Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Pik.

181 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Meissner, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 13 min. dopol.

Posl. Mašata oznámil přípisem ze dne 15. března 1933, že se vzdává funkce pořadatele posl. sněmovny.

Naléhavá interpelace posl. Chmelíka a druhů ministru veř. prací inž. Dostálkovi o státní regulační komisi pražské.

počátkem schůze:

Zprávy tisky 2190 a 2191.

Těsnopisecké zprávy o 248. a 249. schůzi posl. sněmovny.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 256. schůzi projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Hadka.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2186) zákona o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných (tisk 2190) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odst. 2, totiž:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2187) zákona o půjčce práce (tisk 2191) [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest finanční ráz obou osnov.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem při 1. odstavci jest p. posl. Bergmann, zpravodajem při 2. odstavci p. posl. dr Hodáč.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Vláda Malypetrova ve svém nástupním prohlášení ohlásila svůj hospodářský plán, vlastně hospodářsko - finanční plán, v němž také mezi jiným ohlásila soustavnou svou činnost k docílení snížení cenové hladiny a vyrovnání hospodářských čísel.

Mezi jiným také ohlásila zákonná i administrativní opatření pro snížení úrokové míry. Zákonem ze dne 2. března 1933, čís. 44 Sb. z. a n., byly vydány zvláštní předpisy o úpravě úrokové míry ze vkladů a půjček u peněžních ústavů.

Osnova, kterou máme projednávat, o dani kuponové, je jenom logickým důsledkem tohoto zákona a je také jedním z článků celého toho zamýšleného řetězu opatření, kterými má býti docíleno snížení hladiny cenové u nás a také ulehčení těm, kteří pod tíhou úrokových i úmorových povinností zejména ve výrobě úpí, čímž dusí se také hospodářský život.

Osnova sice je nadepsána, že zavádí se zde daň kuponová, leč tento termín snad by neodpovídal jejímu obsahu, poněvadž osnova ve skutečnosti není ničím jiným nežli opatřením, aby se docílilo snížení úrokové míry z emisních papírů jak státních, tak veřejných i také soukromých, a to ve prospěch dlužníka.

Stát je největším dlužníkem v emisních papírech, a proto také uzákonění této osnovy přinese státu značný prospěch v tom, že se sníží jednak jeho povinnost úmorová, jednak také jeho povinnost úroková.

A jestliže osnova zákona vstoupí v platnost od 1. dubna t. r., lze očekávati, že se nám ulehčí v našich povinnostech ve státním rozpočtu na úmorové službě pro tento zbytek roku částkou přes 287 mil. Kč a na službě úrokové pro zbytek běžícího roku částkou 140 mil. Kč. Pro rok 1934 lze toto ulehčení státní pokladně odhadnouti na 550 mil. Kč.

Již z těchto několika čísel je vidno, jaké dalekosáhlé hospodářské účinky bude míti tato osnova již pro stát sám jako největšího dlužníka. Stejné důsledky bude také míti i pro ostatní dlužníky emisních papírů, sníží-li se jim úroková služba o celou 1/6.

