i pri rozdielnosti snáh a smerov bolo by dosť úcty k presvedčeniu a statočnosti dobrých bojovníkov.

Vážený snem, toto by bola práve tá dobrá stránka návrhu, kam on smeruje, totižto zdvihnúť niveau verejného života, zdvihnúť úctu k ľuďom verejne pracujúcim, zdvihnúť úctu aj k smerom, ktoré majú vytýčený cieľ štát tento zachovať, národ povzniesť, spoločenstvo učiniť spokojným a šťastným.

Ja však myslím, vážený snem, docieliť toto bude ťažká vec, závisí to od toho, ako sa bude tento zákon interpretovať, a druhé, ako sa to spoločenstvo zachová. Zákon môže byť i zneužívaný, môžeme rátať s tým, to spoločenstvo bude vystavené prípadne ešte väčšiemu rozvratu práve pre ten Damoklov meč, ktorý tam bude visieť nad hlavou každého jednotlivca.

Líce tohoto zákonného návrhu by bolo asi toto: pod tlakom tohoto zákona ľudia si dajú viac pozor na reči. Dajú si viac pozor v kritike aj vtedy, keď uvažujú o snažení politických nepriateľov. Myslím, snaha chrániť česť zákonom nebude sa vzťahovať len na jednu časť politickú a len na jednu časť národa, že tá snaha bude znamenať aj pre opozíciu istú ochranu. Za tých 15 rokov rozbili sme sa natoľko, že bych povedal - tento zákon prichádza už skoro oneskoreno. Veď sme už vlastne všetci upodozrievaní, okydaní blatom napravo i naľavo. Jedni sú Maďaróni, druhí iredentisti, tretí korupčníci, štvrtí takí, piatí onakí. Je tedy čo ľutovať, že nebol tento zákon podaný aspoň pred 10 rokmi.

Myslím však, tento zákon bude ochranou aj pre opozíciu, že nebude to znamenať, keď niekto opozične vystúpi, v tom momente nevyhlásia ho Maďarónom, iredentistom, či vlastizradcom, veď v poctivom snažení dobrých ľudí a politikov musíme raz už predpokladať, že im nemôže ísť o to, podpáliť svoju vlastnú chalupu a vlastný štát, ale vytvoriť z tohoto štátu také teleso, ktoré by slúžilo na povznesenie celého života, a to života celého národa a celého občianstva.

Dovolím si poznamenať, vážený snem, čo to znamenalo najmä u nás na Slovensku a čo znamená to všelijaké upodozrievanie a uráženie na cti. Spomeniem len to, ako ľahko narába sa so slovom Maďarón alebo iredentista. Aké je to bolestné, ako toto všetko rozbilo našu roduvernú verejnosť na Slovensku! Všimnite si, ako je to v tlači, veď tam hocikedy čítate o nás, dobrých Slovákoch, že sme Maďaróni a iredentisti atp. Nás to bolí a takáto nepravda je škodlivá štátu. Predstavujem si, keď nastane právoplatnosť zákona, ktorý tento snem odhlasuje, že i my budeme chránení. S tým maďarónstvom, s tou vlastizradou, s tým iredentizmom nebude sa narábať tak ako s denným artiklom, že i my najdeme úctu pred týmto parlamentom, pred českou verejnosťou, i u českej tlače. Veď opozíčne pracovať, to je trnistá cesta. Osobne pre každého bolo by lepšie, ísť s prúdom. A práve preto, že ideme proti prúdu, treba si tohoto úctiť a vážiť. Nám ide o tento štát najmenej tak, ako tým naj prvším vlastencom a najvlasteneckejším stranám.

Vážený snem, mienky boly vždy rozdielne a ja som presvedčený, že pre tento snem a pre celú našu politickú verejnosť bolo by ohromným nešťastím, keby sa maly mienky sošnurovať v jednu, keby nebola len jedna mienka, jedna snaha, jeden smer. Dúfam tedy, keď je raz podaný tento návrh zákona, až sa stane zákonom, to bude znamenať ochranu i pre nás Slovákov-autonomistov. Že to bude znamenať o hranu pre všetkých poctivých pracovníkov, politikov, či sú už praví alebo ľaví. Dúfam, že sa tento zákon nezneužije. Či je možno tento zákon zneužiť?

