Ve svém ujišťování loyalitou šli jste tak daleko, že posl. Krebs prohlásil v imunitním výboru - doufám, že to nepopře, neboť jsem byl sám při tom: "Také my, němečtí nár. socialisté máme zájem na tomto státě. Proto to, co proti nám podnikáte, jest škodlivé pro tento stát, který my, nár. socialisté, chceme." (Posl. Krebs [německy]: Samozřejmě, dostaneme-li autonomii!) Tedy souhlasíte s tímto státem, který potlačuje německý národ, který olupuje německý národ o sebeurčení. Jako potlačuje pracující masy všech národů, tak dvojnásobně potlačuje Němce, tak dvojnásobně drancuje německé dělníky. A tu vystupují němečtí hrdinové za svobodu a prohlašují: "Máme zájem na tomto státě." A tento výrok jest výjimečně pravdivy. To jest charakter německé buržoasie, tak jako české buržoasie ve starém Rakousku. Vždyť přece jde o kapitalistický stát, který hájí vaše zájmy jako vykořisťovatelů, i když potlačuje váš národ. A proto máte zájem na tomto kapitalistickém státě. Sám jste to prohlásil, kol. Krebsi, a to byla vaše obhajoba proti obžalobě, která byla na vás uvalena.
My komunisté máme zájem na tom, aby tyto věci byly zde úplně objasněny. Říkáte - a to právem - že to, co se vám vytýká, není pravda. Vytýká se vám vážný boj za národní svobodu vašeho národa a vy prohlašujete: "To není pravda, bojujeme jen za podvod národní samosprávy." (Posl. Krebs [německy]: To jsme nikdy neřekli, že bojujeme za podvod samosprávy, nýbrž za skutečnou samosprávu! Vy sofisto! Jest to táž samospráva, na kterou jste vy komunisté v sovětském Rusku tolik hrdi!) Velmi se mýlíte. V sovětském Rusku jest úplné právo sebeurčení až k právu odtržení. (Posl. Krebs [německy]: Jen to zkuste! Váš rudý car by vám to již ukázal! - Různé výkřiky.) Celé vaše rozčilení jen ukazuje, že jsme ťali do živého. To jest charakter německé buržoasie, která si více váží kapitalistického státu než národního zájmu, který jen předstírá. (Posl Krebs [německy]: Nikoliv, pokládáme spolužití národů za nutné!) O ano, v jednom smyslu jste také národní a nacionální, účastníte se také konkurenčního boje německých kapitalistů proti českým kapitalistům ve vykořisťování pracujících lidí všech národů. A při tom pošilháváte také na druhou stranu k silnějšímu bratrovi. (Posl. Knirsch [německy]: My nešilháme, my hledíme!) Nikoliv pro národní osvobození, to jste hodili na pospas, to také hodil pro vás na pospas váš Hitler, nýbrž, aby vám silný Hitler v tomto konkurenčním boji s českými kapitalisty poněkud pomohl, abyste vytloukli poněkud větší zisk.
