Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

194 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Franke, dr Hodža, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 30 min. odpol.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Ščereckému pro úmrtí v rodině, posl. Nájemníkovi, Gläselovi, Vierecklovi pro neodkladné zaměstnání; na týden posl. Slušnému z rodinných důvodů, posl. Polívkovi pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Petrovič, B. Procházka.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Bródy.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Tauba za posl. de Witte.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Eckerta za posl. Prause.

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru školství a nár. osvěty o přiznání jednotného titulu "profesor praxe" všem učitelům cvičných škol bez rozdílu (č. D 1052-III),

předsedovi vlády o protistátním jednání některých státních a zemských zaměstnanců v obci Něm. Lutyni na Těšínsku (č. D 1053-III);

posl. Špačka ministru veř. prací o nemožném postupu stavebního oddělení zemského úřadu v Brně při odkladech kolaudačního řízení a vydání záručních listin firmě Bratři Špačkové ve Slezské Ostravě za stavby státních obytných domů v Bruntále, Karvinné a Krnově v roce 1925-26 (č. D 1057-III).

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. inž. Kalliny o poškození válečné vdovy Matyldy Kraftové z Karlových Varů, dům "Derby", tím, že nebyl proveden výnos zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 18. července 1932, čís. XVII b 1/1835 (č. D 965-III),

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Keibla, že litoměřické státní zastupitelství předčasně zastavilo trestní řízení (č. D 1002-III),

min. vnitra a financí na dotaz posl. Sladkého, co hodlají páni ministři bezodkladně učiniti, aby zabráněno bylo katastrofálnímu zhroucení některých obcí a okresů ve volebním kraji XIV (Ostravsko) (č. D 931-III),

min. vnitra na dotaz posl. Polívku pre chovanie sa notára A. Šebeštyényho ze Sl. Ďarmot (č. D 968-III),

min. veř. prací na dotaz posl. inž. Kalliny o umístění všech státních úřadů ve Falknově nad Ohří ve společné úřední budově (č. D 475-III).

počátkem schůze:

Interpelace tisk 2165 (I až VII).

Zápisy o 245., 247. a 248. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 7. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 7 pořadu, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Vallo (tisk 2090).

Zpravodajem je pan posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlavné štát. zastupiteľstvo v Košiciach žiadá za súhlas k trest. stíhaniu posl. Vallo pre prečin podľa §u 4, odst. II zák. čl. XL/1914 a priestupok nariadenia býv. min. vnútra čís. 7430/1913 B. M.

Imunitný výbor pojednávajúc o tejto žiadosti prišiel k názoru, že nespatruje v inkriminovaných činoch tak vážneho ohroženia verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem na nerušenom výkone poslaneckého mandátu, a preto navrhuje, aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu p. posl. Vallo.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Vallo.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Vallo.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Töröka (tisk 2091).

Zpravodajem je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupiteľstvo v Košiciach žiada za súhlas k trest. stíhaniu posl. Töröka pre prečin podľa §u 18, č. 1, 2 a 3 zákona na ochranu republiky.

Imunitný výbor pojednávajúc o tejto veci nespatruje v inkriminovaných výrokoch tak vážneho ohroženia verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem na nerušenom výkone posl. mandátu, a preto navrhuje, aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl. Töröka.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Töröka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Töröka.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Vallo (tisk 2092).

Zpravodajem je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupiteľstvo v Košiciach žiadá za súhlas k trest. stíhaniu posl. Vallo pre prečin podla §§ 1, 3, odst. II, čís. 1 zák. čl. XLI/1914.

Imunitný výbor navrhuje, aby poslanecká snemovňa svolila k trest. stíhaniu, poneváč ide o prečin urážky a utrhania na cti a záujem súkromného žalobcu na stíhaní prevyšuje záujem na nerušenom výkone posl. mandátu.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Vallo.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Vallo. (Výkřiky posl. Horpynky.)

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 2093).