Pozrime sa, vážený snem, na rub tohoto zákona. Ochrana cti je dobrá tam, kde je ten človek hodný, aby jeho česť bola chránená. Ochrana cti pre korporácie je vhodná tam, kde tá korporácia skutočne koná správne a dobre. Ale predstavte si, keď sa bude ochraňovať česť i ľudí, ktorí sú toho nehodní. A keď sa bude ochraňovať česť korporácií politických strán? Kam vlastne zajdeme? Veď vlastne kritika sa stane nemožnou.

Upozorňujem na tú stať návrhu, kde je reč o ochrane politických organizácií. Myslím, bolo by nesmiernym šťastím pre tento parlament, keďby sa táto stať vynechala. Viem si predstaviť verejný politický život, kde sa vyradia z hádok a rečí osoby, kde sa nehovorí o ministroch, kde sa nehovorí o poslancoch, kde sa hovorí len o veci samej, ale neviem si predstaviť, vážený snem, ako budú pokračovať potom tí ľudia, ktorí chcú obrodiť život u nás, a ako môžu pokračovať, keď nebudú môcť ani iné strany kritizovať. (Hlas: Oni vědí, proč to dělají!) Kto sa nebojí svetla, hovorí sa tak, ten ide k svetlu. Je toto zlý znak, že istá časť tohoto nášho parlamentu, vládna časť, siaha práve na takéto opatrenia. Keď chceme mrav a správny mrav, nech sa politické strany kritizujú a nech sa kritizujú dokonale. Je síce reč i o tom, konečne kto chce môže kritizovať a potom nastúpiť dôkaz pravdy. Ale ráčte si predstaviť prípad. Tu sú strany, ktoré majú moc v rukách, ktoré môžu robiť, čo im ľúbo. Doklady o tom, čo robia, zostanú im v rukách. Verejnosť sa z toho dozvie prípadne jedno druhé. Ako tedy bude opozícia pracovať, ako sa postaví proti neriadom a akým spôsobom skoriguje chybný režim, ktorého by bolo šťastím, keby sa dal skorigovať? Lebo zostanete nakoniec, vážený snem, bez kritiky, ostanete napokon parlamentom samým pre seba, a my, opoziční poslanci, nebudeme mať tuná čo robiť. Tak ako sa naše návrhy neberú do ohľadu, ako sa naše reči neberú do ohľadu, zbavení ešte i práva kritiky, dôkladnejšej kritiky, naozaj nevieme, že k vôli čomu sem do tohoto parlamentu chodiť? A ďalej, akým spôsobom vykonáme úlohu, ktorú má opozícia? Každé teleso politické, organizmus má svoje defekty. Veď je to skutočnosť, ktorá sa v historii neráz dokázala, bez kritiky každé teleso, organizmus, či je taký, nebo onaký, a najmä politický, začne hniť. Nuž ak je tu dobrá snaha u politických organizácií, prečo sa teda báť otvorenej kritiky?

Politické organizácie budú môcť žalovať. Čo je to politická organizácia? Je to vlastne politická strana a táto politická strana sa stáva teraz už právnickou osobou. Toto je zlé, toto je nebezpečný znak. Ako keby sa politické strany, bojac sa svetla, chcely kryť a zabezpečiť pre ďalekú budúcnosť. A tu je ten veľký rozpor. Snaha obrodiť mravne náš verejný život ochranou cti je správna, ale tieto praktické dôsledky zákona, jestliže také budú, nebudú správné. Náš verejný život neobrodí sa, naopak, náš verejný život bude ešte ďalej klesať a hniť. A to je to, pred čím vystríhame.