Vznikla zde pochybnost, zdali v §u 1 není nebezpečí, že by byly postiženy také půjčky, které Ústřední soc. pojišťovna učinila státním fondům, zejména fondu silničnímu. Mohu zde prohlásiti, že tohoto nebezpečí není, poněvadž osnova sama již praví, že se týká jenom hlavy IV. státního rozpočtu, t. j. státního dluhu. Jestliže tedy vláda v přítomné době jedná s peněžní radou a se zástupci peněžních ústavů, aby autonomně podle zákona 44 snížily úrokovou míru, a je-li toto jednání na dobré cestě - a lze očekávati, že také bude tohoto týdne úspěšně skončeno - pak jenom logickým toho důsledkem je tato osnova. A proto rozpočtový výbor, projednav osnovu ve své včerejší schůzi, doporučuje slavné sněmovně, aby tuto vládní osnovu schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem ke druhému odstavci je p. posl. dr Hodáč. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hodáč: Slavná sněmovno! Přistupuje ke zprávě o předloze, jež se týká půjčky práce, chtěl bych podotknouti úvodem, že veřejnost žádá naléhavě od vlády a parlamentu činy, které by pomohly občanům v jejich zápase o udržení a o nový rozkvět hospodářského života. Nejde o to a nežádá se, aby vláda hospodařila místo občanů, nýbrž jde o to, aby zjednala předpoklady pro jejich úporný zápas s obtížemi doby. Jedním z předpokladů pro to je mobilisace kapitálů, které z jakéhokoli důvodu zachovávají v tomto směru zdrženlivost k výrobním účelům. Sedmičlenný výbor, jenž se zaměstnával návrhy na snížení rozpočtu, musel vládě a parlamentu navrhnouti také škrty mnohých položek, jež byly určeny k provedení nutných a hospodářsky účelných investic. Výbor musil tak učiniti proto, že zatížení občanů veřejnými břemeny dosáhlo krajní míry a že únosnost hospodářství dalšího zatížení nesnesla. Škrtaje však v těchto nutných položkách, byl si výbor vědom - a předkládajíc to parlamentu, byla si zajisté vědoma také vláda, - že provedení těchto nutných investicí přesto je nutno zabezpečiti, jakmile to dovolí poměry na peněžním trhu a možnost snížení úrokové míry. Úpisem půjčky k zabezpečení těchto investicí za odměny se získává k provedení veřejných investicí kapitál, který by jinak musil býti opatřován daněmi, a břemeno, které by jinak musilo býti uvaleno na občanstvo a které nemohlo býti uvaleno v době jednoho roku, kdy občanstvo do krajnosti již je zatíženo, se rozkládá na dobu 20 let. Toto rozložení je účelné ovšem jen tenkráte, jestliže jde o taková zařízení, která budou působiti ve prospěch občanů a ve prospěch hospodářství po dobu delší. Proto návrh, který máte před sebou, určuje zákonem účel této půjčky tak, že je určena pouze k investicím.

Již ve vládním návrhu samém nejdříve se určuje, že výtěžku má býti užito především k provedení oněch investicí, které jsou ve finančním zákoně a které činí okrouhle 347 mil. Kč. Půjčka jest tedy určena výslovně na vydání investiční.

Pokud se týká ustanovení dalších, pojal rozpočtový výbor výslovně ještě do §u 4, odst. 2 ustanovení, že má býti užito půjčky k opatření práce investicemi, aby ze zákona samého byl již tento účel jasný.

Slavná sněmovno! Půjčka není omezena dobou proto, poněvadž svůj úkol splní tím lépe, čím více bude na ni upsáno. Proto v tomto zákoně se navrhuje řada výhod, proto je tato půjčka prémiová, proto dává výhody při placení dědické daně, proto dává určité výhody, které se týkají daňové amnestie a zavádí variabilní kupon.

Aby v této věci bylo zcela jasno, navrhuje rozpočtový výbor v §u 6 změnu, a to, aby slova: "Co do dodatečně přiznaného příjmu kapitálového" byla vypuštěna, poněvadž jinak by navržená amnestie neměla valné ceny. Nebyly by totiž podle dřívějšího znění odpuštěny tresty za zkrácení jiných přímých daní, resp. daně důchodové z jiných pramenů nežli z příjmu kapitálového. Nemohla by sice býti dodatečně vyměřena daň důchodová z výdělečného podniku, všeobecná daň výdělková nebo obratová, avšak mohlo by přesto býti zavedeno trestní řízení, pokud by šlo o zkrácení daně důchodové ze zatajeného zisku v letech 1927 až 1931 nebo ohledně daně z obratu a všeobecné daně výdělkové.

Se zřetelem na to usnesl se rozpočtový výbor navrhnouti vám provedení této změny tak, aby půjčka skutečně svými ustanoveními dala podnět k tomu, že bude upisováno v míře co nejhojnější.

