Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Rýpar, de Witte.

198 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Černý, dr Franke, dr Meissner, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 254. schůzi poslanecké sněmovny, prvou schůzi osmého zasedání třetího volebního období.

Sděluji, že podle přípisů předsedy vlády ze dne 3. března 1933, č. j. 891 a 892/1096 S-33 m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 3. března 1933 prohlásil zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené s rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému (jarnímu) zasedání do Prahy na den 14. března 1933.

Předseda jihoslovanské Národní Skupštiny zaslal mně tento telegram:

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Předsedovi sněmovny Československé republiky v Praze.

Národní Skupština království Jugoslavie přijavši ve své dnešní schůzi jednomyslně a nadšeně pakt o organisaci Malé dohody, pozdravuje bratrský československý parlament, věříc, že tato sesílená a prohloubená organisace států Malé dohody ještě spolehlivěji poslouží tvůrčí idei míru ve střední Evropě a bude ještě pevnější branou proti všem útokům na mírové smlouvy a na heroických obětech založenou svobodu a nezávislost Československa, Rumunska a Jugoslavie.

Předseda jihoslov. Národní Skupštiny dr Kosta Kumanudi.

Předseda: V odpověď zaslal jsem v zastoupení předsednictva poslanecké sněmovny předsedovi Národní Skupštiny tento telegram:

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Předseda Národní Skupštiny království Jugoslavie, Beograd.

Jménem československé sněmovny děkuji Národní Skupštině za bratrský pozdrav a zprávu o nadšeném přijetí paktu o organisaci Malé dohody. Věříme jako Vy v její poslání a spolu s Vámi vítáme pakt, jímž se prohlubuje její organisace, aby ještě úspěšněji mohla pracovati jak ve službě idey míru a bezpečnosti ve střední Evropě, tak na poli hospodářské konsolidace a, opírajíc se o základnu tak velikými obětmi dobytou, přispívat k politické i hospodářské pacifikaci světa.

Předseda posl. sněmovny dr Fr. Staněk.

dal předseda dodatečně na schůzi dne 28. února t. r. posl. Suroviakovi pro neodkladné zaměstnání.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Kočandrle za posl. Machníka; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Jaksche.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Gottwalda.

Předseda senátu NSRČ sdělil, že senát NSRČ projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu a přijal:

ve 199. schůzi dne 1. března 1933 osnovu zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu (přípis ze dne 1. března 1933 k tisku 991 sen.),

ve 201. schůzi dne 2. března 1933 osnovu zákona, kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně (přípis ze dne 2. března 1933 k tisku 995 sen.),

a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Dotazy:

posl. Gläsela a Viereckla ministru vnitra, že byla rozpuštěna spolková slavnost Svazu německé venkovské mládeže (č. D 1060-III);

posl. inž. Kalliny:

vládě o naléhavě nutných opatřeních pro nouzové okresy kraslický, nejdecký, vejprtský a přísečnický, zvlášť těžce postižené hospodářskou situací (č. D 1062-III),

ministru pro zásobování lidu, že Janu Fischerovi, kupci v Plesné č. 77, byla neprávem předepsána moučná dávka a exekučně se od něho vymáhá (č. D 1066-III),

ministru železnic o protiprávním postupu jáchymovského přednosty stanice (č. D 1067-III),

ministru financí, aby konečně byly vyřízeny nevyřízené daňové spisy Ant. Schmidta, stavitele z Kraslic (č. D 1069-III);

posl. Hadka ministru soc. péče, že se nevyřizuje žádost Michala Kleisingera z Markhausen (č. D 1068-III);

posl. Kuhnové ministru soc. péče o špatném hospodářství v rotavském Spořitelním a hospodářském družstvu válečných poškozenců, vdov a sirotků (č. D 1070-III);

posl. Babela ministru železnic o propuštění železničního adjunkta Václava Kohla bez výslužného (č. D 1072-III);

posl. dr Schollicha ministru školství a nár. osvěty o zřízení slovenské menšinové školy ve Velké Lomnici (č. D 1071-III);

posl. Jaši ministrům soc. péče a zemědělství o umístění zemědělského dělnictva z východní Moravy, zvláště z okresu Uh. Brod, na sezonních zemědělských pracích ve Francii, v Čechách a na Moravě (č. D 1065-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. inž. Kalliny:

o nestejném proclívání stejných kožených odpadků odporujícím zákonným ustanovením a o poškozování jednotlivých podniků s tím spojeném (č. D 924-III),