Návrh zákona na ochranu cti zasahuje nás práve v tej najkritickejšej dobe, finančne i politicky kritickej. My potrebujeme práve dnes slobodu slova, potrebujeme ju, keď chceme ochrániť tento štát. Potrebujeme, keď chceme naisť východisko z toho rozkvasenia, z toho úpadku, v ktorom je náš celý verejný život. Neľakajte sa kritiky! Kritika, poctivá kritika vždy pomôže, pomôže aj samým stranám, aj politickým organizáciám. A jestliže máte vy, kolegovia, za cieľ povzniesť celý náš verejný život a zabezpečiť tým budúcnosť tohoto štátu, to vy bez kritiky nikdy nevykonáte. A vy ste sami pre seba nedobrí kritici, hlavne preto, lebo hľadíte len na svoju vec. Dobre je vypočuť, ako hľadia na vaše veci tí, ktorí idú iným smerom.

Vážený snem! Pán navrhovateľ a referent dr Stránský povedal to, že ochrana cti je predmetom v prvom rade vzdelania a len potom justície. To je správné. Z tohoto by následovalo, že by sme mali predovšetkým v celom našom verejnom živote vytvoriť kampaň za mravnejší poriadok. Ja sa pamätám, ako to bolo, keď som bol v Anglicku. Videl som tam tlač, ako sa chovala, poslanci v parlamente ako sa chovali, i ako sa chovala politická verejnosť. Porovnať naše pomery s tými, nedá sa a ja som presvedčený, pán referent Stránský by si prial také pomery u nás ako sú v Anglii, alebo aspoň len také pomery. Aby sa v tlači tak písalo, ako sa píše v anglických časopisoch, aby sa tak jednalo, ako sa jedná v Anglii medzi stranami, aby verejné shromaždenia boly dôstojné aspoň len tak, ako sú v Anglii. Ja by som k tomu prial zdaru jemu i celému tomuto parlamentu. Ale vážený snem, to pôjde nesmierne ťažko, lebo by sme mali pohnúť celý náš výchovny systém, predne školy, tlač a všetko ostatné, vychovať novú societu, ktorá by vedela o tomto zákone, ako ho má zužitkovať a ako má podľa tohoto zákona povznášať i niveau verejného života. A práve preto myslím, práca s týmto návrhom bude len polovičatá a bude ľahko i zneužitá. Polovičatá preto, lebo tlač bude si svojím spôsobom i ďalej písať. (Výkřiky.) Vyviesť i len redakciu istých novín z toho ducha, v ktorom žije, to je nesmierne ťažká vec. A vychovať celú verejnosť dajme tomu či slovenskú, českú, nemeckú, či maďarskú, to neznamená len zákon prijať, to znamená pohnúť celým aparátom verejného života. Nielen držať ten zákon ako Damoklov meč, ale pracovať pozitívne a usilovať sa vytvoriť verejnú mienku vecnú a nie stranícku. Toto je cesta k tomu, aby nastalo mravné oživenie, mravné obrodenie v našom verejnom živote. (Tak je!) Jestliže to nebude, vážený snem, tak táto novela poženie pomery predne smerom justície, ako tomu bolo dosiaľ, a bude ich hnať teraz, hádam, ešte viac. Ludia sa ešte viac rozožerú a napokon budú pomery ešte viac upadať než je to dnes.

Sme dosť rozbití, dosť naupodozrievaní, sme ako po daždi, kde sme zmokli až do poslednej nitky. Treba by bolo už teraz generálnej opravy, vážneho kroku, ktorý nemôže sa obísť bez zásahu do celého verejného života. A tu bych prosil i referenta p. dr Stránského - tam sú "Lidové noviny" - nech vplýva predovšetkým na ne, aby písaly ináč, nech si vecnejšie všímajú našich pomerov najmä na Slovensku. Nie je našim záujmom skrývať to, čo cítíme v srdci, nie je našim záujmom skresľovať veci, ale pýtam sa, či je záujmom skreslovať slov, veci, dajme tomu v českej tlači? Či česká verejnosť nebude o mnoho lepšie na tom, keď pravdu pozná? Poznajte pravdu a pravda vás vyslobodí! Zastieraním pravdy nenastane obrodenie. Ja si tiež prajem, aby zákon o ochrane cti znamenal opravu pomerov, ale v dnešnom našom stave netrúfam si v to úfať. Beztoho, že by sme zapnuli celú verejnosť do tejto akcie, význam tohto zákona zanikne. Bude po istú mieru zdržovať, ale nebude impulzom, ktorý by obrodil celý náš občianský, verejný i národný a politický život.