Slavná sněmovno! Je nezbytno, abychom se neoddávali klamu. Investice samotné, i když dosáhneme sebe vyššího čísla úpisu, nemohou napraviti celou naši hospodářskou situaci, onu naši tíseň, která je založena na tom, že jsme ztratili od r. 1928 do r. 1932 v nevalorisované hodnotě okrouhle 14 miliard Kč vývozu. Kdybychom to převedli na valorisovanou hodnotu velkoobchodních cen, tedy stále ještě by to činilo 7.800 mil. Kč. Musíme si tedy býti vědomi, že toto není všelékem. Musíme si však býti též vědomi, že i tomuto cíli, který nyní stojí před námi, který stojí před záměrnou činností vlády a parlamentu, napraviti tyto poměry a napraviti tíseň, která vzniká z tohoto fakta, se nemůžeme přiblížiti a že i této tísni může býti pomoženo nepřímo tím, jestliže budeme provádět takové investice, které zlepší výrobní podmínky průmyslu, živností a zemědělství a které je učiní schopnější zápasu na mezinárodním trhu, které zlepší výrobní podmínky tak, aby tento zápas byl umožněn. Proto, slavná sněmovno, § 4, odst. 2 byl výslovně doplněn, že nejen opatření této práce má se státi investicemi, ale že se má stát i prováděním nutných národohospodářsky účelných a obecně prospěšných investicí.

V denních listech byly uveřejněny různé investiční programy, byly předmětem různých kritik. Nebylo to definitivní usnesení a s tohoto místa bych rád řekl a prohlásil, že ustanovení, která ještě výslovně vkládá rozpočtový výbor, vedou k tomu, aby bylo zcela jasno, že nemůže jíti o žádné subvence, že nemůže jíti v této věci o příspěvky, o peníze na spotřebu státu nebo na spotřebitelské subvence, na subvence pro spotřebu občanů, nýbrž pouze o takové investice, které opravdu zlepší výrobní podmínky v tomto státě. Prosím, jestliže se podaří zlepšiti dopravní prostředky, jestliže se podaří zlepšiti výrobní podmínky zlepšením vodního hospodářství a v jiných oborech, tedy není pochyby, že se tím zlepší také konkurenční schopnost výrobních oborů a že i tak nepřímo budeme moci i tímto způsobem pracovati k posílení své výroby a k tomu, abychom tuto výrobu učinili soutěže schopnější a tím zlepšili její předpoklady. A proto - a na to kladu důraz - nemluvím o investicích výslovně rentabilních, o tom že to musí býti věci, které přinášejí čistý výnos, nýbrž o takových, které jsou národohospodářsky účelné, poněvadž jenom tyto investice odpovídají účelu této půjčky a celé její povaze.

Vážení pánové, dovolte, abych ještě podotkl toto: Opatření prostředků pro tyto investice je prvním účelem tohoto návrhu. Tento návrh sleduje však ještě účel další, který je vyjádřen v tom, jak uvádí úpisy této půjčky do souvislosti s daňovými nedoplatky. Účelem tohoto ustanovení, podle kterého je možno dosíci 25% slevy na daňových nedoplatcích do r. 1930, bude-li z toho, co zbude, polovice zaplacena hotově a polovička v dřívějších státních papírech, ovšem za předpokladů úpisu 40% nové půjčky. Účelem tohoto ustanovení jest, aby jednak - to jest ta polovina, která se má hotově zaplatiti - byly tím posíleny pokladní hotovosti státu, jednak aby tím, že stát obdrží papíry dřívějších půjček, mohl ustati v umořování, jak je předepsáno v zákoně. Tím dosáhne určitých úspor ve vydáních rozpočtených na r. 1933 a ovšem také ve vydáních rozpočtených na r. 1934. Máme-li posouditi správně toto ustanovení, musíme míti na mysli, že předloha sleduje také tento cíl, a cifry, které zde jsou, jsou toho druhu, že by ho dosáhnouti mohla. Já jen podotýkám, že nedoplatky přímých daní do r. 1926 činí okrouhle 1.347 mil. Kč, za léta 1927 až 1930 okrouhle 1 miliardu Kč. Nedoplatky na dani obratové činí do r. 1926 366 mil. a od r. 1927 do r. 1930 1.150 mil. Kč.

