A nyní se stalo něco více. Pánové šli k panu předsedovi této sněmovny, vynutili si, vlastně vyžádali, aby se mně nevytýkalo, a pan předseda posl. sněmovny využil podle jedn. řádu svého práva, aby nařídil svolání živnostenského výboru. Ale slavná sněmovno! K tomu měli býti pozváni všichni poslanci a členové živnostenského výboru, kteří tam měli právo býti účastni, ale ti pozváni nebyli, a nyní je otázka, zdali jednání a schůze živnostenského výboru byla legální nebo ilegální. (Posl. Ostrý: To není otázka, to je fakt, že je to ilegální, poněvadž poslancům nebyly doručeny pozvánky!) Tak je to fakt.

Jdu v této věci dále. Byl jsem od r. 11925, tedy plných 7 roků předsedou živn.-obchodního výboru a volám vás všechny za svědky, všechny zástupce ministerstev, kteří bývali schůzi tohoto našeho výboru přítomni, a všichni museli by loyálně doznati, že jsem vedl živn.-obchodní výbor tak, jak bylo mojí povinností a jak jsem za nejlepší uznal. Vedl jsem tento výbor tak, že jsem se vždycky vystříhal všech konfliktů, do nichž bych mohl přijít. A prosím, i když s oposičními stranami v jiných výborech byly konflikty, ať mně někdo řekne, že jsem za plných 7 roků měl jediný konflikt. Tuto práci jsem konal plných 7 roků.

A když jsem se mínil o té demokracii, předkládám slavné sněmovně otázku: byl jsem toho hoden nebo nehoden, aby si mne zavolal předseda posl. sněmovny, který byl přesvědčen, že jsem tyto své povinnosti tak poctivě a přesně konal, aby se mne zeptal, aby z mých vlastních úst se informoval, co se stalo, a teprve potom učinil rozhodnutí? To se nestalo, slavná sněmovno, protože v tomto okamžiku jsem nebyl vládním poslancem, nýbrž jsem byl poslancem oposičním. (Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Slavná sněmovno! Chtěl bych zde říci, že snad jsem měl tolik práva a že na mne snad mělo býti bráno tolik ohledu jako na toho pacholka na tom velkostatku, jak o tom krásně zpívá naše národní píseň: Sedm let jsem u vás sloužil a nic jste mně nedali. (Veselost.) Ten pacholek si vysloužil aspoň košiličku, jak nadšeně o ní zpívá, já jsem si nevysloužil nic, ale vy jste na tu poctivou, čistou košili naházeli špínu a bláto, a to je ta odměna za tu práci, kterou jsem vykonal. Proto jsem se ujal slova. I když stále říkáme a tvrdíme, že jsme oposicí státotvornou, v tom okamžiku, kdy jsme v oposici, ztrácíme na své ceně.

Slavná sněmovno! Náš nesmrtelný Havlíček nám zanechal jeden velmi krásný epigram: Dnes prohlásí tě za svatého a zítra již jsi sviňák. Myslím, že 7 let jsem dělal toho svatého, sedm let jsem to dělal dobře, a poněvadž jsem se stal oposičním poslancem a chtěl jsem, aby zde byl dán průchod právu a spravedlnosti, poněvadž jsem pokládal za svou povinnost jako zástupce těchto ubohých živnostníků něco pro ně přinésti, když na druhé straně zatěžujeme je stále novými zákony, stal jsem se tím druhým, co uvedl ve svém epigramu Karel Havlíček Borovský.

Veřejnosti se v tisku vykládá, jakým jsem byl zbabělcem, a proto jsem chtěl, aby ta moje sedmiletá práce nebyla najednou zapomenuta a zašlapána. Jsem přesvědčen, bude-li jednou se psáti spravedlivá historie tohoto zákonodárného sboru, že také tu moji sedmiletou práci nepřehlédne, a jsem také přesvědčen, že ti, kteří chtěli ji zhanobiti, znehodnotiti, a to zejména v tisku, budou svého času také voláni k odpovědnosti. (Výkřiky posl. Jiráčka, Najmana, Netolického a Tykala.)