že se nevyřizuje žádost zatím zemřelého Václava Reinholda Thomase o vrácení pohledávky z kolkování bankovek, podaná chebskému bernímu úřadu a pražskému zem. finančnímu ředitelství (č. D 972-III),

posl. Sladkého o jmenování českých úředníků slezské finanční správy do vyšších platových stupnic (č. D 1039-III);

min. vnitra na dotazy:

posl. Polívku:

o chovaní vrch. čet. strážmajstra Fr. Vošmera, veliteľa četníckej stanice v Mýtnej, okr. Lučenec na Slovensku (č. D 969-III),

vo veci chovania sa vrch. čet. stráž. Joz. Schönmotla v Plešivci (č. D 974-III),

posl. inž. Kalliny o žádosti za náhradu válečné škody Rudolfa Müllera z Nejdku č. 558 (č. D 1056-III);

min. železnic na dotaz posl. Krebse, aby balkánský vlak č. 147 zastavoval v Ústí n. L. (č. D 950-III);

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Stanislava a druhů o působení správce školy, učitele Jana Dovala v obci Šrobárová, okres Stará Ďala (č. D 1004-III).

počátkem schůze:

Vládní návrhy tisky 2186, 2187.

Interpelace tisky 2176 (I až VI), 2182 (I až X).

Odpovědi tisky 2171 (I až XIII), 2177 (I až X).

Zápisy o 250. až 253. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 242., 244. a 245. schůzi posl. sněmovny.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 2185.

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v Jirkově ze dne 15. února 1933, č. T 119/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Babela pro přestupek podle §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1931, č. 309 Sb. z. a n. (č. J 515-III),

min. železnic ze dne 9. března 1933, č. 6737- Pers/4/1933, za souhlas k disciplinárnímu stíhání posl. Tylla pro přestupky proti ustanovením §§ 18 a 34 služebního řádu pro zaměstnance stát. drah (č. J 516-III),

okr. soudu v N. Městě n. Metují ze dne 9. března 1933, č. T 109/33, za souhlas s trest. stíháním posl. Stejskala pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 496 tr. z. (č. J 517-III),

kraj. soudu v Rim. Sobotě ze dne 2. března 1933, č. Nt VII 1/33, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 10. března 1933, č. 2370/33, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Törköly pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1, 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI/1914 (č. J 518-III).

Předseda (zvoní): Slovo vyžádal si pan ministr financí dr Trapl k prohlášení podle §u 64 jedn. řádu.

Dávám mu slovo.

Ministr financí dr Trapl: Slavná sněmovno! Vláda předložila dnešního dne poslanecké sněmovně dva zákony, a to zákon o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů zúročitelných a zákon o půjčce práce. Dosavadní úsilí vlády směřovalo především k tomu, aby státní hospodářství, které jako ústřední orgán národního hospodářství nese nejtíže všechny důsledky hospodářské krise, bylo s to unésti břemeno úkolů, které v této době na ně za celé hospodářství doléhá, a to právě v době, kdy hospodářské síly celého národního hospodářství těžko mu (Výkřiky posl. Najmana - Hluk. - Předseda zvoní.) poskytují to, co k zdolání svých úkolů potřebuje.