Slavná sněmovno, je zřejmé, že předloha může vésti k získání hotových prostředků. Ministerstvo financí odůvodňuje tím tento návrh. Na rozložení těchto nedoplatků pak vidíte, že přes všechnu kritiku, jíž je možno toto ustanovení podrobiti, má něco do sebe skutečnost, že jde o daně předepsané v letech, kdy kupní síla koruny byla menší, než je dnes, o tom není pochyby, ale jak pravím, je přes to možno kriticky pohlížeti na toto ustanovení. Nesmíme však zapomenouti, že účelem tohoto ustanovení není jen úprava těchto nedoplatků, a mám za to, že ani není hlavním účelem, nýbrž že jeho hlavním účelem je získati pro státní pokladnu určité hotovosti. Vidím v tom velmi vtipný nápad, že tímto způsobem se má posíliti pokladní hotovost státu ve chvíli, kdy toho potřebuje.

Slavná sněmovno, z kruhů rozpočtového výboru jsme několikráte poukázali, že otázka pokladní gesce je jednou z nejdůležitějších otázek, jejíž řešení je naprosto naléhavé. Poukazovali jsme, že skutečnost, že stát odčerpává k doplnění nedostatků pokladny velké prostředky veřejných peněžních ústavů, vede k tomu, že řešení naléhavé otázky úrokové míry nejde kupředu tak rychle, jak by šlo, poněvadž tyto ústavy jsou tímto způsobem z části imobilisovány a nemohou dáti k disposici, čeho by lidové peněžnictví potřebovalo. Umožní-li se tímto způsobem, aby tento stav byl napraven, pak se tím zároveň dává předpoklad, aby se plnily národohospodářsky důležité úkoly. Mám za to, že to je návrh správný, který můžeme doporučiti, ovšem za předpokladu, že skutečně i dále bude naše pokladní gesce co nejpřísnější, jasná a že bude vedena zásadou, že stát smí vydávati jen tolik, kolik přijme. (Výborně!)

Druhá okolnost vede k úsporám tím, že stát obdrží papíry dřívějších půjček a tím že může zastaviti předepsané umořování. I toho je třeba.

My jsme s uložením těžkých břemen předložili rozpočet, který je v rovnováze. Není pochyby, že v tomto rozpočtu jsou určité nejisté položky, je možné, že některé daně vynesou méně, než kolik jsme počítali. Je naprosto správné, abychom se starali včas o možnosti, aby to, co tímto způsobem ubylo v úhradě, bylo vynahrazeno. K tomu směřuje mimo jiné ustanovení týkající se způsobu, jak mají býti uhrazeny nedoplatky. Ovšem toto opatření splní jen tenkráte svůj úkol, abychom totiž mohli bez uvalování dalších břemen také skutečně dodržeti rovnováhu, budeme-li nejpřísnějším postupem dále snižovati výdaje a budeme-li si vědomi, že je nutno, abychom ve dvou velkých oborech, v oboru péče o nezaměstnané a v rámci železničního podniku pracovali k takovému stavu, při kterém by rozpočet nebyl napjat takovým způsobem, že by rovnováha byla ohrožena. Zde ovšem zase spoléhám, že nám provedení této půjčky umožní, abychom tam, kde jindy se musily platiti podpory v nezaměstnanosti, - o nichž jistě není pochyby a sporu mezi stranami, že musí býti kontrolovány a usměrňovány, - dali lidem místo podpor v nezaměstnanosti práci a učinili tak to, čeho si každý dělník ze srdce přeje, totiž aby měl místo podpory zaměstnání a práci, která mu poskytne výdělku. (Výborně! - Potlesk.)

Tato půjčka má sloužiti především k tomu, abychom podpory v nezaměstnání nahradili poskytováním produktivní práce, poněvadž nám jde o to, aby národ pilný, pracovitý a přičinlivý měl možnost tuto svou píli, pracovitost a přičinlivost projeviti produktivní prací.

Slavná sněmovno! Pokládal jsem za svou povinnost doprovoditi předlohu těmito několika poznámkami a doporučuji, aby předloha byla schválena. Jsem přesvědčen, že jejím schválením umožníme positivní práce. Je jistě přáním nás všech, aby zdar této předlohy byl projevem vůle všech činitelů, vlády, parlamentu a občanů, s nynějšími těžkými hospodářskými obtížemi zápasiti. Jsou nemocní, kteří nemají viny na své nemoci; i nynější krise má jistě mnoho příčin, jež jsme my nezavinili, ale stejně tak, jako v případě nezaviněné nemoci, musí i v případě takovéto krise k jejímu překonání spolupůsobiti jasná, neúchylná a pevná vůle všech činitelů, vlády, parlamentu i občanů, s daným stavem zápasiti. Musí tu býti projev pevné vůle, tento stav napraviti a hospodářské obtíže překonati tak, jak je opravdoví mužové překonávati mají - a k tomu má sloužiti tato předloha, jejíž přijetí doporučuji. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Poněvadž ve 254. schůzi posl. sněmovny bylo usneseno, aby o prohlášení pana ministra financí, které v oné schůzi učinil, provedla se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy zákona o půjčce práce a o dani kuponové, přistoupíme nyní k této sloučené rozpravě, která zahrnuje v sobě kromě odst. 1 a 2 též odst. 3 pořadu, jímž jest:

3. Rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 254. schůzi posl. sněmovny dne 14. března t. r.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Keibl, dr Gažík, dr Szüllö, Hrubý, Dvořák, Štětka; na straně "pro" pp. posl. Geyer, dr Reisz, dr Rosche, inž. Nečas.

Dávám slovo prvému řečníku na straně "proti", jímž je p. posl. dr Keibl.

Posl. dr Keibl (německy): Vážené dámy a pánové! Nejdříve bych rád zase jednou použil příležitosti, abych přibil na pranýř způsob, jak se v této zemi troufale očekává od parlamentu projednávání zákonů, a to i takových, které jsou neobyčejně důležité a dalekosáhlé jako předložené návrhy. Děje se to tak, že tisk a veřejnost po celé týdny napřed šušká o všem možném, a pak najednou slyšíme, že se sejde několik málo vyvolených, taková klika, která návrh takřka potajmu vypracuje, a pak se celá věc dostane ihned do parlamentu a než jednotlivý jeho člen jest schopen klidně a správně si pročísti texty - k přemýšlení se vůbec nedostane - žádá již vláda, aby se o návrhu nejednalo, nýbrž aby byl prostě hladce spolknut. Že se zde rádi a bezvýhradně odříkáte činnosti oposice, víme přece již od samého počátku, ale že si to dá líbiti koalice, měl by se vlastně člověk diviti, neboť ani jí, s výjimkou několika osob těšících se přednosti, nebylo jistě možno hlouběji pochopiti smysl a význam těchto dvou návrhů. Z toho, že tomu parlamentní režiséři nepřikládají váhu, lze poznati, jak nepatrně odhadují zákonodárnou schopnost a národohospodářské pochopení svých vlastních lidí. Mimovolně se zde vynořuje figurka, kterou vytvořil starý posměváček Ludvík Thoma, figurka Josefa Filsera, poslance na bavorském sněmu, a režiséři zřejmě očekávají a domnívají se, že jejich ovečky jsou většinou takovými Filsry, jimž klidně mohou předložiti nejzávažnější návrhy s pokřikem "zobej ptáčku, nebo chcípni", a statečná většina pomýšlí zde spíše na všechno jiné, než na dobrovolnou smrt. Podobá se spíše české krmné huse, kterou dobrý tatíček Malypetr sevřel mezi nohami a nuceně ji krmí šiškami ze zákonů tak dlouho, až se konečně jednou rozloučí s tímto světem, buď pro nedostatek vzduchu nebo tučněním svých vnitřních orgánů.

Za takových okolností nechci a nemohu se zabývati jednotlivými ustanoveními návrhů zákonů, nýbrž spatřuji svůj úkol v tom, abych v hrubých obrysech vylíčil stanovisko německé strany národní k těmto otázkám. Německá strana národní byla si vždy vědoma, že nynější nouze o práci se nejlépe potírá opatřováním práce. Jak velká jest nynější nouze o práci, může poznati jen ten, kdo sám bydlí a působí na venkově a vidí, jak se tyto věci před jeho očima odehrávají. Pak teprve ví, co to znamená, chtíti v dnešní době pracovati a nemoci, co to znamená, musiti v dnešní době se ženou a dětmi vytloukati živobytí. I číslice, které se nám uvádějí, nejsou ani zdaleka správné. Dnes můžeme jistě říci, že jest zde daleko přes milion nezaměstnaných a že, když se k nim připočítá všechno, co k nim patří, členové rodin atd., ani číslice 3 milionů nebude asi příliš vysoká. Že takový zástup nezaměstnaných jest pro stát zatížením po mnohé stránce, jest jasné a rovněž jasné jest, že se musí učiniti nějaké opatření, aby se učinila přítrž tomuto přímo neudržitelnému stavu. Ukázaly se již vedlejší zjevy po stránce mravní. Příliš dlouho již trvala nezaměstnanost, než aby nebyla dotčena i vůle dělníkova pracovati. Dnes není výjimkou, že někteří lidé jsou již takřka svým povoláním nezaměstnaní a neprojevují již vůbec zájmu, aby byli včleněni do řádného procesu výroby, práce a hospodářství. Jest množství lidí, kterým se při těchto četných druzích podpor velmi dobře daří a kteří si nepřejí toužebněji nic jiného, než aby to v tomto tempu pokračovalo. Jest to zcela podobné, jako to bylo za války, kdy bylo rovněž množství lidí, kteří měli jen jedno přání, aby válka trvala pokud možno nejdéle.