Mám zde výstřižek z novin, jak špatně, nesprávně referuje o této schůzi živn. výboru "České slovo". Konečně právo každého listu je referovati, a to tak, jak se na tu věc dívá a ji chápe, ale závěr, který přímo vyprovokuje a přímo zaráží, si dovolím citovati. V referátu "Českého slova" pod nadpisem "Potrestaná sabotáž" se v závěru říká: "Postup živnostenského poslance byl po zásluze potrestán." (Výkřiky.) Měli jste mně ještě postaviti šibenici a koupiti mi aspoň 9 metrů dlouhý provaz. "Strana, která není k odpovědnosti kvalifikována ani svou úrovní, ani společenským taktem, nesmí provokovati. Dvanáct špatně zpolitisovaných živnostenských poslanců v tomto státě nebude terorisovati nikoho. Miliardové deficity stát. drah jsou velmi drahou zkušeností." Pánové v lavicích nár.-socialistických, kteří nám ručíte za tuto pohanu, která ve vašem listě byla uveřejněna... (Posl. Najman: Co si z toho děláš?) To si z toho musíme dělati.

Tedy prosím, pánové, abyste nezapomněli jedno. Dali jsme zde někdy podnět, abychom někoho terorisovali? Přicházeli jsme někdy s nějakým diktátem? Nikdy! Ale když jsem u této příležitosti - a vy mne znáte, že zbytečně nemluvím a zbytečně nepolemisuji - a když nám to házíte ve tvář, že nejsme ani společensky vyspělí, že se neumíme chovati, že jsme teroristi, je třeba, abychom si řekli ve tvář, kdo je slušný člověk, kdo se slušně chová, kdo provádí teror a kdo ne!

Tu mi promiňte, že vzpomínám si na památný 19. červen 1926, kdy se schvaloval zákon o kongrue a kdy pánové z řad nár. socialistických tu skákali po lavicích až k předsednickému stolku. A kdo tenkrát vedl celé to tažení? To byl p. ministr dr Franke, to byla paní kol. Zeminová a p. gladiátor Knejzlík. Venku se křičelo tenkráte: Střílí se na ulicích, a tu se nám hrozilo: My vám ukážeme! Tu se tlouklo, rozlamovaly se lavice, tu se poškozoval státní majetek. Ale nejen to. Nesmíme si říci, že by to byla věc, kterou jsme zapomněli, co se zde tenkráte stalo, jaký to byl zločin a proti kterému zákonu to byl zločin, protože jej zde porušovali ti, kdo jej před tím zde společně tvořili. Byl to zákon, který také pod vaší sankcí vešel v praksi. A pak zákonodárci, kteří ten zákon stvořili a jej odhlasovali, skákali zde po lavicích až k předsednickému stolku, aby první tento zákon zprznili a znásilnili. (Výborně!)

Následovaly věci ještě horší. Jestliže já jako zákonodárce hrubě poruším zákon, jsem daleko více vinen, než dav venku, který sice porušil zákon, ale nezná jeho důsledky. Jestliže já jako člen zákonodárného sboru jsem takto spáchal zločin proti zákonu, pro který jsem hlasoval a zvedl ruku, nestačí zde jen říci: Ano, zhřešil jsem. Když jsem zhřešil, pro mne neplatí žádná výjimka, třeba jsem ministr, a mám nyní povinnost v zájmu celé veřejnosti, která se na mne dívá, abych šel také pod sekeru tohoto zákona a dal si useknouti hlavu. Viděli jsme, že k tomu nebylo odvahy. Viděli jsme, jak pánové, kteří se dopustili tohoto zločinu, byli krotcí, jak se chtěli dostati k vládním dveřím. Byly tam závory, ale podlezli je, aby se dostali ke vládním dveřím, a když jim bylo otevřeno, pokorně hezky a snad se sepjatýma rukama políbili vládní baldachýn a byli omilostněni. (Veselost.) V tom je kus tragedie. A nyní se nám chce vykládati o teroru, o slušnosti. Kdyby aspoň ti, kteří to tenkráte prováděli, už byli někde jinde než v tomto slavném sboru, kdyby byli na Pankráci a nebyli poslanci ani ministry!... (Posl. Mikuláš: Sedm let jsem u vás sloužil...) Už snad nebudu.

