Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub.

Zapisovatelé: Rýpar, de Witte.

164 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády: ministr dr Czech.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 46 min. dopol.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Špačkovi, Vierecklovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Holotovi - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Vetterová-Bečvářová; na tento týden posl. dr Törköly, dr Hodina.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Rázus.

Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru imunitního posl. Bobka za posl. Krumpe; do výboru soc.-politického posl. Zajička za posl. Greifa.

Dotazy posl. Polívku:

min. spravedlnosti vo veci ver. notára dr. V. Jadrníčka (č. D 1079-III),

min. ver. zdravotníctva a telesnej výchovy vo veci vybudovania ozdravovne soc. ochrany št. zamestnancov v Podbrezovej na Slovensku (č. D 1080-III).

Odpovědi:

min. veř. prací na dotaz posl. Sladkého o zvýšení nájemného ve státních domech obytných v Českém Těšíně (č. D 926-III);

min. vnitra na dotaz posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov vo veci štátneho občianstva Martina Baláža a jeho zvolenia do obecného zástupitelstva v Záhorciach (č. D 934-III);

min. soc. péče na dotaz posl. Jaši o zneužívání podpor v nezaměstnanosti stranou křesť.-sociální (Čuříkovou) (č. D 1046-III);

min. železnic na dotazy:

posl. Polívku pre započítanie válečných rokov adjunktovi Robertovi Lackovi vo Zvolene (č. D 971-III),

posl. inž. Kalliny o postupu četných staničných úřadů, především staničního úřadu chebského, oddělení pro zboží, příčícím se obchodnímu vedení státních drah (č. D 900-III),

posl. Simma o jazykovém úřadování železničních úřadů na trati Jindřichův Hradec-Nová Bystřice (č. D 952-III),

posl. Fedora vo penzijnej veci Jozefa Rakottyaiho, býv. topiča Máv, obyv. v obci Rapovce (č. D 1026-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisk 2195 (I až VII).

Odpovědi tisky 2162, 2164, 2167, 2178 až 2180, 2188 (I až XIII), 2197, 2198.

Těsnopisecká zpráva o 251. schůzi posl. sněmovny.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 258. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Klimenta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o prvých dvou odstavcích, jimiž jsou:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1973), kterým se předkládá Národnímu shromážděni ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 2029).

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2020), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n. (tisk 2076).

Budeme pokračovati ve společné rozpravě, započaté ve 256. schůzi sněmovny dne 15. března 1933.

Řečnická lhůta je 30 minut.

Přihlášen jest ještě řečník na straně "pro" pan posl. Horák.

Uděluji mu slovo.

Posl. Horák: Slavná sněmovno! Předložené tři návrhy výborů zahraničního a živn.-obchodního týkají se usnadnění našich obchodních styků s Německem a Rakouskem. Je přirozeno, že ve stávající hospodářské krisi každý stát hledí, aby pokud možno byl soběstačný, a omezuje se v povolovacím řízení na ten nejnutnější dovoz ze sousedních, případně i jiných států. Ačkoliv jde tentokráte s Německem o dodatkové smlouvy, jež se týkají hlavně umožnění našeho vývozu hospodářských produktů, chmele, ječmene, sladu a umělých hnojiv v pohraničním styku, vyžaduje náš zájem udržení primátu Německa před ostatními státy, pokud jde o dovoz a vývoz v našem obchodním styku. Je naším přáním, aby i na jiném poli obchodním, průmyslovém a výrobním pěstován a udržen byl dřívější příznivý vývoj tohoto spojení.

Pokud jde o Rakousko, jedná se o snížení cel z osvětlovacích těles ze 1.400 Kč na 850 Kč při 1 q. Jako kompensace ujednán bezcelný dovoz 20 vagonů rour. Nejde tedy, zejména ve věci dodatkové smlouvy s Rakouskem, o žádnou velkou věc, ale možno uvítati i to malé, jako ukázku dobré vůle. Jako zástupci produktivních vrstev vítáme každý krok, který směřuje k usnadnění vzájemných styků mezi státy průmyslovými i zemědělskými. Všichni máme povinnost starati se o lepší hospodářský vývoj našeho státu, tak jako to činí příslušníci států jiných. Vláda naše musí snahu tu podporovati a zejména se přičiňovati, aby náš průmysl, živnosti a obchod byly na světovém trhu konkurence schopné. Proto se musí hledati všechny možnosti, které přispívají ke zlevnění výroby. Jde tu o snížení daňových břemen, přirážek a jiných dávek, které jsou hlavní brzdou zdravého vývoje výroby.