Pohlížíme-li na tuto otázku s praktické stránky, jest to konec konců finanční věc. Jak se může tato finanční věc vyříditi, tato otázka rozřešiti, především jak se mohou opatřiti na to potřebné peníze? Podle mého mínění to jde trojím způsobem: za prvé úsporami, za druhé novými daněmi a za třetí půjčkou. Německá strana národní zabývala se touto otázkou již r. 1931, tedy v době poněkud lepší než dnešní, a podala návrh tisk 988, ve kterém uvedla své stanovisko k této otázce. Tehdy jsme cítili, že se zřetelem na okolnosti jsme nuceni navrhnouti úspory a nové daně, a to úspory na těch místech, kde jsme je ve státním hospodářství považovali nejen za možné, nýbrž přímo za kýžené a nutné, a žádali jsme, aby na př. výzbrojný fond podle zákona č. 240/1926 Sb. z. a n. byl zrušen potud, že by se ho nemělo užívati k ozbrojování, nýbrž k tomuto novému opatřování práce, tedy že by měl plynouti do nového fondu. Pak jsme také vloni chtěli, aby fond pro případ krise, zřízený v roce 1930, plynul do tohoto nového fondu pro případ krise a aby se potřebný zbytek opatřil novou důchodovou daní. Tak bychom byli měli fond, a to v částce 3 miliard Kč, s nímž by se vždy, kdyby bylo aspoň trochu plánovitosti a trochu dobré vůle, bylo dalo učiniti již mnoho věcí. Jak bylo lze očekávati, vláda tento návrh prostě odložila a nedělala žádné úspory a vydávala dále podle starého způsobu, ale v letech od r. 1931 nadiktovala lidu takové množství nových daní, že s těmito prostředky na opatřování peněz dospěla pravděpodobně ke konci.

Tak to plyne samo ze sebe, jelikož se první dvě cesty k opatření peněz staly neschůdnými, že se musíme obrátiti na třetí cestu: a to jest půjčka. Tato cesta bude dnes dosti obtížná. A že taková jest, dokazují rozličné věci, které především nejsou obsaženy v návrhu. Náš návrh považoval částku 3 miliard Kč za dostačující. Půjčka, která již nyní má býti uzavřena, není omezena, pokud jde o její výši. Vyloží se k upisování a nyní asi pan ministr financí očekává, že se lidé budou tlačiti k pokladně a odevzdávati svůj poslední haléř státu, nebo by se mohlo také říci, že se pochopitelně ostýchá jmenovati nějakou částku, u které by se zastavil, poněvadž se obává, že by si tím způsobil ostudu. Neboť bylo by jistě nepříjemné, kdyby chtěl dostati 3 miliardy - a pak při půl miliardě musil skončiti upisování. Tedy raději neříká nic a očekává věci, které přijdou - a které snad nepřijdou.