Slavná sněmovno, pokud mi čas dovolil, vylíčil jsem celou věc, jak byla. Já jsem zbaven předsednictví živn.-obchodního výboru. Konstatoval bych jedno: Řekl to v rozpočtové debatě kol. Mlčoch, který poukázal, že vinu na tomto systému nesou občanské strany, občanská koalice v tomto parlamentě. Vidím, že vy socialisté máte z toho radost. Dobýváte jedné posice za druhou. Dnes po těch ostatních máte v rukou živnostenský výbor. Kolego Netolický, přeji ti jedno. Před rokem 1925, než jsem se stal předsedou živn.-obchodního výboru, neudělali jste v živn.-obchodním výboru nic. Moje svědomí je čisté. Pracoval jsem tak, jak za dnešních poměrů bylo možno toto zákonodárství v tomto směru dělati. Nyní se budeme dívati na činnost, kterou budete v tomto výboru ve prospěch obchodnictva a živnostnictva vyvíjeti. Byl jsem násilně potlačen a umlčen. Nemohl jsem dokonati velké dílo, které jsem měl na zřeteli, jímž jsem chtěl obchodnictvu a živnostnictvu prospěti. Toto nedokončené dílo, kol. Netolický, předávám na tvá bedra. Máš nyní možnost, abys je dokonal. Ukaž, když máš příležitost, že máš také dobrou vůli a dovedeš dokončiti, co jsem nemohl udělati. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Dobránsky. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Dobránsky: Slávna snemovňa! Tak vidím, že rebrá starej, a len na oko prebarvenej lodi vládnej koalície už-už pukajú a sa zlámajú. Dnešné výkriky pánov poslancov to hlasite potvrdzujú.

Včerajšia ostro vybrúšená kritika pána posl. Pekárka v rozpočtovom výbore voči špatnej hospodárskej politike našej vládnej koalície nielen že do tých shrobačených rebier koaličnej lode sa zažrala, ale i takú dieru vyrila, ktorú sotva budete môcť zapchať s rentami rabulistiky. Keď čo ďalej tým viac sa pere s loďou svojho omylu na najnebezpečnejšie rozburené morské vlny, kde ľahko môže sa so všetkým utopiť.

Z druhej strany nedá sa zatajiť, že v tejto vládnej koalícii ako hladoví a rozčúlení tigry s levami číhajú jeden na druhého republikáni a sociální demokrati, a túto ťažkú situáciu za najnovša znemožňuje ešte viac pán minister Dérer svojim školským atentátom, ktorý koneckoncom vynutí z koalície aj lidovú stranu. A poneváč ide o život a smrť nemeckej národnosti a jej početnosti na území historických zemí, keď extra ictum vyložiť sa chystá vláda nemeckú národnú organizáciu svevoľnému prenasledovaniu brachiálnej sily ako to noviny píšu - samozrejmé je, že nemeckí sociální demokrati včul ešte koalíciu podporujúci do takých rozpakov budú nahnaný, že dozaista radnejší sa rozlúčia s českou vládou, než by i oni sami sankcionovali prísne vykročenie proti nemeckému národu, ktorému aj oni su verní synovia. Takým spôsobom, ako vidno, koalícia skôr-neskor sa rozpadne, na oko zdánlive jednotný tábor sa pomyne, ten práve preveršeny počet ministerských stolíc zostane odkázané na samo seba, dokiaľ len nepristúpi ku svojemu zasluženému osudu. A preca, keď s takými vnútornými ťažkosťami vláda sa zo dňa na deň trápi, miesto konkrétneho a prospešného hospodárského programu znova len so zvýšením daní chce rovnováhu štátneho rozpočtu priniesť, bez toho, žeby život národohospodársky sa vyvinul - kde je mrtvý, obžil, vývozi a odpredaj našeho výrobku s múdrou a správnou zahraničnou politikou zabezpečil.

K vynúteniu a vyprázdneniu do posledného groša vrecka nie je potrebná dajaká politická múdrosť. Biedu viac rozmnožovať vie hoc kdo! Treba sa o to usilovať, aby dľa možnosti a hojnosti tých od Boha a od prírody tak hojne daných darov, aké sú v zemi a ponad zeme tejto republiky, aspoň minimálne živobytie pre každého zabezpečené bolo. O to však neni starosti. Len stále o nové zdanenia, snáď dnes ešte i toho vzduchu, ktorý do seba dýchame. Tu je najnovší vládny návrh o dani z elektrických zdrojov žiarenia. Divná vec, že keď treba štátny rozpočet asi len s 10 milionami injekciovať, všetké vládné koterby len tak sa chlubia, jakým spôsobom by sa daly z chudokrevného obecenstva našeho ešte i sebamenšie obnosy vycicať. O tom však, že by malý priemysel - teraz o poľnom hospodárstve ani nehovorím - ako tak zachránený bol pred svojou úplnou katastrofou, alebo aspoň videl niejakú dobrú vôľu od našej vlády, ani reči, ba čo viac, na rovno je odmietnuta aj tenkrát, keď v jeho záujme je vyhotovený, jako na pr. v otázke obuvníkov návrh vládny.

Nijako neviem porozumieť, že pri takej hospodárskej politike, ako sa opováž orgány pána ministerského predsedu písať takto: že "keď i na ďalej sa tým smerom bude prevádzať hospodárska politika, ako sa prevádzala doteraz, to neomylnej nebezpečnej katastrofe zaprevádza aj sám štát." Co to znamená? To, že sama vláda na venok v rámci svojich orgánov odsudzuje svoju hospodársku politiku. Čo z toho následuje? To, že nech sa stane už raz korektura tejto politiky, aby ľud môhol prve žiť a potom až podľa svojej možnosti všetké ťarchy znášať. Tu mi prichádza na um výrok hospodára v Evangeliume nad svojim neverným ministrom, to je služebníkom: serve, nequam, ex ore te judico.

Slávna snemovňa! Koľko zasadnutia tu v snemovne, toľko hmotného napadnutia na naše obecenstvo. Sotva že sa rozvynula trošku elektrizácia, najmä na Slovensku, ihneď už vláda vypinuje dlaň svoju a vyžiaduje svoje obolusy ku zdraženiu elektrického svetla, a to na väčšie zdržanie jak napredovanie civilizácie.

Následkom dane z elektrických zdrojov žiarivých na mnohých našich dedinách, kde východoslovenská elektrická spoločnosť, využijúc aj tlak administrácie, postavila si električné kabele, ktoré stály jednotlivé obce jedno na druhé asi do 100.000 korún, tieto kábele ano i pri terajšich pomeroch nechcú využiť, na mnohych ded inách po odhlasovaní tohoto návrhu vôbec do užitku nevezmú vzdor tomu, že smluvy su uzavreté. To zase len k drahým súdnym procesom povede. Ba i tam, kde dosavaď už elektrické žiarovky horely, nazpäť sa vracia domaci ku primitivným petrolejovým lampám a elektrické slupy jako šibenice budú sa vypínať. Veď dnes úbohý ľuď bez peňazí nie len s korunami, ale i s halierami ráta.