Ochrana cti je predovšetkým predmetom vzdelania. Nuž nech sa stojí na tom, aby orgány, ktoré pracujú na povznesení ľudskej vzdelanosti medzi nami, vychovávaly všetky vrstvy či roľnícke, či robotnícke, či vrstvu inteligencie v tom duchu; cesty môžu byť rozličné, ale cieľ však jedon: Záujem vlasti, záujem štátu a blahobyt všetkých vrstiev nášho ľudu, nášho občianstva a národa. Samozrejme vindikujeme si toto i pre svoj slovenský národ, pre svoje Slovensko, ktoré dúfam nebude viac osočované len preto, že chce žiť a správne a spravodlive žiť v tejto republike! (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. dr Rosche.

Posl. dr Rosche (německy): Velectění pánové! Poslanecká sněmovna a senát zaměstnávají se v poslední době a neustále naprosto proti skutečné situaci nikoliv zákony hospodářsko-politickými a sociálně-politickými, nýbrž především zákony politickými, které jsou nazývány zákony na ochranu demokracie. Ujímám-li se dnes v poslanecké sněmovně slova, mám pocit, že jest naší povinností, abychom co nejostřeji protestovali proti takovéto ochraně demokracie, která se projevuje v zákonech, a zvláště abychom velmi energicky varovali německé vládní strany, aby při těchto zákonech nepomáhaly. Já sám od té doby, co jsem politik, tak jako obě skupiny německého pracovního a hospodářského souručenství, hlásil jsem se ke konstruktivní, aktivní a positivní práci ve státě. Opakuji-li dnes toto přiznání, nečiním to z nějakého strachu, že budeme počítáni mezi strany odmítající stát, nýbrž abychom se ohradili, aby nás každý uličník, který naprosto nerozumí našim myšlenkám, nebo nějaký zlomyslný žurnalista nějak nazýval nepřítelem státu a politicky nás diskvalifikoval. (Potlesk.) Neboť dnes dospěli jsme v Československu přece již tak daleko, že lecjaký četník v nejmenší vesničce, a že dnes kterékoliv noviny, i když jsou to "Lidové noviny", pokoušejí se lidi diskvalifikovati, počítati je mezi t. zv. strany odmítající stát v té chvíli, kdy se dnes bráníme proti persekuci německých poslanců a německého obyvatelstva. To říkám i vám, pane dr Stránský, že proti tomu protestujeme co nejostřeji.

Pan zpravodaj dr Mareš vyslovil včera při projednávání zákona o řádu volení do obcí přání, aby se nemluvilo o demokracii. My němečtí poslanci, nemohli jsme toto přání splniti, poněvadž právě tyto zákony říkají, že se jimi má chrániti demokracie, kdežto my se domníváme, že se demokracie nechrání, jestliže se zužuje a omezuje. Demokracie se nechrání, ruší-li se její výkon, kdežto těmito zákony chtějí jak české, tak německé vládní strany umlčeti a zdolati dnešní oposici, tím, že chcete tisk, který slouží této oposici, censurovati, zabavovati a potlačovati, tím, že chcete zakazovati schůze tak zvané oposice, která v podstatě pro vás vůbec žádnou oposici neznamená. Proto musíme v této souvislosti mluviti o pojmu demokracie. (Posl. Schweichhart [německy]: Kantorovati!) Pane kol. Schweichharte, dovolím vám tři výkřiky a po nich si vás vypůjčím. (Posl. Heeger [německy]:Máme hrozný strach!) Já nemám z vás naprosto žádného strachu, poněvadž nedáváte dělníkům ani práci, ani chleba. Vy, sociální demokrati, jste přece prohráli. (Potlesk. - Různé výkřiky.) V Československu právě tak jako ve většině světa stojíme před těžkým úpadkem hospodářství. Nejdůležitější věcí musilo by dnes přece býti, abychom mluvili o hospodářství. Pro celkové poměry není dnes rozhodující zákon na ochranu republiky a demokracie, nýbrž opatření, která přinesou hladovějícím lidem práci a chléb. Práce a chléb jest dnes to jediné, co může zachrániti situaci sociálních demokratů. Práce a chléb, přiznávám docela poctivě, jsou pro Hitlera heslo, chce-li zvítěziti. Nemůže-li opatřiti práci a chléb, prohrál také.