Zpravodajem za nepřítomného posl. dr Suchého je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Markovič: Slávna snemovňa! Kraj. soud v Litoměřiciach žiada za súhlas s trest. stíhaním posl. dr Sterna pre zločin dľa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.

Posl. dr Stern zúčastnil sa dňa 1. mája 1932 táboru KSČ na námestí v Ústí n. L. a predniesol tam výroky, v ktorých štátné zastupiteľstvo v Litoměřiciach vidí skutkovú podstatu podľa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky. Imunitný výbor po prezkúmaní veci dospel k presvedčeniu, že prednesené výroky neboly toho druhu, aby posl. imunita menovaného poslanca bola prerušovaná, a navrhuje, aby posl. dr Stern vydaný nebol.

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Lhůta je schválena.

Prvním řečníkem na straně "proti" je p. posl. Kliment. Dávám mu slovo.

Posl. Kliment: Ujímám se slova k případu, který opravdu zasluhuje, aby s ním seznámena byla celá veřejnost. Jedná se o známý případ člena této sněmovny posl. dr Sterna. Soudr. Stern mluvil při májovém projevu v Ústí n. L. Svůj referát skončil výrokem: Ať žije rudé Československo! Přítomný policejní komisař Diviš přes to, že soudr. dr Sterna velmi dobře zná, a ačkoliv věděl, že je členem Národního shromáždění, dal jej pro tento výrok zatknouti a přes všechny protesty držel jej celý den a celou noc ve vězení. A k tomu ještě měl takovou troufalost, že konstruoval trestní oznámení, jímž se musil zabývati imunitní výbor, který samozřejmě nemohl navrhnouti nic jiného nežli zamítnouti vydáni.

Používám tohoto případu, abych jednak doplnil své vývody před 14 dny v souvislosti s organisováním špionážní, provokatérské aféry policejního ředitelství v Ostravě a jednak abych ukázal, že těchto metod nejpodlejší provokace používá nejen ostravské policejní ředitelství, nýbrž že jsou to metody obvyklé u všech policejních úřadů v Československu. Ba mohu dokázati, že provokační metody jiných policejních úřadů jsou daleko horší a převyšují ničemnost a podlost policie ostravské. Čsl. policie jde tak daleko, že se neštítí ani organisování krádeže dynamitu a vypracování plánu na vyhození dopravních lodí na Labi, krádeže cestovních pasů atd. Všechny tyto věci organisoval právě ten pan Diviš, který zatkl posl. Sterna a který také koncipoval trestní oznámení na jeho vydání. Všechno to děje se jen proto, aby se mohly "odhaliti" komunistické aféry, samozřejmě v uvozovkách, na základě nichž by pak mohla býti zesílena persekuce nejen proti komunistické straně, nýbrž proti proletářskému hnutí vůbec.

Je charakteristické, že po mém odhalení nepokusilo se ostravské policejní ředitelství ani dementovati zprávu o své [ ] provokaci, nýbrž jenom v nemastné a neslané zprávě, dodané měšťáckým a socialistickým listům, pokoušelo se vinu se sebe svalit. Avšak i tato jejich zpráva byla falešná a vylhaná. Dnes máme další doklady o tom, jak ostravské policejní ředitelství hledělo získat i jiné dělníky pro špiclovskou a provokatérskou práci, stejně jako získalo špicla Herbsta. Ostravské policejní ředitelství musilo přiznat svoji účast na padělaném ruském dopisu od GPU. Tvrzení policie, že neměla v úmyslu tento dopis využíti proti komunistické straně, může věřiti jenom hlupák. Mám zde znovu po ruce důkazy, jakých method používá ostravské policejní ředitelství a že v nich dokonce dále pokračuje.

Socialistické listy i "Národní osvobození" přineslo zprávu, ve které uvádí, že prý Herbst nabízel sám služby policejnímu ředitelství. Já jsem již zde prokázal, jakým způsobem byl získán Herbst, že totiž jemu jako cizímu státnímu příslušníku bylo vyhrožováno vyšupováním a že tímto terorem, tlakem, že jen pod touto podmínkou bude mu povolen pobyt, byl získán pro špiclovské služby policejnímu ředitelství. Nešlo jedině o Herbsta, nýbrž i o jiné lidi.

