1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1973), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 2029).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o této předloze s jednáním o předloze, která jest na pořadu jako další odst. 2, totiž:

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2020), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n. (tisk 2076).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že v obou případech jde o dodatky k téže dohodě.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučení projednávání těchto návrhů? (Námitek nebylo.)

Není námitek. Projednávání těchto dvou odstavců bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o obou těchto osnovách jsou: za výbor zahraniční p. posl. dr Mareš, za výbor živn.-obchodní p. posl. dr Zadina.

Dávám slovo o obou těchto odstavcích prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Jako zpravodaj zahraničního výboru dovoluji si podati zprávu k osnově tisk 2029 a dovolím si ji doprovoditi takto:

Německo stojí již řadu let na prvém místě našeho dovozu i vývozu. Ale naše bilance zahraničního obchodu s tímto státem se v minulých letech stále zhoršovala, jak patrno z toho, že r. 1927 vykazovala aktivum ve výši přes 1 miliardu Kč, jež se v následujících letech změnilo v stále rostoucí pasivum. Toto pasivum činilo r. 1930 1015 mil. Kč, r. 1931 1262 mil. a za prvních 9 měsíců r. 1932 640 mil. Kč. R. 1927 činil náš dovoz z Německa 21% celkového našeho dovozu, r. 1931 28%, zatím co náš vývoz postupně klesal z 24% r. 1927 na 15.5% r. 1931 celkového vývozu. U vývozu jeví se stálý pokles jak relativní, tak absolutní (r. 1927 činil vývoz do Německa 4851 mil. Kč, r. 1931 pouze 2039 mil.).

Tento pro nás nepříznivý vývoj obchodní bilance s Německem jest důsledkem záměrné německé ochranářské politiky, jež se snaží stálým zvyšováním cel a různými administrativními opatřeními dovoz brzditi. Loňského roku došlo (v února a v červnu) k dalšímu zvýšení cel na dříví a od 6. září zvýšena byla cla u 115 položek německého sazebníku, čímž postižen byl československý vývoz do Německa v rozsahu as 120 mil. Kč. Německo brzdí účinně svůj dovoz též omezeným přídělem devis a chystá zavedení kontingentů na různé zemědělské výrobky.

Obchodně politický poměr k Německu byl upraven rámcovou dohodou z 29. června 1920, vybudovanou na doložce nejvyšších výhod. Československo usiluje sice již po léta, aby upravilo v celně-tarifním oboru své obchodní styky s Německem, leč k provedení tohoto úmyslu nemohlo dojíti pro zmíněné ochranářské tendence německé obchodní politiky, jimiž postižen byl v posledních letech zvláště náš tradiční vývoz zemědělských produktů (chmele, ječmene, sladu a dříví). Otázka chmele byla zatímně vyřešena dodatkovou úmluvou z 12. listopadu 1931, čís. 193 Sb. z. a n. z r. 1931, jejíž platnost vypršela koncem srpna r. 1932, ale byla o měsíc prodloužena dodatkovou úmluvou ze dne 27. srpna 1932, č. 149 Sb. z. a n.

Vývoj našeho vývozu chmele do Německa je patrný z této tabulky:

V předminulém roce vydalo Německo, sledujíc své ochranářské snahy v obchodní politice a dovolávajíc se též značného poklesu domácího konsumu piva, nouzové nařízení, jímž předpisuje dnem 1. září 1931 svým pivovarům povinné používání domácího chmele aspoň z 75%. Kromě toho Německo zvýšilo dnem 12. října 1931 ochranné clo na chmel z 60 ř. marek na 150 ř. marek, když se bylo dříve sprostilo svých smluvních závazků s Francií a Belgií. Československé chmelařství, jež jest odedávna hlavním zásobitelem německých pivovarů, bylo těmito opatřeními hluboce dotčeno, ježto mu hrozilo úplné vytlačení z německého trhu. Aby tomu zabránila, československá vláda sjednala s Německem svrchu zmíněnou dodatkovou úmluvu z 12. listopadu 1931, kterou se snižuje nově platná autonomní sazba na chmel ze 150 ř. marek na 70 Kč za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání československého chmele podle §u 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele ze dne 21. srpna 1931. Předložená dodatková úmluva jest prodloužením této úmluvy na dobu dalšího roku.