Vláda již ohlásila, že se neomezí na tato opatření rázu vlastně paliativního, sledující jen účel, aby stav státního hospodářství se přizpůsobil dnešnímu krisovému stavu, aniž se stalo něco pro restauraci národního hospodářství, pokud je to v rámci daných, zejména mezinárodních poměrů v naší moci. (Výkřiky posl. Najmana.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Trapl (pokračuje): Tím nemá však býti řečeno, že rovnováha státního hospodářství nemusí býti úhelným kamenem celého dnešního našeho hospodářského problému, který podmiňuje zdar dalšího postupu v ostatních ožehavých otázkách našeho národního hospodářství. Hospodářství státu musíme se stále věnovati neustálým úsilím o snížení státních výdajů u vědomí, že cesta zvyšování příjmů jest se zřetelem na stav celého hospodářství dnes již z největší části zatarasena. Pokračujíce v dalším úsilí o snižování státních vydání přistupujeme právě k opatření, aby výdajové hospodářství bylo všeobecně dále usměrněno. K tomu zjednávají nám předpoklady ustanovení čl. XXIII finančního zákona na rok 1933, podle nichž bude nám lze zajistiti, aby vydání, jež nejsou nezbytným závazkem státu, byla realisována jenom s náležitým zřetelem na míru pohotových prostředků.

Zároveň však bude nutno za všech okolností postarati se, aby mimořádná vydání státu, jichž tíha vzrůstá s pokračující krisí našeho výrobního hospodářství, byla postavena na základ, který by zaručoval, že splnění úkolů, jez mimořádná doba státu takto ukládá, stane se na jedné straně způsobem ekonomicky úměrným únosnosti státního hospodářství, na druhé však opatření těchto potřeb způsobem sice nejnezbytnějším, avšak hospodářsky přece vyhovujícím.

Postihuje-li dnešní doba stát ve vydáních mimořádnými potřebami, k nimž náleží především péče o nezaměstnané (Výkřiky posl. Jurana.), postiženo jest státní hospodářství na straně úhrady státních vydání krisí státních podniků, jež v dřívějších letech nejen byly soběstačné, nýbrž přispívaly i, nehledíc k monopolní povaze výnosu podniku tabákově režie, k úhradě vydání státní správy.

Státní hospodářství musí však v době krise nejen nahrazovati úbytky přebytků státních podniků, nýbrž uhrazovati jejich značné schodky. Revise zásad hospodaření státních podniků v tom směru, aby vydání podniku byla dále přizpůsobena provozním příjmům, a to za cenu hlubokého zásahu do organisace podniku, jest druhým úkolem vládních opatření, jež se podávají z hospodářské gesce státní a podnikové správy.

Vážnost hospodářské a finanční situace, ve které je celé světové hospodářství, charakterisuje zpráva přípravného výboru znalců, připravená pro měnovou a hospodářskou konferenci v Londýně.

Podle zpráv Mezinárodního úřadu práce postihuje světová nezaměstnanost aspoň 30 mil. pracujících; při tom se zdá, že touto zprávou není ani vystižen skutečný počet nezaměstnaných, tím méně pak osob, o které se tito mají starati.

Světové ceny zboží klesly od října 1929 asi o jednu třetinu, u surovin o polovinu i více. Světové ceny obilí jsou pod nejnižší úrovní znamenanou v posledních čtyřech stoletích. Tyto poklesy vnesly ostré poruchy do soustavy hospodářských čísel, zvrátily výrobní ceny některých složek výrobních, desorganisovaly trhy omezivše mezinárodní hospodářské styky takřka na minimum a učinily většinu podniků pasivními. (Výkřiky posl. Štětky.) Číselně byl mezinárodní pohyb zboží co do hodnoty omezen r. 1932 na jednu třetinu i méně proti r. 1929.

Pokles cen a zmenšení výroby a obchodu mělo za následek zmenšení národních důchodů v některých zemích i o více než 40%. Důsledky toho se projevily v rozvrácení rozpočtové a měnové soustavy řady států. Celý svět pociťuje nutnost změny těchto poměrů a hledá v poradách států se světovými hospodářskými a finančními znalci cesty k nápravě. Opatření, která se mají za tím účelem státi, jsou programem světové hospodářské a měnové konference, která se má letos konati v Londýně.