A pomýšlíte také na budoucnost. Jak věrně nyní zde stojíte k tomuto státu, poněvadž jest to kapitalistický stát, jak velice jej nyní hájíte a ujišťujete svou loyalitou, naskytne-li se jednou nová situace, dojde-li k válce nebo k něčemu takovému, budete ještě také tomuto státu věrni. Ale kdyby dějiny měly dopadnouti pro tento stát špatně, podle příkladu české buržoasie ve starém Rakousku budete věrní Němcům a z rozpadlého Československa budete hleděti uprchnouti do jiné kapitalistické říše. Ale kdyby se jednou Československo octlo v takovém postavení, že by přišli k veslu dělníci, pak, jako tak zvaná dělnická strana budete prohlašovati: "Raději chtěli bychom dokonce udržeti československý stát, než aby přišli k veslu dělníci." (Posl. Krebs [německy]: Směšná lež!) Tak vypadají obžalovaní v tomto procesu. Řekl jsem již, chceme jasně zjistiti, že to, co se vám vytýká stran národního boje, vytýká se vám neprávem. Vaše ujišťování loyalitou a vaše ujišťování zákonností jsou správná. Neměli byste se nazývati německou nár.-socialistickou stranou dělnickou, nýbrž německou stranou loyální, neboť to jste, loyální Němci k české buržoasii. Ale proti tomuto vydání nejsme z tohoto důvodu. I kdyby to bylo pravda, co se vám vytýká, pak teprve bychom vystoupili proti tomuto vydání, neboť stojíme na stanovisku, že před soud nepatří ti, kteří bojují za národní svobodu, i když v boji užívají násilí, nýbrž ti, kdo národně potlačují jiné národy, že před soud patří česká buržoasie nejen pro svou třídní politiku, nýbrž pro svou politiku utlačování národů; páni Ježek a všichni jeho lidé, kteří zde vystupují jako žalobci, měli by býti obžalováni, neboť oni, kteří kdysi prohlásili: My jsme pro právo sebeurčení, my jsme si vybojovali právo sebeurčení, nyní deptají toto právo sebeurčení nohama, krvavým násilím udržují cizí národy v tomto státě při zemi a ještě se jim vysmívají: Jestliže se vám to nelíbí, můžete přece odejíti, třebas do Palestiny, spolu s panem dr Stránským. Udržujete zde lidi násilím, a pak jste ještě tak smělí, že masy, které bojují za národní svobodu, líčíte jako zločince a vedete proti nim procesy. To dělá česká buržoasie a musí to dělat. Žádná kapitalistická třída nemůže zde dělati něco jiného. Ale největší hanbou jest to, že s českou buržoasií páchají tento zločin společně zároveň také tak zvaní socialisté, národy osvobozující sociální demokraté. V imunitním výboru jsme viděli, jak čeští sociální demokraté odhalili svůj pravý obličej a jak ještě žádají, aby němečtí sociální demokraté vystoupili právě tak otevřeně jako oni, aby zde hájili stát kapitalisticky, vykořisťovatelský stát, stát potlačující národy, proti těm, kteří v tomto státě žádají stejné právo a svobodu. To jest zřejmá zrada. Nyní budete oslavovati 50leté úmrtí Karla Marxe, který prohlásil, že stát jest třídní stát, nástroj potlačování, a na oslavu Karla Marxe budete zde hlasovati, aby každý, kdo jest nepřátelského smýšlení proti tomuto státu, byl pohnán k odpovědnosti. A pane posl. Grünznere, nejen čeští sociální demokraté, právě totéž dělají také němečtí soc. demokraté, jen ještě zbaběleji a licoměrněji. (Posl. Grünzner [německy]: My jsme zásadní!) Vy jste zásadní! Ukáži vám, jak: Což pan senátor dr Heller neprohlásil, že němečtí soc. demokraté jsou právě tak ochotni jako čeští, kdyby se skutečně něco dělo proti státu, postaviti ony lidi před soud? Což jste zapomněli, co řekl Marx o státu? Není toto snad kapitalistický stát? Popíráte, že Sovětský svaz jest proletářský stát, ale že Československo jest kapitalistickým státem, tak daleko přece jen ještě nepůjdete, abyste to popírali. Váš senátor dr Heller prohlásil: "Připravujte již postup proti komunistům. To, co jest proti státu, budeme potírati, vykonáme svou povinnost." Táži se vás, pane posl. Grünznere, vypukne-li zítra válka proti Německu nebo Maďarsku, jaké důsledky vyvodí soc. demokraté z prohlášení pana sen. dr Hellera? (Posl. Grünzner [německy]: Nikdy ještě jsme nehlasovali pro válku a také nebudeme!) Ale pan sen. dr Heller to přece již prohlásil: "Kdo je proti státu, jest zločinec. Jsme pro jeho vydání. Musí býti potrestán." A za války jest stát nejvíce ohrožen. Tu jest samozřejmé, že platí totéž. Zde jste si vzájemně strhli masky, němečtí a čeští sociální demokraté. Na to nemusíme přicházeti teprve my komunisté. Jasnější a pronikavější stržení masky není možné než divadlo, které jste zde předvedli: Čeští soc. demokraté, kteří zde pro něco hlasují, co prohlásil týž sen. Heller, že není správné a že není v pořádku, a němečtí sociální demokraté, kteří se neodvažují hlasovati proti těmto návrhům. Je-li pravda, že jest to bezpráví, proč sem nejdete a nehlasujete proti? V takovýchto vážných věcech, jako jsou zásady národního utiskování, zásady boje proti třídnímu státu, nemůžete se dovolávati koaliční politiky a koaliční povinnosti, zde musíte přiznati barvu, jinak klamete miliony lidí venku, jestliže v takovýchto rozhodujících otázkách nepřiznáte barvu. Ale vy přece barvu přiznáváte. Zde se ukazuje vaše skutečná maska. Jste věrní státu, právě tak jako čeští sociální demokraté, a právě tak jako čeští národní socialisté stojíte všichni na téže straně národní utlačovací politiky, dokonce proti vlastnímu lidu.