Sjednáním této úmluvy nemá býti dotčena konečná úprava obchodu s chmelem mezi republikou Československou a Německem.

Při sjednání této dodatkové úmluvy vyhovělo proti tomu Československo, podobně jak již učinilo v úmluvě z 12. listopadu 1931, německým přáním, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly odbavovány v položce 625 československého celního sazebníku (dehtové barvy: a) 15%, max. 840 Kč; b) bezcelně) a aby žádosti o povolování dovozu hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Výbor zahraniční jednal o této dodatkové úmluvě a doporučuje slavné sněmovně, aby schválila toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dohodu o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 27. srpna 1932 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n.

Druhý odstavec pořadu se týká zprávy týchž výborů (tisk 2076) o schválení dodatkové úmluvy k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednané dne 6. října 1932 a uvedené v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n.

Předkládaná dodatková úmluva jest celkem totožná s úmluvou z 12. listopadu 1931, jejíž platnost vypršela 31. srpna 1932 a byla prodloužena o měsíc dodatkovou úmluvou z 27. srpna 1932. Nová jsou pouze ustanovení čl. 5, jimiž si oba státy zaručují bezcelnost pro dovoz umělých hnojiv v pohraničním styku, a ustanovení čl. 6 s příslušnými přílohami, jimiž se Československu dostává jednostranně jistých úlev na poli veterinárním pro dovoz a průvoz živých zvířat a zvířecích výrobků. Praktická výhoda této úpravy spočívá v ulehčení československého vývozu živých hus a drůbeže, jatečních koní, šunek a masových konserv.

Touto úmluvou snižuje Německo znovu, jako v minulé úmluvě, autonomní clo na chmel ze 150 marek na 70 marek za 100 kg, a zavazuje se blahovolně vyřizovati žádosti německých pivovarů o používání čs. chmele podle §u 2 něm. nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele z 21. srpna 1931.

Naproti tomu Československo vyhovělo německému přání, podobně jak již učinilo v dosavadní úmluvě, aby dehtové barvy s obsahem nastavovadel až do 80% byly proclívány při dovozu do ČSR podle položky 625 čs. sazebníku a aby žádosti o povolování hašeného vápna z Německa byly blahovolně vyřizovány.

Ustanovení čl. 1 až 4 platí nejdéle do 31. srpna 1933, kdežto ustanovení ostatních článků zůstanou v platnosti, pokud nebudou vypovězeny, i po tomto datu. Dodatkovou úmluvu nebo její části může každá z obou smluvních stran kdykoli vypověděti k prvnímu každého měsíce se lhůtou jednoměsíční.

Československo jest si sice vědomo, že touto úmluvou nebude dosaženo podstatného zvýšení vývozu chmele do Německa, ježto možnost tohoto vývozu je omezena zmíněným německým opatřením o povinném používání domácího chmele německými pivovary a pokleslým výstavem piva v Německu.

Nicméně touto úmluvou bude náš vývoz ulehčen, ježto jinak, t. j. při autonomní sazbě 150 marek, by byl sotva uskutečnitelný.

Touto úmluvou dalo Československo zároveň znovu výraz své dobré vůli k dohodě s Německou říší. Československo usiluje již řadu let o úpravu svých obchodních styků s touto říší na širším základě všeobecné celně-tarifní dohody, leč k provedení tohoto úmyslu dosud, bohužel, nedošlo pro ochranářské tendence německé obchodní politiky, jimiž byl postižen zejména náš vývoz zemědělských produktů, jako chmele, ječmene, sladu a dříví. R. 1932 došlo znovu ke zvýšení cel na dříví (v únoru a červnu r. 1932) a ke zvýšení cel u 115 položek zemědělských i průmyslových od 6. září r. 1932, jímž postiženo bylo dalších as 120 mil. Kč našeho vývozu. Německo letos také brzdí svůj dovoz via facti omezeným přídělem devis.