Dnes keď vôbec priemyselné výrobky ani pri znižených cenách nemajú svojich dostatočných odberateľov, tým menej sa môže rátať na to, že priemysel elektrických zdrojov žiarenia pri zvýšených cenách bude môcť prosperovať. Keď dohán zdražili, keď železničné tarify zvýšili, prijmy miesto zväčšenia katastrofálne sa snížily. Toho sa môžeme obávať aj v tomto ohľade.

Tým spôsobom teda ak vláda zo všetkého usiluje sa vycucať aj tie najposlednejšie životné sily na ohromné zdanenie všetkých predmetov, akékoľvek su potrebné pre všeobecný život, priemysel náš a tak aj základy pevného zdanenia neomylne ku kraju svojeho bantu dojdú. Ako budú vyzerať obchody, kino, hostince, ktoré intenzívne osvetľenie a transparenty potrebujú, to si každý môže predstaviť.

Ďalej nevidim v návrhu isté potrebné výnimky, ktoré by maly byť oslobodené od týchto dani. Na priklad sú kulturné miestnosti, ktoré len s najväčšími obeťmy jednotlivcov sa dajú vydržovať. Také sú prednáškové, koncertné, telocvičné a iné kulturné miestnosti s mnohými elektrickými žiarovkami zaopatrené, ďalej kostoly, ktoré elektrický prúd častokrát hneď do pasivity ženie, tieto a iné podobné emporiumy napozatým nebudú vôbec elektrické svetlo používať, ba čo viac zavedené elektrické osvetlovanie dajú demontovať, čo zase celú elektrifikáciu do nemožnosti zaženie. Lebo veru niet zákona, ktorý by môhol prekaziť, aby na úkor konzumenta neboly prenesené ťarchy tejto novej dane.

Z týchto dôvodov návrh neprijimam. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Návrh posl. Krosnáře a soudr.:

Navrhujeme, aby přes vládní návrh tisk 2143 o dani z elektrických zdrojů záření přešlo se k pořadu.

2. Pozměňovací návrh posl. Krosnáře a soudr.:

Zákon znějž:

Národní shromáždění Československé republiky usneslo se na tomto zákoně:

Výrobci elektrických zdrojů záření, jichž roční zisk přesahuje 50.000 Kč, podléhají dani z vysokých zisků podle tohoto zákona.

Daň činí při ročním zisku

Výnosu této daně bude použito k přímé podpoře nezaměstnaných a omezeně pracujících dělníků a nižších úředníků, zejména z oboru výroby elektrických zdrojů záření.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna ustanovení jemu odporující. Provedení ukládá se ministrům financí a sociální péče."

3. Pozměňovací návrh posl. Ostrého a druhů:

§§ 16 a 17 buďtež škrtnuty.

4. Eventuální pozměňovací návrh posl. Ostrého a druhů:

V případě zamítnutí hlavního návrhu podepsaní navrhují:

V §u 16, odst. (1) budiž učiněna tato změna:

"(1) Nejvyšší prodejní ceny předmětů podrobených dani mohou býti stanoveny vládním nařízením po slyšení Ústředny obchodních a živnostenských komor a ústředních organisací zájmových, nejdříve však po uplynutí doby šesti měsíců od vyhlášení účinnosti tohoto zákona."

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu schůze a přistoupím k ukončení schůze.

Před skončením schůze ještě sděluji, že mezi touto schůzí byla rozdána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2160. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Krebse, Schuberta, inž. Junga a Kaspera. (pro zločin strojení úkladů republice a pro přečin sdružování státu nepřátelského).

Místopředseda Špatný (zvoní):

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 16. února t. r. ve 3 hod. odpol. s

1. Zpráva výborů rozpočtového a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 2154) zákona, kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně (tisk 2154).

3. Nevyřízené odstavce pořadu 248. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Končím schůzi.