Díváme-li se z tohoto zorného úhlu na situaci národního hospodářství československého, můžeme říci, že symptomy krise i u nás jsou stejné jako ve všech státech světa. Nepostihla-li nás snad s počátku vzhledem k spořádanosti a vyrovnanosti domácích hospodářských poměrů, a to i se zřetelem k našim mezinárodním, obchodním a platebním stykům s plnou vehemencí, tlak její se vsak i u nás stále zesiloval, čím hlouběji pronikaly její neblahé důsledky do všeho hospodářství světa.

Důsledkem obecného, světového hlubokého poklesu cen nastala těžká krise jak výroby zemědělské, tak později i výroby průmyslové, jejíž základní příčiny můžeme odstraniti jenom snížením všech složek výrobních nákladů, z nichž jsou dnes hospodářsky nejzávažnějšími činiteli platy, mzdy (Výkřiky posl. Štětky.), dluhy, státní daně a jiné veřejné dávky. Některé součástky výrobního nákladu, jako suroviny, pomocné látky a pod., se již namnoze přizpůsobily pružnému cenovému sestupu. Důsledky tohoto krisového stavu vyvěrají z tohoto základu celého hospodářství... (Výkřiky posl. Najmana.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Trapl (pokračuje): .... obrážejí se pak ve všech jeho složkách a tedy i ve veřejných hospodářstvích. Tento proces prodělává i naše hospodářství soukromé i veřejné, třebas, bohužel, váhavě a nesystematicky, třebas spíše podvědomě nežli záměrným postupem.

Těžké důsledky krise se pak projevují právě tím intensivněji, čím obtížněji se uskutečňuje tento proces předimensování celého hospodářství na basi světového cenového základu, který musí - vzhledem k své dnes již všeobecně přiznávané trvalosti - býti rovnovážným bodem, na němž se musí konečně ustáliti všechny součástky hospodářské soustavy. K tomuto bodu rovnováhy nemůže naše hospodářství dospěti právě proto, že všechny ostatní složky, tvořící u nás koeficienty světového cenového průměru, nebyly s to přizpůsobiti se nastalé přeměně. Pokud jde o platy a mzdy, pokročil tento zpětný proces značně v soukromém hospodářství, zvláště ve výrobě. Také v oboru veřejného hospodářství došlo již k pronikavému snížení platů a mezd. Naproti tomu dluh tohoto procesu nejen nenásledoval, nýbrž se v důsledku snížené cenové úrovně a tím nepřímo i zhodnocené peněžní jednotky dokonce zhodnotil.

Tento proces dotýká se nejen soukromého hospodářství, nýbrž i hospodářství státu. Je-li dluh pro soukromé hospodářství zvláště v oborech výrobních tíživou součástí výrobního nákladu, stojící v cestě nutnému sestupnému vývoji cen, stává se z těchže důvodů pro stát služba státního dluhu stále tíživější a to tím více, že za krise státní dluh ještě dále vzrůstá. Také veřejné daně, posuzovány jako pohledávka státu za soukromým hospodářstvím, jsou ve své celkové soustavě zhodnoceny a znamenají rostoucí břemena pro národní hospodářství. Zvyšují tedy i ony krisi v hospodářské výrobě. Bylo-li nutno v dřívější době sahati k novým příjmům, ke zvýšení některých daní a dávek, jakož i ke zvýšení platů na daňové dlužníky, aby byly zjednány předpoklady pro snížení výdajů, zvláště na straně platů a mezd, nutno nyní již uvažovati, jak by hospodářsky zeslabenému dlužníku v jeho daňovém břemenu bylo uleveno, zvláště když revisí daní dlužných za minulá léta mohlo již býti zjištěno, v kterých případech bylo nutno překonávati liknavost a nesvědomitost poplatníkovu a kde počíná již jeho hospodářská nemohoucnost, zaviněná nynějšími hospodářskými poměry.