V důsledku této protekční politiky Německa se v minulých letech naše obchodní bilance s tímto státem stále zhoršovala, takže významné aktivum let poválečných se změnilo pro nás od r. 1928 v pasivum, jež dosáhlo r. 1929 obnosu 1053 mil., r. 1930 1020 mil. a r. 1931 1260 mil. Kč. Za prvých 9 měsíců r. 1932 činí naše pasivum ve styku s Německem 639 mil. Kč (oproti 881 mil. za stejné období v roce předminulém). Náš dovoz z Německa poklesl pouze o 37%, náš vývoz do Německa o 43% oproti r. 1931.

Tento stav jest pro Československo velmi tíživý zejména v dnešní době, a nutno se obávati, že nezlepší-li Německo naše vývozní možnosti, vynutí si stav naší platební bilance automaticky i pokles německého dovozu k nám. Československo si ovšem nepřeje dalšího zúžení vzájemných styků, naopak jeho snahou jest dospěti s Německou říší k řádné celně-tarifní dohodě. Není vinou Československa, že k provedení této snahy dosud nemohlo dojíti pro odmítavé stanovisko německé vlády.

Výbor zahraniční doporučuje proto poslanecké sněmovně schválení následujícího schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou úmluvu k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednanou dne 29. června 1932 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n.

Tato usnesení byla zahraničním výborem ovšem učiněna loňského roku a od té doby nové zjevy a události i tyto zprávy zase předstihly. Není však mým úkolem jako zpravodaje, abych se v daném případě o těchto věcech vyslovil. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k oběma odstavcům druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - jímž je p. posl. dr Zadina.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Předmětem projednávaného vládního návrhu je schválení dohody uzavřené s Německem dne 27. srpna 1932, kterou byla prodloužena o 1 měsíc, a to o měsíc září předloňská dohoda o vývozu čsl. chmele do Německa, která byla uzavřena 12. listopadu 1931 s platností do konce srpna minulého roku.

Vývoz našeho chmele do Německa byl r. 1931 ztížen jednak zvýšením cla ze 60 Mk na 150 Mk a jednak zvláštním nouzovým nařízením, které předpisuje německým pivovarům povinné používání domácího chmele alespoň ze 75%. Tato opatření Německa znamenala vlastně úplné znemožnění našeho vývozu chmele do Německa. Vývoz našeho chmele do Německa v minulých letech posoudil kol. dr Mareš a já z tohoto výkazu - na který jenom poukazuji - usuzuji, že vývoz našeho chmele do Německa, který pro svoji vynikající kvalitu se těší světové pověsti, od té doby stále klesal a v posledních 2 letech byl téměř úplně znemožněn. Z této příčiny hlavně resultovalo těžké přiostření krise našeho chmelařství. Naše vláda se snažila v tomto směru zjednati částečnou nápravu a vyjednávala s vládou německou o uvolnění našeho vývozu. Výsledkem tohoto jednání bylo, že byla uzavřena zvláštní úmluva 12. listopadu 1931, kterou přiznalo Německo na náš chmel snížení celní sazby ze 150 Mk na 70 Mk za 100 kg. Mimo to německá vláda se zavázala, že bude blahovolně vyřizovati žádosti svých pivovarů o používání čsl. chmele podle §u 2 svého nouzového nařízení o nuceném používání domácího chmele. Naproti tomu Československo vyhovělo německým přáním stran nižší sazby celní pro dehtové barvy a stran povolování dovozu hašeného vápna. Tato dohoda z r. 1931 uplynula koncem srpna 1932. Československá vláda zahájila již na jaře minulého roku s německou vládou jednání o novou dohodu, která měla zajistiti odbyt našeho chmele do Německa ze sklizně loňského roku. Jelikož jednání ta nebyla včas skončena, došlo k dohodě, že zmíněná předloňská dohoda se prodlužuje o jeden měsíc, totiž do konce září 1932. Tato dohoda jest předmětem vládního návrhu tisk 1973 a živn.-obchodní výbor usnesl se ve své schůzi dne 3. listopadu 1932 doporučiti poslanecké sněmovně, aby tuto dohodu schválila.

Jednání o novou zvláštní dohodu byla vedena dále a skutečně se podařilo ji sjednati s platností od 15. října 1932. Tato druhá dodatková dohoda je vlastně prodloužením předloňské dohody o chmeli na dobu dalšího roku, čili do konce srpna letošního roku.