Politicky, hospodářsky, sociálně a kulturně žijeme ve velmi těžkých dobách. V Československu stojíme před velmi velkými a velmi těžkými nerozřešenými otázkami hospodářskými a soc.-politickými. V Československu stojíme před nerozřešenou otázkou národní, jak to dokazuje právě vydání těchto zákonů. Kdyby panstvo z vládních křesel vyšlo ven, vidělo by, jak dnes obchází již anděl smrti bez rozdílu v hospodářství i pokud jde o sociální postavení jak mezi Němci, tak také mezi Čechy a ničí jeden podnik za druhým, maří existenci jak živnostníka, tak obchodníka, vyhání úředníka z místa a dělníka připravuje o chléb. My, sudetští Němci musíme konstatovati, že pro konstrukci našeho hospodářství, ale i pro vaši národní nesnášenlivost a z toho vzniklé poškozování hospodářství, úřednictva a školy trpíme krisí poměrně mnohem více. (Posl. Hadek [německy]: To vám však nebrání, abyste činil přiznání loyality k tomuto státu!) Nejsem přece komunista! Konstatuji, že se situace zhoršuje stále více. Nesmíte ještě ani zdaleka věřiti, že krise dosáhla nejvyššího bodu. Kdybyste byli venku v praktickém životě, poznali byste, že na hospodářském tlakoměru nelze ještě pozorovati ani nejmenší známky zlepšení. Obyčejně jarní a letní doba zaopatřila mnoho lidí na stavbách atd. Dnes jest již hospodářství tak vyssáto, že stavební činnost jest velmi nepatrná a také po této stránce pokles nezaměstnanosti jest velmi nepatrný.

Působí to téměř dojmem, jako bychom stáli před nezdolnou hradbou, že jest nemožno tento hospodářský zmatek a sociální bídu vůbec překonati. Nezapomínejte, že většina peněz, které pocházejí ze svépomoci, jest vyčerpána, že státní pomoc stále slábne a konečně musí selhati, poněvadž státní finance pro zhroucení hospodářství stojí také před úpadkem. Očekávají nás strašlivé doby, a mluvíte-li dnes zvláště na české straně s rozhodujícími muži v hospodářství, ať již to jsou bankéři nebo lidé z hospodářských koncernů nebo živnostníci a obchodníci, tito lidé vidí budoucnost jen šedou a strašnou. (Výkřiky posl. Horpynky.) Domnívám se, že smím také konstatovati, že Československo nesmí věřiti, že bude míti z bojkotového hnutí proti Německu velký prospěch. To může býti jen pořídku, ale nesmíme věřiti, že to může býti rozhodující pro naše hospodářství. Zkoumáme-li poměry a vidíme-li, že jsme bez pomoci, pak vzrůstá přece jen naše důvěra k nejchytřejším lidem národů a států, kteří jsou vysíláni do Společnosti národů a na velké mezinárodní konference. Ale vidíme, že tyto instituce zde úplně selhaly. Stojíme před selháním odzbrojovací konference a Bohu budiž žalováno, nechci býti špatným prorokem, třeba se obávati, že také hospodářská konference a měnová konference, které se mají konati v Londýně, budou ranami do vzduchu.