Právě totéž platí o Svazu zemědělců.
Zbabělejšího, hanebnějšího a žalostnějšího chování nelze si představiti
než lidi, kteří pomáhají, aby jejich vlastní národ byl utlačován
a pak licoměrnicky prohlašují: To jest nejlepší způsob, kterého
můžeme používati, abychom pomohli našemu národu. Tak vypadá německá
buržoasie a tak vypadají němečtí sociálfašisté na straně této
buržoasie a těmito metodami posilujete fašismus právě tak jako
jste v Německu byli těmi, kdo upravovali cestu fašismu. (Posl.
Grünzner [německy]: To jste dělali vy! Co se stalo v Německu,
jest jen následek vaší politiky. - Výkřiky. - Hluk.
- Posl. Krumpe [německy]: Grünzner hlásí se o slovo, chce
mluviti s tribuny!)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Stern (pokračuje): Pane posl. Grünznere, vy říkáte, že my komunisté tříštíme dělnickou třídu a že my komunisté jsme zavinili fašismus. To jest fráze. Rozhodují skutečnosti, a táži se vás, pane posl. Grünznere: Kdo tříští dělnickou třídu? Ten, kdo zde nahoře vystupuje proti národnímu potlačování, nebo ten, kdo si tam mezi sebou musí právem dáti líbiti výtku, že si ani netroufá zde otevříti hubu? Jděte ven na schůze, kde němečtí národní socialisté využívají tohoto procesu, aby poštvali dělníky vzájemně proti sobě! Kdo jim tam dává do rukou zbraň? Tažte se zde posl. Krebse, zda národním socialistům dávají do rukou zbraň komunisté svým chováním nebo snad posl. Kopecký, který zde hájí německá práva statečněji než Krebs, či je-li to německá soc. demokracie, která vám dává do rukou zbraně svým zbabělým chováním po boku české buržoasie! Kdo dopomohl v Německu Hitlerovi k moci? Byli to ti, kdo dělníkům říkali: "Bojujte společně", či to byli ti, kdo jako posl. Pohl v zahraničním výboru prohlásili, že jediná věc, která se dnes musí říkati německému dělníkovi, jest "klid"? Dříve se říkalo: "Klid až přijde Hitler", pak "Klid až poruší ústavu" a nyní když již desetkráte porušil ústavu, říká Pohl: "Klid, až nadejde 5. březen" a 5. března opět řekne: "Klid, jsme příliš slabí! Klid, až dělníci v Německu zesílí a až jejich nepřátelé budou zdoláni."
To jest cesta k fašismu, když se sedí ve vládě po boku Kramářově; to jest tříštění dělníků, když se hanobí a spílá sjezdům hladu, na nichž se scházejí dělníci, aby se bránili proti tomu, co hakenkrajcleři dělali s vámi společně. To jest tříštění pracujících lidí. Co děláme my, komunisté, jest jediná cesta, jak se postaviti proti tomuto nebezpečí. Tento proces má ještě jiný význam než ten, o kterém se zde již mluvilo. Tento proces má německým hakenkrajclerům také ulehčiti, aby poštvali dělníky proti sobě. Na schůzích se nebude říkati: "To dělá česká buržoasie", nýbrž bude se říkati "český lid". Německé dělníky štvete proti českým dělníkům. Ale také tento podvod důkladně zmařil posl. Kopecký. Byl to český dělnický vůdce, který zde mluvil jménem německých dělníků, a to, co se neodvažujete říci, žádal pro německý národ: právo sebeurčení, on, český vůdce, pro německý národ, právě tak jako pro všechny národy, a vy přicházíte s podvodem autonomie! Vždyť se vám již také vysmáli a dali vám odpověď: jak chcete dosíci samosprávy? Zákonnými prostředky? Vždyť jste proti nezákonným prostředkům. To můžete dlouho čekati a kdyby vám Němci dali všechny své hlasy, nemůžete dosíci samosprávy. K čemu ten podvod? K čemu to říkáte? K samosprávě mohlo by dojíti v tom případě, kdyby se stát zhroutil jako staré Rakousko a kdyby panstvo spatřovalo poslední záchranu v tom, že by národům, které se chtějí osvoboditi, předstíralo samosprávu. Přicházíte k masám hlásajíce jako svůj cíl samosprávu, poněvadž se neodvažujete říci masám: Nechceme právo sebeurčení, nechceme národní svobodu. Tato jest přece totéž jako právo sebeurčení, a pokouší-li se snad posl. Hassold mluviti jednou o právu sebeurčení, znamená to: "Vzdáváme se boje o právo sebeurčení. Pro smýšlení nemůžete nás žalovati, to si zachováme." Jediný rozdíl mezi Hassoldem a Krebsem je... (Posl. Krebs [německy]: Nikoliv, jest ještě jiný rozdíl, a to mezi námi a vámi, totiž, že my věříme, že spolužití národů jest možné na základě samosprávy a že Češi jednoho dne k tomu dojdou, že jest to jediný základ státu!) Dokonce to, co řekl posl. Hassold, bylo mu censurováno stranou a opraveno posl. Schollichem, a nyní jste na téže čáře.
Co se týká spolužití národů, nemá právo je předstírati ten, jehož celá životní práce jest štvaní národů. Váš Hitler prohlašuje za lidi jen Němce. Jest to snad způsob, jak přivésti národy k pokojné spolupráci? (Posl. Krebs [německy]: Vždyť to není tak pravda!) Říká to celá nár.-socialistická strana. To není ta metoda. Chcete štváti pracující lidi proti sobě, to jest vaše metoda, abyste zde zachránili kapitalismus, ale to jest nejen metoda, aby se zde zachránilo národní potlačování, jste nejen národní zrádci tím, že dáváte na pospas právo sebeurčení. To jsou pravdy, které řekneme, aby je pochopili také vaši dělníci. Vaše chování slouží české buržoasii, aby potlačovala váš národ, neboť bojují-li dělníci proti sobě, vládne-li v tomto státě česká buržoasie, může česká buržoasie potlačovati Němce. Slyšeli jsme zde od zástupce českých dělníků jménem celé komunistické strany, že čeští dělníci bojují za národní práva německých dělníků. A prohlašuji zde jménem celé komunistické strany a zvláště za německé dělníky, že se němečtí dělníci ničím nedají odtrhnouti od českých a jiných dělníků, že budou vždy solidárně a společně bojovati, poněvadž jest to jediná cesta k vítězství nad buržoasií a také jediná cesta ke zdolání národního potlačování. Němečtí, čeští, maďarští, slovenští, polští a ukrajinští dělníci a s nimi rolníci, (Posl. Krumpe [německy]: Nesmíte zapomenouti na židovské!) také židovští dělníci - židovské kapitalisty necháme vám; ani jediný židovský kapitalista nebyl zavražděn Hitlerem, ale němečtí dělníci a němečtí rodáci. Židovští dělníci a rolníci, i ti bojují společně s dělníky a rolníky jiných národů. To jest jediná cesta k národnímu osvobození, neboť tato masa sdružených pracujících lidí všech národů, to jest moc, která se vypořádá s českou buržoasií přes pomocné služby, které jí konají německá buržoasie, jiné buržoasie a fašisté. Dokud nepřijdou k veslu dělníci, není národního osvobození. Hitler neosvobodí německý národ ani zde, nýbrž ani v Německu, ale němečtí dělníci, budou-li postupovati společně s francouzskými, s anglickými a s dělníky a rolníky celého světa; a my jim budeme tuto cestu ukazovati. Dělníci nechť se tedy nedají odvrátiti takovýmito štváčskými procesy, jaké se vedou zde, to jest jediná cesta, která povede k cíli.
Proto voláme: Pryč s národním
potlačováním, ale také se všemi fašisty, kteří jsou nejhoršími
zástupci národního potlačování, pryč s hakenkrajclery! Ať žije
národní solidarita pracujících lidí! Ať žije společný boj za sociální
a národní svobodu, ať žije boj za vládu dělníků! (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dále má slovo p. posl. Stenzl.
Posl. Stenzl (německy): Slavná sněmovno! Jménem a z rozkazu parlamentního zastoupení německé živnostenské strany a spišské německé strany dovoluji si k žádanému vydání německých poslanců prohlásiti:
Režim, který jest v tomto státě u moci od r. 1929, ukazuje velmi povážlivé zjevy na poli národnostním, které se jeví zvláště ve formě politických procesů proti německým státním občanům.
Již r. 1922, v době všečeské vlády, podařilo se zbaviti se nepohodlného politika v osobě tehdejšího posl. dr Baerana uměle zveličeným velezrádným procesem.
Pozorovali-li jsme podrobně všechny události, které se projevily za tohoto velezrádného procesu, mohli jsme uznati, že český národ ještě ve vítězném opojení vyhověl žádosti o vydání německého poslance a odevzdání vydaného řádným soudům jen pro neodůvodněnou bázeň o samostatnost státu.
Tam, kde kulturní národy rozličného jazyka bydlí po staletí vedle sebe, a tam, kde nejživotnější zájmy po stránce národní, kulturní a hospodářské jsou vzájemně zaručeny, není jistě zapotřebí, aby se vynořila sebe menší myšlenka bázně.
Poněvadž však v československém státě nebyla do dneška 3 1/2 milionům Němců dána tato záruka rovnoprávnosti, musí přece každý civilisovaný člověk považovati za úplně pochopitelné a oprávněné, že německý národ, bojující o své právo rovnosti, vyjádřené v ústavě, musí prostřednictvím svých povolaných parlamentních zástupců mluviti poněkud ostřeji.
Ale aby bylo možno členu parlamentu, který koná svou povinnost ve službě lidu občanů státu, snáze se dostati na kobylku, musil býti vytvořen zákon na ochranu republiky; již tehdy se ukazovalo na to, že se tímto zákonem naprosto neprojevuje konsolidace státu. Se zřetelem na tento odkaz připomínáme jen poslance českého národa v bývalé rakouské říšské radě. Cesty těchto pánů do Petrohradu, Bělehradu, kde se pronášely řeči - ale nikoliv ve smyslu udržení starého rakousko-uherského mocnářství - nebyly nikdy vzaty za podnět k trestnímu stíhání, a zakročení pro velezradu provedlo se teprve tehdy, když byly po ruce skutečné důkazy takových činů.
A co se děje v tomto státě? Příslušníci svazu "Volkssport" byli na základě indicií postaveni před soud a odsouzeni podle zákona na ochranu republiky. Příslušnost k tomuto spolku, který nechoval úmyslu odtrhnouti části území od Československé republiky, nýbrž sloužil sportu, považovala se za velezradu, když tento spolek byl předem rozpuštěn.
Přátelské styky s říšskými Němci a cesty do Německa nelze nikdy označovati za velezrádné činy, poněvadž by jinak každý státní občan, jedoucí za hranice, musil býti podezříván z téhož činu.
Při této příležitosti budiž ostatně dovolena otázka, proč přátelská smlouva uzavřená mezi pražskou měšťanskou gardou a polským střeleckým svazem nebyla také označena za velezrádný čin? (Výkřiky posl. Krebse.) To se nestalo a sudetskoněmecký lid v tomto státě nemůže tedy porozuměti prohlášení "rovní s rovnými", vyjádřenému odpovědnými ústy státníka.
Celé toto v poslední době provozované pronásledování Němců, přepadení německých členů tělocvičných spolků v Duchcově, proces se svazy "Volkssport" a "Jungsturm", vyvrcholují trestním stíháním 4 členů Národního shromáždění z německé národně socialistické strany dělnické, a žádost o jejich vydání jest na pořadu dnešní plenární schůze.
V tomto jednání vidíme akt nejhoršího porušení imunity ústavně poskytnuté svobodně zvoleným zástupcům lidu, a to tím spíše, že právě němečtí kolegové, jejichž vydání se navrhuje, před celou veřejností v rozpočtovém výboru prohlásili, že celá jejich činnost v politickém životě nemá ani nejmenšího rázu činnosti státu nepřátelské.
Při tom stojíme na stanovisku, že členům sněmoven kterékoliv strany byla nejen při jejich volbě uložena povinnost působiti pro své voliče v oboru hospodářském a sociálním, nýbrž že převzali i nejposvátnější úkol pečovati o další národní a kulturní trvání svého národa na domácí půdě. (Potlesk.)
Omezovati toto právo zástupce lidu rušením jeho imunity jest u kulturních národů nedůstojné počínání. (Souhlas na levici.) Více než kdy jindy potřebuje v době velmi těžké národní tísně německý lid a zvláště sudetskoněmecký lid mužů ve veřejném životě, kteří by důsledně hájili nezadatelných národních práv svého národa. Stejně jako kdysi vůdcové českého národa v rakouské říšské radě bez překážek působili pro splnění národních požadavků v zákonodárných sborech a mimo ně a dokonce mimo hranice bývalého státu, musejí se, podle dnešních změněných poměrů doma i v cizině, nalézti mužové z našeho národa, kteří se budou domáhati nezadatelných práv národa.
Označovati takovou činnost jako státu nepřátelskou nebo dáti ji dokonce soudně stíhati, musíme prohlásiti za nelidské, neboť bychom musili i vůdci českého národa, který by spáchal národní zradu na svém národě, odepříti svou úctu. Co povolujeme jinému národu ve smyslu mezinárodního práva, nemůže a nesmí se tedy odpírati našemu německému národu.
Právě v této chvíli bylo by jistě na místě chopiti se ruky sudetských Němců nabízené k národnímu míru a místo vydati Němce, zříditi parlamentní výbor, který by v nejkratší době určil základy národní rovnoprávnosti mezi těmito oběma národy. (Výkřiky posl. Krumpeho.) Dokud však není této vůle u Čechů, budeme a musíme se přidržovati státoprávního prohlášení, které jsem r. 1923 učinil v této sněmovně, pevně důvěřujíce v příští dobu, která nám musí přinésti rovnoprávnost se všemi kulturními národy na světě.
Bylo by tedy také radno, aby český národ a jeho vůdcové pohlédli zpět na své vlastní dějiny. Ve všech proklamacích z předválečné doby bylo sebeurčení slavnostně prohlašováno za nezadatelné právo každého národa a každá nadvláda jednoho národa nad druhým se velmi ostře odsuzovala. Připomínáme rovnoprávnost všech národů požadovanou již na slovanském sjezdu v květnu 1848 v Praze, memorandum sepsané Palackým, ze dne 18. září 1870, ve kterém byly vytyčeny tyto zásady:
"Jen z uznání rovnoprávnosti a ze vzájemné úcty svobodného práva sebeurčení všech národů může vykvésti pravá svoboda, všeobecný mír a pravá humanita. Český národ důsledně uznává plné právo rozličných německých kmenů spojiti se v jeden státoprávní spolek. Kdyby se však mělo užíti násilí proti kmenům, které si přejí zůstati věrnými jinému státu, s nímž se cítí spjaty společnými dějinami a rozličnými zájmy, byla by to urážka práva sebeurčení. Český národ usiluje jednati věrně v duchu svých předků, kteří jako první v Evropě bojovali o svobodu svědomí. Český národ jest odhodlán obětavě hájiti své přesvědčení, práva a pravdy, svobodného práva sebeurčení všech národů."
Připomínáme dále tříkrálovou deklaraci českých poslanců z r. 1918, ve které věrni zásadám svých předchůdců žádali svobodné sebeurčení všech národů, a washingtonské prohlášení nezávislosti ze dne 18. října 1918, v němž president Masaryk v plném souhlasu s tříkrálovou deklarací slavnostně prohlašuje, že žádný národ nemůže býti nucen žíti pod panstvím, jehož neuznává.
Kdyby byli vůdcové českého lidu jednali věrně podle zásad zmíněných, ve veřejném životě nepopiratelných prohlášení, byl by jistě místo nesváru nastal mír mezi národy zde bydlícími a tak mnohá nepříjemná politická věc uvnitř hranic Československé republiky a mimo ně byla by zůstala uspořena. Slova státníků ze zahraniční politiky o konsolidovaných národních poměrech uvádějí se úplně ad absurdum takovými politickými procesy a pronásledováními.
Při této zveličené politické události nelze se nezmíniti o brněnském fašistickém puči, poněvadž právě němečtí vojíni, věrně konajíce svou povinnost ke státu, nasadili svůj život. Domníváme se tedy i zde, že právě toto chování německých vojínů jest protidůkazem obvinění, podle něhož se pomýšlelo na oddělení části území nebo dokonce na ohrožení státní jednoty.
Při nepředpojatém posuzování, a to jednak toho, že němečtí vojíni podali důkaz, že jsou státu věrni, jednak obvinění opírajícího se jen o indicie a nyní žádaného trestního stíhání německých poslanců, musí všem býti jasno, že odsouzení žádá jen část českého národa a jeho tisku, aby se zase - jako v Baeranově případě - zbavila oné části členů sněmoven, kteří se zasazovali o nejprimitivnější právo sudetských Němců na samosprávu.
K tomu znovu prohlašujeme, že od požadavku národní a kulturní samosprávy německého národa přes persekuce, pronásledování Němců atd. nejen nikdy neustoupíme, nýbrž že ještě ve zvýšené míře musíme bojovati o dosažení tohoto cíle. V boji o práva německého národa v tomto státě cítíme se jednotni se všemi německými členy sněmoven, žádáme tedy v zájmu nového vybudování rozvráceného národního hospodářství a pracujících lidí spravedlivého národního vyrovnání mezi všemi národy tento stát obývajícími.
Proto zanechte žádaného vydání německých poslanců, neboť jinak mohl by býti hospodářsky a národnostně zotročený národ dohnán k zoufalství, což by tomuto státu nebylo prospěšné.
Na základě faktů obsažených v
tomto prohlášení budeme hlasovati proti žádosti o vydání, které
jest výsměchem všem svobodně zvoleným zástupcům lidu. (Potlesk.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo má dále p. posl. Kasper.
Posl. Kasper (německy): Pánové! Jestliže se my němečtí nár. socialisté chápeme slova s tohoto místa, abychom zaujali stanovisko k otázce našeho vydání, neděje se to vskutku proto, abychom snad padli na kolena nebo snad prosili toto forum o milost. Naopak jde spíše o to, abychom pojednali o otázkách čistě zásadního rázu a abychom zkoumali události podle jejich všeobecného rázu. Pokládám toto jasné konstatování ihned na počátku svých vývodů prostě za nezbytné pro záští, které nás kol dokola obklopuje, a pro zcela všeobecnou touhu po zkreslování, aby vůbec nevznikla pochybnost, jak my němečtí nár. socialisté pohlížíme na tuto věc. Ať se stane cokoliv, to, co nám zamýšlíte uložiti, poneseme v zájmu našeho hnutí a v zájmu našeho národně i sociálně velice krutě utlačovaného sudetsko-německého národa s hlavou vzpříma a bez jakéhokoliv ohledu na naše osobní blaho. Odmítám tedy zároveň se svými druhy již napřed co nejrozhodněji nízké podezřívání, jako bychom mluvili proto, abychom se uchránili před zásahem státního zástupce, nebo dokonce ze strachu před osobně hrozící persekucí a znásilňováním. Takováto tvrzení, jaká nyní byla v poslední době častokráte veřejně nebo tajně přednášena, patří do říše zbožných přání a u nás mohou vzbuditi jen soustrastný úsměv pro všechny závistníky a odpůrce našeho hnutí. Jestliže jsme v poslední době použili několikráte příležitosti, abychom se vší zřetelností vysvětlili skutečná úsilí našeho hnutí, nestalo se to ze strachu před osudem, který hrozí nám a stům jiných našich straníků a lidí s námi stejně smýšlejících. Stalo se to spíše jedině a pouze z toho důvodu, aby vyšla najevo pravda, abychom ji porovnali s oněmi nesprávnými tvrzeními a bezdůvodnými podezříváními, jichž se použilo za podnět ke skutečné vášni pronásledovati německé národní socialisty a nad to veškeré sudetské Němectví. Stalo se to však také proto, aby byla stržena maska s obličeje soudnictví tohoto státu, a to onoho soudnictví, které v brněnském procesu bez slyšení svědků, aniž se připustily průkazní návrhy, odsoudilo 7 mladých lidí k -15 letům vězení, soudnictví, které si učinilo za podklad svého rozsudku jedině vojenský posudek, založený na úplně nesprávných předpokladech a fantastických domněnkách, převzalo jej celý do rozsudku a nyní ho používá jako východiska pro nová hromadná pronásledování a žalářování. Takové soudnictví a jeho nositelé musí býti v zájmu veškerého hájení práva postaveni na pranýř a podrobeni ostré kritice.
Že jsme zaujali stanovisko, o němž se ve veřejnosti tolik mluvilo, nestalo se tedy pro to, abychom "zamezili své vydání", abychom se "vyhnuli stíhání a zásahu státního zástupce" nebo dokonce abychom hodivše domněle na pospas své zásady "nastoupili cestu do Canosy", jak se v různých variacích nesprávně tvrdilo. Kol. Jung, Knirsch a Krebs použili jednání v rozpočtovém výboru jako odůvodněné záminky spíše k tomu, aby před veškerou veřejností rozebrali události v brněnském procesu a jeho osudné následky, jakož i aby vylíčili pravé snahy sudetsko-německých nár. socialistů, aniž se při tom odchýlili byť i jen o píď od zásad a názorů, které my němečtí nár. socialisté odedávna hájíme. Tyto výklady byly však plně oprávněny a odůvodněny skutečností, že nám k tomu nebyla poskytnuta příležitost na foru brněnského soudu. Jakýkoliv jiný výklad toho, že jsme k věci zaujali stanovisko, ať přichází z kterékoliv strany, jest od prvopočátku nesprávný a jen určen k tomu, aby způsobil zmatek. My němečtí nár. socialisté nechceme a nežádáme žádných aktů milosti jakéhokoliv druhu, nýbrž uplatňujeme jen nárok na právo, které nám přísluší. To platí jak pro sedm občanů již odsouzených, tak také pro ty, kteří ještě budou souzeni. Týká se to však i nás, kteří máme býti vydáni a víme, že vydání rovná se téměř odsouzení.