Protože trvající hospodářská krise nejvíce postihuje řemesla, živnosti a obchod, tedy stavy věrné státu a udržující jeho finanční schopnost, předkládáme spravedlivé požadavky těchto složek národa, které jako společný manifest živnostnictva a obchodnictva byly usneseny v Praze na Slovanském ostrově za účasti 20.000 zástupců živnostensko-obchodnických organisací z celé republiky (čte):

Živnostnictvo a obchodnictvo československé ohrazuje se před celou čsl. veřejností co nejrozhodněji proti nesnesitelnému dnešnímu vládnímu režimu, který bezohledně ničí tisíce existencí příslušníků středních stavů. Ve jménu staleté tradice demokratické a národní prohlašujeme, že máme svou republiku rádi, žádáme však s plným důrazem, vědomi si jsouce významu národohospodářského, sociálního, státního i kulturního, pro sebe, a jistě plným právem, spravedlnost ve všem a v každém směru!

Dnešní poměry přesvědčují nás, že všeobecná krise hospodářská a státních financí je řešena jedině na účet živnostnictva a obchodnictva a jiných příslušníků středních stavů a že dnešní krise je zneužíváno k bolševisaci našeho hospodářství i našeho státu. Vedle toho vládnoucí směr poškozuje československý živel svou lhostejností národní a potlačováním vlasteneckého ducha, který vždy byl tvůrčím činitelem v osudech našeho národa.

Na bedra živnostnictva a obchodnictva vkládají se nespravedlivá a nesnesitelná břemena daňová a sociální, živnostníci a obchodníci jsou zbavováni možnosti samostatně podnikati, ba dokonce jsou omezováni v občanských svobodách, ústavou demokratické republiky zaručených.

Za tohoto stavu živnostnictvo a obchodnictvo, jež je pro demokracii, pro národního ducha i pro celou Československou republiku jednou z nejdůležitějších složek občanstva, spěje za smrtelného zápasu o své bytí a nebytí k proletarisaci a zániku.

Vědom si své odpovědnosti, vznáší živnostensko-obchodnický stav tento varovný hlas:

Protestujeme co nejrozhodněji proti neustálému vynalézání daní a dávek, které zatěžují obchod a živnosti, protestujeme proti zvyšování daně obratové, zvyšování paušálu daně z piva, vína, lihovin, žárovek, benzinu, dopravní daně, zvýšení cel na kávu, čaj a pod.

Protestujeme proti stálému oddalování paušalování daně z obratu, obzvláště u textilií, a přibíjíme na pranýř nepoctivou hru, kterou provádějí s obchodnictvem vládní strany. Protestujeme proti kruté praxi při vymáhání daní a daňových nedoplatků a žádáme spravedlivé rozvržení daňového břemene na všechny vrstvy poplatníků podle skutečných platebních schopností, aby povinnost daňová nespočívala pouze na bedrech občanů některých tříd, zatím co jiné třídy se svým povinnostem vymykají.

V těžké dnešní době nechť je zmírněna daňová praxe a jsou šetřeny náležitě předpisy daňové, aby především zamezeno byli libovolné zvyšování daňových přiznání bez zavedení vytýkacího řízení, neboť tak nejvíce jest podlamována daňová morálka poplatnictva a úřednictva. Směrnice vydané zemským finančním ředitelstvím nechť jsou revidovány, poněvadž neodpovídají skutečnému stavu a sahají na kořeny živnostenského podnikání.

Varujeme před vládním návrhem zákona o doplnění trestních ustanovení zákona o přímých daních, poněvadž berní předpisy stávající jsou dostatečným prostředkem berních orgánů exekučních.

Žádáme snížení sociálních břemen, neboť vysoké příspěvky vybírané sociálně pojišťovacími ústavy pohlcuje jejich správa, takže nejsou obráceny ve prospěch pojištěnců! Navrhujeme proto soustředění povinnosti pojištění zaměstnaneckého v jedné instituci!

V dosavadních pojišťovnách nechť jsou bez odkladu provedeny volby, aby v nich byl zjednán náležitý pořádek!