Nová jsou toliko ustanovení stran bezcelnosti dovozu umělých hnojiv v pohraničním styku pro obě smluvní strany, tedy pro Československo a Německo. Dále se poskytují Československu některé úlevy veterinární pro dovoz a průvoz živých zvířat a zvířecích výrobků, kterážto opatření usnadňují vývoz našich hus a drůbeže, jatečních koní, šunek a masových konserv do Německa.

Tato druhá dodatková úmluva jest předmětem vládního návrhu tisk 2020 a živn.-obchodní výbor projednal ji ve schůzi dne 6. prosince 1932 a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby ji schválila.

Při projednávání obou těchto dodatkových úmluv s Německem naskýtá se, slavná sněmovno, příležitost, aby bylo poukázáno, že naše obchodní styky s Německem v posledních letech vyvíjejí se velmi nepříznivě pro náš export. Ještě r. 1927 byla naše obchodní bilance s Německem aktivní a vykazovala aktivum ve výši pres 1 miliardu Kč. Toto aktivum se v následujících letech značně zmenšovalo, až úplně zmizelo a dostavilo se značné pasivum pro náš obchod. Toto pasivum činilo r. 1930 asi 1 miliardu Kč, r. 1931 asi 1 1/4 miliardy Kč a roku minulého činilo téměř 800 mil. Kč. Tento neblahý vývoj našich obchodních styků s Německem těžce poškozuje zájmy naší domácí výroby jak zemědělské, tak i průmyslové a jest naléhavá potřeba, aby naše vláda obrátila k této otázce zvýšenou pozornost.

Náš vývoz do Německa stále klesá a činil r. 1927 4.850 mil. Kč, r. 1931 toliko 2 miliardy Kč a roku loňského již 1.200 mil. Kč, čili náš vývoz loňského roku činil toliko 1/4 našeho celkového vývozu z r. 1927. Je to důsledek ochranářské politiky Německa, která vývoz našeho zboží do Německa značně ztěžuje a u některých předmětů přímo znemožňuje.

Touto obchodní politikou Německa trpí nejvíce především naše zemědělství a zemědělský průmysl, poněvadž je brzděn zejména vývoz zemědělských výrobků do Německa, jako chmele, ječmene, sladu, dříví, některých druhů zeleniny a ovoce. U všech těchto předmětů byl náš vývoz do Německa do jisté míry pravidelný a ustálený, a jestliže v posledních letech je tento vývoz brzděn a znemožňován, znamená to těžké porušování vzájemných obchodních styků.

Tento nepříznivý vývoj obchodních styků s Německem nutí přímo, aby náš obchodně-politický poměr k tomuto sousednímu státu byl podroben náležité revisi v tom směru, aby bylo provedeno náležité usměrnění a vyrovnání obchodně-politických zájmů. Náš obchodně-politický poměr k Německu byl upraven rámcovou smlouvou z 29. června 1920, která byla založena na klausuli nejvyšších výhod. V minulých letech usilovalo několikráte Československo, aby obchodní styky s Německem byly upraveny vhodnou smlouvou celně-tarifní, avšak k tomu dosud nedošlo právě pro zmíněné ochranářské tendence německé obchodní politiky.

Pokládáme za nejdůležitější úkol naší obchodní politiky, aby bez dalších odkladů přistoupila k řešení této důležité otázky a aby podnikla všecka vhodná opatření pro náležité uplatnění zájmů naší výroby v obchodních stycích s Německem. S tohoto hlediska nutno souhlasiti také s tím, že naše Národní banka minulého týdne zavedla pro řízení platů do Německa clearingové řízení.

K závěru opakuji svůj původní návrh, aby slavná sněmovna schválila obě předložené dodatkové úmluvy s Německem o chmelu. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání těchto odstavců, jakož i pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výboru vládní návrhy dnes tiskem rozdané, jest potřebí konati ještě jednu schůzi.

Žádám paní a pány poslance, aby ze zasedací síně neodcházeli, poněvadž hned na počátku příští schůze bude hlasování.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. ve 4 hod. 33 min. odpol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 254. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Končím schůzi.