V posledních dnech byl projednáván u okres. soudu v Mor. Ostravě případ známého polského kasaře, polského příslušníka Běguně. Líčení vedl soudce Rosenfeld, Běguně zastupoval dr Šálek. Líčení musilo být odročeno z toho důvodu, že Běguň na svoji obhajobu a zároveň na protest proti držení ve vazbě za nedovolený pobyt dokazoval, že pobyt je mu dovolen policií, protože pracuje v jejím zájmu, a že pobyt byl mu povolen policejním radou Engelhartem. Podle tvrzení očitého svědka v osobních věcech kasaře Běguně bylo nalezeno skutečně toto potvrzení o dovolení k pobytu na Ostravsku, vydané policejním ředitelstvím. "Národní osvobození" přineslo také zprávu, že kamarád špicla Herbsta Poláček byl policejním ředitelstvím z Ostravy vypovězen. Slyšte nyní, jakým způsobem byl vypovězen z Ostravy nezaměstnaný dělník Poláček. Mám zde protokol v originále, který znovu dokazuje, jakým způsobem ostravská policie získává své špicly. [ ]. Protokol za účasti svědků sepsaný zní:

"V souvislosti s divadelní skupinou "Marat" byl jsem počátkem října ve vyšetřovací vazbě na ostravském policejním ředitelství. Při vyšetřování mé věci bylo se mnou brutálně postupováno, byl jsem po celých 7 dní trvání vyšetřování ráno i odpoledne bit. Bili mne rukama komisař Hamala, Malošík a jiní, které neznám jmény, ale určitě bych je poznal. Důvod, proč jsem byl bit, nemohu uvésti, neb mně není znám, jen mohu říci, že, jestli jsem ihned neodpověděl, dostal jsem řádný pohlavek a když jsem mluvil, taktéž. Toto vždy se odbývalo v cele č. 66 na policejním ředitelství v Mor. Ostravě.

Po propuštění z vazby byl jsem znovu vícekráte volán k výslechu na policejní ředitelství v souvislosti se skupinou "Marat" a jiných politických deliktů.

V polovině prosince, když jsem byl předvolán na policejní komisařství stran vyšetřování demonstrace v Hrušově (do síně č. 66 policejního komisaře Hamaly), průběhem vyšetřování, když jsem prohlásil, že demonstrujeme proto, že nemáme práci, nabízel mi komisař Hamala, abych pracoval pro policii. Doslovně bylo řečeno: "Pracujte pro nás, budete mít měsíční plat a za každý případ zvláštní příplatek a mimo to po třech měsících se dostanete do kteréhokoliv města do státní služby."

Práce pro policii byla mně komisařem Hamalou navrhována konkrétně, a sice takto: že budu organisátorem všech spolukonfidentů, kteří již ve straně pro policii pracují, pracovat že budu plánovitě, podle instrukcí, které on, komisař Hamala, mi dá. Scházeti že se budeme na místě, které on, komisař Hamala, určí, případně budeme mít místo hlášené. Zvlášť bylo zdůrazněno, že nesmím vystoupiti z KSČ.