Otázku zhodnocení dluhů nehodlá vláda řešiti měnovými experimenty, jichž hospodářská problematičnost jest zřejmá z příkladů, jež můžeme sledovati v celém světě, nehledíc k výstraze, kterou nám dal strašlivý inflační hospodářský debakl některých států v dobách poválečných.

Otázku zmírnění tíživosti dluhů jest u nás možno řešiti jen snížením úrokové míry. K řešení úrokového problému jest tudíž nezbytnou součástí a předpokladem vyřešení krise našeho národního hospodářství, pokud řešení to není odvislé od řešení v souhrnu mezinárodní výměny statků.

Řešení úrokové míry na straně kreditní jako předpoklad jejího snížení na straně debetní, která jest nehybnou složkou výrobních nákladů v hospodářství soukromém, připravuje zákon ze dne 2. března 1933, čís. 44 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně. Snížení úrokové míry má býti podle tohoto zákona uskutečněno především dohodou peněžních ústavů, jíž se má dáti sankce veřejné normy vyhlášením jejím z rozhodnutí vlády. K této úpravě úrokových sazeb peněžních ústavů bezprostředně dochází a bude v nejbližší době uskutečněna.

Tímto opatřením, vycházejícím z vnitřního přesvědčení soutěžících peněžních ústavů, že národnímu hospodářství má býti především pomoženo nízkými úrokovými sazbami, dává soukromé hospodářství samo iniciativu k aktuálnímu řešení naší hospodářské krise.

Cestu zmírnění dluhového břemene snížením úrokové míry nastupuje také předloha zákona o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných, která se dnešním dnem předkládá Národnímu shromáždění.

Předloha tato intenduje snížení úroků z titrového dluhu ať ve prospěch dlužníka veřejného (státu), ať dlužníka zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů.

Již v této předloze v souvislosti s řešením úrokového problému podle výše citovaného zákona o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně rýsuje se naprosto jasně cesta, kterou nastupujeme, abychom ulehčili národnímu hospodářství ulehčením dlužníku, postiženému nejvíce důsledky krise.

Také druhá předloha o půjčce práce nemůže v nikom zanechati pochybnosti, jakou cestu zvolila vláda, aby čelila důsledkům krise našeho hospodářství. Chtějíc opatřiti prostředky na získání pracovních možností veřejnými investicemi podává zároveň pomocnou ruku dlužníkům státních daní, aby mohli dosíci zmírnění svého daňového břemene, umožňuje těm občanům státu, kteří pozapomněli na své občanské povinnosti tím, že své domácí i cizí kapitály nepřiznávali ke zdanění, aby dávajíce státu tyto kapitály k disposici přispěli ke zmírnění nezaměstnanosti.

Obě předlohy sledují tudíž účel, o němž jsem již dříve obšírněji pojednal, urychliti proces vyrovnání hospodářských čísel snížením úrokové míry a daňového břemene a zasáhnouti zároveň i aktivně ve prospěch hospodářství opatřením výrobních možností pro hospodářství soukromé.

Obě předlohy sledují však zároveň cestu dalšího ulehčení státního hospodářství ve výdajovém jeho břemenu tím, že kuponovou daní se snižuje úrok ze státních dluhopisů, v zákoně pak o půjčce práce dává se možnost, platiti daňové nedoplatky dosavadními státními dluhopisy a nahraditi tak rozpočet zatěžující potřebu na jejich slosování.