Rozhodně bylo by však bývalo zajímavé, kdyby nám byl pan ministr financí ve svém výkladu aspoň přibližně řekl, kolik si od této celé věci slibuje a jak dlouhá má býti lhůta pro upisování. Proslaveného 15. května, který jest v tomto návrhu jednou uveden, nelze přece naprosto považovati za konec upisovací lhůty, a s druhé strany by se při upisovací lhůtě trvající bůhví jak dlouho mohlo rovněž konstatovati, že úspěch půjčky již od prvopočátku nebude valný. Půjčku vypsal pan ministr financí, a to splatnou losováním s 10%ní prémií na 20 let, počínaje rokem 1935. Tím jest vlastně dnes již napřed eskontována naděje na lepší doby. Nedomníváme se, že by to bylo dobré. Možná, že se to dnes nedá udělati jinak, ale nepochybně jest jisto, že, kdybyste se byli dříve rozhodli pro takové věci, byli byste měli asi lepší úspěch. Dívám-li se na náš někdejší návrh, vidím, že jsme dobu splatnosti ustanovili zcela krátkou, šestiletou, poněvadž jsme se domnívali, že vbrzku nelze očekávati, že by se zlepšila všeobecná hospodářská situace a že se musí počítati s danými poměry a že tedy, když se již uzavírá půjčka nebo dělá něco v tomto směru, jak jsme to žádali, vypisují se nové daně, že se všechny tyto věci, všechna mimořádná opatření mají zase rychle zkoncovati. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Především není dobré a nepochybně dlužno vytknouti, že se tímto způsobem, jak to činí návrh, zamýšlí příští pokolení - neboť 20 let jest již jedna generace - zatížiti takřka hříchy přítomnosti. Ale uznávám, že to jest věc názoru. Ale ze všeho toho již vidíme, že finanční správa musí obyvatelstvu předkládati přímo mimořádná lákadla, aby zde upisovalo půjčku. Tato lákadla jsou nejdříve 10%ní prémie, proměnlivý kupon podle §u 2, odst. 4, daňové výhody podle §§ 6 až 12, možnost arrose spojená se starými státními papíry a konečně možnost zbaviti se starých, řekněme daňových hříchů, t. j. získati odpis daní a osvobození od zároveň navržené daně kuponové. Pokud jde o 10%ní prémii a proměnlivý kupon, v zásadě s tím souhlasíme, neboť jest pravda a nedá se popírati, že se dnes upisovateli musí něco nabídnouti, má-li po zkušenostech z minulosti vtisknouti zase státu do rukou své úspory.

I pokud jde o daňové výhody, mohli bychom beze všeho s nimi souhlasiti. Musíme se jen tázati, proč se podle vzoru německé vlády neumožnilo, aby se i příště dlužné daně mohly platiti tak, že by se tato půjčka zase vracela státu, ovšem samozřejmě v nižším kursu. To jest nedostatek, který dlužno vytknouti. Pokud jde o arrosi starých státních rent s doplatkem k upisování, jest to rovněž příkaz doby. Ale není ustanoveno, v jakém kursu se tyto staré renty přijímají při zúčtování, a tak se může státi, že daňová správa snad napálí daňového dlužníka, takže nic nevydělá, nýbrž na ztrátu v kursu ve skutečnosti doplatí. To jest velká vada. A postrádám zde ještě něco jiného. Zase jednou byla by to bývala příležitost, přece ještě se poněkud blíže zabývati otázkou starých válečných půjček. Vím, že to s otázkou válečných půjček jest tak, jako s otázkou německo-českou, s otázkou národní v tomto státě. Úředně se považuje za neexistující, za vyřešenou a přes to existuje a přes to není rozřešena. Když jste se při této půjčce, vážené dámy a pánové z většiny, vyhnuli této otázce, budete se při příští půjčce přece tím zabývati a přece se nebudete moci v tomto státě této otázce vyhnouti. A budete-li skutečně chtíti dostati peníze pro stát, nezbude vám konečně nic jiného, než podívati se jednou na to, nebylo-li by možno, aby se těm, jimž se válečná půjčka prostě bez náhrady odňala a jimž se dalo pouhé potvrzení o odevzdané válečné půjčce, s tímto potvrzením pomohlo také k arrosačnímu upisování? Příště každá půjčka bude musiti býti chutnější a musí se právě vyhovovati chuti zákazníků a nikoli chuti vlastní. Proto bude nutno vrátiti se i k této otázce. Považuji za svou povinnost poukázati při této příležitosti zde na toto, i když nepodávám žádného návrhu, poněvadž vím, jaký osud by takový návrh již napřed postihl.