Tímto návrhem, který mi učinil komisař Hamala, byl jsem překvapen a řekl jsem mu, že si celou věc rozmyslím. Komisař Hamala žádal ode mne, abych mu přinesl dělnickou píseň "Vy za oběť jste padli...", píseň, kterou zpívala skupina Marat, a při té příležitosti že mu řeknu své rozhodnutí. Když jsem povstal a chtěl jsem odejít, upozorňoval mne komisař, abych nikomu o nabídce ničeho neříkal, což zvláště zdůraznil. Dále mne instruoval, že v případě, když budu pracovat pro ně, nesmím často docházeti na komisařství, aby tím byla smazána všechna podezření se strany KSČ proti mně. Vícekráte jsem ovšem na policejní komisařství nešel a žádanou písničku jsem jim nedal. Také své rozhodnutí jsem jim nesdělil. Ale šel jsem do sekretariátu KSČ v Ostravě, kde jsem celou věc oznámil soudruhům. Mezi lidmi, kteří o věci se dověděli, byl i pan Herbst Josef. Později, v měsíci prosinci byl jsem několikráte v souvislosti s demonstracemi v Ostravě, Hrušově, Muglinově předvolán na policejní komisařství, ne však ke komisaři Hamalovi, a více návrhů na polic. komisařství mně nebylo učiněno. Dne 10. ledna 1933 o 1/2 10. hod. dopol. dostavil se do mého bytu v Muglinově č. p. 214 polic. komisař Hamala v průvodu ještě jednoho z tajných policistů. Komisař Hamala prohlásil, že má příkaz u mně (v mém bytě čp. 214) udělat polic. prohlídku za příčinou zjištění mé činnosti, neboť jsem podezříván, že pracuji mezi vojskem a u mne že jsou nějaké materiály. Policejní prohlídka byla bezvýsledná, ale policejní komisař Hamala prohlásil: "Buďto budete pracovat pro nás, nebo do 24 hodin opustíte Mor. Ostravu." Já na jeho poznámku jsem vůbec nereagoval. Policie odešla a já okamžitě na obecním úřadě v Muglinově jsem žádal o lístek, že dobrovolně z Ostravy odcházím, protože nežli dělati policejního konfidenta raději jsem opustil Ostravu, kde jsem zanechal zařízení bytu."

Tento protokol byl sepsán s Jaroslavem Poláčkem, narozeným 3. ledna 1911 v Horních Němčicích, tamtéž příslušným, bytem v Třebíči, Masarykova ulice č. 54, za přítomnosti p. Jos. Blažka, bydlícího v Třebíči, nad Brankou č. 6. Protokol je v originále také svědky i samým p. Poláčkem podepsán. Při té příležitosti pouze uvádím, že tohle jsou methody, kterými získává policejní ředitelství konfidenty z řad komunistické strany. (Výkřiky posl. Kubače a K. Procházky.)

Policejní ředitelství v Ostravě však neustává, nýbrž provádí provokace dále. Sta prohlídek bylo provedeno v posledních týdnech na Ostravsku. V prohlídkách se pokračuje. 15 mladých dělníků sedí ve vazbě a to za takových podmínek, že je to ostudou ministerstva spravedlnosti, ne ostudou tamního soudu ani dozorců, kterých je jen několik na několik set trestanců, nýbrž je to vinou ministerstva spravedlnosti, kterému je úplně lhostejné, že mladé dělnice sedí společně s prostitutkami v celách, a na stížnosti vůbec neodpovídá. Je to skandál! To je možné za ministrování soc. demokrata Meissnera. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ale všecky tyto provokace selhou. Mladí dělníci píší domů rodičům takové dopisy, že i soud zůstává nad tím stát. Mladí dělníci byli zahnáni vámi tam, kde nyní jsou. Nemají co ztratiti, nemají práce a nedostanou ji, i kdyby čekali měsíce a měsíce. Nezbývá jim nic jiného, než aby všemi prostředky vedli proti vám boj za chléb a za práci, i kdyby při tom měli přinésti ty největší oběti.

Že se takové případy nedějí jen u policejního ředitelství v Ostravě, nýbrž u všech policejních ředitelství a všech okresních úřadů, o tom chci přinésti další nové doklady v souvislosti s případem soudr. Sterna.

Provokační methody, kterých používají jednotlivá policejní ředitelství, přesahují všecky meze. Jsou to tytéž metody jako v době předbřeznové, provokační methody, které ovšem neprovádí se dnes v carském Rusku, nýbrž v demokratické republice se sedmi socialistickými ministry. (Výkřiky komunistických poslanců.) Samozřejmě jsme očekávali, že rozruch, který způsobí naše odhalení o provokačních methodách ostravské policie, bude vším měšťáckým i sociálfašistickým tiskem umlčen. Buržoasie a celý státní aparát mají zájem na tom, aby se veřejnost nedověděla, od koho dostal lupič rozkaz vniknouti do bytu komunistického poslance a jiných soudruhů a loupiti, aby se nedověděla, jak se vyrábějí ruské dopisy jednoho "agenta GPU", které by byla jistě policie nalezla v některém komunistickém sekretariátě, kdybychom byli tento podvod neodhalili v pravý čas. Tento ostravský skandál je vším možným, jenom ne výjimkou. Předbřeznových a carských method provokace, které dříve buržoasie označovala oprávněně jako nejhanebnější ničemnost, je také v Československu používáno proti proletářskému hnutí samému a především proti vůdcům komunistické strany. Mám možnost přednésti veřejnosti řadu takových případů, které ukazují, že se pánové nevyhýbají ani organisování zločinů za tím účelem, aby za ně prohlásili komunistickou stranu odpovědnou. Tedy methody, zvláště domácího původu, jsou prováděny obzvláště v územích národnostně potlačovaných menšin.

Dnes uvedu několik případů této provokace. Především z ústeckého pašaliku. Ústecké policejní methody jsou do jisté míry známy. Pod ochranou již zmizelého policejního komisaře Kouby z Ústí n./L. a posud zachovaného, velmi dobře známého policejního agenta Diviše rozvinul se v Ústí n./L. špiclovský a provokatérský systém, který ani v kapitalistických státech nenajde lehce sobě rovného.

Tělesné prohlídky provádějí se na veřejných ulicích. Na veřejné ulici jsou lidé, proti kterým není nic známo, bez jakéhokoliv důvodu zadržováni. Jich aktovky jsou bezdůvodně a bez úředního rozkazu prohledávány, ba i kapsy jsou jim přehlíženy, při čemž se zvláště vyznamenává onen pověstný policejní agent Diviš. Tak na př. byl soudr. Zielfreund 23. prosince m. r. na veřejné ulici před velkokavárnou policejním agentem Divišem zastaven a přes rozhořčené námitky chodců prohledán. Tentýž soudruh byl 29. prosince od policejního úředníka Lahody znovu prohledáván. V létě 1932 byl soudr. Rudolf Mikuta ve Střekově na veřejné ulici zadržen a byly mu některé úplně legální tiskopisy, jako ku př. Meztiskor, jedno číslo časopisu "Bolševik" a jiné, odebrány a do dnešního dne nevráceny. Jednou byl jeden mladistvý soudruh jen proto, že na náměstí se soudr. Mikutou mluvil, zadržen a vyzván k legitimování. 22. prosince byl soudr. Karafiát na ulici vyzván policejním agentem k legitimování a po legitimování mu policejní agent prohlížel aktovku veřejně na ulici. Podotýkáme, že soudr. Karafiát, který dlouhý čas v Ústí byl činným, jest policejním agentům velmi dobře znám. V létě 1932 prohlíželi policejní agenti soudr. Grünwaldovi aktovku po referátu, který měl na veřejné schůzi. Úplně legální brožury a tisky, jako Meztiskor, oběžníky úmrtní pokladny atd. byly mu odebrány a do dnešního dne nevráceny. Soudružka Dora Sindermannová, která byla dříve v Ústí zaměstnána a nyní jest v Praze činná, byla při jedné návštěvě v Ústí na veřejné ulici zadržena a přinucena otevříti kufr, který byl policejními agenty prohledán. Soudruh Pergr byl nejméně 5 nebo 6krát na veřejné ulici od policejního agenta Diviše zadržen a donucen strpěti prohlídku aktovky. Nesčetně podobných případů můžeme uvésti. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Diviš zatýká, kdy mu napadne. Právě tak libovolně jsou prováděna zatčení ústeckou policií, při čemž se nedbá vůbec zákonných předpisů. Kdykoliv nějaký projev jest zakázán, jsou dělníci, známí jako příslušníci komunistické strany, zatčeni, když se jednotlivě na kterémkoliv místě města objeví. Při schůzích stačí výrok nelíbící se policejnímu úředníkovi k zatčení a odvedení ze schůze. Soudr. Kerbl byl při veřejné schůzi dne 18. prosince zatčen, ačkoliv vůbec ani slovo nepromluvil, s tím odůvodněním, že jest soudr. Appelt. Při tom nutno říci, že soudr. Kerbl jako člen několika obecních výborů jest policii dobře znám. Ústecká policie, aby odradila dělníky od návštěvy komunistických schůzí, zatýká dělníky jen proto, že jdou na povolenou legální schůzi. Zvláště hojně bylo to prováděno v prvních měsících r. 1932. Policejní agent Diviš porušuje i poslaneckou imunitu a zatýká i poslance, jako se to stalo posl. soudr. Sternovi, který byl agentem Divišem 1. máje zatčen proto, že ve své řeči zvolal: Ať žije rudé Československo!, o čemž dnes také sněmovna jedná.