Zavedení daně kuponové a snížení úroků některých cenných papírů pevně zúročitelných, zkrátka řečeno t. zv. ukládacích, dlužno posuzovati v souvislosti s celým úrokovým problémem, jak jsem o něm výše promluvil. Držitelé státních půjček musí si uvědomiti, že výnosnost státních dluhopisů, která se dnes pohybuje nad 6%, nemůže se udržeti na této výši, snižuje-li se zároveň úroková míra z ostatních způsobů ukládacích, hlavně z vkladů úsporných. Přeorientovává-li se celé hospodářství světa na basi hodnocení předválečného, musí i úroková míra následovati touto cestou, a to i u státních dluhopisů, jejichž úrokové sazby jenom následkem poválečných poměrů mohly se vyšinouti na výši neodpovídající hospodářské rentabilitě. Otázka snížení úrokové míry nastávajícího u státních dluhopisů zavedením daně kuponové jest zdůvodnitelná na druhé straně faktem, že všecky zdroje národního důchodu byly povětšině zatíženy obětmi ve prospěch celého hospodářství, anebo jinak nesly tíhu krise. Od kapitálového výnosu z těchto uložení však dosud nebylo požadováno, aby přispěl k zmírnění krise cestou veřejné dávky. Musíme-li v našem národním hospodářství vycházeti ze stanoviska, že pracovní důchod jest u nás největší složkou národního důchodu a že právě tento důchod byl za krise nejvíce postižen jejími důsledky, jednak i zvýšenou měrou zdaněn (Hluk. - Předseda zvoní.) musíme považovati za hospodářsky zdůvodněno, že tato oběť se ukládá i důchodu kapitálovému, který namnoze není jediným zdrojem příjmů jeho držitelů. Při tom však nesmí se zapomenouti, že úrok z těchto státních dluhopisů zůstane i po snížení docilovaném kuponovou daní nad předválečnou úrovní a jest jen logickým důsledkem snížení úrokových sazeb u ostatních uložení.

Stejné důvody platí pro snížení úroků ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů úměrně s opatřením sledovaným u státních dluhopisů kuponovou daní. Také toto snížení úroků sleduje stejný účel uleviti dlužníku. Je-li tímto dlužníkem u státních dluhopisů stát, přichází snížení úroků u těchto zástavních listů k dobru příslušnému nositeli úvěrů, ať jest jím u komunálních dluhopisů obec, u hypotečních listů hypotekární dlužník atd. S tohoto hlediska posuzován jest tento zákon jen článkem celkového řešení, ke kterému vláda nyní přistupuje.

Současné předložení zákona o půjčce práce nemůže býti posuzováno jako opatření protichůdné onomu, jež je zamýšleno právě dotčeným zákonem o dani kuponové a o snížení úroků u některých cenných papírů pevně zúročitelných. Půjčka práce nemůže býti vybavena výhodami úrokovými, poněvadž její úroková míra musí sledovati tendenci uplatňovanou v soukromém i veřejném hospodářství, vyjádřenou krátce jako zlevnění úvěru. Vypisovaná půjčka jest tedy 5%ní a ani 10%ní prémie při dvacetileté její umořitelnosti nevyšinuje ji značněji nad úrokovou míru dosavadních dluhopisů, je-li úmyslem vlády, což mohu již dnes prohlásiti, stanoviti její emisní kurs na její nominální výši. Jak jsem již dříve uvedl, poskytuje tato půjčka výhody jiného druhu, a to výhody, které opětně sledují cestu, kterou nastupujeme po stránce snížení břemene dluhů. Nejvýznačnější výhodou této půjčky ve skutečnosti jest úleva daňovému dlužníku, která se mu poskytuje v případě úpisu na jeho daňových nedoplatcích za r. 1930 a léta předchozí. Zdálo by se snad nelogickým, že finanční správa, na kterou bylo si právě v poslední době stěžováno, že vymáhá dlužné daně co nejusilovněji zasahujíc tím nepříznivě zvláště do výrobního hospodářství, nejvíce postiženého krisí, sahá pojednou k tomuto opatření. Tento postup finanční správy byl však nutný. Bylo nutno revidovati, jak jsem již řekl, daňová konta všech poplatníků a zlikvidovati dlužné daně, zvláště u těch, kteří dosud svých povinností ke státu neplnili. To však nebrání tomu, aby hospodářsky slabému poplatníku nedostalo se nyní úlevy v jeho daňovém dluhu za podmínek, že on sám upíše půjčku práce ve prospěch celého hospodářství anebo se postará o úpis jinou osobou, který by mu umožnil výhodnější likvidaci jeho daňového dluhu. S tohoto hlediska nutno posuzovati výhody, kterých se poplatníkům dostává při úpisu půjčky. Finanční správa však nehodlá ustoupiti od svého úsilí zlikvidovati daňové nedoplatky řádným jejich vymáháním a nastupovati i nadále energicky zvláště proti těm, kdož by majíce k tomu prostředky nejen nepoužili výhodného způsobu částečné likvidace daňových nedoplatků v souvislosti s úpisem na půjčku práce, nýbrž ani jinak neplnili svoji daňovou povinnost. Proto bude také k vyrovnání nedoplatků v souvislosti s půjčkou práce stanovena poměrně krátká doba.