Také Malá dohoda zabývala se při své schůzi nyní v Praze hlavně věcmi politickými, a hospodářské věci téměř úplně pominula. Jest ku podivu, že dnes v politických vrstvách nevidíme ještě porozumění, že hospodářství musí přijíti v popředí politického myšlení.

Pánové, dostáváme zákony na ochranu demokracie. Dnes vidí vládní strany, a především soc. demokrati, jako inspirátoři těchto zákonů, v poměrech nebezpečí pro stát a pro demokraticko-republikánskou státní formu. Říkám vám jednu věc: politicky nehrozí státu ani zvenku, ani uvnitř žádné nebezpečí. Jest to klam a mam a je to podvod (Potlesk.), tvrdí-li se, že hrozí nebezpečí samostatnosti státu. Ale státu hrozí nebezpečí při hospodářském zhroucení celku. Pánové s české strany! Nikoliv politicky, nýbrž hospodářsky a sociálně hrozí vám nebezpečí, poněvadž nejste již pány věcí, poněvadž nemůžete již plniti závazky, poněvadž již nevíte kudy kam, jelikož vám mezinárodní politika nepřichází ku pomoci pro vaše hospodářství. Musíme přece jednou uznati, že vinníkem vší té bídy jest politika. Politika nerozumí době, hospodářství nepomáhá a přes to víme, že jen mezinárodní politika může přinésti zlepšení ve všech těch věcech.

Táži se vás přece jednou: Jak myslíte, že mohou tyto poměry ještě dlouho trvati? Konstatujete-li, jak se věci obrovsky zhoršují, mluvíte-li s ministrem financí soukromě, mluvíte-li s rozhodujícími lidmi mezi čtyřma očima, pak tito lidé stojí zde a táží se: Pro Boha, kdy dojde k nějakému zlepšení? My to již nevydržíme! (Posl. Hadek [německy]: Až takovíto lidé jako vy nebudou již do toho moci mluviti!) Na vás se spolehneme! Až budou u vesla komunisté, pak bude lépe! Ukázalo se to v Rusku. Táži se, jak dlouho mohou tyto poměry trvati, poněvadž cítím, že dnes tolik a tolik set tisíc a milionů lidí, kteří jsou vydáni na pospas hladu, nemůže již přece trvale pokojně vydržeti tyto poměry. Domnívám se, že by bylo nejvýš na čase, aby se diplomati, politikové a hospodářští vůdcové ve svorné dohodě sešli na světové hospodářské konferenci a přinesli skutečné výsledky, které by pomohly národům a státům, poněvadž mám dojem, že by se jinak nemohli vyhnouti ne pokojným časům. Jako znalý věci upozorňuji, že my, sudetští Němci, přicházíme vždy se stížností první, poněvadž se tyto poměry projevují nejdříve u nás. Rád bych však konstatoval, že dnes i mezi Čechy jest mnoho nespokojenosti. Také Češi přijdou k tomu, že s tímto politickým mastičkářstvím nelze nic počíti, a právě tyto politické vrstvy budou smeteny. Domnívám se tedy, že jest příkazem hodiny, abyste si ujasnili, že především musí býti zdolána hospodářská nouze; a jestliže ji nebudete moci zdolati, nepomůže vám nejkrásnější a nejlepší politika, největší ochrana republiky a demokracie. Musíte hru nemilosrdně prohráti.