Bezdůvodné prohlídky jsou na denním pořádku. Je málo míst, kde by bylo tolik domovních prohlídek policií prováděno jako v Ústí n./L. Dbáti zákonných předpokladů při domovních prohlídkách policii vůbec nenapadá. Jak jsou domovní prohlídky odůvodňovány, charakterisují nejlépe domovní prohlídky, provedené 16. listopadu v bytě soudr. Jirouše a v sekretariátě. Policie prohlásila, že u soudr. Lohna byly nalezeny zakázané tiskopisy a že proto jest odůvodněné podezření, že podobné tiskopisy nacházejí se také u soudr. Jirouše a v sekretariátě. Jako zakázané tiskopisy byly označeny ku př. seznam kolportérů a předplatitelů časopisů "Internationale". Soudní rozkaz při těchto prohlídkách policejní agent Diviš zpravidla nemá jako na př. při domovní

prohlídce 30. listopadu. Právě tak zdráhala se policie sepsati protokoly o provedených domovních prohlídkách a o zabaveném materiálu. Při domovních prohlídkách 16. listopadu 1932 a 5. ledna 1933 byly zabaveny "nebezpečné" věci, jako příspěvkové známky strany, odborový materiál, rukopisy pro časopis stavebního dělnictva, dějiny komunistické strany od Reimana atd.

Velice oblíbenou metodu pana Diviše a jeho kolegů tvoří soukromé rozmluvy se soudruhy, které mají za účel naše soudruhy buď kompromitovati nebo na ně zastrašením působiti. Tak hrozil Diviš mladé soudružce Hacke z Vyklic v takové rozmluvě propuštěním jejího otce od dráhy a jejím brzkým zatčením, bude-li dále v komunistické straně.

Jak Diviš verbuje špicly a provokatéry. Tuto methodu soukromých rozmluv a zastrašování používá ústecká policie a používá především pana Diviše, aby vyčenichal, kde by mohl členy a důvěrníky komunistické strany získati jako špicly a provokatéry. Diviš organisoval celou zprostředkovatelnu práce pro lidi, kteří jsou ochotni za jeho zprostředkování práce a za zvláštní odměnu pro něj špiclovati a také jiné věci prováděti, jak dále uvedeme. U jiných soudruhů používá Diviš příležitosti, kdy je na ně podána žaloba, neboť jsou odsouzeni k tomu, aby jim položil ultimatum: buď pracovat jako špiclové nebo jít sedět do vězení.

Pan Diviš organisuje krádež dynamitu. Transporty munice mají být vyhozeny do povětří. (Výkřiky. Místopředseda Špatný zvoní.) Všechno to však panu Divišovi a ústecké policii nestačí. Jejich ctižádost touží po něčem vyšším, po hrdinských činech, kterými se carská ochranka stala světoznámou. Aby mohl vésti zničující ránu proti komunistické straně v Ústí a současně opatřiti materiál opravňující trestní řízení proti celé komunistické straně, rozhodl se pan Diviš v létě předešlého roku k organisování krádeže dynamitu a k vyhození dopravních lodí s municí na Labi do povětří.