Budiž ještě jednou na tomto místě konstatováno, že výhodné zlikvidování daňových nedoplatků podle zákona o půjčce práce jest opatřením především ve prospěch hospodářsky slabých dlužníků. Bude snad také poukazováno na to, že výhody této nedostává se poplatníkům, kteří své povinnosti vůči státu řádně plnili a nemají tudíž daňových nedoplatků před r. 1931. Předchozí vývody moje jsou již částečně vysvětlením tohoto postupu. Ale i hospodářsky zdatnějším poplatníkům, jako každému občanu, jehož hmotné poměry to dovolují, jest dána možnost úpisem půjčky práce získati výhody, které aspoň nepřímo jeví se jako prémie za řádně splněnou daňovou povinnost. Neboť na každý úpis, kromě úpisů těch, kteří své kapitálové jmění posud k zdanění nepřiznávají, bude vydáno potvrzení o tom, že byla upsána půjčka práce. Upisovatel, který nebude moci použíti potvrzení o tomto úpise k likvidaci svých daňových nedoplatků podle ustanovení §u 7 zákona o půjčce práce, bude moci zhodnotiti potvrzení o vykonaném úpisu ve prospěch těch, kteří z hospodářských důvodů nebyli s to provésti úpis sami, aby snížili svůj daňový dluh. Zhodnocení tohoto potvrzení, které jistě trhem bude určitě vyjádřeno, znamená další prémii pro ty upisovatele, kteří daňových nedoplatků nemají. Tato výhoda přijde k dobru také všem těm, kteří v hlubokém porozumění pro dnešní hospodářskou situaci a celé národní hospodářství dají státu k disposici prostředky, aby aspoň částečně mohly býti odčiňovány následky krise. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Zákon o půjčce práce dává možnosti i těm, kteří svých kapitálových důchodů dosud k zdanění nepřiznávali, aby mohli použíti této příležitosti, poskytnouti spoluobčanům možnosti práce a dáti současně do pořádku svůj poměr ke státu dodatečným splněním svých daňových povinností. Těmto upisovatelům nemohou býti ovšem poskytnuty výhody stejné jako ostatním dvěma kategoriím upisovatelů, o nichž výše byla řeč, na druhé straně promíjí se jim však důsledky, které by jinak nastati musely, kdyby postupem finančních úřadů mělo dojíti k zjištění zanedbání jejich povinnosti.

Ačkoliv zákonem o dani kuponové snižuje se úrok ze státních dluhopisů v logické soustavě snížení úrokové míry všech uložení, pamatuje přece zákon o půjčce práce na tyto dluhopisy tím, že připouští zlikvidování daňových nedoplatků poloviční platbou v dluhopisech dřívějších státních půjček, aby zajistil trh těchto půjček vzhledem k tomuto opatření, třebas národohospodářsky nutnému. Při tom nemůže býti považováno za nesprávné, že amortisací těchto státních dluhopisů použitých na platbu daní nahrazuje se slosování většiny státních dluhopisů po dobu dvou let, ježto ulehčení výdajového břemene pro státní hospodářství dlužno posuzovati jako úlevu pro celé národní hospodářství.