Pro živnostnictvo a obchodnictvo žádáme vybudování starobního, nemocenského a invalidního pojištění bez zbytečné a nákladné administrativy a, dokud zákon nebude aktivován, žádáme zřízení fondu pro chudé a nezaměstnané živnostníky za podpory státu.

Aby bylo podpořeno živnostenské podnikání, žádáme od vlády opatření levného živnostenského úvěru v dostatečné výši.

S veškerou vehemencí odmítáme experimenty socialistů, které skrývají bolševisaci, prováděnou suchou cestou, jako je zavedení zkrácené pracovní doby při stejných mzdách, poněvadž by to mělo nezbytně za následek zvýšení režie provozovací a všeobecné zvýšení cenové hladiny všech potřeb, dále odmítáme vázaný pracovní trh ve státních zprostředkovatelnách práce, zřízení komor spotřeby, zřízení fondu pro nezaměstnané, vázaný trh bytový soustředěný v bytových komisích atd.

Odsuzujeme osnovu lichevního zákona o státním dozoru na ceny předmětů potřeby, neboť svými drakonickými ustanoveními ničí nejzákladnější občanská práva.

Protestujeme proti stálému podporování konsumů na úkor živností a žádáme, aby byly zrovnoprávněny s legitimním obchodem a výrobou, zvláště po stránce daňových povinností.

Protestujeme proti jakémukoli přispívání k tvoření kartelů a syndikátů, které diktují ceny výrobků, a žádáme, aby byly zrušeny spolu s ostatními útvary, které ničí samostatné podnikatele.

Protestujeme proti sanacím bank ze státních peněz, poněvadž se tak děje penězi těžce získanými středním stavem. Žádáme důrazně za nejpřísnější postup proti neoprávněným provozovatelům živností, voláme, aby s urychlením byl vydán zákon proti fušerům a provedena novelisace zákona o nekalé soutěži.

Protestujeme proti pouličnímu prodeji a žádáme bezodkladný zákaz zřizování obchodů s jednotnými cenami.

Žádáme urychlené novelisování živnostenského řádu a vybudování řádného školství živnostenského.

Protestujeme proti soustavnému vnucování Marxových zásad naší mládeži a dorostu a důrazně žádáme ochranu národní výchovy a národní kultury.

Žádáme bezodkladné uzákonění ochrany obuvnické živnosti a urychlenou novelisaci zákona o autodopravcích, který tomuto oboru živnostenského podnikání zasadil smrtelnou ránu!

Žádáme novelisaci zákona o dani z masa a zrušení druhého placení daně na potravní čáře, žádáme zrušení daně z droždí, žádáme zrušení nebo omezení mimořádných devisových opatření, která způsobila našemu obchodu velmi těžké ztráty.

Žádáme zajištění stavebních pohledávek a konečně splnění všech požadavků obsažených ve zvláštních resolucích.

Voláme co nejdůrazněji, aby bylo šetřeno státním a veřejným majetkem, aby zrušena byla zbytečná ministerstva a sloučena ministerstva příbuzných oborů, aby zjednodušena, zmodernisována a odbyrokratisována byla státní správa, aby zastaveny byly veškeré příspěvky na neproduktivní péči o nezaměstnané a zostřena byla kontrola při vyplácení podpor a zavedena byla pracovní povinnost.

Obrovských reservních fondů Ústřední sociální pojišťovny a Všeobecného pensijního ústavu nechť jest použito k odstranění nezaměstnanosti.

Nechť zastaven je provoz ve státních podnicích, které jsou pasivní, a tyto nechť jsou pronajaty nebo prodány soukromníkům.

Rovnováha státního rozpočtu budiž sjednávána snižováním potřeb a ne stále novým zatěžováním poplatníků.

Protestujeme proti vzmáhajícímu se německému šovinismu a favorisování protistátních živlů vládními stranami! Tak volá všechno živnostnictvo a obchodnictvo československé a doufá, že vzhledem k významu jeho bude hlas této mohutné složky národa našimi československými státníky respektován a požadavky zde tlumočené budou plněny.

Vrcholným zájmem našeho státu, jako demokratické republiky československého národa, musí býti pevný a zdravý střední stav, který je zárukou klidu, pořádku a spravedlnosti v našem státě pro dnešní dobu i časy budoucí.

K veškerému československému živnostnictvu a obchodnictvu vydáváme pak tento manifest:

Nynější přímo katastrofální situaci v obchodech a živnostech svalujeme z valné části na nedostatečné parlamentní zastoupení živnostnictva a obchodnictva. Kdyby živnostnictvo a obchodnictvo bylo dávno již pochopilo svou sílu a uplatnilo ji hlasovacím lístkem při volbách, dobylo by jistě velké politické moci, kterou má a která mu náleží, a dnes by byl jeho stav daleko lepší. Zorganisované dělnictvo a stav rolnický, které si dobyly různých vymožeností mnohdy i na náš úkor, děkují za vše jen politickému vlivu a politické moci, kterou v tomto státě získaly.

Otevřeně prohlašujeme, že dnes poměry v našem státě jsou takové, že bez politického vlivu a moci není ani práva, ani spravedlnosti. Proto opět a opět musíme volati k našemu živnostnictvu a obchodnictvu: Nebojte se politiky, nenechte si namlouvati, že vaše spása je jedině v odborové práci! Není tomu tak! Živnostnictvo a obchodnictvo právě tak jako dělníci a zemědělci musí míti politickou páteř, musí se sjednotit, musí dobýti politické moci, aby velkého politického vlivu svého mohlo použíti k podpoře odborových organisací a prosazování odbor. zájmů.

Voláme ke všem živnostensko-obchodnickým svazům, odborovým organisacím, společenstvům a gremiím i jejich jednotám:

Podejte nám pomocnou ruku a spolupracujte s námi, abychom politicky a odborářsky sjednotili všechno živnostnictvo a obchodnictvo, neboť tak jedině budeme moci dosáhnouti splnění svých požadavků.

Voláme proto v tomto, pro živnostnictvo a obchodnictvo československé památném dni, ke všemu živnostnictvu a obchodnictvu československému:

Zanechte dnes politické roztříštěnosti utvořte jednotnou frontu politickou a organisujte živnostnictvo a obchodnictvo spolu s ostatními příslušníky středních stavů ve své vlastní Československé živnostensko-obchodnické straně středostavovské!

Od svého osvobození neprodělával náš stát hospodářsky těžších dob než ve 14. roce od převratu. Vleklou krisí nezůstala nepostižena ani jedna složka obyvatelstva. Zemědělec nedosáhl namnoze za své výrobky ani cen kryjících výrobní náklady. Průmysl ztrátou zahraničních trhů byl nucen úplně omeziti výrobu a v některých odvětvích ji úplně zastaviti. 900.000 nezaměstnaných jest znamením vážnosti doby a úžasného poklesu kupní síly dělného lidu. Nezaměstnanost stále se šíří i mezi soukromým úřednictvem. Požitky státních zaměstnanců doznaly úbytku snížením platu.

Všechny tyto hospodářsky nepříznivé zjevy obrážejí se tíživě v existenčním boji drobných samostatných podnikatelů, našeho obchodnictva a živnostnictva. Pokles důchodů kterékoli vrstvy obyvatelstva pocítí vždy především obchodník a živnostník v úbytku tržby a výdělku.

Vedle těchto všeobecných příčin, pramenících ve vývoji světových hospodářských poměrů, ohrožují i existenční schopnost drobných obchodníků a živnostníků kapitálově silné podnikatelské kolosy, ať již jde o kartelová sdružení k účelům výrobním a prodejním anebo o velkonákupny hospodářských a konsumních družstev.

Průmyslové velkopodniky pracují zjevně k vyřazení drobných podnikatelů z národní práce hospodářské. Podařilo se jim v některých oborech zničiti řemeslnou výrobu takřka úplně (Baťa - obuvníci). Detailní prodejny tovární chtějí nahraditi distribuční činnost obchodníků, zvláště v oboru textilním.

V poslední době snaží se k nám proniknouti zahraniční kapitál novou formou procesu distribučního, obchodními domy s jednotnými cenami, které svádějí spotřebitele k nadbytečným nákupům zboží ponejvíce méně hodnotného.

Povážlivé účinky jednotkových prodejů, které projevily se v cizích státech nepříznivou měrou vůči obchodnictvu a živnostnictvu, pocítíme v brzké době i u nás, nebude-li včas učiněno legislativní opatření na ochranu drobných podnikatelů vydáním zákazu zřizování jich.

Obchodní a živnostenské podnikání jest v trvalém konkurenčním boji s kolektivistickou činností výrobní i distribuční. Podle hlásaných hesel mají konsumní družstva za úkol sprostředkovati přímý styk mezi výrobcem a spotřebitelem. I z vládních míst zdůrazňuje se svépomocná povaha družstev, zvláště konsumních a zemědělských, a proto poskytnuty jsou jim ze zákona úlevy daňové a poplatkové, výhody dopravní a dostalo se jim subvencí, sanačních příspěvků i bezúročných zápůjček. Jich velkonákupnám vyhražen jest rozhodující vliv v devisových komisích i v obilním a jiných připravovaných syndikátech.

Když stát v důsledku nepříznivé finanční situace byl nucen přistoupiti ke zvyšování stávajících a zavádění nových břemen daňových (daň z obratu, mimořádná přirážka k dani důchodové, daň ze žárovek, zatížení masa, piva atd.), když má býti přikročeno k neslýchanému zostření trestních předpisů daňových a když konečně předlohou zákona o státním dozoru na ceny předmětů spotřeby má býti omezena osobní svoboda obchodníků a živnostníků způsobem horším než v dobách válečných, jsme nuceni upozorniti hlavu a vedoucí činitele našeho státu na uvedené zjevy a příčiny, proč střední stav bez své viny dostal se do hrozivých hospodářských poměrů. Roste povážlivě počet konkursů a vyrovnání (r. 1930 bylo 886 konkursů v Československé republice, r. 1932 již 1.435, r. 1930 4.301 vyrovnání, r. 1932 4.573). Největší cifra připadá na obchodní a živnostenské podnikání.

Střední stav byl vždy považován za nejspolehlivější a největší zdroj státních příjmů. Dnes tento zdroj vysýchá a zvyšování daňových břemen nemůže zajistiti finanční správě úbytky, které se objevují v důsledku kritické situace obchodního a živnostenského podnikání.

Dojde-li k postupnému vyřazení drobných podnikatelů z činnosti výrobní i distribuční, je velmi pochybno, dostane-li státní pokladna nutné prostředky pro vyrovnání státního rozpočtu od velkokapitálových podniků průmyslových a kolektivistických útvarů zemědělského i dělnického družstevnictví.

Jsme nuceni poukázati na podstatný rozdíl ve zdanění družstev a jednotlivých obchodníků a živnostníků. Z 240 konsumních družstev sdružených v Ústř. svazu čsl. družstev v Praze mělo 222 družstev za rok 1931 úhrnou tržbu 980,553.615 Kč, celkový výtěžek (hrubý zisk) 107,379.811 Kč a čistý zisk 3,443.205 Kč. Hrubý zisk činil tedy 11˙15%, správní výlohy rovněž 11·15% a čistý zisk 0˙38% z celkové tržby. Na daních, přirážkách a poplatcích zaplatila všechna tato družstva celkem 3,059.705 Kč, tedy asi 1/3% z docíleného obratu.

U koloniálního obchodníka činí podle daňových směrnic vydaných Zemským finančním ředitelstvím čistý zisk na venkově 10 až 15%, ve větších městech 8 až 11% z obratu.

Z tržby 980 milionů Kč, docílené shora uvedenými družstvy, byl by odhadnut čistý zisk u soukromého obchodu na 100 až 140 milionů Kč, tedy nejméně 30 až 40krát tolik, než u konsumních družstev. Z toho možno si také vypočísti cifru, kterou zaplatí dohromady konsumní družstva (zvláštní daň výdělková činí jen dvě tisíciny základního kapitálu, vyjímajíc případy zdaňování likvidačních přebytků), a sumu, kterou odvedou dohromady obchodníci z takřka miliardového obratu na daních a samosprávných přirážkách.

Stejný nepoměr jest ve zdanění družstevních svazů a ústředí vůči soukromému ob chodu. Podle oficielní statistiky činila tržba Kooperativy v Praze za rok 1931 úhrnem 489,002.133 Kč a na daních bylo zaplaceno 553.000 Kč, tedy něco více nežli 1/10% z obratu. Úhrnem měla nákupní ústředí hospodářských družstev obratu 1.014,928.242 Kč a na daních zaplaceno bylo dohromady 1,250.000 Kč, což znamená něco přes 1/10%.

U koloniálního obchodu muselo by se zaplatiti na daních ze stejného obratu 100krát více podle směrnic zemského finančního ředitelství. Velkonákupní společnost družstev měla r. 1931 tržbu 477,946.000 Kč a na daních zaplatila 1,873.000 Kč. Zde dosáhla výše daní méně než 1/2% z obratu.

Z uvedených cifer jest nejlépe viděti, jak jest nepatrné daňové zatížení útvarů hospodářského a konsumního družstevnictví, které přes všechny úlevy daňové není soběstačné a musí býti podporováno z prostředků veřejných, tedy placených i obchodníky a živnostníky.

Velmi mnoho řemesel a živností značně trpí hospodářskými poměry a různými okolnostmi. Není téměř řemesel a živností, které by vlivem nespočetných úkazů, vyvěrajících z podnětů veřejných a národohospodářských, nebyly na počátku svého zániku.

Připomínáme jen povšechně, že veřejnými břemeny a daněmi trpí veškeré živnosti, marně volající po snesitelném a přiměřeném předpisování daní a dávek.

Dnešní hrozivá krise stavebních živností, vzniklá nedostatkem volných peněz a namnoze i nepodnikavostí, působí stejně na hospodářský stav řady živností, jichž postavení jest nanejvýše prekérní. Jsou to jmenovitě obory: sklenářství, zámečnictví, klempířství, pokrývačství, truhlářství, dlaždictví, natěračství, lakýrnictví, malířství, instalatérství, parketářství a jiné obory. V tom směru třeba učiniti nezbytná opatření, směřující k potlačení stavební krise. Na mnohé živnosti působí nezvratně také duch moderny, mody a umění. I v tomto směru třeba všemožně působiti veřejnými činiteli a výchovou dorostu, by u nás byly vyvolány směrnice, které by pracovaly k zažehnání poklesu mnohých živností, které pouze nehybnou propagací a neporozuměním uměleckých institucí a směrů hospodářsky zanikají a nemohou se zotaviti. Jsou to jmenovitě obory: košikářství, soustružnictví, řezbářství, hřebenářství, sochařství, pozlacovačství a brusičství drahokamů.

Dlužno zvláště uvésti, že poklesem brusičství drahokamů ztratilo obživu několik tisíc dělnictva a několik set živnostníků, kteří v kraji turnovském a rovenském v nynější době ocitají se ve značné hospodářské tísni, zvýšené i tím, že zastavením vývozu našeho granátového zboží, které bylo po většině vývozní, ztratily tyto kruhy veškerou obživu.

Aniž bychom chtěli vyšetřiti příčiny úpadku brusičství drahokamů, zdůrazňujeme pouze, že by státní škola kamenářská měla v tom směru jistě krásné výchovné cíle, kdyby brala si za úkol vyhledávati cesty působící k odvrácení poklesu v zálibě a používání drahokamů, zvláště našeho domácího granátu.

Ačkoliv pracuje se právě na revisi živnostenského řádu, nutno zdůrazniti, že velké množství zastaralých zákonných předpisů působí stejně neblaze k neprospěchu různých živností.

Jsou to jmenovitě kováři, jejichž práce na venkově mohou následkem předpisu uvozovacího zákona živnostenského řádu prováděti velkostatky a obce ve vlastní režii; jsou to bednáři, kteří vlivem §u 37 živn. řádu ztratili veškeren trh výroby sudů, neboť pivovary, octárny, lihovary a vinařské podniky vyrábějí si sudy k vlastní potřebě jako obaly na své zboží; jsou to obuvníci, kteří následkem §§ 37 a 38 živn. řádu stali se obětí velkokapitalistických podniků, které vrhly se na obor řemeslný, správkařský, čímž ubírají nejmenším podnikům poslední možnost obživy. Jest to i obor krejčovský, který vlivem nevhodných předpisů §u 38 živn. řádu stal se obětí konfekcionářských firem a velkoobchodů, zasahujících do oprávnění řemeslných živností v míře značné.

Ačkoliv jsme přesvědčeni, že vývoj tovární techniky nelze zameziti, nutno přece hledati cesty, jimiž by alespoň pokles řemeslné výroby v důsledku strojní výrobní techniky byl částečně omezen, nebo aby aspoň těmto živnostem dostalo se vhodné ochrany odbytem výrobků či jiným preventivním opatřením.

Jde tu hlavně o obor kamnářský, hrnčířský, řetězářský, výrobců chirurgických přístrojů, pilnikářství, mřížařství, síťařství, mědikovectví, kovolitectví, cínařství, kartáčnictví, provaznictví, prýmkářství, platnéřství, krejčovství a obuvnictví.