Dnes těmito zákony předstíráte nebezpečí pro stát, pro demokracii a pro demokraticko-republikánskou státní formu. Ve skutečnosti mělo by se však říkati pro soc.-demokraticko-republikánskou státní formu. (Potlesk. - Hluk.) Voláte: demokracie jest ohrožena! Dnešní většina byla by vlastně musila poskytnouti záruku, že se poměry zlepší. Co slibovali soc.-demokrati, když šli do vlády! (Výkřiky posl. Heegera.) Pane kol. Heegere, jak jste otevírali ústa, když šlo o správní reformu! Jak řádili soc. demokrati, jak spílali křesť. sociálům a Svazu zemědělců! A co děláte dnes? Kde je odborový přednosta Bobek, kde je ministr vnitra? Tázal bych se: Jak často tam byli soc. demokrati a žádali o změnu správní reformy? Vůbec jste tam nebyli, houby jste udělali a nyní přicházíte a pomáháte tuto správní reformu ještě zostřiti, místo abyste ji odstranili. To je podvod, to je klam a mam. (Potlesk. - Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Chceme-li býti docela poctiví: Poměry dělá a řídí přece malá klika lidí, kteří se ještě k tomu domnívají, že se musí pomstíti za poměry v německé říši zde na sudetských Němcích. Politování hodné jest, že při těchto zákonech pomáhají německé vládní strany, zvláště němečtí soc. demokrati, tito velcí zastánci demokracie, kteří toliko otevírají ústa a statisíckrát pronášejí slovo "demokracie" a v této chvíli tuto demokracii vraždí. (Výkřiky posl. Heegera.) Pane kol. Heegere, já vám něco řeknu. Nemohli jsme se vměšovati do ruských poměrů, kdy soc. demokrati nejméně otevírali ústa, když byly vražděny miliony lidí. Nemůžeme se vměšovati do říšskoněmeckých poměrů, nemůžeme se vměšovati do poměrů rakouských, poněvadž bychom se vydali v nebezpečí, že s námi budou čeští kolegové ihned nakládati jako s nepřáteli státu a iredentisty. (Výkřiky. - Hluk.) Jako Němci máme zde povinnost dělati politiku na půdě tohoto státu. (Hluk. - Výkřiky posl. Heegera, dr Peterse, Katze a Horpynky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

To, co vidíme u Němců a u Čechů, jest stranicko-politický vývoj. Posuzujme přece věci věcně. Vývoj, který pozorujeme, není nic jiného než výraz nespokojenosti obyvatelstva - a nyní přichází podvod, který musíme odhaliti. Nebojujeme proti státu, nýbrž proti tomuto vládnoucímu systému, poněvadž úplně selhal. (Souhlas a potlesk.) V životě to tak je, zvláště v politickém životě. Co jest nahoře, přichází opět dolů a obráceně. A s tím se musí jednou počítati, že právě dnes soc. demokrati nechtějí dělati nic jiného, než potlačiti nespokojenost s vývojem stranicko-politických poměrů, poněvadž se domnívají, že v tomto mocenském postavení mohou to dnes ještě dělati. Soc. demokrati se dnes domnívají, že stranicko-politický vývoj nazpět mohou zadržeti rdoušením demokracie.

Buďme přece poctiví! Řekněme to! Proč nedovolíte volby? (Potlesk.) Připusťte volby, pak bychom uhlídali, pro koho se národ rozhodne a pak bychom konstatovali, že soc. demokrati jsou dole, že propadli. (Hluk. Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.) Novým volbám brání se prostě z toho důvodu, poněvadž čeští a němečtí soc. demokrati vědí, že by úplně prohráli. (Hluk. Výkřiky. Místopředseda Špatný zvoní.). Dnes přece.... (Hluk. Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)... Vše, co se dnes děje na ochranu demokracie, má se správně nazývati: na ochranu sociální demokracie. Dnes se vše ubíjí ze stranicko-politických sobeckých důvodů. Zákony, které dnes děláme na ochranu demokracie (Hluk.), nejsou nic jiného, než zajištění budoucnosti vládních stran, především německých vládních stran a domnívám se, že německé vládní strany stanou se tímto zákonem svým vlastním katem, neboť tak jako na tomto světě není nic věčného, ani tento systém není věčný, a právě německé vládní strany, soc. demokrati a zemědělci, kteří s tak vroucí láskou a snad z vlastní inspirace pomáhají tyto zákony usnášeti, pocítí je na vlastním těle. Dělají zákony pro budoucí systémy proti sobě samým. (Souhlas.) Pak budou křičeti, vykřikovati proti tomuto způsobu demokracie. Když tak surově demokracii omezujete, máte aspoň upřímně říci, proč to děláte, a nemáte se dovolávati demokracie. (Souhlas na levici.) To jest podvod při celé té věci.