Stejně jako zákon o investiční půjčce z r. 1931, určuje i § 4 tohoto zákona přesně použití této půjčky a to výhradně k opatření prací veřejnou cestou. V důvodové zprávě se zdůrazňuje, že z výnosu půjčky práce mají býti opatřeny především práce, u nichž pracovní koeficient jest hlavní součástí příslušné investice. Dotčené ustanovení vypočítává jednotlivé investiční potřeby státu, státních podniků, státních fondů a svazků územní samosprávy a jako při investiční půjčce z r. 1931 jest naprosto vyloučeno, aby výnosu této půjčky mohlo býti použito k účelům jiným, nežli k účelům zákonem přesně vypočteným. Investiční práce, které budou moci býti z výnosu půjčky práce obstarány, musí býti voleny právě se zřetelem na těžkou krisi nynější zaměstnanosti a dirigovány právě tam, kde pomoc jest nejnaléhavější. Vláda připravila již investiční programy, které ve svém minimálním rozsahu vycházejí ostatně již i z investičních prací, které obsaženy jsou ve finančním zákoně na r. 1933. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Jak shora jsem již podrobně doložil, jsou opatření, která vyplývají z ustanovení obou zákonů v logické souvislosti na jedné straně mezi sebou, na druhé straně s opatřeními ostatními již provedenými, anebo k jichž provádění se právě přistupuje. Obě předlohy jsou jednak pokračováním úsilí vlády o rovnováhu státního hospodářství, které jest zárukou i předpokladem řešení celého našeho hospodářského problému. Na druhé straně neponechávají však v souvislosti s úpravou úrokové míry důsledkem zákona ze dne 2. března 1933, čís. 44 Sb. z. a n., kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a úpravě úrokové úrovně, k níž naše peněžnictví právě z vlastní iniciativy přikročuje, jistě pochybnosti o tom, v jakém směru hodlá postupovati vláda, aby také naše hospodářství přizpůsobilo se procesu, který světové hospodářství v četných svých složkách vlastně již ukončilo.

Cílem tohoto úsilí musí býti, aby i u nás dostaly se cenové indexy na světovou úroveň, aby tak naše hospodářství bylo úplně připraveno vklíniti se ihned do hospodářské soustavy světové také schopností své hospodářské konkurence. Pro tyto možnosti jest nutno připraviti cesty i ve směru obchodně-politickém, zvláště pokud se týče našeho režimu celního i devisového, přizpůsobením jich daným vývozním možnostem.

Předlohy zákonů, k jejichž základům jsem podal právě obšírné zdůvodnění, opodstatňují jistě přesvědčení, že úsilím vlády jest, aby naše hospodářství bez převratných otřesů vlastními silami překonalo důsledky krise. Toto úsilí vyžaduje však i spolupráci a oběti občanstva. Rozsah těchto obětí jest zřejmý z ustanovení obou zákonných předloh. Obětavost a důvěra občanstva bude pak také korunovati hospodářský prospěch, plynoucí z těchto zákonných osnov. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Pp. posl. dr Černý, Remeš, dr Patejdl, dr Nosek, dr Hodáč, Hackenberg, dr Hodina a druzi podali návrh, aby o prohlášení pana ministra financí byla provedena rozprava a sloučena s rozpravou o vládních návrzích zákonů o půjčce práce a o dani kuponové.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Černého, Remeše, dr Patejdla, dr Noska, dr Hodáče, Hackenberga, dr Hodiny a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí provedena byla rozprava a sloučena s rozpravou o vládních návrzích zákonů o půjčce práce a o dani kuponové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve k odst. 1, jímž jest: